an Slovanske Podp&t.liict 3e
Stahl Texas.
S
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 OiSLO 30. WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 6, dcrvna (June? 1934. lioeNIK (VOL.) XXH.
TE 0 PATNACTILETE pause — stave, se slovo Tegin opet evropskYm pojmem. p V obou polovicich tohoto slezkeho provindniho mesta, jet bylo konferenci velvyslancii rozpfileno, zatiha, se rozhotdeni, ktere chovaji Ce g i a Polaci vzajemne rt & . sobe. Kdo by hledal ptidinu klidiciho polskodeskoslovenskeho neptatelstvi v 'Wine, mYlil by se. Tesin neni pridinou, Tesin je ndsledek. Ptidina leti hloubeji. Lze ji pochopiti jen exkursem do novodobe historie. At do roku 1918 ptedstavovati jak oe gi, tak Polac' narodostni men giny, ktere toutily po osvobozeni. Spojoval je, pokud glo o Rakousko-Uhersko, boj proti tete statni mod a krome toho se zdalo, to je spojuje spolednY slovanskY puvod. Ale jit prvni rnesice Poptevratove prokazaly slabou silu pocitu Slovanske ptislu gnosti. Prave o slerskY kout, v nemi lett. Tegin, bylo mezi Polaky a Cechy bojovano se zbranemi v ruce a jen spoledna zavislost na Francii donutila strany, stojici ve sporu, ptijati bez protestu kompromis, jejt nakidila konference velvyslanct. V nisledujicich letech vyvinul se mezi Polskem a eeskoslovenskem zvla gtni pomer. Ponevadt oba staty spoledne vyrukovaly do fronty antirevisni, mely urdite spoleene citeni se ztetelem na spoledneho neptitele. Pohyb front donutil oba staty k vzajemne sna,g enlivosti, ktera mohla vyrfisti v neptatelstvi. Ale nebylo zde dostatednYch sil, vytvatejicich pfatelstvi. Jak minulost, tak i dneSni konflikt ukazuje znovu a tentokrate tim vYrazneji, to mezi obema staty neni tadneho spoleeenstvi, naopak vg ak stala a giroka, nedtvera. Tato neduvera vyrusta, ptedev gim a prave kupodivu ze spoleeneho slovanstvi. Na aby pusobila pojive, stave, se zbrani v boil. Katda z obou stran vytYka strane druhe, to poutiva "slovanstvi" jen k docileni osobniho profitu. Kdy — tak tikaji O&M — si vzpominaji Polaci na svoji slovanskou P ki gnost? Tehdy, kdy toho pottebuji jako-slu dfikazu k oduvodneni svYch narokii velmocenskYch. V jakem smysIu si 6e gi — tak zase tikaji Polki — vykladaji sve slovanstvi? V tom srnyslu, ze Praha je pupkern slovanskeho sveta ate na naroky eeskoslovenska prase proto ma bYti bran vyggi ztetel, jako kdyby za Prahou nestalo 14 milionfi 6echoslovaku, nYbrt sto miliont Slovand. Konedne resultaty se vzajemne kompensuji, ale o spolednem slovanstvi — krom pkipadt Zvlagtniho rozdileni — neni ani feel S timto spornYm bodem je sptiznen jinY, ante choulostivej gi. Politicks spolednosti obou state se navzajem nemaji rady. Ovzdugi deskeho venkova, ktere z oecha mluvi i tehdy, potkate-li ho v cizine, melo by se vlastne Polakt kteki jsou tak hrdi na svou vlast, ptijemne dotYkati. Na misto toho v gak pHjimaji doMackost techil jako omezenost, ma-
iN
lichernost a provincialnost. Timto svYm naziranim paladi Oecha neditvetive a neptatelsky, a pak z toho vyvozuji, to Oe gi jsou ut svou povahou fale g ni a nenavistni. 6egi °pet vidi v katclem Polaku hoch gtaplera, kterY se stave, domY g livym, sblitime-1i se s nim. To zase urati Polaky a to pravem. Nestalo by to za to o tomto protikladu mluviti, kdyby nemel skutedne velkY praktickY vYznam. Dnes je velmi malo Oechfi a velmi malo Polak& kteki by byli zptsobili pti projednavani politicky spornYch otazek abstrahovati od osobnich cite. otla...wrolowlgoon.vortvaal..“.0.0.0.0.o.a.asosoammo•imo.o.aaw
Ma zeme v slave s u Choral z tragedie naroda "Bile, Hora" od Arnog ta Dvotaka.
I
Ma zeme v slave stfij do skonani sveta! At' touha tva at k hvezdam vzleta, bez konce bud' zapas
at
I I Krev a Om tvoje tatva. a,k tvfij cii ducha pray° I Vg a pravda nikdy nezahyne I harem tvYm. I 6, zeme ma: zbranemi ducha k nekonednYm viterstvim! NINIMO.111.40111.0
.0.0411■ 0.0111.0.601.0•11111•04111..M.007.0.111111.411•1,
Diskuse mezi obema stranami stave, se tim neptatelStej g i, protote s obou stran je ptedkladan dlouhY seznam nezapomenutelnYch jednotlivosti. PolskY seznam zadina konstatovanim, to 6eskos l ovensko roku 1920, kdyt Polsko bojovalo se sovetskYm Ruskem, nepropougtelo, valedny material do Polska. Toho nebude nikdy zapomenuto, jako aktu nejkrajnej g i zaketnosti. Dale se konstatuje, oeskoslovensko v minulYch letech, kdy Polsko zapasilo s Nemeckem, nepodporovaloadny polsk y' potadavek, naopak zustavalo stale zcela* neutralni. To sveddi o egoistickem charakteru Cechu. K tomu pkistupuje koneene i to, to Bend hraje odjaktiva vzorneho taka Francie, k demut by se Polak nikdy nesnitil. To svedei o servilnim charakteru oechti. oegi vidi vtcly v politickSrch dinech Polska prukazy jednotne a nebezpeene koncepce velmocenske. Tato nejmenovand koncepce stoji pry za katclYm jednanim, ktere Polaci vedou, znesnadriuje, pfekati a meni katde jednani. Diikazem proto je, na pt., politika, kterou Polsko dela s polskou men ginou, usedlou v Oeskoslovensku. Pokou gi se vtemi
prosttedky tuto minoritu eiselne i podetne zesiliti, aby se stala zbrani, se kterou Polaci v ptipade potteby by mohli operovati. Tento ketez vzajemnYch stitnosti existoval celYch patnact let, byl v gak politicky nefidinnY. ZakrYval jej pla gt' Quai d'Orsay. Jakmile vgak Polsko shodilo tento pla. gt', stab se °pet zjevnYm. Polsko plagt' tento shazovalo tim, to se branilo konsekventne jej zcela odhodilo tim, to bez Francie a eeskoslovenska uzavtelo pakt o neritodeni s Nemeckem. Datum nemecko-polske dohody, 26. ledna, lze zaroveri oznaditi jako podatek vatnYch desko-polskYch neptatelstvi. Kdyt Oeskoslovensko vystupovalo jako vtdce Male dohody, znamenalo to jests vetgi soupeteni s velkYm polskYm statem. Neptatelstvi Polska k Ceske diplomacii stalo se docela otevtenYrn, kdy na tadost tehdej giho francouzske vlady, dr. Bend slavnostne ztekl se namitek proti navrhu Mussoliniho na uzavetni paktu etyt state. Var gava tehdy zvolila mene prutnou taktiku a triumfovaIa, kdyt vystoupenim Nemecka ze Spoleenosti narodu byl zmaten navrh na uzavteni tohoto paktu. V Praze v g ak znovu vznikalo podezkeni, kdyt Pilsudski uzavtel s Hitlerem smlouvu o neutodeni. Tim Polsko na 10 let odstranilo problem revise svY7ch hranic. Tim take byl zmen g en zajem Polska o provedeni jakekoliv zmeny v teritorialni struktuke Evropy. Praha ztejme v tom videla zmengeni zajinu Polska o podunajske otazky. Nevedelo se ani dobte, dim zaditi. Kdyby se jim chtelo prohledavati stare, male a malicherne spory, to by se bylo na glo mnoho zadatkil, z nicht by tadnY nemohl ciniti na• roku na objektivni platnost. Neni dfiletite, zda nejprve eeg i potrestali nejakeho polskeho ueitele, di nejprve Polaci uspokadali nejoke protideske shromaIdeni. D ft 1 elit é a spravne vg ak je spik, to tento dlouholetY vYvojovY proces v obou zemich se projevil soudasne a to okamtite, jakmile nestala mu v ceste v obou zemich tadna, p tekatka. Jakmile si desk tisk nemohl jit zakrYvati, 6eskoslovensko bylo novou p olitickou orientaci polskou zahnano do slepe ulidky, konstatoval to. Pokud tento projev mohi 133'4 jen projevem nevfile a vYeitky, oeskoslovensko — a to prosttednictvim sveho tisku — zapodalo konflikt. Na druhe strane, kdy se Polska ut nemusilo tajit, to jeho mocenske postaveni vadi oeskoslovensku se zesililo, uplatnilo tuto zmenu se sve strany jinYm tonem 6eskoslovensku. Vidime tedy znovu: nemtte bYti tadneho, jen ponekud uspokojujiciho resent, kde jde o ptirozenY proces. A zde jde skutedne o ptirozenY proces, a prave to je podstatne a zajimave. Tegin, pies svou nepatrnost, je zaminkou. Jadrem je exposice dlouho skilvaneho deskopolskeho sporu. A proto se zda bfli "konflikt teinskr spige poetkem net koncem.