Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 1=1811111[1:1t
eR--MilaCT
ROCNIK (VOL..) XXII.
WEST, TEXAS, ye atiedu
(Wednesday) IL
i3
11- ezna (March) 1934.
SOUSTATI. M ETAMORFOSA SOUSTATi USKO vypinilo teprve east sveho historickeho poslani: vyrnYtilo lesy a zoralo sva pole. ZbYva mu nyni, aby napinilo stat, ktert vybudovalo, kulturnim obsahem. Tota lze Mei o Spoj. Statech, ktere svoji metamorfosu (ptemenu) doposud nedokoneily, ad s dilem zaealy pied druhym stem let. Stale se meni, stale jsou jegte "pokusem". Kdy2 se vg ak lesy vymYti a pole zoraji, zadne se zem pozvolna naphiovat dejinnYm obsahem. Se silnym pkirdsrem narozeni a rostoucim ptistehovalectvim nastava novY porner mezi pirdou a lidmi: je vice lidi a merle volne pady. Jakmile je celY Zivotni prostor naroda osidlen, ustava shon po Misto na venek, jako doposavad, zaeina se obyvatelstvo pomalu tladit do most. Od hroudy se obraci k temeslu, prumyslu a mestskemu zamestnani. V dirsledku toho nastava, boj mezi venkovem a mestem, jet' mesto historickym neptitelem venkova: poskytuje lidem vYhody na dkor venkova, kde je prate namahavejSi a Zivotni &over) zpravidla nitSi ne2 ve meste. Proto se mesto Venkov jevi piirozenou snahu zajistit si vYhody mesta v poetu co nejvetgim. S ptibyvajicim obyvatelstvem se mnoii doprava. S mnoZicimi se dopravnimi prosttedky nabYva, Vida statni centralisace (sousttedeni) S rostoucim sousttedeni statni spravy roste statni byrokracie (iftednictvo). S rostoucim utednictvem rostou statni vydaje. S rostoucim vydanim rostou dane a s rostoucimi da.nemi klesa prosperita. S klesajici prosperitou roste nutnost statni socialni pede (texane odhlasovali $20,000,000 k odpomoci nezamestnanosti). S rostouci socialni peel rostou dale statni vydani a s nimi pkirozene jeSte rychleji dame a tak to jde dale po nekonedne Sroubovici. Jakmile nestadi bohatstvi, jez poskytuje obeanu domaci ptiroda a jakmile nestadi ciomaci trh, obraci se tento °bean mimo hranice vlastniho statu, kde je naleza. Jde na cizi trhy. Investuje V zahranidi s ydj kapital a Zada na ylade, aby ho a jeho majetek chranila. Stat (vlada) proto buduje silnou armadu a lod'stvo. Tlak statu na stat budi protitlak. Z nth° se pak rodi nutnost silne vlady. Ve styku se statem silnYm meni se stat nevojenskY ve stat mocenskY. MnoZstvi zmen Soustati, je2" nastaly tu v poslednich desetileti, lze rorttidit na tki skupiny: na zmeny v obyvatelstvu, urbanisace, dill ptevahy Zivlu mestskeho nad venkovskYm ,koneene rozklad americke rodiny. Posleze zmeny ye vlade, viditelne v rostouci centralisaci, statnich vydani a yolani po silnem state. Volime zmeny v obyvatelstvu, pude a vlade Unie, jeliko2 obyvatelstvo, Oda a vlada jsou tti zakladni sloZky, je't tvo•i stat. Stat pak, silnY, Usttedni stat, je onim zakladnim zjevem, jen2 ovlada, vYvoj dnegni Ameriky. Pii objeveni Ameriky bylo tu nekolik tisic indianii. Byla to zeme bez historie a proto
R
mohlo dojit k jejimu kolonisovani a tedy k vystehovalectvi z Evropy. Zda by k nemu doglo, kdyby na americke pevnine byly lidnate staty, jakYmi byly tou dobou Japonsko a eina v Asii, karn se plavci, kteti objevili Ameriku, chteli dostat, lze pochybovat. Lze rovneZ pochybovat, jestli by se lido z Evropy stehovali do Ameriky, kdyby start svet nebyl, jako doposud, vojenskou zbrojnici. Kdyby v nem bylo tolik volne pddy, ze by staeila vS'em narodirm k zaji gteni vlastni existence. Kdyby pro ni nemusili svadet valek. Kdyby v Evrope nebyl stat na state, jen't obdana meni ye vojaka a poplatnika, slovem kdyby Evropa, nebyla Evropou -nebyli by se Evropane stehovali do Ameriky, ponevad2 by k tomu nemeli dt.vocitl. Jen tak lze vysvetliti vystehovalecky proud, jen2 se stal jednim z nejpozoruhodnegich spoledenskYch zjevil nejen dej in Soustati sarnYch, nYbrZ i svetovYch dejin vdbec. Od roku 1820, od kdy byl poeet vystehovalcd Evropy zaznamenavan americkYmi Atady, vystehovalo se do Ameriky 37,762.012 lidi. Pied valkou nebranily amer. fitady vystehovalectvi z Evropy. Naopak emigrace ze zamori vitana a proto v gemoZne podporovana. Prvni viva emigrace v letech 1840 —1890 slouZila pkevaZne kolonisaci zeme, jejimu osidleni, zatim co vina druha od r. 1890 — 14 slouZila po vYtce vybudovani prfrmyslu. Kolonisace volne pildy se stala ddlelitYm Ukolem spolkova, vlady, je2 tuto du prodavala a na ni vystehovalce osazovala. Kolem r. 1890 bylo v'Sak zemedelske osazovani Unie zhruba u konce, t. j. volna pada byla emigranty rozebrana. Jeliko2 vgak soudasne s kolonisaci postupovalo zprilmyslneni Unie, bylo pottebi danich lidi, dalai emigrace. Valka r. 1914-18 a doba po ni ptinesla zmenu v emigraeni politice, byl konec zasady "otevtenYch dveti." Nejen byl vystehovaleckY proud z Evropy do Ameriky zastaven, nybr2 od listopadu r. 1930 opustilo Sp. Staty vice lidi ne2 se tam vystehovalo. Nebyly to fivahy a starosti pouze rasove politicks, bylo to yedomi vyderpani vhodne puldy a obava, aby tlak rostouciho obyvatelstva na zalohy pirdy a pkirodni bohatstvi se nestal povaIlivYm pro budoucnost zeme. Krise v prdmyslu a pkesyceni domaciho trhu pak urychlily snahu zavtiti zemi da gi emigraci. Od sveho podatku byly Sp. Staty zemi pievaZne zemedelskou a zustaly takovou v podstate aZ do doby po \Take. Do teto doby bylo obyvatelstvo ye sve vet gine venkovske, ponenahlu vAak zaeina Zivel mestsky ptevladat nad Zivlem venkovskYm. JeAte r. 1900 bylo 40 procent obyvatelstva mestskeho, zatim, co 60 proc. pattilo venkovu. Roku 1930 je pomer obracenY: mesta maji 56.2 proc. ve'Skereho obyvatelstva, zatim co na venkov zbYva, pouh3"Tch 43.8 procent. Prakticky to znamena, ze Unie ztraci svirj puvochn venkovsk3% raz a tim i zemedelstvi
sve b3i-vale prvenstvi, jea melo v hospodarskem Zivote po cele stoleti. Zdanlive hospodatske a spoleeenske vYhody, je2 poskytuje mesto, rostouci prirmysl, mechanisace zemedelsty l, a k tomu nasledky nebY yale krise farmafske, v'Se to zahnalo kolem 15 miliond yenkovskeho obyvatelstva do meat behem jednoho desetileti. Tento smer opustit venkov byl pouze dasteene oddinen zpetnYm hnutim koleni 10 mil. obyvatel, je2 se zase v letech 1930-32 v dusledku stoupajici krise yystehovaly ze most na venkov. Narodohospodati vyslovuji ptesvedeeni, 'de nevrati-li se norrnalni doba prosperity, novY pohyb vystehoyalectvi z /nest na pfidu, ze je sice uZivi ale v odlehlYch a zhusta merle drodnYch krajich, neda vice ne2 moZnost pomerne nizZivotni Urovne. Pozorujeme-li statisticke zaznamy veku, vidime vzestup celkove populace obyvatelstvo detske vSak pomerne klesa. Statisticke zaznamy veku ukazuji, ze jakmile je ptekrodet starg ch osob stoupat. To plati jiz podiaet stargich 000b stoupat. To plati ji2 naje skupinou osob ve veku 30-34 let a dale do nej yyMich veld amer. obyvatelstva bez nejmen gi vyjimky. Jelika kolem dvou tietin evropskYch emigrantt bylo ye veku nizaim tticeti let, znamena, zastaveni yystehovaleckeho proudu, pri nedostateanem rtistku resp. fibytku vlastniho dorostu, te2kou ztratou pro obyvatelstvo Soustati v nejtvotivejaim veku. Vysoka iivotni 'drover) a draha pracovni sila nedovoluji venine rodin, aby mely hodne deti. Porodnost proto klesa. Tak zatim co r. 1915 einila 25.1 na tisic osob, klesla r. 1931 na 17.8 CM o 128.840 poron men& Za takov3-Tch okolnosti ne6ekaji statistikoy e ke konci tohoto desetileti vice neZ 132 miliony obyvatel a poeitaji s tim, ze do konce tohoto stoleti obyvatelstvo Sp. Statt nedosahne vice ne2 145-190 millorra, pii 6em2 vyslovuji nazor, ze p ravdepodobnost spoCiva spiSe na prve nea na druhe S velkou . rodinou je tomu dnes v naafi zemi prave tak jako s velk:Vm vystehovalectvim: zeme je potrebuje, dokud je v kolonisaenim obdobi a .dokud tedy rodina podr2i ukoly, je2 ji jsou vlastni v tomto kolonialnerodinnem postaveni. V to dobe byla rodina jeSte velmi dtlelitou hospodarskou jednotkou. Sylo mnoho pudy, proto bylo tieba mnoho deti. Neni nahodne, ze detske obyvatelstvo Unie zacina kiesat prave v dobe, kdy zemedelska, kolonisace byla provedena, co se stalo kolem r. 1890. Rodina dfivejg doby byla uzavrend a sobestatedne. jednot ka. Doti byly tehdefSim rodietim pottebnYmi hospodatskYmi diniteli. Man gelsky vek, trvale spoluliti, mnoho deti, irk to bylo dano hospodakskym poslanim rodiny a nutnosti dobYti velkY americkY zemedil. oetna, rodina nebyla proto pionYrirm bremenem, nYbrZ polehnanim (Pokraovani na strand 9.)