Organ Slovanske Podpo ici Jednoty Stelu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West., Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROeNIK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 11. dubna (April) 1934.
SI.0 2
"TRUST MOZKIT V MINULOST JEDNOM z nedavnS7ch eisel tS7denniho magazinu "Liberty" uvekejnil znamS7 aV mer. kritik a feuilletonista H. L. Mencken zajimaq elanek pod nadpisem "The Brain. Trust". V nynefSi dobe sensate s presidentoy Srmi profesorsk3imi radci, nazvan3i yinen3imi ze zrad--mi"trusem ozku"ab rdrch iimyslii, ma elanek p. Menckentiv nemalou zajimavost a je velkeT : Poliene ceny. "Trust mozku" neni ve svete novSrm zjevem," pig e pan Mencken. "Francouzska revoluce zrodila se z jednoh(S, - a Horace Walpole v r. 1791 nazval jej "smeekou §kolometir ye sy S7ch dopisech hrabence z Horni Ossory. Byl vernS7m Anglieariem a mel zdedenou britskou nediiveru k mudrcum. Jin3i "trust mozku" objevil se v americke revoluci. V jeho dele stal Tomas Paine, a George Washington uvedl jeho nazory y einnost v zajmu patriotismu. Svemu se7 kretati Josephu Reedovi psal Washington 1. dubna 1776, ze se kdysi obaval, ze jeho spoluobeane z Virginie chovaji v srdci tak "trvalou oddanost kralovstvi, Z'e "jen neradi pHjali by za svou my'Slenku nezavislosti," ale ze Painefiv tiskopis "Common Sense" zpilsobil ohromnou zmenu v m3islich mnoliSrch muZfi." Tato znema zaSla tak daleko, ze Virgifiane shlukli se pod Washingtonovu korouhey a o pet let pozdeji, jak kaZdS7 "Zaeek vi, pomohli mu poraziti Cornwalise na jeho vlastni pude. 2'e ruska revoluce byla promfAlena "trustem mozku", pama.tuji vHchni, nebot' jedno z jeho hlavnich svetel, Trock3i, jest dosud Ey a pillaitostne objevuje se na pr y -nichstrak6op,Leniadklv mrtev, je zdatile balsamovan v Moskva a Ii ekej ne vystaven. Egypt'ane, kteti rovneZ balsamovali sve retry, men okolo roku 1400 pied Kristem jednoelennY' "trust mozkov3i" Y osobe faraona Amenhotepa IV., jen byl tchanem prosluleho Tutankhamena. Amenhotep nejen podnikl reformu egyptskeho hospodatskeho systemu, ale i egyptskeho ndbolenstvi, co2 znamenalo daleko vice, neZ o co se dosud pokusili profesofi ve Washingtonu. Mel sve nasledovniky a imitatory v Perikleovi Athenskem a republikanskem i cisakskem Aim& Rovne2 milZeme Mei, 2e ZidovskSr zakonnik, jak je obsa'Zen v druhe knize MojZi§ove, byl plodem "trustu mozku", nebot' nebyl formuloyan obydejnY'ini tidovskS7mi zakonodarci ale v3iborem neznamS7ch intelektualt, jichZ jmena zustala utajena aZ' do naHch dna. Vime pouze, ze kral Josia§ mel v ne yelkou daveru a ze kdy mu pkinesli text zdkonniku, ihned jej vydal a natidil, aby 2i(le navaly ho byli posluSni. Osud "trustu mozku" jest obyeejne smutriST a east() i tragic10. Francouzske bratrstvo, kdy revoluce jim zoSnovand se rozvltila, muselo uteci pied politiky, kteti se pustili jeho idei, a bylo do-
sti tech, kdo byli lapeni a ztratili hlavu --ne pouze obrazne, nSrbrZ pod sekdeem guillotiny. Tomas` Paine, kterS7 odplul do Francie v r. 1792, aby podal revolucionatiim pomocnou ruku, steli unikl jen jejich osudu. Deset mesictl byl ye Francii Zalakovan a dvakrat ocitl se ye stinu guillotiny. Vratil se do Ameriky v. r. 1802; zde shledal, ze jeho sluMb ye prospech a.mericke revoluce bylo jiz zapomenuto. Sedm poslednich let sveho Zivota ztravil v zastreenem hnizde ye statu New York, yypiljeoyal si penize to a tam, uteSoval se bankou kotalky a natikal na nevdek republiky. Washington byl jeho pkitelem, ale ostatni vtidcove one doby nechteli s nim miti nfeeho a o stoleti pozdeji Theodore Roosevelt se o nem vyjadill jako 0 "S"pinavem malem neznabohovi." Podobnm byl i osud ostatnich. Amenhotep dostal se do takovSich poti2i, ze malem ztratil triin, a po jeho smrti zet' jeho Tutankhamen zavrhl vAechny jeho krasne zamery a ztidil vladu Toriu, jeZ potrvala v Egypte po tisic rokfi. elenove teckeho a timskeho "trustu mozku" bud' pti gli o Zivot, jak tomu bylo u Sokrata, neb byli proste poslani do Male Asie, je2 za onoho easu byla drsnou a nezdravou oblasti, jakou je dodnes. Lenin zda se bSTti vS7jimkou z ykobecneho pravidla, ale patrne jenom proto, ze zemfel chive ne2 libanky jeho "trustu moziat" skoneily. Kdyby Zil jefte dnes, byl by bezpochyb nekde ye vyhnanstvi jako jeho spolednik TrockS7, nebo by k uhajeni 'Zivobyti redigoval nejakSr easopis jako dr. Raymond Moley, nebo by pkedna gel proti darwinismu jako William Jennings Bryan, nebo by byl odsouzen k nejakeinu jinemu ponikijicimu zamestnani. Velmi mak) Mena "trustu mozkii" zemielo, abychom tak kekli, na nro y Tch mozkti. -nisYS Ptieinu techto zjevu netkeba hledati daleko. Obyeejni lide jsou vAichni Anglieany, pokud se tyre jejich nedilvery v toho, kdo tvrdi, ze je moudrStin. V okarnHku, kdy 610vek cid na jevo, ze ma ye sve hlave o nee° vice ne2 prtimerni Tide, poenou ho tito zkoumati ostr3'7rni a nenavistnSrmi pohledy, a naskytne-li se jim ptiletitost — a ta se obydejne naskytne, nebot' takov3i elovek dtive ci pozdeji provede nejakou hloupost — s velik3im jasotem vrhnou se na neho a — vulgarne teeeno — nastrei mu psi hlavu. Tak se to ptesne stalo Sokratovi, bezesporne jednomu z nejvet g ich ueencii, kteti kdy Zili V jadru nebylo v jeho snaze nic zleho. Chtel povznesti iteky a dodnes je za to hodne chvalen. Nemohl v§ak odolati pokugeni, aby pH tom neprojevil trochu vice chytrosti a prave tato chytrost a duchapinost jeho poboutily jeho stoupence a poskytly jeho neptateltim vitanou ptileNtost, a netrvalo to dlouho. co v Athenach v komoke smrti se ptipravoval na cestu k ptedkum.
Tomag Paine dopustil se teho2 omylu. Nebyl spokojen se sqm viterstvim nad kralem Jiiim a poe"al vystupovati proti ktest'anstvi. V ptig tim okamZiku vrhl se ji2 na neho day a napadl agnostika, jen na ulicich chtel mluviti k zastupcihn: "To je ten gkildce, jen chce nas oloupiti o na ge nabo2enstvi!" Trockeho omyl byl podobnji, aekoliv se ponekud ruznil od Sokratova a Painova. lIyplynul z to okolnosti,, ze Trockji domnival se bYti filosofem a liboval si ye vysoke el. Ruske massy mu nejak3"7 6as , z povinnosti tleskaly, at' miuvil co miuvil, ale behem Casu unavila je jeho nucena, hantYrka a poealy touZiti po . prostgi a jednodu ggi tee'i. Do noty jim trefili temeslni politikari, kteti do7 vedli .tvati jako dravci a pH torn nikterak nenamahali vyggi mozkove tstkedi ani svoje ani sv3ich posluchaM. Pokud tito prof esionalove mhivili rozumne, yypfije'ovali si svoji moudrost od Trockeho ,ale odlozili zcela jeho draZdive Zvastani o syllogismu, logickYch zavercich, rozumovede a jinYch takoqch davu na ulici nesrozumitelnYch a nepochopitelnYch yecech, a tak ziskali si zeri mas. Kdy2 TroCkY protestoval, ze piekrucuji a przni jeho idee, odpovidali mu, ze jeho idee byly gilene a nebezpeene. Netrvalo dlouho, ze vetgina Rusil dala profesionalfim za pra ydu a TrockY musel odejit do vyhnanstvi. Oci to doby psal knihy a Hanky, ktere dovedou ocenit amerieti intelektualove, ale kterSich prostY rusk lid neete. "Trust mozkii", jen prase pinou parou pracuje ye Washingtonu, ma tedy take velmi 'Spatne vyhlidky do budoucna. Nemam pkimeho uHtku z jeho prate, ale pteji mu v'Se dobre a taim se z jeho poeinani a proto kikam zcela otevtene a bez postrannich na S"testi unikne pravdepodobne skuteene guillotine, nebot' nedopustil se obvykleho omylu, kterS7 stal se Osudn3"rm nater3",m "trustfim mozku" v minulosti, jeZ' toti2 pouZily guillotin k umleeni sv3ich Ale zda, se velmi pravdepodobno, stava se 'dim dale tim vice nepopularnim — ba ze uZ" ta jeho nepopularita vzrostla do to miry, ze nelze ji konec koncu snad 11.2 ani odstraniti. Zpateenici "trust mozku" nenavidi, proto2e tento pokouSl se rozhazeti jejich politicks hokynatstvi, a radikalo ye jej nenavidi take, protoM jim odebral moZhost pouMet hromy. • Politikati nenavidi jej z ohledfi politick3ich nebot' ti hledi uch yatiti v'Secky nejpopularneftl idee pro sebe, a kdy ta nena.vist dava se na jevo zutive a vetejne, je to dobrS7 zptisob, jak zakrSiti vlaStni zlodejstvi. Jedinymi vernmi piateli americkeho "trustu mozkir zdaji se laSTti washingtonti korespondenti rfanS7 ch easopisii a i tern se to uz pocina zajidat..