Art SI ovartsk4 Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 Et0eNiK (VOL.) XXII.
la
WEST, TEXAS, ve stiedu,
ATNACT LET jest tomu dnes, co se stitilo u Bratislavy letadlo, nesouci z Italie do vlasti prvniho na geho ministra valky, generala Milana Ratislava gtefanika. Sensadni, jako cely jeho 'Zivot, byla take tato smrt. Byla to tragika, v ge si podmainijici a vge smitujici kdy 2 . tesne pled ptistanim ye vlasti, po nft tolik let tou'Zil, pro niZ za svetove valky tolik vykonal, mu osud zabranil stanouti na jeji posvatne piade, osvo bozene take jeho van a praci. Byla v torn tragika, ze po tolika nebezpednYch letech za valky, po tolika nebezpeenYch cestach po celem svete ye sluZbe nageho boje za samostatnost doptal osud . tefanikovi spattiti jen kout ze slovenskYch chat ,spattiti jen na okanilik obraz vlasti s \Irk letadla, ale nedop •al mu uZ ptistati. Jen telo jeho mrtve a rorttigtene mohla pfijmouti rodna zeme a uloZiti je k yeenemu spanku na vrcholu Bradli, kde se dnes schazeji zastupcove deskoslovenskeho naroda a hoste ze sptatelene ciziny, aby vzdali dest pamatce tomuto zdatnemu sync Slovenska. Jeden z nejneobyeejnej gich osuclia lidskych i za ptevratnYch uddlosti svetove valky byl tak skonden pied 15ti lety. Syn venkovskeho farate nernel v gak stopy pastorstvi ani ye svem zevnejSku ani ve sve povaze. Mladik, opougtejici rychle toto prosttedi, hrian svou povahou do st •ediska docela opaeneho, do Francie, do mesta zcela jine kultury, jineho smYSleni, jinYch obzorti, do mesta svetla, jimZ byla PatiZ. Puzen svou letorou k Yea nejvYmineenej gi a nejzvlagtnej gi, k astronomii, dopracoval se v ni slu gneho jmena. Hnan z tehdefeiho Slovenska a z tehdejgi Prahy, pro neho v kakiem smeru male, za slavou do ciziny, slibujici tolik jeho cti2adosti. 'Mee povolanim, ale povahou v2dy uZ od mladi vojak. Jako student byl u2 sttelcem takove jistoty, ze vyhral v2cly ygechny sazky, nebot' s jistotu trefil v'Zcly do cile. Vojak svou podnikavosti a odvahou, je2 mu nedovolovala na dlouho klidne sedeti v Patill, nYbrZ hnala jej na Mont Blanc a odtud zase aZ na ostrovy Tahiti. Co2 ptirozenej giho, neZ ze vypuknuti svetove valky znamenalo pro Milana 8tefanika ptichod jeho doby, vybiti jeho dobrodruZnYch a odvaZnYch skloma a pudic? A co' ptirozenej giho, ne2 nag boj za samostatnost znamenal pro neho moZnost velkeho podnikani, ptileNtost k dilu a k vyniknuti? 8tefanik nebyl mezi prvnimi, kdot ye Francii, ihned po vypuknuti valky, zvedl prapor boje za na gi samostatnost, ale byl mezi prvnimi, kdoe se ptihlasili do francouzske armady ke zbrani z nejnebezpeenejgich, k francouzskemu letectvi. Zatim co nase kolonie v cizine, ye Francii a hlaYne v Rusku zvedly hned boj za nagi samostatnost, boj politick' a ye spravnYm rozpoznani podminek fispechu ihned take yojenskY, zatim co nage kolonie dobrou a dosud narodem _— neclocenenou schopnosti politickou vedly tit ak-
(Wednesday) 2. kvetna (May) 1934.
eiSLO 25.
GENERAL gTEFANIK. ci osvobozenskou, byl 8tefanik jen vojakem, jen francouzskYrn letcem. Roku 1915 jest v gak tefanik ihned elenem Narodni rady deskoslovenske vedle poslancia Masaryka a Duricha, vyslanYch do ciziny z vlasti. A od to doby poeina jeho prava, jemu ptilehajici filoha diplomata v nakm boji za samostatnost. • Zatim co profesor Masaryk a dr. Beneg svou minulosti a celou svou povahou byli puzeni k politice, opirajici na gi akci osvobozenskou take o ptibuzne jim smery socialisticke a ueenecke, .soudili poslanec Durich a .8tefa•11■1111.,411111.1•11111.1.0.01/411■041•WAli.NONNIMIKHONOt.....1011.,..D.1•1111111.0..1.1
Ave Maria! J. S. Machar.
Hlahol zvonii rozlehl se nad Prahou Harmonicke dumne tony zapadaji v tuto vkavu. Hluche kovy Svata chvile nad uhaslyim dnem tim 2haysim, nad tim rnoiem rudyich stfech, nad tou spoustou rfiznjrch yen, nad tim gerem splSrvajicim ye spletivo dusnreh ulic, nad Vaim, co se v nich ted' hj7be. nad radosti jeho prazdnou, jeho Zalem, pychem, bidou, vagni, pokrytstvim i laskou, nad tim chabYm, malichernSrm, efemernim lidsk'm "ja," — gurni kamsi v klenbu nebes svoje: Ave Maria' .swommweg000an•■■••••oamo.o.o.smo.swo.w.o.kawoonwro.m.o.so411.o.....11
nik, ze iispechu inc nem dociliti v prve de optenim naSi veci o smery skuteene vladnouci. Proto poslanec Durich pracoval takto v Rusku, opiraje se o vladnouci tehdy kruhy carske. A proto spravne Stefanik pracoval ye vladnoucich kruzich Francie a Italie. A jest jeho nedocenenou zasluhou, ze proniknul svYm spoledensk'ym vystupovanim, svou zajimavosti pro Z"eny do onech politickych salonfi pataskYch i timskYch, kde se rozhodovalo, kde se schazely vladnouci .smery. Jest jeho nejvet gi zasluhou, pronikl sem, ze dovedl tyto kruhy vladnouci zaujmouti pro na gi vec, ze svou sviidnou formou dovedl zainteresovati je pro Yee neznameho naroda. Tato spravna politika jest nejvetgi zasluhou 8tefanikovou a jest jeho odkazem pro vgechnu dalgi nagi politiku. Poslanec Durich byl porakn, ponevaa padl v Rusku car a jeho-vlada, Stefanik zvitezil, poneyad2 naopak ve Francii ptigly k mod tytel kruhy, o
ne' oba opirali svou politiku. tefanik tim stoupal, dosahnuv kariery snad ye Francii jedineene, postoupiv rychlymi skoky z porueika-letce az na brigadniho generala ve zvlaStni misi. Ve Francii a v Italii byl on nagim representantem, jeho zasluhou bylo povoleni k ustaveni na gich legii v obou techto statech r. 1917 a 1918, kdato v Rusku byla DruZina 'povolena zasluhou tamnich nagich vtdcti kolonie uZ r. 1914. Na faktu, kterY rozhodl o na gem viterstvi, .t. j. na pamatnem usneseni ruskYch na gich legii v Celjabinsku, bojovati proti bolsevikizun, nemel side 8tefanik teasti, ale bylo zcela v duchu jeho politiky vojenske a mocenske. VelikY vYznam pro uznani eeskoslovenskeho statu Dohodou mel pak fakt, ze . tefanik jako rodily Slovak byl v dele Narodni rady, svou osobou byl zarukou, k slovenskY lid pteje si spojeni s lidem eeskYm v jeden samostatnY stat. Jeho osoba znamenala ziskani Slovakia americkYch pro na gi Yee. A jeho osoba by byla znamenala posileni spoledne myglenky na Slovensku, kdyby byl mohl pusobiti v nagi republice. Kdy Z. . joked 15ti lety italske, ministerstvo valky mne jako spravci es. vyslanectvi v Rime hlasilo sticeni se italskeho letadla a smrt generale, 8tefanika, sly hlavou dve myglenky: obchod jeho znamena v prve rade ztratu nag i pro slovensko, a v druhe kade ztratu mute, ktery mel dosti autority, aby napravil pkilig nY vykyv na levo, k neintei, r. 1919 u nas doglo. 8tefanik ukazal na Sibiri, k dovede obnovit autoritu, kazeia a poslu gnost tim, k vydal znamy rozkaz z 16 ledna 1919 o zakazu snemu a o ru geni komitatt. A Stefanik by byl doma pokraeoval v teto politice diktovane zajmem statu. A 8tefanik by byl vedl Slovensko dobrou cestou, nebot' byl ptesvedeen, Ze jen narod eeskoslovensky a fipina jeho bratrska spoluprace maze zajistiti gt'astnY vYsledek svetove valky, obnoveni statu skoslovenskeho. Jeho smrt byla ztratou pro stat, nebot' pies nektere osobni vady vynikal onim smyslem pro zdravou politiku, s yYmi zkugenostmi v cizine, nabytYmi svou van k autorita, ke kezni a k tradici vladnuti, a hlavne svYin umenim yyjednavati s cizinou a ziskati ji pro nas. Vzpominame-li na zavratnost a bohatost ' tefanikova 2ivota, citime, jak v rids mimodek barevna pohadka, earovna, zkazka a tajemna legenda. VYjimeenY elo yek, genius, za nas '211, ye vgech dilech sveta pro nas pracoval a za nas zemtel, elovek jakoby ne z tohoto sveta. Osobne narodu neznamy, vynokil se nam na tmavem nebi jako tajupind hvezda. Vzirali k ni a divili se, pini pokornYch dike, jeji oslnivosti. Veliky borec dobehl sveho cile a na prahu vlasti klesl pod praporem viterstvi. Tu zustava 8' ' tefanik pkikladem, jeho' by myeleni lidu a nak politika mely nasledovati, od neho2 by se mely uditi, pro moc a silu Cs. statu.
Ley Borskt