Drs an51ovanske Podpor
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, y e stfedu, (Wednesday) 25. eervence (July) 1934.
tiSLO 37.
OCHRANA PitiRODY VE SPOI STATECH. VEDOMfILA ochrana Ofirody v USA neni stareho data Natizeni o chytani zvete v Novem Hollandsku z r. 1629 a o ochrane dermadkt ye state Massachusetts r, 1818 byla vydana jiste jen s hlediska utilitaristickeho, nebot' my glenky ochranatske nabYvaji rozvoje teprve na poeatku stoleti XIX. Proto take utivani slova "Atulek" sanctuary) k yyzna ds en", oblasti, ureene pro ochranu pfirody, vzniklo pomerne nedavno. Pti rychlem tempu historic USA. rostla notteba ptirozenYch ttulltt zviteny zdroveri s rozvojem ideje reservaci. Je Winn teprve 64 let, co vkarava Washburn-ova objevila nadhery Yellowstonu. Clenove yYpravy byly tak prodchnuti touhou uddeti, uchovati tuto oblast v jejim ptirozenem, dochovanem stavu, d y e leta pozdeji prosadili, aby byla orldelena jako prvni z axnerickYch narodnich parkt. V to dobe bylo ve vetejnosti velmi male uznani a pochopeni ceny a duletitosti ochrany pilvodni krajiny. Dnes patti narodni parky, pkirodni parnatky a ptadi tulky k nejvYz-namnejaim slotkam kulturniho hospodatskeho tivota americkYch obeanill Rok 1870 — datum objeveni Yellowstonu byl y yznaCen Upornyin vniknutim civilisa.ce na *p ad USA. A snad praare z toho &Ivodu bylo mnoho i tech, lath se °basal, ze hordy vetteleti-dobrodruht zniei vsechny puvocini oblasti USA. kulturou dosud neciotcane. Roku 1872 dostala se do senatu SpojenYch statti COLE-ova resoluce, tadajici ustaveni komitetu k vy getteni "prospeenosti ustanoveni zakona pro ochranu buffalo (bisona), losa, antilopy a jinych zvirat" na teritoriich. Avg ak usedlici a dobrodruzi byli pobouteni pota,dayky Kongresta Slova ..konservace ptirody" byla neznama. Bison, los, antilopa, kur Centrohercus urophasianus a jina zvitata se na pustinach a stepieh ptime hemtila. Lida se small pravdive domnence, by tato ptehojna ste.da mohla vtbec vyhynouti, avgak brzy poeali ptemitati o tom, jak by se vyhubeni zabranilo. R. 1872 byl v Kongresu schvalen navrh zakona pro zamezeni zbyteeneho zabijeni bisona, avtak nemohl byti podepsan presidentem Grantem pied odroeenim Kongresu. Stavba. Union Pacific Railroad pies stepi, rozclelila bisony na severni a jitni stada. Roku 1889 byl zabit posledni exemplat z jitniho stada v Buffalo Springs v Texasu. V nasiedujicim roce bylo umisteno corbinske static v Blue Mountain Forest Game Preserve, New Hampshire, dimt bylo zahajeno hnuti o definitivni zachraneni bisona, pied tpinYm vyhubenina V to dobe nabylo na atlantickem pobteti nebYvalYch a piimo hrozivYch rozmart hromaclne vratcleni rackt a motskYch vlaStovek pro obchod s modnim zbotim. Zburcovalo skupinu lidi, kteii se stali vlastne puvocici zkizovani reservaci v USA. Rok 1890 se vyznaduje zalotenim parku Yosemite a General Grant. V roce 1894 bylo postarano o dozor na motske vla gtovky na
ostrovech Muskeget a Great Gull. V temt roce byl schvalen zakon jimi se zabezpeeuie Licking Reservoir v Ohio pro narodni i'ark a v nem ochrana cele ptirody. R. 1897 zabraneno zakonem proti po gkozovani vojen31tych narodnich parka (National Military Parks) a zaroveri zfizovany &Malta ittulky pro ptaky a zvitata vtbec. 'Tyto a jine phpady sveddi o rostoucim usili za ztizeni vhodnych oblasti pro ittulky k udrtovani flory fauny. William Dutcher: Janice si vedomi, ze i kdyby byly stanoveny zakony o ochrane, bylo by zbyteene oeekavati kladnyeh vYsledkt, nenajdou-li se zaroveri lide, kteti by dozorem podporovali a doplriovali ustanoveni zakona. Natizenim presidenta Th. Roosevelta ze 14. btezna 1903, prohla. guje se Pelican Island na tece Indian River ye Florida za narodni ptaei reservaci. President Roosevelt vyhradil celkem 53 takovych oblast!, a ponevadi jeho nastupci v tato einnosti poltraeovali, dospelo se k 70 ptaelm ttulktm a reservacim ye SpojenYch statech a teritoriich. Hmotne naklady ptevtaia Audubonska Associace, v jejit peel jsafl nejdfiletitej gi hnizdigte volavek na jihu, zejmena na Florida. American Bison Society, zalotena r. 1905, pokraeovala v praci o udrteni stad bisont v rtznYch castech tame, pedovala z ylatte o reservace' a o scitani bisont v Severn' America a jinde. Mnoha, tato zvirata jsou tott± chovana mimo parky i v zoologickYch zahra,dach a ye zvlagtnich reservacich, jako v National Bison Range v Montana (oplocena rozsahla pastvina), Prvni seitani r. 1908 vykazovalo celkem 2047 eistokrevnYch bisont na svete vubec, posledni, dopinene v r. 1929, celkem 18.194! Pensylvania zavedla r. 1907 s ytij velky sytern utulkt pro zvitenu, davajic timto typem ochrany pkiklad jinYxn statum. Dnes je vice net 1400 ptirodnich reservaci, a ttulkt, spravoyanYch nekolika staty, na rozloze temet 30,000.000 alit! Do toho nejsou zahrnuty ptirodni reservace a fitulky spravovane federalni vladou. R. 1911 byla vyhrazena oblast k ochrane drobnYch tuzemskYch ptakt. • Jednou z vreholnYch udalosti v historii ochrany ptactva a dizovani fitulkft a reservaci bylo schvaleni zakona o ochrane Stehovaveho ptactva, jimt byly, povoleny c rod; ni every k ziskani vhodnYch oblasti pro ztizeni ittulkil pro stehovave ptactvo, zejmena pro ptactvo vodni. Zakon tento (NorbechAndresem Bill) podepsan presidentern Coolidgem dne 18. tnora 1929. Behern poslednich 50 let ziidil americity lid celou fadu chranenYch ttulkt pro zvek i piirodu vtlbee, at' drobnYch reservaci ci Narodnich parkt. tkolern rozsahlYch reservaci, narodnich je otevtiti oei a mysl lidu pro deje ptirody a pro jeji yYznam. Jsou zasveceny trvalYrn pramentm osvateni, vYchovy a inspirace. Vet gina z nich jsou vYznaenYmi labo-
latokelai ye volne plc stUallAill rodnich ved. Narodni parky byly sveho emu pokladany za zabavna mista, zejmena v America. Jsou a vt- clycky museji byti a ztistati ptijemnYmi misty k osveteni, nikdy vgak nesmeji byti zabavnYmi centry. Jejich cena spoeiva v poyznagejlei a duchove ptitatlivosti a v jejich velkem vzdelavacim yYznamu. Vernon Kellog, stalY tajemnik Narodni rady badatelske charakterisuje Narodni parky ta.kto: "V techto vyvolenYch mistech jsou mohutne hory a kariony, posvatne lesy slunne, kvetinarni posete louky a sveli alpinske zahrady. Jsou to ledovce, bystfiny, vodopady, neklidne sopky a rnalebne pustiny. V techto mistech jsou dukazy promen tame, vytvateni skal a vyvoje tivota. Ukolem narodnich parkt jest, roz gititi nage poznani minuleho a ptitomneho dila Velkeho Tviirce zeme a tivota na ni. Narodni, parky jsou mistem zjeveni. Poskytuji nav gtevnikt near k eemu neptijde nikde jinde. Jsou jedineene. A protote jsou takove, pasobi na nas jejich obraz a poueeni zvla gt' rnoene. Katdy park je brilantne ilustrovana kapitola velke knihy ptirody." Proto me, byti kaidY narodni park pod narodnirn dozorem a v narodni peei. V nich ma byti dokonale udrtovani vgech divoce rostoucich rostlin a zvirat a dokonala peee o vsechny scenieke zvlagtnosti. Vge musi byti zachovano v takovem stavu, aby se tento vyrovnal pottebam vedy i lidski radosti. Toto poslani ma v gak v sobe i jinY element. Jako veda, umeni a nabotenstvi vice a vice usiluji o proste chapanou filosofii sveta, tak poslani snah ophrany ptirody nabYvEl stale vetti dtletitosti. Pada o narodni parky v USA. je svetena jednak Spolku narodnich parkt, jednak iitadu pro narodni parity pri ministerstvu vnitra ye Washingtone (US Department of the interior National Park Service.) Dnegni system narodnich parkt USA. obsahuje soubor vice net 22 parka o ploge 12.118 etvereenYch milich. Tvoti, jak Americana s oblibou zdtrazAuji, Narodni galerii pkirodnich pamatek. Vetgina statt USA. ma mimo to svoje t. zv. "statni parky." Je chraneno i mnoho narodnich pamatek. Zatim co narodni parky vedle svYch vecleckYch vzdelavacich yYznamt musi pamatovati take na ptiletitostnou rekreaci, neni tato potadavkem pti dizovani narodnich pamatek ureenych zakonem it udrtovani komplext znadneho vYznamu vedeckeho, historickeho i ptedhistorickeho. K rozvoji ochrany ptirodnich pamatek ptispel v USA. zajem vetejnosti o rozSiteni a vzdelavaci teinek cestovani, jet podporovano jest vladou i nejrtznej g imi podnikatelstvimi piekvapujicimi vYhodami a pohodlim, jakYch mono poutiti i pre dlouhYch exkursich za mirnY peniz. Tak vzrasta, denne popularita narodniho sportu "poznavati semi". Tim vy(Pokraeovani na str. 5.)