an Slovariske Pocipor ici J ecinoty Statu Texa
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS
ti-edu, (Wednesday) 7. bfezna (March) 1934.
eiSLO 17.
SVETLE PAMATCE BEDrUCHA SMETANYG TJZEME TO kid, ze tento rok buds Bedt. Smetany vzpominati opravm du celY es. narod i cely kulturni Svet za hranicemi esl. republiky, aby vzdalna byla Ucta, pamatce a dilu jednoho z nejvetg ich, jedineho, opravdoveho genia eeskoslovenskeho umeni. V aem spoeiva vYznam Bedficha Smetany, jehoZ stodesate vYroai narozenin pfipadlo na 2. btezna? Cim byl a je na gemu narodu? Narod jako narod 'Zile v pfedni fade kulturou, jeji nejkrasnej gi slogkou je prave umeni. A Smetana je zakiadatelem a pfimo tvrircem umeni, je2 nejvice odpovida, karakteru a hudebnimu a zpevnemu zalo geni es naroda. Dal mu umeni zdrave, silne, diste, radostne, dal mu umeni ryze 'Ceske a pili torn pfece zase umeni cele, moderni a svetove. Dal mu je v dobe, kdy jazykove • probuzeny narod potfeboval prave nejvice kulturni napine pro svoje eektvi a dal mu hned umeni, je g se dotYkalo samYch vrcholkri umelecke tvorby svetove a narod postavil tim razem do stejne fady s narody kulturnC nejpokrodilej gimi. Tim vgim postavil se Smetana do pfedni fady buditelri Cs. naroda. Ale probuzenY narod musil bYti take osvobozen a dosici statni samostatnosti. Co znamend Smetana pro es. narodni revoluci? Aekneme kratce. Dilem svYm ji pfipravoval. Ba vic: on narodni Cs. revoluci, padesat let napfed, ne'g k ni doglo, dal jasnY program. Napovedel jej v "Libu gi", ale urdite vyslovil v "Me vlasti". "Narode miij drahy — pravi tu mai krasnou viast, mag slavnou minulost, bYvals svoboden, mils vlastni stat a ted' jsi v porobe. Budeg znovu svoboden, dobudeg samostatnosti statni, ale jen tehdy, pfijde g-li tYmii cestami, jako Tvoji piedkove tabor gti. Vek ye svoji silu, zvitezig, musig zviteziti!" "Tabor, tot' program Ceske narodni revoluce", tak znelo to z nadhernYch akordri symfonicke basne "Blanika", zatim co politika k teto jasnosti narodniho programu revolueniho jests ani ve snach se neodvagovala, a dlouho se nepropracovala a snad ani nernohla. A Smetana mluvil tu narodu vegtecky, pfimo jako prorok. Prori viterstvi narodni revoluce bylo proste jistotou. A opravdu. Za svetove boute otevfel se Blanik, blanidti rytill. — legionafgti bogi bojovnici, sdrugeni v plucich mistra Jana Husi, Zi gky, Prokopa Holeho, vitezne brali se svetem, aby za vedeni novodobeho vojvody naroda dobyli statni samostatnosti. A to ani nevzpominame, jak "Libug e" a "Ma vlast" silily za valky ty, kdog byli doma a ptipravovali 28. fijen Ale ted' si uvedomeme, za jakYch okolnosti, v jakem stavu napsal B. Smetana tato sva monumentalni, nejvetg i, nesmrtelna dila. Napsal je, kdy nan dolehlo nejvetg i utrpeni fysicke a soudasne i du gevni. Stihla ho te g ggi, jaka mute hudebnika-kachorba,nejt postihnouti: ohluch. A soudasne teke zapasil s nepochopenim sv, -ch vrstevnikti, s
lidskou zlobou, je g se mu stavela v cestu, a s hmotnou bidou. Ka gdY jinY by byl podlehl. On v nadlidskem vzepeti postavil se osudu, neustoupil, povzdechl zaplakal, jen jako by stranou a pro sebe v nadhernem smyocovem kvartetu "Z meho givota," ale 1 tam svoji bolest vitezne pfekonal vlastni bolesti musily stranou, napjal v gecky svoje nervy, aby narodu dal to nejlep gi, jak si byl pfed tim Tou rigasnou mravni silou postaN jeho zpevoher tydi se do vY g e obrovite, do rozmeru titanskYch, tak ge stoji pfed nami jako opravdovY Heros Cs. naroda. •:•10•0411■11,041■1•0■04/110.041■0411111.04111M.M.I.1111.1.1.04/a1.41111011.0.1111104
Na g viidce
I
G. Masarykovi k 84. narozeninam. Kdy2 pfeekali jsme tfi sta dlouhYch let, vyrostlYch z galu, krve, slz a bed, kdy pfedkali jsme valky potopu a shodli s gije jakmo otrokri, i dale vefit chcem a vefit budem: On je nak nadej, On je nage vira! A narod jeho —? nikdy neumird!
Jeho ruka zlata, byt' u g vraskovata, ukazuje stale dal, aby narod neustal: "Nebat se a nekrast, v poctivosti 'Zit!" Pak teprve budem' Masaryknv lid, pak teprve poetive si fict: On je nage nadej, On i nage vira — Masarykav narod nikdy neumird! J. Hradil. 44. 11•1•0•11.1.0.11114141101.11111111. 0..0■04■0•01110.0■04.1■1111.0■04110.0.111.1.111■.■ >t. Idea Smetanovy hudby vyrostla z ideji demokratickYch. Smetana rosti s Havliekem, mil obsahlY zajem pro v gechny zjevy, je2 jej obklopovaly aneb se teprve tvafily. Lee jeho umelecke nadami ji g od detstvi rozhodlo, ze nemohl bYti nieim jinym, ne2 hudenikem, a to zprisobilo, ze ideji slou2i1 umenim. Dal tak umeni novy vYznam. U Smetany neni stopy po umelecke aristokraticke osobitosti, jeho umeni nespele jen k tomu, aby vyzpival sve veci, jeho hudba neni sama sobs Udelem, nybr2 stoji y e slutbach givota, prase tak jako veda di politika. A tak pojem umelce je u neho jinY, ne g calve bYval. Nestadi mu jen vytvokit umelecke dilo, Smetana domY gli demokratickou my glenku i v umeleckem givote. Jak bojovat a pracovat, dal nam skvelY ptiklad. Obsahem
Smetanova dila neni Utek ze 2ivota, naopak vale, obsahnouti jej v pine sloZitosti a rozloze a k tomu ptistupuje laska k lidu. Smetana ji2 od sveho detstvi, od r. 1848 pak uvedomele chtel bYti, a stal se, pevcem lidu, zapasit s nim a bojovat skladatelsky, jako s nim bojoval ve jmenovanem roce na ulici. I to je podmineno jeho osobnosti a povahy. Jeho umeni je kladne a posilujici a prave tento rys mei mohutny vliv na Si rozvoj. Proti romantickemu Skarohlidstvi zachoval si Smetana sviij rodovY a lidovy jas Zivota. V nem lidovost neni ozdobou Ci zabarvenhn, nYbrZ obsahem demokratienosti, v nein2 citime, ze Smetana nemluvi za sebe ale za celek. Odtud plyne jeho velikost umelecka, i osobni. Neslevuje proti nikomu na svem umeni, jde neoblonme za skuteenostmi a Ceho se dotkne ruka mistrova, yyprYSti jako pod zazraenYm dotekem prorokovy hole pramen vynalezeni, proud lyricke krasy, Ziva, voda obrozujici a uteSujici srdce i duSi, wady saliva nas ku blaZenosti mocna, vina hudby citove neodolatelne a svrchovane jimave jako rumenny popraSek na divei tvati, vyvolanY studem neb laskou. Toto eiste, panensky nedotknute kouzlo je vedle vyhraneneho razu narodniho z nejvetSich a nejvzacnejSich vlastnosti Smetanovy hudby, ureujic jell zvlaStni raz, jeji tklivou, srdce *v nejhlubSich hlubinach dojimajici kras,u, a i jeji monumentalni jednoduchost. Bedfich Smetana byl z rodu onech vzacnYch tvfircu, jimi2 tanul v hudbe vady na, mysli mozartovskY ideal, jak byl formulovan Painem ye" Filosofii umeni": Hudba zpevna, ptijemna, a2 do vYrazu tragickych cite. Hudba zpevna: nebot' eechoslovaci jsou rod zpevnY a Smetana byl ptedevSim chem. Hudba, rodici se z melodic, odposlouchane na srdci naroda. Vysoko postavil Smetana chram svYch snri a pfece ka gde dite najde k nemu cestu: gadat' jen upfimny pohled a citlive srdce. Smetana miloval givot a uctival ye vgem givoucim hluboke tajemstvi 2ivota. V ge, co snit, myslel ,psal a miloval, bylo s nim pevne spjato, prfStila z jeho odvelYch pramenil. SvYm umenim povznesl Cs. narod k Urovni svetove, stanovil novY zakon a nove hodnoceni, byl a zustane valcern, uditelem, ,iychovatelem a gafivS7m vzorern. Vzorem umelecke i lidske poctivosti. Nesa tegkY kfig bolesti, neklesal Smetana, nebot' byl si toho cele vedom, ge smysl givota je: prace a °bet. On, jen nalezal i za dob nejvagiho utrpeni silu a ritechu v praci, jen2 nemel jinC touhy, neg slougiti svemu nadev ge milovanemu narodu, on, jen za dob poroby zpival vitezriou piseri osvobozeni v "Daliboru", "Blaniku" a v "Libu gi", zristal nam jako nejkrasnej gi pfiklad ryziho charakteru silne, ukaznene vrile. Pamatka otce desks hudby budii po is ehnana, a bud' pochvalen Ruh, ze nam dal v Bedfichu Smetanovi urnelee z nejvetglich, kdy Eli, a Ooveka stejni velikeho:"