Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 22. srpna (August) 1934.
tiSLO 41.
OD KU 'FURY ROZ J1V1 UKE KULTUIIE CITU. R
ADI SE chlubime vymoknostmi sve civilisa,ce, ktera, nem umognila pohodine g iti, uleheila nem neute gene cestovani, osvobodlia od take vysilujici pre,ce. Zvykli jsme si zkratka mluvit o velikosti a vzneg enosti sve civilisace, pied kterou se east° kotime, anebo aspori se ji chlubime pied lidmi a narody, kterYm se ji nedostalo. Vg ichni veld myslitele se shoduji v' Ze g testi je konednym cilem, k nemu2 speje anebo chce spell cele lidstvo. Je pravda,',e nag e civilisace, civilisace bileho plemene upravila vnej gi okolnosti na geho Zivota tak, Ze bychom opravdu mohli bYti etastni, nebot' potravin, je g nekulturni elovek musi a- musil pracne shledavat, jen aby se ubranil hladu, a east° jich vribec ani nebylo, take hladovely druhdy cele narody. Diky soueasne pokroelle technicke kultute se rodi plodin vgeho druhu ye svete tolik, Ze je jich skuteeny nadbytek, rovnel tak i soudasti odevnich. Zkratka vgech potteb lidskYch je v ptitomne dobe tolik, by eloveic mohl Ziti docela klidne a berstarostne, bez obav o svou budoucnost. Neni pochyby, Ze v minulosti takovYch ponierti nebYvalo. Ovg em vime a citime vsichni velrni dobte, Ze technika nam site tyto rncdnosti skutedne data, ale opravdovemu gtesti nas tim naprosto neptibli gila. Technickou kulturou jsme mad udinili prvni krok k dosadeni toho g t'astneho, rajskeho Zivota, o nem2 lidstvo nep • estalo sniti a sni o nem dosud. Ale neudelali jsme jette druheho kroku, jeho2 nutnost jest rozhodne je gte nalehavel gi ne2 patteba onoho prveho. Tento druhY krok je kultura ducha, jiI se nem tak velice nedostava. Rabindranath Tagore„ velkY filosof Indie, uditel a spisovatel,, pravi o torn: Civilisaci jest posuzovati a ceniti nikoli podle mnoZstvi mod, kterou vyvinula, nYbrZ podle toho, mnoho-li lasky k elo:vedenstvu vyvinula a vyjadtila zakony a natizenimi. — Tu vidime, ge moci vyvinula nage civilisace velmi mnoho, nebot' zaeind evladat dokonde i pkirodu, nekdy zpilsobem al nebezpednYm, ttesou se pied ni cele narody — ale lasky, o ni2 mluvi indickY basnik, se nem Omer nedostava jako by byla mezi nami vymtela. Vgech vymcdenosti technickYch vyugivame k nabyti vet giho bohatstvi, moci a easteene i k dosaZeni vetgiho pohodli: Sm.& vegkereho -nageho Asili se nese k nabYvani hmotnYch vYhod a hmotneho blaha. V touze po nabyti tohoto domneleho blaha se natitime Zadneho prosttedku a tak skuteeneho blaha nikdy nedosahujeme a svilj Zivot misto v rajskY menime v Zivot pekelnY,, a to jedine proto, Z'e z vedomeho na geho kivota -pine vymizela ona druha sloZka vety Rabindranath Tagorovy, tYkajici se projevri ducha: lasky, spravedilivosti milosrdenstvi, smitlivosti a pravdy. Nelze pochybovati Ze v podvedomem svem iivote jsme neptestali bYti skutednYmi lidmi a jedine tato okolnost nas udr guje pki givote. Viclyt' v soukromem ' ivote spoledenskem se setkavame s projevy skuteene, velike i o-
betave lasky. Ov gem, skutky tohoto druhu clelavaji lido spice jen jakoby mimochodem, narnatkou, be zylagtniho amyslu a bez promygleni, na podklade nejakeho citoveho vzru;'eni, kdato v Z'ivote, vedenem pinYm vedomim naopak velmi radi krotiveme v gechny tyto a podobne projevy sve citovosti, pokladajice je neztidka za slabost, neopatrnost a tuba lehkomyslnost. Nedayno upozornil spravce detske ozdravovny velice vhodne, Ze lide daji gebrajicimu diteti velice ochotne neja,ky dar, take mnohe 2ebrajici dite se uZivi velmi pohodlne. Jakmile vgak umistite tota dite do nejakeho vetejneho ustavu, i kdy je i tento Ustav odkazan na vetejnou dobrodinnost, a poprosite o podporu pro tote2 dite, najdete pravidelne kapsy byvalYch da,rcu zavteny. 'Zebrajici dite se stave totil tak mocnYm podnetem pro citovost rilovekovu, Ze tato se zmocni aspon na okamtik vlady nad vedomim elovelcovYm a donuti jej k ptimemu a bezprosttednimu projevu milosrdenstvi. Neni-li to tohoto bezprostkedniho podnetu, pak rozhoduje s konednou platnosti nage vedomi, ktere proti podpote anonymni najde pravidelne celou tadu drivodU a kalclY pokus v tomto smeru obyeejne zmati.
S eSti. 8testi hraje s lidmi na chyteee, stale prcha, chytiti se neda, plaggi neZli v porpstlinach ptaae: sotva sedne, k odletu se zvecla, kdo je lovi, nejedenkrat splade,„ kdo ho hleda, se ho nedohleda, samo " picijde, po dlani nem skade, ne.Z je chytnem, uprchne nam — beda! Jos. KaluS. .444 ANIN.).17.0.1111.0.1.0411110.4•1.14.2144.041.111.....1.6■■■ •111.0.10,1211111.0810.0411.,
NezbYva, neZ abychom se pomalu a pracne uaili pouLvat ye vgech syYch projevech givotnich i neobsahle oblasti sveho podvedomi, ktere al dosud v na gem 'Zivote se projevuje jen pudove, neuvedomele, jen jako nejasne touhy, ptani a hlavne pocity. Je pravda, ze z naSeho podvedomi se mohou "vytititi na nas i my glenky a city negativni, ulySlenky zla, deprese, strachu a pod. V torn ptipade nutne musi zakroditi nage vedomi, abychom se nestali obeti teto negace. Zato prYeti-li z podvedomi myglenky positivni myglenky dobra, pak je nutno, aby se vedomi dalo do slideb techto myMenek. SpolednYm usilim obou techto mohutnosti lze dosahnouti vYsledkil netugenYch. Zde, se, ''2e je to Ulohou lidstva v budoucnosti, aby si uvedomilo ptitornnost sveho podvedomi a hlavne aby se naudilo je ovladat a jeho poldivat. Prilisna rozumovost, yypoditavost a odtud suchost na geho Zivota pochazi odtud, 2e se davame vesti jen svYm vedomim, ktere piedstavuje vlastne jen nepatrnY, velmi rizkY vYsek nagi vnittni bytosti. A je nutno, aby se rase bytosti roz gitily, prohloubily prave stupem citove dasti na gich bytosti, nebot' jen tehdy je mono oeekavati, ge nage kul-
tura ptestane bYti jen kulturou rozumu a stone se i kulturou ducha, je2 pronikne nenapadne, ale bezpeane v gemi nagirni ztizenimi a tedy i celYm na gim Zivotem a povznese jej ptirozene nad jeho nynej gi &oven. Je tteba r.ejen vydavat zakony, ktere by byly proniknuty touto duchovni kulturou, mnoho takovYch zakontl mame i nyni, ale je ptedevg im potteba i podle takovYch zakonri 2iti; je sice dost lidi, hlasaji lasku k bli gnimu a pottebu konati dobro, ale semi- naprosto neziji zasad jimi hlasanYch. Je to ovgern farizejstvi, o kterem tekl JeliS, ze takovi maji klioe od kralovstvi boZiho ye svych tukou,. sami do neho nevstupuji, ale nedaji ani jinYm tam vstoupiti. Tiha odpovednosti, je2 spodiva, na podobnYch lidech, je tim vetg i, takovi lido podkopavaji driveru 0statnich v zasady jimi hlasane, a pak, coz je jegte horg i, niei viru v dloveka vribec, cot je htich opravdu velmi te g IcY. Jmenovite kakdo chce bYti vildcem, mel by si v piedni tade stale opakovati a uvedomovati sve povinnosti, kde gto by mel upine zapominati na ptednosti a vYhody sveho postaveni. Jak stragnY odtud vznika zmatek, prozra zuje stall/ soudce a advolcat, jeho rukama prog lo na pUl milionu pripadri pravnich a mravnich. A z toho pul milionu lidi, pravi nag soudce, mohl vybrati jen 86 lidi spravediivYch! A spravedlivYm nazYva elovelca, ktery mohl lhati a nelhal, mohl krasti a nekradl, kterY mohl hte giti proti 6. ptikazani a nedelal toho. Jak videti, nejsou mravni poiadavicy tohoto stareho praktika tak a i pri tomto mirnem metitku na gel pfece jen tak malo lidi dobrYch. Ti ostatni tedy lhali, kradli a zili nediste a pomahali takto kopat hrob nagi kultute. Z toho vg eho vidime, ze nam na ge technicke, kultura naprosto nemriZe pomoci. abychom vyhtedli z cele soueasne bidy, a Z'e nezbude, abychom obratili svou pozornost k svemu tak uboze zanedbanemu nitru, k sve du g i, k svemu svedomi, k sve oblasti citove, ktere, hrozi, Ze zalcrni *pine. Teprve, al se cia, dlovek prOniknouti kulturou tohoto druhu,, az stoupne jeho (woven mravnostni vysoko nad jeho nynej gi citeni mravni, ad" ptestane elovek i)Srti eloveku vlkem, jen potom mute se stet na ge kultura technicka po g ehnanim pro neho, nebot' Potom bude dlovek pou givati vgech jejich podivuhodnYch vymolenosti ne k porobeni jinYch lidi ale jedine k jejich skuteenemu prospechu a uleheeni jejich 2ivota a prate, bude pougivati toho vg eho na prospech yeMcerenstva. Sobecstvi je hlavni a skoro jen jedinou ptekalkou na teto ceste do kralovstvi ducha, srdce a lasky. Toho druhu pravi vg ak neize ptedepsat ani natiditi zakony a atednimi opattenimi, k ni nas nemri ge donut g acina vYkonna, mot, tuto praci mute a viastne musi vykonavat kaidY sam nad sebou samym. Je to proto jedna z nejtk gich praci, jeg kdy byly eloveku ulo g eny, a proto se ji Cloy& tak rad vyhYba, ale bez ni neni a nemuze bYti naprosto Zadneho pokroku. Dr. C. Bezclek.