Vestnik 1934 06 27

i trit

61.

Orsgari5lovartske Podpor

J ednoty Statu Texas.

:2414 Ir rga

V.

ate, TR5TV

ro

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROONIK (VOL.) XXIL

WEST, TEXAS, ye stfedu, (Wednesday) 9

"NitA Moo E TOMU na puntik osmdesat dva ro

ky, co ogklivou, neurovnanou cestou venkovskou drcal teice dlouhY, nehezlq lebfinak. Tahli ho silni, dobfe Oven' pangti Icon& Jel z mesteeka, kteremu se tehdy fikalo "Goading".

Bylo tam cisafske kralovske hejtmanstvi, cisakskokrelovska fabrika na tabak, cukxovar, lihovar, a pivovar. Tedy v gecko tam meli, dello k blatenosti pozemske je tfeba. Jen iivot tam za mac nestal. A protp snad ten 2ebfiriak si poskakoval a kodrcal. Byl vrchovate naloten chudielYm nabytkem, nejakou tou truhlou, posteli, domacim natadim a nadobim. Vzadu byl velkY uzel naditYch pefin v pruhovanYch povlacich. A na nich sedela mlada, panska deputatnice a drtela na klilie neposedneho, gtebetaveho, dileho dvouleWI° kludinu Tomage. Mel radost, ze jeho tatinek se stehuje z Hodonina do Mutenic. Po blud.nYch cestach a smutnYch zkugenostech se vgak pansky kodi Masaryk zase vratil do Hodonina, definitivne v r. 1862. Za deset let.

A vytiesil dale Hodoninsko. Udelal neslychanou a pied tim nikdy nevidanou vet, poslal syna do realky do Hustopede, nemecke, eeske tehdy nebylo. Lide se mohli udivit.

"PanskY kodi poke kluka na gtudie, chce mit z neho kantora, nebo dokonce "loam!" Ale vYdaje byly pfilig vysoke, a tak kluk musel z realky a poslali ho do Vidne na udeni, mel bYt zameenik. Ale Toma gi Videri nikdy "nevonela" a tak utekl domf.i. Vzal si ho v 6.0ei panskY 'mat Bene g do ueeni. Kluk "do toho" mlatil site al jiskry litaly, ale Osud hnal ho znovu na studie. A tak to moudra maminka toho dosahla, ze ho vypravili na vytoutene gymnasium. At do Brna! Na cestu, dostal tatinkovo potehnani, marniny pefiny, ohromnY pecen eerneho domaciho mora y genYcla gvestek. To-skehotlbapytliksu byla jeho vYbava viditelna. Tu neviditelnou si nee v hlave. Toho viditelneho bylo pramalo, a k tivobyti nestadilo, toho neviditelneho bylo tolik, 'te to stadilo na povaleni rite rakouske, o nit jsme v hymne zpivali, ze nepomine; na povaleni a znieeni nejjasnejgiho a nejmilostivej giho pa,nujiciho domu, na viterstvi utigtene Pravdy a na vkfi geni uWW1° Lidstvi.

Z kluka panskeho kodiho se stal student, ze studenta profesor na videriske universite a pak na slavne, pratske Karlove, ueenec, spisovatel, poslanec, tvrirce legii, a koneene 0svobaditel rodne zeme, a jejim prvnim presidentem. A tak neposeda, kterY v roce 1852 jel z Hodonina, na Zebfiriaku na kline chude matieky, v roce 1918 vjadel v Prahu Libu ginu jako vit & . a byl uvitan jako kral.

0 Masarykovi se napsaly ptivaly Avah.

Je oeeriovan jako vychovatel, politik, velkorysY revolucional, sociolog, statnik, spisovatel, president. Respektuje pfedpisy etiketni. ale neni jejich otrokem. Sverazne projevi svrij nazor, svou vrili. , Pfi posledni parade , na Vaclayskem name sti v Praze, 28. i'ijna roinuleho roku dfistoj-

Ziervna (June) 1934.

5!SLO 33.

KRAL PkIJEDE"!

nik hlasil Masarykovi silu a formaci vojska na namesti shromaZdeneho.

President se naklonil a tazal se: "Co jste rekl?" Nestyclel se zeptat. Cisaf by byl salutoval a fekl: "clekuji! te gi mne!" Masaryk se energicky sverazne pta: "Co jste rekl?"

V torn je podoben demokratickemu zesnulemu krali Belga, Albertovi. Ten take vgude byl, vg eeko musel videt jak to opravdu je, ptal se, dal i ukazovat, a pak sam zkougel.

Ridil lokomotivy, lezl po horach, navetevoyal pfibytky malYch lidi, neohrnoval svfij kralovskY nos. Byl kralovskeho srdce.

Ze smesi vzpominek vybiram dnes dye Habrmannovy a Foustkovou z Ruska, dosvedduji velkou sveraznost prvniho presidents nagi drahe republiky.

Krasne. bila hlava a zlate srdce Habrmannovo se rozjely v bfeznu 1915 do 8v3"7ear "okouknout" svet. Veal, ze v Zeneve v malem hotelu "Richmond" bydli Masaryk. Vyhledal ho. A vyklada svou rozmluvu s nim: "Habrmanne," fekl mu Masaryk, "nastaly velke chvile. Nag e misto nesmi a nema2e, byt po boku Rakouska, a Habsburka. Rakousko nespinilo sve poslani, nebude nikdy domovem narodu v jeho fitvar nasilne vehnanYch a Habsburgove jeg te merle pini svaj akol..

Je tfeba hoditi je do stareho haraburdi a osvojit si-prostfedky a zbrane revoluce. A pak musime nechat romantismu. Na gi doma yev Rusko. Mysli, ze odtud pfijde spasa. Ale nepfijde. Carske Rusko nam nepfeje, neziaa nas. Nanej yYg by z nas chteli udelat svou drtavu, nejakY vasalskY stat jako Bulharsko, a chteli by nem vladnout po svem zpasobu.

Korupci a neschopnosti. Habrmanne, nage misto je po boku zapadnich mocnosti, v f anach Dohody!"

Habrmann se rozhliZel po chudem pokoji Masarykovi. Nepokryty stuff pinieky knih a novin, steny hole. Jen nejakY nakres tam visel. Habrmann se ptal, co to je a MaMasaryk proste, prorocky: "To je mapa nageho pfig tiho samostatneho statu 6eskoslovenskeho, Habrmane!" Mapa naznadovala nag stat skoro jak dnes vypada, bez Podkarpatske Rusi, ale za to mela koridor spojujici nas s Jihoslovany. Masaryk byl, jak Habrmann poznamenava, prvnim kartografem nasi Republiky. Dokument dostal darem uditel Vojta Beneg a chova, ve svem byte v Praze na Voil echovce mapu ve velke va2nosti.

Kdyt Masaryk vitezne prijel, pkivez1 elenam v/ady a vynikajicim dinovnikam darky. Krabiek y, obsahujici kaZda tfi mYdla.

Novopeeeni ministki na gi si libovali, Ze pan president na ne si vzpomnel a 2e je tak praktickY. Habrmann vylozil, 2e darek je symbolickY, ze Masaryk chtel nevtiravYm zpasohem naznaCit, ze ministfi a hodnostati na geho statu maji mit eiste ruce a diste svedomi.

Druha vzpominka — Foustkova, ktera mi na mysli tane, dokumentuje Masarykova sveraznost a ptimost.

V maji 1917 Masaryk se rozjel na Rus. Do Pet,rohradu. To byl poplach! Pri gla rozhodna,

chvile pro zahranidni boj! A na gi host na, Rusi si uminili, ze poslou deputa.ci, aby Masaryk je nav g tivil. Dne 20. kvetna yypraviIa se deputace zaloZniho praporu z Bobrujska Masaryka pozvat k na,vg teve. Bobrujsk je pry milounke mesteeko v minske gubernii, nedaleko Hay Bereziny, jevi gte osudne poralky Napoleonovy. Bylo tam pies sedm tisic 6eehoslovaloa, tedy krasne Cislo vice neZ dvou silnYch pluku. Velitel praporu, podplukovnik Makarov svolil, aby vyjela deputace "dlja peregovorov" — s profesorom Masarykom. K jednani s profesorem Masarykem do Petrohradu jell bratti Oernik, Jelinek, Vondroug, porueik Obrovec a jako 'Zak Masarykav, &lona Foustka. Pfijeli do Petrohradu 23. kyetna. a byli Masakykem pfijati 24. Do jeho pracovny v Mokske ulici v soukromem byte krajana krejeiho pana Kratochvila uvecil je tajemnik Masarykav br. Papou gek. Uvitani, bylo srdedne. Masaryk fekl, Ze ptijel do Ruska s francouzskYm ministrem Thomasem, yyjednavat odpra y ku deskoslovenskeho vojska z Ruska na francouzskou frontu, a 2e cele jednani se potkava, s nezdarem; teprve kdy2 ministerskY pfedseda kniZe Lvov zakroeil, '2e to glo lepe.

Tlumodili mu pozvani a Masaryk slibil, Ze pfijede. Pak deputaci pozval na daj. Paneeku, to bylo pohosteni v pohostinne Rusi.

Nejdfiv jim zvestoval, ze je nutno opatrne sladit, Ze maji jenom funt cukru na tycleri.

A tak pill skoro neslazeny Caj. Kdyi se to zlati hog i u pluku dovedeli, ze braal museli pit skoro hofkY Caj, sebrali ti dobradkove v torn hladu a to mizerii dva pudy cukru, a bratr Hajek ho dokonce tajne dovezl do Petrohradu, aby "pan profesor" mel dim sladit.

A dekali ho, ze pkijede. Dlouho nejel, mel dalelita jednani. Az v dervenci ohiasil, ze "tei jede". DoProvazen byl jiz nadhernYm Klecandou a profesorem Maxou. Do Mohileva se sjeli naproti porudik Medek z Kyjeva, porudik Obrovec, podp orudik Oembath, bratki Meisner, Turek a Foustka.

Dne 13. Cervence rani) byla sla yne, audience Masarykova v pritvodu Kiecandy, Medka, Noveho, u jenerala Brusilova, kterY pH zmince o statednosti deskoslovenskYch hocha se Masarykovi hluboko, az k zemi uklonil. 0statni odjeli do Bobrujska, aby pfiprayili vojsko na piljezd Masaryktv. Pfed Bobrujskem Masaryk se teprve zadal zajimat, co viastile tam bude delat. Rekli mu, ze ygeeko vojsko je seicadeno, odekava, ho na cvidi gti a 2e musi provest pfehlidku a pfijmout defile.

Masaryk, udenee, klidne se pta: "Co mam pH torn delat?" ftekli mu, pozdravit se s ka2dou formaci, ku ptikladu: "Roto prvni, Nazdar! Roto druha Nazdar! A tak podobne.

Ostatne ,Ze po jeho boku bude adjutant yelitele, a ten by mu dal pokyny. V Bobrujsku si trochu odpodal v byte fiditele tamnejgihO gymnasia Polaka,, a pied dam mu poprve postavili Cestnou stra2.

Pokradovani na strane 9.)

Strana 2.

VESTNiK

ETOS, etvrteho eer yna bylo tomu dvacet let, co plicni choroba zkosila 291eteho Karla Pilpana. 2ivot tohoto bojovnika slavig svifj velkS7 den prvY! za lepg i tivot je typickym pfipadem osudu Ja snad to volnou jit neuzkim, tak mnohYch idealisti na geho yeku.1pan, ret se mi zaleva, krvi. aekoliv od sveho raneho detstvi byl odkazan Bylo mu bojovati i s nedostatky gkolskejen na sebe, vy ginul se z delnika na uzna.ho vzdelani. Musil se nauditi pravopisu teneho spisovatele a redaktora, jehot prate prve jako truhlafskY uderi, vlastni pili a za dala novY tivotni nazor a ukazala pravou cenoel po take praci. Kdyt se vyueil, daval stu tisictim. Jeho price tije v odkazu a phkatdy pfebyteenY halet na knihy. kladu, v tech, ktefi byli ireastni dart jeho Rozhodl se odejeti do Prahy a pracoval due a srdce. opet jako truhlaiskY delnik. PM torn pilne Jsou tisice lidi, kteri tehdy, kdy Pulpan psal, chodil na pfedna gky, mluvil velmi pekpsal sve noviny "Mlade proudy" a "Noveho de, vecne, vystfihavaje se zejmena katde fraeloveka", byli mladYmi; ti v gichni dostali od zovitosti; tak . til, jako katdY takovy aponeho pro tivot nejcennej gi, co mite elovek g tol z lidu — dverna tivoty. Pies den se modat: pevnou smernici testy, v pravde, poril dilne, aby uhajil holy tivot, za yeeern. kroku, v torn dim ma elo yek bYt. To jest ono menil se v inteligenta, v spisovatele, to byl apogtolstvi, to pra y& slutba eloveku a nove jinY &ova. mu poznani tivota.

Kdyt jsem videl, ze pfitel vileihlede chfadPulpan byl sirotek, narozenY ve videfiskem ne, jak ho stravuje pfemira jeho dugevni nalezinci. Sveho otce a ani sve matky vinosti a prate telesna, soueasne, i nedostatek bee nepoznal. Byl vychovan u pestouna jako hmotnY, mel jsem ho k tomu, aby gel potavgichni nalezenci, a kdy mu bylo gest let, dat o nejake misto ye strane vidce Klofaee. pestouni, jak je zvykem, odvedli ho zpet do Sel a vratil se s radostnou zpravou: ma nalezince. TJjal se ho pak jeho vzdalenY nastoupiti v redakci 6eskeho slova. buznY, kdy byl poslan z videriskeho naleTak se stal z delnika novinaf. Wenn se s zince do nalezince pratskeho, nebot' se udivkou, ye ktere nagel, co po cely tivot hleDostal ' kazalo, to path po matce do Cecil. dal • nejen milenku a term, take mamieku a se pak do okoli Pardubic, do vesnice, kde jaogettovatelku, vernou drutku, ktera jiste kYsi strYc ueinil si z neho lacineho pasaka prodloutila jeho tivot o kolik let. Na dobytka. U tohoto strYce vyristal maly, ft chranu zdravi bylo v gak jiz pozde. tlY, nikYm nemilovany Karlik, jako cizi a Pak se stal Pilpan redaktorem listu mlavgem lhostejny. dYch, a to hued myslil i na to, jak by mohl Kdyt malt' Karel dovedl jir trochu myslidati, co ma v sobe nejlep giho, ygem, nejen ti, utekl od nehodneho strYce — do svemladym. Nepovolil, at opatfil prosttedky a ta. Dostal se tak do sachet na Ostraysku, zalotil revui "NovY elovek". List mladete gkoly chokde pracoval jako nadenik. Do psal Winer sam, a to se jevilo brzy znamenidil jen nahodne, kdy nemohl do prate pro te. ,Tento list byl tehdy nejlep gimi novinaslabost. Na svou matku pak vzpominal takmi strany. to: V eervnu 1913 pfigel Pillpan do Uhfinevse Me neznime matce. u Aldan, kde jsem byl zamestnan. Aoki, to se Nikdy v svem tivote jsem tebe nepoznal, mu zastesklo po nagem kamaradstvi, proto me osud, neb snad lath od tebe oderval; pfijel. Vzpominali jsme pak veeer na ygecja nikdy nepoznal tve teple objeti, ko, co jsme protili ye Vidni. s tebou se nelaskal, jak zvykem u deti, Byl ut hubeny, zatloutlY, a poka glaval vimne nikdy ku spanku ti ge jsi nepela. ce net dfive. Mel jsem dojem, ze kamarad Ja jsem Sc narodil, a ty jsi odjela . . mluvi ut s vedomim, to mu bude odejit navBylo mu patnact let, kdy pti gel do Vid'My. Ale poznal jsem, ze ani take., choro ne. 8e1 do ueeni na truhlafstvi. Tam jsme se ba nemela sily, znieiti jeho vali a jeho bohaseznamili, v ee gkYch spolcich narodne socitYrske srdce. ban' omladiny. Tam zadal uz psat do novin Tehdy jsme si povedeli, ze pfatelstvi je — jako uecdnik, ptimYkaje se k lidstvu, k nej yyggi forma lasky. Aoki: "Myslim, ze nad eloveku, k tern trpicim, kteki nemeli na sve- prave pratelstvi dvou mute neni na svete te nic, jako on. Tak se z neho stal nic krasnej giho. Ac nebudu moci to vgecko Bylo mu osmnact kdy psal veci ut vyzravykonat, v gak pfijdou jini." le, a kdy se objevily prvni znamky jeho choMy oba, kteri jsme vy gli z dilen a dostali se roby. Nepoklesl. Lete v nemocnici, psal do kultury a ke psani jako "samouci", ujasv roce 1910: pan nili jsme si take Yee zasadni: ze je uz dost friukani o bide, dosti psani o rabech a vyNechat' jit brzy, o Viasti ma,

Pamitce delnika-novinare

DISTRIKTNIIIO It. A. WEINE,RT NAVLADNIHO. Nynej gi distriktni navladni, R. A. Weinert, uchazi se rovnet o znovu zvoleni. Star jest 39 let, pravnickeho vzdelani nabyl na nagi statni a pak Columbia universitach. Do iffaclu distr. navladniho byl zvolen na podzim r.

1924. Bylo mu tehdy jen 29 let, tedy byl jednim z nejmladgich distr. navladnich v celem statu, kdy zvoleni dosahl. Jest synem senatora F. C. Weinerta, potomniho sekretafe statu Texas, komisake trIni, a pied tim okressoudce v okresu Guadalupe. Za svetove valky sloutil jako yojak v 36te divisi a byl ye Francii asi jeden rok. Nikdo neupird, Weinert jest schopnYm pravnikem. Pan Weinert pravi, to v katclem pfipadu se snatil vykonati, co povinnost mu kazala. Nevefil, aby velka, porota vzna gela taloby, jet by pak neobstaly. Piked soudem je tfeba vie net pouhYch udani. Musi bYti di4kazy. Znal pomery v okresu Lavaca, a vykonal yge, co bylo v jeho moci. Budete miti tet pfiletitost s p.

Weinertem se sejiti osobne. Mnozi ho jit znate. 26,da voliee ye vgech okresech tohoto distriktu o podporu a pak hias o volbach.

Tonto distrikt, jak udano, obsahuje okresy Colorado, Gonzales, Guadalupe a Lavaca.

(Pol. Adv.)

J. S. McKENZIE, ZA ODHADOHO A VtBERtiHO DAN! OKRESU WILSON. J. S. McKenzie, oblibenY obean mesta Floresville, oznamuje voliefim okresu Wilson, to se uchazi do nove utvoteneho itadu odhadCiho a vYbereiho dani tohoto okresu, a tads je uctive a ohlas a podporu.

Pan McKenzie narodil se a byl vychovan ye Floresville, a nikdy pied tim neuchazel se o vekejnY Iliad. Jest zasadnim a celotivotnim demokratem a vkly Yeti), a fidil se die techto zasad demokraticke strany.

Pan McKenzie sdeluje eeskYm votieim prostfednictvim Vestniku, to bude si vatiti, kdy budete opatrne pfemY gleti o jeho kandidatufe, a jestli uznate jej za praveho a schopneho mute, bude y am povdeeen za hlas a podporu, kterou poskytnete mu v demokratickych primarkach 28. Cervence.

On slibuje,ze budeli zvolen, vynasnati se, aby vgemu obeanstvu okresu Wilson sloutil verne, poctive, g etrne a nestranne, k uspokojeni vgech, a k tomu je schopen. Proto nezapomerite na nej, at budete voliti.

(Pol. Adv.)

Ve stiedu, 27. eer yna 1934. dedencich — a toho vgeho, jak se jevila tehdy socialni literatura a poesie. Ja napsal do Delnicke akadunie elanek v torn smyslu, a Pulpan byl jim nadgen. Jeho stanovisko bylo nenavisti neni zbran. viibec. Nelze proisiti cely zivot jen v nenavistne poze viici kapitalu a tme zabednenci. Proto se odvratil od syYch basni, v nicht byla jen tfidni ideologie a skiipeni tuba a nafikani nad osudem vydedenct.

Tak to v nem bylo: Milovat, co je hodno sky, neveget hlavy nad marnosti boje bStti ptipraven! Chapali jsme pak socialismus ja-. ko osvobozeni du ge, v torn okamtiku, kdy vejde do nitra.

Bylo asi etrnact dni pled smrti Karla Palpana, kdy Pavla Moudra napsala o jednom z jeho kterY psal uz jako zasvecenee smrti —ze onen elanek by mel byti zvlagte uchovan, a to jako doklad ifiasne energie a vile k praci a k pravde. Gianek ten mel formu besidky.

Pilpan letel u 6erean v lese v eervnu.

Vge vonelo, nebe se smalo, kvetiny se. kyvaly v mirnem vanku — vge se radovalo ze iivota. A ten, kterY mel nekolik dni pied smrti, psal, ae "dYcha pinYrni plicmi ten nadhernY vzduch a eerpa silu k dal gi praci."

Tak se umel radovat i z kvetinky, z jasu slunce— i be chvili, kdy stal u neho jit ptizrak smrti a pral se s nim v dusivem- kagli s kvetinkami a s teplem slunce.

Vedle pfedobre teny Botenky mel synka Jitieka, (kterY pled dvenaa roky slotil maturitu s vyznamenanim) a lasku vgech, ktefi ho znali. 0 lasce svYch pfatel fekl: "To jejich laska, to nejkrasnej gi v mem tivote, to byla sila, ktera zahanela nemoc a pudila stale k nove praci." Tak to napsal sam.

Hie, doklad, to na, svete neni neopetovane lasky.

Bylo to 5. eervna 1914, kdy jsem gel kolem kavarny na Vinohradech. Vy gel eignik, take Pulpanfiv ctitel, a podal mi noviny. Bylo tam sdeleni, to Pfdpan zemlel.

Bylo mu dvacet devet roki. A vim, to vykonal pro dobro a pravdu a krasno vice, net mnohy, kterY zil do vysokeho staff. Ne, tivot se nemeti na roky u ureitYch lidi. Nezaleli na torn, jak dlouho kdo zil, nYbrt co na svete vykonal. Hodina tivota Pfilpanova se rovnala vtcly co do bOhatosti chteni, krasy a citu bratrskosti a vale k dokonalosti — tim vgim se rovnala hodina tivota meho ka.z marada celemu dni iivota lidi jinych. Tak til Pulpan vlastne tivot dlouhY, veliky, plodny a krasnY. Byl tiv podle teto pravdive logiky dele, nei mnohY gedesatnik.

J. R. HradeckY. CO NOVEHO? V Rakousku k,les1 za 10 let poeet bankovnich Atedniki. se 24.000 na 3.600. ftiAskS7 dluh Nemecka vzrostl o 2887 billonn marek. Hitlerova politika pfijde tedy statu draho.

Nejdelgi tunel sveta, k jehot provedeni bylo ffeba 16 let, spojuje lazefiske misto Atami s mestem Nehezu v Japonsku. Meti 20 mil a stavebni naklady dostoupily vYAe 30 milioni yenta. Pfekonava, v gechny rekordni tunely evropske i americke a to jak po strance mohutnosti, ale i zgasoby stavby.

Francouzska akademie ved shrnula ptehledne material o poetu a rozgifeni jednotlivYch feel na svete. VYsledek namahave price je velmi zajima y . PouCuje nas, ze je na svete ptesne 6.'760 feel a prakticky se jich utiva jenom 2796. Vede anglieina, matetskl' jazyk 160 milioni lidi, k nimz ptistupuje jeSte dalgich 60 mil. lidi, mluvicich anebo rozumejicich anglicky. 0 druhe misto se deli nemeina s rugtinou; katclYm z obou jazykil mluvi 90 mil. lidi. N6,sleduje gpan es lgtina, jazyk 75 Teprve po ni ptijde IrancouzAtina a ital gtina, matefske feel 45 mil. lidi. Portugalsky mluvi 90 mil. lidi,

Ve stkedu, dne 27. dervna 1934.

Oddil dopisovatelsk I1.1.00•11.114mMeal■WIll■o•NI..wo.11,00110401110111111.1•11■0•111110041.0.11M1110411..

'Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zivadne polerniky, potadatel pr. edklada ye smyslu stanov Tiskoverau VYboru k vlastnimo rozhoduutf.

K ZiTkKU Karel Vokac Zpivej, zoufej a plat, malatni; elovede, modli se, mag-li zae, krev v krev se rorteee.

Slygels, jak zpiva kov, jak rana dopadla. el hlava beze slov do biata upadla?

Nadeji slygels zrat, tu krasnou nadeji — a: v blizku tu gils vat zvuk novYch krodeji.

K budouenu zahleden ukujeg novou zbrari Odvahou napInen, vzchop se zas, bij se, bran! kid Pokrok Piree, Cis. 50.

ElCampo, Texas.

Cteni bratri, te2 i sestry nageho 'ado Espidgiesti, nag ptedseda mi povidal, bych yam toto vybubnoval, to diulaje to prvniho, budem miti dobre pivo, k tomu i dobrY zakusek by se toho nikdo nelek.

By donesla ka2da sestra kde co dobreho upekla, dobre kejky z kornovice by donesly co nejvice.

Radej vice ne2II mend, vgak se toho nelekneme.

Pamatujte na to vgichni, u Peterky v na gi sini.

To je on ten na g ptedseda, deputy kopa vesela..

2e tarn Barton bYti musi o to on se tea pokusi, jestli ho to zubata nezadusi!

Bratte Kadleeku to jsem se pH tom zapotil, neb sam uzna g , takove rYmovani, ted' v lete bez rimy, da gpekulirovani!

S bratrskYm pozdravem, Jos. Bartog, taj.

Fort Worth, Texas.

Drazi krajane, sestry a bratti S.P.J.S.T.!

Musim yam oznamit pote gujici zpravu, nag emu kmenu S. P. J. S. T. ptirostla opet nova ratolest. A site tad pod jmenem Fort Worth dislo 154. Obtady uvadeci konaly se v nedeli dne 10. eervna v 10 hod. rano v domove br. Angel Korteffa Uvadeni noveho Fadu do Jednoty srieastnili se ritednici HI. fit. a site C. H. Chernosky pkedseda, J. R. Kubena tajemnik, Robert Cervenka s manielkou, den fieetniho vYboru, Emil Popp s manielkou, organisator v okoli West, Will A. Nesuda s rodinou, J. F. Bou gka z Dallas organisatoti v severnim okrsku.

Pro zalo2eni novella tadu se uchazelo 18 novYch eekancri, za ptitomnosti desitek dlend zdej giho fadu eislo 92, elenri Fadu Jaro els.

130, a tido els. 89, Rosebud, Texas.

Ptikroeeno k uvadeni. Olen zdefaiho Fadu uvital a ptedstavil vzacne hasty ittedniky H. tr. a ziroveri dekance noveho tadu setadil ye gpalir k uvedeni do Jednoty S.P.J.S.T. Ptedseda br. ChernoskY ptistoupil k uvadecim obtadrim za pomoci br. Kubeny a Will Nesudy. Po uvedeni dekanct a noveho tadu do Jednoty, br. ChernoskY se chopil slava a struene vylieil pravidla, zasady a vYhody, ktere na ge Jednota s yYm elenrim poskytuje.

Chvalne se vyslovil o zalo2eni tohoto facto a

VESTNIK clekoval v gern, kdo maji na tomto podniku podil. Dalgi yYznam jeho ptednagky si maze kagdY domyslit, kdo br. Chernoskeho zna.

Postupne, take br. Kubena, tajemnik a start harcovnik S.PJST., jak se vyslovil, 2.3 jig 37 let je pracovnikern na gi Jednoty. Blahoptal novemu tadu a nerad mot mluvi, za to ale je vice einnY, ale jeho slova dolehaji na pattione, mista. A doufam, ze padala na pridu firodnou.

Dalgi byl yyzvan br. 'Cervenka. Takte2 s blahoptanim vylieil z mnoha zku genosti, nekolik poudnYch vet, pro dobro tadu, Jednoty S. P. J. S. T. Pak byli vyzvani Emil Popp, Will Nesuda a J. F. Bougka, organisatoti, by ka2dY ze svYch zkugenosti poueil deny novella tadu. V eern2 jmenovani brats neskrbiili a laskave s bla hopkanim pronesli nekolik dolehavYch slov.

Po ukoneeni uvadeni, na ge obetave sestry piipravily svaeinu, ku ktere jsme vyzvali eleny HI. tn. . Dekujem, 2e se neostychali zasednout s nami v bratrsky kruh, pti kterem nam zahrili nagi hudebnici, orchestr Alois Haby, nekolik eeskYch kusii.

Pti to pkiletitosti jsme vzdali blahoptani k 66tym narozeninam na gemu tajemniku Hi. Kubenovi.

Jedna chyba byla, 2e jsme pH to na gi oslave nemeli toho silnej giho moku, krome vody. Nagi bratki si na to vzpomneli trochu pozde. Nevadi, aspori byl rozum bystkejgi.

Jegte laskave 2adame bratry fitedniky HL za prominuti, 2e nebyli pisemne pniadani, by se sridastnili uvedeni novella tadu. NeYeah jsme, 2e se to stane tak narychlo, jsme obdrieli dopis ad br. Kubeny, ze ptijede ✓ sobotu v nod, a v gechny pottebne veci pro novY fad ptiveze. Jediny z atednikri Hi. tit. br. Kubena Odd o zaloaeni noveho tido. jegte jsme take odekaYali br. Marka, fieetniho a br. Moueku, redaktora Vestniku. Snad pro zaneprazdneni se nemohli dostaviti. Litujeme.

Pti rozchodu jsme si bratrsky pottasli pravice a vyzvali ptitomne, by se v gichni zrieastnili odpoledniho programu tadu Svaz echoslovanri Cis. 92, kam byli pozvani bki. ritednici Hl. UF. k uvadeni tu gim 34 elenti.

Cot vgichni laskave ptislibili, a jak jsem • take byli ptitomni.

Srdeene diky celemu personalu HI. TIt., a at budeme /idea podobneho potadat, tedy vas ji2 pozveme!

Odpoledni program vylieila sestra Juranova v minulem eisle.

Sestra podotYka, ze je nas jen hrstka a 2e se tkigtirne na d ye. Naopak. PFedseda br. C. H. ChernoskY se vysiovil, to ye Fort Worth bude jednou nejvetgi osada slovanskeho lido. ✓ Texas, a nejvice den) pro Jednotu S. P. J. S. T. Zajiste zde je je gte velike pole, jenom do price. A bude soute2. Od doby zalaeni kampane naborove organisace, ka2dY i ten kratkozrakY musi uznat, ze je to prospegne pro Jednotu. Tito na gi organisatoti, jsou to vgichni nagi lide, krajane, nekteti lide kikaji "Moravci", mane., 2e si mysli je v tom nejakY rozdil. Moravan nebo Cech, na torn nezalegi. Jsou to vgichni dobti lide a rozumi si. Ale, kdy2 ten organisator ptijde do osady a zastavi se u nektereho elena tamnefaiho kadu o nejake informace a nebo adresy jistYch krajant, tu se najdou lide, kteti ochotne poradi, i jedou s nimi, by jim pomohli ziskat deny. Ale zase se najdou lide, kteFi oeividne nechteji ukazat na sae tu brutalnost a nechiveru a tak mu to nejak vypletou s rriznYmi vYmluvami, jen aby se ho zbavili. Ale kdy2 odejde, tak se postavi na Spice a tekne si: "Ja mu budu pomahat shank deny! Prod bych je ja nemohl ptivesti do tadu?" A to je v gude, po vgech osadach.

A vYsledek? Uspokojujici pro Jednotu.

PFikiadem jest toho Fort Worth a zalo2eni noveho tadu. Za poslednich 10 let sotya ptibyla zdej gimu tido. eislice 52 demi. To se stalo ted' v poslednich dvou mesicich. Tak 2e ten plagt' liknavosti kakly pozvolna ze sebe stahne, a bude se pracovat.

Strana 3.

Sestra z Fort Worth pkipomina: t yrde eeske palice. Skuteenost. Nektere jsou doopravdy tyrde, snad a't dubove. Ale kdyi je hodne krav u 2Iabu a nektera hodne trka a ma ve:like rohy, tak se maji ptitiznout a je pokoj.

Toto rozdeleni zavinili jen nekteti einovnici zdej giho tadu po vYrodnich volbach. V prvni vYborove schrizi v minulem prosinci. jsem vas na to upozorrioval, byste dbali o to, by jste easteene uspokojili take line spolky a bratry, kteti nale2eji k tomuto Fadu. Kdyt jste ale jednali dle s yYch nazoril, bez ohledu na jine okolnosti, tedy jste nemohli a nemri2ete odekavati skvelej gi budoucnost. A o torn dost.

S br. pozdravem etenatrim, A. Tobola.

Rid Praha Oslo 29.

CtenYm bratrfim, sestram a krajantn!

Na druhem miste tohoto listu yam ptedstavuji nag domov. Domov, po kterern jsme Leta tou2ili a koneene ho zbudovali. Bratti a sestry! Opet vas timto zveme, byste se nagi slavnosti zudastnili. PFedstavuji si obraz — jak nekteti ptijedou k nam do Taylor a nebudou vedet, kterou stranou k sini. Zde vam podavam naert, neb mapu: Kdy2 ptijedete do Taylor, pkijedete na hlavni ulici (Main street), na ktere je City PH City Hall najdete cestu (Highway 43). Jed'te po Highway 43 na vYchod asi 1/2 mile a uvidite navesti (Sign), kam mate jet.

Bude tam tea maid vlajka. At' ptijedete z kterekoliv strany, e krom direktne z vYchodu — zajed'te k City Hall a potom vYchodne po highway 43. Ti, kteti pkijedete z vYchodu a pojedete pies Hearn, Rockdale a Thrall, pozorujte oznam na prave strand, asi 4 mile zapadne od Thrall.

Jestli chcete videt nejkrasnej gi sin ye sttedLim Texasu, ptijed'te. Jestli se chcete seznamit a setkati se se svYmi prateli, pkijed'te. Jestli chcete vynajit, jak u nas delaji barbecue a jak na ge kuchatky umi vatit, ptijedle. Jestli se neumite zasmat a pobavit — tedy ptijedte jiste — neb gevcova neverna 2ena vas rozesmeje v gechny. Na shledanou v Taylor, dne 1. eervence!

Za zabavni vYbor: (32-33) Frank Kind. kid San Antonio Cis. 133.

San Antonio, Texas.

Az podivno jak vet gina denstva malt' zijem bere na spolkovYch pracich neb jednani, a2 kdy2 pak nee° ujednalo, co by nekteremu nebylo snad vhod, pak kritiky se jen kti2uji.

Nemusime si vgak na podobne jednani ste2ovat u Melo na geho, neb a2 dosud, fidy usnegeni ye schrizi bylo bez kritiky (alespori hlasite) ostatnimi ptijato za sve a WO se dle toho Fidil, vgak co se tYka zajmu pH schrizi di vlastne navg tevy a zajmu, to se omezuje, abych tak Fekl jen na ty same a zase ty same deny.

Jta myslim, sestry a bratfi, ze schrize a jednani pti nich ma, se vztahovat na v gechny, jsou-li v miste, ze jeden kaidY by se mel jednou za das ukazat, bychom se navzajem alespori osobne poznali, abychom vedeli jak piece vyhliHme, kdy2 o2 pro jinou ptieino se nesejdeme.

Nag e posledni schrize, tedy schaze pololetni byla snad v historii tadu nejuboteji navgtivena, proto dulezite jednani musi bYt projednano v ptig ti schrizi, t. j. prvniho 'dervence. Je rozhodne nutne, by bez ohledu na "Base ball" neb jine sporty jeden Ica2dY do schrize se dostavil a podilel se thine na vgem jednani, neb jen tak se mute rispe gne pracovat.

Sestra Justina Lanza po vice jak rok a pail trvajicim pobytu na Panama (Canal Zone) se mezi nas vratila a ad se ji tam libilo pro /*utile krasy a zajmavosti, je rade, zase tady mezi nami. Te g ime se z jejihe navratu a vitame ji v na g kruh!

S bratrskSim pozdravem, Louis Dressler, taj.

Strana 4.

VE WNW utkvi v pameti, nebot' byla to slova utecny, SOJti PERO! jak rnalo sly gime Farat Motydka promluvi Tuto rozpustilou fra gku sehraji ochotnici ad srdce, ale kaaleho rozplaee, neb umi krasSeatonskeho Sokola v nedeli dne 1. dervence, nYmi a pravdi-Orni slovy tivot lidsky rosev iadove sini S. P. J. S. T. v Seaton. brat, tak to jeho slova zni, jak kdyby s lid"Podle peki pozna g ptaka, podle gatil elomi ill, a srnYglel.

Zemkela zanechava talem - skliCeneho manvela!" Tak zni stare, Ceske pkislovi. V gak, ze se vgude toto pokekadlo neosvedei, ukate tela, lest synft, Frank, Jan, Vilini, Emil, Kayam tato rortomila fra gka, kde i takove ne- rel a Viktor; eh dcery, pi. Albina Trlicova, pi.

Terezie Kubog ova a pi. Emma Baluskova; pet patrne sojei pekitko poplete hlavu, takove moudre hlave, jako je v Hnipalove, starosta snach Amalie, Julie, Botena, Emma a Edna, z y ule lidu, Hejhula. Tento vateny pan statki tete, Frank Trlica, Henry KuboS a Albert rosta, jinak v rodine pkisnY tatik na svoji Balusek; sedm vnukt a 8 vnueek. D ye sestry, pi. Frantig ku Vallovou a pi. Emilii Peterkoveselou a rortomilou dceru gku, s naeechra vou. 6tyki. bratry, Jan, Joe, Vilem a Frank nYm mikadkem, jet je soli v oeich nemodernimu tatikoyi. Nejvet gi vgak dopal na ni Markovi.

Jak mnozi tvrdi a mnoho se pi ge, to mnoma, ze se proti jeho vuli zamilovala do fe g he tchyne jsou hatterive a poeatkem man-nehorcTiKadtkmuel telskYch zlob. Ale na ge sestra, mantelka, matelm pies jeho rozpodet, neb, ji sam nalezl ter-delta, syna zarnotneho kupce a krupake, ka a tchYne byla jedna z tech od Boha sezrzaveho a lakomeho Patejdla. To mu vgak slanYch, hodna, mirurnilovna, trpeliva, zbotinevadi, katcleho jineho, tfeba gevce, krejeind osoba. Ta, ktera si jiste zaslouti kortmu ho, klempike, jen ne herce. Dle jeho mineni, slavy nebeske, neb ne, to nebyla tchYne, to byla nage matka a staienka. A my, dcery a ti vgichni mu mohou bYti v tivote prospeg ni, jen ne herec, komediant. V gak jak jim ten snachy pozustale, budeme kraeet ye glepejich jejich, a prosime Tvfirce na geho, bysme byli opovrhovany komediant mu v tivote byl ku tak zbotni, Bohu oddani a trpelivi, jak byla prospechu, zachrane mu eest i tivot, dozvite se at pki navgteve nageho divadla. Ze si Toni nage nezapomenutelna sestra, mantelka, matvytada v odmenu rueku jeho dceru gky, ne- ka, tchYne a stakenka. OdpoCivej v pokojif S pozdravem zustavame tkelaa dokladat. Jim take ku pomoci pkispeVilem a Botena Fojtovi. cha Ferda, tulak, o nerrit se starosta domniva, ze je pkevleeenYm milionakem, o nemt Rad Rozkvet Cis. 62. se dodetl v novinach. Kde onen rnilionak, chuGalveston Tex. dY sirotek, jen v Americe vlastnim pkidineCteni bratki a sestry! nim zbohatl, vraci se po letech zpet, hledaje S potegenim varn oznamuji, to v dervnove v pkestrojeni tulaka, svou reanou visku a schuzi jsme uvadeli etyki eleny, a sice uvedeni chteje seznati upkimnost a dobre srdce lidu byli: David Knapp, syn na geho bratra pkeda pak ueinit po sve smrti jeho rodnou visku universalnim dedicem, vaechno jmeni obci sedy, 0. B. Gibson a jeho mantelka, rozena odkazat. Zavitav na s yYch toulkach do jiste 2akova a jeji synovec Harry Zak. Schfize byla navgtivena dosti detne, ale, dosud ne tak jak vesnice, kde byl velmi pkisnY starosta, nemaje patkidnYch prfikaz0, byl streen do gatlavy, jest zapotkebi k uvadeni novYch elent. Ve schtzi bylo pokraaovano dosti plynne a Pki kde byl nucen setrvat celY tyden, net prozravesele nalade, neb si tadnY nedovolil ptednest dil sve inkognito. By se techto nesnazi uvaroyal, vetknul sobe za schatralY klobouk zase neco nemistneho, cot se Casto stavalo a kazivalo veselou naladu scinize. Teti na g fleetsof& per°, die nehoti by bylo mono ho ponik bylo dosti veselym, kdyt se mu seglo dosti znati. Nahodou vgak tuto ozdobu si za svuj denarit, cot se tidko stava v teto peneini schatralY klobouk zastreil i pravY tulak Ferda. Jake. z toho zapletka povstala i Jake tisni. Bude-li to takhle dale, jak citirne, to nezarnestnanosti pkibYva, budou staki diebylo teto zamotane historky rozuzieni, i jak pomahal napravovat hlavu tyrdogijnemu sta- nove nuceni si potadati o zaplacenY cert., by alespori neco pro rodinu zachovali z 3ejich rostovi Hejhulovi a pomohl vyhazovem nedlouholeteho pojigteni. Mlademu Cienu jest navidenemu Manieky tenicha, Patejdla, dolehko si aaenize vypOjdit proti certifikatu od stavte se zcela ureite na "Sojei pero", ate se nag emu Ferdovi od srdce zasmejete, za to HI. l adu, neb pro neho snad pkijdou lepgi yam ruCi nagi ochotnici, kteki se vgichni pH- easy a ratite si zaplatit uroky a snad i dluh a eini, by se k vag i pine spokojenosti, zhostili vyCistit si svuj certifikat, ale u stareho elena, delnika, to neni jiste. Ten kdyt se nekam s svych {doh. tou jeho gedivou karkuli dostavi aby tadal o Srdedne vas v gechny zve a na shledanou praci, tak z nej maji jenom posmech, neb se test, za ochotnicky kroutek kde je tkeba dvacet delnikt, dostavi se jich K. Fojtagkova. dye ste, a tak je si v 'dem vybrat, a katdY Moulton, Texas. ma radeji mladeho kone, tieba to byl "janek".

Tak bratti, takovY gedivec by si pujekou Ctena, redakce Vestniku! svuj certifikat a die stanov z jeho 25 at Dnes opet pkichazim mezi vas s par tadky. tticetileteho pojigteni by rodine nezachoval Kdyt tadnY z na gi osady nic nepige, tak aspori nic, ani ne na pohkeb. ja, nebo to vypada, to se tadnemu nechce.

Nekteki eleni se me ptali, jak to tam ted' v Korny budou gpatne, neb jsou mot podeschle. to HI. tkadovne delaji, kdy start Clen tads Mnoho z vas, spolusester a bratru, jiste zaplacenY certifikat. Jestli to yypoditavaji die jste znali spolusestru Annu Fojtovu. Zminedatum z jeho certifikatu neb od doby jeho nd sestra byla matka meho mantela. Dokonapkistoupeni; ze nekteki elenove ptistoupili v la svou tivotni pout' v uteri', dne 12. Cervna. roku 1906, 1908, 1910, a na certefikatu ze jest V roku 1929 v byla operovana v Burns datum 1918, protoze v gechny certefikaty byHospital v Cuero, Texas, na taludedni neduh. ly zmeneny HI. iladem, ale nedali tarn datum Po teto operaci citila se dobte, at asi pied tiemi mesici se jeji stay zhorgil. Ale ona po- ze stareho certifikatu, nYbrti tam napsali den, 1 ad pracovala a v g ecku domaci praci konala, kdy certifikat byl zmenen, a tak jestli by poat do nedele, dne 10. dervna, kdy ulehla. ()pet eitali dobu Clenstvu z vymeneneho certifikatu., tak by byl ten elan vyplaceni certifikatu 12. Cervna se podrobila druhe tetke operaci. o mnoho roku a neb dollart. °Siam. Tak, kdyt, Byla zas v to same nemocnici, ale za dye hodiny po operaci, odevzdana do yule BOO, uz takovY Clen z jeho 251eteho poji gteni musi vydechla naposled svou glechetnou du gi. Na- dye ste padesat dolaru slevit, tak by mu men g e matka se narodila roku 1870 na Vsetine Citati dobu Clenstvi dle stanov a ne die pkena Morave a zemkela ve stall 64 let, 5 mesi- meny certefikatu.

Vgichni dlenove na geho kadu jste tadani, eft a 27 dni. Do teto vlasti pkijela ye stall 8 let, se sy Ymi rodiei Jan a Annou Markovi- by jste se dostavili do pfi gti schtze, neb jest mi a usadili se nedaleko Bile Hory Roku 1887 nutne a duletite jednani, ktere nesmim prozradit, snad to bude to toutebne ocekavane se provdala za Jana Fojta a s nim ilia necedeleni. lYch 48 let. Farat A. Motyeka, z Nelsonville, -41 Texas vykonal pohkebni obtady, jak v dome Ko konci Wain pany, kteti vlastni parni smutku, tak i na htbitove. Jeho slova /lam dilny, a pottebuji na sezonu topiee, by vyRogers, Texas.

Ve stkedu, '27, aervaa1934. siyseli moji tadost. Illedarn praci Jsem dlouholetY topic a drahy a nezarnestnan. Jsern 58 rokil stars ale spolehlivy, a proto vas Mclaill o topieske misto na va gi dtine. Poglete mi 11stek a hned pkijedu.

S br. pozdravem a na zdar!

E. J. Denim, taj., 1217 Ave. A., Galevston, Texas.

Rad Jaromir eis. 54.

Mili bratki a sestry!

West' Telta't Jak jit dkive bylo v novinach aznarnenc, nag kad jiz delgi dobu se pilne pkipravuje tispokadati velikY piknik, dne 4. dervence, kde opet buderne miti pkiletitost sejiti se s ptateli, jak z okoli tak i z dali ,neb v ge jest ptipraveno pro den 4. eervence.

Take budeme miti pillebtost vyslechnouti fedi nekolika kandidatu, kteti se uehazi rfizne ui ady, podinaje v 11 hodin rano, a siee G. B. Rogers z Waco, bude mluviti za Edgar Witt-a, Dr. McDonald z Baylor university bude mluviti ve prospech Tom Hunter-i, James V. Allred se dostavi osobne, a senator John Davis z Dallas bude mluviti za C. C. McDonalda, kandidata za guvernera. Take mistni a okresni kandidati z okresu McLennan a Hill okres0 budeme miti ptileiitost vyslechnouti.

Timto take zveme Akedniky Hlavni ttadovny, Cleny Jednoty a celou vekejnost, by se co v nejvetSim pootu dostavili, jiste toho nebudete litovati, neb take budou zde i jine zabavne 'creel na programu a veCer pak bude tanedni zabava. 0 pokrm a obeerstveni bude nalekte postarano.

Bratti a sestry tadu Jaromir, tiraio jste take uctive Zadani, byste se do pti§ti pravidelne schuze dostavili co v nejvet§im poetu, ktera, pkipada na nedeli dne 1. dervenee ye 2 hodiny odpoledne, neb je zahodno, aby spolkove veci a zaletitost ohledne pilmiku byly naletite vytizeny.

Pamatujte na den 4. dervence S bratrskYm pozdravem, Emil W. Popp, t Rad Hvezda Texasu Cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, to schtize, ktera ma bYt odbYvana 1. eervence, je odlotena, na druhou nedeli 8. eervence rano v 8 hodin, nasledkem toho, ze mnoho elent a va gina ittednikft se chce zteastnit slavnosti tadu Praha Cis. 29, v Taylor. Tedy broth a sestry, kterYm jest - yam motno, tedy si nenechte ujit ptilaitost a zueastnete se jmenovane slavnosti.

Bratki a sestry, kteki mate nejake vytizovani s Adetnikem, tedy si veal dejte do paidku behem tYdne, neb v nedeli bude neetnik v Taylor. S br. pozdravem, Jerry Dana, Rad Novohrad 'ash) 3.

Moulton, Tex. Bratti od tadu Novohrad pkijedte do sehAze prvni nedeli v dervenci. Kdo mAiete, talc jiste se dostavte, pkijedou take bratti od tadu Karel Havlidek, aby se mezi nami pobavili a obveselili.

S br. pozdravem zustavam, Oldtich Motal.

Pozn. red. — Vynechali jsme OVA east dopisu v nit ukvapene, tihave kritisujete br.

K. Nemelo by smyslu zaCinat gkodlivou polemiku, jet by na gi naborove akci pranic nepomohla, naapak, byla na zavadu.

SRDECNE POMICOVANt. Timto ze srdce dekuji inYin sOusedinn a ptatelum, elentim SPJST. i RVOS., v Kantman, Texas za jejich dobrodini gtedrost, kterou mi tak laskave prokkzali pti me prvni slavne mgi svate. Va,S" veliky penalty dar je skuteene pfekvapujici a potekijici. Uptimne dekuji kaZdemu jednotlive, ktery ptispel na tento dar, jakoz i tea hudebnikiim a ostatnim, kteti pomahali jakYmkoliv zpilsobem pri to zabave, potada,ne v SPJST. sinfv mai prospect/.

Dustp. Vaclav PichaL

Ve stiedu, dne 27. eer yna 1934.

KDYt PES NEIVIA RAD OBCHOD. ZASTUPCE. Pravidla, jak se chovati vudi palm zakaznika, stala se jednim z ptedmettl, kterym Americe yyuduji v nauce o nrodeji.

Prodejni zestupei a Akednici Consolidated Gas. CO. v New Yorku, meli mnoho poti gi se psy svYch zakaznikd, hla,vne•detnYch navgtevaeh domu ptedmestskYch a yenkovskych. A tak spoleenost pogadala odbornika, zabYvajiciho se chovem pst, aby pro ni napsal knigeeku o torn, jak by si zamestnanci limy men podinat, kdy narazi na psa.

A v teto /mace, ktera se nazYva: "0 psech: Jak se jim ptibligiti a jak s nimi zachazeti", nalezneme tadu poueeni, ktera plati ygeobecne (nejen pro zastupce) a ktera je dobte si za,pamatoyat.

V. /mike se pravi: "Dbejte, abyste nebyli pkilig tigi, aby ygdy pes poznal, ge se bligite."

"Vrdeni a Stekot znamenaji yYzyu k boji; tak je chapejte a nedejte na jevo, nijake vzrugeni."

"Nahle a neodekavane pohyby budou psem velmi pravdepodobne chapany ye zlem."

"Mluvte s cizim psem tonem cilivetivYm a pkatelskYm, nikoli ostte; nerozkazujte mu."

"Dovolte vgdy psu, aby se k yam mohl phblitiit a aby si pomoci sveho dichu ueinil o vas itsudek."

"NedotYkejte se psa, pokud jste se s nim vicekat nesetkali, abyste s nim mohli uzavtit ptatelstvi."

"Pohybujte se pied psem docela pkirozene; nedirite nic, co by zvike polekalo."

"Pes mush ziskat ptesveddeni, ge vase navgteva jest dpine v pokadku."

Taylor, Texas.

VZIICRU DO TAYLOR! /tad Praha cis. 29. ma svilj nejkrasnejgi den ye svYch dejinach. Sla yi otevteni sve Sine, dne 1. dervence, jak yam jig znamo.

Proto, bratti a sestry na gi mile SPJST., Zveme vas, a uvedomujeme vas, ge si pfejeme vas na ten den, byste byli ptitomni a ukazali tim svoje bratrstvi a sesterstvi.

Vite dobte, ge my ygichni pkinalegime k tornu samemu stromu Ovgem, pracujeme ka gdY ve syYch osadach a domovech, avgak neugkodi g adnemu, kdy pomu'ge bratru a sestte.

Nag tad pracoval jig dlouha leta na tom, aby moh postavit si s ydj domov, a ygak ne domoy jen pro sebe, ale pro sve deti, Vite, bratti a sestry, ge my starg i budeme pozdeji tam, odkud neni navratu, ale na ge generace bude mit jig tady pomatku po nas.

Bretti a sestry, dejme si slib, ge se sejdeme na 1. dervence v Taylor. Jest to zrovna ye sttedu nageho statu Texas.

Zaroveri g adame bratry a sestry, by byli tak laskavi a vzali s sebou svoje gerpy do prilvodu.

Volam k yam vgem jegte jednou: "Vzhdru do Taylor!" Na zdar!

Za zabavni vYbor: Jos. F. Eineigl.

P. S. Postavit dokage jenom par, ale hourat doka ge kagdY. Na zdar!

Snook, _Texas.

Podasi mime doposud pokad such& 17ho t. m. zapr gelo v nekterYch mistech v nagem okresu, ale u nas jeriom rosa pke gla a stink vitr, kukutici to hodne povalilo. Vitr nadelal hodne vice gkody neg to rosa dobroty.

9ho t. m. jsme byli na svatbe. Pani Anna gebestova vdavala svoji dceru Violu; bral si ji Alton Dalchan z Caldwell. Meli zdavky zde v kostele a svatebni obkady vykonal farat F. H. Horak, riade g vgichni jeli do domu pi. tebestove, kde g byl ptipraven dlouhy still pink jidla, jake si kdo pkal. Tak velika, a bohata svatba nebyla v na gi osade jig po mnoho Teg 19. t. m. ptijeli sem z Rosenberg, Jerry Lukg a, kterY jest z na gi osady a v Rosenberg se ogenil; vzal si Libu g i Valentovou.

Test jim davali zde na Snook "Shower", na ktere bylo mnoho lidi. Ptejeme jim, obojim mnoho zdravi a g testi v jejich novena givote.

Marn yam ygem nos tad Sloyars

Strana 5

VESTNIK c,. 9. pokada Slavnost 2. dervence a ma zde

reeniti Tom Hunter, kandidat za guyernera, nag pkedseda SPJST., Judge ChernoskY z Houstonu a nekolik jinYch recniku.. Muziku nam obstaraji J. R. Bata z Fayetteville ye dne i veder, jidla budeme mhti dost. Tedy jsou vgichni zvani, aby phjeli z blizka i z daleka.

Teg jsme dostali zpravu, ge bratr Pavel z West, Texas, sem pkijede se genou ku konci tohoto tYdne. Te gime se na shledanou.

V nagi osade mame eeskou gkolu, kterou yydeuje Si. Albina gebestova a 28 Zaku.

J. T. 8krabanek.

S pozdravern, Bennview, Texas.

Vageni bratti a sestry!

Jak yam asi znamo, 'Ze tad Pokrok Bennview cis. 153, je nejmlad girn. tadem SPJST., jeg uveden do Jednoty letog niho roku, jestli se nernYlim, v mesici Anoru. Hle, tad na elenstyo dosud slabk, ale y jadte vytrvalY, a to chce dokazati na 4. dervence, kdy hodla Potadat "barbecue" ye prospech tadu. Tak bratti a sestry dostavte se v nejvet gim podtu, a,byste jim ukazali bratrskou lasku. Jsou zvany tady: Port Lavaca, Placedo, DaCosta, Gaudelupe, Inez, Ganado a jine. Pepik Bartogd, at' se take necha videt, neb tad Pokrok Bennview postavil taneeni platformu, kde si mug?. dupnout.

Tak jsem ditaval zpra yy, kde a jak moc paled vody spadlo, ale dosud jsem nevidel kolik paled horka spadlo, neb zde neprgelo od dne 10. kvetna, tak dle toho farody S bratrskYm pozdravem, 61en kadu Ptimoti cis. 143, v Inez Pozn. red. — Nejanladgim tadem je pkitomne tad Fort Worth cis. 154 ye Fort Worth. kid Ennis cis. 25.

Ennis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, ge Ptichazi 4ho eervence, a jak je yam znamo, ge slavime ygdy tuto pamatku, tak i letos zase oslavime 4ho dervence. Prtto bratti a sestry, nezapomerite na tento den a dostavte se ye velkem poetu, ptijd'te z blizka i z daleka, neb jest yam ka2demu znamo, ge nage kuchyne a obsluha a hudba jsou ty nejlepgi, a ka gdY odshazi po zabave s veselou mysli. Myslim, ge toho kagdY pottebuje aby byl vesele nalady, a .pak-li tomu tak neni, tedy pkijdete se ptesvedeit, neb barbecue bude letos prava, pochoutka a s tim 3.2 se to zamje. Ctene sestry jsou gadany, aby pkispely s nejakkm tim zakuskem tak jak \tidy, nebo ony umi ptipravit pravou deskou kuchyni a v gdy dostanou tu nejlepgi pochyalu. Tak ct. sestry i tentokrate se ptidirite a dostanete za to solo. Dale je gadan zaba y. vYbor, aby se dostavil do sine v nedeli v 1 hod. na okragleni sine.

Zaeatek sla.vnosti merle o 1. hod. odpoledne: Ptedne ptivitani hostd, hudebni koncert, mezi 2-3 slavnostni tee', 3-4 hod. zvlagtni eisla koncertni, dale tee kandidatt, pak nasledovati bude tanedni veselice a hromadne a spoleeenske zabavy. 0 dobrou obsluhu a potadek se postard vYbor.

Spozdravem a na shledanou 4ho July-e!

Frank Faraizl.

Da Costa, Texas.

Dnes jsme odbYvali mimotadnou spoiku Placed() Sokol Union a bylo nos phtomno 32 elend, poeitam tu i sestry, a jellkoZ nebyli vgichni eleni ptitomni, tedy mi bylo nakizeno abych oznamil ' ye Vestniku, ge program na g i chystane dervencove slavnosti na den 1. dervence jest' vypracovan, prace, co kdo ph slavnosti i pied tim bude delat, jest rozdelena a ka gdY z ptitomnYch ye schdzi, jak bratti tak sestry, ochotne ptijali co komu ulogeno.

Prosime sestry a bratry, kterYm nebylo mogno dne g ni sehilze se zUdastnit, aby takteg byli napomocni, neb chceme-li se docleat fispechu, tak musime v g ichni pkilogit ruce k praci.

Dale oznamuji, ge bylo usnegeno, g e sestry, katda ma pkinest nejakY braraboraq

salat, nejake pedivo a mate-1i nejake eerstye tomaty; nemusi toho bYti mnoho.

Budete miti ptiletitost se zde seznamit s kandidaty do rtznYch &add. Veder pak bude taneeni zabava ph dobre deske hudbe, kterou nam obstara Placed° kapela, pod kizenim pana R. W. Brandla.

Koneim s br. pozdravem na v gecky etouci, Joe L. Elgik.

Guy, Texas.

Vagenk pahe redaktore! Pkatele!

Dnes dovolte ni, abych snad naposled mista ye Vagem et. listu v zale gitosti bYvale Tex. Farm Bur. Cotton Ass'n. a pozdeji Texas Cotton Cooperative Ass'n. Jsem jist, ge mnohY Vam za tuto laskavost bude poydeeen.

Byl jsem nekolikrate vyzvan, bych poradil a pomohl, zda by byla mo gnost dosici na.vraceni 1% Reservniho Fondu slogeneho v dsttedne jmenovanYch organisaci elenst yem techto z baylny tam od roku 1921 do 1931 yeetmo, odeslane.

Sorganisovali jsme se nyni v okresu Fort Bend k dosa geni tohoto cile a manic v obehu resoluci, snatice se co nej vice podpisil starYch dodavateld baviny sehna,ti, protestu i se gadosti, by konedne vyndtovani tohoto 1% reservniho fondu i s drokem bylo elenstvu a odesi/ateldm baviny dodano.

Opirame tuto gadost na sliby dame nam 'dem, ge tento fond bude za jistou dobu nayracen a Vy, co stars' Olen a odesilatel gete nam i sobe pomoci (pak-li dosud mate neco z tohoto 1% fondu k dostani), kdy g svYrn podpisem cipattite ptipojene prohla geni a mi jej co nejdfive navratite, tak .aby tento listek mohl bYti k na gi resoluci ptipojen. vice nen& k podpisu ziskate, tim mohutneji vyzni nag protest.

Dopteje-li nam redakce mista, za gleme resoluci k uvetejneni, dnes jen tolik chceme podotknouti, ge z tohoto fondu bylo nepravem pougito $1,441.000. — v Gin Corporation, ktera vlastnila 39 Gin v Texasu, a 300.000 ye Tex. Cott. Grow Finance Corp., ktere byly yyplYtyany na pfatele vladnouciho regimu.

Jsem jist, ge najde se soudni testa, poukazati, kdyg tkeba, na nespravnosti pachane.

Nevaham tvrditi, ge nejvet gim zlem byla nevg imavost elenstva a zaprodane keditelstvo.

Jeden z nich pan Fritz Engelhardt z Colorado County, dle na geho Usudku koruptni politikat a pak pan Ed. Brewster z Bell County.

Oba tito svYm vlivem znemo griovali pottebnYch reform, o d'em, kdy bude zapotkebi, na pattidnem miste si promluvime.

Organisace ygak ma te g nyni pied volbami. Ptatele, vzchopte se, je tteba distit, by representace vase y am byla ptizniva a vas zas znovu nezradila.

Dne 7. dervence budou v okresnich sidlech cdbYvany konvence elenstva a tam by meli bYti ustanoveni zastupci do distriktnich konvenci. Pamatujte na to a po glete mute, kteki budou ustanovovati kandidaty na volebni listek, od kterYch se bezpeene da oeekavati, ge se ptidini te g, aby yam byl koneane yracen vas 1% reservni fond.

Zajimejte se o sve zale gitosti, pracujte ye svem okoli, tak aby se vzbudil o tuto kampan zajem, podpi gte a ode glete pkipojeny listek co nejdfive zpet.

Za resolueni y kbor okresu Fort Bend: L. 0. Ho gek, tajemnik, Guy, Texas.

Panove:— Je, nitepsanY, bk y aly Olen Tex. B. Cotton Ass'n a pozdeji Tex. Cott. Coop. Ass'n, phipojuji se k protestu elend okresu Fort Bend, kterem se gada o konedne y ydetovani nepravem zadr g eneho 1% Res. Fondu. Schvaluji jejich organisaci za, tim aeelem a ilkednictvo zvolene nas v g ecky eleny zastupovati v tornto snageni.

Vag v dete, Jmeno Adresa

Strana 6.

VESTNiK

turisticke chat;, a kaple. Jahodaf ov.Sem hned vytueil, ze ho tak vodi proto, aby mu zmatl cestu, aby mu Jura nechodil snad potom sam na poklady misto na jahody. Tomu .11■0111111■1 1•1111.00111.0■o.0.1■04111.00111.0.111111.111114, se ovSem Jura usmal a ut chtel het, ze je to zbyteene, protote si tam vezme tolik, VE PROSPECH CESKE gKOLY. mu to bohatstvi jiste stadi na celY tivot. A Ja bych matinko rortomile, znamYm piece nebude vytrubovat, kudy se do ekoly rada chodila. tam do hory chodi.

8kola, to druha matka je, V tom se vAak veechno kolem zastfelo mldueieky ditek pestuje. hou, jako kdyt mradna na Radhoet' sedNaueim se tam vtiecko znat nou, a Radegast stanul s Jurou pied skalni a Vas matinko milovat! stenou, ktera se sama otevfela, kdyt pohanskY pozvedl pati. A potom veeli. A DETEM tESKE LETNI §KOLY! zase chodili dlouho relznymi chodbami, at se Drahe deti! Budete po nekolik tYclnu naoctli ve zlate sini, kde bylo pino a pino dravStevovat ekolu, byste se zdokonalili v fedi Vatich drahSich rooiail. Jen hled'te phjiti beho kovu. Jurka se v Udivu rozhlitel kolem, lined prvni tYclen a chod'te pak pilne, uete a ph torn ho napadlo, te je to veechno drobatko jine net cital v knize ve zname baji se dobte, budete miti z osvojeni si znalosti o sirotkovi. eteni a psani v oatine nemalou radost, jeete "Vezmi si, co unesa!" pravil Radegast, a vetei radost zpflsobite svni rodietim a hrave Jura hned do toho a lamal skaly. Lamal a dosahnete cenne htivny, o kterou vas nikdo neptipravi a ktera yam vynese ve veku do- lamal a jenom v duchu se zlobil a litoval, Epelosti mnoho a mnoho uZitku. Piste do ze si nevzal kamaradtiv koeik, protote do kapes toho nemohl mnoho nacpat a v narudi Detske Besidky, jak pokraeujete, jak se Vam mohl nest jen jeden balvan. ye ekole libi. Vase dopisy potadatel ochotne "No, ut main dost a vice neunesu," poviopravi a uvetejni. Tog, s chuti do prate. Podal potom svemu prilvodci a dekoval mu za zdrav Vam, mill Zaci a zdar! jeho dar.

Radegast se jen usmal, maxi rukou, jako JURA V RADHO‘STI. by chtel rici, te to nic neni a pokynul JurBohumil Schweigstill. kovi, aby ho zase nasledoval.

Jura se narodil zrovna pied tticeti lety v Kraceli tedy k vYchodu a vtibec nemluvili. chalupe pod Ra,dhoetem. Na svete nemel jig Kdyt vySli, slunieko se tit sklanelo k za,panikoho a Zivot mel jako v Bezkydech veichdu, a Jura poznal, jak byl dlouho a daleko v ni Valasi, ktere Panbilh neObdatil jmenim a bludieti pod jejich horou. statky., Pracoval, kde byla prate a kdyZ ne"Tak, ted' ma2S, po dem jsi toutil," pravil byla, tak ji tam v horach hledal jako jini, kteki vychazeji v lete na lesni strane na bo- huh a chtel odejiti zas na sve misto, odkud se diva do celeho kraje. Jurka polozil rychle ruvky.

Hafery jim kikaji naValaesku a tern, kteti balvan, aby stisknutim ruky Radegastovi podekoval, ale Kamen udelal na svahu kotrmeje sbiraji haferati. lee.

Jahodaf v gak jej zachytil prudce nohou ivili sebe, Mnozi je sbiraji proto, aby ug nu a deti, ale Jura je sbiral, aby mel na a potom stiskl svemu ptiteh tak vfele ruce, M mu je div nerozmadkal. A tomu se Jura "kvit". velice divil, jak je mel Radegast make a oTo je eistY lih, kterY tam v horach nektepocene z toho vlhka tam dole. On nebyl sice ti lide piji. Nekde jej jeete ruzne ptipravuji a kikaji tomu "hamreleg", prototie ten recept take docela suchY, ale to bylo phrozene nebot' nesl taky balvan, ale Radegast gel doptinesli k nim dtevati ze slezkych cela volne.

Nahote na planich Radhoete bylo hafer A*znova tiski a madkal butkovi rude a dea2 'demo, a proto tam byvalo take pino hakova l mu za jeho dar. Ale v torn ho nekdo feratti a mezi nimi i Jura. Sbiral borfivky vyrueil z loudeni se starm bohem docela do hrnce a chvilemi pti to praci upijel z lahdrsnYni hlasem: "Juro, nechrapej a podivej vieky "kvitu". Upijel oveem tak dlouho, pose, co delae!" kud nebyla lahvieka prazdna.

Jura otevtel oei a dival se udivene koHodiny ubihaly, bortvek v hrnci ptibYlem. Radegast stal zase jako bila, nadlidska valo, a Jura se zahledel ve chvilce odpoeinsocha na kamennem podstavci a mraeil se ku k zamraeenemu Radegastu. Velika kajako jindy. U Jury veak stal kamarad a umenna socha pohanskeho buzka naeich piedzdala se mu jeete veal ne2 jindy, a Jura kazoval na jahody, ktere se rozbehly z ptesi vzpomnel ph tom na pohadky. Vzpomnel vrZeneho hrnce do travy a do pisdiny. A ke si oveem i na tu kterou tam znaji v celem veemu jeete Jura madkal eerne plody obema kraji a kterou kdysi - eitavaly (eti i ye ekol- rukama, jako by chtel z nich cleat marmeladu. nich knihach.

Jura se zamraeil jeete vie ne2 pohanskST "Paneeku," myslil si Jura, "ja se tak dostat bah a nemohi pochopit, jak se to veechno do Radhoete, ja bych neztratil strachem hlastalo. vu jako ten sirotek, o nemt nam povidaly el"Spal jsi misto prate," povidal kamarad, tanky, ze si odnesl tamodtud due hroudy a neco se ti zdalo. To mae z toho "kvitu". zlata. Ja bych si nabral, na co bych stabil celou svou silou. Juro, Jureeku, to by byl Zi- Je to otrava a mate mysl. Hrnec jsi ptevrhl nohou a z jahod jsi delai povidla s piskem. vot a dobreho kvitu."

Co se ti, prosim te, zdalo?"

Tak Jura uvaloval a pomalu zaviral oei, Jurka si prottel po druhe oei, mrkl po kaaZ usnul. A sotva se ponoiil v spanek, zda,lo se mu, ze se Radegast pohnul. Ano, po- menne sole a potom se zlosti vypravoval, co hnul se a uZ dokonce sestupoval s kamenne- proZival jako sirotek v Radhoeti v mamivern snu. ho podstavce a zamitil k nernu. A pohanskY Hafera • poslouchal novou pohadku o Radbull se ji2 nemradil, ale usmival se tak mile, hoeti, a div ze se ph ni nezakuckal smichem, ptatelsky, ze se ho Jura docela nic nebal, kdy2 Jura lien, jak vtele tiskl Radegastovi adkoliv pohanskSr lath byl proti nemu jako ruce. obr.

"No vidie," smal se kamarad, "ted' mie Kdyti Radegast doeel ati k haferati, vlidne prezdny hrnec — a z pohadky jen — konec". mu pravil: "Poznal jsem, Juro, tvou touhu chci ti pomoci z bidy. Veak toho bohatstvi Yoakum, Texas. marn dole v hote tolik, ze ani nepoznam, co si vezmee. A budee si moci odnesti zlata, Mila Detske, Besidko!

Muslin zas navetivit tu naei milou Besidku co unesee Chcee tedy jit se mnou, aby zas a trochu pozlobit pana redaktora. jeden sirotek nakl v Radhoeti etesti?"

Mame zde stra gne sucho, jig asi pied meJura, to se vi, ptikYvl, vyskoeil jako jelen sicem jsme si pfali dobrY flat' a ptejem si a vykroeil za Radegastem, kterY ho vedl. Pojej doposud. Zahradky nam jit vySchly hanskY buh veak neVedl haferafe rovne, nebude-li p t v par dnech, tak u j korny voclil ho seen a tam kolem Pusteven, sa1a-

Detski Desidka

Ve sttedu, 27. eervna 1934. a jine krmivo zaene podesSrchati; nez bavina si doposud libuje.

Kdyby ut aspori nekdo chtel nejake to hadisko zabit a povesit na fenc, tak by tit motna byla nadeje na nejaky deet'. Ja bych toho hada tfeba i sama povesila na fenc ,ale jeete jsem letos hada ani nevidela, a kdyt bych i ut videla jednoho, tak bych ho chudaka nezabila neb ja, main z hadtiv veliky strach.

Tomatoe Tom-Tom se nam letos vydafil dost dobte, bylo zde mnoho lidi z okolnich mest, eest deskYch kapel nam zde zahrilo nekolik eeskYch kouska.

Kde asi jsou ty naee dopisovatelky, ktere dopisovaly do D. B. asi pied dvema roky jsem yak dopisy vidy rada eitivala a hadanky hadala. Tenkrat mne psalo nekolik devdat psani, a tfi mne jeete dosud Doufam, ze se s vami ttemi deveaty nekdy osobne pozname.

V mem poslednim dopisu jsem yam deveata slibila navod na Sandwich Spread: 4 kvarty zelenSmh tomatfiv, 12 zelenYch, sladkYch peptil, 6 velikYch cibuli a 3 zelene palave pepte.

Toto vee semelte, pfidejte 1 koflik soli a nechte stati, pfes noc, pak vytladte a dejte vafit, pfideje 2 kvary octu jak se to trochu povati, rozmichejte 2 kofliky mouky 2 velke Mice Tumerle pratku a 1 koflik vody; viejte to do tomatisti a pfidejte 3 kofliky cukru a 3 Mice mustard pratku, vatte to at to zhustne a pak dejte do flaAek. Tak jit ukondim a budu se zas tetiti na dopisy od vas deveat!

SrdeenY pozdrav posila v gem dtenahlm, Edith Parmova.

ANINA A PEJSEK "gEMIK".

Anina ma velice rada zvitata. V kurniku by bydlela s kralieky by jedla z jedne misy, ale nejradeji ma pfece jen koely a pejsky.

Jenomte kaida "mian" nechce se s Aninou kamaradit. Snad si takova kodka mysli: "Co je mi do toho, ze Anina se boji, aby se zvitata nenastydla a ball je do petinek i poi 'Me& si kodka na strom, nezapomene Aninu za jeji peel jeete ekrabnout a odtamtud se diva, jak pladici holdidka nafika nad j ejim nevdekem.

"Mian, fuj, prye mian."

Ale cot vydrti takova peCiiva, starostliva hlava, aby se s nekYm nemazlila a neco neogettovala? Anina ma celY zvetinec. KoekY, psy, kravy, osliky, ba i Ivy a kachny a btuvoly. Leh kolem ni na petinkach, na posqlkach i na zemi. Stat u nich nikdo nesmi. Za prve by se unavila, jak Anina veti, ttebas jsou jen z hadru a masy nebo dteva, za druhe, ta co se honosila koledky, davno jit je nemaji, aby je to "nebolelo".

Hejdka si Anina takoveho buvola, Bali kachnu starostlive do pefinek, aby ji nebylo zima a stria seno do lvi "blond" tlamy, aby nemel hlad. Vidite, jak le y kouli oCima ze skla nad tou pochoutkou a kachna vykukuje z petinek jako z hnizda.

A nema Anina vtelycky Stesti ha moudra zvitata jako jsou to ze dteva a sametu. Nedavno sla po lavce pies potok, kde ptimo v prosttedku sedel pejsek "gemik".

"Je unavenY, notieky ho boll," usoudila Anina uz z dalky a vyhYbala se pejskovi, jak nejvice mohla na stranu lavky, kde neni mabradli. Ale "unavenY" pejsek chtel si ptivonet k holdiece."Pejsek jde hajar," usoudila Anina, kdyi videla, jak se natahuje. Jeete o krok mu ustoupila a sttemhlav sletela do potoka. "UnavenS," pejsek leknutim inarkem utekl a z Yininy se stal malt', tvouci vodnieek.

"0 je," plakala, "jo, jsem vyhnala pejska, a on si nemohl hajnout a byl takovST opinka nST"!

A nikdo nemohi zjIstit, jsou-li ty loutitky, ktere za sebou nethavala, z vody potoka, bo jejich

Ve stfedu, dne 27. der yna 1934.

1

HLIDKA ZEN

iENA A JEJI ZEVNEJSEK. uditelky se nesm'eji Orientalni teny, ktere po nekolik stoleti byly zahaleny zavojem, pfe yzaly rychle zvyklasti i modu zapadni a poutivaji jich Dukasobem, kterY se nechee libiti &act( zem toho je vYnos ministerstva vyueovani v Bagdade, ktery zakazuje ueitelkam v Iraku, aby poutivaly lididel a pudru, jakot i ,tydinky na rty. Natizeni se odavodriuje tim, to uditelky mail byti tadkarn dobrYm kladem a rodiee, kteki sve deti svefuji Skole, maji pray° odekavat, ze budou vychovavany slugnYm zgasobem.

NejSkaredejii Lena v historii.

Za nejtkaredejti tenu v historii plati korutanska vevodkyne Marketa Hubata, nemec ky Margaret Maultasch. Mela pod kratkYm nosikem hrozn'e veliko, Usta, ktera ji stragne znetvoiovala. Pkesto, to nebyla krasna, byla velmi chytra a dilmyslna diplomatka, a k tomu jegte — zaletnice. Jeji obraz vyhotovil holanclskY malit Quinten Massys, kterY ji na nein vtiibec nelichotil. Mel v gak velky nebot' byl prodan za ohromnou sumu.

Ja.ka ma byti krisna, divka.

Pfed sto lety stanovila potada yky na krasnou divku M. Tzalienove.. Podle ni ma miti krasna divka tti OM bile: plet', ruce, zuby; tti veci Berne: odi, brvy; obodi; tti veci tove: rty, tvate, nehty; tti veci dlouhe: pas, ruce, vlasy; tti -tied kratke: zuby. usi, jazyk; ti i veci g iroke: eel°, rameno, rozum: tti veer fake: pas, fista, kotniky; tfi veci netne, prsty, ruce, bradu a tti veci kulate: ramena, nohy a — veno. deny nestarnou.

V dejinach najdeme mnoho prskladu, ktere dokazuji, to u ten nezaleti na letech, aby se libily a zvitezily. Nejkrasnej gi tene Recka, Helene, bylo v dobe, kdy ji Paris unesl, 48 let. Vek, kdy se u nas tenam pfedhazuje, to "nejsou nejmladti." A piece pro tuto tenu vznikla valka, ktera trvala 10 let.

Aspasii, ktera byla take nejkrasnej gi terou sve doby v antickem ftecku, bylo 35 let, kdyt se provdala za Periklea. Kleopatra byla kdyt se setkala s Antoniem, ktery se do ni zamiloval. Takove ptlpady se vtak nevyskytovaly pouze ve staroveku, nYbrt i ye sttedoveku a novoveku.. Diana z Poitiersu ziskala lasku 18-leteho krale Jindficha IL, kdyt ji bylo 36 let. Rakouska, Anna byla ye vYch 38 letech nejkrasnej gi damou v Evropd. MarkYza de Maintenon se stala milenkou Ludvika XIV. ye svYch 43 letech. Rekordu dosahla znama, Ninon de Lenclos, kteri jette v 70 letech mela stale ctitele a byla potad krasna. Francouzska heredka Marsova byla ye 45 letech v nejvettim kvetu sve krasy.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti a sestry!

Nejdtive vtem i v redakci srdeenY a janskY pozdray.

Zajiste jste vtichni v ptedetlem aisle detii slavnosti u nas. Jelikot jsem byla pti zaloteni noveho tadu ptltomna, a vy neznate jmina noveho tadu, tedy piss neco o torn.

Tedy mill krajane, novY tad se jmenuje jako nage mesto: fad Fort Worth.

Take yam musim napsat, to novY fad uva.deli, br. ptedseda HI. Utadovny C. H. ChernoskY, br. tajemnik J. R. Kubena, tatieek na g i mile Jednoty, a to ma pro nas, mili bratti a sestry, velkou emu. Ja„ jsem si vtdycky poznat pana Kubenu, a on k nam zavital zrovna na jeho narozeniny. Ke2 by byl jegte jednou tolik rokil tiv a zclrav, kolik mu jich jit uplynulo. My si, pane Kubeno na Vas pokatde, v den zaloteni noveho fadu Fort Worth vzpomeneme, i na pana C. H. Chernoskyho, ptedsedu Hl. Iltadovny. Takoy ou peknou fee jste k nam melt, at odi slzely a rue se upkimne, tak po krajansku

VESTN1K Bylo nas tolik pfitomno pri uvadeni noveho faclu do Jednoty, to nam velky dum br. a sestry A. Kotev-ovYch sotva staeil, deti musely byti venxu, bysme meli dosti mista. Tajsme tu meli i Done br. Atedniky a jejich mantelky a te gi nas velice, to jsme jim mohli ruku stisknouti. Br. Boutka, br. Nesuda i s mantelkou, vgak jste zajiste detli v druhem eisle jmena ostatnich. mut si nekde schoval posledni CIslo a ja, bych mohia ta inena skomolit.

Ale jegte musim neco napsat. Byli jsme totit na divadle v Dallas: "Na mantelske fronte klid". No, ti studenti se vyznamenali, to bylo prave divadlo, to si dlovek myslel, to vg e protiva ve skuteenosti. Ale jedno se mi, pane profesore Mieku, nelibilo. To Vage dite! Vg echno bylo tak prave, jen to dite jste men mit tive, to jste si men 'up-Weft, tfebas od pi. Milankovidove, ta tam mela takoveho pekneho kluka, ten by yam to byl nepokazil. Vite, on je po tatovi, a kde je jeho tata, tam se katclY musi smat, neb on to bere upfimne od srdce a po krajansku. Ten 'Mg houslista nam krasne zahral a ta Va ge krasna fee! No, kdyby jsme si na ge jmena na desatero piekroutili, piece z nas Amerikani nebudou, a kdo zapfe co jest, pak neni nic.

Ale ut musim pfestat, jen je gte musim napsgt, to jsme se pekne pobavili i v na gi fadove sini. Bylo uvacleno hodne elentr, bylo jsdla i piti dost, tfeba 'name t yrde palice, ale hlavni co je, mame dobre srdce. A ted' bratti a sestry obou fadtl, s chuti do prace.

A ja tet jdu mYti podlahu neb je sobota, maj mut pkijde v poledne dome, tak se musim pfidinit.

Jegte srdednY pozdrav vtern etoucim, tet v Dallas a ted' uz opravdu: "Furt se de!'

Anna Svitakova.

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Bratte redaktore, doufa,m, to mne uvetejnite techto par tadek, bych podekovala naSim sestram za ochotu, s jakou se ujaly prace pti pokrYyky na postel z ((jojo), jak jsme uslytely, ze nam nati bratti chteji rozbourat nati sin, tak jsme se rozhodly, to utijeme neco do vydrateni, bychom si mohly pane zatiditi kuchyfi v nove budove. A skutedne pti dobre vtili se setlo 26 sester a gily pri zpevu vesele tak, to skoro pul pokryvky ugily a sestra Olexova nam obstarala platno za obchodni cenu, takte nam penez zbylo jegte na jednu a kdo vi, co je gte z toho neugljeme; Pak tech jidel co pfinesly, to se stoly prohYbaly. Tedy etvrtek je na g ustanovenY den, kdy budeme zase giti, tak sestry, ktera, je gte mezi nami nejste, pfijd'te ye etvrtek rano nam pomoci, katda bude vitana.

Mane mne pfiglo na mysl, kdy jsme gili pro 6ervenY Kfit v Bas valky, jak jsme se z toho tarn, kterY tu kabelku od nas dostane a za ten dlouhY Bas nebyly jsme tak pobromade jak minulY etvrtek. Sestro Studniena,, ptijd'te mezi nas, neb Vy jste byla jedna z tech pilnYch vdelieek.

Snad nejstar gi sestra mezi nami ses. Hru g -kova.,djitsenclYobdva,jk stateene umi je gte Mt, a ja, si myslela. ta nam bude jenom kafieko vatit, a ona pry jit se dokonce do jedne to pokrY yky pustila sama. A pak ses. Glexova st. me pravila: "co ja bych tam delala?" a zatim utila ass nejvic. Zajiste si teknete, ze co jsem ytecky pozorovala, to jsem utila nejmene. No, podruhe pfijdu prvni, abych to dohonila.

Tyto sestry darovaly penetitY obnos a nektere pomahaji pri sits: Ses. F. J. Olexa, ses. F. Olexa, ses. Dvofak, ses. Dvotak, A. Svestka, V. Svadina, E. Bednal', J. BilY, A. Vinkler, J. A. Rachad, N. LyssY, V. Stasta, An. BilY, J. Kincl, F. Andinec, A. Hanka, A. Kehler, E. Kalousek, A. KrotkY, R. Hanus, A. Syptak, A. Drab, Wunderlich, A. Ka gpar, H. Krulik, R. Dixon, Ch. Hrutka, Zimerman, Drawe, Rulik, 8ubik, Kotrla, An. Hotkova, Botonova, Loudim, Kelnerova st ,

Strana 7.

Kelnerova Vill, Hrutkova st., Brovcova, Tesarova, KostomlatskY, Matelova, Maliriakoya, Motlova.

Dekuji ptedem za uvetejneni tohoto dopisu a potom sdelim mnoho-li nam vynese.

S pozdravem, R. Hanusova.

Rad F B. Zdrfibek eislo 112.

Guy, Texas.

Mili /math, a sestry!

Oznamuji fimrti ses. Anny Zernanove, ktera zeintela dne 19. derma ye staff 73 rokti.

Narodila se v der ynu roku 1861 v obci Hott'alkova, okres Vsetin, na Morave. Do Ameriky ptijela s rodidi co 171eta hoika v r. 1878 v tijnu; rozena byla Slovakova. Usadili se v okresu Austin v Nelsonville. Pak se provdala za Tomate 8krabanka a men spolu tti dva syny a jednu dceru Franti gku Sittovu, jeden syn zemfel v Utlem mladi a druhY syn Jan bydli v Kalifornii. Po 101etem mantelstvi, mantel ji zemfel. Na to se provdala za Josefa Zemana v r. 1895 a meli jednoho syna Vilema, jent bydli sr odidi zde na jejich K Jednote ptistoupila 7. ledna 1902. Do Ft. Bend okresu se ptistehovali z okresu Burleson v r. 1907. Zakoupili si faarmu pti Guy, na ktere dosud bydli. Onemocnela minulY rok v srpnu, ranila ji mrtvice, a od to doby byla ranena tfikrat a ted' posledne ut mrtvice dodelala sve zhoubne dilo, a vysvobodila zesnulou z tetkeho utrpeni. Pohfeb se konal 21. eervna z domu smutku na Guysky hibitov s obtady cirkevnimi farate J. R. Vilta z Needville i s jeho zpevaly. Za tad promluvil pfedseda Frank Kvetoil sr. Po/Abu se sireastnil velky poeet lidi, jeji tti bratti s rodinami hr.

Slovakovi a ostatni rodina a pfatele. Pak velky podet bratril a setter od na geho fadu, ku kteremu zesnula pattila a pak bri. a sestry od sousednich fadit.

Zesnula. Anna Zemanova zanechala zde zarmouceneho rnantela, 2 syny, jednu dceru, 10 vnoueat a 3 bratry, 8tepana, Toma ge a Josefa Slovakovi.

Jmenem nageho faclu vysiovuji v gem pozustalYm uptimnou soustrast a Tobe, sestro mila, pfejeme klidnY spanek.

Za fad F. B. Zdrilbek cis. 112, v Guy, Tex.: Rozi Mikeskova, taj.

MILOSRDENSTV!.

V Arabii, ylasti krasnYch koni, byl jeden kun tak slavnY, to ho znalo cele beduinske pleme. MladY Daher po rrem silne zatoutil to z toho byl skoro nemocen, Marne za neho nabizel jeho hospodaki Nabekovi vgechny sve velbloudy a celY sraj majetek, proto se rozhodl uteci se ke lsti. Natfel si telo St'ayou jakesi travy, aby jeho plet' zdernala, cvizal se hadry jako zmrzadenY tebrak a tak sedl vedle cesty, kudy mel projeti Nabek na svem koni. Kdyt opravdu prijel, oslovil ho: "Smiluje se, pane. Jsem ubohY cizinec, nemohu s mista, jak mne hlad a nemoc umovezmi mne na sveho kone a dovez mezi dobre lidi." Nabek ho posadil za sebe na kone ale domnelY tebrak ho srazil a zvolal: "Ja, jsem Daher, jemut jsi nechtel prodati kone, i vzal jsem ti ho lsti. Nabek na neho zavolal• "Poekej, neboj se. pe gky to stejne nedohonim!

Kun je tvuj a ja ti ho ze srdce , pfeji, jen to prosim, abys nikomu neprozrazoval, jak jsi k nemu pfig el. Protote, kdyby se to rozneslo, nikdo by se At nesmiloval nad tebrakem, byt' byl opravdu nemocnY a zmrzadenY. stalo by milosrdenstvi, a 'dim by byl svet bez milosrdenstvi?" Daher se zamyslil, potom seskodil s kone, zavedl ho za uzdu k hospodafi a polibil se s nim. Nabek ho pozval k sobe do stanu, kde pobyli tri dny a utyrdile vedne pfatelstvi.

Delat a tchofe. — "Prosim vas, kmotfenko, co jste delala vdera u soudu?"

— "Ale, to je takova nemila zaletitost.

Sousedilm chodilo neco na vajieka a oni nastrain na noc na tchofe a ja, jsem se na, tu nastrahu chytla za nohu."

— "A tak jste je zablovala?"

"Itddpak! Ord nine,"

Strana 8.

VESTNIK

-aaaa Uredui Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Teias.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.tiK PUBL. CO.. est, Texas Piedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zrneny adres zasilaji se do Hlavni friadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne, ozneanky, bud'tet adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the lar gest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

K SLAVNOSTI OTEVEEN1 SINE EADU PRAHA V TAYLOR. At v budouci kdo otevte to chvili a spati budou, kdo to zalotili, at budou v hrobe ut jak troud a prach, ty, kniho, budit svedkem jejich snah!

Svede, jak se bratrsky kdys men ra.cli; jak ty, kdo pro ne pracovali, ctili, jak ctili rodnou vlast pies nastrahy svodne, jak milovali svoje kizaje rodrie, jak chranili sve sady a sve domky, jak dbali zachovati je pro potomky.

Svede jejich lasc&pro ve gkerY rod. svede ducha povzletu a horoucnosti krve, bud', aby byli zas jak otci prve, net po navalu nesvornosti ran Cech vykrvacel v boji u Lipan, net zabilo je vlastni krve more na pratskem namesti a Bile Hote.

Svede, kniho, v g emu slovanskemu svetu, te tech v svern nad geni je Sokolem! e jim chce Verne vytrvat a tit, a nad odkazy sitYch pra y Verne bdit, byt' vlastni hlavu za to mush dat, kde stal otec dtiv, tee syn vtdy bude stat!

Ad. Heyduk.

Jsi vSechna nak nadeje, ty nage mladeti mild! Na riisnYch mistech zahajeno bude vytieuvani Ceske letni gkoly. Uvedomeli roaci dbaji o to, by jejich ditky se nautili Cist a psat v matek gtine. Je to velika, vec, kdyt takovY malt' g kolaaek ut mute ovladati dva jazyky v slove i pisme. Jak namahava, a tetka, prace je to pro dospeleho eloveka naueiti se dalgi fedi. Dite v g ak se to nauei hrave, bez velke namahy, ani nepozoruje, to se uei docela, jinemu jazyku, kterY zfistava nejcennej g irn kusem jeho majetktu, ktery mu nikdo vziti nemiite. Je na g i mravni rodovou povinnosti, bychom udrteni na gi americke vetve venovali veg kere asili, peel, neutuchajici energii. Znalost ee gtiny u nag i omladiny je nesmirne dilletitYm bodem tohoto itsili. MY v Texasu jsme v ohledu odndrodneni lepe jigteni peed krajany statt severnich. My tu bez ptilivu zelene viny yydrtiime cele stoleti i kdyby jedinY eeskY ptistehovalec do Texasu behem pti g tich desitek let nepti:el, degtina bude hiaholiti po osadach, jet Ceti pionyti zbudovali, odkazav g e nahospodatene inajetky dalg im pokolenim s pkikazem, by hiedeu netohko hmotnY majetek udrtet n'ybrt i za- katcidu cenu hlecieli udrtet jazyk matets,ky, dobrY karakter a vYznadne vlastnosti svYch ptedkfa Voldme k takftm 'Ceske letni g koly slovy basnika: "Mladeti na g e mild, cti tu na g i tee! At' osveti znova zde laskou tvou detskou, bud' hrda na to mladeti, to jsi mladeti Ceskou!"

Oprava. V oznameni Umrti omylem udano bylo, 2e sestra Rosalie Ktenek patitla k kidu B. Smetana, kdetto melo byti, 2e patfila k

i-Adu Dennice Cis. 94. Umrti Cis. 2131. — R. Kubena.

Na konec dopacine vse jinak. Nedavno byla pkettasana otazka, kdo ma, vethi vinu na svetove krisi, zda narodohospodati Ci politikove. Jedni tvrdili, to vYhradni vinu nesou Poneposlouchaji narodohospodatfa druzi tvrdili, to narodohospodati ptivedli yedu temet k bankrotu. Ve skuteenosti se ukazaly v krisi skutedne vatne nedostatky vedY; net nelze to by vecia nepokraeovala. Ptesvecleili jsme se, to cela vecla narodohospodatska je je gte v poeatcich, ate ji Cekaji velke obtitne ukoiy. Neni davodu zoufat si nad tim, to lidskY rozum nestaei zvladnout hospodatske skuteenosti. Neschopnost dosavadni vedy ptivodila ieckde pochybnost k rozumu vfibec, a v torn ma asi pfivod heslo o padku racionalismu (rozumoveda). Proti tomuto heslu vg ak tteba zdfiraziloYat, to nestael-li rozum na to, vyvest se zinatkii, to nutno volat po vice rozumu a nikoliv utikat k nerozumu. Nutno si uvedomit, 2e trpime nedostateenosti s yYch zkugenosti, poznatkil a teorii ate spasa zaleti v zdokonaleni techto zkug enosti a uvedeni jich do spravnejgich soustay. Klie k lepg i budoucnosti je dnes rukou tech kdo zdokonaluji poznani hospoclatskYch zjerd, odhazuji neosvecidene, stare teorie, at' at maji znaeku dogmat (verouky) Ci nikoliv, a kdo usiluji proniknout pralesem dosud neprozkoumanYm. Za dvacet let budeme vzpominat tech, kdo t yfireim myglenim pitnesli prase do dnekich vedeck 'Ych zmatkit nove svetio.

Touha hYti veden a dat se vest je v dugevni pottebe lidi. Dr. Ed Bene g, ministr C. S. R. podal jednou vYklad o podstate praveho vildcovstvi: "Vddce je mut, kterY soustted'uje kolem sebe a na sebe teoreticke i prakticke fizeni a usmerriovani tivota skupiny lidi a kterY se mravne vnuti teto spoleenosti v takove mike, to jej chtej nechtej nasledujez nadgeni, z oddanosti, strtena proudem".

Prave vildcovstvi neni nic fitedniho, neni &ad. Kdo je ptedstavenYm fitadu, neni tim jegte vticicem. Vddcovstvi se nededi, jako se na pt. dedily triiny v monarchiich. Vildcovstvi neni demagogic, ona zaludna, mnohornluvnost, kterd, omraduje masy lidi aby je pak opustila, kdyt ptijde k vytrvale • Vildcovstvi ma bYti Slutbou, z nit se nebohatne a ktera take nepfina gi vdeku a ze,sluh. Vfidcovstvi je obetovani se ye prospech druhYch. Kdo to dovede, kolik lidi?

Zakladth omyl jest vyjadtovanY slovy: "Ciste soukroma zaletitost". Je to nejva gi nesmysl, kterY mute elovek rici. Musila by naslsdovati cela kniha, dokazujici vtestranne zakladni vetu vedeckou o odvislosti jedince od celku a celku ad jednotlivce, at' je nage hledisko sebe relativnej gi (vztatite). Tedy veto, se kterou ma co einiti celY vesmir. Ai& "To jest ma diste soukroma zaletitost", znamena ye skuteenosti: "Uteci z vesmiru".

Na to ale lide, kteti tu \Tau vyslovuji, nemysli. Oni se odvoldvaji na "soukrome taletitosti" proto, aby se vyhnuli odpovednosti k sobe a celku. Jest to ohlu govani svedomi.

Svedomi jest vedomi odvislosti a odpovednosti vilbec a zaklad mravniho 2ivota. V 2ivote najdete sami pilklady, kde t zv. soukrome zalaitosti zakrYvaji omyly daasi, z nich2 se rodi neeiste mySlenky a skutky Zalefitosti dohromady tvoil Zivot • Jsou jen zaletitosti fgeobecne.

MistrnY tah pres. Roosevelta. Fred odrocenim kongresu poslal mu pres. Roosevelt nove poselstvi, ktere vyvolalo bouti nadgeneho souhiasu a kterYm znamenitY statnik salayen uCinil vydatny tah proti republikanilm, slibujicirn neda yno vydanYm programem to, co pojal do sveho obrodneho planu p. Roosevelt ut drive. Posledni projev Rooseveltdv je povatovan za fleinnY ptedvolebni manevr.

Obsah presidentova poselstvi zalokn je na tfech bodech: Umoinit rodinam, aby domohly se slu gneho obydli; usazovani rodin ✓ misted-1, kde jsou jiste podminky a pfile.

Ve sttedu, 27, eervna 1934.

Most k dobYvaril si tivobyti; socialni pojfSteni obeand a jejich rodin za sOueinnosti spolkove .vlady i jecinotlivYch stab. Prvni bod tYde se tedy opatteni slu gnYch , obydli pro rodin pfijekami za ptiznivYch podminek i za ptisp'eni soukromeho kapitalu. Mnoho rodin strada v nuznYch ptibytcich, statisice rodin tisni se v pfibyteich nevhodnYCh, sta tisce rodin tisni se ye velkYch ine'stech, kde neni tadnYch vyhlidek na delani slugneho nebo obstojneho tivolayti. Z toho logicky sleduje druhY bod presidentova poselstvi, jet chce obratit proud obyvatelstva z mest do riezalidnenYch east zeme a otevtiti ptirodni zdroje, aby tam lide obtivu nalezli. Teti bod Via se socialniho poji gteni. Nedostatek prace a nadbytek lidi ye vgech oborech lidskeho snateni zpfisobil to, to osoby po 45. rote veku tetko nalezaji zamestnani. kdyt je nadbytek lidi rnladYch. Tato fizkost a strach pied budoucnosti ptispiva k socialnim nepokojum a k hospodatske demoralizaci (zmalatnenosti). Starobnim poji g tenim mute bYti obecnernu lidu uleheeno v jeho Azkosti pro ptipad nezamestnanosti a neschopnosti yYdelku.

Prostteciky mely by opatieny bYti jinkm zpilsobem, netli ulotenim novYch dani. Staiobni pojig teni melo by bYti celonarodni, koliv jednotlive staty mely by nest east vYloh spravnich a ponechati spolkove vlade zadpovednost za uloteni, udr govani a opatroIrani fondii pottebnVch co pojat'ujici zalohy.

President pravi, to studuje tento problem, sbira statistiku a ureite plany ptedloti 74. kongresu, at se sejde 3. ledna. Ku konci sveho poselstvi president pravi: "To nejmengi, co mfiteme slibiti amer. lidu, jsou tyto tti Zajigteni domovfa zaji g teni iivobyti a zajigeni pro staff.. Na to ma pra y° koAdS7 jednotlivec i kalda rodina, v gichni, kdo jsou ochotni pracovat. Timto hlecianim biahobytu pro vetg i poeet lidu nevzejde tadne znehodnoceni, ale naopak ziskame nove hodnoty, jet v behu hospodatskeho vYvoje a rozvoje byly ztraceny. Dosud jsme v nakm obrodnem programu kradeli cestou spravnou, povzbudili jsme cluveru v lidu, uplatnili jsme pravidlo slu gnosti a spravedlnosti v prOmyslu i penetnictvi. Jest ovg em prayda, ze nekteti by ehteli zpet poraery, jak byly dtive, ale nemaji pro lid nic lepgiho a tadne nabrady za vYhody a vYsledky dosud ziskane."

Tovarni delnik nehude nikdy sobestateenSr. V2dycky bude odkazan se 'tivobytim na zernedelce. A stejne je tomu u tohoto. Ztrati-li se prace a vYclelek jednomu, zasahne to soueasne druheho.

Hledaji se ochotni lide, kteti by ye svern okoli: byli laskavi k zarmoucenYm a neWastnYm; povzbuzovali neteene a sklesle a 2ivotern svYm davali pitklad, jak si ma kahlY pomahati; pomaha,li zachrariovati pied m rhanim zdravi, majetku atd.; svYm povolanim dobfe vkm slonali a co lepe znaji, o tom jine poudovali.

2adame od nakho Clenstva: V podstatnem svornost v nepodstatnem volnost, ye vgem lasku.

0 cestovani mezi hvezdami pfednagel v Nantes pro. Piccard. Nemysli, k by se pH torn mohlo pouZivati obrovskych del nebo raket. Pottebnou hnaci silu tteba opattiti zmenou energie. Na 'bestu na pitklad se Zeme na Merkur a zpet by bylo pottebi tollko 110 liber olova, ovkin pit pfedpokladu, 2e by se podahlo • tato mnoMtvi kovu odhrnotniti a promeniti ye sfetelnou energii.

Dnes je jit mono uva2ovati o 'Went° veceeh.

Svetlo jako energie by eloveka zbavilo pout pozemskeho Casu. Leta mezisvetove plavby by odpovidala stem a tisicrim let, uplynulYm na teto Zemi. Chiapec by opustil Zemi a vratil by se v dospelem veku. Shledal by, za jeho nepfitomnosti Zeme zestarla o sto tisic let. Pozoruje ritas svYch posluchaeri, profesor Piccard zvolal: Myslite, to jsem Wenn. Ale neni tomu tak. Vrcholu prtmysloveho rozvoje nebylo jet dosaterio a lidWu nalett budoungst

Ve stredu, due 27. eervna 1934.

Floresville, Texas.

Ctena redakce!

Tanedni zabava pod nazvem "Holland Dance", kterou potadala na ge Telocviena Jednota Sokol, se yydatila, take je nadeje. ze podobne zabavy se budou opa,kovati. Nekolik milovnikt tanee se vyslovilo, ze se jim ckutedne takovY zpilsob zabavy libi. Na takoy e zabave maji totit darny take pra y° si jiti pro tanednika, tak jako pan ma .pravo jiti pro tanednici, take maji stejne pravo po cele trvani zabavy. Jiste se pfihodilo nekolik zertovnych situaci; kdyi takovY zpilsob byl zaveden. Hudbu obstaral br. George Mieulka D jeho orkestra.

Jiho-zapadni. Okrsek Sokolske Zupy Jitni potada IV. zavody a sletove vefejne evideni ✓ nedeli dne 8. eervence v na gi Sokolske sini, asi dtyti mile na zapad od Floresville. Rano ✓ 7:00 hod. budou zavody, v poledne bude 130davan IdobasovY obed, pak odpoledne je rozMen° na due east, a site prime budou zpevy, hudba a nekolik dobrYch feeniku bude rriti ptedna gky, a potom pak bude yetejne evideni cvieicich z okrsku, a take jsou pozvany jednoty z jinYch olirskt, aby se podilely na evideni. Po vyeerpani telocvidneho programu bude pak veeer pota,clana velka, sokolska veselice, pti ktere bude teinkovati hudba br. E. Midulky. Jiho-zapadni okrsek pozustava z nasledujicich jednot: San Antonio, Placedo, Corpus Christi a Floresville, jednoty vesmes mlade. Od sveho zaloteni se potadaji zavody a vetejne evideni katOm rokem, letos uz je to'podruhe, co se potadaji ✓ nas. Aekoliv to deprese nemilosrdne si s nami zahrava, pfece se nepodame, obzylagt' kdyt ut svita k lepgim dastm.

Tak kdo se chce vesele pobaviti, uvideti nee°, sejiti se svYmi ptateli a znamYmi, ktere tfeba nevidel nekolik roka, tak by nemel vynechati ptiletitost a dostavitii se k Sokolske sini pfi Floresville, dne 8. dervence.

Na zdar!

Jos. V. Bayer, okrskovY .taj.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Nage T. J. S. T. si jit odbyla sve vetejne vystoupeni, pti kterem bylo obecenstvo nadgeno. Byli zde pfitomni z Dallas: br. Kraft a jeho mantelka, br. Fr. Rendl, tupni vzdelavatel, br. Kos, br. StranskY st., a pak br.

F. Houtvidka z Fort Warth a sestry ze Seaton, ktere tet znamenite evieily. V gichni, jak sestry tak i'bratii se drteli znamenite za eet byli hojnYm potleskem od obecenstva vyznamenani.

Nemyslete si snad, ze kdyt na ge Jednota Sokol vetejne vystoupila, je tim v ge odbyto, nebot' lepgi dinnost se ukazala, tak ze odpoeinku nebude miti a dale ku ptedu bude pokradovai. Vtelyt' "Ve zdravem tele, zdravY duch je", a to v na gich brattich a sestrach je videti, neb s chuti do prace jdou.

Vge to popisovati nebudu, zabralo by to hodne mista, ale tolik podotknu, ze vge O. K., jak na naradi, tak i prostna, a sestry s kutely znamenite vykonali to, elm obecenstvo bylo nadmiru potegeno.

Vgem pfateltm a krajantm, kteti nas svoji navgtevou poctili a tak na gi oslavu zvetgili, jmenem nagi T. J. S. T. srdeene dekuji, a doufam, ze zase nas nav gtivite, neb idea sokolska, se rozprostira, a doufam, ze katdY byl pfekvapen cvikem.

J it s chuti zase na ge sestry a bratii pracuji, neb zase pied vetejnosti vystoupi a to `dne 1. dervence pfi otevfeni sine f adu "Praha" eisIo 29. SPJST. v Taylor, Tex., proto ptijd'te vgichni, kteti mttete a tak svoji navgtevou potegite jak bratry a sestry sokoly, tak i vgechny bratry a sestry fadu Praha SPJST. Abych nezapomnel, br. Kacii z Temple mel anglickou fee, kterou jsem v gak mnoho neslygel, (neb jsem byl zamestnan napajenim tiznivych), ale byla od srdce k srdci, velmi zajimaya. Pak mel fed br. F. Rendl z Dallas, ktera tet doufam, padla do pildy trodne, kdet vzklidi a yyda zen hojnou..

V'Sem yam, drazi bratii, sestry, ptatele a krajane, kteti jste pfijeli na na g "piknik" a verejne vystoupeni na gich bujarYch sokolt a sokolic, srdeene dekuji jmenem na gi Sokolske Jednoty a volam k varn htima ye: "Na zdar!"

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu BHA Hora eis. 16., S. P. J. S. T., vyslovujeme eitenou soustrast varn v gem portstalYm, otci, ditkam a pfateltm, v gem znarnYm nad RESOLUCE SOUSTRASTI, ztratou na gi spolusestry Anny Fojtove, My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Dennice els. 94, S. P. J. S. T., ktera dokonala svou Casnou dravyslovujeme upfimnou soustrast ro- hu sveho tivota, ye stafi 65 let, po dine Kfenkove nad ztratou jejich vatne operaci, ve Quero, Tex. Zesnula dne 12. dervna 1034 a dne 14. matky byla ulotena k doeasnernu odpoRosalie Kienkove, kterou net prosna a neodekavana dinku na htbitove na Bile Hote, za smrt vyrvala z kruhu jeji rodiny velke teasti ptibuznYch, pfatel a a nageho tadu. Zemtela dne 27. znamYch. Pohfebni obtady v dome smutku i nad hrobem vykonal kvetna 1934.

Sestra Kfenkova byla dlouhole- Rev. Anton Motydka, z Nelsonville, tou alenkyni nakho radii a vtdyc- Tex. Zesnula spolusestra, byla oky pamatovala na jeji spolkove Maya. a fadne, dlenkyne nageho povinnosti. Proto, vy zarmoucend -fadu, ku kteremut a k Jednote rodino, budit varn tuto iitechou-, pattila po 28 rokt,. a vtely pinila sve povinnoSti vas velkY -bol jest eastedfie faclu a Jednote. neb my opravdu saueitime s vami PoziJistalernu. Marital, syntrn a ✓ tomto zarmutku. deeram zesnule, Oislovirjeme timto Resoluce tato budit uvetejnena nagi nejhlubgi soustrast a uji gt'uve Vestniku, zane gena do protokol- jeme vas, ze i my, spolkovi bratii ni knihy a opis zaslan pozilstale a sestry, telirne nesmirne odchodu rodine. y ak drahe rnatky. Zesnule pak buDario ye Wheelock, Texas, dne dit zeme lehkYm odpoeinutim.

9, eervna 1934.

Elia flora Cis. 16 SPJST.,; Chas. L. Novosad, Vine. 1Vielnar, jani6ek, Frank IvIelnax, erry J. Wasta, As, bug**, reAluani vStor. resoludni vStor,

Nage rovy

Strum 9.

VESTNIK

Nezapomerite na -1. eervence, Ze zase bude vefejne vystoupent v Taylor, Texas! Na shledanou 1. dervence v Taylor, Texas! Na zdar!

K. F. Chalupa, zpravoda,j.

"NA8. KRAL PRIJEDE": (Pokr46ovani ze strany 1.)

A pak to zadlo. Vojsko sefazene, ticho jako v kostele, nad geni slavnostni, nalada boti-• hodova. Poprve deka, deskoslovenske vojsko na ptehlidku sveho nejvy giho velitele a neni to cisat pan. Auto zastavilo, Masaryk vystoupil a do hroboveho ticha zavznel ostry povel velitele Masarykova, kterY s tasenou zbrani kraei vstfic, a ztejrne vzru genY hlasi: "Gospodin profesor. . . "Gospodin profesor mile podekoval a ut to glo kolem vojska. Za nim sel poboonik, podporueik SimaCek a ten alai "napovedu". " A potom bylo defile. Po defile se mu omlouvali, ze to v gecko nekiapalo, ale Ma,saryk pral, ze se nekoukal na krok. ale do oei, hrdinnYch, a tam paneeku ze videl: Krasu, odvahu, sebeobetavost, lasku k vlasti!

Druheho dne byl spolednY °bed, zastupci vgech rot, a pak pfateLskY rozhovor.

Ale vgecky ptipravy, chystani, vojenske parady, pfehlidky, shon, eestne strate, dekorace ye rneste, vzbudily rozruch a zvedavost.

Nagi tekli mestskYm, ze profesor Masaryk pfijede. Nedovedli pochopit, ze s pouhYm profesorern by delali takovYch okolktit a tak ptani nebylo konce. JakY je? Co je? K eemu je?

Kdo je? NaC je? Nagi zlati, nezapomenutelni, hrdinni hogi, kdyt ut nevedeli jak jim to vysvetlit, dostali dobrY napad odpovedet: "Ale nag kral pfijede!" To byla puma do mesta: Behali, udivene si vykladali, sdelovali,se ptali: "Jich karolj ptijedet!"

A ten "karolj" ma dnes na sve sttibrne hlave etyfi a osmdesat ktiteeku a byly to /lady take ktite. Aby byl hodne dlouho zdrav, kliden, to mu zde v Americe b3z rozdilu vgichni pfejeme. ftid Laskavost, Cis. 70.

Needville, Texas.

Cteni bratii a sestry! &Willi yam, ze pfigti schitze, totit prvni v eervenci, se bude odbYvat u br. Josef Michalce ml. o 9 hod. rano, tak pfijd'te co v nejvetgim podtu.

S bratrskYm pozdra7em, J. J. Zemanek, taj.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsany resolueni vSrbor tadu Komensky Cis. 20., S.P.J.S.T., v Granger, Texas, vyslovujeme timto upfimnou soustrast varn, mils portstala rodino, nad ztratou na geho spolubratra Josefa Hunky, kterY zemtel po kratke nemoci dne 12. Cervna 1934 v Taylor, Texas, ye stall 59 let a gest mesiet. Do nageho fadu KomenskY patti/ od 11. prosince 1904, skoro celYch 29 let.

ZesnulY bratr Hunks, byl vtdy yernYm Clenem nagi S P. J. S. T., a vtdy rad pracoval pro dobro vgech &exit. Na g tad projevuje timto pozustale mantelce, brattim a sestram uptimnou soustrast, jemu vedne odpoCinuti.

Resoluce tato budit uvetejnena ve Vestniku a tet zane gena do protokolni knihy na pamatku a opis poslan take jeho portstale mantelce.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vOor fadu Cesky Prapor Cis. 24, v Cyclone, vyslovujeme timto jmenem tadu nagi uptimne citenou soustrast pozustale truchlici rodine, nad ztratou va gi rniloyane mantelky, matky, dcery a sestry a nagi spolusestry Marie Hamuskove, ktera dokonala svou pozemskou pout' dne 8. eervna, po dosti dlouho trvajici nemoci. Zernkela jegte v mladem veku ani necelYch 40 let. Zesnula byla dobrou Clenkyni nageho radu a vgdy sprivne sve elenske povinnosti konala. Vime, mill pozustall, ze zarmutek vas nad timrtim va gi milovand jest velky, avgak budig warn alespoii easteenou Atechou, ze i my opravdoye citime s vami ye vagem za,%rmutku. Ty, zesnula sestro na ge, odpodivej v pokoji a Cest budig tvoji pamatce.

Dario v Cyclone dne 16. Cervna Za, fad KoznenskY eis, 20. S.P.J. 1934.

S.T, v Granger. Texas: H. N. Jakubik, Jno. P. Trlica, Chas.

Navratil, fuser, 3.

Berl M. abdik, John nugek, -.-08oluOnt pesoludrit v'j'bQl.

Strana 10.

NESTNIK

Souekova Zenitba Antonin Jenne Potom pill i nejaci pani z cukrovaru a kantinsky jim a fitednikovi z nadrati phesl ()bed. I faraf obedval. Jen Soueek a Vomaeenk sedeli zdrtenlive a hlecleli si piVa. Ale veselk hovor ani pti jidle neustal. Kdyi za chvili vygel Soudek rozesmatY yen a Vomadenk s cigarem jej nisledoval, obratil se Soueek v chodb.5 na France a prohodil libne:' "Ale maji ty pani pusinky! Vono jim to jede jako trakaf. A ten falai; taky! Jen se mu laloch tfepe!" ' "Olovek se jim muss smat, dyby nechtel," doklada Franc a odi se mu smeji.

Clovek holt vidi, te sedi mezi panama," poznameniva Soutek a trochu se vypjal. flsmey s jeho tvate trochu zmizel a Soudkav oblieej vzal na sebe jakksi dastojnY vyraz.

"Vono to nic ze sebe nedela, a tak tam sedime jako rovnej s rovnkm. A dobte se nam to sedi. Vim jste si gvatidku?! obraci se znovu na France a hiedi nan uptene. "To je jen: pane Soudek sem, pane. Soudek tam. ."

"Vona I me tak menujou," podotkka honem VornadenY. Holt je to videt lep gi lidi."

Kdyt se Soueek s Vomaenym zvendi byli jit pani v anekdotach. Soueek i Vomadink dopili, dali si, nove pivo a zalibne poslouchali. ". . . Tak ti kanovnici Hanika, Hora a Hougka sedi a. hiedi na uboheho kaplana ptisne," vypravuje prave Atednik z nadrati pania farad, kterk se usmiva a hiedi zdrtenlive a shovivave.

"A ten kaplan tedy chvili ptemk gli a gtemuje si kizani o hrezach pekelnYch. Zkoutita je bolt, zkouSka. Co by tomu pani profesofi tekli, kdyby koktal. A to snad ratite mat, clustojnosti, 2e Hanika, Hora i Houtka bkvali ptisni pti konkursu, zvla gte kdyt vikat nektereho kaplana uz musel ke zkoutee nasilne poslat."

Pan farat jen cosi zabrueel a hiedi zdrtenlive.

"Tak tedy kaplan spou gti," pokraduje iffednik a tvati se vane: "Umtel bohatk domaci pan Houtvidka. I sebral se a kraeel po trnite ceste,_pine kameni, ai dogel jasue brany nebeske. Zabu gi na ni a svatk Petr se ozve: "Kdo jsi?" ".1a jsem doma.ci pan Houtvidka."Svaty Petr vezme zlatou knihu, ptevraci list za listem, ale marne. "U nas zapsan nejsi", povida konedne panu Houtviekovi. A milk pan Houtvieka se obraci a jde krasnou, rovnou.cestou ke srnolne brine pekelne. Zana ni potadne.

Satan, obratil na ptichoziho sve desne oei a pti se: "Kdo jsi?"

"Ja jsem domaci pan Houtvieka."

Satan sahne po dame, zasmolene knize, ktivkin drapem obraci list po liste, hiedi patrave a huCi si: ". . Hanika, Hora, Hougka — Houivieka! ! Tady je!!" vyktekne vitezne--'t Pan taxa se zasmal, ale trochu zahotkle. A Soudek s Vornakenkm, aC nepostiehli, co melo v anekdote bYt, zasmali se take jen napolovic.

"Kolikpak mime hodin?" vzpomina si pojednou pen taxa a vytahuje hodinky. "Aby nam ten pan tidetni zas ty penize nevydal." vornaeenY sebou trhl a Soudek se tazavd podival na pinou sklenici, kterou kantinsky-pted nej postavil.

"Ale Casu mate dost!" zdrtuje iltednik pana tarifa. "Teprve je jedna hodina."

"No — dame si tedy je g te jedno pivo," svoluje pan taxa a hovor se rozproudil znovu.

Utednik za chvili ode gel a hovor plynul dale. Soueek se snail hovofit pekne a diky potitemu pivu se mu to datilo. I Franc Vom6,ceny se horlive hovoru fidastrail. Za chwi.

ye sttedu, 27. tervna 1934.

Vedel pan farat celou kroniku fepochrastskou ma es enk, kolik vy ste mei repy? — Jinej by a zejmena s pomery na fepochrastske fare se ani nezeptal. Je to z Modfic." a v tepochrastske tkole byl dobe seznamen.

"A ty falby mel peknk!" vzpomina Soudek Byla to vdedna latka k hovoru. ale. "To byli kone.!"

V torn sebou pan farat trhl a podival se "No — dyt von si jeden koni hiedi — na hodinky. "Jatku, sousedi, musime jit, na fate tomu dab miltou, co to pottebuje. aby nam pan fieetni neuteki!" povidal. "Ut No -- ja, ted' mam taky peknk kone," podotteti prye." je tYka Vomadenk.

Soudek s Vomadenym hosaem l se chopili Modrava mlha houstla. TmavY pruh lesa sklenic a dopijeli. zatim jit taxa zavolal na obzoru vpravo zesvetlel a pomalu splYkantinskeho a platil. I fepochristeti souseval s ostatni krajinou v jeden nejasnY de platiti.

Soudek s Vomadenkm nebyli jegte ani v "A to se nam to hezky sedelo!" libuje si Blegnici, kdyi se poeal snageti soumrak a Soueek a zdviha se. "Tak sme si pekne po- temno houstlo kvapem. povidali. . ."

Pted Blegnici sesel Franc se silnice do ph"Co je to platner poznamenal farat a vykopu pod kanal a hmatal po Orme, kterou krodil z temet prazdne mistnosti, Jen v kousi tam dopoledne schoval. Na gel ji. Byla stute u stolu sedeli nejaci lide a hovofili spolu deni, zylh16.. Streil ji do kapsy a vyskodil na tlumene. Soueek s Vomieenkin spe gne kra- silnici k Soudkovi, kterk stal a Cekal. za faratem, aby jim neutekl.

"Tak co? Byla tam?"

"Tak vopatruj panbu!' zdravi Vomaeenk "Byla. Ut sem myslel, ze mi ji tiakej vokantinskeho, ktery se u dveti farati klani. A trok ukrad. Vono by to. dries nebylo nic divSoueek, kterk gel pbsledni, nadzdvihl klo- nkho." bouk a povida: "Tak maucta!" A z doutniku Progli Blegnici, kde jit v mnohYch bare,furiantskY zabafal. -- --cich svitili. Hospoda, ktera stala u cesty, meV cukrovaru dobte potidili. Dostali penize, la osvetlena tti okna v rade. ulotili je do kapsy pod vestu a vy gli ea faSoudek se zastavil nerozhodne. "Cot zajit ratem pted cukrovar, kde stal jiz ptipravenk na, sklenici. Dyt' je to skoro uz jako doma a kodar. riak mne boleji nohy."

"Tak sbohem panove!" loudi se taxa a "Ale -- co by! To a to dome vydrtime naseda. zajdeme k Josefoj," navrhuje VomadenY. "Pambu rad vopatrovat!" uctive se po"Ptecet' sme brali za tipu, tak si jednou zajit." routeji Soueek i Vomatenk. A Soutek neo"No -- vono de vo to, gvatitku," povida dolal, aby neptidal •ctive: "Maucta!"

Soueek pomalu a neochotne vykraeuje. "Ja, Kodar zahrdel a ye chvili zmizel v zahybu vite — ja skrz Pepinu. Vona ut yeeir remsilnice. A Soueek s Vomadenkm stoji na rocala, jako dyby tuhle elovek chtel vgecko zblacene silnici, a kdyi koear zajel, podivaschlamstnout. A dyt' taky se tuhie elovek nali se na sebe. di– , net to vyroste. A -- ja se vim, Ava"To je nakej hodnej knez!" pochvaluje Mau, pfiznam. J6, byeh dneska nerad k Petak Vornaeenk. vite tak se mi zda pine. Vite "A zdvofilej!" dodava, Soueek. "Je to holt si spokojene sednout a napit se za svy pohned znat, te elovek sedi s panama. A tak die svy chuti. A tam u Josefa mi Pepina jen bych, skoro e gte do ty kantkny zajel. Vono kouka do huby, abych ji to nepropil. A dyt' mi tam pivo grnakovalo." piece tuhle sem ji dal dost! A copak si elovek "Ba ne!" rozhoduje Vomadenk a podival za to dienu taky nernete poptat?! Dyt' sem se po obzoru. Lehka mlha tahla nad pustkse ut chvala panubohu nadelal dost." mi poli, stranou terrmely se sttechy vesnice, "To nadelal!" sveddi Frane Vomadeny hornad nimi tyeila se vitka kostelika. A v prany& "To zas jen co je pravda. Jako tuhlec vo, Upine v pozadi, modral se pruh lesa, jent elovek. Dyt' ja tuhlec z nieeho nic a vodva.obzor uzaviral. Jen vlevo byl obzor volnk tit se na. statek' A co vlastne elovek z toho daleko — rovina se zdala nekoneena, nebot' ze vg eho ma. Drobet dteni. A co utije?! —A zakoneujici mime navr gi zahalila mlha. vite co, gvatieltu —? My zajdeme k Sameovi, "Ba ne!" opakuje Franc VomatenY a t'ukl pane si vodpodnem a donna!" holi do silnice. "Vono bude brzo tma a my ja nevim," roz"No — vona Pepina tuhle nesem penize. A dneska elovek nevi, mkgli se Soudek. koho potka. Chodi v gelijakYch lajdake. .

"No -- Pepina. Vona moje taky! Ale dyt Ale Franc stoji a nehYba se. tuhle vyvalim penize za tipu, tak co!? Dyt' "No — vono je to pravda!" ptisvedeuje to snad svet stat nebude! A penize za tipu Soueek a vykraeuje. se nosej jen jednou za rok. A na poll tadnej "No — dyt' milteme ttebas u na.s zajit!" kvait nejni. . ." poznameniva Vomadenk a take se diva do Soueek jit neodpovedel, a kdyt pfigli kroku. na naves, Vomaeenk razne ftepochrastech "Dyt' maim tuhie penize v kapse — a je zahnul k osvetlene Sarneove hospode. A Souto jednou za rok." eek kre,del mloky za nim. Budit tedy porudeKr6.eeli razne a mloky. Za chvili octli se DO. myslili si.. . gena rovne silnici, ktera pied nimi betela U Samce sedel starosta, Koutnik a Mytka diva, jednotvarna. Ktivolake gvestky a jablone ji vroubily a vyjete koleje hluboko ji mi- a hrali maryag . Vomakeny se Souekern postavili hole do kouta a teice usedli k hraCnm, sty rozryly. ktefi se na ne chvili zadivali, ptivitali je a "Ale je to silnice po tech fepach zrasova.hrili dal. Ptichozi shah klobouky a hodili !" poznamenal Soudek po chvili vane. je za sebe na okno.

"To ten dobytek zkusi!" ptisvedeuje Franc.

"Chcete pivo?" zeptal se Samec, kterk vitro"A to zas budou pieratky k vokresu. ." eil z kuchyne do genkovny.

"A ten falat taky tam byl pro penize za "Jo! Pivo!" horlive ptisvedeuje Vornieetepu," vzpomina si Soueek.

"Byl. Pro co by jinkho. To bude, trvam z nk. A Soueek jen prohodil polohlasne: "Dyt' ut mean titeri, ae bych. . ."

IVIodile. Tam prej je far& jako dviar. Von Samec ptines1 dve sklenice piva a Soueek prej si drti dva pary koni." i Vornadenk se jich horlive chopili a dychti"Taky sme se mohli zeptat, vodkad' je," a dlouze pili.

Ve sklenicich zilstala trotye lituje Sou0ek. ka.

"Ale z Modtic!"

Frane. "Dyt' tady "A dobrk jc!" pochvaluje si Soueek a utina vukoli nikde farat nic nedrti jen ten. ra si knir.

Vgude maji zadugni pole rozpachtovank."

"A ted'kon doutnika!" povida Franc a kk"No — zeptat sme se mohli," stoji Soueek va hlavou. A Franc si zapalil, natahl se k na svem. "Ptecet' by nam pies hubu nedal. hradtbn a pozoroval hru. Soueek se zarataDyt' von jen potad: Pane Soueek, pane Soune rozhlitel po genkovne, kde nebyl jii hodeek. „ ." ale dlouho. Od to doby, co si Josef Doudera, "Jo —! To slugnej byl," ptisvedeuje Franc. vzal Pepinu a koupili hospodu. Soueek se ci^`A z Mgdfic je to. Jinej by se vo fipu tak til u Samce. nesviij. Nee° mu filmic), ze nenestaral. von 5e me piece ptal: Pane Vodela dobte, kdyi sedi v jiiie hospodC. a ne

Ve stiedu, dne 27. eervna, 1934.

Strana 11,

VESTNIK

zete. Ale hned se soueek napil a poeal v du- Tak jednou si vyrazit?! A potom! Dne gka son tuhle!" A Soueek se py gne udetil po nachi/ rozumovat. At' tedy Pepina da pokoj a neremca -- a bude to. Soudek by k Samcovi prsni kapse. "Dnegka sme holt pant!" neg el. A co ma sam v chalupe (feat?

"No jo! Vy ste dneska brali!" kYva hlavou Vocasek. "A to bysme si teda mohli dat "Jestlipak uz Vodstreilka podojila?" vzponine! si pojednou a obratil se s touto flotaz- nem husteiho. Copak — takovYr maryde!

Vod toho boleji ruce!" kou k Francovi, ktery neochotne se odtrhl Soudek se zarazil. "No, vono to staei!" pood karet a zadival se na minutu do prazdna. vidal a chtive sahl po kartach, je ts ' Samec "Ale to vite, ze esli ste ji nechal klide," odpovida. hodil na still. A tacek zatindel, jak na nej To nechal," povida dale Soudek a popose- stavel Vocaskovi ply,.

"Tak mala, (lava!" chape se Soueek teciava si. Talc nahle se mu chce hovotit a je mesla. "Tak pod'te, gyarie'ku, a nechte tam nerad, .tie VomadenST hledi na karty. Soucek tech, at' si delaji, co chteji! Tuhle si hodime e zda u &mai opugtenS7 a jako v cizine.

"A tak bych si dneska i marya g zahral!" peknej maryagek."

VomadenY se ()brat' dosti neochotne. povzdychl pojednou Soueek, kdy2 vide', tie "Jo — tuhle pan VomaeenY by doma dose VomadenSr znovu todi k hraeum.

"Dy2 nejni tteti!" odloSIva, ho Vomadeny a stal!" smeje se Vocasek. "To vona by mu to hledi napiate do karet. Starosta hlasil "betla' ' matka povedela!"

"Dovi komu!" A VomadenS7 se podival na "A dyt' von .by ttebas pan Samec. .!"

Vocaska zamraeene a chape se karet, ktere navrhuje Soudek a tie bki gka prstil o palec. Ale VomakenY neposloucha a celV je v2it do Soueek jiti rozdal, aby tedy ukazal, tie se neboji. A furiantsky dopil pivo a zaramploval napinave hry. prazdnou sklenici o tacek. "Dneska sme my "Este ne, &Ste ne, este ne — — inint!" vo la ' y torn Koutnik, napodobuje hrajici parii!" povidal sebevedome.

"To zas ja, bejt varna, tak se z domova nesi na schovavadku, a ji g s, hludnSrm, viteznSrm smichern rozklada na stole svoje karhnu," zasmal se Vocasek a naslinil prst, aby si urovnal karty. "Tahle Nanda Vodstreilty. I Myeka se usmal a rozhodil svoje karty eina — Mu to je holka! Ta by eloveka td dopo stole. A starosta se drbe za uchem a mrzute Si karty prohli2i. Vidi, to prohral vedla doma udrget."

VomdeenY i Soueek hledi ptisne do karet dokonale. a mlei.

"Zatracend vosmieka!" odlehdil si. "Je tu "Inu — sem starej clovek — ale co je to Lama jako pes. . .! Kdo by si byl pomyslil." platnST!" vede vocasek svou. "Hezka holka je "Ja sem si to hned myslel!" podoVka mouhezka, holka. A vona, Nanda, hezka je! — A dte VondeenST a pokuvuje, hlavou.

"To je snadnY myslet, dyt vidite dvoji list!" co to hrajete?!" ozve se nahle. V tedi zapomnel, co VoraddenS7 ionlcuje ho starosta a mrzute plati. "A kdo "Tak letii!" ozve se VomadenY. "Sou dava?" pte, se rychie, aby neptijemnS7 dojem teda zelenY." z prohry byl co nejdtive pry& Karty gusti a hra se rozviji. VomaeenSr vyHra podala znovu a VomadenY se obratil hral a shrabuje karty, aby znovu rozdal. k svemu pivu.

Vocasek se Soudkem odpoeitavaji drobne pe"Tak sem tikal, to by tiebas tuhle pan Samec. . ." opakuje Soudek synj navrh a hle- nize.

"Ty kule sem nemel todit!" poznamenava di na Vonadeneho uptene.

Vocasek zamyelene.

"Samec?" opadil VornadenST a podival se "Vono je V Nandy skutedne sicgda jen na Souelta, nerozhodne. "Dyt' von ani snad tak do sluilay," ozve se Soueek. "Holka eikovnehraje ." nd. ."

Soudek se zklarnane zahledel do prazdna.

"Volit! Volit, pane Soudek!" upozorfiuje ho Takovou chut' rna dnes sedet tak volne, Vocasek. bez starosti sedet a poptat si -- a ono se to nedati. Copak je takhle do toho— jen Soueek tedy utrhl ruku, kterou ji2 jiti vztakoukat, jak druzi hraji karty. Souckovi by se hoval po druhe hromaddce karet, a hledi do chtelo hovotit zasmat se, tteba si i zazpivat. vejite, jed ma v ruce. Po chvili rozmYeleni Soudek si dnes ptipada jako mladik. Podle vyndava pomalu jednu kartu a klade ji ovSeho vypite v kantine pivo jevi (inky. bracenou na still. Trumfy.

V torn s hludriSrm pozdravem vchazi do SenHra jde znovu. Vocasek shrabl talon a kovny teznik Vocasek. Virtiinku ma furianthlasi durch. Byl tam pit patem vyhozeni. Zasky v levem koutku, zpod narateneho klosakroval si a said, do kapsy pro fa g zasobouku hledi ptisne a patrave, kdo sedi v hobu penez. Soudek hledi spokojene a Vomatespode. nSi nejak spokojene a VomadenY nejak prudSoudkovi zazatily odi. Tady je tteti. ce pije a hledi podmraeene. Soueek sebral "Tak pojd'te, pojd'te, pane Vocasek!" zve karty a dava. ptichoziho se eirokYm nsmevem a odtahuje "Mizernej spodek!" bouii Vocasek. "Kdo by tetkou 2id1i od stolu. si pomyslel, to sou eervenY v jedriS7 ruce."

Vocasek ptistoupil ke stolu. "A co vy tu "Vona to Nanda vona by se hodila feuMate, pane Soueek?!" pta se 'Aisne. "J'a deti, Ja na ni koukal, dy2 sme delali term. myslil, to ste u Josefa, nebo tie hliciate chaA vono ji to no.. .! A hezka, holka je to!" lupu."

"Dal ste mi vosum karet!" upozorriuje ho "I — co by!" ohratiuje se Soudek a nasilVocasek. ne udeguje nsmey na tvati. "Co g sem nerntidu Soused inlay opravuje chybu a rozdava zajit? Co2 to mam snad zakazany?" dale.

"No, ne!" ptiznava Vocasek a useda, ostti"Co je to vgecko platnSd" povida nahle 21m zrakem hlede na hru, ktera se vedle proVomadenST a viii do sebe zbytek piva. "A dejvozuje. te mi eete sklenici!" void na hostinskeho.

"Taky pivo?" dotazuje se Vocaska hostinmi ' "A mne taky!" ptidava Soudek. " ftk skS? Samec. dneska gmakuje."

"Taky, taky!" ptikyvuje Vocasek.

A hra jde dale a karty eusti. . .

"A karty sem dejte!" furiantsky se ozve Starosta, Koutnik i Myeka jii hry neSoudek. "Tuhle pan Vocasek si taky hodl." chali, zaplatili, klobouky maji ji2 na hlavach, Vocasek se nan podival udivene. "Vy to byale domn nejdou. Stoupili si kolem hradil a ste hral?!"

"A co2 je to neco divnS7ho?!" ohra2uje se horlive sleduji hru. Jazyky hradil se rozvazuSoudek a mime si uhodil do stolu. "Cot tu- ji, pohyby jejich jsou 2ivejei, hra je spadnejei, lehkovatinejei, ponevad2 jsou odva2livejhle nejsem svlj pan?!"

"No — to se rozumi, to ste!" souhiasi Vo- ei.

A karty pleeti vesele. casek. "Vy holt ste vdovec — a to tak doV koute u dveti do kuchyne sedi na 2ipada, dycky. Vam, se mi zda, dat zas honein dli Samec a klima, nakou tienckou, aby vas drtiela."

"A dejte mi teda c616 jedno pivo, pane "Ale — co by!" A Soue"ek ma yl rukou, jako by odh6n61 zle mouchy. "Dyt' ma 61ovek Samec!" rif.tZhoduic se nahle Koutolk, sung vedle /11'466, 1,obo Ouni a tech tarot za Ce14 Leto dot! dal,* 4119Y0 klobOuk a

meet se vytrhl ze sneni k opu6tenemu stolu pro prazdnou sklenici. Starosta s Myekou dali tine dobrou noc a tine Hradi s Koutnikern osameli a po chvili si hodili "odko", aby Koutnik nezahalel. A Soudek se jen usmival, nebot' vyhraval nekolik korun. VomakenS7 hledel pied sebe nejak zamradene, ac mnoho neprohral. A piI. .

Byla jiti pulnoc, kdyti se rozchizeli.

Soudek, ulehaje dorna v prazdne chalupe do studenSrch petin, vzporrinel si nahle na Pepinu, ze bude asi hubovat.

"Ale—! At' hubuje! Co g jsem ji nedal dost?!

A coti, k s. . tuhle nejsem s1,911 pan?!"

A Soudek sebou mrskl v posteli a "obratil se ke stene, je2 mu ptijemne hlavu chladila.

Usnul v okam2iku.

V. Rano se Soueek probudil site pozdeji net jindy ale piece jeete za sera. Chvili letei v polosneni a horkou hlavou mu cosi hudelo a vitilo. A kdy2 po chvili srovnal si vii vv chaos znyelenek v ujasnenejei celek a kdy2 si ptipomnel, ze vdera byl v cukrovaru a . potom u Samcn, trochu se ottas1 a zamradene vyskoeil z postele.

"Pepina bude remcat!" to byla prvni jeho myglenka, ale Soueek se razne postavil na studenou podlahu prazdne, tithe svetnice.

Oblekl se napolo, obul si boty a Sel se do sine umS7t. Nabral si z hrneeka studene vody do nst a potom usilovne ttel rukama oblieej i lebku, porostlou ridkymi viasy. A chrdel a nine' pti myti. Potom se jeete napil studene vody, ktera ptijemne chiadila rozpalene hrdlo, a gel se uttit do svetnice. V torn si vzpomnel, Se je nedele. Vytahl tedy bkitvu, rozdelal mSrdlo etetidkou a oholil se.

A vzal si distou ko gili a svatedni gaty.

Potom si zapalil dYmku a vyeel na dvorek.

Bylo mlhavo a drobne kapiely rnlhy padaly na tvat i ruce a chladily. Soueek ve gel do chleva, aby se podival na dobytek, ale brzy se vratil. Dobytek byl jiz v potadku. To asi baba Vodstrdilka jiti tu byla, podojila a poklidila, kdy2 Soueek jegte spal. Knee mela od vderejeka.

Baba se stars dobie — pochvaluje si ji Soudek v myelenkach, stoje na dvoie. tlovek je tuhle pryd celY den — a v gecko je v poildku.

Vgak by bylo tteba do chalupy hospodyne.

Takhle je dlovek jako bezruky.

A zase mu na mysl ptiela Pepina. Soudek mocne zabafal a razne si odplivl. Ale — co by! — Soudek vypial hlavu a razne vykroeil. . .

Pepina ho neptivitala. Stala v kuchyni u plotny, a kdyti Soudek, pro ged prazdnou eenkovnou, ve gel do kuchyne a pozdravil, ani se neobratila.

Soudek hodil klobouk na still a Wee usedl ke stolu. Ptejel si rukou delo a nejiste se po Pepine podival.

"Kde je Josef?" zeptal se po chvili a nasilim nutil hlas do pinejeiho a klidneho zvuku.

"I — ani nevim!" odbyla ho Pepina zasttenYm hlasem, ale neobratila se.

Bylo ticho. Jen hodiny na stene jednotvarne tikaly a hoch v koearaku zavrnel. Soudek hludne zaeoupal nohou a zakaelal. Dusilo ho nee°.

"Tak sme byli vdera se evatidkem v tom cukrovaru," povidal po chvili.. a obratil hiavu do okna, ale tak, aby vide, co Pepina dela. "A to je, holka, penez za tu term! No — dy2 se dlovek tuhle die, tak zas za to ma!"

"Jo! Na karty!" zasykla Pepina a uttela si oci. Jegte se neobratila.

Soudek se na ni podival nejiste a spodni pysk se mu zaklepal.

"No — dyt' sem chalupu neprohral!" odpovidal rozechvene a neco jim zattaslo. Ale Soueek se nasilim nuti ke klidu. "A 'ldera sem vyhral asi dvacet korun. Na outratu to staeilo." Soudek pojednou vidi, 2e Pepina je oclhodlana k ptimerou boil, a tomq se One vyhnout, Once v pokilednl

(PokrAdovitni)

Strana 12.

VESTNiK Ve sttedu, 27. e'ervna 1934.

S dubna bylo studentske divadlo na studentske divadlo a take ace- mistech, kam studenti byli poZvani. hrano v East Bernard, 22. clubna nilo prici "studentll i jejich profe- Krajane jsou jisti. studenti v Robstown, 29. dubna ye Fayet- sora pro nati eeskou tee — tee na- Dr. Mieek odnesli si z naSich osad teville, 5. kvetna ye Snook, 6. kvet_ "Sidi niatek ar otbd. I finaneni-' nejkrasnej gi dojmy a to budou na v Dime Box, 19. kvetna v Hal- sledek je pekn§ a -Ptipadne oPet na dlouho vzpominati na krajany, letsville, dne 2. dervna v Bryan a stipendia pro studenty eOtiny. spolky a easopisy, kteti prdjevili k dne 3. dervna v Dallas. Naveteva Nirtrio .• litovati, • te pro riedo- Ceske feel i natim -studentrimdivadla byla veude pekna a v Rob- statek easii 'stUdentske diVadld skutky. Za utlechtilott podporu stown se dostavilo tonic studentrim bSrti hrano na nekolika zasluhuji nejsrdeenejti dik. mohlo, ptatelskYch na gincu, to mnozi krajane se jit do prostranne sine nedostali. Dr. Mieek, jent divadlo veude ptede hrou ptedstavo val studenty-herce a dekoval krajantm a spolkfun za rnravni i fiDRAMATICKt KROUtEK SOKOLA nanoni podporu. Zdrirazrioval, ze uvedomeli krajane navetevou stu—sehrajedentskeho divadla, ptatelskYm pozvanim a skvelYm pohoetenim nav eich studentri projevili i zajem pro na gi tee na statni universite, takte studenti vidi, to maji mnoho ptatel. Dekoval nude i jedno, tlivann, kteti pracovali pro zdar Fra'Ska o tech jednanich. divadla a naeim dasopisrim, ktero Od Karly Lutanske oznamovaly divadlo lupine zdarma• l a Casto na ptednich mistech, cot studenti i on povatuji nejen za pomoc, nYbrt i za vyznamenani. lie j hula, starosta br. J. H. Hurta Nat CeskY tisk i lid v Texasu poKatty, jeho Lena ses. K. FojtaSkova chopil pravdivost hesla, ze v Maria, jejich dcera ses. Laura Fojtatkova dezi je nage budoucnost. DrikaFerda, tulak, br. Karel Kalenda zem toho je tea, to nekolik set Toni Konrad, herec na gich krajant a krajanek ptielo br. Boh. Zvola,nek Patejdl, kupee ........... . ..... br. Jots Anoinee Kapieka, obecni stranik br. J. J. Mikeska JIHO-ZAPADNi OKRSEK, ZuPt JIZNi Pepea, slutka ses. Marta Kalendove, —potadaRein vede Kamila Fojtatkovit Napoveda, Jan KlinkovskY Zaeatek v 7:30.

Vstuprte: 25c a 10e. elvrite v Sokolske Sini PO DIVADLE TANECNI ZABAVA VE FLORESVILLE, TEXAS V padu neptizniveho poeasi o tSr den pozcleil

tSPECH DIVADLA NA§ICH UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu ptichazi za,jimave, zpriva o pekne divadel. einnosti nagich universit. studentri a studentek. Bylo to roku 1929, kdy Dr. Eduard IVIieek, jent uei nagi tea na 7'exaske statni universite v Austinu, nacvieil s nekolika studenty eeetiny prve Ceske divadlo, jet bylo se znaenYm Aspechem hrano v natich osaclach v Texasu a vYtetek ptipadnul na stipendia pro studenty Ceske keel. Zdar studentskeho divadla zprisobil, te Dr. Midek, jent ye stare vlasti byl divadelnim ochotnikem, katdorodne nacvieuje novou deskou divadelni hru. Studenti radi se uei divadlu a tim i Ceske fedi a radi venuji vedery nacvieovani. Letos prof. Mieek nacvitil krasnou yesnickou veselohru "Na mantelske fronte klid", jet v Americe nebyla hrana a ye stare vlasti se velmi libila pro dobrY humor, jeft v nynejeich easech katdY pottebuje jako soli. Veichni, kdot byli ptitomni divadelnim zkouekam, 'te se veselohra bude krajanrim libiti od zaeatku at do konce. Jejich &deleavani se vypinilo. Studenti hrali s chuti a zpameti, takte veselohra vypadala jako skuteenost. Dne

DIVADLO V

SEATON

nedeli dne, 1 Cervence 1934

"SOJti PERO"

Zavody a Veiejne Cvieeni

V NEDELI,

DNE

8. CERVENCE

—Zavody budou v 7:00 hodin rano —Ve 12:00 hodin v poledne bude podavan chutn* obed.

—Hudba, zpevy a ptednaeky v 1:30 hod. odpoledne.

—Ve 4:00 hodiny odpoled. — Vetejne cvieeni a oznameni vitiza zavodri.

TANEtNit ZABAVA Prove. Sokolska veselice bude potadana veCer v 8:00 hodin pti hudbe br. E. MiCulky kapely Katdeho uctive zvou Jednoty Jiho-zipadniho OlErs u

Ilzhfiru tgo eaton Rad Hvezda Texasu potada

slam 4t

cr me y

teskS7 teenik promluvi k obecenstvu, zaroveri budou ptedstaveni razni kandidati statnich a okresnich fitadt a bude jim dovoleno promluviti k ptitomnYm.

0 uhageni tizne bude postarano studenYm GambrinovYm mokem, take jidla bude dostatek.

Pro zahnani chmur bude vyhravat

Oslavu 4. cervence a Pikn k rtitiD

kterou potada

JAROMill S. P. J. S. T.

Lone Star parku ye West, Texas 12:00 V POLEDNE — KONCERT KUHUTOVA ORCHESTRU 12:00-1:00 ODPOLEDNE — "BARBECUE" OBED

PROGRAM POONA V 1:00 HOD. ODPOLEDNE Ptivitaci proslov ceremoniate Robert tervenky Hon. G. B. Rogers z Waco, — proslov ye prospech Edgar Witt-a, kandidata za guvernera.

Hon. T. E. McDonald, profesor z Baylor university — proslov ve prospech Toni F. Hunter-a, kandidata za guver.

Hon. James V. Allread, kandidat za guvernera. ace Joseph W. Bailey-ho, kandidata za spolkoveho senatora.

Proslov sen. John Davise z Dallas, ye prospech C. C. McDonalda, kandidata za guvernera.

Proslov Archie Gray-e z Waxahachie ye prospech soudce John Sharp-a, kandidata za nejvyWho soudce.

Kratti proslovy okresnich kanclidatri, okresu McLennan a Hill.

Ba6ova Kapela z Buckholts

CARNIVALN1 AlItAKCE Zavod kraje.ni chleba, damY. 5:30 odpoledne Mienva hra Tai-nohe zavody.

West All Star hoti Zavody v ptetahovani. proti "Tug of War".

West Budweiser deveatilin

VE?ER TANEtNi ZABAVA

VECER TANECNI ZABAVA

Pkijd'te v hojnem poetu s nami se pobavit

Ph hudbe KOHUTOVA ORCHESTRU

KatdY jest uctive zvan, rotartmicim VQBOREM.

VSTUPNE K. ZABAVE 40c 'A 10c Ptijd'te veichni a ptivedle sve ptatele potkejte sve sousedy — prijemn?,' se pobavte starodavnSTM pi.knikovSrm zpfisobem!

41111=■,,,[11Crals.

Ve stkedu, dne 27. der yna 1934.

Nejlepii Letni Zaludeoni Silivka

Leto podalo 21. eervna. Cheete-1i byti prosti letnich Zaludednich .potiii, uSivejte pravidelne TRINEROVO HOftla VINO mezinarodne zname jako nejspo:lehlivejAi kaludedni silivka a mirne prodin'ujici pro,stfedek. Jeho tormule, po 45 let podrobovana zkonSkam, skvele se osveddila.

Trinerovo Horke Vno zapuzuje zacpy, plyny, nechut' k jidlu, boleni hlavy a nespavost. V letnich mesicich je skuteone nepostridatelne. Ve vkch lekarnich. Jos. Trifler Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, 0 NEMOHLA JISTI. "Nemela jsem chuti k jidlu a nemohla jsem jisti," pik pant D. KoptivoVa z Baden, Pa. "Nav§tivila jsem eft lekafe, ale Milo Se, ie mi 2adnY z nich mnoho nepo mohl. Po vyu gti prvni lahve Dra Petra Hoboko moje zdravi se-znadne zlePtilo, a ted' mohu jisti J a y -kYolivdruhja."Tento°pra -nechvalznmYbyli ek upravuje dinnost aludku, povzbuzuje traveni a zvy guje chut' k jidlu. Neni-li k dostani ve VaSem sousedstvi, poglete jeden dolar na velkou zkugebni lahev na adresu: Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, DI., a bude yam zaslana, pogtovne vyplaceno.

••■•.0•••■■•••o•••■■■•••■■•■

vEsTrthc

SOURCE BARTLETT iADA 0 nan, a budete voliti pro muse a prstu„ znamky, kterkmi jejich deti seholaneho do tohoto ukadu a zd- easto trpi, jsou zpix'sobeny eervy. rovefi pormAtete mu k druhe Mnoho matek se ale -piesvedeilo, kterou si zaslouE. (Pol.Adv.) po nekolika cliivkach White's Cream Soudce D. W. Bartlett 54 distriktniho soudu v okresu McLenVermifug e", tohoto jisteho a negkod )0 (----nan roznamule &Akin volieftm, neho vvhaneee cervn, vteekv pfizNEPAIJEMNIt PAEDMET. se ttehazi o druhou lhau v pf nakv zmizeji. Muiete koupiti lacy itich prirnarkach a Mde, je o White's Cream Vermiluge za, 35 ets.

Ne vgecky Evota jsou pra- u: Old Corner Drug Store ye West, hlas a podporu.

Soudee Bartlett prave- odsIu- te pkijemne k uvaiovani. Proto asi City Drug and Jewelry Company,huje si prvni termin, v kterem nektere matky neat' doznati, Temple, Texas, a ye viech lektir• slou211 poetive, Aeterne a vkstran- piciznaky jako : ztrata spanku, hub(6) nuti, nechut' k jidlu, svedeni nosu Mich. tie a dokazal, k jest schopnYM soudcem a mukm spravedhvym..

Ponevadi jest jakousi zisadou clemokratu diti schopnemu fifednikovi nejmene dve Ihnty, okresu McLennan by melt ukazati soudci Bartlettovi, ie si vat jeho poctildch sluteb zvolenim jel: °pet a to velikou vetAinou hlast.

Ti, kteti slouitli na porote v nasem okresu, mohou dokizati, *Ze .• • soudce Bartlett zbytedne nematil V snm Casem, 2e mnohdy soudni vkslechy pokradovaly do nod, aby se usePRAPOR MAGNOLIA V CROSBY tfilo dasu a pen& pro okres a soudni pkipady aby byly rychie vyfizeny. Tim byl daneplateilm u--Odpoledne politicks Yeti. ktfeno mnoho penez a docileno ryehle spravedlnosti.

—Barbecue bude 25c tall& a zapoene se podivat pfesn6 ye dvanact hodin.

Mime za to, ie neni tfeba zmiriovati se o tivotorisu a schopnostech soudce Bartletta, protaa jej vAiehni volt& dobfe znaji. pki hudbe Soudce Bartlett pfeje si pouze vzkizati voliciim, k jest povdeeen za tak hojnou •podporu v posledm Pivo a obderstveni v geho druhu kampani, a ie srdeene fade. kaidello, by laskave jej podpokil pomohl mu pH volbach 28. dervence, za cos pkedem vzdiva &mu pfedem diky.

Soudce Bartlett jest take die nem S. P. J. S. T..

Volte pro soudce D. W. Bartletta za distriktniho soudce 54 diUpozorimjeme vgeehny pfiznivce tance a u glechtiVeh zatav strikniho soudu akresu McLenna program, kterk ptipravil ZNOVUZVOLENI

BARBECUE

Tariecni Za ava V NEDELI, 8. t'ERVENCE

VEER TANEtNi ZABAVA ZATOPKOVE

POHAEBNI SLU2BA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mirne.

Jest zvykern Edward Pace, (lit; apInou pohrobnickou sluibu nejlep• Mho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmodernejiimi pohfebnimi auty a veemi ji VIDELI JSTE TENTO nkmi pot •ebami, vykonavati pric TEL PLEVELE? moderne a pattiene.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, Olen S.P.J.S.T. Jednoty

OZNAMENi

NICI-

RAD POKROK HOUSTONU ye sae sini

NA STUDEW OD

1111..1111.111111.0•11111.41•11b11.1111.11 ■11111111.■114.11•0411100.1/04.11W.1• ■•■•

za tleinkovini hudby jak nasleduje 1 t ERVENCE itAD PRIPRAVUJE CELODENINI SLAVNOST a to asi i posledni v teto kadove budove,

RED FRONT deski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rt.zne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zylagtni stoly pro rodinr.

Strana 13.

Slavnost na rozloucenou Znidi vgechnu travu a plevel.

(Patentovino 1928 a 1933 Niditel travy lehce se ptidela na kultivator, tak jak jest z nazorneno na vyobrazeni. 2acink pokus.

Vice nail 8000 uspokojench pouSivatell Jeden z nejvet gich pricegettici vynalezt, znam Mute se pougivati, kdyi bovine neb kukukice vyrostla 8 palmi nes bo vice. tpine zaruCeno. PouSijte jeden den a kdyt neuspokoji yrat'te a obdriite penize zpet. Vynitlez tento znidi i travu mezi kadkami, ktera, se neda zahrnouti.

Celt' soubor

$1.85

Proto ptijd'te v gichni, kteki jste radi chodivali pod stkechu tohoto stanku at' ye spolkovem neb narodnim podniku, a odnesli si vkly vfelou a kra.snou upominku. Ptijd'te obzvlagt' i vy dlenove itadu Pokrok Houston a bud'me v gichni na mists bychom jests poslednim pohledem se rozloudill se stankem kterY pro nas tak mnoho znamenal. Nage sestry i zabavni vYbor se pkipravuji by nam ten posledni pobyt v mistnosti co nejlepe zpkijemnili. Za,datek slavnosti v 10 hodin dopoledne; spoleenST obed ve 12 hodin, pre nemi bude podavano barbecue a jak vYbor slibil, bude to nejlepgi Jake kdy, bylo podavano, a to za 15 tenth porce pro osobu.

Ve 2 hodiny odpoledne radova schOze, volna zabava a mnohe jine, cog uvidite at se spoledne sejdeme. Jak ria slavnosti tak pki tanedni zabave tdinkovati bude

Rudys' Orchestra z Bellville.

Nemusf trpet. Tisice aen se Pfesv8d8ilo. 2e 'Severav REGALTOR. eist8 b y linna oftoravka ofinnsla ni,nkvnpuilct atom PomiRn I Varoll! VAP. 141carnfk ma I/ na sic/n(18 anebo ci mfl g e orn Vas ilbstnrat.

Prohlednete tento praci Seth ci vynalez a kupte paru u nasleduj icich jednatelft :

Vstup ku slavnosti volny. — Na yeeerni taneeni zibavu 40c pro piny -- 20c pro dimly

EMIL W. POPP

,Cennd broturka pina informad. ief ma fl mat ka2(16 2ena. Plate na W. F. SEvICRA CO..

Dept. 1)B-13 Cedar Rapids. Iowa

J. R. POLASEK

Veiime pevne, ie se zavdeeime na g im pkizniveinn a bude nes twit, poctite-li rids hojnou navgtevou.

0 vbeerstveni a dalg i bude naleiite postarano Ze budete vgichni spokojeni, za to yam rue'

ZDARMA!

Abbott, Texas, Rt. 1.

West, Texas.

Neb pigte pkimo na:

ED. DOSKOCIL. vyrabitel Burlington, Texas.

Ffillneu se zistupct v§ude.

ZABAVNI VISOR.

Strana 14.

RO POLSKO obnovene roku 1918 je zdp sadM skuteenost, ze se obnovilo samo. Bylo-li znovu pravne vytvoteno 11. listopadu, neni to snad proto, ze toho dne doglo k viterstvi spojenc4 nad Nemeckem, ale proto, te toho dne Pilsudski byl propugten v Magdeburku z vezeni a ze toho dne se vytvotila samostatna polska vlada, na cizine jit nezavisla, "Ode dne kdy tato vlada se zmocnila panstvi", psala nedavno Atedni Gazeta Polska, — "Polsko se stab suverennim ste.tem, nebot' se stab neodvislYm ve svYch rozhodnutich."

Spojencirn je zavazano jen pokud se tyce zapadni hranice. VYchodni hranice naproti tomu jsou vlastnim samostatnYm dilem Polska. Prive toto narodni dilo bylo slaveno v kvetnu piehlidkou ye Vilnu, ktera mela pfipomenouti prvni viterstvi nad bol geviky, yelikonoeni viterstvi, jak mu Polaci ptedzvest to viterstvi var gayskeho, ktere o rok pozdeji vypudilo Rusy definitivne. "Nejvetgi bitva obnoveneho Polska bitva u Vargavy, byla v ohromnem metitku opakovanim toho, co bylo smele podniknuto roku 1919 ye Vilnu." Tak mluvi Gazeta Polska. A toto vitestvi povatuje tft da,sopis za dvojnasobne viterstvi, za viterstvi na dvou frontach: na vychode proti revoluci a na zapade proti spojencfrm, chtejicich zmen giti Polsko, jako kdyby se obavali, aby se behem easu nestalo mocnosti schopnou rozhodovati spolu s ostatnizni velmocemi o osudu Evropy mimo aeropag velkYch statu. Tyto dve sily, bolgevici a spojenci, mely obe v funyslu podrobiti si Polsko. Viterstvi Pilsudskeho zmatilo tento plan.

Nyni se podivejme, elm se vyznaouje tento zaroven stars a mladY narod.

Sedmdesat procent zemedelcu.

Je to narod ptedev g im zemedelskY. Sedmdesat procent obyvatelstva je zamestnano obdelavanim zeme. A zeme je velmi rozdrobena, velmi rozkouskovana, ttebas si obydejne ptedstavujeme Polsko jako zemi, o kterou se deli jen nekolik math velkostatkatti.

TakovYm velkostatkatem vsak je dnes jit jenom stat. Dokonce byl v Polsku pied casein odhlasovan zvlag tni zakon o pozemkove reforme a katdorodne se rozdeluje mezi oby vatelstvo ureitY poeet pozemkii. V gude pievlada retim malozemedelskY. Usedlost s mene net pet hektary pozemkt je velmi roz gitenYm typem. Toto rozkouskovani a rozeleneni vede k vytvoteni venkovskeho proletariatu. Stet se pokusil eeliti tomuto nebezpeei tim, ze umotnil rolnikovi, aby si zakroutili svoje pozemky a aby ptipadne mohl ziskati dalg i pudu. Nemyslim, to by polske zemedelstvi bylo nejak zvla gt,' pokroeile, nebo,ze by byly roz giteny moderni metody pro obdelavani pudy. Drutstevni system je zaveden pro prodej zemedelskYch vYrobker, jmenovite mleka. Av g ak toto obyvatelstvo, jet ma dnes hustotu osidleni stejnou jako Francie, vzriista takovou rychlosti, ze i tato skuteenost je problemem. Hoene vzraste, o pub milionu lidi. A Polaci jsou na to take nalehrdi. Stavi vzrust sveho obyvatelstva proti klesajici natalite v Nemecku.

•Na druhe strane je vatnYm problemem vzrustajici podet obyvatelstva, ktere je nutno utiviti. Nedavno byl tento problem vyva,ten dosti znaenYm vystehovalectvim. Obnagelo rodne asi pub milionu lidi a vyvatilo tak pkebYtek porodtr. Mimo to bylo tu sezonni vystehovalectvi zemedelskYch delnin do Nemecka, kteti odjitdeli v kvetnu a vraceli se na podzim. To vgak vg echno zmizelo. Amerika se uzavtela. Podobne i Francie. Koneene Nemecko je velmi spokojeno, tamestnati sve nezamestnane. Vlada se tehdy rozhodla vyteg iti problem jinYm zpasobem. Hledejte, jakym zpilsobem by bylo mono utiviti na mengim Azemi vetgi podet lidi a pti torn poutiti vet gi pracovni sily. Jiste jednim z techto zpOsolau je podporovani pestovani zeleniny. A stet vynalotil ve gkere irsili, aby tento zelinitskY prilmysl podpotil.

VESTN1K

Polsko a jeho ozbrojena sila Napsal Ullyse.

Po svetove valce se situate obratila. obnovenY stet mei tendenci vyrabeti sam a opatfiti si to, co mu drive davalo Nernecko, Rusko a Rakousko. Jeden Polak, ktery mi ochotne poskytl tyto detaily, upozornoval zejmena na rozvoj • prirmyslu chernickeho, technickel° — zejmena konstrukce letadel na net jsou Polaci hrdi, a take lokomotiv (polske lokomotivy byly posilany at do Maroka) dale na rozvoj komunikaci (nedavno byla otevtena nova tereznice Hornim Slezkem k Baltickemu moci, ye Varg ave bylo postaveno nove nadrati, nebot' Rusove tam potadneho nadrati vbbec nevybudovali a velike price se provadeji \ T ubed v tomto oboru). Konedne sem patti i nejznamenitej gi dilo v tomto smeru — vybudovani ptistavu ve Gdyni.

Cele politicks dejiny Polska v poslednich tfech letech jsou ovladany vatnou a zahadDOU postavou marg ala Pilsudskeho, jeho charakter se vytvotil v tvrdYch zkouglach ze zapasu proti Rusku, a jent, i navrcholu 8ve moci nezapomnel na nektere z metod, kterych utival kdysi, kdy ho jests k tomu nutily okolnosti: zalibu v tajnosti a jakysi druh neptimodareho postupu charakterisuji jeho poeinani. Po statnim ptevratu v kvetnu 1926 byl nabidnut Mad presidenta republiky marg alu Pilsudskernu, kterY po svem adnem zvoleni se teto funkce vzdal a na vrhl parlamentu jako kandidata profesora Ignace Moszickeho, jent uznavan jako kompetentni autorita v otazkach prOmyslovYch. Moszicki, kterY at do to doby zil vzdalen politickYch zapastr, dovedl cele zemi imponovati dik svYm zvlag tnim vlastnostem a svedomite piniti fikoly sveho vysokeho Madu za okolnosti velmi nesnadnych jiz proto, to tu byl boj mezi ptivrtenci a protivniky margala Pilsudskeho.

Polsko silne a bezpeene, pokud jde o jeho prosttedky, je podminkou zachovani miru na severovYchode Evropy, cot znamena, ze polska republika pottebuje bezpeenosti k tomu, aby si zajistila svou konsolidaci uvnitt hranic, jet ji byly stanoveny mirovYmi smlouvami.

Vargay ska vlada a stejne i sam polskY rod nema jiste vatnelgiho a dtletitejgiho pkani net to, aby byla zaji gtena co nejlepe bezpeenost zeme, ktera svou zemepisnou polohou mezi rasov'm Nemeckem a bolgevickYm Ruskem je vydana vie net kterykoliv jiny stet nebezpeeim hrozicim ze zahranidr. Tato snaha byla patrna v zahranieni politice polske vg ude, pokud ji ridil jests hrabe Zaleski a nezda se, ze zku g enosti, jicht bylo v minulosti nabyto, by mohly ptimeti nynej giho ministra zahranienich veci plukovnika Becka jen je bez pochyby blit margalu Pilsudskemu net jeho ptedchtdce, a o nemt se mluvi jako o motnem ptigtim ministerskem ptedsedovi.

5. listopadu 1916 usttedni mocnosti prohlasily nezavislost Polska. Narod se tim v gak nedal zlakat a oklamat. Dobrovolnici se neptihlasili v odvodnich kancelatich a cela velka, propagate pro dobrovolne nastoupeni do vojska skoneila flaskem. ---Zaroven Pilsudski se sv'mi legionati odeptel slotiti ptisahu bratrstvi se zbranemi nemeckYmi, cot melo za nasledek, to tyto Mvary byly rozpugteny a vojaci internovani. Pokud jde o Pilsudskeho, kterY si vzal za tehdej g i svirj hlavni fikol vytvoteni nove tajne polske vojenske organisace, ktere, byla znama" pod jmenem P. 0. W. (Polska Organizajcja Wojskowa), byl uveznen v Magdeburku na podzim 1917. -- Cast polskych vojsk, ktera nebyla likvidovana, pte gla pod vedenim generala Hallera 15. Unora 1913 na znameni protestu proti miru Brest-Litevskemu

Ve s4edu, 27. eervna 1934. pies ruskou frontu, kde se zatim vytvofovaly Jule polske vojenske formace.

31. fijna 1918 P. 0. W. zaeala s odzbrojenim rakousk'ch formaci v Polsku. To bylo fispegne skoneeno v nekolika dnech, naeet se formace P. 0. W. promenily v pravidelne vojenske utvary, ktere nekolik d pi nato se cinne zireastnily definitivniho iretovani s re' s -meckoupaivPls.10todu3udski ptichazi do Var gavy a stavi se v eelo armady. Polsko vitezic nad ptekatkami, ktere se zdaly skoro neptekonatelnYmi a oble/lino jsouc najalnou s 'Yeti stra p, mei° JO v Unoru 1919 70 praport, 49 eskadron, 39 baterii, 30 letadel a 250.000 muzu vesmeg dobrovolniku ve zbrani. Po ptichodu Hallerovy armady do Polska, z Francie a po nove norganisaci koncem roku 1919 mela polska armadda jit 241 praporfi. 189 eskadron, 189 baterii a 88 letadel a pti torn armadu o 600.000 mutich. — S touto armadou pak se margal Pilsudski pustil do boje proti invasi bo geviIca. Po vgech, Best mesicil, co tento boj trval, armada se dale rozvijela a zvet govala poeet swYch efektivil. Kdyi dochazelo ke konci boje, bylo jit mobilisovano na milion Mi. Gelkern milteme tvrditi, ze behem valky z roku 1920 bybo povolano do zbrane 1,400.000 lidi. Padlo jich 47.615-a raneno bybo 113.510.

Jelikot tu polske„ armada stela proti skoro tkikrat poeetne silnej gimu neptiteli, ma co dekovat jednak neohrotenosti svYch vojajednak svemu nejvy ggimu veliteli a hlavnimu Stabu, ze tato tvrda perioda skoneila mohutnym protiMokem na Visle a tim i pronikavYm viterstvim.

Polsko tu tehdy bylo ireinne podporovano Francii. Prase tak, jako roku 1910 poslala Francie i roku 1920 do Polska vojenske mise, jimt veleli vynikajici dirstojnici a ktere se skladaly z dtstojniku, vgech hodnosti, kteti se Adastnili reorganisace armady a uplatnili sve technicke znalosti i zkugenosti nabyte ve svetove valce pti vYcviku polske arma,dy.

Aktivni armada v miru se nyni sklada ze 17.000 dfistojnikil a 235.000 poddAstojnikti a vojakil. Marina pak ma 280 dilstojnikO. a 2.810 poddustojnikil a namotnikti. Polsko tedy zaujime., pokud jde o pocetnou daletitost svYch brannYch sil, v Evrope etvrte misto, za Ruskem, Francii a Italii. Pokud pak jde o armadu, s nit by bylo motno poeitat pro ptipad valky, je mono hasirovati na zku genostech ze svetove valky. Vezmerne-11 jako vychodisko a jako zaklad pro srovnani mnotstvi ktere za valky mobilisovalo Nemecko 39 procent sveho mutskeho obyvatelstva) rnilteme z toho usouditi, to by Polsko mohlo postaviti do zbrane vice net 6 milionu lidi. A ponevadt v Polsku vzrtistg mohutne populace, toto dislo bode moci byti ptekroeeno za nekolik let.

(a

APKOVY HOVORY S T. G. MASARYKEM V ANGLICKEM TISKU. "Bylo teeeno, ze Masaryk je nejvetgi ei statnik nasi doby. V teto knize v gak vidime, to je jests nedim vice. Jeho statnictvi se jevi jen jako jedna z mnoha einnosti, a to —s jeho vlastniho hlediska nikoli nejvYznamnej gi. Tento syn slutebnika na cisatskYch statcich, ktery nemel vzdelani do svYch 14 let, ovladl pet cizich jazykil, stal se proesorem filosofie na pratske universite ye 28 letech, napsal nekolik OznamnYch knih, je autoritou o rusks literatute, a studoval Oink' katcle odvetvi lidskYch znalosti. ye \Tau 84 let je ptede v gim jinYm, jak tika sam, takem a studentem.

Opravdu, neni to jen nejvetii statnik, ale snad nejvetgi elovek na gi doby, a v teto knize jako by se narn dostavalo v'sady, setkat se s nim, podivovat se zdravosti jeho myglenek, Ott se z hloubky jeho kultury zkugenosti a zejmena ocefrovat vzacnou vznegenost jeho duge. Je to zkugenost, ktere nelze postradat."

Ve st •edu, dne 27. dervna 1934.

TAX JAKO PSTROS.

VESTN1K

Strana 15.

cEgTi STUDENTI VE SPORTECH

NA TEXTSKE STATNi uNILekafskjr specialista prvni, ze oVERSITE. soba, ktera snail se zakrfti koini Lonskeho gkolniho roku studenvyrisiky, nAtoriCky na twifi a pod. ti se vyznamenali ye sportu na utoaletnimi mastmi a pr sky, jest niversite a klub eechie byl nejzrovna tak pogetilit jako pgtros, kdyi lepSlin a ziskai nejvetgi odmenu, zahrabe hlavu do plsku aby unikl protole ye sportu docilil nejvetgiho nebezpeei. Soini vyraiky jsou va- podtu bodd. eau student! ziskali rovanim pfirody a dokazuji, ie na prvni misto mezi kluby ye footsledkem zficpy, rozlfene jedy pfich6.- sI ball, baseball, handball, golf, track, zeji do krve a seslabuji cele telo. basketball a volleyball. BasketOdstrante therm, a obrnite vas te- ball kiubu 6echie byl z nejlepgich leank system prod nemocem, ale sou na universite. Celkem nisi stueas2e i vase plet' bude normalni denti vyhrali dvacet her a prozohyzd'ujici vjrraiky se ztrati. Nej pouze jednu. Nehrili jen na lepSim prostfedkem v takovjrch pH universitte, njbr'd zapasili i s vy gpadech je HERBINE, kterjr p&p gimi gkolami, na pfiklad s Fayettegkody. Her--bileh,pfrozneab ville a Moulton, kde byli velmi bine dostanete koupiti a: Old Corner laskave pfijati a pohofteni, zadet Drug Store ye West, City Drug and srdeene dekuji a te gi se na pozvaJewelry Company, Tem ple, Texas, a ye viech lekairnich.

5 ni v rocs pfigtim.

0 1-Iry volleyball zneastnilo se ass TAROKY intl2ete °pet do- 80 ea; z nich klub Oechie byl nejstati za $1.75 hru, po gtOu vypla- lepgi, nikdy neprohrid a ziskal cell& Objednavky posilejte na Ce- prvni odmenu na universite. Te2 choslovak. West. Texas. (dz) obdr'Zel prvni odmenu v meste Austin. Vitezni student!: Woodrow Kubena z Fayetteville, Daniel Dafilek z Moulton, Glen Parmley z Houstonu, Albert Blaha z Dime paAvytic Vviizuie vegker4 soudnf a mind Box, Johnny Barton z Granger, zaleiitosti. abstraktv. noslednf Edmond Hejl z Temple, Albert Sheppard z New York City a Frank atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS. A. Horik z Caldwell, obdrieli me• daile.

V jednotlivYch sportech klubovnich Earl Frnka ziskal prvni misto v hazeni podkov; Joe Barton PRAVNIK v (zipasech) kfiikovarii cele uniVvfiznie vegkere soudni versity, Roman Bartosh a Joe Ma zfileiitosti tiadovna: 821 Bankers Morteare cek v handball.

Building. ohs nlici naDroti Kress VYbornjrmi sportovnimi vYsledbudove ky eati studenti dohre upozornili HOUSTON. TEXAS. obecenstvo na klub Oechii, kte0 je nyni velmi dobte znam. Je dobri nadeje, 2e i v pfigtim rote nagi student! °pet docili kras nS,ch vYsledk0 ye sportovnich LEEK' pRAvNiK pa.sech a WI se 2e i novi stuPoradv pogton $1: mud"' 'elude. graduanti vyggich gkol — denti 301eta zkugenost. rajZim $150.000.00 na 6% firoka. se k nim pfidaji a v uglechtilem YOAKUM, TEXAS. sportu pomohou jim opet zviteziti.

Kdoe by si Oal videti skvostnou odmenu jit klub eechie ziskal, at' se obrati na F. A. Horaka z Caldwell, jen je vOcicem a teditelem VirkROLtKAft sportovnim kiubu techie pki TeMunicip al Bldg.. xaske statni universite v Austin.

TEMPLE, TEXAS L661 vgeckv nemoce zyliat a lest Jeho telefonni dislo je 7703 a nyni k sluibbm kdekoliv na zavolAnf.1 pokraduje y e studiu v letni gkole Texaske statni university.

Telefon: Dial 3557.

GEO. E. KACI

.n. ernos

Emil J. Motis

Dr. 0. T. Booth

Oznameni kand

All political advertisment must be paid in advance.

Ni2e uvadime kandidaty, kteki vas 2adaji o hlas a podporu demokratickSrch primarkich, dne 28. eervence 1934.

TOM CONNALLY

za spolkoveho senatora 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

TOM F. HUNTER za guvernera.

EDGAR WITT za guvernera C. C. MAcDONALD za guvernera WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladnibo L. J. 8uLAK za statniho senatora z 15 senatorialniho distriktu.

JOHN H. SHARP a spoleeneho soudce nejvyggiho soudu.

eeskoslovenska

BREMEN EUROPA

Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH, za kriminalniho okres. navladniho.

Okres Fayette: GUS HERZIK za statniho zastupce (State Representative) Okres Fort Bend: PANT; J. J. CHADILOVA. za okresniho pokladnika JESSE F. WARD za okresniho Suprintendenta W. M. KOPECKt za superintendenta Akol Okres Lavaca: REGINALD BOURKE

za zastupce do legislatury Okres McLennan: D. W. BARTLETT R. A. WEINERT o druhou lhutu za distriktniho za distrikt. soudce okres Colorasoudce, 54. distr. soudu.

W. B. MOBLEY za gerifa: GIBSON GAYLE

za odhadeiho-vSTbereiho dani JOE ALEXANDER za Odhadei-VYberei Dani JOHN DOLLINS za zastupce cis. 1. okres McLennan 96. distrikt, okresy McLennan, Bell a Falls: FRED B. ROBINSON za flotorialniho zastupce W. M. HARMAN za flotorialniho zastupce ze 96. distriktu.

J. E. BATSON

za okres. superitendenta ikol FLOYD MITCHELL za okresniho kierka Okres Burleson B. R. Teague do ufadu gerifa CUNT D. LEWIS za gerifa W. J. (JENKINS) ALEXANDER za okresniho soudce JACOB A. FUCHS Odhadelho-VYbereiho Dani (Assessor-Collector) EUGENE BATES

za odhadeiho a vYbereiho dani

Nejrychleji do

data

Okres Bell.

H. H. RAY

za zastupce do legislatury.

W. A. (SON) SHOFNER

do, Gonzales, Guadalupe a Lavaco GUS STRAUS za distriktniho kierka JOHN L. SMOLIK za distriktniho kierka: H. J. SCHORNACK za vkbereiho - odhadeiho dani E. A. TURK

za vybereiho - odhadeiho dani GENE IiOUCHINS za serif a AUG. W. JANSZEN za okresniho soudce FRANK SCHOPPE za okres. superintendenta Skol Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, za Okresniho Soudce -- County

Judge.

R. A. KLESKA

za VYbereiho Dani— Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresni.ho Komisate -- County Commissioner.

HARRIS MILNER za 8erifa — Sheriff.

Okres Wilson: R. L. POWELL

za komisafe precinktu dis. 2.

A. B. CARNS za gerifa.

ALBERT FRANKLIN za okresniho pokladnika J. S. McKENZIE

za zastupce do legislatury

za odhaddiho a vYberdiho dani

RYCHLiK deka v Bremerhavenu u 10th, odkud jedete piano do Prahy.

M. 0. GRIMES za okresniho superintendenta

Nebo cestujte na oblibenjrch expresnich parnicich:

Okres Colorado EMIL RABEL do fikadu odhadeiho dani.

Okres Victoria R. S. WEISIGER za gerifa LAMBERT MUNDRICK za Aerif a.

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK V PEUEMNEM OKOLI ZA M1RNOU CENU. Rovnei eravidelne odjezdy proslulych kabinovtch VYteene ielezniZni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u va geho agenta nebo

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD aiswiumie

1034 Main Street, BOustan, Texas

INIMMUNINION■

LtKAtI SE NESHODUJf. Kdyi deti jsou nervosni a mrzute boleni a jind znimky nezaiivnosti skiipaji zuby, nepokojne spi, maji ztr,l.ceji chuti k jidlu, nafikaji si na svedeni oel, nosu a tyrstii, mnohdy doktofi se neshodnou. ie tyto deti maji eervy Ani matky, ktere nzkostlive ditky vychovavajf, nechti pHpustiti, ie by jejich deti trpely touto

nemoci. Jisto vgak jest, ie ve vetgine pfipadil, Vgecky tyto znamky zmizely po nekolika davkach "White's Cream Vermifuge", nejjistelgi prostiedek pro vyhnani vAech druhil Jestli vase dite ma tyto pHsnaky, zkuste tento ne gkodnf, vyzkougen* prostfedek. Lahe y stoji 35 cents. Lek na sk/ade u Old Corner Drug Store ye West, City drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye vied., lekirnaleh. (4)

Strana 16

VESTNIK

▪

Dolaazovae: Zblaznil jst;..r. s term s vlastnostmi, jake poiad.ujete a pki torn bohata, by musila hloupd, aby si vas yzala!"

Mug : "Take hloupd mitge bYt‘" 0 3clr' Hleclam hospodyni k vykonavani domati prace, zenu v proNENALEZATE ULEVY Fib stkednim veku, narodnosti deskC,., RHEUMATISMU? Jsem vdovec, obchodnik a bydlim Za dva dollars poneme sam. Udej te odekavanSi plat. Pigte Vam zvlagt,' upravene nena Vestnik, West, Texas. (33-pd) plaste a mazani. Napigte jak dlouho a v ktere ea.311r1 Piijme se star gi gena na sti tela tim trpite, bysme Vain obsluhu u starch lidi za stravu mohlo poradit jak si mate podinat. a mengi poplatek. Pigte na: Joe Jelikog se naplaste budou upravovat zvlag tne, je nutno objednavku Martinec, Rt. 2, ROgers, Texas (33-34) poslat pkimo na na gi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California Hiedi se Anna Bra, rozena S objednexkou na C. O. D. po'Slete Chudej. Pted 26 lety odejela z za 25c kolky.

Hallettsville do San Antonio. Hleda se za ptidinou dedictvi. -- Anton Kocian, vykonavatel posledrn yule Roziny Chudej, Schulenburg, (32-35-pd.)

Rt. 4., Texas.

Ve stil'edu, 27. 6ervna, 1934.

Poutivelte k oznamovini

Mali Oznamovate

BARBECUE

—ATANECNI ZABAVA bude uspoadana

f.a dem Texaska Orlice cm 13, v Dime Box V QTERY, 17. CERVENCE pri hudbe

J. R. RAtA., ORCHESTIIE Z FAYETTEVILLE, TEXAS

almost Otevreni None S

virHoDist LACE! 1046 Wall take Bernice, nalezajice se pti Red Ranger v okresu Bell, v eeske ()sad& Asi 1000 akril pod pluhem a takaka vge rovina.

Hlavni obydli ma nekolik svetnic, pak nekolik mengich dobte opravenSrch domkA. Toto je jedna z tech] nejlepgich farem ye sttednirn. Te• ?rode. se v celku, neb rozdeli se za ptimetenou cenu.

Prvni tfidy "Gin", vge v nejlepgim pokadku a v dobre Ceske (made ye sttednim Texasu. Proda se, neb vymeni za pozemek v jignim Texasu.

CERVENKA & VANIURA West, Texas.

LOUeENI, LOUeENI, COQ JE ACH SMUTNA ... olenstvo tadu Pokrok Houstonu i celS, des10 Houston rozloudi se nedelni slavnosti se sySTm stankem, ktery byl ureen k zaniku a na jehog miste zbuclovan bude sta.nek krasnej gi, podetnosti v Houstonu lepe odpovidajici Slavnost poCne o 10 hod. ranni, v poledne bude spolecny °bed, odpoledne tadova schtize a veCer to-' nedni zabava. Komu 'Ceske. sin pti-1 rostla k srdci, kdo chce je gte na! posled shlednouti stanek tadu Pokrok Houstonu ne g bude nahragen novSrm a krasnej gim, necht' se dostay! v nedeli 1. Cervence do ni, na dvacate a Studewood.

KaidST krajan je uctive zvan.

Zabavni VS/bor.

-4.tror S a •

PROGRAM

potada kAD §TEFA/sliK CIS 143

9:00 hodin rano hudba a vztS7teni vlajky na. sin. Otevteni sine ptedsedou Torn Drozda 9:15 hodin rano proslov Ptedseda Hlavniho tadu C .H. ChernoskSr, eeskS7 a anglickST. Major Roach za mesto Taylor. Capitan M. Pazdral z West , promluvi eesky.

Frant. Mouela z West promluvi o fieelu spolkovfth sin!.

12:00 hodin °bed.

Barbeque a praq deskS, °bed upravenV sestrami kadu.

K dostani vg echny obderstvujici hapoje.

1:30 odpoledne Politicti keenici 3:00 odpoledne Sokolske cvieeni.

4:00 odpoledne Politieti kandidati.

5:00 odpoledne (Zvla g tni) Nemohra (tert a Smich) Neverna gena gevcova. Nebylo jegte sehrano ve sttednim Texas.

Modern! a stare. hudba.

Na misto vjezd zdarma.

na Cottage Grove v . sobotu 30. eervna

Velka Tanee ni Zabava

VELKOU

TaneCni Zabava

V`

.

hodin veder.

8:00 Hodin

gEBES'rA ORCHESTRA z Houstonu

NEPLEPgi A NEJVETgi PODLAHA VE STrtEDNIM TEXAS Hudba, jidlo, ob6erstveni, hry a v ge mane zabavy.

Kandy je srdeene zvan

Vstupne 25e Uctive zve vgechny Zabavni vtbor.

abavni vSibor AIMME•1111M1■1111111W