ROCNIK
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ,11.32131311111.cnora eiSLO 20. (Wednesday) 28. hkezna (March) 1934. (VOL.) XXII. WEST, TEXAS, ye sti-edu,
VZICRigENi. DO BY NEZNAL slavne doby velikonodnich dnii, provanutych jarnimi K vzdechy zeme, prozatenYch tichou nadherou slavneho vzkk geni pkirody? Mohutne, ottasajici drama golgotske, ktetell° na VelikY patek vzpomin.a, vSechen ktest'anskY svet, ma, svou hlubokou, velkolepou syrnboliku. I lide nabolensky chladni a pochybovaeni, podlehaji silnemu dojmu uddlosti vzdalene u2 devatenact stoleti, ktera vi;ak pilsobi tak ottasajlcim diajmem jette dnes proto, 2e je tak lidska, a v Zivote lidstva i jednotlivcri stale se opakuje. Ten, kterY tehda zemtel potupnou smrti, jako ziodinec, udan byl farisei, protote pidnaSel novY mravni sv,:d; a nazor na celY Zivot. Neni udeni, ktere by tak strudne, temet nekolika slovy srozomitelnYmi i lidem nejprostSim shrnovalo v sobe tolik mravni eistoty a hluboke moudrosti, jako bylo a je ono, za ktere odsouzen byl k smrti zakladatel ktest'anstvi. V tech nekolika vetach je vSechno, co dava smysl iivotu. V torn take je tajemstvi rychleho rispechu a koneendho viterstvi, ktereho dobylo ktest'anstvi nad celYm temet svetem. Je to vitezstvi ducha a mravni sily nad hmotou. Toto viterstvi nebylo jen p •echodne, vtisklo svilj Laz vSem ptiAtim vekrim. A jestliZe nekdy podlehlo nekde, neudili to jeho neptatele, ale nehodni a Spatni jeho sluhove a lidstvo by si musilo zoufati, kdyby ztratilo viru ye viteznou mot idealismu. Nebot' idealismus v nejkrasnejSim toho slova smyslu je zaklad a jadro ktest'anstvi a v torn prave byla jeho ohromna sila, ktera pti sve podstate zvitezila i nad vyspelYmi kulturami tehdejSdho pohanstvi, jakou se na ptiklad honosilo i timske svetovladne cisatstvi. Tehda, po prve zavznelo do sveta kouzelne slovo o lasce k bliZnimu a naZlo ohlas v milionech prostYch a ujatmenYch srdcich, nebot' se dotklo nejvnittnejSi a nejlidStejSi potteby tohoto srdce. DneSni naziste a zejmena komuniste, by se radi ueinili vYhradnimi dedici a vyznavaei prvotniho prosteho ktest'anstvi, nebot' oni pry hlasaji rovnost a bratrstvi vSech lidi bez rozdilii. Neni vetSiho klamu a nepravdy nad toto rouhave srovnani. I kdy2 ptipustime, ze prvni ktest'ane 211i jako komuniste. Je ve vSem rozdil, je i v komunismu a neni veal. propasti, ne2 je ta, ktera deli dne'Sni komunismus od ktest'anstvi. Toto bylo udenim a zvestovanim lasky, odporem proti v gemu nasill a zloeinu. Kristus, umirajici v mukach na kidZi a pti tom odpou gtejici svYm katrim, NyzYvajici k milovani neptatel a dne gni komunismus, soptici nenavisti — to jsou dva svety, mezi kterYmi neni smiteni. V tom bylo viterstvi ktest'anstvi, 2e jeho zakladatel a nasledoVnici zanechavali odkaz miru, Lasky a odpuSteni. Velikonoeni svatky jsou dny miru, laskY, odpuSteni a oslavou slavneho. v2ktiSeni pHrody. Vzpomerime si jen na velikou tu chvili probuzeni, kde faro rozevira, zlate svoje briny clokotan!
Kaklym rokem stojime pied jednim z nejvetgich zazrakti, kterY jen proto se pomiji, protole ptichazi pravidelne kakly rok. Pevne vga,k vetime na probuzeni ptirody a jiste s tim poditame, jako kaZdeho dne s vYchodem slunce, co2 je rovne2 takovYm zazra-
Mir bo V otravene narody jak blinovYmi kvety htichy valeene pohromy zaleha hlas tisiciletY, obnbvenY pro usnula svedomi: Vzdejte se lane! Mate horeekou zlata zanicenY zrak, chtivosti praporce na nejvyMi hlasce jste rozvinuli pod oblak. Ve dne i v noci bale neptitel hlida, neptitele. V studena srdce jak zasne2end krajina. eiSici ledovYmi kouty, otrocke hmoty sevtena pouty dout jarni veterek zaeina a ledy Vzdejte se lasce a jedinou stvotte duk! Ne na dny, na vas ptikazu, ne2 na krasnou budoucnost a veenou fialkam dejte kvest na lazu a zahod'te zbraii seenou! Slyg ite sladkY bias, an veli: vzdejte se lasce! Jest lidstvi vase v sa2ce, Z temnYch podzemI na svetlo yen, zavznela kiadiva prate na zkazy svornYmi razy! Noc ptegla, je bilY den. Radlice sttibrne na slunci plarite, pro eista, zrna matieku rarite! A pera ze 2ludi rozdrt'te v prach pro krasne zavody novYch snah! Vzdejte se lasce! Po zkou gkach bolesti, smutkii a bed je pino kviti na ka2de hrazce a jarni nadeji sviti svet, neb jde ji2 novY elovek povznesenY, prase ceny. Vzdejte se lasce! Fr. S. Prochazka. kern, jen 2e svym katdodennim zjevem lidem sevgednel. Vgechnu udenost, ktero, nam pohyb slunce na minutu odhalila a &inky tepla, svetla i vlahy objasnila, piece nam nemriZe kid, co je 2ivot, kterY temito znamYmi silami se probouzi. Kdo chce poctive videti a slygeti, ten musi doznati, ze lidske dilo je a zristane ptece jen nedokonalYm. Vdechnout Zivot fedi nelive, toho elovek nedoka2e. Protole dobry hospodat yeti na vzkidAeni pkirody, ptipravil se na ne pies zimu. Pridu
ma ptipravenou k seti, rovne2 i nejlepS1* sime k tomu vybira. Nevideti vSak,. ze by v mrtvem zrnu byl ukryt 2ivot, ale je pevne o torn ptesvedden, 2e Zivot je v ka2dem zrnku, kterY slunko y e vIhke zemi k Zivotu probudi. Rolnik s driverou rozsiva, obili a svetuje klinu zeme, a tteba nevidel, co se tam deje, y eti a doufa, 2e vzroste a ptinese bohatou 'Zen. Rolnik vSak te2 vi, ze jen dobre sime mute pkinesti dobrou Zen v celem lidskern 2ivote. Mame dva druhy hospodairi.: jeden, kterY pid vSem poeita, co to neb ono vynese, a druhy, ktery v kakle brazde, kterou vyete, ete srozumitelne ceci. To jsou ti nejSt'astnejAi lido, kteti svou verou ve vzktiSeni s klidnou mysli hledi vstidc ka2de budoucnosti, aniZ se boji a pooitaji ztraty mo2nYm znirznutim, suchem a podobne. Z jara vSechen vzduch je proniknut tuSenim toho, elm ma svet bYti, a nikoliv vim se stal. A tu do srdce vchazi tuSeni, .2e tvrirei sila sveta dosud nepromluvila sve posledni slovo, tak jako po kaZde zime novY Zivot se vraci. KDO DOBRE ZASEJE, TEN DOBRE SKL!ZI. Jate le2i na polich snehova pokrYvka, jette ledovY krunYt sviro, zemi a ji2 nedoekavY hospodat obchazi svoje Amy a proSlapava, si cestu snehem po mezi, ktera je zakryta, ale po ktere by trefil i o ptirinoci se zavtenYma oeima. A pak v bteznu snih nahle zmizi, vrany hlasite obletuji pole, stru2ky a bysttinky aivi a — rolnik jde orat. To jdte nad nim nezpiva, sktivanek, ale piece je slySet zpev. Jeho rolnicke srdce zpiva, radosti a laskou nad lesklYmi brazdami probuzene zeme. 0rani, valeni a vladeni jarni je milostnY zpev, ktery ptipravuje zemi k velike jarni modlitbe. To jen ten nejvlastnefal rolnikrim svatek na ja •e, kdy2 se snesou pytle se zlatYm zrnim, kdy2 se vyvedou ze staje kone pies zimu odpoeate a hladove po praci a kdy2 se zaptahnou do seciho stroje. Hospodat jde vaZne, va2ne se tvati, jen v oeich mu hraje radost. Seti je jeho prate, k to nikoho nepusti, to umi jen on. jako do more zapadne zrno do zeme, ale zeme je StedtejSi ne2 mote. Ona svitj poklad jednou vyda. A jakY! Po zaseti se vlael, to je uz kadeteni, eechrani a eesani poseteho pole, aby se zbavilo plevele, aby se urovnala jako tabule pied velkou hostinou 2ni az v fête. VyvladenY plevel ptijde na hromadku a zapali se .To nejsou podzimni ohne, ktere dYmaji a valeji se po strnisku, jarni ohYnky jsou lehke, nadYchnute, stoupaji k nebi jako °bet' miru a jako prosba o po2ehnani k dobre praci. A nyni, divame se i my vzhriru, modlime se za deSt' i za sucho, za slunce i za mir, my rolnici i nak tahouni, p • atele, kteti s nami prodelavaji naZi denni lopotu s nemou, ale tak vYraznou, ptatelskou tvati. Kdo dobre zaseje, ten dobre — vklizi . .