Entered ROONii:
(VOL.)
as second class mail matter,
XXII.
January
8rd, 1988 at West, Texas, under the Act of Congress
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 4. července (July) 1934.
of August,
24th, 1922
..
-':""'čí~o
34.-
ROOSEVELTOVA CESTA
L
ONI V LÉT~, když po přemožení prv ních, největších nesnází se F. D. Roo sevelt pustil do vlastního "New Dealu", vzrostla jeho popularita ve Spojených stá tech podle všech věrohodných svědectví tak, že. lidová volba, kdyby se byla tehdy konala, byla by pro něho dopadla asi ještě mnohem příznivěji, než volby elektorťi: 8. listopadu 1932. Jen podivná mechanika presidentských voleb amerických vzbudila tehdy dojem, že Rooseveltovo vítězství je něco neslýchaného; podle zvolených elektorů měl ovšem zdrcují .ci většinu, ale skutečných voličských hlasů dosáhl 22.9 milionft proti 15.8 rnílíonům hla &íi pro republikány. Takový poměr hlasů 11e11i v amerických volbách níc neobvyklého; loni v létě však by byl pravděpodob11ě Roo sevelt zatlačil republikány do posice zcela mi zivé, neboť "forgotte11 man" začal věřit, že nový president přece jen béře boj s tou mi zení řádně do ruky.
by bylo těžké najít dva národní hospodáře, kteří by spolu ve všem a úplně souhlasili. Je to také sbor velmi proměnily, jehož něk teří členové dosáhli na krátkou dobu znač ného vlivu a významu, ale palt zmizeli· kde si v pozadí. Takový je na př. profesor Moley, očekávaný loni v létě s velikým napětím na londýnské hospodářské konferenci, jako ú plná pravá ruka Rooseveltova; nezdar lon dýnské konference asi odsunul i [eho z di'ívěj šího výsluní. A všechna ta jména, která se uvádějí v souvislosti s "brain trustem", ať už je Franfurter, ·Taussig, Tugwell, Spra-
aby nám bylo dáno učiti se stále jasněji sta že lakota a sobectví a honba za nepl'iměřeným bohatstvím nemůže nikdy při nést trvalé štěstí jednotlivci nebo jeho sou sedům, Projevme vděk za to, že je tu 11ový duch závislosti jednoho na druhém; za tě snější jednotu všech stran naší veliké ze mě; za větší přátelství mezi zaměstnavateli a těmi, kdo pracují; za jasnější přesvědčení všech států, že nehledámo výbojil. a chceme jen čestný závazek všech národů, že budou respektovat země a práva svých sousedů: za Jasnější den, k něnmž se můžeme probojo vati, hledajíce pomoc boží ve stále méně so beckém usilování o obecné zdoko11ále11i lidstva. ~ Na svědectví toho jsem tento list podep sal a nařídil, aby k němu byla pi·ipojena pe Chtěl bych se životem vracet, čeť Spojených států. stále jíti, Dáno ve městě Washingtoně tohoto dvacá všechny své omyly tiše tého prvního dne listopadu, v roce Pána de napraviti. vatenáctístšm ti'icátém třetím a Nezávislo Dnes už je zase situace zřejmě poněkud sti Spojených státít amerických stém pade Chtěl bych se životem vracet jiná. I když zatím není tuze mnoho známek, sátém osmém." přes úskalí, ~e by ubylo presidentovy popularity, nespor zeptat se očí, proč lkaly, V roce 1864 Abraham Lincoln po prvé sta ná je větší. odvaha kritikd a politických od proč se smály. novil, že poslední čtvrtek v listopadu bude půreů, že i v době největšího nadšeni pro národní Thanksgiving. Od té doby každý rok "New Deal" byli alevní nespokojenci, ukázal Chtěl bych se životem vracet "Ydávali presidenti svou Tha11sg·ivi11g Procla případ Forddv; dnes však jich přibylo, a nej slovy, činy, mation. Obyčej sám však je mnohem starší, sou to jen zjevy tak mimořádné, . jako Foi·d, aby se z člověka zrodil z doby kdy ještě nebylo Spojených států, Už který si může ledacos dovolit, co: by jinému člověk jiný... osadnici nové Anglie děkovali každý rok za nebylo snadné. Také republikáni zdvihají Josef Prchal. dobrou sklizeň a žádali své guvernéry, aby hlavu; krásnou ukázkou jejich nálady je kni jim It tomu určili den. V nové době užívali ha, kterou letos v únoru vydal William Mac Donald s výmluvným titulem "The Menace of gue, Berle, Morgenthau atd., mají snad jen presidenti těchto proklamací k v ý p o t u všech pokroků hmotného i kulturního živo Recovery", čili Čím nám hrozí obnova - ro to společné, že jejich nositelé jsou mladí, ta, na něž byla Amerika tak bohatá v po zumí se obnova, kterou dělá a hlásá Roose odvážní stoupenci modemích myšlenek, při sledních desitiletich. Takové byly i prokla velt. Kniha psaná klidně, věcně, nabitá fak tom ovšem ne týchž myšlenek, a že jsou o m0;ce Hooverovy. Roosevelt nevypočítává po ty a citáty, ale pl'i tom také naplněná je chotni dávat věcem takový směr, jak se jim dovatou ironií a jistotou, že tento "New Deal'' zdá nejvhodnější; je pNrozené, že u tako- • krokii: chce jen děkovat za to, že "jsme, nebo se snažíme být stále lepši a lepší". ztroskotá. Příšti volby do kongresu začínají vých radikálních reformátord není někdy To je duch a cíl Rooseveltovy politiky; být v dohledu, a tak se začíná pomalu uka dost odvahy pro posouzení toho, co za da zovat snaha, aby příští cesta Rooseveltova llých poměrťt je možné a co snad přiliš ri duch jistě ne 11ový, naopak velmi starý. tak už nebyla tak hladká po stránce sákonodár- skantní. A tu je pak via.stni úloha Roosevel typický i pro tv(u·ce americké nezávislosti, 11é technikY, jako dosavadní. Nyl'lí ovšem je tova, praktického politika a znalce admini také ne duch specificky americký. Koi'eny je ště má Roosevelt "svíij" kongres. Ale jaký strativy: vybrat z návrhd. to, co se mu jeví ho jsou v evropské reformaci a v anglickém common sense; některé z vět této Roosevel bude příští? nejvhodnější. ústředním .účelem při tom zd tovy proklamace bezděky připomínají · Char · A co tedy vlastně je Rooseveltova politika? stává uspořádat všechno co možná tak, aby lesa Dickense. Ale co je tu nové, je to, že Zřejmě to není žádný vyhraněný =-íem. Je . celý život byl lepší, poctivějš~. Zdá se, že to něco, čo vyhovuje předstávám radikál nejdťtležitější jednotící páskou celé Roose tohoto ducha chce dostat první státník veli ké země do celého vefojného i soukromého ních farmářů v severozápad11ich · státech u veltovy politiky jsou ideje rotariánské. žlvota, že se snaží, aby tímto duchem bylo pro nie, této "demokracíí vlastníků .půdy", kteří, 'fypická pro tuto jeho idelogii je proklamace, jak ,vtipně napsal An.dré Si(lfried, jako dluž k národnímu dni díkii, kterou vydal loni, a niknuto celé jeho zákonodárství a celá prak se jeho správy. Honba za dolarem je opu nici jsou příležitostně proti kapitálu, ale ja která zní takto: štěna, nastává honba za slušností, poctivosti, ko zaměstnavatelé zemědělských dělníků jsou "Já, Franklin D. Roosevelt, president Spoje-· a třeba i za dolarem, ale slušná honba za sht pro 0pofádek"? Je to něco, co vyhovuje .sna šným a přiměfo11ý111 dolarem. Pl'ipomíná S"l ných státíi amerických, určuji a stanovím, hám takového drobného amerického člověka, · takového "řorgotten man", který ani tak tu aby čtvl'tek 30. listopadu 1933 byl Národ.ním ideál "slušného využití svých možností", ,na dnein dikit Vzdejme ten den ve svých ko který Amerika v době svého romachu tak ze 11evytýká, že jiní něco mají, ale jen tehdy, stelich a domovech pokorné díky za všechna' zapomínala. když bude mít sám také něco. požehnání, kterých nám v uplynulém roce Hlasatel New Dealu nechce pl'i tom být ne · Jako nelze říci, že Rooseveltova politika by dopřál Všemohoucí Bdh. Vzpomeňme odvahy omylný; opětovně ujišťuje ná~·od, že mož souhlasila s nějakým -ismem., tak nelze ta těch, kdo osídlovali pustiny, předtuchy těch, nost vrátit se kdykoli ke starým metodám, ké řící, že by byla podložena nějakou jednot kteří založili náš.. Národ, houževnatosti těch, jakmile to uzná za vhodné. Může to udělat nou hospodářskou teorii. Rooseveltův "brain kteří .v každé z dalších generaci bojovali, a pouhým hlasovacím lístkem. S počátku bylo trust", sbor . vědeckých poradeů, zejména ná by udrželi čistým ide~l slušného využiti svých tfoba dl'astických zásahu. a drastických opa r.odoh.os:podářských, zřejmě také . není těleso možností a nezapomínali, že. je třeba vzájem třeni; ale "nechci vítězit násilím., nýbrž pře jednotné v názorech a cílech, jakož vůbec .né pomoci v dobách dobrých 1 zlých.<Prosme, svědče:ni111',,
re pravdě,
Návrat
ě
...