, e PCIR aa*r
Oran Siovanske Podpor aiciJednoty Statu Texas.
3 RAT R5T\11 Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNilt (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 18. dervenee (July) 1934.
eisLo 36-
HITLEROVSKA PROPAuANDA V AMERICE. Karel F. Zieris ONI NA jars, kratce po tom, kdy Hitler uchvatil mot v Nemecku, co g pak melo L za nasledek nejkrutefAi politickou a kulturni reakci, zdvihla Amer. hlas k mocnemu protestu. Nebylo to proto, ge byli persekvovani sociaiiste a kornuniste pro sve politicke ptesveddeni, ale proto, g e reakce planesla 02 silnY prvek rasove nenavisti. Byl to onen stragny pogrom na gidy;-kterY vziaoutil city u filantropickych Americana. Nezalegi na torn, bylo-li to z tohoto davodu ei zapasobil-li to mezinarodni gidovsky kapital, aby se americky tisk odhodlal k protihitlerovske kampani. A tato kampari, jak se zdalo, pkiporninala tag eni proti Nemeeku z valley. Pomygleni na to co by mohia podobna kampan opet vyvolat v arnerickem vetejnem mineni, budilo u ka gcleho Nemee nebo Ameridana nemeckeho pavodu pocit nevY slovne hrazy. Trvalo to chvili, ne g si tuto skuteeno,st uvedomili novi pani Nemecka, ale pak nasadili vsechno usili, aby &MI gidovske protihitlerovske propaganda ye SpojenYch statech. Tomuto usili nebyla venova.na americkou vetejnosti vend, pozornost a tak teprve po rote dodo k sensadnim odhalenim o vpadu hitlerismu do SpojenYch stata. Dnes, jak jest hlakno z Washingtonu, musi se tim zabYvat vy g ettunci komise americke snemovny. Bohaty a usvedeujfei material, ktery byl sebran po celYch SpojenYch statech, sveclei o torn, jak peelive byla promy glena a paipraa ena invase hitlerismu do Ameriky. V den vYrodi Hitlerova statniho pkevratu pochodovaly cizi uniformovane oddily v devatendeti nejvet gich rnestech Ameriky. V dvanacti z techto most, kde byly zalogeny narodne socialisticke orgamisa,ce, bylo napoeitano 6,000 skutednYch jejich Mena. Tato dislice mate byt zdvojnasobena a jests nebude ukazovat pravY sta y. Jig od roku 1926 zaMadan Hitlerovi agenti buriky ye vgech mestech, kde byla nejaka, nemecka populace. Jegte do nedavna popirala nernecka vlada skutednost teto hitlerovske propa.gandy v Americe. AfOak einnost z ylaStnich agitatora pokraduje i pies odhaleni, ktera, byla ueinena americke vetejnosti. Pod vgelijakYmi zaminkami byli vysilani zkuAeni hitlerovai misionati, kteri uvedli v cinnost rozsahly aparat davernika„ take byly v kratke dobe zalogeny nejen buriky, ale skuteene organisace s pootern elena nekolik set v jedne takoye organisaci. Bylo prokazano, ge se v jedinem tYclnu ptihlasilo v New Yorku ptes 400 mladYch Nernca do ridernYch oddilu. Protoge elenstvi v narodne socialisticke strane jest dovoleno toliko Nemciam, byla vytvotena pro Ameridany nemeckeho pavodu zvlagni organisace, ktera se nazYva Pkatele Hitlerova hnuti, jinde tee Ptatele noveho Nemecka. Kdo se plahlasi za dlena,, musi podepsat prohlageni, ge uznava zasadu vadcovskou, ge se podrobi ygem rozhodnutim teto organisace To je pak jests zpedeteno prohla genim, ge
jc ci..)4e.ay arijec a '‘,e ncma v sobs ani kapKu krve zidovske nebo lave jinobarevnYch ras. Tyto organisace upominaji na obdobi Ku-Klux-Klanu a pomahaji tvotiti nove, ye faSistickem duchu vedene tajne organisace americkych integralnich nacionalista. Netteaa zdarazilovat, ze mnohe z techto organisaci sympatisuji s hitlerovskou filosofii a narodne socialistickYm hnutim. V poptedi techto Caste americkYch fa gistickYch organisaci stoji Stfibrna legie, jejig elenove nosi stkibrne kosile. Jejich hlav141■04•211.41■ 0410111.00•04111111.011M1.0.1111.0411.0.i.a.-...,..."....111111.41110.0.01.0%,)
Pros Mane. Na zaeatku givota to Clo y& nevi a mysli, ze zivot jeho je v jeho tele. Aldim dale g ije, tim vice pozndva, ze pravY jeho zivot je v d u c h u, a nikoli v tele. CelY zivot eloveka je v torn, aby to vice pozndval. Ale poznani se nam dostava nejleheeji a nejjisteji telesnYmi utrpenimi, talde prave utrpeni telesna delaji nag zivot takovYm jaloK ma bYti: duchovnim. Vge to, co naaYvarae zlem, kaade hote, jestliZe jen je uznam e, jak je potteba, eini naS'i dui lepgi. A v tom polepgeni jest celY irkol givota. L. N. 'Tolstoj. .:,04,10,Wea■01111111.(14111111.41■0491111.1.V.1411•0611111.0.1137,,...,..■,,,s11•041100•0.11P10tf.)
nim cilem je proti gidovska propaganda a neptatelstvi proti Sovetskemu svazu. Jsou neptateli socialismu a demokracie. Vadeem StkibrnYch koOil jest William Dudley Palley, vydavatel easopisu The Liberator. Tento easopis, kterY se ted' nazYva, Liberation (Osvobozeni), se dal pine do slu geb Hitlerovy propangandy ye SpojenYch statech. Podobnou organisaci jsou Khaki kogile, ktere sesta,vaji pteva gne z bYvalych valednYch vyslougilet. Pokusily se se svYm vadeem Smithem o tageni na Washington, ale pak utakly pied policii. Dnes jsou natal jejich vadcove ye vezeni a hnuti, zda, se, ge po svem nezdatilem pudi zmizelo. Jinou takovou faSistickou organisaci jest ft,ad gestasedmdesatnikt, kterY byl nedavno odhalen a piastigen jak yydire, na bankach penize. Svou dinnost maskuje protibogevickou propagandou. Narodni stralci a Bile ko gile, to jsou v§echno organisace, ktere maji za vzor hitlerovske hnuti. Tyto organisace, kdyby se rozmohly, staly by se velkYm nebezpeeim pro americkou demokracii. Jakkoliv nemecke, propaganda vynaklada ohromne sumy penez, aby si v America vytvotila sympatie, venuje ptedevSim pozornost organisovani ptisluS'niku nemeckeho naroda, magic se v nich. vzbuditi hrde vedomi a pYchu na jejich starou vlast. Hlavni pole pilsobnosti se tedy pfeneslo na existujici jig nemecke kulturni a vedecke spolednosti v A-
rnerice. NeivetAi takovouto splednosti jest Steubenova, ktera eita, na 3,500.000 &mil Velkou Ulohu ovaern hraly v teto ziskavaci akci nemecke zastupitelske ritady, ktere, jak se pH poslednim vyAettovani ukaza,lo, zasobovaly Hitlerovy emisary aeitaenim materialem a tea i finanenimi proQttedky. Na odhaleni, ktera byla udinena americkYra tiskem, doglo ov'em prohla geni nemeckeho yyslanectvi a konsulata, ae spolednost Ptatele noveho Nernecka je soukroma organisace, ktera nema nic spoleeneho s narodne socialistickou stranou, a ze jejim akolein jest jen pestoyani ptatelskYch styku s novYm Nemeckem. Niemene pia °slave vYroai Hitlerova statniho ptevratu vystoupily tyto organisave vetejne a jejich uniformovane 11c-tame oddily pochodovaly ye vice jak dvaceti yelkych mestech Ameriky. Tato oficialni einnost zastupitelskYch era du jest prokazana fotogra,fiemi a faksimily dopist a obe gnikt, ktere tyto idady rozesilaly na jednotlive buriky a organisace nemeckYch spoleenosti v America. Na zakiade velmi kompromitujiciho materialu bylo jasne prokazano, za americka sekee narodne socialasticke strany byla zalo gena Za, pomoci eialrich Ataxia, dale pak ze fa, gisticke zasady nacista byly 'Siteny hlavne Ligou ptatel noveho Nemecka, ktera byla, a jest v ptimem spojeni se zahranionim oddelenim narodn socialisticke strany v Berlins. 2e tomu tak bylo a je, svedei sam nazor Hitlerav, kterY vtelil do knihy Mein Kampf. Tam like.: jasne: "olovek nemecke rasy, kterY gije na americkern kontinente a jen si uchoval eistotu sve rasy, stane se jednou panem tohoto kontinentu." K tomu pak doje vetS'ina americkelio naroda slo gena z germanskYch zivlu. Z techto nazora je patrno, ze hitlerovskY vpad do Ameriky znamenal jests nem jineho nee jen ziskani sympatii pro nove Nemecko. Hitlerism chtel se ale usidlit trvale a vytvotit si novou zdkladnu pro g iteni svYch faalstickYch nazorti. Neni pochyby, g e by to znamenalo velke nebezpeei pro americkou demokracii. Tohoto nebezpeei jsou si snad vedomi i olenove vy§ettujici komise snernovny, ktera, praye projednava tuto zale gitost a ktera ma usvedoit nemecke zastupitelske atady, ge jsou ve slug bach narodne socialisticke strany. Podia spray The New York Hearld se to jiz komisi podatilo. Nebezpeei fa§ismu v Americe vg ak vezi nejen v hitlerovske propagande, ale i v einnosti americkYch faaistickYch organisaci, ktere jsou site jests v embryu, ale mohou se pki mentalite americkeho naroda snadno rozrast y e velmi nebezpeenou zbrari prOti demokracii. Poz. red. — Soukrome, korespondence a zaznamy Will. Dudley-Pelley-ho, vfudce Stlabrnych koail zabavena byla spolkovYm marUlem 27. derma t. r. na rozkaz kongresniho vYboru, ktery vyAettuje propagandu nacista, provadenou y e Spoj. Statech.