Entered as second class /nail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1.922 ROtNiK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 11. eervence (July) 1934.
eiSLO 35.
JA I< ZA(INAL ROOSEVELT. fdvE NE2 budou naznai!eny hlavin etapy dosavadni Rooseveltovy testy, treD ba si vtlinnout jeSte zajimaveho dokladu o tom, jak se zmenila americka ideologie aspon v nekterYch y rstvach od ned9vnfr ch dab prosperity. Doklad vybirame z knihy cinitele velmi vyznainneho a velmi bliskeho F. D. Rooseveltovi. Je to Rexford G. Tugwell, jeden z elenfl onoho "brain trustu" a pH tom prave &en, jen2 mel znaeny vliv na ideologii vYrobniho zakonodarstvi Rooseveltova. Tento pan Tugwell, profesor narodniho hospodatstvi na Columbia University, vydal'Toni v kvetnu knihu "The Industrial Discipline and the Governmental Arts", tedy vYklad o ukaznenem piunlyslu a o vlivu, jak nail maze mit vlada. E--ylo to v lobe nejvetgiho - ze.jrnu o New Deal, a tak nepkekvapi, ze 1 pki znadne vetAim poetu exempla:ft jednoho vydani knihy v America, ncA tomu bYIra vetAinou V Evrope, bylo treba tisknout druhe vydani knihy u2 17. kvetna, a,8 prvni vySlo 9. kvetna, a ._,e. 31, kvetna uz vychazelc treti vydani. Amerika chtela, vedet, jaIce budou asi smernice nove vYrobni politiky a bylo ji znamo, 2e pan Tugwell je docela blizko tarn, kcTe se tyto smernice 1., ,suji. V evodu teto knitky je zajiin:,4 odstal eeek. Profesor Tugwell tarn pi§e: "Nedavno v Rusku jSeM se citil vehni ma4, jako Ameriean. Rusk muZik uvaSoval klidne a hloubave o odpovedi, kterou jsem dal na jednu z jeho otazek. mluvil jsem v ni o autornobilech a traktorech na am.erickych farmach a nemohl jsem Si odepkit, abych pti teto pkilelitosti nepoznamenal, chteje mu udent poueeni, Se za jistYch podminek by bylo mono satidit, aby jeho zeme koupila takove veci pro neho. Zamyslil se nad tim, divaje se po obrovskYch lanrch obecnich pastvin a SitnYch poll., jeS bylo videt se strane. na ktere jsme stall. Hnede doSky vesnickych domkil jsme videli za fekou; tvrde severni slunce kose ozakovalo zelefi a rezavou 2lut' srpnove venkovske krajiny. Jeho Sena a pet synii pracovalo blizko na poll. "Ano," kekl, ,`pracujeme teSce — a dlouho. A dostavame za to Indio. Ale muj tata, to tak dela' a jeho tata rovnei. Vidycky tak bYvalo." A bylo zfejme, Se mel na mysli abstraktni vYhody teto kontinuitv, ze chtel vyjadrit svaj ApinY souhlas se scledenYm rytmem existence. Nepochybuji, Se se najdou sofisticke argumenty vgeho druhu, jimiS by se ukazala klamnost mirlikova zaveru. A pfece jsem nable mel pocit pevnYch a plodne zakokenenYch vztaIrk vznetti hluboce zakotvenYch v pracovnim zpAsobu, dlouheho posveceni zvyku. A soudii jsem, Se jeho odmitani je opravnene, Se ma cliivod domnivat se, Se mu neseme pochybne dary. Tkeba take podlehne, aS pfijde das, jako jsme podlehli my Arneridane a jako jini Rusove, ale pozna pak ztraty, kterYch ptiliZ zkidka dbame, a ktere je treba zvalit s vYhodami; a pkijde potom eas, v jakern jsme my nyni, ze to stare bude pry;_^.
Lo nol,e liebude unit dat eekailcim Ustinn Nebot ochota, k praei se ne7meni, potteba iry V tradici zilstane a. touha zakotvit a se zakokenit bude bolet. Ale 1)2 to nebude no., nae se spolehnout, k eernu se ptimknout a nic, co by bylo moZno uctivat. Delnici nebudou mit, budou nuceni dale dobte se chovat, ale z narizeni jineho auto •rata, rie2 ptirody, se kterou konec koncil bylo inotito clohodnout na slu§nem pom.eru." Inauguralni parada noveho presidenta,, v sobotu 4. bkezna 1933, se konala za okolnosti velmi povaIlivYch. Posledni mesice Hooverova reSimu pkivedly zejmena psychologickoa depresi obyvatelstva tak da.leko a do takovych rozmerti, ze onen tezky boj, kterY svedi nerrieckY kanclet Bruning v eervenci 1931 zachranu ohroSenYch nemeckYch bank, bit takkka hraekou proti tomu, co eekalo na nageho noveho presidenta. Administrace Hoeverova mela ovsem v poe'atcich roku 1933 te'Ay handicap ye svent ptesne stanovenem konci, ale konci niktera.k urychlitelnern. Vedela, Se 4. brezna odevzda vladu novemu muSi, ale nemohla, mu ji odevzdat &iv. Hoover se sice pokou gel dostat Roosevelta k poradam o nejdfiletitejSich otzkach pied 4. bteznem, ale s vysledkern celkem malym, nebot' °bean Roosevelt pochopitelne nestal o to aby, administrace druhe politicke strany tiohla pri svych opatkenich dovolavat souhlasu pkiStiho presidenta, kdy'S nemel zaruky, ze republikanska, adrninistrace provede vgechno tak, jak on by si pfedstavoval A tak se stalo, ze v tom osuclnem mezidobi, kdy clitivefai administrace u2, si netroufala nic vaSneho posit, veclouc ze zkuknosti, ze kongres je proti ni, a nova administrace jeSte neuradovala a nesmela fikadovat, propukla bankovni krise, .j ake svet tak hned nevidel. ITZ drive ovgem, take pied valkou, se ob8as zde vyskytovala nechavera k bankam, projeviv gi se hrOmadnYm vybiranim penes v nich ulot'enYch, ale to byly obyeejne zjevy mistni nebo tuner jen rnistni. Americke publikum ovSem vedelo, ze krise nesvedei bankam; proto u2 dlouho se vyskytovaly misty znepokojive projevy nedfivery, a v podstate proto utvoril Hoover vefejnou instituci pro pomoc ohroSenYm Ustaviim, Reconstruction Finance Corporation. Te se podakilo v rote 1932 zjednat klid, ale ne trvale. Bylo grills mnoho zdrojt nedlIvery. Spousta malYch bankovnich astayd pujCila penize zemedelcilm; v dobe prosperity, kdy stoupalo nejen kursy akcii, ale i ceny pozemn, delaly se misty heroicke dluhy na tyto pkedraSerie pozemky a investovalo se do zemedelske vYroby o pfekot. Potom ovSem, kdy po prosperite, kdyi ceny zemedelskYch plddin i produktu klesly na zlomek nekdejSich cen, nemohli arci farmaki sehnat ani na umokovaci splatky, ani na -Cook. Zaealy se vest exekuce; ty prvni se jaki takS podakily, ale tern dal§im uz zabranila farmakska svepomoc
bo 7al:onodarst 7. tech statu, v nich far main rnefi zakonocianibb vetAinu. PonevadS sprava takovych reg,ionalnich bank nebyla zpravidla lacin g a take se v nich east° tuze dobke nehospodakilo, nevi treba dlouho vysvetlovat, proe za takovYch potneru se ocitly ye velikych nesnazich zejmena banky v zemedelskYch oblastech. Ale i bankarn, ktere mely penize v prOmyslu, nebylo o mnoho lepe. Kdy2 takovy mistni iistav mel mezi s yYmi hlavnirni zakazniky dve nebo tia mistni tovarny, ktere zastavily vyrobu pro nedostatek zakazek, byla ovZem banka v koncich. Takova vec se po male oblasti okruhu pfisobnosti kaZde z techto mistnich bank rychle rozkkikla, vkladatele se poplaSili a honem vybirali sve vklady a deposita. A kdyS uz se zaCabo vybirat u jedne banky, vybiralo se ze solidarity take u ostatnich bank ve stejnem meste nebo °Ye stejnem kraji, ponevad2 vkladatelskY instinkt pravil, ze to bude vice mene, asi -dude stejne. K *into zjevum, plynoucim z americkych pomert, se p•idruSila v prvnich mesicich roiti 1933 psychologicka, deprese nevida.neho rozsahu. Nucend neeinnost Hooverovy vlady, nejistota o tom, co Ise eekat od budouci, pokraeujici pokles cen a vzrust nezamestnanosti, farmatska, agitate pro inflaci a Skrtnut dluhu, vS'echno to vedlo k zeufale skep si a neduveke v budoucnost. Agitate pro inflaci zptirsobila, Se se vybiraly nejen vklady v ba,nkovkach, ale propukla take zukiva honba za ziatem. Spojene staty mely sice nejveal zasobu zlata na, svete, ale kdyby si vzpomneli drSitele bankovek a v gichni majitele vkladu a deposit poSadovat vYplatu ye slate, jaky by to musil bit slat* poklad? Vybirani vkladil a poSadovani zlata se SIMI() ze statu jako lavina. Guverneki tech statu, v nich banky byly pola,dovanou vYplatou nejvic ohroSeny, sahli k zavedeni bankovnich prazd nin, cor2 je lope znejici vyraz pro moratorium. Bylo videt, Se krise dilvery nabyla takoveho rozsahu, ze ani Reconstruction Finance Corporation ua na ni nestael. Bankovni svatky byly ovkin pfechodnou vYpomoci z nouze; otazka byla, kdy bude mono zase obnovit bankovni yeedni dny. V patek 3. bkezna, den pied inauguraci noveho presidenta, byly bankovni prazdniny vyhl'aSeny uz ye 30 statech ze 48 statu Unie. Ve vYkazu obeSiva z 1. bkezna uz narosti obeli platidel v Unii na rekordni YYSi, pied tim nikdy nevidanou, 6720 miliont dolaru proti 5589 miliontm v lednu, zasoby zlata take podstatne klesly, take bylo videt, Se se delalo co bylo ,moZne, aby se poplaSeni vkladacele uklidnili. V noel z patku na sobotu bylo tieba vyhlasit bankovni svatky i ve statech Ill. a NovY York. Situace dospela tak daleko, to skuteene vypadalo, jako by obyvatelstvo chtelo promenit vkch 40 miliard vkiadu na hotove penize. Lze si snadno pkedstavit obecnou naladu, za nit byl novST president uveden do fn'adu. Pokraeovani na strane 9.)