Vestnik 1934 04 18

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROeNiIC (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 18. dubna (April) 1034.

eilISLO 23.

NAk PATNACTI SPLATKOVA DO2IVOTNI. POSLEDNiCH ctykieeti letech, - tedy jegte ,pied zalolenim. na gi Slovanske V Pod. Jednoty Stata Texas, -- vegly ye vgeobecnou velkou oblibu pojistky na iis6'7 po er et roenich poplatkir; deset, patnact dvacet a 'vice. Tyto pojistky, nesouci s sebou nevyhnutelne vy ggi poplatky negi pojistka dogyotni, a to eim merle splatek tim vyggi poplatky, pfinesly ale poji gtenemu tu vYhodu, Ze m.ohl, pokud byl dbalY a vzal pojistku v pomerne nizkem stall, splatiti tuto v letech sve nejvet g YYdeleene schopnosti a nemusel se obavati ze v pokroeilern veku nasledkem gpatnYch aneb iddnYch vstMkt. musi pojistku se gkodou pustiti. Druha ' ptieina v geobecne obliby takovych pojistek jest ta jistota, Ze poji gtenY vi do centiku co jej tato pojistka, bude-li Ziti ten jistY poeet let, na kterY se uva,Ze placeni aneb i dale, bude stati. A to jsou dve velke vYhody ktere pii upravovani vYberu pojigt'oyaciho zbog nelze tak snadno ptehlecinouti.

Aekoliv tyto na ureitY poeet roku placeni vydane pojistky byly pojigt'ujicimi spolednostmi jiZ cele desitky let nabizeny a v gemoZne vychvalovany, Bratrske Jednoty dosti loudave chapaly se techto novYch vymoZenosti v oboru pojigteni a teprve za poslednich dvacet let poeinaji Bratrske Jednoty tyto nove pojistky zavadeti.

Nage Slovanska, Podporujici Jednota statu Texas zavedla prvni takovou pojistku Dvacetisplatkovou doZivotni, pkijatou y e sjezdu v Houstonu v 1924, zaroveri s novou ttidou doZivotni. Pak jsme spokojene podtimovali po osm mica tedy a2 do sjezdu v Ennis, kde na Zadost elenstva byly ptijate tohoto druhr: pojistky dal gi. Pak ale se s nimi v pravem slova smyslu rortrhnul pytel a objevila se jich cela. halda. Deseti-splatkova doZivotni patnacti-splatkova, do gyotni, patnacti-splatkova nadaeni, dvaceti-splatkova, nadadni a dvaceti-splatkova, Detska.

Mild sestro-etenakko aneb bratte-etenati podivejte se se mnou dnes trochu bli2e na tu nagi novou Patnacti-splatkovou do gvotni pojistku; - nebojte se suchoparnosti, - vsadim se, ' Ze Vas to nebude mrzet, Ze jste dalSimi' eteni venovali ten eas. Mohl by jsem napsati o teto pojistce celou dlouhou a svrchovane zajimavou historii o praci a asili ba I zlosti a znadnem yydani, ktere me upraveni teto pojistky a to nove 20ti spl. Detske pc sjezdu adelem bylo, ale o torn a2 nekdy jindy. - Jedno co ale musim tici jest, .ge vzdor pro vgecka stag jednostejne ptire,2ce na vYlohy. Jednoty, jsou poplatky na tuto pojistky; spravedlive oboustranne; vadi prodavajici Jednota i vaei kupujici na gi Ceske vetejnosti ‘ e ale tato nova, pojistka dava na gim BratZ rum Jednateltim dobrou latku ku souteli s pojigt'ujicimi spoleenostmi dokazuje porovnani poplatka v torn kterern sta g s premiemi ZadanYmi temi nejna gimi. Uvadim zde napted poplatek na H. ti., roene, pak s ptira.2kou $1.80 merle na tad a pak premii pojigt'ovny.

Stan roku Na H. U. S raciov3im $1.80 Pojigt'ovna $24.83 16 $21 09 $22.89 17 25.20 21.50 23.30 25.60 21.90 18 23.70 25.98 19 22.30 24.10 26.39 20 22.72 24.52 26.84 23.17 24.97 21 22 23.63 25.43 27.29 27.74 25.91 23 24.11 26.41 28.23 24 24.61 28.72 25 25.13 26.93 27.48 25.68 29.23 26 28.64 29.76 27 26.24 28.63 28 26.83 30.32 29.24 29 27.44 30.89 28.08 29.88 31.49 30 32.11 31 28.74 30.54 29.43 31.23 32 32.78 30.14 31.94 33.44 33 34 32.68 34.15 30.88 31.66 33.46 35 34.85 36 32.46 34.26 35.62 33.29 35.09 37 36.39 34.16 35.96 38 37.21 39 35.06 36.86 38.07 40 36.00 37.80 38.98 41 36.97 38.77 39.99 42 39.78 37.98 41.05 39.02 43 40.82 42.13 40.11 41.91 44 43.22 43.04 41.24 45 44.55 46 42.42 44.22 45.82 45.46 47 43.66 47.15 44.94 48 46.74 48.56 46.29 48.09 49 50.02 47.70 49.50 50 51.62 Toto uvedene porovnani ma svoji vlastni velmi ptesvedeiVou vYmluvnost a neni tudi2 tteba dalgich poznamek.

Jsou ale mnohe lady, eitajici jenom 10e mesiene isadovYch poplatka, co2 je gte toto dosti mime pojigteni snili o dalgich 60c roone Tato nage Patnacti-splatkova, do gyotni pojistka jest ylastne ta nejlep gi a nejlaeinejgi pojistka jakou dnes na ge Jednota mute nagim krajanam a jejich detem a vnukam : praynukfun nabidnouti, a to z nekolika duvoila.

Prvni davod jest, Ze za tuto pojistku platite, vzhledem k pomerne pro kaldeho dostigtelnYm poplatkfn, merle ne gi na ka2dou druhou terminovou pojistku.

Porovnejme tuto se zdanlive mnohem lacinel gi nagi dvaceti-splatkovou, tekneme ye stag 25 roku.

Poplatky: 15ti spl. roene $25.13 za 15 rat $376.95 za 15 mica tadovYch 27.00 $1.80x15 $403.95 20ti spl. roan $20.59 za 20 roku za 20 roku tadovYch $1.80x20

$411.80 36.00 $447.80

Jakkoliv musite platit o $5.09 roene vice. piijde yam po patnacti snadnYch splatkach jegte o $43.85 lacineji.

DruhY davod jest pirjeovni hodnota. Porovnejme pajeovni hodnoty tteba po desetiletem elenstvi. Sta g 25 rokil.

15ti leta, paja hodn. $189.00 Za 10 let na poplatkach, voetne s facloyYmi zaplatite 269.30 Ted' delte tuto odstupni hodnotu obnosem kterY jste tam zaplatili za tech 10 roku a shledate, Ze za kaZdY dollar kterY jste tam zaplatili dostavate pinch 70c zpet na pajCovni hodnote. Ted' vezmete tu 20ti let. paj. hodn. $153.00 Popl. za 10 let s taclovYmi $223.90 Nasledkem deleni jest obnos necelYch 68c za kaZdY zaplacenY dollar. Ve tfide B., do g -votni,jes obns45c,jetdoan 201 jako pajeovni hodnotu.

Se zaplacenYm poji gtenim jest to prave tak. Chcete-li pro jednu aneb druhou ptieinu piestat platit po desatem roku, kterY jsme vzali shora za ptiklad, a vezmete sobe certifikat na pottienY obnos zaplaceneho poji gteni na neZ jste dle va gi zalohy (ptipadne jmenoyane tee pajeovni hodnota) opravnen, dostanete za kaklY dollar, jak shora uvedeno, kterY jste na vase poji gteni za tech deset roku zaplatil, nasIedujici obnos, ktery k vtitli snaze neobteZovati ptesptili g, uvadim hotove vypoeitanY. 15ti leta za kaalY zapl. dollar $2.32 na zaplaeene pojigteni $2.03 na zapl. poj.

20ti leta dogvotni $1.23 na zapl. poj.

Obnosy zaplaceneho poji gteni, ktere2 bude vagim pozastalYm Jednotou vyplaceno po vagi smrti jsou nasledovni, po 10ti letem elenstvi: 15ti spl. $626.00 20ti spl. $456.00 Dolivotni $207.00 Jednu "maliekost" ale dlOno vysvetliti.

Pajeovni hodnota a zaplacene poji gteni nag 15ti splatkove doiivotni jsou ptesne pooltany dle etyi procentni tabulky Nakodniho Bratrskeho Sjezdu ,ale u na gi 20ti splatkove doZivotni a dogvotni (ttidy C a B) jsou tyto date hodnoty poditane dle Americke Zkugebni otytprocentni tabulky a nasledek toho jsou mnohem vyggi negi by skuteone bYti mely.

A jegte je ve svoji hodnote ta 15ti leta ptedstihne. Hodnoty 20ti spl. a Do gvotni spravne dle N. T. C. 4% tabulky stanovene jsou, za, kaZdY zaplacenY dollar: Pajeovni hodnoty 20ti spl. 56c (misto 68c), doZivotni 35c (misto 40c). Zaplacene poji gteni: 20ti spl. $1.85 (misto 2.03) a dogvotni $1.07 (misto 1.23) za kaklY zaplacenY dollar do techto dvou Stran poplatkii na tuto na gi novou 15ti splatkovou doNvotni pojistku a jejich jistoty byl jsem dosti east° tazan (Bah vi na ei popud) zdali tyto poplatky nejsou tuze nizke. tak Ze by nag e Jednota na nich prodelala. K van uspokojeni uvedu porovnani, zase ye yeku 25 roku. ZdravY Clo y& 25 roku start', ma (Pokraaovani na stran6 devate.)

Strana 2.

vESTN1S

To holt vo tern. Vopielovi.

Jan Welzi

ot

HOLT vo tem Vopielcovi nebo OpieTkovi, jak se ten elovek menoval. Potvora jedna! Vidim ho jak ted!' Chlapiku, na tebe ja nezapomenu, jak dybys tady byl, tak te vidim, A ty fosiska! Ja, ja, oei sem na ram tenkrat nechat mohl. Ten chlap, te byl zarostle, chlapee, ten chlap byl zarostle tak te to se ut neuvidi. On te mel chlupy aj pod voeama! To u g nebyl Opieka nebo Vo pieka, ale vopravdovska vopica!

Ptijel tedy do Telleru a tady se setkal tim vousaeem. Hledel na neho tak ulasle te se chlupaty mut na neho obratil a pta. se: — A odkud ty ptijitdig?

— Ze severu, odpovedel tvrdy namotnik — A co tam MAP - Jezdim po ostrovech a prodavam Zivo— A na jake lodi to jezdig?

Welzl zamtoural odima. Ma mu to povedet'i Nenit to nebezpeene? Nebude naposledy ten elovek od neho chtit nejakou nsluhu? Ale ostatne prod by mu to nefekl?

— Jezdim na sve vlastni lodi.

Chlupde se zaeal vyptavat na to i na ono na ostrovy, kde kvete obchod, jak to v gechno jde, a koneil otazkou: A pro me by nejakSr obchod nebyl?

— Co tim myslig?

NeznamV se nalclonil k muti, zabalenemu do kotigin a zageptal mu do ucha, te pa gu" je whisky.

TakovV obchod by se ti na severu Kdyby to nadelnici chytili, tak je po tobe.!

ChlupatST vgak nato, le on prodava jenom dobre kotalky.

— To je jedno! Dobre nebo gpatne! KaidST kdo prodava na severu kotalku a je ph torn chycen, mute se rozloueir se tivotem. Kaidemu takovemu nastava posledni hodinka! poucil ho nadelnik novosibitskST. -- To se elovek nesmi dat chytit! Mush bVt obratnST ! Musi se vyznat na svete. Ja jsem byl ye Skagway a pomahal jsem tarn falegnStm hradtim, a nikdo mne nic nemoh udelat! Potom jsem byl v Dawsonu, hochu a kdy jsem se dovedel, te me zlatokopove chteji zasttelit, tak jsem se zaveas ztratil Tak se to mush delat!

— A kam jsi gel z Dawsonu?

— Do Nome.

— A co tam?

— Tam jsem dlouho nebyl, neilbilo se mne tam. Lepgi je to zde, v Telleru. Lep gi. Vlastne, co povedam. Uz tady taky neni dobte Ut se tady vi, jake ja, to mam obchody.Lc ja pa.guju alkohol do reservaci. Zrovna ja jako by tu nebylo tolik jinSlch, co to delaj taky. Ale zatim se drtim za vetrem. Bydlim tamhle na druhe stran y zalivu mezi Eskymaky, se svSTrni 'tenami.

— A kolik pak mac tech 'ten?

— Tfi. Stars' poctivec se chytil za hiavu nad takovou nepravosti: eloveee, a ty se nebojig, — Tti bys za to mohl dostat nekolik let? Ty piece mazes mit jenom jednu terra a ne tti!

— To se tS7Ica jenom bilych len a ne barevnSrch. Ja mam tti Eskymaelcy.

— A naposledy nemag i deli?

— Taky — A kolik pak mag tech cleti?

Chlupde mavl rukou: —Nevim, moc jich je.

A jak ty se vlastne jmenujeg?

— Jan Opieka.

Do Welzla jako kdy stteli. Takova leta nekrajana, takova leta si nevidel mohl popovidat tim jazykem, jakSrm mluvil se svou matkou a otcem, tak dlouho uvatoval o tom, jake to bude, at se jednou sets elovekem, kterST ten jazyk zna, — a ted tohle!

— A jak se ty jmenujeg? pta se krajan.

— Jo. — ja, stars' namotnik uvatoval — ja Johann Welzl, Johann Welzl, Nemec, Nemec z Pensylvanie.

SIi spolu do hostince, kde se OpiCka znovu pokusil navnadit zkuSeneho polarnika na obchod s lihovinami. Ale Nirelz1 se nedal, nechtel o nidem mluvit, jenom o torn, kde ostatni krajane Opiekovi, zda jsou ne3aci. v Nome a kteri to jsou. OpiCka mu jich nekolik jmenoval a iekl mu taky, kde je mu& najit.

Kdy g Welz1 opouStel Teller, slibil j &Ste 0plekovi, ze ho za nekolik dni odveze na svc Lodi. Ale nemyslil na nic net na tu tee, kterou tak dlouho uz nemluvi/ a kterou itz ji ste hodne zapomnel. Sem tam si z ni note pamatoval, ale rnoc toho nebylo. Uz chtel vyslovit Cesky, co ho napadlo, ale Gni!, jak se mu jazyk lame. Netekl si to Cesky, ale rusky. A piece rnyslil kdysi v torn ja.zyku kterS, zapornnel! Je to stnutrie, zapomenout svou tee, ale feixl, si, vgak ja si zase na ni vzpomenu!

V Nome Medal pkedevann ten hostinec, c kterem mu vyprivel Opieka. Hotel and restaurant Joe Kteeek. Chodi sem tam, a2 ptijde do te ulice.

— No ja, ja, chlapee, to sem pti gel az k temu baru a ted' sem tady stal a hledel na to mono jak tele na novy vrata. At sem si nadaval, povdam si, medvedu stare, nic se ty neboj. A to tam ve gel a povdam anglicky, aby mne dal pal litr piva. hlad jsem nemel. Ale tarn sem stal u teho piva a poslochal znova tu fee, protote tam se mluvilo eesky. Kriste Je gigi, jak damn° sem to neslygel! Vedle me tu pultu stala tenska, gak sem se potom dozvedel, le to byla pani Pettikova, a to mluvila s Ktedkem eesky. Toi" sem ty dva poslochal. Enom ge oni mluvi vili eesky proto, ze men jakosi tajnost, pre ken') nechteli, aby ty vostatni nee° yeah A ja jsem poslochal a tak se mne zdalo, jako by z velke (talky zas zpatky pfichazelo tak sem si zporninal a zpoxninal a ta, tee mne byla znamne gi a znamnegi a to sem si tikal, to ju elm& do posledni hodinky svojeho tivota zapornenot nemote. Ty dva to domluvili a to panidka vode gla. Kfedek tam potada fla gky a ja se davam s Hem pc anglicku do fedi. Tak vykladame a on najedno, a te jake ja su rodak. A hned' na me miuvil po rusky.

— No, povdam nato — enom mluvte podle svyho. Enem mluvte eesky, ja te keel rozuminr. Zadival se na mne a ptal se, s kerS7 ho mista ja pochazim. Povdal sem mu, ze ze Zabfehu. On byl ze 2fikova. A tak jsmc spolem mluvili a mluvili, potem, za chvilku aji ja, sem si trefal mluvit po Cesku. Tam nikdo nebyl, to sem to mohl udelat, pied lid'ma bych se styclel. Mluvil sem moc Spatne!

Historic Opiekova se skoneila velice zle Od hostinskeho se teprve Welzl dovedel, jalcSr je to lotr. Podvedl vgechny krajany v Nome o moc penez, ukazat se jim nesmel an. na odi. K vederu pitch tehdy jdte jini ee'Si do hostince .a vAichni svorne nadavali na toho eloveka.

— Ja, ja, chlapee, tot tak dopadl! Byl tc nevedi slepe tygr, jakyho sem na severu poznal. A teknu te, dybych ja ho byl zachyt ma Nove Siberii, dal sem ho spalit jako katdyho druhyho, ttebas to byl taky tech. Ale tam sem mu nemohl udelat nic, 'te tam neg ahalo uz moje pravo. No, ale tam ho zae povesili ty, co na to pravo melt.

stredu, dne 18. dubna 1934.

AmerickSi zpitsob zvitezil.

RED NEKOLIKA lety byl angatovan zep suulVm Tomagem Bat'ou zninV ckST stavitel, pan Rudolf 8vacha stargi, kteZline provadel podle americkych merti thod nejrozmanitej gi stavby. Ve Mine se daly americke veci provadet dosti snadno, proto2e tam take v olcoli vladla pevna ruka Toma,Se Bati, kte0 mel jak znamo ptirozenY odpor proti vgemu, co brzdilo pokrok. Doedl provadet ye svem okrsku novinky, s si v ostatni esl. republice pro same spletitosti zakont nevedeli rady. Svicha zavedl ye ZlinC stavby rodinnSrch domktr podle americkeho zpusobu a byl napomocen vgude tam, kde se jednalo , o prakticke veci. Velkou \jihodou ptitele Svachy bylo, ze dovedl sam rrikAit ruku k dilu, nebot' je elovekem, kte' svVrna rukama nadelal ye svern tivote mnoho utiteene prate. V gak take ve Zline z astala dodnes prOpoved': zlate ruce gvachovy, ktere ac mozolnate dovedly vykouzlit ph budovani staveb hotove divy.

Kdyt 8vacha opustil Zlin a usadil se v Praze, nabizeli mu tarnni stavitele a take 7.1jemci pfiletitost k tomu, aby se uplatnil Mnohdy v torn bylo hodne zigtnosti s jejich strany, ale dobrak Svacha nikdy neodmit. pomoci i kdy east° sam na rtizne podniky doplacel. Zavolali si ho •nejen mezi intienVry a stavitele, ale take do Masarykovy akademic prate, kde pant= vysvetloval ze stavebnihc oboru tak mnohe novinky.

Jeho prvni stavbou v Praze byla vila prc p. Boh. Smetanu, ye vilove etvrti zvane Hanspaulka. Ph teto stavbe dochazime tem& den co den ke konfliktu mezi stavebnikem a Utady na jedno, stavebnikem a staviVelem na druhe strane. Ted, ktere jsou v Americe sarnortejme nemely laSti v Praze povoleny edvolavanim se ma ptisny stavebni tad, ktery'T nikdy nedoznal zmen od doby Marie Teresie. Pan Stavitel 8vacha protil ph tete stavbe rnnoho trapriSich chvil, a to nejen utady, ale take s temeslniky, ktefi byli tetkopadni ne2 aby chapali nove methody, ktere pan stavitel gvacha zavadel.

Tyto dny vydalo ministerstvo vekejnYch praci zajimavY dokument a natizeni, v neml se povoluje stavba domii s dtevenou kostrou tak jak ji pan stavitel 8vacha prvne proved na Hanspaulce. V tomto nakizeni se vYslovne pravi, 2e ma silu nad celou Cs!. republikou, takte tadnSr stavebni tad mistni v znVch mistech nemute Ciniti pfekatek methodam, ktere se ph stavbe domu pana Smetany panem stavitelem 8vachou osveddily na cele care. v nagi stare vlasti jdou cestami pomalS7mi, avgak konec konea prorazi dobra vec. Pan stavitel Svacha z Chicaga mate miti velke uspokojeni z toho, te se jeho neustalemu usilh piece jen podatilo to- co by se snad druhemu nebylo zdatilo. On prakticky ukazal, to americke, methody jsou motile i u nas, 'te jsou asporne a te jsme 'east° sami vinni tim, le se u nas bydli gpatne a draho. Zvlagte otazka bydleni je v na gi republice vytegena zpusobern tetkopadnSTm, ale snad to nyni po vSmosu ministerstva piljde lope kuptedu. Vitame tuto vec tim spi ge, te v Csl. rupublice je i dteva nadbytek a te se prave proto necha v tomto oboru vykonat mnoho dobreho.

Blahopfejeme panu staviteli Svachovi k Jarda F. B. Diky za cenne informace zatomuto faktu a jsme jisti, to tim bude zaposlane s dmyslem bratrske vSrpomoci. Pfigly menuta tak mnoha trpka chvile a mnoha dasove vhod. Zdravim Tebe i ct. rodinu a hotka, pilulka, kterou musil spolknouti. tegim se na brzke shleclani. Na zdar!

Ing Berty 2enatSr. "Rooseveltfiv ostrov." Skupina demokrater nedavno koupila v zalivu Chesapeake, 15 mil Vynalez, jak zabraniti Maim. vjibuchiim. jihovS7chodne od Annapolis skupinu ostrovil, Z Pennsylvanie ptichazi zprava, te se tam jet objevilJ kapitan John Smith a r. 1640 co podatiro dverna (Minim intenSTrum nalezti prvni billy osadnik se tam usadil R. Thompzpilsob, jak zabraniti vStbuchfun v dolech. Jde son s rodinou, kterSi po nekolika letech, byl ph tomto vynalezu o zvla gtni zatizeni, ktere s celou rodinou a slutebnictvem zavratden od znemotriuje naprosto hoteni plynu nebo naPtedici demokraticke strany dahromadeni vS7butneho uhelneho prachu. Jde rovali ostrovy pro 0.tulek dem. vildc0 a preo jejich automatickem odvadeni na povrch. sidenta Roosevelta. Jest to krasne misto poPri chybnem fungovani pfistroju ozvou se kryte z vetg i Usti stromy, vS7borne pro kou- ihned sireny, take osazenstvo ma kdy vzdalit pahi, lov divokYch kachen a osvaeni. se do bezpeei,

Ve st • edu, dne 18. dubna 1934.

I:4

Oddii dopisovatelsk g.

1.10,11

•

,•

“.0•••• 0411•111K 1.111.1 ■4 =1.1.1i0

.10(1.•11.(7.11■0 ■0•■

Dopisy, je", by obsahovaly nevecne, neb zlivadne polemiky, pofadatel predkIiida ve smyslu stanov Tiskovkini Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

MallemMiNVIONsma

Crystal City, Texas. ctena, redakce! oast°, kdy dtu rtzne dopisy, tak poznay am, ze v innohYch se zavadi o na g mlade Melly nagi Jednoty. A dale se taZete, proc jest nas mladYch tak mai°, co by nas zajimala nage narodnost? Odpoved', die meho nahledu jest otazka tato: Prod pti odbyvani schtzi jest nam mladYm dlentrn davano tak rnalo pozornosti? Oasto, kdy se pti nejakem jednami hlasi mladY Glen, na navrh jeho mnozi divaji se jako na detskY nahled. Kdybyste si zvolili nas mlade za utedniky citili bysine se, ze jsme mezi vami vitani a • 2e jsme kaZdY jednim z vas, a ze rname to same pravo. Ano, pozvete nas mezi vas jako svoje, a my radi ptjdem mezi vas jako vagi. A dale nezapornerite, .ge my inladi maim sve nahledy, tak jako jste le meli vy, kdy jste byli mladi, a kdyby nam bylo dovoleno tkadovat die na gich nahledt, ovgem ze teg die zakont Jednoty, kdyby nam bylo dano na starost potadani zabav, divadel atd., nas by to vice zajirnalo, neb muselo by nas to zajimat ,a museli bychom se o Jednotu a narodnost starat. V pracovali bychom se do Jednoty tak jako vy jste se zapracovali a a2 budeme stari, bude nas to zajimat a budeme hledet na Jednotu tak, jako hledite ted' vy.

Obrat'me v teto knize "Na ge narodnost" o list dale. Zaeneme s ptikladem timto. Kdy2 se zakladal Katolicky Sokol v Jsurdanton, ja jsem byla zvolena za tajemnici, a pamatuji se, ze se ptihlasilo ttiadtyticet elenti a vkiginou mladYch. A z techto dlenti jsme nemohli vybrati atyti mladiky neb holky, co by umeli Cesky Gist a psat, aby jim mohl byt dan nejakY &ad. A ja vetiM, *Ze rodide techto dlent byli mezi temi, kteti nam davali za vinu, ge neumime Cesky Gist a psat. A my zase davali vinu yam — rodieum — ge jste nas tomu nenaueili. Prod si va gim nagi narodnosti a umim Cesky Gist a psat ja.? Naudill mne to moji rodiee.

Obrat'te o list dal, a podivejte se na piiklad, kterY mne poskytl jisty organisator pro nagi Jednotu. Segla jsem se s jeho dvema dcerami na pikniku a hovotila jsem s nimi desky,a ony na to ode mne ode gly. Pozdeji mi bylo sdeleno, ze jedna z tech jeho deer zminila se o mne slovy: "Pomyslete si, mlade device a na veiejnosti mluvi Cesky!" Jak pHklad nam (lava takovY organisator, kterY nas nabada abychom se stall eleny deskYch jednot, a jeho vlastni deli mu delaji takovou reklamu?

A dale yam chci sant, jak jsem se sifeastnila jisteho pikniku, na kterem teenil jisty pan, kterY tim easem byl fitednikem v Hl. ttadovne. V jeho, fedi gadal rodide mladege aby ucili sve deti Cesky a aby je vychovavali ✓ duchu deskem. Pozdeji jsem se seznamila s jeho dcerou a promluvila jsem na ni Cesky, a jeji odpoved' byla: "I don't understand you" (ja ti nerozumim). Ano, to (levee neumelo jednoho slova eeskeho. Jaky piiklad mame si vziti z toho? Domnivate se snad, 'te my nedovedeme poznati tu ptetvalku? Drazi vtdcove nagi, dejte nam piiklad peknej gi! Neb u nas teg pfetvatka jest o gklivost. A jestli snad navrhujete, abychom si vazili teto ptetvalky, pak oeekavate ptili g mnoho. Davate vinu nam mladYm a zapominate, ze jsme takovi, jak jste nas vychovali. Nerada, bych aby dopis tento byl povaZovan za ale rada mluvim od srdce.

A ted': "Na zdar na gi narodnosti!", void Marie Ktemenkpva.

VESTNIK

Strana 3.

malichych jedincu, ze by Slavic byla sdruzeJEN !ROUST A VETSi KAEKY nun stra,nickYm. Naopak, ye Slavii jsou spolWest, Texas. dem krajane vgech vyznani, r0znYch politicWestska Slavie, vsekrajanske, kulturni sdrukych taboril Slavie spojuje vgechny roda,geni zahrnujici odbory: peveck, hudebni, ky uvedomele, kteti v mezich svYch whopdramatickY a literarni — vystoupila v letoosti oiou brazdu kulturni. A pestuji mezi §i sezone napoprve v patek 5. t. m. Davala sebou lasku, bratrske poehopeni, rodovou sontoho dne veder v mestske radnici programov:c7 veeirek pii vstupu volnem. Majice od Ion- dru'gnost.

Osmero paru krasne urostlYch devuch a goskYch lidovych koncertil a programnich veb ajti v narodnim kroji zataneilo Besedu. Byl Cirku zaslou2ene vavtiny, prve vyto zlaty hteb patedniho potadu. 6eska Beseda stoupeni melo zase bourlivy tspech. Prostorná radnice byla v pravem slova vYznamu — je lidovk tanec podmanivYch pohybt, obratn, nabita. A kada, opozdelych nav gtevnikti byla poskokfi, prava symfonie ladnYeh kiivek a smavYcla popevka. Kolony zatandily Besedu nucena se vratiti. Nebylo proste vice misteeskoro bezvadne o cog nemalou zasluhu ma ka a dokonce ochozy byly pine zapineny, ndjejich eviditel br. Jos. Holasek. Hledigte postupem gte g atmosfera hledi sledkem deho programu se zvy govala byt' mimo ventilate pkedvadeni Besedy bylo jako pii pobognosti.

Tak zajmove, v radostnam rozpolo geni sledobyla i vegkerd okna otevtena. vany pestre, barevne hYtive, razovitou hudgevni, sluchove Navgtevnici men prave du i zrakdve hody. Porad zahrnoval nove sklad- bou doprovazene tance etyt oddith. Besedy.

Piednes orchestru byl ptijat sympaticky. by smiseneho sboru pod sbormistrem ptedseNasledkem ithytku nekolika •Clem hudebni dou Slavie dr. Pazdralem, hudebni ptednesy orchestru a solistt a konedne na g lepY, ma- odbor prodelal nezbytnou reorganisaci a bude v gadouci forme co nejcItive. lebnY narodni tanec — Besedu. Nova sbory Dy e hodinky mirnotadneho po gitku utekpkedneseny byly ukaznene, vyrovnane. Naly jako voda. Obecenstvo projevovalo neobystup skupin byl posledne bezvadnY, siadenost eista, odli geni dynamiky a vnitini pojeti skla- dejnY zajem, nelidenou pochvalu a pkani — potadani podobnYch ve(irkil pokud mogno deb radostne se lep giei zkratka, z hudebdastej F. M. mho stanoviska hodnoceno, pevei za vedeni zkuencho vildce a uditele dr. Po2drala jsou Brookshire, Texas. na postupu, k dema srdeend gratulace.

Frantigek C. Mikeska, od tadu Slovanska Profesor p. Alois Slovadek z Waco, je co Prilegitost Oslo 117, zemiel dne 3. dubna bYvalY kapelnik vojenske hudby hudebnik 1934, a pochovan byl dne 5. dubna na NanadprtmernYch schopnosti. A jeho synadek, rodnim htbitove na Moraville, okres Waller. ttinactiletY Alois jr., je na svuj vek hotovY virtuos na kornet. V gak ug si vydobil nekolik Pohtebni obtady vykonal velebnY pan Motydka. z Nellsonville, okres Austin, u ktereho medailii kontestech mladidkYch hudebnizesnulY byl polaten, pied 40 iety. Zajiste k0 a ma pied sebou skvelou umeleckou bukag dernu utkvi v pameti ty pohtebni obiadoucnost. Ptednes1 ruskou fanasii a co druhe dy, ty slovanske pohiebni plane, ktere byly dislo s otcem ptednesli duetto s doprovodern jak v dome smutku tak i na htbitove zazpipiana. MladielY Alois nezapte "muzikantskou" vany, a pak to dojemna slova a fed, jak v krev sveho otce, ma distY melodicky ton, iidome smutku tak i na hfbitove, ktere velebgasnou techniku a jistotu zavidenihodnou nY pan Motyeka ku hojnemu zastupu lidu routinovaneho hudebnika. Mel poehopitelne promluvil. Prvni ted mel v jazyku nageho naprostY uspech. Podobne jeho sestkieka Geraldina, ktera na klarinet ptednesla D yad- naroda, a pak tu samou opakoval v 'ft& anglicke. Ad my, rodide zdrceni nad neodekovou Humoresku s doprovodem piana. Sled na ovlada gtebenec na svuj mladinky vek kavanou smrti nageho mileho syna, takove pozoruhodne. SolovY ptednes pi. F. E. Seitho- pohkebni obtady mnoho nam ulevily, zadeg ye s doprovodem piana a housli byl perliekou z hloubi srdce na geho dekujeme vdp. Mokoncertniho zpevu a jeji 'Oslo melo vysokou tyekovi; a teg dekujeme rodine zesnuleho z troveri. okresu Austin, za v gecko, co pro nas k fileve zarmutku vykonali. Take dekujeme za kytice KrasnYm dislem potadu bylo ono, pfovedene studenty destiny westske vy ggi skoly a na- a vence, a v gem, kteti na geho mileho syna a bratra k poslednirnu odpodinku doprovostudovane jejich uditelkou sl. Lillian Urbanovskou, "Parlamentarni jednani". Bylo kras- dili.

Josef a Karoiina Mikeskovi, rodiee; ne, zdatilYm provedenim a bylo ptipadne jeho domyslem. Dne gkem, kdy nasledkem zastaJosef a Jan, bratii; Rozie, Francis a veni emigrate jsme nanxInostne odkazani saEtthel, sestry. me na sebe, ptitomne, kdy tu a tam vyskytuji se bolestne zievy odnarodneni na gich kraSnook, Texas. jant a jeSte vice jejich ditek — udrteni riagi 0 podasi tentokrate psati nebudu, mogna matagtiny u mlade generace je otazkou ge kdyg ho nebudu vzpominat, ge ptestane svrchovane dulehtosti. Nesrnime dad sluchu prget. tech, jeZ" znalost destiny u mladYch generaci Mam varn vgem sdelit, ge 2. Cervence 1934, podeenuji, pkehli gejiee ptedne moralni rodotad Slovan Cis. 9, SPJST., bude potadat You povinnost, dale nepomerne vYhody a ce"barbecue", pH ktere2 ptilaitosti bude te g ponu znalosti vice keel vubec. Jak htejive nastarano o dobre teeniky i hudbu. Hudbu bite hledigte nasjouchalo plynne, sprivne denam obstara znama Badova kapela z Fayetgtine na gich studentii, jak v geobecne pfekva,- teville, jak y e dne tak i veder. Zveme k tato peni zpilsobil student Alexander ,jinonarodoslavnosti vg ecky, jak z blizka tak i z dalevec, kterY se udi na gi fedi a dove_de se u'i ka. sky dohovotiti. Zajiste, ze behem nekolik miS pozdravem, nut trvajici sceny, mnohe, mysl v hledi gti vyJ. T. 8krabanek. citila, uvedomila si neb ptipomenula povinnost nas roda,kt. Kterou? Pokrevni, deskou.

UPOZORNEN1 NAg EMU UCITELSTVU I Onu, ji2 historicky nesmrtelne vyslovil Otec STUDENTUM eE gTINY 0 LETNI l3KOLE naroda Frant. PalackY: "A kdybych tieba TEXASKE STATNI UNIVERSITY. cikanskeho byl rodu a jeho posledni potomek, piec povaloval bych za svoji povinnost, aby Letos o prazdninach, tak jako v letech destna po me pamatka ziistala." Brarime se ze vgech sil, brarime zaniku na geho jazyka, minulYch, bude se OM Ceske fedi a literahled'me se optit o silu a vYznam naroda, ye tuie v letni gkole Texaske statni university stare vlasti, abychom k vzajemnemu prospev Austin, Texas. Za deg tinu dostanou studenchu tvotili jeden celek, jeden narod. My v ti stejnY kredit jako za jine jazyky.

Texasu jsme ye vYhode, nas tavici kotel ani bude dne 5. Cervna 1934. za sto let neporte, my se tu udr2ime, jen tteUeiteltm, ueitelkam a studentilm naskyt! ba snahy a usili spoleeneho. se dobra, ptilaitost o prazdninach uditi se deskemu jazyku. Uvedomele krajany a kraKratgi tee proslovil tenorista sboru kapitan janky prosime, aby je na to upozornili. DotaMethod Pazdral. Behem nekolika minut huzy ochotne zodpovi Dr. Ed. Week, University morne zbarvenYmi slovy potikazal na ell Station, Austin. Texas.

Slavie jako odrazil vYpady nezodpovedn.S7ch,

Strana 4.

VESTNIK

kid Pokrok Sweet Home Cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Timto davam vedet v gem bratram a sestram, ze vgechny pnjeky marne opatIeny pro nage eleny na rok 1934, tak jak je men loni, ze zaden bratr ani sestra neztratili poji gteni a ani ztratit nemusi, kdy' jen trochu dbaji a nezapominaji na sve drahe pozustale, kdyt opusti toto slzave ndoli. A dale mnteme byti hrdi, ze nage S. P. J. S. T. jest tak mohutna, 'te tadnY druhy, slovansky spolek se nernilte ji rovnat v nagem state Texas.

Take chci ptipomenout nagim spolubratrrim a krajanum v okresu Lavaca, te na g spolubratr Sam Devall uchazi se o Mad okresniho soudce, kterY nyni zastava, fitad poslance nageho okresu Lavaca. Jest vysloutilee'svetove valky a take je jednim z legislatury, co se Zajimal a pevne na torn staff aby nase 'red ceskoslovenska, se noddle ucila na nasi Texasske universite. Na g deskoslovenskY narod, by inel sledovati katdeho kandidata, co se o Mad uchazi, necht' je to Mad statni nebo okresni, co pro na g narod udelal a jak o na gem eeskoslovenskernu lidu smY gli. Nechci diktovat tadnemu na gemu spolubr. co maji delat a koho maji volit. Voleni tot' je gte jedina n zbrari s kterou se miiteme hajit. At' katdY voile prostuduje katdeho kandidata net mu da hlas. A na ty "desky", neb jejich platformy nemfiteme nic dat, neb nekterY ten kandijit tu desku ma ptedtenou, tak ze musi jit do dfevoskladu a koupit zas druhou desku, a bude boutit zas jak z prazdneho pytle.

Tak bratti nezapomerite na schfizi dne 13. kvetna, na druhou nedeli v mesici odpoledne ye dye hodiny. Nahodou mate bYti i beeka "htebiktr, a kdyby nektery nebyl ptitomen, tak by toho mohl litovat.

S pozdravem na celY personal SPJST., a na zdar! Vag Joe N. Morris Markham, Texas.

Ctena redakce a denati!

Jelikot pro mokre testy nemohu nikam jeti, tak vam podam plan moji nabidky pro nova eleny, v okresech Matagorda, Wharton, Jackson a Ford Bend, fotiA tak zvanY kontest. KaZdY tad ye zminenYch okresech si zvoli tak zvany agitaeni vYbor. Ten vYbor bude pracovat na mistnich elenech, by dali svoje deti do nasi Jednoty, a kterY tad doda nejmene 5 novYch, dospelYch Mean, a z techto Cienu, kterY napi ge nejlepgi pojednani: "Prot je na ge Jednota, co je na ge Jednota a z Ceho se sklada.". JinYmi slovy, o nasi Jednote nejlepgi pojednani, tomu ja zaplatim celorani predplatne. A tad by mohl take dati neco jako druhou premii atd. U katdeho tadu pfedseda, navrhne 3 eleny, a prvni z navrtenYch navrhne take 3 'deny, cot' bude porota, ktera rozhodne, ktere pojednani je nejlepgi.

Ptedseda to ptednese v prvni schnzi, a take soutet lined zaene a potrva, do 12. zati 1934, kdy se rozhodne o premii kdo ji dostane. Olenova, uchazejici se o premii musi bYti do to doby uvedeni do Jednoty.

Dopisy s pojednanirn bude mistni tajemnik do to doby drtet v tajnosti. Naroky ma oboje pohlavi, jak chlapci, tak deveata, a jestli by nekterY neumel eesky psat, tak to mute napsat anglicky, ale mluvit musi &sky.

Ten, ktereho ja dam k tadu, ma ty same naroky, jako kdyt ho ziska nekdo jinY, neb se ptihlasi sam. Tak, bratti a sestry, ja bych si ptal, byste to uvedli ve skutek v prvnich va g ich schnzich, probudili tu nasi mladet a ptesvedeili je, ze na ge Jednota jim poskytne lepg i vYhody a jistei gi pojistky, netli kterakoliv vydeleena. spoleenost. A vy, kteti poslechnete sveho svedomi, uji gt'uji vas, ze jste vykonali to nejlep gi pro vagi krev, kdyt nam vase dal date. Vy jste se zajistili v padu negtesti, a jim jste zajistili majetek, ktery jim tadna, voda, tadnY advokat nesebere, a na prvnim miste by jste se men ptesvedeiti, ze je nag e Jednota deska, kterou jste vy nebo vas otec zalotili, a oni by vas meli nasledovat. Je to, bratti a sestry, na ge vlastenecka povinnost, bychom na ge deti dali k nam Ale my obyeejne mame vlastenectvi pine huby

a deti dame do iiry gske spoleenosti.

My bychom se meli ptizpfisobiti to nasi mladeti a podnikat neco, co bysme se sblitin a si rozumeli, nebot' nynej gi doba neni jak byvala, za nasich miadych let, kdy jsme nag tivot stravili jen v bavine a shaneli mamon. Ta mlada generace ma jine nahledy, cot se nam nelibi, a jim zase na ge a to je ptieina, prod se jim u nas nelibi. My 'viine, ze musime ustoupit, a kdyt jim vyjdeme vsttic, a budem.e delat co oni maji radi a co doba vytaduje, jako potadani zabav, divadel, piednag ek, telocvik a, zarizovat ctenarske kluby, budete videt, se ty same deti budou vas miti radg i a vy s nimi vice pokidite i v domacnosti. Jakmile ale ony se ptesvedel, ze kdy2 do nagich spolkil vstoupi budou jenom platit a platit,, to jich nebude lakat. Kdyt v gak je tam neco potahne, co je zajima, tak nebudeme miti tadnou potit je tam dostati a je tam udrteti. A za tim neelern zahajuji tuto kampail, by nag e mladet se s nami seznamila a take pobavila.

S bratrskY mpozdravem, enkytik

itid Karel Jonag, eislo 28.

EAST BERNARD OPET NEZKLAMAN. Dne 8. dubna sehrali nasi Ceti studenti a studentky z Universiity divadlo v sini tadu "Karel Jonas", pod nazvem "Na manaelske fronte klid" Spisovatel nemohl najiti lep giho jmena pro svou myg lenku. Kdyt jsem tak trochu ptemYg lel o nazvu, kmitala mi hlavou mySlenka, jak tito mladi studenti a studentky, jich cvieitel prof. Midek, vesmes svobodni, ptedvedou onen "Mantelsky klid", obzvlagte kdyt br. Mieek pied predstavenim ptedstavil sve herce tak mlade a gvarne, ma zvedavost rostla, a 'nejenom moje, ale i v gech navgtevnikil zvedavost rostla.

Kdyt opona se zvedla a dej poeal, tu zvedavost podala vzrnstat vie a vice, a tato se se zmenila na jistotu, 'tie net bude konec, budem se valet po podlaze do jednoho. obecenstvo bylo pine spokojeno, dokazoval boutlivY potlesk za potleskem. Na gi studenti se &tell znamenite, katdY hral svoji bezvadne a nenucene.

Nebudu popisovat kdo jakou filohu hra,l, net tolik chci podotknout, ze patti srdeenY dik a uznani vgeobecne prof. Miekovi a jeho studentum a studentkam, za tak diste a pane pobaveni, a zaroveri doufam, ze i ti nasi studenti jsou s nagim East Bernard spokojeni, neb navgteva byla jiste dle jejich pkani.

Nemohu opomenout poznamku, ze dovoleno v mezi akti, by East Bernard mohl ptedstavit svilj domaci talent. Bratr Nezval oznamil, ze sleena Jiffna Novosadova z East Bernard bude zpivat "Ta na ge pisnieka eeska".

Sledna Jikina zpiva tu znamou pisnieiku tak, ze ye vas se dech taji. Premfglite, co to? Ja10 to hlas? Jest to mane, ze je "Ta nage pisnieka eeska" tak krasna? Ano ,to jsou otazky, ktere se nam v hlave kmitaji a to vim pravem. Chci se ptiznat, ze jsem tak trochu "muzikalig , a proto reknu jen zkratka: tadna zpevadka na svete neptednesla "Kde domov rani?" jak Ema Destinova, a doposud jsem neslygel ,aby byl nekdo ptednes1 pisnieku "Ta na ge pisnieka deska" lope net ji ptednesla sleena Jitina (dcera br. J. F. Novosada). East Bernard jest hrdY, chova, takovY poklad. Dale dva hog i hrali dueta na . harmoniky (varhanky) Ceske lidove pisne, velmi pekne (jmena jich nepamatuji), a nekolik firyvkil z eeskYch pisni ptednesli v dvojhlasu br. Nezval a jeden hoch ,jehot jmeno jsem zapomnel; pane se poslouchalo, ale bylo toho malo. Celkem program byl znamenitY. Vtele odporueuji, kde je to mono, abyste pozvali Ceske studenty; oni yam daji mnoho taktka za nic, a budou yam za vase uznani vdeeni.

Bratti a sestry!

Timto y am oznamuji, ze na g e knihovna je obohacena velkou zasobou knih objednanYch z Oeskoslovenska, ktere byly odporueeny odbornikem, a proto spisy jsou od nejlep,< _ ich spisovatelt Mnoho knih do knihovny

ye stijedu, due 18. dubna 1934. bylo darovano etenati, mnoho knih zameneno s jinYmi knihovnami, tedy vyber jest dle ntani katdeho denate. Oznamte znamYm tenaffirn.

S brn.trsk3.7m pozdravem, John Holeeek.

Engle, Texas.

Ctenimu adu Frant. PalackY Cis. 21. bratti a sestry:â&#x20AC;&#x201D; Tim se yam dava vedet, ze jsme dubnovou schnzi je gte neodbYvali pro gpatne podasi, a sdeluji vam, ze se bude odbYvat 22. toho mesice, a tedy se hled'te dostavit v poetu co nejvetgim. Jestli nekterY vi neco noveho, tak at' se s tim ptihlasi.

Tak nezapomerite na 22. dubna se dostavit o dvou hodinach odpoledne.

V fide Vag spolubratr, Chas. Jalufka, fad Woodrow Wilson Oslo 146.

Galveston, Texas. etena, redakce Vestnikul Vnedeli ,dne 8. dubna jsme zde meli velice pekne divadlo, pod nazvem "V Ktivokladskein zati gi". Br. pan Fr. Kudelka ptedstavoval Rohaeka, majitele tohoto zamku, pi. Jennie Cockova byla jeho choti Julinkou. Hrda, panieka, adkoliv dobr' chot' ji chtel v ge po van vypinit, nestaeil pOtad na nova plany a narutive romany, a pti gel stars' zaletnik, bYvalY milenec Jarosla y. Pri vyznani nova lasky, hrda tenug ka byla potrestana. Milenee a pan chot' gli na souboj. Misto souboje stfileli vrabce a Julinka se snoubenkou RAtenkou umiraly strachy ,at sleoinka Zuzanka pfispechala a volala Angre gta na pomoc.

Rfitenku ptedstavovala slee. Orsakova, a Zuzanku pi. Kalutova, Angre gta pan Kaluta: Ti byli potrestani tim, ze se musili zasnoubiti, jelikot se poi. ad hagtetili. Angregt dozral a Zuzarika byla rada, ze uz jednou dozral.

Dale ozqamuji, te na g tad Woodrow Wilson porada taneeni zabavu, dne 22. dubna tohoto roku, tak vas v g echny vespolek srdedne zveme. VYtetek bude, pro Charles Polivku, Deputy kong tebla. Ma nejake vYlohy a rad by si to zaopattil. Tak nezapomerite a prijdle vg ichni z blizka z dali. Hudba bude to sama, kterou mel A. C. C.,, kapela pana Vacka z Richmond, Tex. V nnorove schfizi meli jsme dva nova eleny a sice . Ferdinand Valu gka a John Kopeckelio. V dubnove schuzi meli jsme zas Karel Polivku. Pfeil vam, novi spolubratti, by se vam mezi na,mi Bratri a sestry, tadam vas, abyste se v co neivetaim podu dostavili do pti gti salute.

Kdyt je nas tak potad malo, tak se nemohou dati tadne navrhy. Uz jsem nekolikrate slygela, ze kdyby pry se salute odbYvala' v tYdnu, ze byste pti gli. Tak prod' s tim navrhem neptiidete do schtze? Ani fitedniky jsem dosud neoznamila na tento rok. Aekoliv je to trochu pozde, jest to moji povinnosti.

Ptedseda jest Viktor Frank; mistoptedseda Frank Urbanec; tajemnice ses. Amalie Macikova; neetnik br. Josef Vesely; pokladnice ses. Klara Reymenshoffer-ova; prOvoddi Alois Macik. tleetni vYbor: Alois Smotek, Alois Urbanec a Karel Silki. Adresa ses. tajemnice jest: Mrs. Amalie Macik, 3802, Ave L., Galveston, Texas.

Se sesterskYm pozdravem, Anna Von Raz. Bad Bedrich Smetana, cis. 39.

Bryan, Texas.

Timto davam vedet brattim a sestram- a cele Ceske vetejnosti, ze v nedeli veder, dne 22. dubna bude v tadove sini v Bryan divan° divadlo ochotniky z Cameron. Po divadle bude ta,neeni zabava, za fieinkovani hudby pane Majka, tet z Cameron. Jest odekavano, te se vgichni naginci sejdou a daji uznani ochotnikum za jejich na,mahu. Vice odsud nemam kdy psati, ponevadt jde na osmou, a jest Cas jeti do pole. Tak se v gichni sejdeme! S bratrsk'm pozdravem, Jan Hornola, taj.

Ve stiedu, dne 18. dubna 134, ' Rad F. B. Zdriibek, &Ash) 112.

Guy, Texas.

Mill bratti a sestry!

Ve schdzi 8. dubna bylo veselo, neb jsme uvadeli 6 novYch &end k •adu. 3 ziskal br.

1g. 8enkykik organisator. Novi eleni jsou: sl Viasta Mikeskova, pfestoupila z Det. Odboru do pravidelne pojistky tab. C. na tisic dolard, 20ti letou. Si. Margette Waleikova, pojistku 20ti letou vyplacenou, a pak jsou mla,dici: Stanley Bat'a, Jim Bat'a a Albert Bat'a katdY na tisic dolard tab.. C. 20ti-leta. Viktor Kubica, tet na tisic dolard tab. B. Bratry Bat'ovi ziskal br. organisator. Tak bratfi a sestry postarejme se na ph:St schtzi zase o nekolik novYch elenir a br. enkytik nam ponrefte, nebo my jemu, neb on ma teS tekrY Nekde by nacho ziskal, kdyby nebylo tam toho druheho. Ale kterY vek to mini poctive a spravedlive s Jednotou, ten se neohlik na nikoho a p •ida, se k ni beze vtech pomluv a vytakek. Ted' vas veecky bez rozdilu zvu na divadlo 6. kvetna o 3 hod. odpoledne v sini R. G. Fossa. Hrati se bude kus "Pepiela z male hospildky" od Rich Branalla, veselohra. Vstupne jak obydejne nizke.

Vg ak davejte pozor na oznamku ye Vestniku.

Hudba bude pri divadle i veder pri taneeni zabave a sice hrati bude kapela Nesvadbova z Rosenbergu, a 2e pane hraji to u2 je yam vg em znamo, tak se veichni hezky poba.vite pti divadle i veder dobte vytancujete.

Na zdar!

R: Mikeskova.

vEsTNIK Rad Poltrok Houstonu Cis. 88 Houston, Texas.

Oznameni mimokidne schuzeradu Pokrok Houstonu cis. 88 na Studewood, ktera, se bude odbyvati v nedeli dne 22. dubna 1934 0 2 hod. odpoledne, za ffeelem stavby nove kadove sine. Pfitomnost v gech Menu jest tadouci.

Josef Kalousek, pfedseda Frank Olexa, tajemnik K paySininuti kadu Dobrota els. '78.

Jourdanton, Texas. eteni bra •i a sestry!

Zde y am podavam vysvetleni od H. U., 0pfljaek doslovne: "Nemame zde nic ohledne Vijay proti certifikatfim nekterYch eland. si nektefi, )ak sdelte jmena, a kolik katdy musi mit.

Take poglete certifikaty".

Podle shora udaneho, ti eleni, ktefi se phhned v prosincove schfizi a podali /._adost o piijeku, a ktere nebyly vilbec obdrtene H. U. a jet by si pfali piljeku je g te ted', jsou tadani, by to oznamili co nejcifive. Kterym jest to motno, mohou oznamit a poslat certifikat na mne, tak abych je mel v rukou jegte do pfigti schfize, prvni nedeli v kvetnu.

Doufam, Se pfani mernu vyhovite, neb jest to ve vas prospech, jinak fad by byl nucen lednat die stanov.

S br. pozdravem, S. A. Vagina, fieetnik.

ltad Svaz eechoslovarui Cis. 92.

Fort Worth, Tex. EOLESTNA VZPOMINKA. Pospicham zase s par faclky a oznamuji Se srdcem zarmoucenYm vzpominame duesvarn, Se jsme se usnesli potadati zasterkovou niho dne, 14. dubna, 2e jest tomu prave rok, co se s nami rozloudil na g milovany mantel, zabavu pfi gti nedeli, dne 22. dubna, zaeatek v 8 hod. yeeer. Hudba br. Blatka. Tanec pdjotec a dededek, de od podlahy, na levo i na pravo, jak kdo JOHN VASEK. chce, a vstupne jako obyeejne. Posledni faSmutna, byla to hodina, smutnefei ten den, kdy2 nam na g' milovanY mantel, otec a de- dove. zabava mega peknou nav gtevu, proto doufame, bratil a sestry, to nas zase hojnou dedek odegel. O, jak nam srdce pulca, litosti a bolesti a Ty o nidem nevi g. Jak radi navgtevou poctite. Obzvla gte nage sestry a bychom se s Tebou je g te jednou seen a damy vubec, mely by nezapomenout na ty spattill. Tvoji milou tvat! Marne v g ak nage pekne zasterky, neb nejpeknej gi zasterka dohledani, neni Te vic mezi nami. Prazdno, stane peknou cenu. Nu, a to mutske pokoleni ,take rado oekem hodi po One zasterce. smutno v celem dome, stYska, se nam moc po Tobe, vg ak pkijde doba, kdy i my za Te- Proto maminky a dceru gky, s chuti do prabou pfijdeme. U g el jsi veemu trapeni na torn- ce a budeme zapasit o cenu. Take posledni fatiova, schfize byla eetne navgtivena. to svete, tak aspoft vime, Se jit Te nic vice Na dnegek v noci se pkihnala elektricke, a neboli. Spi sladce na g drahy man2eli, °tee vetrna boufe a hodne zapr gelo a znadne se a dededku, my na tebe nikdy nezapomeneme.

Dnes kytidku vzpominek na hrob Tvtj kia- ' ochladilo ,ovgem net budete tyto faclky dem na dtikaz, .2e v gdycky na Tebe stalou snad bude zase teploueko.

Pii neclavne bouti uhodil blesk do obydli vzpominku chovame. Co ti mu2em jineho jenom telu zemi lehkou. Spi sladce v nag eho fadoveho br. Tony Tatarevi6e, ale hrobe svem, my na Te nikdy nezapomenem. etastim je, to 25.dnemu se nic nestalo, jen jedno device, jsouc u nich pra ye nafAtevou, Odpodivej v pokoji! shodilo to se sidle, na ktere sedela a kistaTo ti pfeji, la bez vedomi.

Veichni domaci v to hrtize zarmouceni, mantelka, ditky a vnuci. a leknuti domnivali se, 2e jest mrtva, aveak za chvili ji ptivedli k 2. ivotu, a na etesti byla Divadlo v Houstonu od l oteno o tSrd9n. bez irrazu. Domek je snad hodne poekozen, Minuleho tYdne oznameno bylo ve Vestniku, ale zminenY br. dr2i poji gteni, tak ze sam 2e 22. dubna ma se hrati v sini tadu 8tefa- neutrpel ekody 2adne. Jak dobte je, pamatonik v Houstonu lidova vesela, hra pod navat take na poji gteni proti ohni a boufi, vgak zvem "Filosof od verpanku". Timto oznamubohutel jegte se hodne najde tech liknavYch, jeme vgem navetevnikam a naeim p •izniva pak je ji2 pozde natikat. Jako pojigteni cum, to divadlo je nutno odlokti na posled- votni, tak i pojigteni proti ohni a bouti ma ni nedeli, 29 dubna. Zadali jsme. s opravou si- mit kaZdY na pameti, neb tadnY nevime ne a shledalo se, 2e vzdor nejlep gim innyslinn jak s nami osud zahraje. nelze opravu behem jednoho tYdne nalekte Bratte Franku v Taylor, Tex., gratuluji ukoneiti. Odkladem timto nebudou v gak nav- yam k postaveni va gi kadove sine, at' jest g tevnici nikterak zkraceni a na ge sin v novagi chloubou. \rem svem havu bude pkijemnYm p •ekvapeTak na shledanou v nedeli v na gi fadove nim. sini! Uctive vas zve: 2enskS7 zabavni vYbor.

A pak divadlo samo bude jednim z nejlepS pozdravem, g ich, je2 kdy na naeich prknech bylo podaMarie Juranova, dopisovatelka. no. Sam retiser, br. Sulda, si pochvaluje, 2e .podobneho kusu ji2 davno nemel v rukou.

Nedoslychavi a zyukovY film. Po zavedeni Hra je srdeene a lidskY sestavena, zladena zy ukoveho filmu pfestali namnoze nedoslYdo vg ech tonin, ktere ovladaji lidska srdce, chavi kina navg tevovati, jetto zaleti nejen ma vesmes vdeene role v rukou dobrych herna obrazku, nYbrt i na dialogu. Nyni vgak, eft a jeji tendenci je zdurazniti poctivost a jak oznamuje Umschau, pomohlo si v teto slug nost. Samotni herci se jednohlasne sho- nesnazi jedno zy ukove kino velmi jednoduge. duji, Se divadlo toto bude nezapomenutelnY Zatidilo si sluchatka, jet mohou bYti spojena potitek pro vg echny pfitomne. se zesilovaeem a jet si katclY nav gtevnik muK hojne navg teve tohoto vYjimeeneho di- te vyZadati. Pki torn je mono katdemu otovadelniho pfedstaveni upfimne zve na ge kra- 'denim knofliku na sedadle bez vyru geni soujany z Houstonu I okoli, sed' dosahnouti sily zvuku, ja10. se mu nejZdbaN:11i epe hodi.

Strana 5.

Oznameni funrti a dikuvzdani.

HlubokYm 'talem sklieeni oznamuj erne vgem telum a znammYm, te se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe na geho draheho mantela, otce a clecleeka FRANTIgliA PLAgKA, kterSr dokonal svou pozemskou pout' dne 15. bkezna 1934. Dne 13. bkezna pracoval v poli, sanel korn, pti dem2 se mu spla gil potah a byl ph tom smrtelne poranen, od kterehot poraneni na tfeti den skonal v nemocnici King Doughters v Temple, Texas.

ZesnulY narodil se v Zadvekicich na Mora dne 25. listopadu 18'71, a do Ameriky j el co miadik 20ti letY ku sve sestte Franti g geneikove do Welcom, a za d ye leta se-ce F' pfestehoval do Granger, Texas, kde si vyvolil svou dru2ku zivota slecnu Rozalii Baronovou, s kterou2 211 a2 do sveho skonu, 3t let a jejich man2elstvi po2ehnano bylo par ditky, 2 dcerami a 3 syny. Hermina provdand za Frantieka Pomykala a Andelina provdand za Antona Gerzu; 3 syni: Frantieek, John a Josef, kteti bydleji se svou matkou doma.

Dale zanechava 3 vnuky.

Touto cestou vzdavame srdeene diky vgem kteti nam byli napomocni v naeern takem zarmutku nad odchodem naeeho draheho man2e1a, otce a dededka. ZesnulY byl pohiten na Bratrskem htbitove v Ocker, Tex. dne 17. bSezna, za velkeho freastenstvi ptate. a znamYch. Zvldete dekujeme dp. farati F. J. Kostohryzovi za jeho krasna slova fitechy jak v dome smutku, tak v kostele a na ye, a te2 srdednY dik pani faratove Kostohryzove za zahrani krasnYch pisni na varhany, te2 zvonai-i za zvoneni a te2 srdedny dik Sboru Ocker za krasne zpevy, dale srdedne diky veem za krasne kvetiny, hrobatirm za ptipraveni posledniho mistedka odpodinku a vgem, kdo nam byli napomocni, zaplat' Pan Bah! Take vzdasame srdeene diky tadu CeskY Prapor Cis. 24, SPJST.,, ku kteremu2 tadu zesnulY Ty manteli, otce a dedeeku site v hrobe spite ale my tako na vas zapominame a te2ko je nam, kdy2 na vas vzpomeneme, ale marne naee myelenky stale u vas dli; velkY bol zpusobil nam Vag tak brzkY odchod. Srdce naee krutYm bolem se sviraji a odi slzemf se zalevaji v zarmutku, co v gak Nino zeme pojme, nikdo nenavrati. O, jak radi bychom se s Vami jeete jednou seeli a spattili Vag milovanY oblidej a mile oci. Touhy naee vgak jsou marne a marne hledani, Vas neni vice mezi nami. O. verne srdce a drahe oci, neblakte nas jiz vice. StYska se nam mnoho pc Vas. SPete sladce ,na g drahy milovany, chime: sen sladkY. My na Vas nikdy nezapomeneme V klidno Nino zeme lehko vlokly jsme sladky poklad, kde ji2 boute ani vanek neruei Vag sladkY spanek. Spi sladce drahY man2eli otce a decledku. S Bohem, nikdy na Vas nezapomenem, dokud nas Pan Bith take nezavola To ti venuje ManSelka, ditky a vnuci. tspech divadla v East Bernard. — Z East Bernard, Texas, se sdeluje, 2e tam v nedeli dne 8. dubna studenti deetiny na Texaske statni universite v Austin sehrali v sini Slovanske PodporWici Jednoty Statu Texasu krasnou vesnickou veselohru "Na man2elske fronte klid". Pted divadlem promluvil Dr. Midek a srdeane podekoval tadu Karel Jonag za propitideni sine 'bine zdarma, pani J. H. Novosadove, sleene Jitine Matejkove a jejim studentilm a studentkam za obstarani hosti ny, p. F. V. Urbieovi za ptipravne prate pro divadlo, dustojnemu p. Jos. C. Kuncovi za laskave oznameni divadla v kostele, p. Dominiku Nezvalovi za uspotadani jeviete, p. Janu Kopeckemu za ptivitani a dovezeni a p.

S. Gajevskemu za ptedstaveni. Dvanact studentil a studentek hralo fipine zpameti a hra vypadala jako skutednost. Studenti i studentky hrali s chuti. Zpevy, jimiS hra je jako protkana, znely opravdu velmi krasne. Divadlo. poprve hrane v Americe, se velmi libilo. Na y -etvabylmipkn.Nstudem volame: "Dale, kupfedu a zpatky ani

Strana 6,

VESTNIE

Ve E,tredu, due 18. dubna 1934.

Dues mame organiatory, a jsem jasta, ze zova byla vzata do nemocnice a zrovna na jsou to vesmes bratil sveta zku geni, porneru operadni still. V torn samem miste lezi syn znali, i ti mladsi, jako bratr Bou gka, u rids, bratra a ses. SilovYch, a sestra St. Cricq-ova nezku genY, ale s bystrYrn vzdelanim. Tedy byla vzata dornu z privatni nemocnice k dalpfijrne-li Mena ciziho, neudela to pro dolor, g imu Vgem teem pieji brzkeho uzdraale proto, ze v nem poznal dobreho eloyeka. veni a gt'astnY navrat v na g kruh spolkovY. Dallas, Texas.

Rok dobre, plodne prace mame za sebou Ctena, redakce a mili etenati! druhYm rokem nednvera se seje, tfetim roJa si rada zadebatuji s mu2sItSimi, racleji Rogers, Texas. kern 'Stvanice a bude tu zase sjezd, do kteZpropaciena prohibice koneene jit gla ke net se tenami, neb ty mnohdy pti moji ferelic) piljdeme s pinYm narudim krasnYch, di y e schtizi ttesou hla,va,mi, tak ae rnivain vern dertuna a, s ni vsechno zlo a pokrytecvlasteneckYch frazi. Takovi jsme byli a tatvi, ktere s ni kradelo ruku v ruce. Tea i ta strach, by z toho nedostaly srdedni souchotikovYmi a,si ziistaneme. Vezmerne kterouko-li ny. A to bych opravdu nerada ,neb marn pfiroda jako by chtela nam dokazovat, knihu nasi stare historie ,a v gude se dodterne sucho ma bYti pora2eno ,leje a leje neustale, svYch hrlchu dosti, a jiste nebudou v peklc jedno a to same. Bratr kdy bratra, pritel vedet co se mnou. sotva se na nekolik dne vyeasi, opet prgi. ptitele potteboval, tu mu cele sve srdce Nag e Jednota byla zalotena dne 1. CervenAle aspoti farmati se raduji, se piece dost busve statky-mezi neho rozdelil, svym de vlahy na vgechny jejich plodiny. Hospoce roku 1897, tedy bude stare, 37 let letos v plagtem ovinul ,ale jen potud, pokud ho podynky se opet raduji ze svYch zahradek, eervenci. Ti bratti, kteti ji tenkrat tteboval. M mel pevnou padu pod nohama, meli ty nejkrasnej g i idee, udrteni tovanskese jim na nich vge pekne zelena a ae ani tedy se ne g titil zvat kde jakou luau proti samy zalevat nemusi. Na gi ochotnici se opet ho naroda v cizi zemi na dobu co nejdelgi. nemu, aby mu opet vzal, co mu pied tim dal. raduji z iispechu jaky men v nedeli hte Videli kolem sebe lid, ktery ptijitdel ze staA historie se opakuje v jinem ramci, ale jed“FalegnYch Prorokt", kde tea tu zatrolenou re vlasti, jak touti po dui sptiznene, jak no, ta same,. prohibici pomohli zdolavat. 2e to sehrali znatouti sejit se s krajany v krou2ku avernem, Posledni dny jsem cetla knihu, "Kralovna lnenite, byl dfikazem potlesk, kterY sklizeli, navzajem si poradit, jeden druhemu vypoDagmar" Nejlepe se mi v ni libi knez, otec a vybuchy smichu obecenstva v hledigti. NAmoci. Ti broth videli kolem sebe lany zerne Dobrohost. On ueil na,rod pohanskY zamilovgteva byla velika a proto na gi herci radosti nevzdelane, ptiletitost k dative rnnoha Cesvat si viru ktest'anskou docela jinYm zptpredstihoval jeden druheho.

14m rodinarn.. Jim ani nenapadlo, ae za par sobem jako jeho ptedchtldci. Ti, ktit symbol Te2ko tici kdo hral nejlepe, neb v gichni se let bude zastaveno ptistehovalectvi, jim ani viry ktest'anske ueili hrozbami, mueenim, nenapadlo, ae za pouhych 30-35 let jejich snatili, by do hry vlotili v gecko sve umeni a vezenirn a mirth On jen ptikladem. Ponechal opravdu, ae mnozi a2 ptekvapili svou vYteevlastni (Yeti se budou tenit, vaavat navzajim jejich buaky, jejich sktitky, vederni pojem s Ameridany. Tech nekolik roku uteklo nou hrou. Sestra Vlasta Coufalova v Aloze botnosti, ale kdy pti glo utrpeni, tu jim svuj jako jarni vody, zustaly po ni brazdy vyVandy, zpevaely, byla opravdu rortomilYm ktit ukazal a lide klekali a s nim se navzimlete, nad kterYmi stoji cela rada bratii a zjevem a hrala se v gi tivosti, takae se obejem modlili. Udelal z kraje raj, kde dtive censtvu velmi libila. Jeji partner, v doze sester, kteti v duchu stale stejnYm tarem byl plat a souteni. A tak i dne gni ueitele, svou starou vlast miluji, kteti.,41 chteji sve Karla, zhYdkaneho milaeka pani domed, br. vudci na,gi Ceske mladete. Musi jim ponechat dal zachova,t, ale cizina jim je here pod ruRita Zvolanek nikterak neznstal pozadu a co jest jejich, angliainu, ale' pti tom ueit je kama. Nasilim je nutit music se eesky hral svou ulohu znamenite. Jeho povedenectit rodnou zem svYch rodicu. TakovYm do deskYch spolku vstupovat, do schtzi choho papinka, mazaneho prohibiedka, kterY za sobem zpfisobem jich na gemu narodu zachodit jest nemotnosti. Tedy zbYva dasto stkedm yetrem vgak inazal gigku o sto Best, yYborne cesta, dat jim trochu obojiho. J. E. S. Vojan vame. 2adnY uditel by nenaueil taka cizi a do vgech detailu sehral br. J. Hurta, jeho podatene medium, takto velkeho mazavku, pig e: "Bud'me Cechy a pti tom Amerieany"! fedi, kdyby jeho vlastni matek gtinu neovladal. Tedy sem a tam malt' fistupek na gi mlaDnes, po 37 letech, na ge Jednota bude nuna kterem zkou gel synj vynalez na yypraskade2i nam neu gkodi. Aikat,: at' se uei ,neb ni mazavkil, vYborne ptedvedl br. Karel Kacena natere sve &lanky poopravit. Nate daljim eeskou gkomuses, je zastarale.

Tea br. Karel Kalenda ml. v lenda laske spolky jsou 'Ceske, Italy se zde hledelo na to, by vase ditky se desky Oily, Sokol lu, dejme jim i odborneho ueitele.. Tieba byla loze Migpulky se libil, tea jeho kamarad Kloby snaha vedoucich ta nejlep gi jsou mnozi basek, s nima byl ve spolku proti pijactvi na eeskou vYchovu venoval sta a sta dolamezi nimi s obyeejnYm yzdelanim a nemokteroua ulohu hral vYborne br. J. Mikeska ru a piece ua jsou ptipady, kdy se manaelPane tea nlohu naivni Pavliny sehrala sl. hou dati ditku to, co oni od neho odekavaji. stvim deti, stare spolkove rodiny dostali Vilma Martincova, fegackeho porudika dobte mezi Ameridany. A nyni, kdya cela iodine, Obetovat nejakY obnos na vzdelani sveho vystihl br. Fr. Martinec. Br. Jos. Andinec znajest Menem nas! Jednoty a ten novY vetkelec ditka nikornu neu gkodi. Hermann Soehne ma anglickou jednaci fee.

Nemci jsou lid pro menite sehral svoji nlohu kamarada Karim, pozna, tu svoji deskou rodinu hodnou, zaziravt ti videli wady nekolik let do pkedu.

Bulife, hejska, flamu, jena jej neustale o miluje Si ji, chtel by tea bYt poji gten kde prachy pumpoval. Svoji ulohu panske Jul! Dnes, kdy cely suet obraci kris! nemecke, jeho aena neb mua ,tak my fekneme: "Ne!" na kterou stranu se vrhnou amerieti Nemci pane sehrala Laura Fojta gkova. Barona Butk rozlousknuti, neb naZde jest teakY oti gek tnui podatene sehral br. Jan Beeka. Na Astoji na strak. Dosud nezapomneli valky pose Jednota, mluvte si co chcete, jest pfece s spechu tea se podilela sestra Neli Beekova jen spolkem na divot poji gt'ujicim, a protoledni, kdy byly jejich majetky vladou zabaktero, draela ze sve napovedni budky ostraZiv koda kaadeho elena, je-li to mud neb aerie, vene a oni pod policejni dohlidkou.

Dnes ti g te vgechny herce, by to dot:4*e klapalo. mead! jsou Amerieany, a stall. budou kteti nam svYm dobrYm jmenem, distym klid.

Jak herd= za jejich peknou hru, taktea charakterem dokazuji bYti dobrYmi eleny ctenemu obecenstvu, ktere se v tak hojnem Bude-li se rozmahat bol gevismus, komuMy se radi Mame mezi Amerleany ve11podtu dostavilo na na ge divadlo, srdeenY dik! nismus a socialismus takovym zpOsobem jak 1cYmi. Napovidame jim jakYm lidem miruTeti p. Toni. efeikovi za darovam zmrzliny se deje behem poslednich nekolika let, co milovnYm jsme, jake nage Ceske, zeme jest srdeene dekuje krouaek ochotnikil Sokola nas odekava? krasna, jakou bohatou historii mame a al Tet se musim zminit, ae na ge jednota SeaBratra Navratila jest dobte dati za pHho dostaneme tam, kde ho chceme miti„ ae ton ziskala ye sviij stied mileho br. Jana Klinklad; jest on stareho yydani, ale s modersi nas pane vatit, ae se snati nas vice pokovskeho a zajiste v nem ziska dobreho pranimi nahledy. znat a najde-li nas takovYm jakYmi jsme se covnika a mileho bratra, kterY je nam srNas deskoslovenskych rodin y ma bYti svatu projevi ptani vstoupiti i do kruhu dedne viten. Z nageho stfedu vgak ztracime tou povinnosti chro,nit odkaz na gich ptedlal, spolkoveho neb kostela„ my ale fekneme: velmi dobre pracovniky br. Jana Beeku a udit sve detky na gi tea udit se je za ni ne"Ne!" Tlouci na narodni buben dovede leda sestru Neli Bedkovou, ktefi jak nam sdelili kdos, ale aby se sam uplatnil a rozumne stydet, vtdyt' v gechna ta prace zde smetuje jia tento mesic odjiadi do stare vlasti. Pfejek povznegeni nag eho naroda, a na ge stare,. uvatoval — mak) kde, me jim ze srdce, by se jim ye stare vlasti Nag e Jednota elenstvem upadala posled- vlast je krasna, lasky hodna, a jest vase, nage. libilo a aby opet mezi nas zpet zavitali, nenich nekolik roku. Proe? Protote ji nebyla Necht' se nikdo nedomnive,, ae pi gi tak nalezli-li by y e vlasti to, co by je uspokojilo ge 6, ditky desky neumi. ne!

(Jana pkileaitost rozvinout se tak jak k tomu proto jen, ae na Volame k yam g t'astnou cestu a na shledapomery ukazovaly. Jen proto se na gi bratti V g echny dobre mluvi a vtdy se hlasi k 'tarorou! Kdy as? nechali najat k cizonarodni spoleenosti, proto- du deskoslovenskemu. U nas se mluvi jen Za Sokol v Seaton: e svYch vlastnich tadach pochopeeesky, a mYm ptanim vtdy bylo mitt motnost ae nebyli y Kamila Fojtagkova. ni. Main zde dopis, osobni dopis, od bratra, jeti s detmi do na gi vlasti a osobne jim ukazati mista, o kterYch jsem jim pti katde gkokterY me pig e: "Ani nemate sestro Ondrfi VTIP A ROZUM DETEM BROUSI, va tug eni, kolik desitek lidi jest v Ennis a ptiletitosti vypravela. Molt snahou bylo od dukladne zejmena bajky neb basne o tivoprvniho jejich zrozeni, by byli k utitku ndgt'ovv okoli pojig teno u cizonarodni poji eig ich neb o demkoli vtipne slotene. Poslouny . . ." A tak jest to ye vg ech osadach. Ten rodu slovanskemu, ale nynj stojim v rozpochaji takovYch rozpravek, misto vypraveni bratr v Ennis nebydli, ale enniske pomery ru sama se sebou ueinila-li jsem dobte?

V Tonijsem jse byla volana za svedka k sou- o skuteenYch udalostech, deti rady i pama031ate zna. tuji si je snadne. A ponevadt v takovych roProd, protote na g i lide si hledeli vice osob- du, po prve v tivote jsem vstoupila do soudni zumne slotenych podobenstvich bYva obnich ttenic, sve chyby nevideli ale osobni sine, a v to chvili jsem si po prve uvedomisateno obyeejne nejake mravne naudeni, mula, ze jsem sama, na, sebe zapomnela, ,celieovali, as elenove pomalu ustupovali. te se jich detem dostavat pro dvoji pottebu: S pozdravem na mile etenate jsem Dries na rozvalinach chceme re,zem hrady i aby na ten eas mysl jejich neeim libYm se stavet. A my je muaem postaviti, ale tim Ant. Ondrugkova. zamestnala, i pomalieku to, cot se jim popra,vYrn bratrstvim, no t6.rni ttenicemi. ktere Dougka: — Po ukoneeni dopisu jsem se zdeji shodi, v nich uvazlo. (Podle J. A. KOzase isou na obzorti. dozvedela, ze zase mils, spolusestra Alb. Ko- menskeho )

FILIDKA ZEN

VtKAZ

NOViCH eLENU ZA 311).1SiC BliEZEN

1934, DLE RADE. , TRIDY POJISTEN1, STARI A OBNOS POJI§TEN1.

Cislo radu

4 6 24 24 24 24 25 25 25 25 28 28 29 29 29 29 29 32 39 39 41 47 47 47 47 47 48 56 69 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 74 81 81 81 81 81 81 83 84 84 84 84 87 87 88 88 88 88 89 89 89 91 92 112 113 113 113 113 113 113 113 113 130 135 135 135 139 139 143 146 148 148 148 148

Ti Ida BCDE 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1

1 1

1 1 1 1

1 1 1 1 1

1

1 1.

1 1

1

1 1

1 1 1 1 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1

1

1 1 1 1 1 1 20 47 9 1

F

Stai• Obnos pojW. GH 1000 36 1000 17 ,001 21 1000 20 1000 29 1000 20 1000 39 1000 41 1000 23 500 24 1000 9 1000 500 1000 500 44 1000 31 500 37 1000 21 1000 1 16 1000 1 17 1000 1 21 1000 39 1000 18 1000 35 1000 33 1000 33 1000 21 500 12 1000 20 1000 19 1000 26 25 1000 1000 31 1000 23 1000 16 24 1000 27 1000 21 1000 1000 22 1000 1 31 1000 20 1000 23 1000 26 1000 24 1000 16 1000 21 1000 1 31 1000 16 1000 16 20 1000 1.6 1000 1000 47 1000 10 1000 40 28 1000 50C 16 500 16 16 1000 1000 17 17 1000 1.6 100C 1000 19 100C 28 100C 16 17 1000 28 1000 19 1000 1000 17 1000 26 1000 20 36 100C 27 1000 500 23 1000 38 22 50C 1000 21 17 1000 1 28 1000 100C 24 1000 53 2000 32 1000 21 1000 23

Strana 7.

Arts mix

Ve stiedu, dne 18. dubna 1934.

PojiAeno v bide B Pojigteno v tri(16. C PojfAteno v tilde D Pojigteno v tilde E l'ojieleno v 11•(16

20 47

Celkem Promerne sttiiri Prumerna pojistk a

83

Pripojisteni

BC Ika,d 1 135 1.

148 Odbor DkskY. Docasnri Lid

Mlada Lava.

Pranas Dovalga

let vice $952.00 mere

stati 51 53 20-leta do =i.

1 1 1

Obnos 500.00 1,000.00 Obnos 1000.00 1000.00 1000.00

24 21 39 54 34 :);.)

55 70 70 SI Si 81 83 83 83 83 88 88 88 88 104 112 112 112 112 112 112 112 133 148

1000.0C 1000.00 1000.00 1000.00

1000.0C

26 Celkem 34 ,Tsern s pozdravem,

8,000.00 Edward L. Marek.

ZAJIMAVOSTI. Strom v Tichomoii, kterk hoji, chtipku, butle pestovan v Evrope. V krajine u mesta Pau ye Francii konaji se pkipravy k vysazeni aleji stromu Niaouli, kterS7 roste na tichomokskem souostrovi Nove Kaledonie. Tento strom je pokladan za vzacnSr zdroj, kterS7 zptsobil, v Nove Kaledonii je velmi zdrave podnebi. Domorodci dogivaji se tam priimerne 80 let. Z Usti stromu Niaouli bude vyraben zvlagtni vYtagek, kterY je pougivan v Nove Kaledonii proti chkipce. Podle vkzkumu prof. Renauda ze Sorbonny jde o lek velke ceny, kterS7 ptisobi ptiznive i na mozkovou chtipku a zanety prOdugek.

Mirne alkoholu neg kodi. Osobni lekaf prince VValleskeho, Sir Thomas Horder, proslovil v LondYne kee, v nit vzdaval velikou chvalu — pivu. Pravil: Je hojnost dakazu, to jak vo, tak vino jsou cenne potraviny. Hlavni hodnotu piva, jakoZto napoje, jsou jeho vlastnosti posilujici a povzbuzujici a kekl bych, to jsou to ctnosti, jeg unikaji i nejkritiete j -ichernkalyse.Chut'kjidlemozkvou funkci prave tak, anebo vice, jako funkci g aludku a je povzbuzovana mirnS Tm ug ivanim takoveho napoje, jakSTm je pivot Zdroveri dostava se pobidky k g'ivotu, cot ma za nasledek tirg i a bohatej gi einnost. V§echno to leli mimo okruh vedeckeho experimentu.

Jen Zit nebo dokonce iiti dlouho neni to, na 6em zalezi. Dulezito je, abychom zili pine, ilLtecne a Wastne.

8estnacte vS7roci litevske republiky dalo popud k temto nekolika informacim o malem narode a jeho kulturnim Zivote. V Praze gije d y e ste studentu Litevcu. Autor tohoto elanku je mlady litevskY gurnalista.

ITVA je stat z osmdesati procent zemeL To dava celkovS7 raz vegkeremu kulturnirnu Zivotu. Od ustaveni noveho sta.tu se mnoho pfetvofilo, zreformovalo a hospodatsk3) Zivot soudasne se 2ivotem socialnim i kulturnim nabyl osobiteho razu.

Jefte v rode 1920 bylo na Litve §edesat procent negramotnYTch, dnes toto procentc pokleslo j12 na polovinu. Na universite v Kau -nasuje50td,vknouzea.

Neni chalupy, kam by dnes nebyly ji g pronikly litevske noviny. Je gte nedavno se na vesnicich sportu vysmivali, dnes se ujima sport i na venkove. V mestech jde oveerr rychleji kuptedu. Kdo navetivil Kaunas cine§ni a doeasne hlavni mesto Litvy (Litvane pokladaji stale je'ate za skutedne mesto sve Vilno, zabrane Polaky,) tekneme pied deseti lety, kdy se stal hlavnim mestem, nepoznal by to mesto, jak vzrostio jak se modernisovalo zaroveri s celou ostatni zemi v komunikacich, v zdravotnich zkizenich, jako jsou lazne a podobne.

Pied valkou se litevska literatura zabY71,ala mySlenkov'e hlavne namely. narodneosvobozovacimi. Utladenyi a porobeny) narod volal po svol3ode zesty svS7ch basnikri. Spisonebylo mnoho. Z prosaikri jmenuji realistku Zemaiti a syrribolistu ViennolisZukanskase. Za nesmrtelneho pokladaji Litevci basnika Jonase Maironise, jen2 svYrmi basnemi probouzel narodni vedomi lidu opevoval krasu litevske pkirody. Mlada generace spisovatelska po valce ptijima, smery moderni, radikalniho my glenkoveho obsahu Nejnoveji se mladi seskupili do literarni organisace Naujoji Romuva, kde pod vedenim mlacleho iurnalisty a kritika Juozase Kelinotise delaji ptevrat v literarnich metoclach zabS7 vaji se vSak take politikou a vYrtvarnY7rr umenim.

Za hranicerni je znamyr prosaik Mykolaitis-Putinos, a to hlavne svYmi romanem Altoriu S'e'Sely (Ve stinu oltate), jeho posledni dil letos Cizinci nazy'7 vaji Litevce narodem zpevakii Vridce narodniho litevskeho osvobozeni Jonas Basanaviolus sebral jen v sve rodne obc deset tisic pisni, opevujicich ptirodu, lasku smutek i radost.

Litevci maji vlastni razovite hudebni ndstroje, jinde v Evrope nezname. Tak na ptiklad kaukles, podobnY7 harfe, je velmi oblibenYr. Take hudbe se velmi dari od 'east( republiky. Vynikli skladatele Ceslovas Sasnauskas, skladatel Naujalis, Stasys Simkus, Grnodis a Tallat- Kelpsa. Za hranicemi je znamYi litevskY7 tenorista a budovatel statni opery Kipras Petrauskas.

Take nekteti maliki a sochaki se dostavaji za hranice se svSrmi dily. Tak se mladY litevskYT narod veleriuje do kulturni souhry sveta a jeho zdravY7 zaklad opravriuje k nadeji, 2"e si jeho umeni uhaji C'estne misto na kulturnim zapasiSli. Blana ze slepieich vajec u g ita v chirurgii.

Chirurg R. Lampe ye svobodnem meste Dancigu zavedl znovu do prakticke chirurgie davno jiz zapomenutY7 prosttedek, slouZici k urychleni hojivosti ran a vtedri totil nu ze slepie4ho vejce. Tato blana, jet obsahuje bilek a naleza, se pod skotapkou, ma opravdu velmi znahaY7 vliv na rychle hojeni ran. Neni dosud jasno, proe tak prisobi, ale byla pouZivana ji2 pied .23 lety dolnorakous10m usnim operatorem k zrychleni hojeni natrIenS7ch ugnich bubinkti a v roce 1925 v Praze dr. JarnAem ke kryti operadnich ran na pokusnYch zvikatech v laboratoiich Ceske university,

S trana 8.

Utedni Organ Slo yanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOIXKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., Rest, Texas Pcedplatne 65e rodne. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni paclevny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik • has the largest circulation o Czechoslovak Weekly in South.

Certifika.t els. 2024 Spoled. cis. 8220 Odbor pojigteni statu Texas.

Timto se stvrzuje, Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas, Fayetteville, Texas, spinila dle ptisetneho vYkazu ygechny potaday ky vstahujiciho se zakona a timto se ji delta pravo provozovati obchod bratrske , podpilrne jednoty v hranicich statu pro rok kOndici 31. btezna 1935.

Na svedectvi dehot podepisuji svoje jmencn a pkikladdin svoji Utedni peeet v Austin, Texas, tohoto dne 9. dubna 1934.

R. L. Daniel pted. odboru.

Dcjme pkilciitost mladezi. Casove dozravaici ohledne na gi tadove omladiny daly sobe za podna svYch vecne psanYch dopisti sestry Ktemenkova a Ondrfi gkova. Nage mladet narn zarueuje budoucnost. Dnes iname jine pomery net byly pted 30, 20, nebo 10 lety a my se se jim musime ptispusobit. Jsou tady, kde starai elenove jsou sesadne proti novotam a nepteji novYm a pokrokovym my glenkarn. Byly v minulosti jine zvyky, jine zpilsoby a psychologie nageho du byla take odligna cinegni, musime proto se ptizpilsobiti ptitomne dobe, chceme-li pokraCovati s duch.em easu a chceme-li do naBich tad ziskati tu na gi naciejnou budoucnost, nag i mladet. Mame tolik peknYch tadovYch sini. Poutivame jich v g ak k prospechu na geho vzriastu? Pro' neotevtiti sine nagi aby se tam schazela, potadala svoje zabavy. Nebylo by lepe, kdyby se v sinich omladina dasteji sehazela, cvieila v divadle, fedi, eteni, tedneni, spevu atd. pod dohledem star gich elentl? Omladina potfebuje zabavu a kdyt jim ji nedate dobrovolne, ona si ji najde. Vtielyt' spolkova sin nebyla budovane pro tucet ei merle schazi a fadu taneenich zaba y do roka, ona behem let shnije stejne — prod ji nevyutit prospe gneji, pro utitednou zabavu omladiny? Bude to nejlacinej gi pojigteni Vag i vlastni budoucnosti, kdyt dovolite te mladeti poutivat vice Val i jejich tadove sine, dokud o ni stoji a je ochotna jit Va gim smerem, net pozdeji strati zajem a pak si ji ani nedovedete koupit za mnohonasobnou cenu te sine, nebo at Varn svet odnarodni! ! Pak ov gem uz bude pozde a rind nam budou ty na ge tadove sine? renujte, bratti, teto nesmirne daletite otazce patfienou pozornost. Jeji kladne vytizeni bude pro dobro a lep gi budoucnost na gi S.P.J.S.T. Za sebe mysli, za sebe pracuj — neeekej! rozorujeme-ii scheze na g ich fade, zarazi nas zjev vtdy a povet gine vgude stejnY. Vgude vidime dva aivly, jeden men gi, ten vtdy mluvi, vede a ureuje, druhY — ktery vtdy ptedstavuje 90 proce-nt ptitomnYch, posloucha, fu el, jen kdyt je vyzvan nesmele zdvihne ruku k hlasovani,•nebo obe k potlesku. Jsou Caste piipady: Cleni opravdu dobti jdou do scht.se a cestou ptemY gli, co v8ecko feknou, ru)

VESTNIK chteji upozornit, co se pokusi prosadit. Ale ve schtizi se neodvati otevtit fist, tteba byli tisickrate ptesvedeeni, te jejich nazor je i kdyby byli jisti, te vet gina to schvali. mlCi, maji mluvit. Prod? Pe.tro.te. Zde mate jejich odpovedi: Prvni v rozhavoru pted schusi mluvil s podobne smY glejicimi a Cekal, ze oni zaenou druhY byl ptipraven, 'te to tekne, ale zatim byl konec — tfeti na to mysli, ale pak mu napadlo, prod prave ja si mana palit prsty, vtclyt' jsou tu druzi — avrtY to chtel fici, ale rozlobil by si ptedsedu patY, ten by si dal, mobil by ho do nedeho zvolit, a to vite, ze je mu takto lepe — '4estemu je pti torn dobte, a koho to boll, at' se stare, sam.

TakovYchto odpovedi dalo by se uvesti jegte cela fade. Lidmi, kteti nedbaji avych povinnosti, midi, kde maji mhivit, eekaji, at tadnou druzi, nebot' jejich sebevedomi je tak male, ze k Cinu se nevzchopi, a lidmi, kterYm pine taludky nikdy nedaji podnet', aby pomohli sy Ym bliznim — se hemti dnes svet.

Podobne ve spolcich a take v na gich tadech jsou Cleni stranici se &esti na spolkovem jeclnani, ponechavajici east° zodpovednou, tetkou a obaavou praci nekolika jedincam. Proto k nim dnes volarne: Za sebe mysli, za sebe pracuj, je to svata povinnost celeho tveho tivota i povinnost elenska, ktere se nikdy nezbavig , z nit bude jednou klesti nay siremu svedomi a syym budoucim generacim. Proto zadni hned a neeekej Co delaji jini. Zadlutena mesta a obce chteji se zachraniti od neod yratneho shrouceni obecniho hospodatstvi dotadovanYm zakonem, jen by jim dovoloval prohla geni bankrotu.

Jelikot bratrske jednoty jsou velkYmi jejich dluhopist, posledni sense Narodniho Bratrskeho kongresu usnesla se na energickem zakroeeni proti usakoneni uvedeneho navrhu a do Washingtonu byly odeslany ostre namitky. ZakonitYm vyhla genim upadku 'nest Ci obci ztratily by bratrske organisace velike sumy investovanYch penes -` Oklahomsky guverner mini dobY yat od bratrskYch jednot dane i pro gle dank prohlasiv, ze kdyt tyto maji zakonitou zalohu jako pojigtovny, maji stejne platit. Proti teto snaze zdanit bratrske podpurne jednoty je Aporne bojovano.

Nar. Br. Kongres se odmitave proproti navrhovane uprave kalendate, kterou chce prosadit organizace, usilujici deli dobu o zavedeni 13 mesicti misto dosavadnih dvanact. Naproti tomu se namita, te 13-mesidni kalendat by vy ginul z koleji celY system pojig tovaci, tabulky iimrtnostni a platebni, ktere jsou zaloteny na dobu 12 mesiell a placeni mesidni, etyrtletni a pololetni.

Kongres proto schvalil nahradni 12-mesieni kalendat, v nemt by vg ak byly svatky nepohyblive a stejnomerne.

Many vgech nesrovnalosti v dnegni spoleCnosti tvi v nespravnem tivote jednotlivet; ptislugnici tadne strany, tfidy nebo cirkve nejsou prosti vgech chyb. Zadna.z nich nemiite rici, nagi dlenove jsou bide bez sobect yi, zavisti, lide pravdivi a dobti, tijici v lasce. V gichni tiji stejne nespra yne, ovgem jeden chyb merle, druhY vice, a proto je nesmyslno vyhlagovati urCitou stranu za samospasitelnou.

A vgechno snateni stran a ttid bude marne, pokud vgechno usili jejich nebude smetovati k mravnimu obrozeni v gech jedincu a pokud neptestanou se hlasat jen prava, ale bude se tadati ptesne pineni povinnosti — slutba celku. A teto slutbe vsajemne musime se &it musime probouzeti i mravni odpovednost a potiranim sobeckosti ptsobiti k vyrovnavani spoledenskYch protiv.

Hlad. . . . Spisovatel Antal Sta gek napsai: "Hlad je nekest, hlad je htich, hlad je zlo ein; ale ne tech, kdo rano vstavajice; nevedi, dim sebe a sve deti nasyti, nYbr't tech, kdo jsou ptidinou, ze elovek hladovi, kdyt ma \eakdyt ma situ pracovat. A nese-li tu vinu jedna tilde lidsky spolednosti, pak vyvolave, proti sobe boj nejen hladovYch, ale vgech, jimt tento htich a zloein ktidi spravedlivym hnevem do srdce, bu gi do due a probouzi z jejich hlubin einorodou soustrast, aby eoel vycledenci pomoci touto nacieji, ze je-

Ve stFccht. chic. 18. dulma 1934. jich stradani a boje konei yiterstvim" Na di stranu postavila se velka, Vagina?

Od nas pro nas. Srozumitelne a ptesveddiye vysvaluje v tomto 'aisle opravdovy pracovnik br. Franta B. Steiner jednu z na gich pojistek, a to 15ti splatkovou dotivotni, ktera bude miti v krajanskych kruzich jistou oblibu.

Nagi bratti organizatai meli by se s touto pojistkou jako ov gem i s dalsimi dobte obeznamit, je pedlive prostudovat. Ptipravenost, znalost vYhod nabizeneho zboti •maji pro zastupce k dosateni tadoucich vYsiedku nepomyslitelne naskoky. — Br. Senkytik yyzvede. ve sve frvaze dilletitost ziskani na gi mladete.

My jsme na tuto nezbytnost poukazovali od podatku ptevzeti potadatelstvi na geho organu a ptedpokladame ji intervalove stale a stale. Jest nespornYm faktem, te pokud se tyde dalgiho vzrustu na gi Jednoty, mladgi generace ma lep gi ptiletitost nage tady rozmnotiti, nebot' dne gni naborova kampaii o nove eleny musi byti konana hla yne mezi inlaciSm lidem a kdo ma lepgi ptiletitost lepgi budoucnost net, mlada generace zejmena zde rozend. Je gte neni pozde, postarejme se dokud je eas, aby jsme na gi mlaciet ziskali a zapracovali ji do vedeni spolku, vedeni sine, potade.ni sluanYch zabav, divadel, programnicla veCirku a pod. Uvidite, jak se omladina bude einit, aby tteba Vas i ptekonala. — Boj o na gi omladinu znamena namahu, neustalou propagandu a ptipravenost na drobne neitspechy. Polovidatost, prospechatstvi a prazdne spolkateni tu nema rnista. Znamene, ptevychovu nas stargich, umele musime uvest v tivot neco, co by tilo ptirozene a samostatne at my tu nebudeme. Znamene. to nad jine: probuzeni' rodidu v povinnostech k Ceske gkole a Ceske organisaci. Hled'te aby vase dai naudily se matetetine, poglete ji byt' i na kratko do 'Ceske gkoly a gkoly vedene uvedomelYmi uei• tell se jit o dal gi postaraji.

K odvraceni pokaleni dobreho jmena choslovakil Texasu, k nemut by vykonanim popravy rodaka L. 'd ernocha zajiste doglo, a protote zdravY rozum nepochybne katdemu dosvedei, te L. Cernoch dopustil se vratdy stiten jsa akutnim gilenstvim — cela krajanska vetejnost, delni jednotlivci, nak tady, spolky a organisace chteji pokud lidsky motno bude, pohanu na gi \ave odvratiti a legalnimi prosttedky vymoci novY soud, pti nemt pomoci svedectvi uznanYch alienistit (znalca du gevnich chorob) a pattiene obhajoby dosaten byl novy vedikt, spravedlivY, jimt by byl — fistav choromyslnYch. V zajmu odsouzeneho krajana odelfava se dobrY vYsledek dostane-li se mu, ye skuteenosti jedinciim, jent boj ten povedou, finaneni pomoci. KatdY dolar pomfite. Krajanske noviny tuto sbirku uz zahajily a take oznamily prvni ptispevky. Ani na ge tady v teto akci krajanske cti nesastanou pozadu. Rad H yezdriatY Prapor Cis. 55., v Tours ptihlasil se co prvY, povoliv ye sve pravidelne mes. schazi Castku pet dolarte Jine zajiste budou nasledovati a die poeetnosti resp. vY ge pokladni hotovosti ptispeji k odvraceni potupne exekuce nageho krajana. Byl by to prvni krajan v historii Texasu hrdelne potrestanY. Pied uzaverkou tohoto eisla do gel redakci echoslovaka dalg i ptispevek na obhajobu negt'astneho krajana, v dastce $11.05, zahrnujici obnos $5.00 od tadu Pokrok Dallas Cis. 84 ,a $6.05 co vYsledek dobrovolne sbirky jednotlivat podniknute pti zabave uvedeneho tadu. Dalla gti bratti upozorni na tragicke postaveni krajana Cernocha politicky vlivne kruhy Americke Legie, jejimt elenem k smrti odsouzenY krajan byl a ukate-li se, te by se tato mohutne, organisace postavila na obranu Cernocha, ptispeje to podstatne snaze nag ich rodakia zachraniti ho pted potupnou smrti. Dirletitou veci, na nix tieba upozorniti jest sousttedeni akce do jisteho mista a ureitYm duveryhodnYm jednoth ydn, kten by dobrovolne ptispe yky ptijimali, yetejne kvitovali, dohodli se o vYberu obhajoby, zkratka, celou akci vedli jednotne a tim nej i.

Ve 6ti• edu, dne 18. dubna 1934.

Zajem o Loterie oiivuje.

TO deprese, ktera pomohia pochoB YLA vat prohibici, a je to deprese, ktera vyvolala potadavek, aby zavedena byla loterie, vladou kontrolovana anebo vladou °pra y . a-nea.Prvd,ji fvetchdoba tarn ozval se nejakY statni zakonodarce, navrhujici, aby stat derpal swaj dfichod take z loterie, ale dnes takovYch zakonodarcti je cela tada a pociavaji v legislaturach v tom srnyslu piedlohy, aby byly ziskany penize na skoly, vefejne prate, podporu nezamestnanYch a pod. Jeden kongresnik pronesl! potadavek o zavedeni loterie v rozsahu narodnim a pravil, to bude usilovat o to, aby jeho pfedloha byla schvalena. Je to kongresInk Edward A. Kenney z New Jersey. Zajem o legalisovane hraestvi otivuje.

Jett° loterie v teto zemi neni legalni, gangst •i vybudovali obrovskY nezakonnY obchod ktery vettiinu je podvodem.

Neni pochyby o torn, se loterie vabi. KatdYm rokern po dublinskem tahu americke easopisy pfinatieji zpravy o "titesti", jet potkalo ty, kdot koupili si loterni kupon. Tesaf a jeho Sena, kteti po leta till v malem dvousvetnicovem byte v New Yorku na vYchodni strane, mohou jednoho dne shledati, vlastni $125,000 anebo vice, koupi-li si kupon za nekolik dolara. Nekdy vYhra j do nekolika set tisic, tu a tam do jednohc milionu, nekdy dela jen padesat anebo stc dolara, ale to, ae elovek mate vyhrati dost: penez, aby sil pak pohodlne . po celY svaj vot, je rnagnetem, k loterii pfitahujicim.

Loterie ye SpojenYch Statech neni nieim novYm. Jiff Washington se podepsal na jeden z prvnich kuponft loternich, jet vyda: kontinentalni kongres za $5,000,000. Virginia Company r. 1612 ziskala penize na vYpravu do Spoj. Statu pomoci loterie. Kdyt r 1761 Faneuil Hall v Bostonu shofela, byla znovupostavena z loternich penez, a v zaznamech Harwardske university je psano, ae tato 'Skola ne jednou probila se finaneni krisi pomoci loterie. Stat Massachusetts r. rin zavedl loterii a kapitol ve Washingtonu by Casteene z loterniho pfijmu. Posledni legalni loterie ye Spoj. Statech byla "Grand Extraordinary Louisiana Lottery", jejit roeni cbchod padil se na $28,000,000, ale jet vtatiena byla v korupci a lakotu a byla zavfena asi v dobe, kdy kongres zakonem zrutiil loterie.

Nedavno potitovni department oznamil, v minulYch tiech letech cizi loterie vytahly ze Spoj. Stata $3,000,000,000. Howard McLellan v newyorskern Herald-Tribune Magazine odhaduje, se ten loterii dini rodne -4,000,000,000. Na poeatku r. 1933. tisice Ameridanu bylo otiizeno v podvodne kubanske loterii; tfi sta milionu kuponfi bylo prodano ye Spoj Statech a pouze z 37,000 se Uhl°. Pied nekolika lety pii soudu Tripple Eagle Lottery Syndicate vySlo na jevo, gi ze tYdenni pfijem tohoto syndikatu byl $8,950,000, ale ceny katclY tYden dinily -45,000 a nejvetSi z nich padly nastreenYm lidem. Ameridane dastc jsou tiizeni "mexickYmi" loteriemi.

V cizich zemich, kdy vlady samy maji loterie pod kontrolou, takovYch podvoda, jichti obeti se stavaji Ameridane, neni. Kdyt dva miliony lidi koupi losy a los stoji dejme tomu $1, piijem obnatii $2,000,000. Z teto sumy freastnikam je vraceno 60 at 70 procent ye vYhrach na hotovYch penezich a zbYvajici obnos clan je tomu iteelu, pro nejti loterie se pokacla a ut je to ve prospech statu anebo nejake nemocnice.

Nejznamejtii loterie jsou "Irish Sweepstakes" v Dublinu, "Calucuta Sweepstakes' v Dublinu a vanoeni loterie "Gordo" ye :Spanelsku, v nia prvni cenou je 15,000,000 pesetas a na nit prodany jsou miliony lose pc celem svete.

V Anglii loterie je nezakonna, ad kralovIla F 1 b yte, zaloZila prvni loterii r. 1569. Ted

Btrana a.

VESTNIK ✓ Anglii vede se agitate pro legalitu lotcrie.

Prvni francouzskou loterii vyhral sam kral r. 1681. Napoleon z loterie vyziskal 19,000,000 franka pro statni pokladnu, ale r. 1832 loterie byla zakazana a dovolena jen prc dobrodinne fteely. Minuleho roku, kdy pokladna jevila deficit zest at osm biliona frank& parlarnent otivil stark zvyk, a loterie pfinesla vlacie miliony frank& Loterie pomohla elektrisaci italskYch aeleznic, v Italii podobne jako ye 8panelsku loterie je narodni instituci. V Turecku je dovolena jen jedna loterie, jejit vYtetiek jcle na armadni aeroplany. Ve 8vedsku pfebylek statni loterie je venovan hudbe, dramatu, nemocnicim a museim. V Novern Jitnim Waletisku a Australii jsou dovoleny loterie pro nemocnice, Kanada dovoluje loterie prc dobroeinnost. V Argentine tah je katclY den, 70 proc. pfijmu jde na ceny a 30 proc na nemocnice. TYdenni a mesieni tahy kondny jsou ternef v katcle jiho a sttedoamericzerni. V Cine nankingska vlada ma svot: loterii, tah je dvakrat mesiene a nejvettii vYbra je $500.000 ,v Rusku obeane kupuji Bondy a dostavaji listky pki katcle koupi, v deskoslovensku od podatku dervence r. 1919 se hraje krome povolenYch dobrodinnYch loterii jen statni tfidni loterie, pro nit byl hrn vYher pilvodne stanoven na 75 proc. 19 tfidni loterie, jet se hrala v druhe polovine r. : 1928, eitala 200,000 lost, na net ptipadlc v 5 tazich 100,000 vYher a d ye premie po 1 mil. KC. V Rakousku loterie je tea soueastkou vladni pujeky'a Nemecko pildrutilo se k loternim zemim r. 1933.

Jak uvedeno, ye Spoj. Statech loterie ujima se demokratickY kongresnik z New Jersey E. A. Kenney, ktery v kongresu podal pfedlohu, tadajici o legalisaci loterie ye prospkh invalidnich veteran& Mate-li Francie roene z loterie vytetiti $480,000,000 tvrdi prod by nemohly z ni vytetiti Spoj Staty roene $1,000,000,000? Loterni pfedlohy byly podany v Massachusetts, Maine, Pennsylvanii a Marylandu, zatim co newyortiti zakonodarci rovnea venovali pozornost teto otazce.

V agitaci pro legalisaci loterie pfekvapil J. J. Lyonse, pfedseda borough Bronx v New York City, podle nehot bylo by moano ziskat' pomoci loterie $10,000,000 roene na podporu nezamestnanYch a nuznYch. Podle Lyonse mesto by zalotilo korporaci "Municipa* Supplemental Relief Corporation", jejit elenstvi by stalo na dobu Best mestca $2.50. Tab by se konal pomoci "porotniho kola" a vitezove bylo by afedniky korporace. Slutne ktere by dostali bylo by vlastne vYhrou a dinilo by at $25,000, jet by mel piedseda. ovaem merlin by se po katclem tahu • NASE PATNACTI SPLATKOVA DO2IVOTNI.

(Pokraeovani ze strany prvni) okkavanou lhatu tivotni daltiich 41 roku.

Porovnate-li poplatky na dotivotni, kteret se ovtiem plati celYch 41 roku, jak naae tabulka akkave., ptinese eistY (net) poplatek ve stall 25 roku do stall 66 mica uhrnem $1237.53 pfi etykprocentnim zaroeeni. Oproti tomu vynese poplatek na 15ti letou dotivotni $1261.90 ,tedy o 24.37 vice neali dotivotni.

Ve vytitiich statich jest tento pfiznivy rozdil jeate vetai. Tak ku pi. ye staff. 35 mica dati votni vynese $1207.48 a patnactileta $1270.52, tedy o $63.04 vice. Tedy tadne strachy. Potom ✓ ptipadu pfedeasneho itmrti dlena ma natie Jednota vady mnohem vetai obnos na, zaplacenych poplatcich na ruce neali jsou obnosy ttid B. a C., a to poeinaje hned prvnim rokern, cot ziejme sveclei o pfiznivosti teto pojistky vudi Jednote.

0 tadoucnosti teto natii Patnacti-splAtkove dotivotni pojistky dalo by se jetite mnoho Hlavni pfednost ma tato v torn, ze vezmou-li rodiee pro sve deti tuto pojistku v jejich —nactem stall, ma yak Jednota velmi dobrou vyhlielku pradati tenito po 15 letech pojistku druhou — a zaroven ziskati ne? pflpadrie deny do DetSkehg 9dboriA!

Jak jsem se setkal s M. street Kubelikem.

Dr. MI Braum.

ETKANI s krajany v cizine miva easto dramaticky raz, zvlatite v mistech, kde bych.om byli takove setkani sotva tekali. Zatil jsem v tomto ohledu na s yYch cestach nekolik rozmarnYch dobrodruistvi, ale z nich nejzabavnejtii bylo, kdyt osud mne svedl dohromady s hoUslistou Kubelikem.

Na sve ceste Zapadni Indii dostal jsem se do malajskeho statu Peraku, pokryteho vetainou divokYmi pralesy. 2i1 jsem v osade Taipingu, zalotene dinskymi pfistehovalci, v dome, ureenem pro evropske cestovatele.

Jednoho dne odpoledne sedel jsem pied domern a potadal jsem sve zoologicke sbery, protote uvnitt bylo prilis tma. Pied domem stalo auto, nalatene zavazadly; zfejme pfijeli nejaci host& Byl jsem pfiliti zabran do sve prate, ale pojednou jsem si uvedomil, se k memu uchu doletaji sladke zvuky mateftitiny. Obratil jsem se a zpozoroval jsem na druhem konci verandy skupinu lidi, ktefi sedeli u stolu, zady ke mne.

Z domu se vynofil Ind, Cerny jako uhel a pravil docela zfetelne jednomu z pant: "Chcete jeate jednu whisky?"

Ve mne hrklo a na eele mite vystoupil student pot. Tak ua jsem v torn! To main od toho, ze pofaci beham bez "klobouku.

Mam horeeku, blouznim a namlouvam si, se obyvatele Peraku mluvi pratkou eeatinou.

Nic nepomohlo, ae jsem se titipl a to jsem se snatil pozorne poslouchat; milt' domorodec vykladal docela nenucene o stinnYch strati: atkach pfenocovani v Taipingu plynnou e nou. Byla to snad nejhroznejtii chvile melt° aivota.

Bylo dobfe, 2e jsem potlaeil svilj innysl odebrati se na luzko. Misto toho zvedl jsem se a ptibidil jsem se ke skupine cizincu.

Ten, kterS7 mluvil s Indem, se ()bratl a ja poznal dobie povedomou tvat mistra Kubelika, v ramci dlouhYch, protiedivelYch vlast.

Za chvili jsme byli jia v pfatelske rozmluye. Ukazalo se, ze zazraeny Ind, mluvici sky, je jia dvacetpet let ve slutbach mistrovYch a neni tedy divu, ae mluvi desky, jako kdyt bidem tiviha. Umi tolik, se se mohl zaeastniti i natieho ptirodovedecky zabarveneho rozhovoru, a kdyti mistr vykladl, jak krasne zbarvene aidlo kdysi chytil, opravil ho Ind rozaafne: "To nebylo aidlo, ja vim tidlo ma vocasek!"

Mistr Kubelik se dlouho v Taipingu nezdrtel; byl totit na ceste ze Singaptiru do Penangu, kde mel miti koncert. Z neadeka,vaneho setkani mel jsem tehdy velkou radost a pfece — mnoho nechybelo a byl bych si vsugeroval, 'tie indicke slunieko mne pfismatilo mozek.

Vynalez noveho spfidaciho stroje. Podle zprav z Anglie doAlo v jedne bavinene pfadelne k duleiitemu vynalezu, kterSi bude znamenati hotovSr pfevrat v celem pfadelnictvi.

Jde o nova zpilsob konstrukce prstencoveho spfadaciho stroje, kterY bude miti moanost pfisti nejjemnejSi pfizi 2.2 do eisla 250 podle anglickeho systemu, a to takove kvality, ktere se sotva maze dosahnouti na nynejkh selfaktorovS7ch strojich. PH torn ma tento stroj tu picednost, ze muse vyrobiti daleko lepgi outkovou pfizi, net jako je tomu dosud na selfaktorech. Ph torn pracuje tento stroj tak ptesne a dobfe, ze prize mute bYti jetite Konstrukci a stavbou techto stroja je povefena cela tada znamenitYch strojiren v Anglii.

At' na to hledite z jednotio aneb druheho stanoviska "ma tato na ge Patnamti-splatkova, doiivotni pojistka to nejslibnej gi budouenost".

K ukondeni si vyptjeim od bratra Joky Bartok "punktum a dost". bratr glqm pozdravem Frank B, Steiner (Janovsk:;').

Strana 10.

It.-r-rirrinnrurmrx

Nae Tonieka W. S. CATHEROVA. Roman deskSrch pionYra v arnerickYch preriich.

Cutter se mohl dostati dornii o den dfiv net jeho tena tuctem jednodu ggich prostfedku; mohl ji nechati v Omaze v hotelu a Lei, 2e jede do Chicaga na nekolik dth. Ale bylo to zfejme dasti jeho zabavy, aby urazil jeji city co nejvice.

"Pan Cutter mi tohle zaplati, pani Burdenova. Zaplati!" slibovala pani Cutterova, kYvajic svou koriskou hlavou a koulejic odima.

Babidka kekla, ze o tom nepochybuje.

Cutter byl ji,ste rad, kdyt si tena o nem myslila, ze je Snail se dociliti u ni co nejvetgiho rozeileni pti jeji hystericke povaze. Snad toutil po tom, aby se ji zdal jeste vetsim zpustlikem a vzbudil u ni vztek a pfekvapeni, net z uspokojeni nad vlastnim einem. Jeho rozko g z darebactvi mohla zmizeti, ale nikdy vira pani Cutterove v jeho nidemnost. Sridtovani se t,enou na konci nejakeho dobrodrutstvi bylo, s dim podital asi jako posledni posilujici liker po dlouhem obede. Rozdilenim, bez ktereho nemohl brt, bylo hadani se s path Cutterovou.

Lena Lingardova.

I. Na universite jsem mel §-testi, ze jsem g el hued pod vliv znameniteho, povzbuzujiciho mladeho scholara. Gaston Cleric pfi gel do Lincolnu jen o nekolik tYdnil drive ne ts ja, aby zadal svou praci jako pfednosta latinskeho oddeleni. Ni gel na Zapad na radu sveho lekafe; jeho zdravi bylo oslabeno dlouhou nemoci v Italii. Zkou gel nine pH pit imaci zkoug ce, a muj bah byl sveten jeho dozoru.

Neel jsem dorrra na sve prvni letni prazdniny, nYbrt zustal v Lincoln& pracuje horlive v feetine, ktera, byla mou jedinou podminkou, abych byl zataden do tfidy freshman& Clericcriv byl proti tomu, aby gel zpatky do Nove Anglie a tak krome nekolika tYdnii v Coloradu byl po cele leto v Lincolnu. Hrali jsme tennis, etli a podnikali dlouhe prochazky. Musim pohlitet na tuto dobu sveho myglenkoveho probuzeni jako na jednu z nejgt'astnefaich ve svem tivote. Gaston Cleric mne uvedl do sveta idei; kdyt po prve vstoupime do neho, v gechno jine zmizi, a vgechno, co bylo peed tim, jako by nebylo. Ale nagel jsem zvlagtni pfetitky; nektere z postav meho stareho tivota dekaly na nine i v tivote novem.

V techto dnech bylo mezi studenty dosti mladYch, vatnYch mutt, ktefi na universitu z farem a zi.malYch mast, rortrou genYch po state tidce osidlem. Nekteti z techto hochii pfigli ptimo z kukuildnYch poli, toliko se mzdou za jedno leto v kapse, ogumeli a nedokrrneni a studovali se skuteenYm hrdinskYm sebezapfenim. Na gi profesoki byli podivne smichani; byli to' putujici pionYrgti ueitele, ztroskotani kneti Pisma a nekolik malo nadg enYch mladYch man prave graduovanYch. Byla tarn atmosfera snateni, odekavani a nadeje v tuto mladou kolej, ktera zvedla svou hiavu z prerie teprve pied nekolika roky.

Nag tivot byl tak volnY jako tivot nagich profesort. Nebylo tarn kolejnich dormitafri; tili jsme, kde jsme chteli a jak jsme mohli. jsem se ubytoval u starch manteh)., davp Ych usedlika v Lincoln-a, ktefi provdali a oLenili deti a nyni tili klidne ye svem dome na, kraji mesta, blite otevfeneho kraje. Dam mel polohu pro studenty nevhodnou, proto jsem dostal d ye mistnosti za cenu jedne. Ma. lotnice, privodne komora na pradlo, nebyla vytapena a byla dosti giroka, aby pojala mou postel, ale davala mi pra y°, abych nazyval druhou mistnost studovnou. Pracoval jsem u pohocilpel o stolu, zelene nati ceneho, prim° u zapachnho ckna, k i- s-TYm bylo videti pfime

VESTNIK

na prem. V koute po pravici mel jsem sve knihy, v policich, ktere jsem si sam udelal a nattel. Na prazdne stene po levici byla temna, tapeta pokryta velikou mayou stareho ftima, praci kterehosi nerneckeho udenee. Cleric ji koupil pro nine, kdyi si objednaval knihy z ciziny. Nad knihovnou visela fotografie amfiteatru v Pompejich, kterou mi dal ze svych sbirek.

Kdy2 jsem sedel u prate, videl jsem na polovic hlubokou lenoSku, ktera stala vedIe mai° stolu vysokYm lenochem se opixajic zed'. Muj profesor nine obeas navativil, kdyt sel na vecerni vychazku, a pozoroval jsem, ze se spite rozhovotil, kdyi jsem mel pro neho pohodlnou stolici a Irdyg nalezl lahev benediktinky a dosti cigaret, ktere mei rad, po rice. Byl, jak jsem sezn.al, sporivY pti malych vydanich, cot tpine nesouhlasilo s jeho, povahou. Nekdy, kdyi prisel, byl mleenliv rozladen, a po nekolika gtiplaldth poznamkach zase odetel, aby se toulal ulicerni v Lincolnu, ktere byly zrovna, tak ache a Wive domacke jako ulice v Black Hawku. Ale jindy, mluve o latinske a anglicke poesii nebo 0 svem pobytu v Italii, sedaval se mnou do pillnoci.Nemohu vain vyliditi zvlattni kouzlo a vost jeho y ypraveni. Ve spoleenosti skoro vkly mldel. Ani y e sve tticie nemluvil vtedne a neanekdot. Byl-li unaven, mel byly jeho pfednagky zachmutene, temne, neiasne; ale mel-li zajem, byly obdivuhodne.

Myslim, ze Gastonu Clericovi nechybelo mnoho, aby se stal y elikYm poetou, a eastou jsem myslii, ze jeho vYbuchy obra.ziveho vyprave ni byly osudne pro jeho poeticke nadani. Plyteal mnoho mytlenkami v tint osobnich styJak dasto videl jsem ho, jak stahl tern. oboe', 110:el odi na nektery ptedmet a pak vrhl pine svetlo na obraz, ktery mel v mozku. Umel vynesti drama antickeho tivota ze stint peed nag e zraky — bile figury na modrem pozadi. Nikdy nezapomenu jeho tvale, jak vypadal jednoho vedera, kdyt nine vypravel o dni, ktery ztravil osamelY mezi ptimotsk'ymi chramy v Paestu: jemnY vitr vanouci mezi bezesttechYmi sloupy, ptaci letajici nizko nad kvetoucimi ratelinnYmi travami, menici se svetla na sttibrnYch a mraky ovetenYch horach. Zinnyslne tarn ztstal no, kratkou letni noc, zabalen y e svrchnik a houni, divaje se na hvezdy, jak zachaze j i na nebi, az konedne "nevesta Tithonova" a hory staly ostte y e svitani. Byl pak zachvicen zimnici, ktera ho zdrtela na ceste do ftecka, a letel s ni dlouho v Neapoli. Ale nenatikal, jelikot to pokladal za zaslouten'y trest.

Pamatuji se tive na jinY veder, kdy nas cosi ptivedlo na rozmluvu o Dantove zbot novani Virgila. Cleric prochazel zpe y za zpevem "Botske komedie", opakuje mezi Dantem a jeho "sladkYm uditelem", zatim co se jeho cigareta spalovala nedoteena v jeho dlouh'ch prstech. Slytim ho jette dnet, jak vyslovuje verg e poety Statia, jen mluvi za Danta: "Byl jsem slavnY na zemi se jmenem, ktere vytrva nejdele a di nejvice. Semena myth snah byla jiskrami z onoho botiskeho plamene, kterY zanitil vice net tisic jinYch; mluvil jsem. o Aeneide, sve matte a sve kojne v poesii."

Adkoliv jsem ctil scholarstvi v Clericovi, piece jsem se neklamal o sobe; veal jsem, ze nikdy nebudu scholarem. Nikdy jsem se neztracel na diouho v neosobnich vecech. Dubyla vIcly ptipravena vrhnout nine zpatky na zemi a k figurkam na ni rozptylenYm. Zatim co jsem toutil po novYch utvarech, ktere Cleric piede mnou rozvinoval, ma mysl odskodila, a nahle jsem shiedal, ze myslim na mista a osoby sve minulosti. Staly ptede mnou zesileny a zjednoduteny, jako jednou onen pluh proti slunci. Zavidel jsem mistu, ktere Jack, Otto a Rusk' Petr zabrali v me pameti, kterou jsem si peal miti napinenu jin'mi mi. Ale kdykoliv me vedomi bylo zrychleno, vgichni tito bYvali pfatele byli zrychleni s nim, a podivnYm zpiisobem nine doprovazeli do vsech novSrch zkuenosti, Byli ye lure tak

Ve stredu, due 18. dubna 1934.

Zivi, jsem ani netou2i1 zvedeti, jsou-li vi nekde jinde a jak tam IL V druhem, sophornorskem rote studii Bedel jsem jednou samoten po vedeti ve svem pokoji. Byl to den teple oblevy, s ublacenYmi dvorky a malYmi potileky tmave vody, ktere vesele bublaly na ulicich, ze starych snehovych Okno jsem mel otevteno, a rani zerne nasycenY vitr mne uspa, yal. Na rohu prerie, kde slunce zatlo, bylo nebe tyrkysove modre, jako jezero, se zlatymi carkami svetla. Trochu vYte visela vederni hvezda jako lampa zavetena sttibrnYmi fetezy jako lampa nakreslend na titulni strance starch latinskych ktera vzbouzi nova touhy v lidech.

Ptiponinela mi, abych zavtel okno a rozsvitil si lampu. Ucinil jsem tak, a temne ptedmety v mistnosti se vynofily ze stinu a zaujaly sve misto kolem mne se vtednosti, jakou zpilsobuje zvyk.

Narovnal jsem si knihu a hledel na stranku Georgik, kde se zaeinala zejttejti hodina.

Otviral jsexn ji s rnelancholickYm vedomim, ze v tivote smrtelniku nejlepti divy nejcItiye prchaji. "Optima dies. . . prima fugit.

Vratil jsem se k podatku tfeti knihy, kterou jsme deli v tticie toho ran g : 'Primus ego in patria mecum. .. cleducam Musas." "Prvni budu, budu-li titi, jen ptivede Musy do sve vlasti." Cleric nam y ysvetloval, ze "patria" zde neznamena narod ani provincii, ale malou venkovskou samotu na Minicu, kde se poeta narodil. Nebylo to chlubeni, ale nadeje, zaroveri odvalna, i pokorne skromna, ze pfivede Musy, nikoliv do, hlavniho mesta, do "palatia Romana," ale do sveho domova, na pole otcova, "sklanejici se k fece a k starYm bukovYm stromum s ulamanYmi vrcholy."

Cleric pravil, ze soudi o Virgilovi, kdyi umiral v Brindisi, le si jiste vzpomnel na tuto pasati. Kdyt seznal hotkou skutednost, musi nechat Aeneidu nedokoneenu, a kdyt natidil, aby toto velke platno, napinene postavami bothu a lidi, bylo radeji spaleno, net aby ho pfetilo nedokoneeno, pak se jeho mysl asi navratila k dokonalemu projevu Georgik, kde jeho pero bylo ptizgasobeno lathe, jako pluh k brazde; a fekl si asi sam s vdednosti dobreho mute: "Byl jsem prvni, kdo ptivedl Musy do sveho kraje."

Vygli jsme ze tfidy ti ge, jsouce si vedomi, ze se nas dotklo ktidlo velikeho citu, adkoliv jsem ja jedinY znal Clerica dosti podrobne, abych uhadl, jaky tento tit byl. Veder, kdyt jsem se dival do sve knihy, tar jeho hlasu pronikal jegte stranky piede mnou. Byl bych rad vedel, zdali ten kamennY pruh pobteti Nova Anglie, o nem2 mi oast° vypravel, jest Clericova "patria." Nez jsem se pustil dakladne do eteni, byl jsern vyru gen zaklepanim.

Pospichal jsem ke dvefim, a kdyt jsem videl jsem v temne pkedsini stati tent.

"Myslim, ze jit mne neznate, Jime."

Hias zdal se mi znamY, ale nepoznal jsem ji, az teprve kdyt vstoupila do svetla pokoje, poznal jsem — Lenu Lingardovu! Byla tak pine zevtecinena mestskYmi Aaty, 2e bych ji nebyl na ulici poznal. Jeji dernY oblek ji slutel, a dernY krajkov' klobouk s bledYmi pomnenkami seal ji koketne na tlutYch vlasech.

Zavedl jsem ji ke Clericove lenace, jedine pohodlne, kterou jsem mel, a vyptaval jsem se ji zmatene.

Nebyla privedena z rovnovahy inYm prekvapeniin. Divala se kol sebe s naivni zvedavosti, na kterou jsem se dobte pamatoval: "Mate zde pohodli, ne? Ziji nyni v Lincolnu, Jime. Main vlastni tivnost. Mame dilnu na gaty v Raleighove bloku, v ulici 0. Zadala jsem dobfe."

"Ale, Leno, kdy jste pfigla?"

"Ach, byla jsem zde celou zimu. Nepsala yam to babieka? Myslila, jsem stale, 2e se k varn podivam Ale slyAela jsem, jak' jste pilny rnladY mut, a tak jsem se ostYchala. Nevedela jsem, zdali byste mne rad pfijal."

Zasmala se sv,. /in nielk3%-m,

Ve sti'edu, due 18. dubna 1934.

Strana 11.

VESTNiK

ne, kdyz vstavala, ktery se mohl zdat velice prirozeny Kdyt jsem se chopil klobouku, pottasla hlanab velice umelY, 'Clo y& nevedel, jakY: "Vy vou: "Ne, nemusite se mnou chodit. Main se zdate stejnYm, jako jste byl, krome toho, se setkati s nekolika vecly u drogerie. Chtejste mladY mut, ovAem. Myslite, ze jsem ja zmenila?" la jsem jen videt vas pokoj, abych mohla nem. psati Tonicce, a musim ji riei, jak "Mozna, to jste hezoi — aCkoliv jste byla jsem vas zde zanechala s vasimi knihami.

1.2dycky dost hezka. Snad jsou to -§aty, ktere vas zmenily."

Ona se vtdycky boji, k jednou nekdo s vami "Libi se yam me taty? Ja se musim ye ateee!" Lena vklouzla do sveho taketu, ktery jsem ji podr2e1, uhladila si jej a zvolna ;,vern obchode atit hezky." shodila 'Zaket zapiala. 8e1 jsem s ni ke dvefim: "Pfijd'te a usedla si pohodlne ve sve bluze z mekna navktevu, kdy se budete citit osamelYm. keho a tenkeho hedvabi. Byla jit doma u Ale motna, 2e mate tolik pfatel, kolik pomne; vklouzlz, sem klidne, jako dinila trebujete. Mate?" Obratila svou jemnou tvaf Vypravela, to jejimu obchodu se dafi a 2e he mne. "Mate?" zaaeptala lakkovne do ucha. si uspokila trochu penez.

A hned potom zmizela v temnern schodikti.

"Toto leto vystavim dam pro matku, o Kdy2 jsem pfikel zpet do sveho pokoje kterem jsem tolik mluvila. Nebudu to moci :dal se mi pfijernnejki net pied tim. Lena zaplatit najednou, ale chci, aby jej rnela, zanechala nee° tepleho a pfatelskeho ve netli bude prilis stara, aby se jim poteSila. svetle lampy. Ja.k jsem rad poslouchal jeji Prikti let° ji opattim novY nabytek a kosmich! Byl tak mekkY a nerozdilujici a daberce, aby mela deco na zimu." val ptiznivY vYklad ke vtemu. Kdyt jsem Dival jsem se na Lenu, jak tady sedela zavfel °di slykel jsem je vkechny se smat, zafici a vypestovana, a myslil na to, jak clanska deveata z pradelny a tki Ceske Mary. behavala bosa po prerii, dokud nenapadlo Lena je pfivedla zase v gealmy ke mne. snehu, a jak ji Blazniva Mary honila kol hie jsem si uvedornil vztah mezi devdaty, jadokola kukukienYch poll. Zdaio se mi tc ko byla tato, a poesii Virgilovou. Kdyby nepoda ne, to se ma dobfe. Zajiste nemubylo deveat podobnYch temto, nebylo by Ire sila dekovat za to jinernu net jen sobe. svete poesie. Pochopil jsem to jasne. Toto "Matete bYt na sebe pyana, Leno," tekl poznani se mi zdalo ,neocenitelne vzacnYin. jsem srdedne: "Podivejte se na mne; nevyChopil jsem se ho, jako by melo okaantiU' delal si jeSte ani dolaru, a nevim, buzmizeti. du-li toho vabec schopen."

Kdyt jsem si konedne sedl ke knize, muj "Toniela tika, ze budete jednou bohatSi start sen o Lane, jdouci pies strnikte v kratnet pan Harling. Vita, ona se vami stale ke sukni, alai se mi skutednou udalosti. chlubi."

Plynul pfede mnou na strankach jako obraz "fteknete mi ,jak je to s Tanidkou?" a pod tim stala chmurna fadka: Optima dies.

"Velmi dobre. Pracuje nyni pro pani Gar. prima fudt. denerovou v hotelu. Pani Gardenerova, neni III. ut tak zdrava, jako bYvala, a nernate doV Lincolnu nejlepki Cast divadelni sezohliteti na vkecko, jak to delavala. Ma veny prichazela pozcle, kdy se tam dobre spolikou daveru k Tonicce. Je spravkyni domu. lednosti zastavily na jeden veder, po svYch Tonidka se take smirila s Harlingovic. MadlouhYch sezonach v New-Yorku a Chicago. la Nina ma Tonidku tolik rada, ze pani Toho beta Sla Lena se mnou, aby uvidela JoHarlingova na vaechno zapomnela." sefa Jeffersona v "Rip van Winkle" a vá"Chodi jekte s Larry Donovanern?" lednou hru nazvanou "Shenandsah". Byla "Ach, to je horki, net bYvalo! Myslim, neoblomna pri placeni za sve vlastni sadato jsou zasnoubeni. Tonieka o nem mluva dlo, pravila, to nyni ma tivnost ate nesmi jako kdyby byl presidentem dro.hy. Kandy student platit za ni. Chodil jsem rad s Lenou se tomu smeje, protote nikdy nebyla tak vkechno bylo u ni zazraene a vkechno pra ynetna. Nechce slyket slova proti nemu." dive. Projevovala sve city nad herci s jaitekl jsem, to nernam rad Larryho a nikousi naivnosti a claveivosti. KostYmy a kdy ho mit rad nebudu. scent' znamenaly pro ni vice net pro mne.

Na Lenine tvafi se objevily dolidky. "NeByla okouzlena "Robinem Hoodem" a 1pektera z nas ji chtely neco kid, ale nectela na rtech zpevadky, ktera zpivala: "Oh, lalo by to dobrotu. Ona by mu stale vefila.

To je Tonideina chyba, vita; kdyt ma nekoslib mne!. .." ho rada, nechce slyket nic proti nemu."

Ke konci dubna naveStni tabule, ktere "Myslim, ze bych mel jit domiz' a poohledjsem azkostne tyto dny studoval, rozkvetly nout se po Tonidce." jednoho dne bY1Yrni plakaty, na kterYch cive jrnena byla ttatena v modrych gotickych "To byste mel." Lena se podivala na mne pismenech: jmeno hereeky, o ktere jsem Cavesele. "To je dobre, to Harlingovic jsou zase sts slykel, a jrneno "Camille." jejimi pfateli. Larry se jich boji. Dovateji mnoho tita a mail vliv na lidi u drahy.

Navktivil jsem Lenu v sobotu veder, a Co studujete?" Polotila si lokte na stul a ojsme spolu do divadla. Podasi bylo teple todila knihu k sobe. Zavanula od ni jemna a sveti a naladilo nas svateene. Prisli jsme fialkova vane. "Tak to je latina, ne? Vypabrzy, protote se Lena rada divala na lidi, da to tetce. Vy nikdy chodivate do dijak chodi do divadla. Byla poznamka na provadla, protote jsem vas tam videla. Mate gramu, to meziaktni hudba bude z opery rad dobre hry, Jime? Ja nemohu zastat do"Traviata", ktera byla utvofena ze stejne ma veder, kdy nejakou davaji. Lila bych historky jako hra. gadnY z nas obou nejako otrok, tak se mi zda, jen kdy tiji v det1 hru, a nevedeli jsrne, co uvidime. "Hrameste, kde jsou divadla" be. Monte Kristo", ve kterem jsem videl hra "Pojd'me nekdy spolu. Dovolite mne neti Jamesa O'Neillyho auto zimu, byl od Akdy, abych vas navAtivil?" lexandra Dumasa starkiho. Tato hra byla od "Pkijdete? Bude mne velice Wit. Po kejeho syna, odekaval jsem nejakou rodinnou ste hodine ut nemarn spech, a nechavam podobnost. Parek zajica, behajicich po presva deveata pracovat do pal 'Sesta. Chodim rii, nemohl bYt nevedomejki o osudu, ItterY na stravu, pro Usporu dasu, ale obeas si uje deka, net jsme byli Lena a jd. peku fizek pro sebe a budu rada, kdyt uNake rozechveni se podalo s vytatenim o"Vent," podala si oblekati bile rukavieky, pony, kdyt se rozladenY Varville, sedici pea "je to strakne vYborne, pobYti s vami, Jima." krbem, vyptava Naniny. Rozhodne bylo nee° peku take jeden pro vas." novel° v tomto dialogu. Neslykel jsem nikdy "Nepospichate piece? Sotva jste mne nedivadelni vYstupy tak tive jako byly ty, kteco fekla, a ut jdete!" re se odehraval mezi Varvillem a Margueritou, netli vekli jeji pfatele. Byla to nejbri"Materna hovotit, at mne ptijdete navttilantnejki, nejsvetadtej'ai, okouzlujici scena, vit. Stara Lena dole nerada vidi, kdybych na jakou jsem se kdy dival. Nevidel jsem jsem ji, ze jste pfikla dasteji. ftekla k yam pfedtim otevirat Sampariske na jevikti — vlaz nakho mesta a k jsem slibila vaki babike, k vas piijdu navktivit. Jak bude pani stne nevidel jsem je otevirat vabec. Vzpominka na to veceri Mne jeSte (Ines milsolmje piTkvapena I" Lena se smala,

pohied na to, kdy jsem mel za sebou jedine studentskou vedefi u bytne, byl delikatni tryZ111. Pamatuji se na pozlacene stoly a tabula ■ upravene narychlo lokaji v bilYch rukavidkach a ka,rnakich), snehobile stolni pra,d1o, trpytici se sklo, stfibrne misy, velkou misu ovoce a nejruclejki rate. Mistnost byla zaplaveria krasnYmi tenami a smelYmi mladYno mu21, smejicimi se a hovoticimi mezi sebou. Mu21 byli obledeni vice mane dle doby, v ktere hra byla psana, ale 'Zany nikoliv.

Nevidel jsem v.ak nesourodnosti .Jejich rozpravy otviraly naclhernY svet, ye kterem till; kaida veta dinila dloveka staraim a moudfejkirn zatertovani otviralo novY obzor. Kdy2 postavy mluvily najednou, a unikla rnne nektera veta, kterYmi se stfilelo navzajem, byl jsem rozdilen. Napinal jsem zrak a sluch, abych pochytil katcle zvolani.

Heredka, ktera, hrala Margueritu, byla sta.romodni, ba skoro historicka. Byla dlenem slavne new-yorske spolednosti Dalyovy a pozdeji "hvezdou" pod jeho keditelstvim. Byla jit dosti stark se zpustoSenYm oblidejem a Velem dosti hranatYm a tuhYm. Pohybo vala se pornalu — myslim, to byla kulhava a ptipominala jistou historii o chorobe michy. Jeji Armand byl nepomerne mladY a prutnY, hezky mladik, ale co na torn? Uveril jsem v jeji okouzlujici moc nad nim, v jeji prekvapujid rortomilost. Pill sem Si pfekroditi svetla lampy a pomoci gtihlemu Armandovi, aby ji rnohl pfesvedeit, to jekte je destnost a oddanost ye svete. Jeji nahla nemoc, kdy veselost byla na vrchole, jeji bledost, kapesnik, jeji si polotila nahle na rty kakel, kterY udusila smichem, kdy Gaston hral lehce na piano -- to fae rdousilo me srdce. Ale ne tolik, jako jeji cynism v dlouhem dialogu s jejim milovnikem, kterY nasledoval. Kdyi pfijemny mladY mut hovoill s ni doprovazen jsa orchestrem starYm duetem z Traviaty "misterioso, mesterioso" — zdrela svuj hoitY skepticismus, a opona spadla pri jejim bezohlednem tandeni s jrnYmi, co Armand byl poslan s jejimi kvety.

Mezi akty nerneli jsme kdy zapomenouti.

Orchestr hral stale hudbu z Traviaty, tak veselou a smutnou, tak netnou a vzdalenou, tak klap-trap a ptece tak srdcelomnou. Po druhem aktu jsem nechal Lenu pozorujici v slzach strop divadla a get si do vestibulu zakoutit. Kdyt jsem v nem chodil, gratuloval jsem si, ze jsem s sebou nevzal do divadla r ekterou lincolnskou divku, ktera by mluvila v pausach o venedku Juniorta nebo kde kadeti budou tabotit na manevrech. Lena byla piece jen Lena a ja mut.

PH scene mezi Margueritou a starkirn Duvalem plakala Lena bez ustani, a ja jsem seal bez pomoci, nemohla zabraniti tato kapitole idylicke lasky a obavaje se navratu mladeho mute, jeho Atesti bylo jen meritkern jeho padu.

Myslim, to tadna Lena nemohla bYti vzda.lenejki zjevem, hlasem i temperamentem Dumasovy vabne rekyne net ona hereeka yeteranka, ktera mne s ni po prve seznamila.

Jeji pojeti alohy bylo tak tvrcle a hranate jako jeji vYslovnost; po celou dobu byla nanejvYk tragicka, stirana, vfditkami. Lehkost neb svetest jednani byla ji vzdalena. Jeji hlas byl tetkY a hlubokY, "Arrrmande!" zadala, jako kdyby ho volala k poslednimu soudu. Ale vety postaeily. Stadilo, to pouze vyslovila, a ony vytvotily charakter i pies ni.

NelitostnY svet, do nehot Marguerita vstoupi s Varvillem, nebyl nikdy tak zafivY a be-. zohlednY jako kdy se shroma.tdi v salonu Olympine ve dtvrtem jednani. Visely tarn lustry se stropu, bylo tam hojne sluira v livreji, a hradske stolky, kde mutove hrali c hromady zlata. Pak se ostatni shromatdili kol karetnich stole, mlady Duval byl varovan Prudenci, a Marguerita sestoupila po schodech s Varvillem; jak to kostYm, jaky yejif a Ake klenoty — a jeji tvail 61ovek pomat mflkem. jak je a ni, (Pokraeovani.)

Strana 12.

Ve f3tiedu, due 18. dubna 1934,

irksTrem

HUH Besidka KotitKA tICIAL Josef Kimla.

Byla to rortomila koeieka a vyznala se ye vsech koeieich dovednostech. TJmela bumbati sladke mlieko, vyhtivati se na slunieku, tilhati po mutka,ch, brousiti si drapky o nohu stolu a lichotit se k malernu Karlovi, aby, ji uttedtil neco dobreho. To, myslim, na poadnou domaci koeieku upine staei, ale Karlik byl vecny nespokojenec. Prod umi Ku:der-a pes Sotek chodit po zadnich a podavat pac, a proe jejich koefeka foirn nideho takoveho nedovede?

On take jette loni neumel Gist a psat a dnes jit ano. Jen proto, to ho toinu ve tkole naueili.

Ano, Cicim se musi naueit chodit po dvou, to by bylo pane!

Od to chvile, kdy tato nett'astna mytlenka piisla Karlikevi na rozum, nastaly koeiece Cicim zle easy. Nechapala, deho po ni jeji velitel tada., nedovedla, chodit po zadnich, dostala dvakrat i bieikem na sytj mekoueky htbet a v koutku si zaplakala.

Kodiaky placi, ttebate jejich slzy neni videti.

I rozhodla se, ze utece z toho domu, kde ji tolik trYzni. Vklouzla jednou za slutkou na pudu, odtud na sttechu, a tam am to bylo nadherne! eieim videla jen sttechy a stfechy, kominy, vetieky, tlaby, a kdy se nahnula, videla v hioubi rnalieke lidi, elektriky a malieka, auta ktera houkala a propletala se mezi vozy a konieky. Vydrtela se snad divat celou hodinu do hluelei a pohyblive ulice, net ji vyrutilo zvlattni eiehn, eieidim! &maim!

To byli vrabci. Letali kolem ni, nad ni, sedali na sttechu, zase vzletli, jako by le, kali kodieku: "Oiehn, chyt' si nas, eim, dim?" im by vas chytila, vrabci darebaci, net svYmi nabroutenYmi drapky! Hop a skok, ale bedal Jen tak tak to se zachytila pazourky o kraj sttechy. Malem by se byla neopatrnern skoku ztitila do propasti ulice.

Citila, jak se ji srdedko rozbutilo. Pkikreila se ke komin a odpoeivala. Ale tu, hrtza!

Z komina leze neco eerneho. Je to elovek a neni to elovek, protote eloveka tak eerneho od hiavy do paty jette nevidela. Jen odi se mu nejak bile lesknou! Kdyby byla po lidsku vychovana, fella by svatosvate, to to zjeveni je Cert. Ale nebyl to dert, byl to jen obyeejnY kominik, pan Cvancara.

Prave vymed posledni komin a chystal se domt, kdyt spattil u komina ptikreenou bilou koeidku. Zamrioukala strachy; kominikovi se zdalo, to mriouka, hlady.

"Mat' hlad, chuderko?" tazal se ji vlidne.

Kominici nejsou tak zli, jak male deti myslivaji. "Pojd' se mnou, nat Mirka ti da r. nas najist a napit. 8up tam!"

A na to "tun tam" zmizela bila koeieka v eernem pytliku kominikove, to ani nestaells iloi, mriau."

Pocit'ovala neptijemne katolY krok kominiktv a dobte ji nebylo. Litovala, to uprchla ze sveho bytu, vzpominala na sttl, kde si brousivala drapky vzpominala na slunieko.

Co s ni bude ted'?

Posleze kroky mutovy stanuly, a Cicim slytela opet lidskY hlas: "Mirko, neco jsem ti ptinesl, oe jsi tolik star.

Pytlik se oteviel, a eieim vypadla na venou podlahu ftemi etytmi. "re, kodieka!" zvolal kominiktv Mirka a zatil ttestiiiL "Jaka, je bila, ale, tati, tys ji zama211 sazemi, podivej!"

"To nic! Koeieka se pane umyje. Jen ji ted' dejma trotku mleka, aby si na nas zvykla a aby se ji u as libilo."

A koeiece se u kominikt zalibilo. Melo, rada i Mirku. Jen volnosti rnela malo. Na ptdu vtbec nemohla a z bytu se bila, protote na dvoie chodila stratliva nestvtra s vcenen3 mi zuby, ktere iikali Hektor. •

•

y

y

-

.

y

-7'tM

• 4.••,■••■••••■•••••■•••••••■•••••••■••■••••111K•10•114•=11•00••••••••■■••=i4 MATE PRITELE, KTER'k SE UCHAZI 0 POLITICKt triLAD? Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata ye Yaem okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestnikn Vim zaplati komi ne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni rizznSreh uiadu pigte piimo na vydavatele:

g

p

7,

tiTANKA P 0 gkoly

y

1414111119i1.111■041111•0•1•100.1111114•611•0•1111•■•0■0

y

Osudy lidi i zvitatek •jsou velmi podivuhodne Toho se eidim nenadala, to se jette sejdg se s Ym bYvalYm panem, s Karlikem. A. stalo se to.

Mirka ntivedl si Karlika, jent byl jeho ,i3olutakem, k sobe na navttevu, aby mu ukazal novou koeidku.

-Vtdy't je to nate Oidim, co se narn pied tydnem ztratila!" zvolal Karlik radostne.

Volal na kodieku: "Oienn, Oleirn!" A kodieka se k nemu zvolna ptitourala a otirala se mu o nohu "Kdyt volat "eiei", namital Mirka, "tak piljde k tobe katda koeka, to se vi. Tuhie koeieku mi ptines1 tatinek a je ma!"

"Ma je;" volal Karel. "Nati ti to dosveddi, chcet-li!"

"Koeieky si mohou bYt podobne. Ja tit bilYch kodek!"

"Ale tohie je nate a dost. Tu mi musit vratit."

"Ne, nate je! Umirala hlady, tatinek se ji ujal, a tak naleti nem. am by byla potla."

"Nepotla, my jsme ji krmili, ze uz nekdy ani nechtela. To by katdY dovedi sebrat cizi koeku a nechat si ji. . ."

"Co?" Vatne na obou stranach vzplaly plamenem.

Co ueini moudrY lodnik, vidi-li, to lod' je bnana na skaliska, kde se mute rozbiti?

Zmeni smer, vesluj e zpet, hledi odvratit katastrofu.

Mirka by byl moudrYm lodnikem. Zastavil lod' sve keel Odmleel se. Citil na sobe pohnevane, hotici oei Karlovy. Podival se stranou na kodieku. Pak teld zvolna a klidne: "Vezmi si kodidku!"

"No tak vidis, to jsem mel pravdu!" adpovedel Karel o polovinu mirneji.

Po chvilce dodal: "Ale ty se bude hnevat, vid'?"

•Nebudu."

"Mt sis na koeidku zvyld, bude se ti po ni stYskat."

"Jakat pomoc. Je tva, najdu si jinou zabavu."

"Vii, kdybys chtel, tteba bych ti ji nechal, nemusime se piece pro koeku pohadat."

"Ne, ne, odnes si ji, mel jsi ji dtive, jen ji, prosim te, nikdy netrap!"

"Prod myslit ze bych ji trapil?"

"Inu tak. Jsou deti, to uei koeku chodit Po dvou."

"To ja nikdy Mat nebudu, jiste ne!" — A zadervenal se pit torn.

Veder odnatel si Karlik malou Cicim domii.

Doma men vtichni radost: Matenka, ka, maminka, tatinek i stare. babieka. To bylo vyptavani, kde Karlik ztracenou koeieku nalezl.

Druheho dne ptines1 Karlik Mirkovi do tkoly dernou krabici, pinou barvidek, s dvema '6tetedky a miskami na vodu.

Pii barvidkach Mirka na koeieku brzy zapoinnel.

A Mim? Byla, rada, to je zas doma, protote vtude dobte, ale doma nejlip. Lanais, pacinkou musky, divala se oknem do hludici ulice a lichotila se ke Karlikovi za to, to ji neueil kum'Atm, ktere se pro kodieky nehodi, a ptsobi jim jen utrpeni.

eECHOSLOVAK

PUBL. COMPANY, West, Texas.

A

eesko-americke Dove upravil ADOLF FRUMAR, neitel a predseda Jednoty ueitelske v Praze.

o u ou u lo lu mo mu moan lo lu lou dou tou hou rou sou mou-ka, lou-kay hou-ba, kou-le, rou-ra, mcm-cha, hou-sa-ta se pa-sou za dedi-nou, pa-vou-ci le-zou do kou-tu a chy-ta-ji moan-chy ho-lou-be se kou-pa, you-pe to pu-6, ou-ro-da, ou-to-rST. ma-me, ma-lo si-1y. rana boll. para Zene lodi. chory vidi mato. kone bell u vozu. chodime po paide do lesa. belice ma belave tesime se na ned gi. menine radi penize vedou tady houfy lidi. house koupa se ve vod6. bouda na poli se boura. kohouti malo letaji. sekaci maji kosy. an, ac, ach. at', as, aj, on, od, oc,oi, ue", fid, em, el, es, er, es, ei, en. ue se dite! at' mi a nenaiikite! ach, on ma as bolaq vy se mak) ueite, ate mate easu. aj, co to robi or. uc se od rana do veeera. orba, ob-ra-zy, ot-vo-ry. oele-éi o-ei. ov-cani ci pasou ov-ce. nNmMv Vo0 a AuU Nana. Milada. Vera. Olga.

Anna. Adela. Nasolene maso se udi. Morava je zerne Vilema rade, se u6ila. Opava neni velika. Antonine, ue se! Uteri neni po nedeli. Anna naz:c7v6. se Na. na.

Ve sttedu, dne 18. dubna 1934.

U ANO, me mantelstvi dovrtilo mou N chovu, me Lehr- and Wanderjahre, jak bych tekl s Goethem. Bylo mne osmadvaeet let; do roku 1882 jsem docentoval ye Vidni.

Mel jsem den ze dne starosti o chleba, a piece ke mne chodili banketi, nabizejici mi slutby pro me vytenene a.mericke miliony. 0 prazdninach v Kloboukach pfisla deputaee z celeho okresu, abych dal vystaveti drahu do Klobouk z Hustopede. Ironie osudu — ale bylo v torn i dost humoru; jeden °bean klobuckY k nam pfitel na navttevu a dlouho, jak jsmerikali, obkoumal, at z neho na konec vylezlo, te . se ptitel podivat na mou senu, protote pry jette nikdy nevidel — derriocha.

Starosti o chleba se jette zhor gily, kd3r2 jsem o druhych prazdninach onemocnel tyfern a do Vidne se vratil opotdene; ale dostal jsem lekce pomoci pani Hartmannove, vdovy po natem revoludnim nemeckem spisovateli Moritzi Hartmannovi. Mezi jinYm jsem ptedna g el v kruhu dam v dome znametro chirurga Billrotha. Me prvni pfednatky na universite byly o • pesimismu. Duchovne jsem tehdy, jako docent, musil sve znalosti prohlubovat; okruh meho vedeni byl dost slutnY, ale potfeboval prohioubeni a soustavy. Jak jsem yam ut parkrat fekl, studoval jsem literaturu hlavnich narodu a snatil jsem se o filosofickou synthesi theoreticky i prakticky. Akticni politikou nagich poslancO bylo dosateno v Praze Ceske university; na tu jsem se roku 1882 dostal jako profesor filosofie.

De facto bych byl mel .r.adeji stolici sociologie, ale tech v Rakousku nebylo; sociologie byla tehdy uz uznana jako veda ye Francii, v Anglii, v Americe, v Italii a jinde, ale v Nemecku a v Rakousku o ni odbornici nechteli ani slytet. V Nemecku byla jaksi uznana jen filosofie dejin, ale nebylo jasno, PolskS, president republiky vynalezcem meleho horskeho vzduchu. Polsky president republiky prof. Moscicki je znamYm udencem.

V poslednim ease vynalezl zpiisob, jak motno pomerne lacino a jednodute vyrobit horskY vzduch v zavtenYch mistnostech. HorskY vzduch ma dnes velikou idohu v lekatstvi a zdravotnictvi. President Moseicky ptednatel tedy o svern vynalezu pied lekail a ueenci. V prve fade zkoumal atmostericke Podminky a sloteni vzduchu horskeho, na zaklade toho dal sestrojiti ptistroj vlastniho vynalezu, kterY doclava do zavfene mistnosti naprosto stY vzduch, zbavenY zarodku a prachu v mno7, 500 kub. metru za hodinu. Pfistroj istvi pracuje tak ptesne, to se docili slaeni skuteeneho horskeho vzduchu. Vynalez je patentovanY v Polsku a jeho majitelem je statni chemickY ristay. ..Umele nadrie pine vody na Sahafe. "(J.. tok na ovladnuti Sahary je veden s nekolika stran. Stavena jsou letitte pro pravidelnou leteckou dopravu a take automobily zmahaji stateene obtite dopravy z nitra Afriky. Nyni zadina, se uskuteeriovati velkY plan zavodneni Sahary, na nernt pracuji &end fadu desetileti. Patitsky intenYr Pignauvin objevil stopy stareho firriskeho vodovodu v El Djemu, kterYm jsou nyni zavodriovany koneiny niho Tunisu. V Dtibel Mansur bylo pfikrodeno k zajimavemu ziskavani pitne vody. Velke plochy zeme byly promeneny v nadrie, do nicht se chyta v zime dett'ovava, voda. Zvlattnimi nahony je svadena do velkYch kde je filtrovana a pak vputtena do podzemniho basenu. Ponevadt basen je hluboko v zemi, zAstane voda bezvadna i v nejvettich vedrech. Na jate budou vystaveny vodni nadrie od 6adu do Tunisu. Nova testa bude miti velkY vYznam pro obchod, nebot' roene tu bude bYti dopraveno zboti za 100 miliont frankt ($6.500.000) Mapy z gumy. V posledni schilzi nemecke kaueukove spoleenosti podal vYklad prof. dr.

Beckman o svem vynalezu mikroporesni gumy, ktera se hodi pro vYrobu map a pro tisk.

Podle dosavadnlch zkouSek s novou hmotou bylo zjitteno, ze mapy z teto gumy vyrobene netrpi vObec detain, cot jest velmi dulaite

a

VESTNIK

Hovory S T. Masarykem.

Na prahu. jaky ma pomer k sociologii a k historii. I to ma prace o sebevratde, kterou jsem se habilitoval na nniVersite, nepatfila jaksi do Zadneho universitniho oboru jeden protesor filosofie minil, to byeh ji mel zadat na pravnickou fakultu, jemu se zdala neeim v socialistickYm — musim bYt vdeden Brentanovi a Zimmermannovi, ze me pies to habilitovali.

Ta ma prace o sebevratde je po strance methodicke filosofie dejin, tedy sociologie, po vecne strance analyse nati velike, ptechodne doby. Natal. kritikove tehdy vyty-zanatim do filosofie novy obor dovali, a schvalovali zvlatte, to se nevyhYbam paleivYm otazkam dne a kvota.

Zaroveri tento spis ut ukazuje muj yedeckY charakter synthetidnost vedle analyse; a vidite, pies to moji kritikove prat'AU me dlouho prohlatovali za ducha krajne analyticke.ho, kritickeho, skeptickeho. A zatim jsem na kriticke pfisobeni zprvu ani nemyslel; pokud jsem byl ye Vidni, nenapsal jsem ani jedine kritiky, ani polemiky, adkoli me Casopisy tadaly o spolupraci. Chystai jsem sve ptednatky a dukladneji vypracovaval sve mytlenky; chtel jsem je ulotit v lade theoretickYch prat! -- ale kdot vi, tura se nezapfe; snad bych se byl i v cizine dal na drahu praktickou. S ptichodem do Prahy, kdyt jsem vial ten nedostatek kritiky a literatury, dal jsem se v Atheneau do drobne kriticke prace a utival sveho Casopisu, abych tak tekl, jako mytlenkove stfikadky. Snad byl jsem ponekud nervosni a netrpelivY, gel jsem do Prahy vlastne nerad, ale — nolentem fata trahunt. Dal se ut

Drobnostia pti poutivani map za date. Prase tak jako dosud bane mapy papirove, lze i gurnove mapy Opine znadkovati — bez obav, to slotenim se v nejmentim potkodi. Eventuelni chyby lze odstraniti ponofenim do teple vody, ohtate na pfislu ghou temperaturu, povrch mapy nabude °pet privodniho vzhledu. Proti mapam papirovYm mely by mapy z mikroporesni gumy jette dalti vyhodu v torn, to i po pfeloteni zOstanou v ohybech nazvy obci, nebo jinx pocirobnosti Opine 'ditelne.

Unielk anglicky petrolej. Britsko, vlada se rozhodla podpotit vYrobu petroleje z uhli ve velkem mefitku, na podkla.de hydrogenisace a site ptiplatkem 4 penci (5 et) na katdy galon y Anglii vyrobeneho petroleje. Velika, spolednost Imperial Chemical Industries, delala celYch test poslednich let pokusy s hydrogenisaci uhli i jinYch maAerialt a ted' vyhlasila, ze ihned merle se stavbou velike tovarny u Billinghamu v Durhanu. Zatim je v planu vyrobiti za prvni rok 100.000 tun prvotfidniho petroleje, cot znamena, spottebu asi 400 tun uhli denne. Celkem tovarna spotfebuje asi 1.000 tun uhli denne a poskytne pflmo zamestnani 2.500 hornikilm a jinYm delniktm Stavba tovarny bude trvati asi 18 mesicO a bude stati asi 2 a pOl mil. liber Sterlinkti, ktere poskytne spoleenost ,ze svych reservnich fondO. Pouiiti baviny k stavbe silnic. Ptiznaena pro pomery na trhu baviny je .skuteenost, v nynejti dobe tfi jitni staty severoamericke Unie utivaji baviny k budovani silnic, jak se jit pted casein del° s oceli, gumou a jutou.

Nedaleko Baton Rouge v Louisiana byla vybudovana v deice 4 mile "bavInena" silnice, pti jejit stavbe bylo poutito hrube tkane bavinene latky, ktera, byla kladena na podklad z pisku, hliny a kfemene a pokryta asfaltem.

Jak se nyni sdeluje, osvedeuje se tato "bavinena" silnice velmi dobe pro svou prutnost, soudrinost a nepropustnost vody. Take v severni a jinni Karoline byly na zkoutku vybudovany silnicni fiseky z baviny.

Strana 13. vSecko rozvijelo samo, bez me yule; do \tech svYch potydek jsem se dostal nechte, i kdyz jsem chyboval svou neznalosti pomert.

Pozdeji, kdyt jsem ut byl v politice, take jsem nechtel zakladat novou politickou stranu; do vgeho me vlastne dostaly okolnosti.

I dnes jette vystupuju na vefejnost moc nerad a jen z musu Ov gem, kdyt jsem postaven pied nejaky fikol to neuhnu, a co jsem za,dal, to hledim dodelat. ftikam yam tu j en hole fakty; ale muj pfechod z Vidne do Prahy byl pro mne novou krisi, kterou jsem protival ye Vidni bal jsem se malosti Prahy, byl jsem lidem docela cizi a tivotu narodnirnu odcizen, tteba.te jsem ptiletitostne vystupoval jako desky spisovatYlek. To odcizeni se v Praze do jiste miry stupriovalo nejen za boja rukopisnYch, nYbrt i nasledujici freasti v politice. Ja jsem naroclnost a statnost zakladal na mravriosti a proto jsem se dostal do konfliktu nejen s politickYmi stranami, nYbrt i s uttim kroutkem lidi znamYch, kteti tak zvanY nacionalism kladli nade vtecko a povatovali za vis motrix vteho tivota jednotlivcii a spoleenosti. Vidim dnes, ze jsem si nebyl jests dost jasnY, a to jsem proto delal chyby, chyby nejen v politicke praxi, nYbrt i v theorii — net o tom yam snad teknu vice pozdeji.

To ut je skoro deset? Muslin k raportu, co se totit denne raportuje nine. Vidite, od to doby, co jsem se na Cejdi udil kovatem, nevytel jsem z prace. Kdyt ut jsem byl presidentem, pkijel za mnou nemeckY filosof Fritz Mauthner, to pry nechce nic, jenom se podivat, jak vypada. tt'astnY '6°01. 8t'astn3"7, prof ne? Ale kdybych byl zustal kovatem v Cejei, byl bych asi stejne tt'asten, jako jsem ted'. Hlavni veci je, mit tivot bohatY uddlostmi a vniternim vYvojem, a v tom mohu bYt spokojen. Visuri.

Hotely. s eigtenSrm vzducheth. V LondYne byl prose otevten etvrty hotel s eittenym vzduchem. Jak znamo, je vzduch v LondYne zneeitten koutem, nebot' z kominu vychazi katdou hodinu 44 tun koutovych plynt. Podle londynske Statistiky vdechuje kaaly obyvatel tohoto mesta katdern vdechnuti do sebe 7 milionfi mikrobt. Proto byly v LonOne postaveny hotely, jejicht okna se nikdy neoteviraji. Vzduch v pokojich je eaten filtrem. Ze sklepa se do pokoju pumpuje derstvY, filtrovan vzduch a upottebovanY vzduch je ventilatorem odvaden zase do sklepa, kde je znovu filtrovan a jde opet do pokojO. Ve 24 hodinach nahromadi se ye ventilatorech 4 kg prachu. Prvni pokus toho druhu byl proveden r. 1928 a site v lotnici nemoeneho krale jifiho V. Podle nazoru lekatu toto opatkeni ptispelo znadnou merou k brzkemu uzdraveni anglickeho krale. Dosud je ovtem digteni vzduchu a cele filtraeni a ventiladni zafizeni piing drahe. Bylo vypodteno, to yetrani jednoho pokoje stoji denne asi 1 dolar.

NovSr zpilsob vytapeni bytfi. V LondYne je v posledni dobe velka propaganda pro novy zpusob vytapeni mistnosti. Byty a obchodni mistnosti maji bYti zahtivany ze zdi. To umotriuje naprosto stejnomernou teplotu. Vytapedem jsou tapety. Je zatizena mistnost na ukazku, tapety vytapent, a obecenstvu pfistupna. Obyeejne tapety se ovtem k noyemu zpOsobu vytapeni mistnosti nehodi. Vytapeci tapety jsou kovove, milimetr silne, vyhotovene ze smesi medi a niklu a jsou trvanlive.

Prodavany jsou ye svitcich v giti jednoho metru. Na zdi jsou ptipevriovany obydejnYm zpiisobem. Ovtem, zdi a strop Musi bYti tadne oditteny od vapna a barvy. Nesmi miti trhlin a pied oblotenim kovovYmi tapetami mush bYti tadne vyschle. Tapety jsou vytapeny elektrickYm proudem. K vytapeni mentich mistnosti postai obydejne vedeni elektrickeho osvetleni. Tapety jsou zahtaty asi na 35 stupAO a udriuji v mistnosti stejnomernou teplotu. Ze severskYch zemi, kde maji k vYrobe elektrickeho proudu dosti vodni sily a proud je tudit levnt dogly jit vetti poptavky po tapetach k zahtivani bytt.

Strana 14.

Ve stiedu, dne 18. dubna 1934.

VESTNiS

ZASTAVTE SVRBENI. obteiovant jakymkoliv koZnim neduhem jako Itch, Eczema, Athletes Foot, Ringworm, Tetter neb Pimples, my varn prodame nadobu s Black Hawk Ointment se zarukou.

Cena 50c, poeton 60c. West, Drug Store, West, Texas.

---)0( LtKARI SE NESHODUJI

VOLfeiThi OKRESU BURLESONI Jacob Fuchs Oznamuje svou kandidaturu o Mad Odhadeiho N bereiho Dani.

r

DVACET ROKIJ BOLENI HLAVY. "Pres civacet rokit byla jsem trapena bolenim hlavy, ktere bylo casto silne, ze jsem nemohlir ani hlavu z pol take pozdvihnouti. Pied osmi roky jsem podala uzivati Dra Petra Hoboko, a hned po tiech dnech uzivani pfestala hla,va bo leti, a od td doby nevirn, co boleni hlavy jest," pi e pani Maggie Galla z Portage, Pa. Tento pozoruhod nY bylinny pripravek ptlsobi blahodarne na za2ivani a vyme ovani, pomahaje tim vybudovati ny nervovY system a zdrave telo.

Pouze mistni jednatele mohou jej dodavati. Pro informace pike: Dr, Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

g

Sveite svuj ialudek tomuto osv6d6enemu leku!

Jacob A. Push posledni dk a roky, Lidsky dtivtip lusti jednu velkou v3r*berdi dani zde, oznarnu] e, ze se zahadu za druhou. 2aludek je uchazi o Mad odhaddiho a vYber-1 kladern zdravi, jak jej udrgeti diho dani (Assessor - Collector). po•adku?

Pan Jacob A. Fush byl narozen v TRINEROVO HORKE VINO iidyL deti jsou nervosni a mrzute, okresu Burleson a jest 43 roky star tilo tutu otazku. Svelte mu rozlu la &l e nezii byl zvolen do Utadu boleni a jine znamlry nezailivnosti vYbereiho dani, zabYval se farmasvilj Zaludek Jeho soueastky jsou sktipaji zuby, nepokojne spi, maji ) kenim. Sam jest Menem kadu NonejlepSi, lake zne, lekatska, veda. chuti k jidlu, natikaji si na vy Tabor, eislo 17., S.P.J.S.T. a ma Vyeisti vnitknosti, pkispiva k prasvecteni oei, nosu a Drstii., mnohdy dobre vzdelani. V dy byl pfitelem videlne dinnosti ledvin a jater, zadoktoti se neshodnou, ie tyto deti naSeho lidu a katclY kdo jej zna, pudi zacpu, ulyny, boleni hlavy a mail eervy. Ani matky, ktere tizko- dava mu nejlep i odporueeni, tak nechut' k jidlu. Citite se jako znostlive ditky vyehovavaji, necht; vuzrozeni! Ve vaech lekarnach. — to krajane men by, podporovati jej Islandske Ustiedni topeni. Island- Jos. Triner Co., 1333 So. Ashland ie by jejich deti trpely touto v pfi tich volbach. Jak jest vetgine nemoci. Jisto -creak est, ie e vetei- volidu znamo, ukady vYberdiho a ske hlavni /nest° Reyjavik je prv- Ave., Chicago, Ill. nim mestern sveta, jeZ zfizuje ne pripadu, veecky tyto znamky odhaddiho dani byly spojeny v sttedni topeni pro vSechny domy smizely o nekolika davkach "White's jeden "Assessor-Collector". Pan Cream Vermifuge", nejj;stejel pro- Fush slotail 2 roky, lhfittu vYbereiho rneste, takteZ i pro vSechna namesti sffedek pro vyhmini eech druhil dani verne a poctive a nyni 2ada o a ulice. Nakladem mesta bude viaCervii. Jestli vase dite ma tyto podporu a zvoleni do iikadu nove- stile zilzeno jen potrubi, protole Ustkedni topeni obstara ptiroda sasnaky, zkuste tento neekodq, vy- ho. Pan Fush dale oznamuje ma.

V tesnem sousedstvi Reykjavizkou enY rostiedek. Mile stoji 2e jest dobke obeznamen s 35 centii. Lek na sklade u Old povinnostmi tohoto noveho ittadu ku jsou gejsiry Mosfellsvelt, jet' chrdeset tisic krych. stop vrele Corner Drug Store ye West, City a Ze tento jest schopen dobte za- li drug and Jewelry Company, Tenpie, stavati. Dale pfeje si podekovati vody za vterinu. Tento pramen Texas, a ye viech lacirnich. (4) tuil 11111111111111111111111111111111111111111111/111 v ern volicurn za podporu mu ude- pine stool, aby VSech 15000 obyvat. melo ustredni topeni a aby byly lenou v minulosti a jestli nyni VSEHO DRUHU BOULE NADOIt. — znaji jej opet za hodna podpory, vytapeny i ulice a namesti. Na Iobdivovatelka Nonat nem ziistane jim dikem zavazan a sli- slandu uz pied nejakou dobou pHvykonavame velice leva, rise: "To zlata. Nonat zase na inySlenku, aby vyuzili horzvli te pro ffiedniky a pro udelala div. SI. Georgie Svo- buje, bude-li zvolen, ze bude Mad kYch pramen0 k vytapeni, a zti I 00 000 11■111. boda, Aplleton, Nebr., mela vykonavati nejlepe, co jeho schopfatly S. P. J. S. T. na chodidle tvrdou, eerednou bouli. nosti sta%i, poctivost, piesnost a dill nekolik skleniku pro pestovani zeleniny a ovoce.

Jezdili s ni k lekati, ale misto uspora daneplatefim jest a v't'dy boule vice rostla a bolela. Prave bylo jeho heslem.

0,11.00 0110. lin00.1000410111■040100.01000•10100.11010.io ■ V echna tiskovi price jest jsem se k tomu nahodia, ze meli za(Pol. Adv.) se jeti k lekari, kterY tekl, ie se mu POHREBN1 SLITZBA u nas zhotovena rychle si nador vykiznouti a kost' oekrabaDistinktniho charakteru, za ceny VZDALI JSTE SE HZ NADEJE a vkusne. ti. Poradila jsem jim davat Nonat. velmi mime.

A hled'te! Ani za pulak ji nevypoJest zvykem Edward Pace, dati ttebovali, noha se zahojila a neboli". na vyzdraveni od to neptijemne.

Vyteka-li z rany mnoho neeisto- svedici vyratky, kterou jste stite- Upinou pohrobnickou sluibu nejlepPoilete aim pfi ti objedty, diva se naplast vicekrat nez dva- ni? Hled'te co pie pi. Helen Boyer Mho druhu, za ceny velmi mime. navku a piesvedete se. krate denne. Na suche bolesti se ne- z Philadelphie, Pa., "Dlouho jsem Jsme nejlepe vypra eni nejrnoderdiva nova naplast, dokud prvni na tele drii. Prava mast je s timto trpela vyratkou, at jsem se styclela neyaimi pohiebnimi auty a eemi jinYmi pottebami, vykonavati pric.

Trade Mark: vyjit pied lidi. Zkou ela jsem mcdne, ale =me. Pak mi kdosi spolehlive, moderne a pattiene. poradil, abych si dopsala o vzorek EDWARD PACE Severovy masti Esko. Uposlechla Pohrobnik, Temple, Texa WEST, TEXAS. jsem a dnes ani nevim, jak yam, tlen S.P.J.S.T. Jednoty .1101.0■1 podekovat. Jiz druhY den rudost VIM non z meho oblideje zrnizela, svedeni Cena Nonat jest 50e a $1.00, poXraria7/ atou 55c a $1.05. Ptejte se Vaeeho polevilo a v kratke dobe yyraZka lekarnika neb jednatele, ale nic A- Upine se ztratila." — Trpite-li na° neberte, radeji plate ptimo na vy podobne, nevzdosejte se nadenaei adresu: je ,ale je te dnes dopi te si o zee- qt. la bezplatnY vzorek Severovy maste MARIE LEIBLINGER & CO. OCIIOTNICI EADU STEFANIK OS 142 V HOUSTONU Altadena, California Esko. Sta & dopieete-li na W. F — sehraji — NONAT m itete objednat od M. Severa Co., Dept. RB 15, Cedar Divin, Waller, Texas, Rt. 1.

Rapids, Iowa.

V DEVfTI DESETINAM DA SE PREDEATI.

g

g

y

g

g

j

g

g

y

p

y

g

p

sKovE,

y

,P.L!1;,;11111111111111111111/111111111111/61111111111111111111111111/1111111

g

•

g

ftlM11111111111iIIIIIIIIIIIIIIIII

.

g

I 1111111M/11111 ■11111/111111111111

g

y

g

y

InfIfIMMIMPI1111111919

echoslovik

we,

Divadlo v Houston

g

g

.

ZASTAVTE TEN KAAL!

s pomoci tit° bezpane a spoIchlive pilpravky, jei prinesla (devil a pomoc tisicum za vice jak 50 let.

Neobsahuje tlkodZive drogy.

Cena 25c a 50c.

Dostante si he jegte dnes od svelte lekarnika n e b piste pfimo nam. Uved'te jmeno sveho lekarnika.

y

W. F. Severa Co.

Cedar Rapids, Iowa

NEDELI ONE 29. DUBNA ye sve sini na Cottage Grove

g

Devet desetin v eeh nemoci americkeho lidu mite bYti vystopo ano, ie pochazi od zitcpy, tvrdi leZacpa vrhne do telesneho systemu jedy, ktere seslabi ka'idST organ v tele a nasledek toho jest, ie lehce 'awl& se stane obeli zarodka, ktere jej nanadnou. Hled'te ptedejiti zficpe a ptedejdete deviti desitinam v ech nemoci, jejich nfisledovOch bolesti a finaneni ztrity.

HEDBINE jest dolarS start bylin147 lek, jeni ulevi zitcpe ptirozenSrm lehkftn a ptijemnS m zpilsobem. Na prodej v Old Corner Drug Store, West, City Drug and Jewelry Com- , pany, Temple, Tex., a viiech (3) nich.

y

*

g

7

r

.

g

FILOSOF OD VERPANKU Lidova hra o 3 j ednanich, napsala B. Rajska--Smolikova OSOBY: Vavtinec Karhan, svec br. Ad. Walla Tonea, jeho dcera ses. H. Valeikova Dana, redaktor br. J. 8umayskS7 Herma Rodkova, maj. mod. sal. ses. F. Wallova Lucia, jeji syn br. St. Valeik Riedl 1 br. Fr. Bedan br. Fr. Walla Maisl obchodni zast. ...10001101010/0

Dej v Praze na pkedmesti. Dnetek.

Mezi druhYm a ttetim jednanim uplyne doba jednoho roku.

Vstup osoba 30e Zaeatek o 5 hod veder.

1111." Hodlate nav tiviti letos starou vlast Jestli ano, piihlaste se tt mne. Zastupuji vtechny paroplavebni spole'enosti, a vylizuji pla . Hlasto se neb oi te na: Ang. (dz) 11441E J. Morris, West, Texas.

y

g

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. Uctive zve ZABAVNi VIZBOR.

Z%

Ve. Štřeť'.tu, 111 !ai~m

dri~ .18.

ilmam

d.ubna

19~4.

i I 11lllil'l¥1iilll1Jlnl-BIM

Oznámení kandidátu

i:~-

I ~111unn111111m1111111n11m11n11n11n111111~1111111mm~1.1mmm.lllllllll1m111u111m~

Naše pošta.

All political advertisiment must be I f.iuuuuu111111111111111u111111111111m111111111111lllll111111111111111111111lllll11J11mlllll!lllm11uillWltll1Uia paid in advance.

Pouze resoluce soustrasti zasílané Níže uvádíme kandidáty, kteří Yoakum, Texas.

TEXAS. vás žádaji o hlas a podporu v de­ řády uveřejňují se zdarma. Ozná· WEST. mokratických prímárkách, dne 28. Letos to vyhlíží, že budeme míti mení úmrtí a díkůvzdání soukromá července 1934. · v Yoakum při výroční slavnosti jakož i výroční vzpomínky úmrtí TOM F; HUNTER český Tom-Tom místo obyčejného musí býti placeny.

Za a11,~Al'lnÁ1•a.

Tom.;.Tomu, který připadne 8. a P&ÁVNÍX 9. června. Slavnostní výbor splno­ WALTER C. WOODWARD RESOLUCE SOUSTRASTI. Vvřizuie veškeré soudní za státního vrchního návladního mocnil zdejšího právníka, p. E­ • záležitosti mila J. Motise, kterého ustanovil My, nížepodepsaný roaoluění vý­ Uřadovna: 891 Bankers Mortl!'.al?e O. H. CROSS předsedou výboru pro českou hud- boi· hídu Růžový Dvůr čís. 89, S. Buildin!!'., nřes ulici nanroti Kress bu, aby pozval všechny jeho české P. J. S. T., projevujeme svou hlu­ budově TEXAS. kapely, které hrály na jeho ěe- boce cítěnou soustrast dítkám a HOUSTON. Okres McLennan: ských programech poslední rok aby manželu naší zesnulé sestry ...

W. B. MOBLEY se súčasti:m slavnosti dne 8. červRozalie Malčíkové, ZVLÁŠTNI NABIDKA! za šerifa: na .a pod1lel_i se v průvodu ve 2 která zemřela dne 11. března 1934, Za příčinou rozšíření adresáře dám GIBSON GAYLE hodiny, ktery pdjde městem, pak v a uložena byla k věčnému odpočinku odměnu 50 esntů za 10 jmén n za odhadčiho-výběrčího dani po~ed:1e by poč~l konte~t mezi če- na hřbitově v Rosebud dne 12. břez- adres tomu, kdo pošle $1.00, dosta­ JOE ALEXANDER s~ym1 kapelami s velke platformy na. Zesnulá sestra zemřela ve stáří ne za $1.50 za Odhadči-Výběrčí Dani ,pred davy lidu, který. bude říditi 48 le; a k Jednotě patř~la přes 20 ŤOUPALOVA}_ LJNJMENTU p. Motl.s,a těm nejlepším bude vy- let. Narozena byla 14. cervence ve[ T t bídk · t d 0.trahnad b , k át JOHN DOLLINS šest cen v hotovosti, a dvě Fayetteville, 1·. 1886. · k adobna ěa }e.s d rp za. čís. 1. okres McLennan placeno ·1 .. i d ž' ou o u, pro ez Je ne) e ne . oy ner epsi s po r 1 p. Motis, aby lenové našeho i·ádu tlumočí tímšl t č k b M o d bí t J.E. BATSON ro ěj h T · d d e e e ane o . r er s o Jedn ra 1 Je na ne . eervna to jejrmu manželu a dítkám a celé ávko • 8 P škol . a druhá 9. června při večerním rodině hluboce cítěnou soustrast. n u ;~·ffN ŤOUPAL LYN3kBresG·REI1IF1sF.ITH staromodním tanci na. dlážděné Odešlas a zanechala zde manžela C 1··d ll T ' (d } . • · .

• • ulici v Yoakum, kde jiná léta tana dítky, a we , exas. z za kriminalmho okres. návladmho. čilo tisíce párkfi a letos jich bude které nad tvým ronily slzy.

Okres Matagorda. vice. Tedy česká hudba si vyziskaSfay velké lásky, OSCAR BARBER, la slávy v Texasu následkem čehlubokého bolu, za Okresniho Soudce - .county ských radiových programfi právhluboký vzpomínky, ČESKÝ PltÁ.VNÍK nika Motise a v Yoakum se vyšijak šťastní byli jsme spolu.

Porad:v nošton $1 : soud:v všude.

301etá zkušenost. nula na první místo a bude zaujíPřijměte soustrast naši, Pí'tjčím ~150.000,00 na 6% úrokú. za Výběrčího Dání-Tax Collector mati první místo a největší pozorpřejte Jí odpočinku, YOAKUM, TE:X:AS. JOHN VÁCLAVICK no~t při letošní s}avnosti Tom-Tom, dok~na~a svů:j úk~l.• .

• coz bude česky Tom-Tom. Sláva Bud T1 sestro 1mla, PŘIB.ODA S'l'ARA Sll o _všEOKO. za Okresmho Komisare - County české hudbě.

Tvůj věčný sen libý, Commissioner. , • . a p1·oto p1··eJ'e1ne Ti' ----·-·········-·······- ..

Pro vyrocm slet Kat Sokola na .n.ti,~r1..1.::, MILNER sv. Anně při Yoaku~ dne 4• a. lehk~. o~lpočinutí. • · Když lidské tělo bylo stvofono, 5. července věnoval dosud z anBudiz ~1 · zem ~e,hka, pHroda postnmla ~e o všecko. Když Okres Colorado glických nekatolických listfi nejta matička 11111~· , člověk má onmnocučti, pHroda dlí.· EMIL RABEL větší pozornost Cuero Record z nal, Teb; :7z~omma vá poplnšné signnly, nhy mís varodo úřadu daní.

Cuero, okresní sídlo našeho okresu. če a ,Tva to,dma: ., vain. Tudíž, když nnše děti ve spánDal věci celý sloupec v svojích Zes;, pam~tce, JeJt: v, ku skNpa.ií zuby; nemají-li chuti k Okres Burleson zprávách a pak napsal redakční a ad Růzovy Dvu:i: cis. ,89·: jídlu, trpí břišními bolestmi, svědí B. R. Teague úvahu a velice chvalitebně se zmí~mi~ Hermg, je nos a prsty, mí'tžeme pfodpokllí.do úřadu šerifa nil o sletu a. pak podotknu!, že A. vot~?~·, dati, že mají červy. Jestli jsme JACOB A FUCHS obrovský počet lidu z Cuero, a • nt~ny , ici~ik, momlN, tak iltnecl koupíme láhev za Odhadčího-Výběrčího Dani jiných míst v okresu DeWitt se súieso ucm vybor "White Cream Vermiťuge" a jistě častní oba dny. Toto je součinnost. .. i bez nehnznečí, červv z těla vyžeu&Dále asi 25 jiných listii se zmínilo me. Tímto ZJ)Ůsohem uvnl'Ujeme se Okres Lavaca: o sletu a právník Emll J. Motis, • • . • před velkým nebezpečím it i osudných GUS STRAUS který byl ustanoven předsedou ZVĚROL'.ÉKAŘ následku. "White Cremn Vermifuge" za distriktniho klerka hlavním a ceremoniářem, praví, Munieinal Bldit., sto,ií pouze 3i5c láhev :i miižete tenH. J. že bude celá řada slavních hostii TEMPLE, TEXAS to lék koupiti u: Old Corner Drug za - odhadčího dani přitomno, aby dodali lesku a dfi- Léčí všeckv nemoce zvffat a iest I Store ve West, City Drug and JewelE A TURK stojnost slavnosti. Jeho předseda k službám kdekoliv na. zavolání. Iry Company, Temple Texas, n ve za · ~ odhadčího dani výboru uvitacího, p. Elmer TayTelefon: Dlal 8567. všech lékárnách.

(2) lor, s jeho 50 pomocniky uvítá GENE ~Ol!CRINS každého aby se cítil jsa doma, p. za ser1fa Valentine Honč, předseda výkonnéAUG. W. JANSZEN ho výboru a jeho 15 · pomocníkii za okresního soudce se postará, aby nic nescházelo při FRANK SCHOPPE slavnosti a pí. Anna Petrová, předv za. okres. superintendenta škol sedkyně dopisovatelského výboru a její assistenti, uvědomí svět že slet bude na Sv. Anně dne 4. a 5.

Okres Fort Bend: července a co každý ·miiže očeká­ PANÍ J. J. CHADILOVA vati.

RYCHLÍK čeká v Bremerhavenu u lodi, za okresního Emil J. Motis. odkud jedete přímo do Prahy bez přesedání.

JESSE F. WARD za okresního Suprintendenta Nebo cestujte na oblíbených expresních pamícíh: Okres Fayette: GUS HERZIK česká jídelna, restaurace ALBERT BALLIN - NEW YORK za státního zástupce a pi'V'lliCe · V PŘÍJEMNÉM OKOLÍ ZA MÍRNOU CENU. (State Representative) 714 PRESTON 'AVE. Rovněž pravidelné odjezdy Houston, Texaa.

Okres Bell. pl'oslulých kabinových lodí.

R.R.RAY Jos. Košut, majitel.

Výtečné železniční spojení z Bremen 11ebo Hamburgu. za zástupce do legislatury:.

Telefon: Beacon · 31734. ~ Informace u vašeho agenta nebo Pravidelná jídla a lunče.

Nejlepši soudkové a láhvové pivo, ~ TAROKY miižete opět do­ rů:zné druhy vína a doutníky, stati za $1.75 hru, poštou vypla­ Mluvíme ěesky. cené. Objednávky posilejte na če­ Hoboko stále na skladě. ehoslová.k, West, Texas. (dz) 1034 Main. Stre~, Houston,·~~· Zvláštnl stoly pro rodiny.

I-------------­

c.

------~--~·------------

.Chernoský

I

č

v

•

.,

£mi•1 J . M o· t•IS

Dr

o

T B 00 th

Nejrychleji do Ceskoslovenska

BREMEN·EUROPA

RED FRONT

HAMBURG - DEUTSCHLAND

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOY,D

"'

. ~tt~~e.16. . '. ·.

·. . ··...

.•.....•. .', ' ·• ·.•. . . •.. · .·. ·.

·. · .

ic: . · .· . ,;

;~s~

'· ouz. íve.. J"te k ozlia.. mov.. . a.'.' n.. . ·.,*.·. '.. · . ·N•·. .•· .· v · '..•...... "~.· · .' · · '. · . . ·.·.·1 ase rovy .• Maly,. Ozn·amova1e·1 .

119

i.

í. ·· ..

~ Pošlete si vydělat nasolené kuže na postroje, podešvy a správ­ ky na Valent. Kaděrku, ve West, rexas.

(23-24pd.) na prodej 10. dubna a každé úterý až do 1. května, Objednejte si tyto do předu, Bartlett Hatchery, F. J. Pavel, majitel, Bartlett, Tex. (22-23) :_..,

2000 malých kuřátek

~ Malá kuřátka: Bílé, černé žluté, hnědé Leghornky, Ankonky těžké míchaná a míchané druhy 100 za $6.30. Barred, bílé, Partrid· ge Rock, Silver Laced, bílé Wy­ andottes, Reds, $6.50. Anstrolopes tmavé Cornish 7.00 za sto; poštov­ né vyplaceno. My posíláme C. O D. a také posíláme 25 a 50 kuřá­ tek v poměru za stejnou cenu sta kuřátek, Von Mindens Hatchery Fayetteville, Tex. (16-dz.)

14114~

-. . . ·. · . · .

· .· ve<sti~du, ~rie:ia.

dulmb; ~934.. ·

z.-~k ~ta. t:.čnýc~ tisíce d_?ro:;;tu1 ukázky t~ naší čímž mladlstvé .svěžího,a··.Jest u nas je-1dokazujeme slova vysp~losti, našeho vůdce

~tě mládí _.a. síla i krása, ~t?j~_je-1 Ty!š:: "J?n zdravá přítomnost zastě za to z1t1, bojovat a zvítěsítl. rucuie nam budoucnost."

11111•••••••••••1111"'1~~ Vždyť máme zač bojovat. čím! Veřejné cvičení Těl. Jed. Sokol Pouze resoluce soustrasti aasílane vyšší meta, tím vice prekážek sta- i Žižka v Dallas bude . dne 29. dub­ řády uveřejňují se zdarma. Ozná· ví se v cestu, tím silnější musí j na 1934.

Zdar Anton Kos, jednatel. mení úmrtí :t díkůvzdání soukromá býti rozmach náš. Jen zdravá pří-] temnost zaručuje nám budoucnost, jakož i výroční vzpomínky úmrtí Hodláte navštíviti letos sta· pravil Tyrš. Jdeme všichni svorně ~ musí býti placeny. za jedním cílem. Příkladem toho rott vlast? Jestli ano, pHhlaste se jsou sletÝ, závody a veřejná cviče­ u mne. Zastupuji všechny pl}ro-pla· RESOLUCE SOUSTRASTI. ni. vební spoleěnosti, a vyHzuji pl'.·e,, Nížepsaný resoluční výbor i-údu Tak i naše milá Jednota v Dal­ plav. HJ11.c:;tA so neb nište na: Aug. Touha, čís. 125, ve Westhoff, Te­ las bude pořádati veřejné cvičeni, J. Morris, West, Texas. (dz) xas, projevuje tímto upřímně cítě­ nou soustrat všem pozůtalým nad ztrátou manžela, pečlivého otce a dědečka

I

---o---

Klimenta Pokludy,

Oznámení úmrtí a díkůvzdání.

který vyrván byl osudem smrti z kruhu 1·odiny. Ztrát!} tato jest tím pro nás bolestnější, neb zesnulý byl ~ dobrým členem Jednoty, ochotně My, truchlící pozůstalí, tímto děkujeme všem, kteří v zúčastnil se každé národní práce, tak našem zármutku se vynasnažili, aby náš bol umírnjli nad ztrá· že v něm ztťácí nejen spolky ale tou našeho milovaného manžela a otce, celá česká 1·odina a okolí dobrého, přičinlivého bratra. ~ Malá kuřátka. - Máme ny­ Pozůstalým nechť jest tato sou­ ní na prodej stále kuřátka čisto­ strast aspoť částečnou útěchou v krevných druhů: S. ti. Wayndattes, jejich bolu, neb i členi řádu naše­ který nám tak neočekávaně v úterý, dne 3. dubna odešel a nás E. W. Leghorn, White Mlnorca, An­ ho ho budou při spolkovýchpodni­ zarmoucené zde z.am.echal. conas, R. I. Reds, White a Barred cích postl'ádat a na něj v úctě vzpo­ Již itvoji usměvavou tvář, drahý manželi a otče, více ne­ Plymoth Rock. Všechny za ceny mínat. Tobě pak bratr-e přejem velmi levné. Zaručujeme 100% ži­ klidné odpočinutí. Snažil jsi se uhlídáme a tvého hlasu neuslyšíme. Spi tiše věčným spánkem, vou dodávku zdravých kuřátek. vždy bychom národnostně rostli a ty manželi a otče milený. Tvůj hrob je tedy tvým stánkem, West Chick Hatchery, Complience šli ku předu, za čež přijmi náš po­ slzami skropený.

Certifiko.te 185. West, Texas. slední dík!

Za řád Touha čís. 125.: Děkujeme oboum řádům S. P. J. S. T. čís. 119, a čís. 42, Bratři okresu Brazoria! Náš řád Louis Lukáš, :za hojné účastenství a doprovod našeho miilého manžela a otce, číslo 139, v Danburry .odporuěuje J. C. Eineigl, k poslednímu odpočinku. Též srdečně děkujeme faráři Motyčkovi, vám volit za okresního školdosoroe Jos. Hurta, za útěšnou řeč v domě smutku a na hřbitově.

J. P. Rogers-e. Jest to poctivý a resoluční výbor. upřímný člověk.

(23-25) Di1no ve Westhoff, Texas, dne 16.

A ty, drahý manželi a otče, spi sladce, my v zármutku dubna 1934. na tebe v::idyckyhudeme vzpomínati I SKUTE0NÁ LÁCE POZEMKU! --)0(-Číslo 2216. - 640 akrů rovného, Bertha Mikesková, manželka; Evelyn, dcera; černého pozemku, který se nalézá fEŘEJNÉ CVIČENÍ T. · J, SOKOL Agie, Algy, Woodrow a Roland, synové, asi 20 mil od města Eagle Pass, v ŽIŽKA V :DALLAS. okresu Maverick, státu Texas. žád­ ný dluh. Po případě vymění se za Kolik jsme již. přežili proroku ú­ menší majetek kdekoliv ve státu padku Sokola. Každý, kdo sám se Texas. Cena pouze $10.00 za akr. ~.řežll( ká~al, že ~okolstvo se pře-I l~§ii!iii~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ ČERVENKA A VANŽURA z1lo, každy kdo sam ztratil radost I li West, Texas.

(23-24) ze života, viděl v Sokolstv.íjen ú­ padek. Kolikrát již Sokolstvo - "Dejte mi tři páry punčoch." padrť rozšláplo všelikou tu pochybu - "Je to pro milostpaní, nebo to o životní síle své. Každý .slet, zá­ Upozorňujeme všechny příznivce tance a ušlechtilých zábav má býti něco lepšího?" na pl'ogl'am, který připl'avil vody, a veřejná cvičení jest pro­ ...

Dobré srdce. Vychovatelka: "A jevem síly živelné a zdravé. Každý co by učinila, Lízinko, kdyby teď s~et doka~uje, že máme v sokolstvu šel kolem hladový žebrák a viděl s1~u muzstva nadšeného, ochot­ ve své síni nás jísti?" - Lízinka: "Dala bych neho a obětavého do krajnosti, a mu vaše koláče." jemu po bok se sta vi zástupy dru-,

FRANK C. MIKESKY,

OZNÁM.ENÍ

.

ŘÁD POKROK HOUSTONU

:;:::::::::::::::=::::---~~~~..!-~-=--~~~~---..:.:::........~i i,·-

1

rt

SokolŽižk:~.~allas,Texas

Výroční Veřejné Cvičení

v neděli, dne 29. dubna V SOKOLOVNI.: NA CARL ULICI

Začátek cvičení ve 3:30 hod. odpoledne

Večer Sokolská Veselice Oťlt>olednevstup volný -

večer osoba 35 centů

Při hudbě Sokolské Orchestry.

Chutná večeře -

Řízné nápoje.

Uctivě zve POŘÁDAJÍCÍ

VÝBOR.

-

NA STUDEWOOD

•

za účinkování hudby jak následuje

Duben 22. - Rudy Dybala Orchestra z Ganado.

Duben 29.. - Rudys Orchestra z Bel­ ville. v

Květen 6. - Rád Pokrok Houstonu ořioravuie se na pořádání slav­ nosti snoiené s divadlem~ . které bude v patřičný čas oznámeno.

Věřhne 11evně, že se zavděčíme naším příznivcům a bude nás těšit, 1>octíte-li nás hojnou návštěvou.

O občerstvení a další bude náležitě postaráno. že budete všichni spokojení, za to vám 1·učí ZÁBAVNÍ VÝBOR.

<,