Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNIK (VOL.7 XXII
WEST, TEXAS. ye sttedu, ;Wednesday) 4. za •i (September) 1934.
eiSLO 43.
JEDNOTA LIDSTVA. Filip Hujer. Z OBJETI kosmickYch sil neunikne nikdo. A dilo techto vednYch rukou nanejvYA harmonickYch ma geme obdivovati pti kagdem nagem kroku, nebot' je obsag eno v podstate celeho naSeho givotniho den'. Je tak dobte ukryto v prostem kvetu sedmikrasy, jako v nadhernem tipytu hvezd tichYch a hlubokYch noci. A pti pohledu do techto zavratnYch tani hvezdneho vesmiru nechme promluviti filoso!a VOltaira slovy, kterYmi vice jak pied 150 lety, u koleloky technickYch zazraka a netu geneho- rozmachu vedy, ye forme modlitby, obraci se k vednosti: "Jestli je dovoleno slabYm bytostem ztracenYm v nesmirnosti na nepatrnem zlomku vesmiru osmeliti se gadati o nee° Tebe, Pane vgech bytosti, v gech svetil a v gech easa, kde tajnosti Tve jsou nezmenitelne jako vedne, radig v soustrasti shlednouti na bluciy pfirozenosti na gi. Keg tyto bludy nezavinuji nagich negtesti! Ty jsi nam nedal srdce, abychom se nenavideli, a ruce, abychom se rdousili! Udiri, abychom si yzajemne pomahall nest latrine givota trudneho a pomijejiciho. Dej, aby male rozdily mezi odevy, halid nage chaba tela, mezi na gimi'nedostatednYmi jazyky, mezi vgemi smegnYmi zvyklostmi, mezi-v gemi nedokonalYmi zakony, mezi povahami, tak nepomernYmi pied nagimi zraky a tak rovnyrni pied Tebou, aby faechny tyto male rozdily mezi atomy nazYvanymi lidmi, nebyly ptiznakem nenavisti, ani pronasledovani." Kde je slava velkych Alexandra, kde silo, mocnYch cesara a v gech hrdych dobyvatela, jimg klanelo se lidstvo a obetoYalo na jejich oltatich krvave msty bezohlednosti, nasill a moci? Nic vie nezastalo ne g prach a trouchnivejici kosti, v prachu plebejca, otroku, znasilliovanYch a utladovanYch. Z jejich slz a velkeho hote zrodilo se udeni ktest'anske lasky, je g zastane nesmrtelnym principem vgech dobrYch snah lidskych v projevu absolutnich zakona spravedlnosti, pravdy a dobra. A slunce dnes, stejne jak pied tisiciletimi, jeg v toku veenosti neznamenaji vic, neg pouha kapka v Sirem ocednu, ozatuje zmlkle zkiceniny a titichla mista hranic clavno zaglYch lidskych a nazorti, pro ktere bylo tolik krve a slz prolito. °rad, kterY tam dnes klidne vyorava svoji brazdu, vgelidskou leci mluvi za vetainu tech, kte •i jsou zarnestnani syYmi galegitostmi a poctive se staraji, aby spinili svuj givotni . akol bez rozdilu stavovske a narodni ptislugnosti. Politikive nemohou s mista — Mu, krise! Narodohospodati nevedi si s financemi rady nemohou vybtednouti z krise. Nabogen.Ske skupiny a cirkve nemohou zabranit mravnimu apadku — po 17 letech v Rusku marxiste zapasi s nedostatkem, ad maji diktaturu a spravu statu ( gestinu sveta s nesmirnYm bohatstvim) apIne ye svYch rukou — hledaji nove cesty .
Krise vznikla nenahle a postupne, jak lidstvo podlehalo nezdravemu my gleni a skieslosti. Vyledi se jen vzchopenim se a vedomim, ae vgichni zdravi lide museji pracovati, nikdo nesmi byti pisigivnikem. Nesmi si ptisvojit vice, ne g mu po pra.vu a zasluze path. Jeden kraj ma nadbytek vYrobldi toho druhu, jinY zase onoho, ten °pet ma pina, skladigte plodin a nem:12e je odbyt — v gude jsou lide, kde se jim techto veci zase nedostava, a jsou to prave lide, kteti tyto veci yyrabe-
piijdou M ptijdou chvile — ja je znam ge sedne g nekde v astrani, s velikou touhou byti sam 3. slogiv hlavu do dlani, upadneg v dumy. Pochyb roj tvou dui nahle zaplavi a ty — jsa slab vest boj s tou silou, ktera uciavi jak odvahu, tak take vznet — byt' nechte padne g v beznadej a vgechno chtel bys zapomnet darodej. co skYtft givot Ja, progil jsem to tea a vim, ge vaechny dobre .Umysly se rozplynou jak lehkY dYm, jen g na vetru je zavislY a 'Clo y& ma to •ouhu jen, kdy g v goufaistvi se potaei, se ponotit ve vetnY sen, nevraci. z neja nikdo jig Svou hlavu zvedni, vzchop se, vtimug! Hied' budoucnosti smele vstfic! 'Tidy odvahu mit musi mug a strach mu nesmi sednout v lie. Je gi yot boj a kdo chee ten musi valeit ka gdY den. Jen tehdy Ize o Stesti snit, kdyg bojem aivot vypInen. J
Werner.
:::11111111;1111IIIIIII1111111111111 ■ 11111111111111111111111 ■ 11111i1 ■ 1111111it11111111111,1111.:,:,!!,1
ji. Nemaji prost •ednika, kterY by jim menu techto veci zprosttedkoval a proto zanemaji prate. Obchod selhal — protoge chce od lidi napted penize, ktere zase lido zamogni skrYvaji a s nimi spekuluji. Vidime, ge blud penez a laska k nim pusobi mnoho zla, a zatvrzuje srdce. Je velkY omyl, ge nekdo jinY ma nam okdo pattit St'astnY givot; deka, se spasitel .p r aby za nas — tekneme to poctive cova 1.
Mnoho lidi gije na dluh, za sliby, nebo Sidi jeden druheho, aby mel east() na — nepottebnY yYdaj. Lide honi se za protekci, podporami, zpropitnYm. — 61ovek, jen vyrostl k dospelosti na ildet syYch ptedka a statu, bude se telko udit slutibe sobe a jinym, bez ohledu na miru vedomosti, kterYch nabyl. gkoly, spousty Co pomohou nano vgechny, knih a novin, v jejich g zaplave se topime, co pomilge, kdy tovarny by nas zavalily syYmi vYrobky a v gim, a ptiroda by data jegte mnohem vice potravin, nema ge-li pti vgem tomto bohatstvi a vymogenostech doby se dohodnouti dlovek s Clovekem o nejpotiebnej gich vecech; jak to zatiditi, aby kagdY mel, co k givotu -nutne poti-ebuje? Svet je nekoneenou tadou p •ekagek — a ty se prave maji zdolavat rah; tim se nage vale zpevni, pteka gkami stavame se bcielYmi, eilymi, mame radost z viterstvi. Kde neni p •ekagek, nastava apadek, hniloba, nedinp ost, ochablost. Nebojime se p •ekagek, jako se jich neboji sportovci. KagdY z nas rou ge byti apogtolem: apo gtolem pravdy p •ednagkami, rozmluvou a tiskem. Pravda, je g sjednocuje lidstvo v pkirozenosti jeho byti, ma v gdy dosti ptitaglivosti a mod, aby seskupila kolem sebe zastupy neptedpojatYch a dosti rozumnYch lidi prostYch srdci, diste licisky citicich, s vlastni soudnosti, nezastkenou a neohlu genou vS,Ickiky falegnYch proroka, v jednom velkem socialnirn zakone pro v gechno lidstvo: "Co nechcete, aby yam jini dinili, nedirite vy jim", nezna privilegia rasove domY glivosti, stranicke ptedpodjatosti a lidske neomylnosti. Jen v nedostastku vlastnich moralnich kvalit 'Tadci naroda od teto pravdy uhnuli, by ji nahradili fale gnYin kultem stranickych zajinti pro SVCS tonne cue podle stareho latinskeho aslovi:Divide et impera (Rozdeluj a vladni). Kolik na.roda, kolik ptislu gnika raznYch stran, jig jinak v podstate jsou dobti, ale jen s nedostatky vlastni iniciativy a vlastniho zdraveho asudku, necha, se vesti jejich pochybnou politikou, zalo genou na slibech, piecefloyani jednech a podceriovani druhych. Jak nesmyslne kaleny jsou vody a zte govana prate vzajemneho dorozumeni, bez ktereho nemognY zdravY rozvoj, zabezpeeeni prate a miru. Je dobte, ge v povalednYch pomerech Evropy narod na g, v osobe filosofa a politika, na geho prvniho pfesidenta, rani cestu opravdove demokracie na ktest'anskYch zasa dach v gelidstyi. Ttebage malt', nabYva tim N, elkeho yYznamu, kterY je mu p •isouzen vedDYM1 zakony - vYvoje v samem srdci Evropy. Zachoyavati tuto linii, upveriovati ji je nasi povinnosti a akolem pro blaho naroda a 3idstva. Dnes, kdy se zda, jako by soumrak se snagel nad narody, vic ne g kdy jindy je tteba si to uvedomiti. ,Nemame prost•edka fysicke pievahy, ale ma geme miti new mocnej glho, co dobude srdce lidska a co muse upevniti jednotu lidstva. V tom je na ge poslani a naAe budoucnost.