6Z)
gla, a. 4.*
41,
Oran 5lovanske Podp or
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922
y BUDOU JEqt VALKY?
ROONIK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS,
e stkedu,
'
OZNOST nazorit o valce rozdeluje lid-
stvo na skupiny a skupineeky. K valvalce ma odpor kaNlY nezvrhly elovek. Ma-li k nedemu odpor, odtivodnuje velkY odpor, bude jej miti clUsledne, za v gech okolnosti, a becia tern, kteti by se snaMli tento zasadni odpor z jakYchkoli &Wadi" zeslabovati. Jedna skupina lidi. vidi ye valce hrozne naivne "nutne zlo", jini vidi valku "obrannou" jako mravni ptikaz, opakuji "mravni pkikaz", a ti ostatni lid& kteti v torn obrovskern behu 'Zivota na takove veci vfibec nemysli, teknou si pohodlne: "My to neptedelame". Nekte •i take zcela chybne kombinuji, nebot' uvacieji valky jako zjev zcela ptirozeny, a posili se znamou frazi: "Divot je boj". A ze v geho toho mame si ueiniti zaver? Neni to vec nejtel gi. Jen si uvedomime, ze pravda obyeejne bYva nejvice zatajoy ana, nejvice skryta. V celem iivote lidstva, sledujeme-li vYvoj nejvet gich konflikat, poznarne, 2e to obyeejne ptijde tak, ani' se kdo nadal, a jen hodne domY glivi fide tvrdivaji, 2e se to dalo eekat" atd. Jegte jsem neslyg el, aby se "'ado byl p•ipravoval na valku fitoenou, kahlY ma na mysli jen obranu ureitYch "pra y ". Zde, se mi, e pilvodeem vg eho je to hrozna organisovanost vgeho podnikani, ta mitva, disciplinovanost cele lidske spoleenosti„ pti niZ' bary by byly jiste vice nav gtevovany nel g koly, nebYti donucovacich prosttedku, a z ka'ade organisovanosti zvetguje se pocit sily, jemuZ' v zapeti nasleduje pojem prava a z nervosity dochazi ke konflikturn. Idealni pojem obrany je mokio ptedsta y iti jen tak, 2e by se napaderiY branil zdi, o ni' by se kule Atoenika zardiely, ari' by se mu gkodilo. To by byla obrana. Brand se tYm2 nejbrutalnej gim zpiisobem, jakYrn jsem napaden, gkodit stejne brozne, jako gkodi nejhroznej gi neptitel, ohnern, 'Z'elezem, otravnYmi plyny, zabijet, Melt to co lidstvo po cela desitileti v nadgeni s laskou budovalo, pro to nemam slova, tim merle, abych cosi podobneho poklaclal za mravni povinnost. V to veci nedam se pfesvedeiti nieim, nikYm a nijak a vetim, 17',e jsme ut clavno zpilsobili ke koneenemu roxtegeni talc dfileNtYcli zaleMtosti, ktere se dosud na celem svete nikdy opravdu nekeg ily a fait zasadne nechtely. Kdyby se propagovala obrana takova, p • i nil by se vzaly ygem zbrane z rukou, souhlasim, ale nelze souhlasiti s tim, ma-li se vraklenim branit proti . vrakieni. Patrne zapominame, ,-2e katcla pkiprava na obranu zvy guje take ptipravy idoenikti. Kalcia, obrana ptedpoklada Utak. System sng ovaci je velmi kompromisni a proto take nejvYA nebezpeeny. Tu hrdinnost, ktera se tak east° chvaliva u sta., rich Hen a flimant, ponechme staroveku. Myslim, 2e celY 2ivot poctive pracovat pro lidstvo pio jeho mo2'ne a absolutne dosab R
g
(Wednesday) 19. zati (Septeinher) .1934..
OSLO 45.
A. Bohae.
telne blaho, pro jeho vYchovu a zuglechteni je nmohem cennej gi, ne' pokladat iivot v hrozneni vraideni at' za cokoliv. teelem valky je yratda; zbrani valky je vyzvedaestvi, zrada a povzbuzovani k ni, o2ebradovani obyvatelstva, olupovani ho neb zlodejstvi, aby armada byla opattena zasobarni. Co vykonali pro blaho lidstva muZove valky? Co vynalezli? Dela a pu gly. Tot' vge. Vynalezce koleeek (traka •e) zda nevykonal vice pro lidstvo touto jednoduchou a praktickou my glenkou spojiti koleeko dvema citevy, naii vynalezce modernich opeyneni? n!,.111h,
Podzimni elegie. Vit StruZ'anska.
0.4. SO MP
INCIFIVI
Slunko zag lo, rnlha geda zvolna pada, na vichr svadle list zveda, upominka — v srdci bol. Pusto v sade — kviti vadne, umlk ptadat neZ"nY hlas a a‘i na vg e sniZek padne, co pak bude bolet zas? Vzpominam a nevim ani, jak to daynd vgecko jest, jak je marno dr2'et v dlani gtesti zlatou ratolest. Stesk i litost dui jima, ztim-li v jednu dobu zpet a ptec — v vzpomince to dtima ziti nejvabnej gi kvet. Slunko zaglo, miha geda zvolna pada na Adol, vichr svadle listi zveda, upominka — v srdci bol. 111i111111111111 ■ 111111111111111111111111111111111f11 ■ 111i111111111:1; ■ i1111t111:1111111,t111!! ■ 11!fl!VAI:1,1
!Ill!il:ii:1:11
Jen si vg ichni ptiznejme, zda jsme si pine vedomi toho, co je valka. Ptiznejme si, zda opravdu jakoukoli valku zavrhujeme, opakuji — jakoukoliv! Utoenou, obrannou, vnucenou, jak je lidstvo pro uklidneni syedomi rozliguje, proto2e svedomi je Ody nejptisnejgim soudcem. Vezme p •i torn, 2'e na celem svete jsou fide, 'Zijici, citici, trpici, pracujici, ale i milujici. Vg ichni chteji It a to je to nejvetg i pravo, na ktere sahat nema nikdo umele v Mdnem ptipade. Odzbrojeni budovane cestou politiky je nemane, nebot' vime, 2e ka2"da akce budi reakci, vime take, e pa kaidYch ptipravach k miru dochazelo k valkam stale a stale hroznej gim, nebot' politika je ptimo zbrani prn kaMeho nelsna-
ze pouLteinou a bohuZel i poutivanou. Jak vysoko— "vysoko" dospelo lidstvo s politikou, citi dnes kaMIY. JedinYm lekem je tu vira. Vira v lepgi Zivot. A vira v dobro a v uskuteenitelnost dobra je jedinYm lekem pro vge, eim dnes vgichni trpime. Vira je take jedinYm lekem proti valkam, a to vira v 2ivot valek prostY, 2ivot s yyloueenim jakehokoliy fegeni konfliktO vra4lenim nevinnYch lidi. Myslete a domyslete! Politicky tento problem nikdy nedoteiime. Rekni je moZrie jedine se stanoviska citu, uplatnenim spravedlnosti a lidskosti. Generalove nebudou odzbrojovat. 'TZclyt' se po celY '2ivot na valku ptipravuji. Prod se na odzbrojovaci konferenci nepoilou ti, kteti vedi, co je vino, kteti citi, co byla posledni valka. a kteti misto pamatniku na valku maji tu sve znetvotene zmrzadele telo, sve vdovstvi a sirobu. Ty nechte mluvit! Palete tarn matky pad1S7ch sync, pogete tam vdovy po padlYch, poglete tam sirotky po tech milionech, po glete tarn v gechny ty, kteti maji pravY pojem valky, ti at' mluvi, ti maji na to pravo! To jsou prave pamatniky! A Ohm pine v rost rychleho a fipineho odzbrojeni sveta. Kde konei rozum, at' mluvi city. City ptirozehe, neumele, nepestovane, nevriucovane, city, sidlici v srdci. Zkusme to jednou, at' prornluvi matky! Matka, tot' nejvet g hrdina! Nikdo nepodklada, 2ivot jako matka pro dite! Matky davaji zivot. Kojily nas, Zivily, trpi s nami a iehnaji. Postavte 2enu, 2ehnajici matku tam, kde ji melo lidstvo tft davno miti, moZna ,Ze by bylo po'Zehnanejg. Oi myslite, ze na to nestaei? Hrozna chyba se stala, ze pro rozum opustili jsme srdee. A kde srdce zfistalo, bylo napineno laskou poNtku, laskou sobeckou misto lasky obetovani. Jen 'Asks, matetska kde zustala, zustala ryzi. A jate uvaZujeme o obetech posledni vat= ky. Nebudu poeitat obeti hmotne, na to lid rozum snad ani nestadi. Vsimnu si jen opakuji zivotu, vrahlenirn znieenYch. Bylo zjigteno, 2e valkou zahynulo na svete 10,000.000 (deset milionu lidi). 10 miliont" matek trpelo, kdyi s nasazenim 'givota rodily. To yam povi jen matky, ne politikoye. Deset milionu matek 2ehnalo desiti liontun sync. Kdo tehna jako matka? 10 syn0 chodilo po 8 rokil do S"kol, to je 80 milion0 rokil skolni vSThovy. Kolik node-. je, kolik Lasky a najednou valka? NTS'emu konec, konec. 6i vinou? Vinou zupnosti. I ja koneim. Rad bych jenom, aby vS'e to, co ji2 tolikrat bylo promyAleno, bylo lidstvem domySleno, a vetim, Ze jen vira v dobro lid stvo uzdravi. Bude-li se lidstvo tak opravdoye zabSTvati te genim naznaeenSTch otazek bez vsttednosti, jako se dovede s velikou dulditosti zabYvati vecmi zcela malichernS T Viichni zmohou vge; a beda tern,-mi,budeva. kteti setrvadnosti mysli, ze valky znemotnemoZne, nit