Vestnik 1934 02 28

ari5lovanske Podponl Ict ednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 RotNIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 28. iinora (February) 1934.

tino 16.

NAVRH NA 02IVENi PRACE. UD SEBEZACHOVANi nas nuti jist.

Ale elovek nema, jen tialudek, ma, tap Ice srdce. Nutie, nehokkne vam sousto v iistech, kdyti si vzpomenete, tie desitky tisicii dospelych i deli chodi po na'Si vlasti — ktera, je rajem na pohied — s jedinou touhou v srdci: mit pokadnY krajic chleba?

Mame se tedy dent?

Maji si lide rozdelit mezi sebe. majetek a 'tit jako andele? Dne gni stay pokkoku to eini nemoZnYm. A pak s tim delenim by to mohlo dopadnout vklijak.. Vzpominam si na anekdotu o Rotschildovi. K berlinskemu Rotschildovi pfig a v rode 1848 deputace revolucionakil a chtela aby rozdelil svilj majetek. "Beze vtieho," kekl Rotschild, vytahl penetienku a dal katidemu vyjednavaei zlatku. Ti nan vykulili oei a tazali se, co to znamena. "Nu, delime se," fekl Rotschild.

"Me jmeni eini 60 milionii ,zlatYch. V Ne mecku je 60 milionti lidi, tak tady mate katidY zlatku a jsme rozdeleni. Ti druzi at' si pkijdou take."

Deleni je nemotine a je netiadouci. Spravedliva, je to zasada: KatidY ma mit tolik, na kolik me, pray°. A toho lze dociliti jen na zaklade modernich zasad a nikoli hlasanim a praktikovanim zastaralYch paetilosti, ktere se ani nikdy v minulosti neosveddily. Uznati lze jen jeden druh deleni. A to je ten, kdyti nekdo dobrovolne rozdava. Ale chtit se delft tim, tie theme brat — to je stejne, jako kdyti medved napadne ill a vybere veelkam med.

Dobroe'innost?

R - ika se, 'Ze dnetini hospodakska krise je zavinena krisi lidskeho srdce, sobeckosti lidi, nedostatkem lasky. Zajiste. Vtiechno zlo je zavinovano nedostatkem lidskosti. JenZe v hospodalskem deni je toto zlo vysledkern celeho systemu, zalotieneho na nelidskYch zakladech. Nelze tedy o dnetinim nedostatku hovofit, tie byl zavinen nelaskavosti pana X., nelidskosti pana Y a sobeckosti pani Z. Beztiispetinou zustane take snaha zaceliti trhlinu zaplatami dobrodinnosti. ii,dne almuiny!

Lide nechteji almutiny. A jsou-li nuceni pkijmouti, uraZi je to, pohor guje a posleze demoralisuje Kkivi charakter. Zbavuje lidskeho sebevedomi a pkispiva koneene k tomu, tie celY narod upada znovu do nesamostatnosti, ubohosti, zratka do noveho zotroeeni. Dobroeinnost je dobra za normalnich pornera, dnes je vak zlem. Srdce lidske se musi zmenit, zajiste; tak dlouho nemohou vAak Cekati ti, kdo jiti dnes se potaceji hiady a zmiraji podvYtiivou. Nemohou dole dekati, nebot' mezi nimi jsou — dal!

Kde to vezi?

Lide nejsou zli. Je vS"ak nutno ukazati koneene, kdo je jim nepkitelem. Je to otroeeni penezum.

Penize se tak vtiily, tie se zdaji nevinnou, utiiteenou, nepostradatelnou veci. Vidyt' nam umoiriuji snadnou vYmenu zbotii za zbotii a prate za zboZi.

Ale vznikl boj o penize, chaos a nieeni jsou ztajeny v penezich, to jest v dnetini instituci penez, v tom, tie penize jsou povfS"eny nad eloveka, tie penize jsou cileni hospodakeni. Kdyby v'S'ak cilem hospodakeni nebyly penize, nYbrti vtiechno to, co se vyrobi. kdyby pak hlavni zajem byl venovan potkebarn dloveka, octli bychom se razem na pokraji vykdeni VSech nesnazi. Tak daleko neodva21 se v'Sak tiadny narodohospodak.

Proe? Jsou jen tki prieiny: nevedomost, darebactvi a strach. Rad pkiznavam, tie vet6ina z nich trpi prvou a tketi pridinou, druha vyskytuje se jen velmi zfidka.

Co tedy delat?

Na to nam odpovida, spisek odbornika v bankovnictvi, jen ye svem obsahlem dile nazorne a pfesvedoive rozebird nemravnost, nelidskost a nehospodarnost dneSni institute penez. Proti ni pak stavi navrh takoveho hospodakskeho kadu, ktery by pine odpovidal dnetinimu stupni lidskeho vYvoje.

PodanY navrh je zalotien na techto zasaclach: 61ovek je nejvyMi statek. 61ovek vyrabi vS'echny statky, vtiechny pkedmety denni potkeby a blahobytu a alovek je take spotkebovava. Bez eloveka vYrobce a spotkebitele by 1A'echno hospodakeni nemelo smyslu. Proto elovek ma bYti zakladni hodnotou v'Seho hospodakstvi a toto ma se diti jedine s ohledem na neho.

PravY blahobyt nezna.mena hojnost penez hojnost zlata, nYbrti hojnost vyrobenYch statkil. Dame-li eloveku motinost, aby si svou praci, svYmi schopnostmi a ostatnimi lidskYmi vlastnostmi opatfil vtie, po dem toua zabezpeeime-li mu zitkek, nebude se starat o penize, o zlato, o stabilisaci meny a pod.

Statkil je dosti. Dnetini krise je nikoli z nedostatku, nYbrti z nadbytku. A je§te vice statkil mutieme si vyrobiti za pomoci dnesni vyspele techniky. Je tedy 611enstvi, jestlitie dopoutitime, aby vladl nedostatek, bids, a hlad.

Jde jen o to, aby vyrobene statky byly spravedlive rozdeleny vg em. Jde o to, aby ani jedinY °bean na. eho statu netrpel hladu, kdyti Bah potiehnava vrtistu vezdefAich statkil. • Spravedliveho rozdeleni statka nutno dosici takovou iipravou platidla, aby dosavadni penize odpadly i se svYmi d'abelskYmi vlastnostmi, a misto nich dostalo se takoveho prostkedku pro vYmenu, kterY by katiclemu zarueoval narok na dostateene mnotistvi votnich potkeb za jeho praci Nejde tu vg ak o jine penize, nYbrti o naproste odstraneni dnetinich penez. Nahradou za ne ma, se lidem dostat dobropisil na Zivotni potteby.

Tento zpilsob hospodakeni nazveme vazanYm clearingem (eti kliring), co2 znamena; tie tu jde o soustavu pfevodnich dobropisa.

Kandy dostane iiverovy dobropis na tiivotni potkeby a za to je povinen vyrobit ureite mnotistvi jinSTch iivotnich potieb.

To znamena, tie se nezmeni temek nic v dneg nim zpiisobu hospodakeni, vYroby a prace. Pouze katidY bude miti motinost opatfiti si statky, ktere potkebuje, a vyCCtovati je tim, tie sam nee° vytvoki, at' uti jako delnik, zemedelec, podnikatel, vynalezce, administrativni iffednik, ueitel, ueenec neb umelec.

Jetite lepe tomu porozumime, objasnimeli si to s jineho konce. CelY narod stane se jedinou akciovou spoleenosti a vSichni ohCane stanou se podilniky na celkovem vYtetiku hospodakeni. SvYch podilu zaslouZi si jednak tim, 'Ze se na celkovem hospodakeni dinne neastni a jednak tim, 'tie s yYch podilii k tomu, aby si opatkili yk, Ceho potkebuji. Tim se dosahne takoveho rozdeleni vyrobenych statku, tie nikdy nemuae bYt pkilfSnY nadbytek, anebo katastrofalni nedostatek. Celkove hospodareni nemiltie take nikdy vykazovat iipadek, jetito hodnoceny budou jen skuteene, vyrobene statky.

VazanY clearing znamena take, tie v'Sechny dluhy a pohledavky pkevezme iistav pro vazany clearing. Znamena, to tuditi konec vykokist'ovani zbedovaneho a ochuzeneho lidstva. Vticlyt' tolik lidi se zadlutillo jen proto tie chteli pro lidstvo vice a lepe vyrabet (podnikatele), nebo tie chteli lepe °baldvat padu a dat narodu vice plodin (zemedelci), Ze chteli dat svYm detem vzdeldni, zabezpeeit je vlastnim domkem a podobne. Chteli dobro pro celek a zatim nelidske uspokadani hospodakskych pom.ert je za to tresta. Jedine proto, tie svYmi silami nestaeili a byli nuceni opattiti si gajeku penez, ktere ve dvou letech ueinily takovy kotrmelee, tie misto jedne koruny musili pak vraceti dy e a jeke nebylo motine si je opatkiti.

Podnikatele obdrtii v hospodakstvi vazanym clearingem takovy fiver, jaky budou potkebovat. fiver obdr2i na svou tovarnu, na vyrobene zbotii, anebo na jakekoli jine statky. A to, co vyrobi, bude se jim ihned pkipoeitavat k dobru.

Pracujici osoby obdrtii osobni fiver na svou pracovni schopnost. To znamena, 'tie i doeasne nezamestnanY elovek mute obdrtiet ureitY, minimalni dyer osobni, aby nemusil stradati, a tim, tie se ihned stane spotrebitelem, pkispeje k otiiveni hospodakskeho tiivota. Zamestnani v gak obdrtii co nejdfive, i kdyby se mela pracovni doba zkratit na polovinu. Jde piece o to, aby hospodakskY Zivot se nezastavil, aby vYrobce mohl vyrabet, obchodnik prodavat, delnik pracovat a celY narod se rozvijet.

VazanY clearing ma se uplatnit nejen v soukromYch podnicich; ale v celem narode.

Pfejern si ,aby byl zakonnou cestou zrizen Statni iistav pro vazanY clearing, jen by provedl v celem state vazane clearingove hospodarstvi. Je to motine? Zajiste. Je k tomu potkebi jen dobre yule vtiech. A jetito povstanou nekteki, kdo nejsou nakloneni dobru, musi k uskutedneni staeit dobra yule tech, kdo jsou pkipraveni jit v dele lidskeho pokroku.

F. A.— A tech je vet8ina.

Strana 2.

R EKLI JSME si hned jak jsme vas vide ptichazeti odtamtud a vsedat do auta, to jste asi krajan. . Stall jsme tuhle na kraji," kYvl hlavou smerem ke konci kratke lady nastavenYch aut. "Dnes je zde nagieh lidi asi sila setli jsme se s nekolika riiznYch stran. Jak je,prosim, vase jmeno?

— — Dutek?— Teti nas! — A my dva: Jakub Chvojka, zde Josef Ma gek! "Beelakime" spoledne na farme ye Fort Bend — a at natrefime nejake dye Evielcy, ktere nas budou chtit a my je, potom ov gem dojde na, rozdeleni."

Dugek se usmal hovornosti krajana, ktery nevahal jej zasvecovati hned na prvni setkani do syYch intimnich zaletitosti. Nyni ale bylo na Case, aby se omluvil: "Panove," zadal znovu.

Ale Chvojka mu nedal slova.

"Poslytte, mistr Dutek — okolky sem, okolky tam! Jsme krajane, ne? Jak by se yam zamlouvalo zajeti si na eeskou vedeki? my s Matkem jsme prave chteli " "To by mi bylo docela vhod!" prohlasil Dukk, rad, te natel krajanskou spolednost.

"Vime o takovem miste, kapli jsme na ne zcela nahodou, kdyt jsme hiedali misto kde obedvat. Jmenuje se "The Real Place Café" a je to na ulici W. Chlap je Nemec, ale jeho tena je etica." Za fedi vstoupili Dutkovi dva novi znami do automobilu — — Chvojka pkisedl do ptedu, kdetto druhl, Matek, se uvelebil na zadnim sedadle.

Dutek sedici za kolem, chtel si pfesednouti a popustiti misto majiteli, lee Chvojka jen may' rukou: "Ale co pak. . .? To je jedno! Jen to spust'te — ja, yam ukati kudy j eti."

Vyrazili zlehka na boulevard, zabodili do nejblitti ulice a ujitdeli po teto dolt do rnesta — Chevroletka po hladke dlatbe jen, tumela.

Minuli mestskY park, ujeli za nim jette nekolik etvercii rovne, nadet Chvojka dal Dutkovi znameni, aby zatoeil na pravo. Po kratti jizcle touto druhou ulici octli se brzo na mist& zarazivte zrovna naproti vchodu restaurace, nad kterou skvel se napis "The Real Place Cafe" V mistnosti, pane yypravene a prostranne meli jit rozsviceno. KrasnY letni den se jit loueil. Na nabketi s hraze naskytoval se asi prave ted' pekny obrazek jak slunce klouzo, do more. Tu mezi vysokYmi domy svetlo denni mitelo dkive, ustupujic stinam a teru bliticiho se vedera.

Jidelna byla jit hosty slutne obsazena. Nage trojice zasedla k jednomu z mentich nedaleko u vchodu. Skutedne dle slibu Chvojkova byla kuchyne dobra. Navedeke11 se po eesku, a navrch na to slupli katclY jette bezmala po pill tuctu makovYch a trnkovYch Dopili kavu a vyrovnali fleet, ale zustali jette seat u sveho stolku v drutnem hovoru.Rozmlouval i tak chvili jako staff znami, kdyt nahle pozornost jejich byla °bre.cena ke dveiim dvema policisty, kteki vstoupili dovnitk. Jeden z nich distal stati u vchodu, kdetto druhY zamekil pkimo k restauraterovi, ktery prave rovnal nejake nadobi u jednoho stolu a chvili s nim rozmlouval.

Restaurater ukazal k jejich stolu a polista zamekil pkimo k nim.

"Pardon me, panove," osiovil je, "midete mi rici eislo license automobilu, na nemt jste sem pkijeli? Je to dilletite!"

Touto otazkou byli ovtem v gichni pkekvapeni. Dutek se dival na sve spoledniky a tito zase na neho. Pohied jejich i Dutkiiv se stelesiloval v otaznik. ZadnY z nich vgak neodpovidal.

Policista stiskl rty tak, to brada jeho pit torn ponekud setpieatela a pozvedla se do vYte. ZakYval sotva znatelne hlavou, zaronekam gikmo ke stropu — cot ven vge vypadalo, jakoby chte/ fici: "Aha! Co hledame!" .

VESTNIK

v2 sti7edu, dne 28. imora 1934.

licejni stanici. Zahanbeni, se sklopenYmi hlavarni, yytli tki poutnici, pied chvili jegte tak veseli, z restaurantu nasledovani policiNapsal 0. B. PokornY. sty, kteti je nalotili do patrolky. Jeden z poujal se Chevroletky, a talc dojeli na Hned na to vybuchl netrpeive: Nute, pa policejni stanici. Tam pkij al ilkednik jejich nove — odpovezter vysvetleni a hned vyvolal telefonem majite"Milt' pane strainiku, co ma tohle znamele protlukle Chevroletky — ale, 'tel, zvonek nat? Prod se nas takto yyptavate?" ozval hrdel nadarmo. Nikdo neodpovidal. Majitel se razne Chvojka, ktery se nejdfive z pkenebyl doma. kvapeni vzpamatoval.

"Well — neda se nic delat, at zitra rano," "To se dozvite — — Ja t Adam —" fell iikednik lakonicky k male ovtem jich "keknete tomu panakovi na co je tak potete. zveday a bude to — at' nam tu pfestane de"To jako zname p.a, — do basy!" povzdychl lat ostudu!" pravil Du gek — ovtem eesky.

Chvojka„ ktery neztracel docela humor.

Pozoroval, jak vg ichni lide v restaurantu se "Znate piece, pane Dutek, to Havlidkovo obraceji se zveclavymi pohledy k jejich stotkytnuti: lu. Majitel restaurantu se postavil vedle "Bole, IcY2 jsem polieajtem, to je vyrateni, stratnika. koho chce, toho si chyti a de, do vezeni!"

"My dislo nevime! Jak mu to mama kici," "Znam, znam — — —!" odpovedeli Chvojka i Matek jako jednerni * * * "Tedy vy jste panove Dutek, Diljka — — Dutek si pomyslil, to takovYch lidi, kteki ne — Chvojka a Matek? Moje jmeno je nenosi v hlave dislo s yYch vozidel, je zajiPavel Vele gickY. Ano jsem vlastnik ste vagina, a nahlas kekl: "Nu — ja, je tazbloudile Chevroletky. . . Nenamahejte se, ke nevim! Jak ja bych mohl. • .!" prosim, panove! Znam jit podrobne tu hiChvojka odstoupil ponekud od stolu a ustorii — tady mne to prave povedeli — -kazoval policistovi rukou: "Vidite, mistr, A vekim yam, panove — ovtem! Tedy to je tamhle naproti to auto? To je ono, kterym v potadku — jen lituji velmi, k s doputtemy pkijeli, A dislo — podivejte se sam, odnim zaludne nahody bylo yam toto fte protud to Gist nemohu." cleat — talc nemile, nepkijemne! Opakuji, "That's all right -- to je v pokadku!" lituji opravdu toho — a ted' dovoluji si hudel stratnik. "Jste zateeni — vy tii!. . . vas, panove, pozvati do nejblitgi restaurace Mate zbrane? — prohledne g je — —!" kaki na snidani! Pfijimate?" Sel od jednoho k k sveinu druhu, ktery take pkitel asistovat. druhemu a vtem teem potfasi uptimne ruKolem stolku natich krajanil za policisty a kou. Policiste tomuto yYjeyu v iikadovne pfirestauraterem utvofil se jit celY kruh zvetomni divali se na majitele auta a "zlocleje", davca. potkasajici si pravicemi pfekvapene. "Talc "Cot ten chiap blazni?" vybuchl Dutek. piece bylo pravda, co kikali," poznamenal "Takovou uratku!" ten, ktery je yeera veder zatYkal.

"Povim yam, jak se stalo, to jsme vas tak Pan Pavel VeletickY byl stark mut, snad rychle utklibl se sebevedome policihodne pies padesat, elegantni, oily a vysta. "Kdyt majitel tohoto automobilu pied razna, sympaticka tvak, jakot i osobni choyeeerem na pobketi pohketil svou Che yrovani naznaaovaly vyrovnanost povahy i inletku, obratil se na policistu, ktery v tech telligenci. mistech konal obchilzku a ten si vzpomnel, Jak Dutek, talc Chvojka s Matkem pozvato videl tfi chlapiky, ktefi s autem odjeli. ni k snidani pkijali, Chvojka dokonce dovoA take se pamatoval, to za,slechl jak jeden lil si navrhnouti misto, kde posnidati: "The z nich vyslovil jmeno tao restaurace. OzReal Place Café". narnil tedy yse hned na stanici, i dislo po"Tam to pomichame: syrob, chleb, livanvozu, ktere bu bylo dam — a talc jsme jece, tunku, vajielco a hrozinkovou buchtu a li sem jako najisto. Prvni veci bylo, to jsme makovnik nebo trnkad," rozvadel svaj ndpodle Oslo, ztototnili venku stojici auto a vrh. potom tli sem dovnitk sebrati ptaelcy, kteti A za chvili zase tat Chevroletka, ktera je se vozi v cizich autiekach. See?" veera vezla k neokkavanemu dobrodrutstvi, Dutek poslouchal policistu s otedenYmi unatela je vesele do tete zname restaurace, lusty. Pak se obratil k svYm spoleenikilm, nednes vtak kizena syYm skuteenYrn vlastnikem merle utaslYm. a zaroven je odnatela pryd od mista, na "Jak u kozla — vklyt' pkece — —!" ktere si slibovali zachovati vzpominku pro "My tomu ovtem take nerozumime! My celY tivot. Galveston! Chevroletka! Policepkijell s vami a proto — —" station! Ne, na to tadnY z nich nezapomene!

"Jak to — se mnou? Ja s vami, ne vy se Pti jizde a pozdeji v mistnosti restauramnou!" ce "The Real Place Café", pfi chutne sni"Pravda — pfijeli jsme pohromade — odani dovedeli se o panu Veletickem vice. vtem — vy s nami a my s vami — jente Bydlel v Galvestonu dvanact let. Byl na vatem autu. Totit —" u jedne vYvozni firmy; pied tim "A talc! — Aha — vidim, vidim, co se byval ueitelem a vyudoval hlavne na yenspietlo! Auto neni moje — a neni Yak. kovskych tkolach v okresich Fayette a LaVy jste mysleli, to je moje a ja, myslel, to je vaca, ktere jsou od davnych dob huste navase a tedy — —" simi obsazeny. Narodil se v okresu "— — Tedy jsme v bryncle!"

Fayette, na farme, pii mestedku Ellinger.

Chvojka.

Pkipomnel, to hlavne v onom okresu usazoSnatili se vysvetliti policistovi posloucha- vali se kdysi prvni Ceti pkistehovalci do Tejicimu dosti trpelive jejich domlouvani se xasu — nejvice jich pkichazelo z Moravy jak se do tao situate dostali, lee dle jeho nestrpeli ,aby byli nazYvani 6echy. Pamatopokrdeni rameny nedalo se soudit, to jeval ze syYch jinotskYch let mnoho z pionYjich vysvetleni u neho nejak pada na vahu. rtii, kteki jit byli pod drnem a take ovtem Mysiel si jiste, to ma pied sebou vykutalepoznal ye svem domovskem okresu snad vtene chlapiky, kteki tu docela bezvadne hraji chny yYznaenejti osobnosti z to stare garpkekvapene a snati se jemu navesti buliky dy, co jich tam — bud' trvale, bud' doeasne na nos, aby z toho lehce vylclouzli.

— ptisobilo tak v narodnim a spolkovem vote, tak v rfiznYch oborech existeneniho "Budeme hned telefonovat majiteli automobilu a vec mu vysvetlime," prohlasil diizamestnani. Znal y e svem mladi Augusta Haidutka, prvniho eeskeho pravnika, soudrazne Dugek. ce a samorostleho novinake v Texasu v La "Proti tomu nieeho nenamitam. Znate jej Grange, ktery prave nedavno zemkel, Hugo snad? Vite, kde bydli?" zahudela pravice Chotka, davno zesnuleho novinafe a spisovazakona. tele lidovYch povidek to tivota prvnich "To ovgem ne, ale vy snad — —?" skYch pkistehovalctil v Texasu, rovnet v La "Jo, nikoliv -- to vedi na stanici!"

Grange.

(Pokradovani..)

Nezbylo, net odebrati se s policisty na pa-

"A espoli do Galvestonu."

ve stredu, dne 28. ilnora 1934.

Oddil dapisovatelskf.

Dopisy, jel" by obsahovaly neve'ene, neb zavadne polemiky, pofadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimn rozhodnutf.

Rad Pokrok Sweet Home eislo 63.

Sweet Home, Texas.

Timto davam vedet bratrtim a sestrom ie dne 11 tohoto mesice jsme selrazi neodbYvali, neb poeasi nam to nedovolovalo.

Zvlagtni schazi nebudeme miti, ale aZ zas druhou nedeli 11. bi •ezna. Tak zajiste vgichni eleni vedi, Z.e jest nutno to schaze se sridastniti, neb mame mnoho dalaite prace k projednavani. Obzvla gte bratti, kteti maji zaZadano o pfijeku, necht' se dostavi A vabec vgichni eleni, kterYm je to mono at' se v hojnem poetu dostavi.

Take se muslin poehlubiti, ze br. Ed. Marek, Udetnik z Hiavni TTtadovny mne Velice mne tesilo, ze mne svou navgtevou poctil, a ze jsem mel tu dest bratra Marka poznat.

Pozdrav na celY personal SPJST., a na zdar! Vag Joe N. Morris,

kid San Antonio, eislo 133.

Ctvrtletni selraze na geho fadu potadana bude v nedeli dne 4. bfana ire tfi hodiny odpoledne v sini W. of W., pfi kterato pfile2itosti oslavime 17. vYroei zalo2eni tadu spolednYm pobavenim a svadinou.

Proto timto zvu vgecky sestry a bratry, by se pfigli s narni pobavit a zvlagte ty, kterf mezi narni neukazali ji g po nekolik uplynulYch rola Nemyslim, ie potadani schtzi melo by se omezovat na rifedni vykonavani pouze, nybr2 melo by bYt protkano pfatelstvim.

Obydejne po odbyti schtize kaklY chvata, vgichni maji naspech, tfeba jen na nejakou zabavu. Prod tedy easteji, tfeba kaltlY mesic po odbyti rifednich zalaitosti neposedet a pobavit se spoledne. Lei se mezi sebou bavit nedovedem? Jiste ie ano, jenom si nedame k tomu pobaveni dosti dasu!

Proto nezapomerite na pti gti schazi 4. btezna, a umirime si ie zapodneme s potadanim pfatelskYch sehazi.

Ku konci oznamuji, ie tajemnikem na pfig ti rok zvolen byl nine podepsany, proto v zalaitostech idednich kadovYch, na pisatele techto kadka se obrat'te.

S bratrskYm pozdravem Louis Dressler, tajemnik.

Port Lavaca, Tex., 18. rinora 1934.

Ctene sestry a bratti!

Podasi pfekazilo na g plan na 11. imora ale pracoval jsem ye zdej gim okoli a spinil jej dnes.

Navgteva byla v gude hojne. a pfijali vge co jsem pravil v dobre nalade ,a pohosteni se mi dostalo nad oeekasani.

Ale v jednom smyslu jsem se citil zklaman, a to jest v nav gteve neelenii a mla.deie.

Sestry a bratti, malo nam to pomtde, same si Jednotu schvalit a radovat se z vYhod, ktere nam poskytuje, jestli to nenechame yedet nagi mladeli a sousedum, kteki nemaji pojigteni.

Je:Ste mam ustanovene schaze na prvni nedeli v bfeznu v Yorktown els. 104 a Gonzales cis. 57; prvni *aterY veeer v Kirktley 38. a druhou nedeli v Dime Box cis. 13 a v Bryan Cis. 39.

Laskave ohlagte otevfene schaze a pozvete vgechny v celem okoli.

Zapsal jsem 2 nove eleny minulY tYden a mnoho 2adoucich je nuceno dekat az ta deprese povoli.

Tedy vzharu a chopme se prate!

Na shledanou!

Frank Kadanka.

vEsTNiK

ikad Dennice, 'dish) 94.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, ie v pfigti sehazi dne 4. bfezna budeme uvadet etyfi nove eleny do na geho fadu, a proto jsme se usnesli potadat nejakou vedefi po schazi a sice jen sandwiche a po vedefi se pak pobavit badove orshestru z Rogers. Take zveme bratry a sestry od fadu dislo 129.

Tedy sestry pfineste jen dost sandwieha!

Schaze podne o 3 hodin y odpoledne.

S bratrskYm pozdravem Joe Blatek, taj.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku a takta vgichni etenafil jste zmengili tisk a tim zvet gili obsah Vestniku, tak se clomnivam, ie chcete bychom vice psali vgichni. Tak yam zase trochu napig i, neb easu mame az k omrzeni, a tedy pig i z neeinnosti. Jak se de. v poli pracovat pak potom s Bohem, at' pisi zase bratti z mesta a sestry take.

To nam Vestnik ted' pfina gi hezke Uvahy a pojednani v ohledu 2ivotniho poji gteni a takteZ i dopisy, obzvla gte dopisy od organisatora. Ja kdykoliv ty nahledy etu o tom ruznem pojitteni, tak vkly mi jde na mysl ie bratrske pOjigteni ma dva zaklady: jeden hmotnY a druhY neochvejnY. Jeden Hl. U1. a druhY vgeehno elenstvo, a to je to bratrske spojeni, ktere nas mnoho nestoji a nekdy ma hodnou cenu. Jen kdyZ' maleme tu podporu udilet a dinit tak z lasky. pak jako bysme to dean pro sebe. Tidyt* snad u2 proto fikame: "Na ge Jednota", proto 2e se kaldY eitime na ni bYti iidastni. A co hlavniho, je to Lidskost. A dim vice budeme v torn ohledu pracoVat, tim vice budeme na Jednoty ileastni a tim bysme sobe ukladali jakYsi fond, kterY by nenesl tiro ku, ale take by se neztratii. Pfiznavam, tomu vgemu moc nerozumim. Kdybysme meli nate* ten zolla.d pustit, nevedel bych pro kterY se rozhodnout sobe ponechat. Chtel jse se jen vyjadfit, jak ja na to razne pojistne pohlaim. A kdo potfebuje nesti Zivotni pojistku, tomu bych radii vkly bratrske pojigteni.

Take jsem ui chtel nekoho ziskat pro nasi Jednotu, ale kde je naborova kampaii tak zastoupena jako u nas, tam se da telko koho dostat obyeejnernu eloveku jako jsem ja, kterY postrade. toho vlivu, a z obavy, bych to dobfe nevysvetlil drilm se nasledujiciho citatu: "Chce g-li nekam lit, music mit cil. Traj cil must bYt ideal a dosahnout ho destne. Nemffte g-li eestne, radej se vzdej".

Ddobfe jest, kdo se nechava pojistit, kdyZ mute pochopit, ie tim dela dotlfe pro sebe a nebo pro nekoho jemu mileho. VYber v pojistkach mame dobrY. Kdo bete sobe pojigteni k van ochrane rodiny, tomu to fleala velkeho rozdilu. Ovgem 15 a 20ti lete splatne se zdaji nejvYhodnej gi, proto ie v tu dobu je dlen placeni nejschopnej gi. Miti mnoho ruzneho poji gteni, jako nektere velike spolednosti, to jen otvire. pole agentarn pro jejich vYmluvnost, tak jako se jit mne nekolikrate ptihodilo. Co mi toho agent napovidal ne2 do gel na tu pojistku, co mi chtel prodat! Na konec jsem nevedel ani etvrtinu toho, co mi na zaeatku povidal.

Take riizne elanky ve Vestniku se mi iibi, neb jsou poudne a zajimave. I ta zpra"Sen matein zachranil synovi tivot" se k nim hodi. Ono se fekne: sen ma kaklY. Ale vSechny nejsou stejne. Chce-li nam nekdo udelat radost nebo nas oklamat, takovY pfedehazejici sen trati na hlulo gim pfemYgleni. Nekdy dosti malt' sen pfechazejici, stoji za uvaieni.

Uz abych toho nechal, abych do toho nev1o2i1 moje nachlazeni. Je ten dopis stejne takovY kusY, a jsem nerad, ze nim zabiram tak moc mista. Toho je pfidina ta dlouha chvile, a pocitam i s kogem.

A abych nezapomnel: Za tu trpelivost br.

Strana 3. redaktora, zvu ho, by k nam dojel na 4teho dervenee.

S bratrskYm pozdravem, F. A. Kuban.

STRASIDLO V DALLAS. Nelekejte se, milt' etenafi aneb, co2 je jette pfijemnelgi tici, "mila etenalko", nebude to ,tak zle, ale skuteenost to je. Jent'e tohle stra gidlo jest od vgech druhYch stragidel upine rozdilne. Co pti pomy gleni na ty stragidla nagich detskYch let nam vstavaly na hlave vlasy (tenkrat jsem jich je gte mel dost), pfi skutednem uzkeni tohoto stra gidla, ktere bude se ukazovati v sini fadu Pokrok Dallas Cis. 84, se z pinYch plic, hrdel a z pineho srdce zasmejete. No, u2 jste asi uhodli co to bude, 2e ano. — Tak tedy, kdy2 ut to neni 2adne tajemstvi, to prozradirn — jest to pane, vesele nad miru, a fizne divadlo od Boleny Rajske-Smolikove, nazvane "ZAMECKE STRAMDLO" a jako kade divadlo sepsane touto spisovatelkou, poskytuje ochotniktim na gim vdednY dej, kterY, adkoliv dosti obti2ny ku provedeni, dava nam ale to uji gteni, 2e se svYm poselstvim a cilem nemine. Poselstvi: udr2ovani Ceske keel a jeji zachovani v Texasu co nejdele; cil: u glechtila zabava pro nage eleny, jejich pfatele a v gechno uptimne desky smYglejici krajanskou vet ejnost z Dallas i sousednich mest a osad.

Ted' yam prozradim neco co vas hodne pfekvapi. V tomto divadle rieinkuje deset osob, — a z techto deseti jest sedm rozenYch a vychovanYch zde v Texasu! (Moje lepgi polovice "kibicuje" a hned me opravila, .te pry ne.) Tedy aby me snad nekdo neopravoval vefejnk, doznam, 2e jsem udelal chybu, — Z. e Cyril Pokladnik je z Minnesoty, — ale divadlo hrat dovede zrovna tak dobfe jako ta texaska, mlade'Z. Tak nezapomente si svoje besedy a nav gtevy zafidit tak, aby jste je mohli vziti s sebou se na tu nagi mladou chasu podiyat.

"Zarnecke Stra gidlo" bude sehrano piisti nedeli, prvni nedeli v mesici, — dne 4. bfezna 1934 v sini fadu Pokrok Dallas Cis. 84, na Floyd a Cantegral. Vstupne, jako v2dy: Damy 25c pani 35c, gkolni deti volne.

Po divadle zbydou je gte dobre dve hodiny na tanec a na gi mladi herd. dostanou "Solo".

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner (JanovSkY).

ZPRAVA DOZORtiHO VtBORU OD 1.

ERVENCE 1933. DO 26. LEDNA 1934.

Houston, Tex., 20. imora 1934.

Majetek Jednoty shledan nasledovn.e: Uloieno v pozemkovYch pfijokach $1,087,586.84 1,276,824.14 Uloieno v bondech 191,547.57 Uloieno v piljelach proti cert.

2,882.21 UhAeno v bance ye Fayetteville 1,287.05 Uloieno v bance v Caldwell 4,857.95 Uloieno v bance ve West 11,470.91 Uloieno v bance v Houstonu 149,811.11 Majetek vlastnenY Jednotou Celkem Dluh nedosp6lYm dediciim

$2,726.267.78 33,339.19

$2,692.928.59 CelkovY majetek Jednoty DetskY fond ulcan nasledovne: 2,025.27 Uloieno v bance ve Fayetteville $ 3,690.08 Uloieno v bondech 5,715.35 $ Celkem P •ehliieno dne 26.-27. ledna 1934.

Frank An6inec, Glen dozoreiho vYboru.

Subscribed and sworn to before me this the 22 day of February, 1934.

E. E. Chernosky, Notary Public, Harris Co., Texas.

(Not. pact')

Strana 4.

vEsTiviK

Rad Texaska Orlice cis. 13.

Dime Box, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, aby jste se dostavili do plig ti schfize, druhou nedeli v lifeznu ednu hodinu odpoledne pfesne! Mame pfed ebou dalelite jednani a k tomu nas organisator br. Frank Kadanka. Mnohym je yam dobte znam, neb bYval vas ueitel.

Vezmete s sebou do schtze h vase manZelky ti dospele ditky a i ty nejmlad gi. Br. Kadanka chce miti zde pkedna gku: "Co je bratrstvi a co neni bratrstvi". A pozvete i svoje zname, tfebas i ye spolku nejsou. Udelame si takovou spolednou besedu, a nemusi se ZadnY bati, 2e kdy2 by do one scinize 2e by u2 musel do spolku ptistoupit. Vyslechnout jej mute kakly a pak si z toho mute vybrati co bude chtit. Tedy neopomerite se dostaviti jeden kaklY ,a k tomu pfibrat svoje pkatele. V 1 hodinu pfesne zaene peedrtagka.

S bratrskYm pozdravem, Vine Marek, taj.

Inez, Texas.

Ctene sestry a bratfi:— Musim se ozvat, Ze jsem jegte na to ceste, vydan gpatnYm cestam, podasi a ostatnim svizelrim.

Skrze ty svizele jsem nemel eas psati domu — tedy stara, vzkazuji pozdraveni a zachovavam slib lasky a vernosti, a jestli se mne program zdafi, tak se ti vratim asi na prvniho dubna. Ale to je svildnY den, tedy pozor!

Ted' obteluji okoli Inez v okresu Victoria.

Vgude jsem byl bratrsky pfivitan a poliosten, zade2 dekuji.

Tento tYden na pohled ma prate je mane- pouze jedna elenkyne sebrala, nadaeni v 65 letech, ale jsem .Apine spokojen s vysledkem.

Jak podepisovala 2adost o elenstvi, tak jeji male ditky stali okolo, a bezvYznamne na ni hledely. Probehla me hlavou myglenka, kdyby ony ditky chapaly co ona eini, 2e by ji zulibaly tvate, za ochranu jim zabezpeeenou. Ale te2 chapu, ze za poplatek- $1.80 mesiene upoutal jsem biemeno v obnosu $1,000 na nagi Jednotu. Me vroucne pfani jest, aby to matka vychovala sve ditky, a Jednota ji mohla vyplatiti v hotovosti ten $1000 na jeji stara leta.

Mimo toho jsem zabil pouze 5,397 12i o nagi Jednote rortrou gene po to krasne a bohate pride Texasu. Ale nemyslete, 2e to jsem porazil ty posledni — prave naopak, to jest pouze dobry zaeatek. Je gte jich beha po Texasu dva biliony! Tedy kahlY ozbrojte se meeem pravdy a jak potkate nepravdiyou povest o Jednote, tak ji hlavu dolri!

S pozdravem na etenate, Frank Kadanka. itad Laskayost, eislo '70.

Needville, Texas.

Cteni brafti a sestry!

Pro gpatne poeasi nebylo nam mono v mesici imoru schrizi odbYvat. V mesici bfeznu pfipada, schrize na prvni nedeli, toti2 4teho; v padu gpatneho podasi druhou nedne 11. biezna o 9 hod. rano, u bratra Frank Sefeika. Je to etvrtletni schrize, a proto bratki a sestry dostavte se v hojnem poetu.

Musim sdelit smutnou zpravu, 2e na ge spolusestra pi. Julie Sabr gulova byla pfejeta automobilem v sobotu, 3. imora a po velkYch bolestech 5. imora zemfela ye Wharton v nemocnici. PohThena byla na Na.rodnirn hfbitove pii Needville. Pohtebni obi ady vykonal farm J. R. Vilt ,a posledni poctu za nag fad vykonal br. pfedseda Frank 8efeik.

Zminena, sestra zanechava zde truchliciho man2ela Jiiiho Sabrgulu, 5 synti a 3 dcery.

Zesnula byla 52 roky stars. test budit pamatce jeji.

S pozdravem, J. J. Zeininek, taj.

Cana redakce Vestniku!

Baeova New Deal orchestr neinkovati bude v nasledujicich mistech: 3. bfezna v Crosby! 4. bfezna v Miller Hall v Houstonu• Toho dne Adinkovati bude tato ka.pela na ra.diu stanice K. R. H, aside od 11:30 A. M. do 11:45 A. M. Oznamte to laskave syYm pkatelam.

S pozdravem, Frank Bada, kapelnik. kad Prapor Magnolia, cis. 65.

Cteni bratil a sestry!

Timto yam vgem sdeluji, 2e Bill Krigtoff byl uveden co novY Glen do na geho fadu, a tim je nas zase o jednoho vice. Kdo bude "next"?

Scht►zi budeme zase odbYvat prvni nedeli odpoledne jak obyeejne, ale v padu gpatneho podasi a2 na druhou nedeli, v ten samY eas.

S pozdravem, Mrs. Albina Balcar, taj.

Rad Jan RosickY, Cis. 110.

Kaufman, Texas.

Cteni braU.1 a sestry!

Timto vas vgecky, co k na gemu fadu Jan RosickY Cis 110, patkite Zadam, abyste se vgichni do nagi piti bfeznove schtze dne 4. biezna dostavili, proto& mimo jineho dilletiteho jednani budeme do na geho tadu uvadet Franka Novaka ml., necelYch 19 roku stareho, syna to na geho bratra a hudebnika Franka Novaka st. Man2ele, bratr a sestra Novakovi ad* maji jen dva syny, oba Bali zapsat a pojistili je u na gi Jednoty, a to bez pobizeni. Kdyby vgichni rodiee v okresu Kaufman, ktefi maji ditky svoje dosud nepoji gtene, jednani podobne jak raan2ele Novakovi, to jiste by na g fad Jan RosickY els. 110 vzrostl na dosti silnY fad.

Proto vy, bratfi a sestry, kteti byste chteli svoje syny nebo dcery dat pojistit u nagi Jednoty, doved'te nebo .pfihlaste je ve schilzi neb i mimo schrize, a ja rad potfebne listiny vypinim ,a vYhody pojistek na gi Jednoty S.P.J.S.T. yysvetlim.

Na teto schuzi te2 ma bYti jecinano, o osvetleni nagi sine. Jak yite, jest tam elektricke zavedeno ji2 asi pied etytmi ro ale nyni u2 ten stroj na yyrabeni elektfiny nepracuje tak jako kdy byl nova, tak budeme musit tuto otazku yytegit. Tedy pfijcite vgichni, budete vitani. A vite-li nekdo o neeem, co by prospelo nam v gem i nagemu faciu, a ty na ge schrize udelalo zabavnej gi a zajimavejei, tedy ptijd'te a povezte nam to, aby se to zavedlo. Prani nas iffednin jest, aby vgichni radi do na gich schuzi chodili, a hlavne aby do ka2cle schrize pfi gli, ye schrizi pracovali a tei se srdeene a po bratrsky pobavili. Myslim, te nag livot jest pfilig kratky, abychom si jej vespolek snad chteli ztrp&vat. Proto si hled'me to na ge 2iti zpfijemnit, aby a se odebereme tam, odkud2 neni navratu, zbyli na nas vidy jen dobre vzpominky, na na ge v2dy dobre a bratrsky jednani, jak doma mezi svoji rodinou, tak i mezi ptateli, a i v nagem spolkovem 2ivote.

Tedy nezapoinerite na nedeli dne 4. biezna 1934, ve 2 hodiny odpoledne, kdy nage schrize se bude konat. Pkijd'te vgichni.

A nyni nee° od nas z Kaufman, Texas a okoli. Poorano na gi rolnici mail u2 vgichni, ovsa jest v nagem okresu naseto spousta, a podzimni oves jest ye stavu vYbornem, a ty jarni ovsy jsou jak kdo to "utrefil" naset.

Nekdo ma p er kny, nekomu vschazi, a nekdo ma jegte set. Zimni de gtive podasi uz zde pfevlada asi dva mesice, tak u2 bychom radi videli aby se oteplilo, a nechalo se nee() deiat v poli. Doufam ale, 2e se doekame, a ten mesic bfezen ze bude teplY a beZ de gte, co2 ja bych sobe a yam vgem rolnikiim pfal, aby se u2 mohla zaeit sazet korna. Talc myslim, 2e to dokoneim a jsem s bratrskYm pozdravem na ygecky, Frank Kofnovec, taj.

ve stfedu, dne 28. imora 1934.

rad

Morayska Orlice, eislo 145.

Mt. Calm, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, ze budeme v bfeznove schuzi pfijimat nekolik clenu. Schaze bude konana jako vkly u br. Frant. Bartoshe ye 2 hodiny, prvni nedeli v bfeznu, dne 4ho. Tedy je 2atioucno byste se co motino v podtu co nejvet gim sneastnili. Jak jsem slygel, 2e i br. redaktor se na gi schtze dastni a zas nam neco zajimaveho povi. Doutam, 2e pfijede i s br. Holaskem, jak udinili v prosincove schuzi. Proto si nenechte tuto pfilelitost ujiti a piijd'te kaklY z vas, poslechnout slova povzbuzenl k dal gi spolkove praci.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Charlie Bartosh. dtad Pokrok Roweny, eislo 49.

Rowena, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Kteri patfite k na gemu fadu eislo 49., sdeluji, 2e mi v minule schuzi bylo natizeno: abych uvetejnil dopis ye Vestniku a upozornil vas, byste se kaZdY z vas dostavil do pfigti schtze, neb bude v ni mnoho dalekteho jednani. Kdo mate doma spolkovy odznak, neb jak mnozi to jmenuji 'Serpa, vezmete ji s sebou.

Dale na g tad dislo 49 byl zalolen druheho kvetna roku 1904, tedy jest to 30 let, a toto tficetilete vYrodi fad mini nejakou radovankou oslaviti. Tedy, bratti a sestry, komu yam mokto, pamatujte na tuto schtai a dostavte se, neb v tato schuzi zarriYglime sestaviti nejakY program k tomuto vYrodi.

Vzpomerime sobe, kdy2 jsme do teto Jednoty tak miadi pfistoupili, innohY z nas myslel, 2e nage Zit' je nekonedne, ale behem easu shy z nageho tea byly rtanYm zptsobem vyderpany, tak 2e ne jeden ale mnoho z nas se nedoeka pfigtiho tricetileteho vYrodi.

Tedy bradi a sestry, ziskuchtivost a zlou virli nechme doma a kaklY se dostavme do teto schtize, a pomozme sestaviti program k tomuto yYrooi.

S bratrskYm pozdravem, Vaclav Kvasnieka it'd Jaromir, eislo 54.

West, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto se yam vgem oznamuje, 2e na ge pravidelna schtize se bude odbYvati dne 4. bfezna, ye 2 hodiny odpoledne. Prosim dostavte se v hojnem poetu, neb nam ptedleha dulezite jednani, co2 mush bYti vyfizeno.

Zaroveri se pkihlaste o sve certifikaty, kteti jste je dosud neobdr2eli.

S bratrskYm pozdravem, Emil W. Popp, "SCHOPEN".

Jeden gvedskY spisovatel kdysi napsal: "Jeli opravdu stvoien k obrazu a podobenstvi Tvemu jak neskonale bidnym musig bYti!" Rouhani. — Tauglich — schopen. A do knihy rychle o nem poznadeno Vorbehalten — pfiddan.

Pfisaha, pith, zpev; doma plat. Byli jsme na delgim "rytu", v nem2 melo bYti pokraeovano i v nod. Pied veeerem dorazili jsme k "vesnici", o nil se Sprtnaf Tonda 6epela vyslovil 2e ji mono pfikrYti eepici. Hospoda, a pit ni men gi kramek, a nekolik chalup. Malo k piti, jegte mene k jidlu. Tonda nemel krasnY oblieej, ale piece rad libal deveata.: kdy2 se mu dala. Spatfil tam pane, statne deuce, a hned za nirri. Device zaslechlo padny a kineeni ostruh, a rychle se ohledlo. VYsledek — Tonda si utr2i1 znaenY gkrabanec pies nos, a hned se krev valila.

Je-li 2iv, ma to jizvu jiste dodnes.

Dvouhodinova zastavka, na nevysokem navrgi, vedle lesika. Seal jsem s eetatem Vacikem. BYval take Sokolem; se gli jsme se pfi vYletu Podbelohorske tupy na Kfivoklate, pak na Bile Hote, kde hlavni fee o

y e sti.'edu, clue 28. imora. 1934. vYznamu toho mista pro na g naroel byla v posledni chvili zakazana -raku gackym tTtadem, z &ho g povstalo yelike rozeileni mezi ptitomnYmi. Pak na sletu; a ph odhalovani parnetnii desky Nerudovi. On byl kovodelnikem, a dital take Oervanky, Zak, Ragpli Pray° Lidu; a ja Oetar Vlaha od tieti skadrony huboval ze zvyku na ty svoje. V civilu bYval beledinem„ sprosty a ukrutnY srdcem. Pozdeji se dostal za gafaie do tehdy "cisatskeho" dvora, kde pokradoval hrubosti a sprostote.

NekterY hloueek si zpival "2ivot yojenskY je tivot veselY". JinY, Nemci zase "Mein Herz das ist ein Binenhaus, die Maedchen darin sind die Bienen". (Me srdce, to je ten veeli izl, ty divky v nem to jsou ty veely.)

Pak ptig el supak Schnabel, a pravil: Chogi gesky zpifat — Rufa. A sam heed take zaCal: "Na ten zvadycho Rufa, naboli moraskem, graf seska dekia protem, as rrisofila sem." Nemohl jsem rozeznati mini-li ura g -livenbone.

Tonda eepela ukradl u uhospody slepici a koupil kilo rYte. Tehdy se vahlo je gte v tech kotlech, a tak rozdelali ohen, a to si uvati slepici polevku. Po nejake chvili to v kotli silne zavonelo, a vettik Irani to zana,gel na rrizne strany. Ho gi se nemohli doekati, a kupili se kolem Tondy a kotle. Pak nekterY z nich z rozpustilosti vhodil do ohne nekolik "slepYch" patron, ktere pak vybuchovaly. Oetat Vlaha a supak nadavali jako pohani, a pak pti gel i nadporueik Hannel ktery pochazel z Litometic. Veteno o nem to pochazi z Ceske ponemeele rodiny, 6eg i i Nemci mu mezi sebou tikali Fraulein fon Lajtmeric.

"Was is das?" spustil. Tonda mu dobracky oznamil: "Pane obrlajnant, vaiime slepici polivku".

A "Hannel" rozurnel! a ptal se "topry supe"? Tonda nalil do sveho es galku, a uctiye mu nabidnul. A pan oberlajtnant, trochu povznegene, ptijal; odstoupiv stranou velkopansky jedl. Hogi po nem potutelne pogilhavali, a mrkali na posmech, to jako ze je zase bez penez.

Pak hogi zaeali gpasovat, a dobirali si Tondu skrze ten gkrabanee na nose. V gichni byli veseli, jen Rychlik byl smuten. Den pied tim dostal od surovce Vlahy polieek, a dosud to mel znati. V tom jeden, od Klatova povidal: "Mordie, Tondo, nebyla to slepice chcipla"? A jiny zase: "Cholky hitit aber ziepice nehytyt". Tonda se potutelne usmal, a pohledev tam kde stal obrlajtnant Hannel s rytmistrem Goedelym, Mad'arem pravil: "Chcipla nebyla, ale ja, ji zapomel vykuchat".

Hogi mu porozurneli, a zadali nadavat, a dela)" jako by se jim zvedal taludek. A to fieinkovalo; pan obrlajnant odbehl stranou, a bylo cosi slyg eti. Rytmistr se zlostne zahledel na hochy, a tekl: "Ihr Schweine; pfni" A odplivnul si, a kradel z mista "negtesti.': Kdyt jsme k ranu ptijitdeli k ell!, ktiti 6echonemee Ungra ph pfechazeni pies krstye Sterkovanou cestu poklesl na jednu zadni nohu, a zaeal silne kulhati. Kurgmid kterY erarni kone sttehl jesttabim okem dal znameni k zastaveni, a vyvolal Ungra z tady, a poroueel mu aby prohledl kopyto kohe. V kopyte vezel kousek Sterku, kterY se nedal yypaditi prsty ; a kiln, jinak krotk'. jevil nepokoj a bolest. Kur gid hodil °Ungrovi nut, aby gterk vypaeil. Ale stark vezel hluboko, a ktiri bolesti prudce kopl na zad — Ungrovi, nit netu gicimu, do hlavy. Mysleli jsme ze mu odletela helma. Ale byla to cela svrchni Cast lebky. BezcitnY eetat Viaha prohodil: "Ut si nebude zpivat "Mein Herz, das ist ein Bienenhaus", a zasmal se tomu "vtipu". Kur gmid se neho zamrakne podival, a mleky si odplivnul. A pak dano znameni "Vorwerts", ku ptedu.

Na miste. A rychle eistit; napied kone "cajk", kovove easti do vody, a pak do pytle, je-li po ruce, aby se Y gecko lesklo, pak zbrojmundur, naposled sebe. A pak pkehlid-

Strana 5.

VESTNIK ka je-li "vgecko v potadku" Nejpkinej gi pohledy a nadavky eeta:te Vlahy kterY bYval v civilu Celedinem. Schopen! CisakskY dnich and durch.

Ve svetove valce pry se jizda neosvedeila tak jak bylo od ni okkavano. Novo zpilsoby valeeni. Ale -pied valkou se "osvedeila" Ty krasne, piesne formace! Napted do V, pak do z ptedu oteyteneho etverce, a pak se zdvitenYmi pala gi Kura na, klidnY tabor iidu, kterY se za Badeniho poiadal nedaleko Prahy, a tadal v geobecne hlasovaci pravo, kterY v jinYch statech, i v nemecku, jig davno meli. tItokem a korimi do lidu,mugt, 'Zen. Co je elovek? Schopen v geho i tech nestragnej g ich hrtz. BelgickY kral smutne skondil; a byl pry to velice dobry elovek.

Ale ye svete je velmi rnnoho tech, kteti by men zemtiti na ranu do hlavy. To vgak vykonati, jak se zda, neni schopen nikdo.

E. Bagant.

HOVORNA. Jos. R. Vodopady Niagary trvaji asi 30.000 let a zmizi asi do 20.000 let.

Br. J. M. — Ocean pteletelo jig 85 letadel.

Ttinact pokust o ptelet se nezdatilo.

"Samouk" J. H. — Slovo kalamat vzniklo z lati.nskeho calamus — steblo, tftina, pero odtud kalamat. — Kolumbarium v latine piivodne znamena holubnik. Pozdeji se tak v Rime nazYvaly stavby s tadami vYklenkil pro urny. Nyni se tak take nazYvaji stavby ph krematoriich, v nicht" se uklada v urnach popel zemtelYch. "Filatelista" R. S. — Od p •evratu vydano bylo v 6eskoslovensku 1100 druhil pogtovnich znamek. Vzacnej gi druhy, jet tac° lze ziskati, plati sberatele znamek at tisicovkami Antonin M. — Jmeno Antonin (anglicky Anthony, francouzsky Antoine, itaisky ni, mad'arsky Antol, nemecky Anton) odvozuji jedni . z prastareho latinskeho jmena Antonius, jet znamena: piedni, ptedchazejici, a odpovida svym vYznamem staroCeskemu "Pfedslav" (=Bteclav). Jini zase odvozuji jmeno Antonin od reckeho slova "anthos", ktere znamena: kvet, kvetina, a to by odpovidalo Ceskernu "Kvetoslav".

Br. Jos. N. — Vidal germanisovala (ponemeila) za 70 let jeden a pill milionri Slovanti. Germanisaci piedev gim slovanskych narodti, z east take Mad'arti a Itahl vzrostla Videri pied valkou za 70 let z necelYch 400,000 na vice net' dvou milionove nemecke mesto.

NovY prostiedek proti epilepsii nalezen. UCenci hledaji stale nova leeiva, a to jak v rostlinach nova objevenYch, tak v rostlinach davno znamYch podatilo se objeyiti blahodarnY prostiedek proti epilepsii v kanadske byline, zvane aerie "Scutellaria latiflora" ktera je ptibuznou na gi kvetiny gigaku z eeledi pyskatYch. VYta gek z ni, podavan spolu s bromem a kalciem, ma znanienite dinky. Ve videriske leeebne Am Steinhof, kde ptipray ku tohoto utili ph epiletikri, byli velmi ptekvapeni napadnYm poklesem zachvau osob jim ledenych. Zcela malou jeho davkou tiff kavovYch Meek denne podatilo se po dobu leeeni Upine zameziti opakovani z,achvatti ye velike vetgine ptipadti, a to u takovYch, kde se objevovaly katdY druhy den. Podle zpravy easopisu "Wiener Medizinische Wochenschrift" osvedeil se preparat v 75 ptipadech ze sta. Bohutel, jeho &inky se projevuji jenom ph utivani. Piestane-li se nemocnemu podavat, objevi se po nekolika mesicich za.chvaty znovu.

Vzkiiseni mrt yYch, zabitSreh elektrickSrm proudem. Dva profesoti baltimorske university piodnag eli nedavno o svem novem zpitsobu otiveni organismu, ochromenYch elektrickYm proudem. Je obecne znamo, ze sobenim elektric,keho proudu srdeeni svaly se stahuji, ale nejsou vtdy ochrorneny. To plati zejmena u vet gich zvitat a u eloveka.

Ale doeasne zastaveni krevniho obehu sta61,

SOKOLSK H L1DKA

•I

S • MMMMMMMMMMMMMMMMM SAJIAJL.s.

KrUeek po krteku Wi g se jaro k nam a s jeho ptichodem probouzi se v ge k tiVotu.

Tu se dere na povrch zeme tdibeeek travy, jinde otutilej gi kvetinka rozhligi se po svete svym prvym kvetnatYm kali gkem jako panenka vyparadena, na prochazku. MagickY zasah teplYch sluneenich paprskii vyvolava ditky phrody z jejich spanku ku tivotu, ku ku spineni jejich tivotnich Kde neni tivota, tam je stagnace, tam je smrt. Zivot je staly boj, stale potYkani, staly zapas. Je to trochu krute diktum phrody, je vgak nutne ku tivotu, ku zlep geni, ku zuglechteni, ku dosa geni mety nam a vgemu, jet vytvotila a vytv6ri ureene.

Mensa sana in corpore sano — ye zdravem tele zdravY duck — pravili ji g stall Latinove a tato hluboka, pravda je stale platnou a jeji nasledovani musi bYti heslem sokolstva; tak aby pinilo sve poslani jako zdatna jednotka naroda,. aby vychovalo narodn zdatne syny a dcery.

Telocviena Jednota Sokol Houston pine chape dosah pravd Tyrkm hlasanYch, hledi pilne k tomu, by fikol jet na se yzala pinila. Ale ku pineni jeho, ku vykonavani to prate tak tadouci na poli narodnim, je zapottebi soudinnosti, svorne prate, aby vYsledek setkal se se zdarem. Na ge jednota pocitila zrovna tak jako jine neblahe fieinky dolehnuvgi hospoddiske tisne, jet' praci sokolskou citelne zte govala. Ale i v tech nepriznivSreh dobach na g sokolsky tivot neodurntel, nepodlehli jsme v onom zapasu, ale na g krok pozvolnil, nage page staly se trochu ochablejMrazivY dech hospodatske tisne uvedl nas do lethargic, do polospanku.

Letos budeme miti °pet slet, "Y Taylor, kde bude nutno ukazati na gi silu, kde bude nutno ukazati jak dalece jsme pokrodili od posledniho sletu. Hled'me uhajiti Houstonu eestne misto, hled'me dosici mety ji g jsme si vytkli.

Vzhledem ku mnoha nalehavYm problemrim, jet name pied sebou, je nutno aby kagdY Glen jednoty zaujal sve misto v bitevnim giku, je nutno, aby katdY z nas phlotil ruce k dilrim, ku pracim, jet jsou ku dosageni cliff sokolstvu vyteenYch ne jen nutny, ale nepostradatelny. Ve stkedu, dne 7. biezna o 8. hodine veeer kona na ge jednota svou pravidelnou tadnou mesieni schirzi v mistnostech tadu Pokrok Houstonu a vzhledem ku mnoha drile gitYm jednanim je phtomnost vgeho elenstva nutno. Dostav se katku . pineni syYch povinnosti, tak, aby me neletelo stale pouze na bedrech nekolika jednotlivcri, ale bylo rovnomerne rozdeleno.

Tedy nezapomerite, ye sttedu veder. dne 7. biezna do schrize Telocviene Jednoty Sokol Houston v sini tadu Pokrok Houstonu! Na zdar!

Louis Rulik, starosta, S. P. StudnidnY, jednatel. to tivY organismus umird. Baltimor gti prolesoti snatili se rriznYmi pokiisy uvesti do pohybu srdce, ochromene elektrickYm proudem. Ph tom pti gli na myglenku otivit zastavene srdce novYm elektrickym proudem.

Sve pokusy provadeli na psech a jinYch vetgich zy ikatech a zjistili, to zviiata, omrdeend elektrickYm proudem 2200 voltu byla vzktig ena elektrickYm proudem o tomtet napeti, byl-li tento proud vpu gten do organismu po 5 ininutach. Take nekolik pokust s lidmi omradenYmi k smrti proudem o vysokem najeti skoneilo vzktigenim ye nirtqch osob.

Strana 6. tZNAONtM znakem dneSni svetove je, ze neni narodohospociaft, ktefi stejne vysvetlovali. Je to spolehlivSr ze je zjevem umelS7m, neeim, co nerna nic spoleeneho s prav3"7mi zakony hospodatske einnosti a sameho givota. 2e vlastne je to krise natich mytlenek, natich pfedstay.

Proto je o ni tolik vSrldadii a sport, zatim co pravda o ni je jedna a velmi prosta. Moderni narodohospodalske teorie pomatly do th miry jasne pojmy a pravni citeni, ge U de, kteti stoji pfed fikolem vyvesti svet z dnetnich zmatkti, ocitaji se pfed tkolem nesmirne te gkSrm. Jdet' o to, vetipiti lidem nove a spravnejti piedstavy o torn. co je to prave givotni ttesti a v jakem bohatstvi ma se vlastne hledati.

Americana videli bohatstvi a narodni 113'7chu y e svem dolaru a zlate. Krise se nezastavila ani pied temito poklady a podemlela jejich zaklady. Diivera v dolar silne zakolisala, proto ge dy e tietiny Amerieant nemen dolaru v kapse a pii torn etli v novinach, jake spousty givotnich potieb se niel, protoge je nema kdo kupovati. Na techto faktech se jen znovu ukazuje, jak umela a nepfirozend je cela krise. kraj pfirodni pohroma, vi ka gdSr, co je potfebi delat. Zniei-li hospodalstvi sveta nespravne teorie, jeg ve svSrch dtsledcich mohou byti zhoubnejti ne gli kterakoliv jina, katastroja, ocitame se s rozumem v koncich. Z nepochopitelnYch ptiain nemame odvahu vzdati se viry ye stare poueky a natradit je novYmi. V torn je hlavni zasluha presidenta Roosevelta a jeho spolupracovnikt. Poznali pHOinu nesnazi a jali se je odstrariovati.

Je v povaze penez, jak se chapou dnes, a v jejich trokovani, ze se na konec soustfedi v rukou nekolika malo jedinct anebo penegnich iistavt a ge jim poskytnou tolik moci, ge mohou prosazovati sve sobecke zajV cizine iije 2,500.000 oechoslovaku. Mnoho dui se Osl. narodu postupem easu ztrati. DobrSim pojitkem se starou domovinou jsou Ceske easopisy.

3,800.000 mladenct bylo napoeteno v Oeskoslovensku. Z nich je 2,200.000 pod 24 let.

Startich 65 let je 16.654 a 3 mladencum je pies 100 let. Zajimave je dalti zjitteni, dva 151eti uzavieli sriatek r. 1930 a dva 19leti byli jig rozvedeni. Jeden 181etST byl vdovcem.

TN a pill roku cestoval v barce namofni kapitan Puglisi, kterS7 nastoupil cestu 20. kvetna 1930 v Buenos Aires naptie testi staty od Argentiny a g do Venezuely. Jeho cesta mela za Adel prakticky dokazat, ze je mogne k plavbe vyu git tii velkSich povodi fek ta.k aby byla vybudovana velka vodni cesta vnitrozemska, o kterou se v Ji gni Americe po stoleti usiluje. Vykonav trat' 11.000 mil, dokoneil cestu 17. prosince 1933.

VefejnSr ch knihoven obecnich pilsobi v Oeskoslovensku na 17.000 v nich je na 7 milionii sva.zku. Knihovny maji do roka na 1 milion vyptjeovatelt, kteii si roene vypujel na 16 1/2 mil. knih. Vedle obecnich knihoven pfisobi v CSR. 77 deskSTch obvodovS7ch a okresnich knihoven, z kterSrch se doplriuje eetba `'v malSTch a finanene slabV. ch obcich.

Je v nich 82.505 svazkt, ktere jsou vettinou majetkern statnim.

2ena v givote sta•nikove. Ant. 8vehla ucinil vSrrok: At' kdykoli a 10mkoli jsem byl v givote zklaman, moje mat4 a gena mne nikdy nezklamaly. Kdyg mne bylo nejhide, k sve gene a k sve matte jsem se utikal.

Rozhlasov rch stanic v Evrop y je nyni 270 s celkovou energii 6.000 K. W. V Lucernu se konala porada o rozdeleni yin, jeg provedeno hladce v noci ze 14. na 15. ledna. Rozhlasove kontrolni fistfedi v Bruselu kontroluje kag dS7 den delky vtech evropskS7ch yin a vykonava denne vice m g 400 meteni s pfistroji, ktere jsou stale zdokonalo yany a nietodarni, je g se stale zryellltiji,

VESTNIE

Co providi Roosevelt. my na tkor zajma vefejnYch. Vefejne zajrny jsou zajmy SirokYch lidovYch vrstev a v podstate jsou to zajmy pomerne skromne a jednoduche. Pokud se o ne poctive stare, •vetejna, sprava, je dobfe — narodni duchod je jakgtakg spravedlive rozdelovan na vtecky slog ky obyvatelstva. Zaene-li se o ne starati finance, je zie, ponevad g pod piattikem vefejmich zajmu uplatriuje sve vlastni zajmy. JedinSun zajmem finance je rozg ait! svou hmotnou mot penize. Proto se hrabou "vtemi desiti". V Americe zasluhou finance byla vyvolana nelarvala, konjuktura, z nig prave ona mela nejvetti prospech Kdyg pfitel krach, byly zisky finanenikt, jake nikdy netutili finaneni kapital vYMaya nej vice v te gkSrch dobach. Jen ge tentokrat americka finance pfestoupila se s yYmi choutkami dovolenou mez a jeji machinace zasahly rutive do americkeho narodniho hospodalstvi, eili do kapes a vtedniho givota vettiny Ameridant.

Co dela Roosevelt proti tomu?

V jadke velmi jednoduchou vac: bere financi, co si nepravem pfisvojila z Aarodniho dtchodu a rozda to zchud1S 7m obeantm ve forme Avert. Toto je podstata finanenich operaci, ktere se dnes v Americe li g provadeji. Misto davky z nemovitosti vezme se zlato, cog je pohodlnejti. Roosevelt tedy konfiskuje zlato za levnou cenu, a za rozdil kterST vznikne mezi cenou nadiktovanou a cenou zlata na trhu, vyda, nove penize, t j. asi 4 miliardy dolart. Tyto se statem rozpujei na levriST fiver podnikatelfn, titc je ye mzdach vyplati delniktm, eim g budou uvedeny do obehu.

Toto je kratice vysvetleni toho, eemu v Americe rikaji, ge bojuji za to, aby narod byl pynem sveho frveru, ge nacionalisuji zlato

Drobnosti.

Jmeni bS7valeho cisafe, jednoho z hlavnich vinnikt svetove valky, odhaduje se na 234 mil. dolart — je to tedy multimilionaf, nejbohatk. Nemec.

• Upotfebeni plynu ze dieva k pohonu se osvedeuje. Dva anglicke nakladni automobily, zatizene na pohon dfevenSrm plynem vykonaly cestu z Haify do Kabulu v deice 3.000 mil. Pottebne clfevo k pohonu si vkly na testa opattily. AC na testa z Damatku do Bagdadu bylo dfevene uhli drahe, piece celkova, fispora proti gasolinu 60 procent.

Jednokolejna trat' z Hranic pies Valatske Mezifiei a Vsetin do Horni Lidee bude pfebudovana na trat' dvojkolejnou, ktere. by pak mela pokraeovani ta g v dvoukolejne trati z Horni Lidte pies Lysou. Laky, Zajeei do PtChova.

V Mad'arsku neni ani jedne vefejne slovenske tkoly a Mad'a.fi chteji svetu namluvit; ge jsou spravedlivi a ze by Slovaci men se pkipojiti pod jejich knutu, pod kterou je po staleti rdousili .. .

Kakao dostalo se do Evropy po prve pfed 400 lety.

Dvojeata, z nich se narodilo kaZde v jinem rote, na svet ye francouzske obci Plesonir, kde v rodine °beano, Kostera narodil se 31. prosince 19 minut pied pfilnoci hoSik a ye etvrt na 1 hod. na Nov' rok holdieka.

Na Sumatfe Zije ploStice, jeji pfedni nohy jsou zajimavym zpusobem pfetvoteny.

Mail zakrnele, chodidla, namitena, kuptedu.

Na jejich holenich 1pi kapka pryskyfice; zvike ji sebralo mezi korou borovice, kde gije.

Pryskytice je velmi lepkava, a slou gi patrne k uchvacovani hmyzu, jim g se plottice givi.

Pfi seitani lidu ze dne 1 .prosince 1930 bylo v Oeskoslovensku 7,143.116 mutl a 7,586.420 en , t. ';,en o 443.3Q4 vice net anutfi, —

Ye sttedu dne 28. imora 1934. aby se s nim nemohlo soukrome obchodovati, cog vede ke kolisani jeho ceny, a ge koneene usiluji, aby finance byla pod yefejnou kontrolou. Je to vlastne svSun zpiisobem provadena, demokratisace hospodafstvi. Nebude-li tato provedena do diisledka soustfedi se za nejakY eas vetAina penez zase v rukou finananika, poskytnou jim znovu inoZnost hospodafske diktatury, je g vyvola nove nesnaze a krise, je2 bude nutnc zase resiti konfiskaci neopravnene nakupenSrch penez. Jedinou cestou proto, jak zabraniti krisim jednou pro v gdy, je zabraniti tomuto hromadeni. PraktickST jde o to, aby elovek elov'eka nevykotist'oval. Roosevelt a jeho spolupracovnici neustavaji tvrditi, tento fikol pova guji za jedinS7 cil svS7ch J. D snah.

Jak se tvoii usazeniny hlubin. Na dne hlubokYch moki najdeme zfidka skotapky ktefi giji u hiadiny. Dfivod toho je v chemismu motske vody a v podminkach, za jakYch se tyto zbytky dostavaji do veaich hloubek. Kdy2 2ivoeich zahynul, poene jeho mrtvola padati do hlubin. Jeho tel.° hnije, pki torn se tvoil kyslienik uhlieitY, kterY rozpougti vapenec skofdpek, v nich Zivoeich To je vgak celkem nepatrne, jato kyslieniku uhliditeho se netvoti mnoho. Zbytek skotapky klesa, dale. Tfenim o vodu pti klesani se skotapka otie. V motske vode obsatenY kyslienik uhlieitY rozpouSti skokapku tim vice, elm dole trve, jeji cesta na dno. Neni-li more piing hluboke, rtzni tito einitele nemaji mnoho easu, aby zmenili tvar skokapky. JestliZe je vS.ak more velrni hluboke, skofapka tam dojde v podobe ottelYch trosek a v nejhlubgich mofskYch pfikopech nepfijde na dno skoro nic. A z techto nepatrnSrch zbytku se tvoti usazeniny nejhlubtiho more.

V Rusku bylo napoeteno 83,000.000 gen 78,500.000 mgt.

Ve state Marylandu objevena byla jeskynene napinena kostmi zvitat, jet' zila v Americe pfed milionem let.

Dva letci ye state Massachusets obdrgeli fikol, aby vyfotografovali s letadla celSi stet.

K tomu teelu byla v dilnach tovarny na fotograficke pfistroje zhotovena petieodkova kamera podle vynalezu majora Bagleye a touto dva letci vyfotografovali celS7 stat, majici 10 mil obyvatelt, za 24 hodin a 40 minut.

Pottovni znamky s podobiznou zakladateCeske moderni hudby Bedficha Smetany vydo, es. potta v omezenem poetu k letotnimu jubileu Smetanovu.

Britske museum zakoupilo od sovett za sto tisic liber tterlinkii nejstarti rukopis bible ze 4. stoleti. Ve svete je na 2000 feek3ich rukopist bible, je g jsou opisy Pisma.

Mail je nejvice klagtery.

KaiclY mesic ma svou nemoc. Reditel statniho vStzkumneho fistavu v Kodani, prof Madsen, uvadi: Spala paint. obyeejne v Podzimu a nejvyttiho stupne dosahuje v listopadu a objevuje se znovu v lednu, pak trvale klesa. Podobne se till. zatkrt. Zapal plic bSTva nejvice rortiten v lednu a v tnoru, rovneg zapaly a zanety dSTchacich stroji. SvalovS7 revmatismus panuje nejvice do kvetna, pak klesa. Tyfus a detska obrna zjevuje se easto v prosinci. DusivS7 kaki dosahuje nejvytkho stupne v letnich mesicich a objevuje se v obdobi tii at peti let.

Zajimave je, ge na jigni polokouli zeme, kde leto mail v zimnich mesicich, objevuji se tyto nemoci take v opaenem pomeru. Prof Madsen dokazuje, ge lido by se uvarovali mnohSl ch nemoci, kdyby v pravS7 eas vystavili sve telo a otu gili vzdutnou a sluneeni lazni. DST chani a srdeeni einnost v srpnu je nejmene namahava a hodi se k tomu leeeni sluncem co nejlepe. V time je dSrchani i srdeeni einnost obtiineTAi a slunce nejmen Wobi,

Strana

VESTNIK

ve stkedn, dne 28. imora 1934.

SOKOLSKA HLIDKA ■ ■

SOKOLSTVO V ROCE 1934.

Raz vnittni vYchovne prate sokolske videti z programu vzdelavaci einnosti na letoSni rok. Vedle stalych ukolu zdfirazriuje se v nem vYchova obeanska a mravni, vYchova ke statnosti a k brannosti. Na letoSni rok ptipacla desitileti VII. valneho sjezdu C.OS., jent stanovil smernice sokolske prate v novYch pomerech i mySlenkovYch proudech, danYch natim osvobozenim. Toto vYroei je podnetem ke Skole COS. o ideov3ich usnesenich VII. valneho sjezdu a k podrobne rozvrtene vYchovne praci v jednotach. budou se v nich probirati temata, jimit se zabYval tento sjezd. K nim ptistupuje vYchova k brannosti.

Bude potteba intenSivni prate, aby program ten byl skuteene a dobte probran, ne odbyt. Obsahuje totit vYchovu jedince jako bytosti harmonicky vyvinute, vYchovu k spravnemu doceneni tivota rodinneho, k pravemu obeanstvi, k prove statnosti, k demokratienosti, k obetavosti a pracovitosti ye prospech naiodniho a statniho celku. A dale vYchovu k bratrstvi &into k prove socialnosti i ke skuteene humanite, k pravemu lidstvi. Jiste vYchova jednoho roku nedovede "slova ptevesti v tiny", ale rikolern letoSni prate je ptivesti vSecko elenstvo i starSi dorost k poznani cilu sokolske vYchovy ye vSech jmenovanYch otazkach. To by se podatiti mohlo a melo.

Neni tteba z yla.St' zdrirazriovati, ze je tc vlastne zaklad a staly cil veSkere sokolske prate. Ale dneSni doba ptikazuje, aby tentc cil stal se programem co nejvetSi easti naSeho obeanstva. Maloktera doba byla tak ptepinena nasledky nespravneho vlastenectvi, nespravneho obeanstvi, jako prove doba nynejSi. A take nespravneho pojeti vYchovy rodinne i vYchovy osobni. Tu zavazuje rodni program sokolsky vSecko sokolstvo k tomu, aby se stalo vridcem v techto zlYch dobach obracenim ztetele katcleho °beano k nej yySSim spolednYm statkrim narodnim st6tnim, k zakladrim naSi demokracie i samostatnosti. Tim zakladem je uvedomelY, republikanskY, demokraticky a ptedevSim poctivY a obetavY obean; rim vySSI je misto jet v narode di state zaujima, tim vetSi se nan musi klasti potadavky ve vSech techto smerech. Tomu chce ueiti sokolstvo cely rod — a to ptedevSim vlastnim ptikladem.

VelkY je ukol, hodny prove organisace, jit zalotil Fuegner a TyrS. Nektere ptipady 2 nedavne sokolske minulosti ukazaly, to je hluboke vYchovy v naznaeenem smeru pottebi ye vSech jeho slotkach. Na pt. zname naSim etenatrim "sletove kutivo", tak hajene v Usttednim sokolskem tisku diivody finanenimi, i po teto strance velmi zklamalo. Nabidka redaktora N. L. 100.000 KC., upusti-li sletove potadatelstvo od sletovehc tabaku, byla zamitnuta. Nute — ten sletovY tabak vynesl 22.000 KC zisku, a tak je jisto 2e ptiSti slet bude teto ptite2e zbaven. Take sokolska pokrokovost delala znaene Ustupky pied stranictvim Polakri: opakovalo se to rok po na gem slete — ve Lvove. I tu se snad nedo2ijeme podobne trpkeho zklarnani o slete slovanskeho sokolstva, kterY se ntipravuje na rok 1935 ve VarSave. Slet povede nadelnictvo COS. — tu se jiste poradatelstvo vyhne vSemu, co tak neblaze prisobilo r 1932 v Prate a rok potom ye Lvove.

A take v otazce vYchovy k brannosti je pottebi vedeti, v rem spoeiva prove brannost a nezapominati ani tu na slova TyrSova„ ze cilem sokolske vYchovy je "cirkev vSelidska 1. 1rnanitz, evropske". fl spojene st y yL

Pomery ovSem vytaduji "doeasne odchylky od tohoto vile"; prove v torn duchu TyrSove i Masarykove je vesti vYchovu brannosti.

Mnohe jednoty tetce zapasi o finaneni rovnovahu; ttebas zisk posledniho sletu by) po prve obracen y e prospech take jednot (zisky cltivejSich sietu daly sokolskemu Usttedi podminku U.speerie prace, Tyr Sly dun), to piece ani zdaleka nestadi na podporu jednot ktere se zadlutily stavbou sokoloven. tit chive se finanenimi pottebami -omlouvaly Caste podniky zabavni, ph nich ztete) na zisk zatladoval do pozadi cile vYchovne I kdy bude nutno leckde y e yYdelednYch podnicich pokraeovati, je piece mono i tu dbati sokolskYch zasad vYchovnYch. Sokolska kina, zabavy, vy'lety, slavnosti — to vSecko by melo bYti projevem toho programu jejt si pro svou vYchovnou einnost letos dalo sokolstvo. Zejmena zabavy, potadane bez pi ti a bez koute, by mohly byt vzorem zabavam jinYch spolkri. Ale k tomu je pottebi, aby se dobrovolne ztekli tech pochybnYch potitkri aspori po eas zabavy einovnici sokolskYch jednot. Ti maji byt ostatnim ptikladem.

Rok neni doba piiliS dlouha ke spineni naznaeenYch rikolri na sto procent. Ale krok kupiedu se v katclem rote udelati pokrokove sokolstvo jej udelat musi. 'Mime e to nebude krok jen jeden.

Diagnosa opilosti se vytaduje rim dal tim easteji na lekatich. Z ylaSte easto jde o zjiSteni opilosti u Soferri, zfizencri drahy a pod.

Dr. Knobloch pie o torn v praktickem leka14: tri druhy opilosti: tetka, opojnost spojena s ochrnutim celeho nervoveho systemu, spavosti a fipinou poruchou koordinace telesne i duSevni, mirnejSi stuperi je vlastni opilost, spojena s ochrnutim fysickSrm a du'Sevnim, vravoravou chazi, poruchami mluvy. Diagnosa techto dvou stupnu akutni otravy alkoholem neni take.. Ohtani je vtak diagnosa podnapilosti, t. j. nejniZtiho stupne alkoholove otravy, pti nemZ" je zvftena mytlenkova einnost, Cloy& je sam se sebou spokojen, je hovornST , rozpustile nalady a take fysicky eini dojem zvfgene aktivity.

Prove v techto stadiich opilosti dochazi nejeasteji k trestnim &num. Diagnostikovat tento mirnST stupen opilosti je mono jednak podle znamYch znakii opilosti (zapach po alkoholu, zarudlost oblieeje, nejista, byt' i ne vravorava chime, projevy, atd.). Lekati tyto symptomy zvlattnimi zkouSkami zostfuji. Tak na pt. staei nechat podezteleho rychie jit po svetnici a nahle mu porueit ,aby se rychle °Weil a Sel zpet, ani by v chtzi ustal. Jiste zavravora. Stejne se mu nepodati dotkonut se prstem natatene ruky ptesne Spitky nosu. Taktet se mu nepodati dotknout se bez zakolisani natatenYma patema v opetovanem ptedklonu Spieek nohou. Take o uplynule dobe (na pt. hovoru) neda nalditou odpoved'. Chemicky lze zjistit alkohol v krvi.

Ale tato zkouAa se hodi jen pro labaratote, pro praksi je nepohodlna. dovek zit piivodne v mai? Dr. F. gamberger, profesor lekatske fakulty Karlovy university a ptednosta kliniky kotnich chorob, napsal knihu "0 vzniku a vYvoji iivota", v nit vyslovuje zcela nove a na vYsost zajimay e, ba ptimo sensaani nazory na vznik a vYvoj eloveka. Podle prof. 8ambergra elovek nema spolearieho ptedka s opicemi, opice i elovek byli na svete soudasne. Naproti tomu shledava, autor mnohe podobnosti eloveka s obojtivelniky. Nekolikrate bylo zjiAteno, ze nekteti bide maji na zadech tlazy, joke maji jen obojtivelnici a ze ssavcri jen hroch. I vyvoj ledvin u eloveka jest podobnY jako u obojtivelnikri a lidskY zarodek v ureitem vYvoji ukazuji vYrostek, pokladany za zbytek ohonu, jejt vSak prof. 8ambergr ma za zbytek pioutve. I v tom, ze dite v mateine tivote jest obklopeno vodou, vidi prof gambergr dukaz, ze Clo y & zbl privodne v mori, v nernt zaroveri s elovekem lily i opice. 61ovek pak opustil mote, jakmile poWo chladnouti,

7.

WELCOME, TEXAS. Pisatel z Welcome prorokuje, jak se Jotka s hady namorduje, Hadisko ten s fenca sjede, deStik taclnY neptivede.

Drti jehlu, chce aby mohl hada na fenc ptiSiti.

Jotka drti na tanec, Slapnul tetce na palec.

Mama ta to dobte vi, proto tanec vypovi, Jotka ten kdy nekam jede, klecu s -sebou nekdy veze.

Sam si sedne doptedu, klecu si da dozadu, to se potom dobte veze, kdy si pletky sebou veze.

Dal si polku zahrati, aby mohl pti tom skakati, Nonat to je dobra vec, pro stareho na tanec.

Nonat ,ten pry dobte Ohne, karu z pisku ptec nevytahne.

Musel strkat do zadu, aby jela do ptedu.

Jak se jede na v:ystavu, vylel si octu na hlavu.

Ocet, ten dlouho drti, farmak ten vSe yydrti V uSich Cistit tadnY Spas, roku musi zas, nosik ten si necha, libit, nesmi se mu nic ublitit.

0 vYstave vSecko popsal, ani centu za to nedostal, postal dopis za d ye petky, a to vSecko same pletky.

Lide ze to radi etou, a to s velkou zalibou, Jotka ten to vSecko vi, take to hned vSem povi.

Proto on zna vSecky Spase, napiSe nem pletky zase, katdY jak to pfeete zahodi, proto, to se to k niSemu nehodi.

Kapitola druha: Ted' piseri pletka, ale chyba je, nevim notu, BartoS, to je dobra kopa, ten vynajde joke. je k tomu nota. Ale ne, aby si nekdo myslel, kdot vi, kterY BartoS. Je vice BartoSti, to mini toho, co se s nim ten houpak zbotil.

Jak jsem byl mladY chlapec, za Nemkou jsem chodival, nemecky se nenaudil, pohlavky jsem dostaval.

Nemka ta jen lagoce, jinak mluvit nechce, proto si mne nevzala, ze Moravce nechce.

Jak se Jotka mamu si hned nevzal, za pet rail zestarnul, teprve mainu dostal.

Jestli BartoS, najde notu k tomu, zazpivame si to, nekdy spolu.

Puntik a dost. S pozdra.vem, Thos. Kadleeek. opice vSak opustily mote jit dtive net 61°01, kdy jeSte nebylo souse, zato jit stromy v ba2inach —odtud schopnost opic Splhati po stromech, kam se jit v praveku uchYlily.

Cloy & nemel nikdy zvitecich ptedkri, ale vtdycky ptedky lidske. Na doklad toho uvadi prof Bomberger stud, kterY zna pouze elovek, ale tadne zvite. Ani at nevymyslil si elovek jako ochranu proti chladu, ale ze studu, kterY jest ociznakein kviturni potteby elovelca,

VESTNIK

VW , CnEnSlover.

SA6t

•

-

viedni Organ Slovanske Podponijici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA 111017MA—EDITOR Vydavatele — Publishers l',ECHOSLOV.iK PUBL. Co.,• est, Texas PfecIplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, predplatne, oznamky, bud'tet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Tifterie slovo vryje se v mysl etenate lope a. trvaleji, net slovo mluvene. Zrakem utkvi ciele v pame,ti, net zvukem ptednesene, jet rychle mizi bez stop. Tigtena, slova mute pak dlouho tteba pozorovati a opakovat, se Vryji v pan-let — co mluvena ji g dayno prchla. Tisk jeate po letech a staletich pitsobiti stejnou silou jako v prvnim okamtiku. Jednoho je vSak-nutne tteba: umet si vybrat jen dobrou eetbu, je gdui mute obohatit nebo zualechtit a na eteni se ptipravit — pozorne, celou dual Gist, vtit se do pOcitu ptivodce knihy a nejlepSi a nejcennejai veci vatipit v pamet a i vypsat. Uzram-li dobrY vizor, pokusim se nasledovat to, co se pro mne hodi a co mute ptinest utitek. Otu-li rn. ista, s nimia zdravY rozum nemitge souhlasit a se pravde, tedy je zapomenu, aby nemela 'apatny vliv na nine. Tento zptisob eteni platit i pro easopisy. Nynejti doba vytaduje hodne ptemYSleni a proto mei° by se nyni vice 'dist a u•vatovat, usilovne hledat pravdu. A zatim eini se opak: prvni, co se odkazuje, bYva — chleb dutevni. Jaky div, ae se potom duae bez posily potaci, ztraci nadeji a klesa, .. .

Vzprutine se,: hledejme v dobrem tisku pasilu!

Nejvetgi zijiei vinik svetove valky, jeng vydal. rozkaz na vpad nemecke soldatesky do, neutralni Beigie, byvaly cisat Vilem, doh] se 75. roku a 'uSel trestu za sve hrozne dilo.

Sam tiAskY vudce nemeckYch sedlakri Daree pravil v nedavnYch dnech na sjezdu ve • VYmaru • DobrY osud umoanil poslednimu nemeckemu cisari, ge mute zakoneiti sviij givot ye vyhnanstvi a uspotil mu smrt na popravnim apalku, kterou seael Konradin HohenstaufskY (r. 1268). Dedictvi vlady ujal se dobrodrugnY Hitler. 0 tomto novem smeru. jena ovladl Nemecko, napsal spisov. Feuchtwanger v LondYner "Pro muae, jemu g nezamrzlo jeate srdce, musi to bYti sratnY sen. aiti v zemi, kde hakenkrajcleti udelali cosi 'nazi kriminalem a vojenskYm cvieiatem." -Valka a spachane na sill zkruSily Nerneckd ale nepoudily. Ono zase zvecla hlavu, aby ohrozilo opet evropsky mir .. .

Poznat omyl a vratit se na spravnou cestu je take pokrck; setrvavat a pokraeovat v omylu, .nehledat pravdu dale a zlepaovat je zpateenictvi. Kdo mysli, ze je neomylnY. nebo povaguje o nekterYch vecech, ze se neje ubohY. • daji zlepSiti "Ach, syn.ku"... Vite, co ta piseri tika.? Co by rnohla dobreho zprisobiti, kdyby se nad jejim obsahem zamyslili, zvlaate mladici, hospodati? Take pomery, nebYvala tisen lia stradant, zavineny byly zbyteenYm utracenim, po g itkatstvim, ptepychovy'rni po g adavky, zkratka gitim bezstarostne marnivym. Zamysli se, synku, co ta piseri tika, zamysli se, zda jsi vykonal, co jsi vykOhati mohl. Jeji posledni sloka

kondi povzbuzujici radou moudreho hospodate o zlamanem koleeku: ady g's ho polamal, dej ho spravit, naue se, synku, hospodatit."

Kdo eini zio, ztresta se sam — ptijdou jednou nasledky vadyt' podle feeneho zakona kag dY din je jako sime: z dobreho &bre, ze zleho zlo vzejde dual . privodce. Ze pknieneho zrnka vyroste v pride v gdy jen pknice, z jedovateho blinu bude zase jen blin. Neni tteba klnouti tomu, kdo zle udinil; starej se ka gdY o sebe, abys ty nic zleho nespachal.

Zakladem poiadku stare spolednosti jest nasili; zakladem potadku spoleenosti naai doby ma bYti rozurnna shoda a odmitani n asili.

Ned° o umeni prodavati. Prodavani vygaciuje tti druhy drivery — driveru v sebe, driveru ye zbogi a cluveru tech, jima prodavate. At' jig si myslite, ae zakaznik ma vgdy. pravdu, nebo ae nema pravdu, jiste je, ae uragenY zakaznik nieeho nekoupi. Prodavad, ktery si mysli, ge jeho pfvni povinnosti je prodat, se ripine mYli. Prodej sam je jen jednou ze dvou drilegitYch povinnosti katcleho dobreho prodavak, a to povinnosti mene dffletitou. Prvni povinnosti prodavade je, aby vytvatel ptatelstvi pro svoji spoleenost.

To je povinnost, jig musi bezpodmineene vykonati, bez ohledu na to, zda proda, ci neproda. Naai bratti organisatoti men by si vYSe u.vedene napovedi dobte zapamatovat a hlavne, die nick se pti svem itkolu Edit!

Nouze je matkou prate a prate je matkou kultury. tim vice elovek pracoval, tim vice se vzdaloval sveho divo gstvi a tivoeistvi, a dim se oddaluje vice prate, tim vice se vraci zpet k tivoeistvi. 6estna a iteelna, prate je znakem mravni hodnoty dloveka. Proto je pracovitost prvni a nejznamenitejai cnosti.

0 nas pro nas. — Bratr Jiri Kaci •, mestsky pravnik West, pravni radce R. V. 0. S., zvolen byl pro letoani rok ptedsedou obehodni komory mesta West, ku kteret pocte mu srdeene gratulujeme.

VYroeni zprava o stavu naai S. P. J. S. T.: uvetejnend v tomto lisle itetelne ptesvedeuje, ae ptes etytletou .dobu hospodatske tisrie Jednota majetkove vzrostla , za co g zaslougenY kredit path naaim proziravym, rozSalnYm ritednikrim Hlavni tItadovny. Co dela tada obchodnich pojiat'oven pod narazy dtisledku take krise podlehla, naae bratrska podpfirna Jednota nejen o gemetnYm ptivalum pevne odolala, nYbrt jeate pozoruhocine na elenstvii i na majetku ziskala. Poukagte na finandni sta y S. P. J. S. T. vaaim sousedun a znamym, nejsoucim dosud mezi nami, eislice ptesvedeuji nejpadneji!!

61enstvo tadu Pokrok Roweny els. 49. chysta se k ptipadne oslave tticateho vYrodi zalogeni sveho tadu. Netteba vyzvedati, ae podobnY zamer je nanejvfa tadouci ba neprorninutelnY. 'Meet dlouhYch let spoleene snahy v bratrske pospolitosti, tri desitky let vytrvalosti na poli humanity, kulturni a spoledenske einnosti zasluhuje dtistojne oslavy i obnoveni slibu loality k naai SPJST. s tim dodatkem, ae stati elenove vynasnaal se za kagdou cenu ptipoutat v na g bratrsky kruh naai omladinu. Nebylo by radostnejai a tispe'anejSi oslavy vYroei zalo geni kterehokoli tadu, kdy v den tadove slavnosti by uvaden byl sluanY podet ditek do Det. Odboru naai Jednoty!

Co MO jini. Ve dnech 3. a 4. btezna oslavi nejstaral desks bratrska podpfirna Jednota e.S.P.S. osmdesa,te vYrodi sveho zalogent. Kolem tticeti deskych vystehovalcri, usazenYch v meste St. Louis Mo — si po ptedbetnYch poradach spolek, kterY je mel sdrugovat, sblitit a v kterem g se meli podporovat. Chapeme stesk, opuatenost osamoceni prvnich prrikopnikri, kteti dorazili do Noveho sveta, by zde hledali lepgi ptilegitosti a vet'Si svobodu a ' kteti za,jist6 pocit'ovali v srdcich svSrch stesk po

ye sti.edu , dne 28. tmora 1931 drugnem spoledensicem givote, jakY v drahe otdine opustili. Proto doalo k pamatno schrizi 4. btezna 1854 v hostinske mistnosti Jakuba Motla v St. Louis, v nia tricet rodakti z tech a z Moravy dali zaklad sdrugeni, jemut dano pojmenovaui "Ceskoslovenska Podporujici Spoleenost". Byla sestavena pravidla, pro ptistupujici slolena formula slibu, zavedeny elenske ptispe yky, mimo vkladneho a ureena podpora pro nemocne a ptispevek na pohteb bratra nebo bratrovy mangelky. Z techto skrovnYch zadatkri vyrostla postupem easu mocna, jednota, jejia vliv nag narodni, spolkovY i kulturni givot jest nespornY. eSPS. stala se matkou vaech esl. podpurnYch a bratrskYch jednot a zasluhuje pine uznani cele naai rodove vetve v Americe. My vespolek vdedime a mnoho Jednote 6SPS. za vae co pro nas v teto zemi vykonala a co eleni SPJST. vdeeime ji obzvlagte, protote dala nam pkiklad a zkuaenosti jeji podatedni prisobnosti byly nemalou akolou zakladateltim naai SPJST., k jejimut zalogeni doSlo 1. eervence roku 1897.

Blahoptejem uptimne bratrske Jednote k yzacnemu a yYznamnernu jubileu a ptejeme ji ze srdce, aby i nyni kdyg ptipojenim jinYch bratrskYch podp. organisaci (pod novym jmenem e. A. S.) stala se novYm riivarem, zristala neochvejne vernou syYm zasadam a tradicim a spela k jubileu stoletemu.

Uznani eegtiny. V eeskSrch Athenach, Cedar Rapids Ia., bude se vyueovat naai matetatine na vyMich gkolach. Z ylaStni zasluhu za to ma pani Emma Hervetova, a jini krajane, kteti se ze vaech sil pridinili, aby tato otazka byla ptedlo gena mestske rade k rozhodnuti. Mestska, rada Cedar Rapids odhlasovala navrh, aby de gtina byla zavedena na vyki akoly jako ptedmet, kterY muae si student zvoliti, bude-li si ptati. Kursy destiny budou zavedeny jiz na podzim. Spojene Usili uvedomelYch Cechoslovaktu dosahlo vyteeneho tile; — nemohlo by nam ✓ mnohYch texaskYch mestech, kde naaich studentd dosti — sloutiti za pkiklad k sledovani?

Z Hlavni lOiadovny. Tajemnik br. J. R. Kubena oznamuje brattim fieetnikum, ae ✓ mesici bteznu budou platit muaati elenoy e ve tfide A poplatek 45 centri na vylohy Hl. tn.. a geny 25c, jak obydejne.

MateKterY Cech by hudbu nemel rad h v domacnosti radiovY ptijimad a nejste-li ✓ sobotu od 1 do 4 P. M. nejak nutne zaneprazdneni — naskyte, se yam mimotadna ptilegitost dugevniho pogitku. Toho dne a ✓ udanY eas vysila National Broadcasting Co. po cele rozhlasove siti zpevohry (opery) nejlepSiho operniho sdru geni Ameriky new-yorske Metropolitni Opery. Posledni soboty vysilan byl R. Wagnerriv nedostignY "Tannhaeuser", tuto sobotu muaete poslechnouti rozkoSnou italskou zpevohru• Jiacoma Donitzettiho — Lucia de Lammarmoor". koliv hlavni zasluhu o tuto popularisaci tent mezi lid) hudebniho umeni ma spolednost, vyrabejici cigarety Luckie Strike — &mg dociluje obrovske reklamy — ptesto tento zptisob oznamovani ma v sobe velkou cents vYchovnou. Skuteend, dobra a co g umelecka hudba nema v americkYch lidovYch massach praveho pochopeni, obdobi barbarskeho jazzu zkazilo hudebni vkus lidu nad circa vychovatele krasnYch umeni opravdove gasli a lamentovali. Zda se, ae mechanice hudby (hudba mluviciho filmu) pozbYva celkove vzato, sve dosavadni popularity. Produkce orchestru nikdy nenahradi gramofon, elektricke piano neb jine mechanicke hraci stroje. — VYkony shora uvedene Opery jsou znamenite; solisty jsou nejlep gi pevci ze vaech easti sveta, stoelennY orchester pod tizenim dirigenta BodanskYho je bajedne sehranY. Mate-ii jen trochu zajem o dobrou hudbu a krasnY zpev, nalad'te si vase radio na stanici, majici spojeni ‘Q. N E. C.

ve stredu, duo 28. Unora, 1934.

VIRA V NAROD. vETEM jde vina noveho nacionalismu: fag ismu v Italii, hitlerovstvi v NeS mecku, nacionalistickY reim v Mad'arsku — veechny tyto a podobne smery shoduji se v ureitYch zasadach, z nich't mnozi lide usuzuji na vzrrist nacionalismu ve svete. Snad nejaktualnejei je dnes nacionalismus nernecky. Proto je treba si jasne rozlieiti, v eem li gi se tento nacionalismus od nacionalismu deskoslovenskeho. Ze neni cIastenectvi jako vlastenectvi, je zda se, veci samortejmou; katcla, vlastenectvi ma jinY obsah.

Nejvyg eim Ukolem naroda podle nemeckeho pojeti je zachovani a pestovani eiste rasy. Asi jako se chovaji eistokrevni psi, maji se chovati a vychovavati i eistokrevni Germani. Lidska, kultura a civilisace je pry spjata s existence germanske rasy. oiste, germanska krev jsouci krvi panskeho naroda, ma absolutni pravo vladnouti nad "menecennYmi"rasami. Zaklad tohoto ueeni je ji2 v nacionalismu nemeckeho filosof a Ficteho, kterY jiZ za valek napoleonskYch vykladal: ze jedine Nemci jsou pokraeovateli germanskeho prandroda a tim i nositeli lidstvi. Nejznamenitejel lide, pravili pak nasledovnici Ficteho, pochazeli od German& Ve svetove valce se tato teorie znamenite uplatnila: oddUvodriovalo se ji pray() Nemcii k nadvlade nad jinYmi narody. Dnes oZivla zase a je uskuteeriovana hitlerovstvini plaVovlasi Germani maji zase ovladnouti svet, trebas ne hned, ale snad za dye ste, tri sta let. Toto vlastenectvi nenniZe vesti ne't* k nove valce; narod, ktery soustavne se cviei v ideologii nenavisti k jinYm narodtim a ktery sve deti v teto ideologii vychovavo,, nennde neZ" v budoucnosti znovu sahnouti k nasili. "Stat. kterY ye stoleti rasove otravy venuje pesteni nejlepeich rasovYch prvkil, stane se panem zeme," napsal Hitler ye sve knize.

Studium a sledovani nemeckYch pomert vede nas k tomu, abychom se ptali: V dem zaleli Ceska, deskoslovenska vira v narod?

Ve vire v distou krev? V distou slovanskou rasu? Ve vire v praslovanske briZky? Misto gerrnanskeho Woltana slovanskY Perun?

Minulost nage, minulost na gich otcii je nacionalisticka. Jegte ye svetove valce jsme pro2ili i my, mladi, nee° z velkeho nacionalistickeho nadeeni. Jestli2e dnes nekteri za.,stupci t. zv. mlade generate mluvi o tomto nacionalismu spatra, ptejme se: Byla to tehdy hloupost, boj za svobodu naroda? Nebylo by lope, jak to delaji dnes mladenci i panny trampujici, zpivat "Ezopa a brabence" a chechtat se? V eem je i dnes zaklad tohoto nageho vlastenectvi — v jeho jmenu bojovali a pracovali naei predkove?

11.5.,snik Viktor Dyk napsal r. 1907 elanek ktery byl znovu pojat do jeho sebranYch "Vzpominek a komentarft". Ctouce jeho slova, citime veichni rozdil od nemeckeho pojeti vlastenectvi.

"Nacionalismus je neureite slovo; zalefti na obsahu, kterYm je napinime. Zda se mi. ze obsah ten bYva obyeejne malt'. Nacionalismus nemfde znamenati politickou reakci; jsme v situaci, kdy musime jiti dale nechceme-li zpet. BYti nacionalistou musi znaditi vyzbrojiti se veim: vzdelanim, silou, charakterem. BYti nacionalistou musi znaeiti prekonavati veechny sve vady a nedostatky; dokud budeme je zapirat, neni pomoleno Akcentoval jsem opetne narodni hrdost: bude to hrdost eloveka, ktery pokraeuje. Bylo by nim treba mnoho mesianismu ve smyslu viry v narodni vyvoleni, jehnt se musime stati hodnYmi. Dosud ho hodni nejsine; daleko toho. Nacionalismus takto pojaty je 'Alta; znamena, obet' pohodli. Neeinim si ilusi o obtilich Ukolu; tim je aestnejei. — Narod na vyei, pristupnY veem kulturam a neztrcejici sve prukopnik, bojovnik, myslit f?i, KrasnSr sen, Prod pouze sen?"

VESTNIK

L1DKA 2-EN ZA ZEMil' ELOU DCERLAKOU MAIViltKOU S DEtATICEM. Ma bila ruzicko s poupatkem snar4n ma dobra holeieko s det'atkem neir4rm pro6 jste nom ode gly v kratiekem ease zdali se vrat'te v name mou zase.

Zdali se vrat'te alespot' v noel az sen me obejme tajemnou moei vrat'te se, potate ubohou mati vZdyt' ona pro bolest nenrHe spati.

Srdeeka yak ted' spjata jsou spolu nevedi., netuai, kolik ze bolu vyrostlo z raieek jeZ rakve skryly mamine zbyly. krasa tam — trny zde hcerunko byla's mou pohadkou bilou byla's mou radosti, zivotni silou byla's mou Utechou, mou tmavovlaskou byla, jsi maminou velikou laskoti.

Ma neZna pohadko maminko mlada keZ dojdeg s det'atkem veeneho blaha u briny nebeske eekej s nim na nas Oteenag — Zdravas! posilam za vami PitATELSTVi DET!.

"Maminko, povaZ, naeel jsem noveho kamarada. Hrali jsme si spolu cele odpiildne!"

"Jakpak se mazYva, Jenieku?" "Jaroslay."

"Jak jeg te a kde bydli?" "Nevim, maminko, ale to je prec Alpine jedno!"

Zlate, dirverive dite! 6as a Zivot poll& je jinak, zda take lepe, je ov gem sporno! Pres to nemely by matky veci takovYm citovYm projeviim deti bYti lhostejny. elovek, Pent' ji'2 z mladi s vrelym srdcem lasku prijimal i daval, zristane i v pozdnim veku srdeenosti a pratelstvi pristupnYm. .

Tak jako se snali svedomita matka zabranit take jejich povrchnosti v my gleni a citeni.

Zvoli-li si tudi'Z dite priteie neb pritelkyni, musi se vkly drive presvedeiti, byt s volbou spokojena, je-li vyvolene dite pak, mravne, ma-li peknou povahu.

Hle, toto je vysoke, u glechtile pojeti vlastenectvi. Toto vlastenectvi bylo programem nejvetaich na gich narodnich viidcti, at' pathke kterekoliv strane. Toto vlastenectvi nebylo ovaem a neni programem celeho naroda. Nemyslim snad na rortrietenost politickou, stavovskou, nabolenskou. Ale kolik lidi si uvedomuje, co to skuteene znamena byt Cechem, Slovakem? A tak narod v pravem, vysokem siova smyslu netvori v gichni, kdo uZivaji stejne veci, sidli na stejnem Toto mnoZstvi je zajiste vhodne pro data statisticka; ale uvedomela narodni meneina, ktera je si vedoma narodnich cilii a. narodniho dila, to je narod. Budoucnost naroda nezaleti jiste na namalovanYch sleeinkach a nafintenYch 'panacich na hlavnich promenadach v kavarnach a barech, ale na tech veteinou verejnosti neznamYch lidech, kteri po cele republice rortroueeni, jsou spjati onim narodnik Ukolem, o nem2 psal Viktor Dyk. "Zadna rnoc tohoto sveta, a byt' se i s celYm peklem spolcila, neudr2i narod vzdelanY, uelechtilY a stateeny v poddanosti, v otroctvi," pravil Havlieek. Verime v narod — verime v narodni idealy, vytyeene narodnimi vtdci, verime v lidi, kteri tyto idealy uskuteeriuji. Toto kulturni vlastenectvi (postavene vedle krevniho, nasilnickeho, imperialistickeho vlastenectvi nemeckeho) stoj i pak za to, aby bylo hajeno veemi prostredky, kterYmi by na stoupenci nacionalismu ze sousednich state. Tomuto vlastenectvi skuteene nejde o vYboj, ale o kulturni a mravni silu celeho naroda: "Vzdelani, charakter, sill," jak rekl Viktor Dyk. Ing, Josef Teindl,

Strana ze tomu tak, pratelstvi deti veemoZhe podporovati, t j. poskytnouti jim priletitost vidati se a spolu si hrati, aby se jejich vzajemne city prohloubily. deti k sobe dostateene, je treba vatipiti jim pajem vernosti, aby se pratelstvi pre prvni odchylce mineni °pet nerozpadlo. Nikdy nemohou dva lide vytribenYch povah bYti stale stejneho smYeleni; ale neni jinak na zavadu, rozchazeji-li se nazory jejich Casten, jenom kdy se opet v srdeenosti a vzajemne duvere dovedou setkati. Povinnosti a pratelstvi mezi ne't na prve misto patri fistupnost — nutno detem zahy vatepovati.

Vnejei okolnosti hraji mnohdy pri uzavirani detskYch pratelstvi Alohu prave tak znadnou jako pri dospelYch, nebot' prave deti bYvaji pro vnejel prednosti zvla gte vnimave. Jak east° axe, dite druhovi prednost jen z touhy po po'Zitku proto, ze je druh ditetem zamokiej gich rodiet, kteri je k sobe zvou a je hosti. Jak east° bYva i marnivost pridinou pratelstvi, na priklad druZla hezkou tval neb peknY sat.. . Lee male bytosti maji ueiti se zahy, ze pod prostou halenou mute skrYvati se nejuelechtilejei jadro a ze bohatstvi, ni zevni lesk nedodavaji eloveku ceny. Z to pridiny nelze tudi't vliv detskeho ptatelstvi podceriovati, a je nepochopitelno, kdy2 rodiee, jim dostava se easu, aby na deti sve mohli dohlednouti, dovoluji lehkomyslne, by ptatelstvi jejich deti bylo bez vYberu.

Nic nepodleho, spice a snaze dojmum, nezii ditete. Zvidete deti 2ive, dueevne elle, mohou gpatne volenou spoleenosti sejiti na scesti. Zapovezene ovoce dvojnasob chutna a k nerozumnYm kouskrim jsou vice mene veecky deti nachylny. Proto je povinnosti rodiall a zvldete matek, bedlive pozorovati styky deti, nebot' jen tak lze je chraniti pied epatnYmi vlivy, tribiti pochvalou neb hanbou jejich vlastni Usudek a udal je rozeznavati dobre od zleho.

Dite udi se tak ponenahlu dbati samo sveho okoli, udi se rozeznavati glechetne od neelechetneho a bude se i v budoucnu ptidrtovati jen dobrYch druhri a vyhYbati se zle spoleenosti.

Jisto je, ze nesmi tato vYchova diti se na Ukor citu. Proto treba, aby matka mirnila se v Usudku a neposuzovala pied ditetem druhy jeho prilie prikre. Je starou pra y -dou,zetnkchvyoai,muschovati nejprve sam sebe, nebot' prave vtei diteti nelze bYti nikdy dosti opatrnYm a taktnim. Jen kdo sam ma mnoho lasky k dem, dovede vychovati te g z ditete laskyplneho eloveka.

Jsou zel i takove deti, ktere vyhYbaji se jiz zahy z mladi pla ge a zdr'telive yeelikYm stykinn. Prieina spoeiva, Ody bud'to v churavosti, nebo v nespravne vYchove. Jak jinak mohlo by deck() chovati j1Z v sobe neduveru a bati se lidi, kteri mu dosud nienn neublaili? Zdrave a At'astne di** musi bYti srdeene, pritulne a driverive, zvldete k sobe rovnYm, a proto mely by matky podle moZnosti pratelske styky deti 2iviti a podnecovati.

Pravou cenu pratel nauei se dite teprve v pozdejeich letech ceniti, a'Z' pozna, ze ryzi a ug lechtile pratelstvi je veci vzacnou a ze treba litovati tech, kdo nesetkali se s nim nikdy Price neznamena zotroeeni, neni kletbou lidstva, jak hlasaji mnozi. Ale musi to byti prate utteend, neelne rozdelend a spravne provadena. Kona",-li se s laskou jako sluZba prinaei etesti a vysvobozuje ze jha socialniho. — Jsou poeetilci, kteri na vYzvu agitatort "Zniete kapitalismus", niei vYsledky prate, hodnoty, jez vybudovaly pilne ruce delnicke, a ochuzuji tak svet. Vykorist'ovani tim ale nezniei. Misto mluveni o kapitalismu meli by se vaichni pracovnici starati o organisovani prate a vesti boj proti yykorist'Ovani misto boje o politicks nazoFc'VY,

Strana 10.

Na§e Tonle a W. S. CATHEROVA. Roman deskYch pionyril v americkych preriich.

Babieka se rozhoteila. "Kdyt jsou ti cizinci takovi omezenci, pane Bushy, pak musime mit zde americkY htbitov, kterY bude trochu snatenlivejti. Zitra si promluvim s Josiahem, aby jej na jate zalotil. Kdyby se mne neco ptihodilo, nechci, aby Norove nade mnou konali inkvisice, jsem-li dost dobra, abych letela mezi nimi."

Brzy nato se vratil dededek, ptivadeje s sebou Jelinka a pak onu driletitou osobu, coronera. Byl to milt', eilY stars mu g, veteran z Obeanske valky s jednim rukavem na prazdno visicim. Zdalo se, ze shledava, onu Yee velice zahadnou, a pravil, to kdyby to nebylo k vfili dedeekovi, byl by odptisahl zatykae na Krajidka. "Zprisob, jakYm jednal, ze se jeho sekera hodila do rany, to staeilo, aby eloyek byl ptesvedeen."

Adkoliv bylo upine jasno, ze se pan Simerda sam zabil, Jack a coroner soudili, ze se ma, neco uainit s Krajiekem, protote se choval jako vinnY elovek. Byl zle ptestraten, a snad i citil nejake vYditky svedomi za svou lhostejnost k bide a osamelosti stareho muze.

Pii vedeti jedli mutove jako vikingove, eokoladovY ,dort, o nemt jsem doufal, zbude na druhY den rano, byt' ye zmrzaeenem stavu zmizel po druhem pobidnuti. Vypraveli rozoilene, kde maji pochovat pana Simerdu; seznal jsem, te- sousede jsou chni vzruteni a pro cosi rozhoreeni. Vytlo najevo, ze pani Simerdoira a Ambrot chteji pohtbit stareho mute na jihozapadnim rohu vlastniho pozemku, pod patnikem, ktery prase oznadoval roh. Dededek vylotil Ambrotoyi, ze jednoho dne, at krajina dostane ploty a cesty budou ptinuceny drtet se linii Usekt, dve cesty se budou ktitovat prave na tomto rohu. Ale Arnbrot jedine tekl: "To nic nedeld."

Decledek se ptal Jelinka, neni-li v starem kraji nejake, povera toho druhu, to sebevrah musi bYti pohtben na ktitovatce.

Jelinek pravil, 'te nevi; ale vzpominal si, ze slysel, te kdysi to byl takovY zvyk v Cechach. "Pani Simerdova, si postavila hlavu," dodal. "Pokusil jsem se ptesveddit ji a tekl ji, to to vypada, tpatne, hlavne pro vtechny sousedy; ale ona iekla, te to tak musi bit.

"Tam ho chci mit pochovaneho, i kdybych mela hrob sama vyhrabat," pravila. Slibil jsem ji, ze pomohu Ambrotovi vykopat zitra hrob."

Dededek si pohladil vousy a pronesl pak fisudek: "Neznam nikoho, jeho ptani by mohlo rozhodnout tuto vac, net jen ji. Ale jestli si mysli, ze uvidi nekdy lidi z teto krajiny jezdit pies hlavu toho stareho elovelca, to se velice mYli." XVI. Pan Simerda letel ve stodole etyki dny, a pateho dne ho pohtbili. Po celY den v patek Jelinek s Ambrotem kopali hrob, rozsekavajice zmrzlou zemi starYmi sekerami.

V sobotu jsme snidali jette pied svitanim a vsedli do vozu s rakvi. Jack a Jelinek jeli napied, aby ocisekali mrtve telo od kalutiny krve, ye ktere letelo na zemi.

Kdyt jsme babieka a ja, pkijeli do Simerdovic domu, natli jsme tenske samotne; Ambrot a Ma,rek byli ye stodole. Pani merdova sedela shrben'a u kamen, Tonieka myla nadobi. Kdyt mne spattila, vybehla ze sveho temneho kouta a objala mne. "Oh, Jimmy," vzdychala, "co vy myslit o muj milovany otec!" Zdalo se mne, to citim jeji srdce pukat, kdy se ke mne ptitiskla.

Pani Simerdova sedici na paiezu u kamen, divala se pies rameno ke dveiim, co sousede piijitdeii. Pkij eli korimo, vSichni, krome pottmistra, jen ptijel se svou rodinou v povoze na jedine ujetdene testa.

VESTNIK VUova, Steavensova jela ze sve farmy {)na mil po testa do Black Hawku. Zima zahnala teny do sluje, a to byla brzy ptepinena.

JemnY, drobnY snih podal padati, a katclY se obayal druhe bouie a 131'6,1 si, aby Pohteb mel jig za, sebou.

Dedeeek a Jelinek piisli iici Simerdove, te je eas jig zaeiti. Kdyt zabalila svou matku do tabu, ktere ptinesli sousede, pfehodila si Tonieka stars limec z nateho dornu a vzala si kralici eapku, kterou ji otec udelal.

6tyti muk vynesli rakev s panem 8imerdou na vrtek; Krajidek se plizil za nimi. Rakev byla prilis tiroka do dveti a proto byla postavena ven. Kdyi jsem vytel ze dveti, byl jit pan Simerda v rakvi. Jeho telo bylo zabaleno v eernem talu, a jeho hlava ovazana bilYm mutelinem jako mumie; jedna z jeho pane utvotenYch rukou vyenivala z derne latky; to bylo vte, co z neho bylo vid Pani Simerdova vytla a umistila otevtene modlitby na tele, delajic prsty znameni ktige na zavazane hlave. Ambrot poklekl a uclelal total, a za nim Tonielca a Marek. Julka zustala zpatky. Jeji matka ji nutila kuPkedu a stale ji neco domlouvala. Julka poklekla,, zavtela oei a vztahla ponekud ruku, ale stahla ji nazpot a poeala divoce ktidet. Bala se dotknouti se obvazu. Pani merdova, ji chytila za ramena a strkala ji k rakvi, ale babieka zakroeila.

"Ne, pani imerdova," tekla razne, "mchci tady byt ptitomna, at dite dostane ze strachu ktede. Je prilis malieka, aby rozumela, co od ni chcete. Nechte ji na pokoji."

Na pokyn dedeekilv dali Fuchs a Jelinek viko na rakev a poeali je ptibijet. Bal jsem se pohlednouti na Tonieku. Objala pati Julku a drtela malidkou tesne u sebe.

Rakev byla dana na vtiz, Jeli jsme zvolna, proti jemnemu, ledovemu snehu, kterY nas 'fetal do tvati jako pisek. Kdyt jsme dostihli hrobu, vypadal jako velmi male mistedko v poutti pokryte snehem. Mutove dali rakev na kraj diry a pustili ji po provazich; pratkovitY snih letel na dapkach a ramenou mute a talech ten, anit rortal. Jelinek mluvil v ptesveddivem tonu k pani merdove a pak se obratil k deciedkovi.

"Povlda, pane Burdene, to by byla velice rada, kdybyste mohl tici nejake modlitby za neho anglicky, aby tomu sousede rozumeli."

Babieka vzhledla rizkostlive na dedeeka.

Tento snai klobouk, a ostatni muti udinili total. Jeho modlitba byla pozoruhodna; ja si ji jette pamatuji. Podal: "Oh, velikY a spravedlivy Bote, tadnY mezi nami nevi, co vi tento spec, a neni tudit nati veci soudit, co je mezi nim a mezi Tebou." Modlil se, jestlite nekterY elovek byl nedbalY k cizinci, jent ptitel z daleke tem & . necht' mu Buil odpusti a zmekei jeho srdce. Pkipomnel slitovani nad vdovami a sirotky a tadal Boha, aby uhladil cestu pied touto vdovou a sirotky a "naklonil lidska srdce, aby spra y -nesimjdnal."Ptizverkupail,to nechavame pana 8imerdu "pied Tvou soudnou stolid, ktera jest ten TYYm triinem slitovani."

Po celY eas, co se modlil, babieka se nan divala skrze eerne prsty svYch rukavic, a kdy iekl "Amen," myslim, to byla s nim spokojena. Abratila se k Ottovi a zateptala: "Nemiltete zadit nejakou piseri, Fuchse? Bude to vypadat mane pohanske."

Fuchs pohledl kol sebe, jako by se chtel ptesvedeit o ykobecnem souhlasu s jejim ptanim, a pak meal: "Jetiti, milaeku moji dute," a vtichni mutove a geny se ptidali.

Kdykoliv jsem od to doby slytel tuto hymnu, vyvolala ve mne vtdy vzpominku one bile plane a male skupiny lidi; a toho modrayeho vzduchu, pineho jemneho viticiho snehu, poletujiciho jako dlouhe zasoje. — "Co proudy se k nem blite vali, co bouie stoupa k vrcholu. . ."

* * *

Po letech potom, kdy zanikly pastevni dny

ye stfedu, dne 28 imora, 1934. a derveria trava prerii byla kus po kuse zorana, as koneene skoro fipine zmizela z prerie, kdyt vtechna, pole byla opattena ploty a cesty nebetely jako divoke a nespoutane, ale drtely se stanovenYch fisekovYch ptimek, hrob pana Simerdy tam byl jette, s rozpadajicim se dratenYm plotem a nebarvenym dtevenYm ktitem. Jak dedeeek ptedpovedel, pani Simerdova, nikdy nevidela cest, ktere by betely pies jeho hlavu. Cesta ze severu se , zahnula trochu na vYchod a testa ze zapadu se zaktivila trochu na jih, takge hrob, se svou vysokou travou, ktera nebyla odstrariovana, byl jako malY ostrov; a v ptiteti, za noveho mesice neb za svitu hvezd vypadaly pratne cesty jako mace tede plynouci kol neho. Neptitel jsem nikdy v toto okoli bez pohnuti, a v cele krajine bylo mi toto misto nejdratti. Mel jsem rad onu temnou poveru, onen funysl za pokani, ktere sem daly hrob; a jette vice mel jsem rad onoho ducha, jen nemohl vytknout odsouzeni — a dopustil se racieji chyby ye vedeni ear, i nehu klidnYch cest, po nicht rachotily oozy, vracejici se domri po slunce zapadu. Nikdy unavenY kodi neptejel kol dteveneho ktite, to jsem jist, aby nebyl ptal yteho dobreho spadi pod nim.

XVII. Kdyt ptitlo jaro, po teto tuhe zime, Ira se nemohl nasytit toho svetiho vzduchu.

Katcleho jitra jsem se probudil s jasnYm vedomim, je po zime. Nebylo nijakych znameni jara, na ktera jsem eekaval ve Virginii: nebylo pupendi v lesich neb kvetoucich zahrad. Zde bylo pouze jaro samo; byl to puts, lehky neklid, tivotni trest vtude na obloze, v rychl'ch mracich, v bledem sluneenim svetle, a v teplem, prudkem vetru, jen se zvedl nahle, zmizel nahle, eiPernY a hravY jako velke ttene, ktere vas packuje a pak si lehne, abyste se s nim pomazlili. I kdybych se byl slepe vrhl na tuto rudou prerii, byl bych poznal, ze je jaro.

Nyni byl vtude path spalene travy. Nati sousede spalili sve pastviny dtive, net vyrostla nova, trava, take eerstvY vzrtst se nernisil se starou mrtvinou. Tato svetla, rychle ohne, bald po krajine, zdala se disti vtech tech zapalnYch lied, co byly ye vzduchu.

8imerdovic byli nyni ye svem tramovem dome. Souse& jim jej pomohli yystayet v bieznu. Stal pkimo delem proti jejich jeskyni, ktere utivali ted' za sklep. Rodina byla nyni slutne vyzbrojena, aby zazpdala sviij zapas s pudou. Mali etyti pohodlne mistnosti pro pobyt, novY vetrnik — koupenY na fiver — kurnik a drilbet. Pani Simerdove, zaplatila dededkovi za dojnou kravu deset dolart a mela mu dati jette patnact, jakmile sklidi svou prvni firodu.

Kdyt jsem jel k Simerdovtm jednoho neho jasneho odpoledne v dubnu, Julka mne betela naproti. Daval jsem ted' ji hodiny v anglidine; Tonieka byla zarnestnana jin'mi vecmi. Ptivazal jsem ponyho a vete' do kuchyne, kde pani Simerdova pekla chleb, 211S r -kajicptrmak.Znluted'oikanglicky, aby se mohla vyptavat, co nati muti v polich. Zdalo se, jako by si myslila, ze nati ji skrYvaji utiteena poueeni, a to ode mne mute dostati cenne informace.

Pti teto ptiletitosti se mne ptala velmi zpytave, kde dededek zadne pestovat kukutici. itekl jsem ji to, a dodal, ze dedeeek mini, k budeme miti suckle jaro a ze kukutice nebude zdrtena pkilitnYmi detti, jako tomu bylo minulY rok.

Podivala se na mne ostie. "On neni Jetit," vybuchla, "on nezna, nic o mokru a suchu. ' Neodpovedel jsem ji; k eemu to? Co jsem sedel, dekaje na hodinu, at se Ambrot a Tonidka vrati z poll, pozoroval jsem pani 8imerdovou pii praci. Vytahla z kamen buchtu, kterou chtela udrtet teplou k weea zabalila ji do pokrYvek nadite petim.

Vide jsem, to dala i peeenou husu do teto polcrYvky, aby 3i udrtela horkou. Soused& to byli, kc yz staveli novv clfun,

ye sti-edu, dne 28. imora 1934. toto jeji podinani, a historka, ze 8imereova skrYva potraviny do pekin, se gitila.

Kdyt se slunce schylovalo k za,padu, Tonidka vyjela se svYrn potahem na jitni svah.

Jak vyspela za tech osm mesica! Pti gla k /lam jako dite, a nyni to byla vysoka silna mlada divka, adkoliv jeji patnacte narozeniny jedva uplynuly. Vybehl jsem ven a potkal jsem ji, kdy vedla sve kone k vetrniku, aby je napojila. Nosila otcovy boty, ktere s takovYm rozmyslem zul, net se zastkelil, a tet jeho starou kotenou depici. BavlnenY gat, z nehot vyrostla, ttepal se ji kol 1Ytek nad okraji bot. Mela rukavy vyhrnuty celY den, a jeji ramena i krk byly opaleny do hnecla jak u namotnika. Krk vystupoval z ramen pevne, jako pen stromu. Takove gije tatnYch koni vidavame u venkovskYch ten ze v gech evropskYch kraja.

Pozdravila mne vesele a hned vypravela, co za tento den zorala. Ambrbt, povidala, je na severni etvrtine, drte drny volskYm potahem.

"Jime, zeptej se Jacka, kolik dnes zoral.

Nechci, aby udelal za den vice net ja. Chci, abychom meli hodne kukuiice tento podzim."

Zatim co se kone napajeli, odihali se a. pill opet, Toniaka si sedla na schody vetrniku a podeptela si rukama hlavu. "Vials ten ohromnY prerijni polar, teto noci? Doufam, ze neptigel tvaj dedeeek o stoh?"

"Ne, neptigli jsme, ale ja jsem pkijel, abych se to na Redo zeptal, Tonidko. Dededek by rad Ode, budeg-li choditi do gkoly, ktera zadne pti gti tYden v drnove gkolni budove. ctika, to je tam dobra uditelka, a ze by ses hodne naudila."

Tonieka povstala, zvedajic a spou gtejic ramena, jako by byla ztuhla. "Nemaan kdy na udeni, musim pracovat ted' jak muti. Matka nebude ug moci tikat, to Ambrot dela, v gechno a nikdo to mu nepomaha. Mohu pracovat stejne jako on. 'kola je dobra pro male hochy. Ja musim pomoci udelat dobre hospodatstvi z tehle pady."

Zamlaskala na svaj potah a vyjela ke stodole. Kradel jsem vedle ni, cite se popuzen. Bude take chvastava, ptemY glel jsem, jako jeji matka? Net jsme dojeli ke staji, citil jsem jakousi napiatost v jejim mrdeni, a pohledev na ni spatkil sem, to place. Odvratila hlavu a pohlitela na dervenY pruh umirajiciho svetla na temne prerii.

Vygplhal jsem se na pada a shazoval ji seno, zatim co ona odstrojovala potah. Vraceli jsme se zvolna k domu. Ambrot pkigel ze severni Ctvrti a napajel z nadrte sve voly.

Tonidka mne vzala za ruku. "Nekdy mne povig vgechny ty pane \Tea kterYm se tam naudig v to gkole, ano, Jimy?" tazala se s nahlym vzrugenim citu ye hlase. "mai otec chodil hodne do gkoly. On vedel mnoho, jak delat krasne latky, jako se to ani nedostanou. Hral na roh i na housle, Ceti tolik knih ge kneti v Cechach k nemu chodili, aby s nim rozmlouvali. Ty nezapomene g na meho otce, vid', Jimy?

"Ne," tekl jsem, "nikdy na neho nezapomenu."

Pani 8imerdova mne pozvala, abych zustal na vedeti. Kdyt Ambrot a Tonidka smyli prach s tvati a rukou v umyvadle blite kuchyriskYch dveki, zasedli jsme ke stolu pokryterim voskovanYm platnem. Pani 8imerdova, ze telezneho hrnce nalotila kag e a polila ji mlekem. Po ka gi jedli jsme derstvY chleb s dirokovYm syrupem a kavu s buchtou, kterou udr govala teplou v pekinach. Tonieka a Ambrot how/till Cesky, rozmlouvajice o torn, co kaidY z nich zoral toho dne. Pani 8' imerdova, je popichovala, chechtajic se, co polykala potravu.

Nal/le Ambro2 kekl nevrle anglicky: " Tak je vezmeg zitra ty a zkusi g orat drn. Pak nebudeg tak chytra."

Sestra jeho se zasmala. "Nebud' blazen.

Ja vim, co to je za pernou praci, drtit drn.

Podojim za tebe kravu zitra, jestli chceg."

Pani Simerdova se rychle ke mne obrati70. "Ta Iva's% nedava tonic Takao fait Odt''

VESTNIK Cek kikal. Bude-li mluvit o tech patnacti dolarech, tak mu kravu vratim."

"On nemluvi o tech patnacti dolarech," zvolal jsem pohor gene. "Nevyhleda,va hadek s lidmi." "ftika, ze jsem ziomil jeho pilu, a ja to neudelal," brmlal Ambrot.

Veal jsern, te pilu zlamal, pak ji schoval a zalhaval to. PHI jsem si, abych nebyl zastal na vedeti. Vg e mne bylo neptijemne.

Tonieka mlaskala, kdy jedla, jako mug, zivala east() u stolu a kkaila ruce za hlavu, jako by ji bolely. Babidka tikala: "Tetka polni prate zkazi to devde. Ztrati sve jem ne zpilsoby a zhrubne." A ona /ft je ztratila.

Po vedeti jsem jel doma za smutneho, mekkeho jarniho soumraku. Za cele jaro jsem Tonieku velmi malo. Byla venku v polich od vYchodu slunce do zapadu. Kdyt jsem jel za ni tam, kde orala, zastavila na konci brazdy, aby pohovokila na chvilku, pak se uchopila kledi, zamlaskala na svaj potah, plouhala se brazdou, a ja jsem citil, ge ut vyrostla a nema pro mne Casu. V nedeli pomahala matte na zahrade nebo gila celY den. Dededkovi se to na Toniece libilo. Kdyg jsme si na ni stetovali, usmal se jen a tekl: "Ta pomate jednou nekomu, aby se dostal kupkedu ye svete."

Nyni nemluvila Tonieka o nidem jinem net o cenach, kolik mute zvednout a co snese. Byla pygna na svou silu. Vim, ze Ambro2 nalotil takovYch feel, ktere deltati neptislugeji, a te vgichni farrnati okolo vtipkovali o torn ogklivym zpasobem. Kdykoliv jsem ji spatkil ptichazeti vzhnru brazdou, jak pohani zvitata, sluncem otehnutou; zapocenou, s odevem na krku oteftenYm a hrudi pokrytou prachem, vzpominal jsem na ton, jakYin ubohY pan 8imerda; kterY dovedl tak malo kid, piece jen vyjatolik, kdy2 zvolal: "Na ge Tonidka!"

XVIII. Kdyt jsem podal chodit do okresni gkoly, vidal jsem Cechy jegte mene. Bylo nes gest//act tan v drnove Skole, a v gichni jsme phjitdeli korimo a pkinageli si obed. Moji spolutaci nebyli zvla gt' zajimavi, ale piece jsem citil ze si svem kamaradstvi s nimi nahratuji lhostejnost Toniedinu. Od otcovy smrti byl Ambrot vice net kdy jindy hlavou domu a ptimo ovladal city i jmeni svYch 2enskYch. Tonidka mne east° citovala jeho mineni a davala mi najevo, ge ho cti, kdetto o mne, soudila, *te jsem malt' chlap.ec.

Net pteglo jaro, byl zkejmY chlad mezi nami a 8imerdovic. Ptihodilo se to tak: Jedne nedele jel jsem tam s Jackem, abych dostal chomout, kterY si Ambro2 oil od neho a nevratil. Bylo to krasne modre jitro. Maky kvetly v rudYch a purpurovYch masSach podel cesty a sktivanci, vznagejici se nad uschlYmi lodyhami slunednic, zpivali pkimo ye slunci, sve hlaviely zpatky a sva 2luta prsidka ye chveni. Vitr val okolo nas teplYmi, sladlgYmi zavany. Jeli jsme pomalu, s phjemnYm pocitem nedelni neeinnosti.

Nalezli jsme 8imerdovic pracujici, jako by byl vgedni den. Marek distil stab a Tonidka a matka pracovaly na zal yrade. Ambrot byl nahote na vetrniku, mazal olejem Cep htidele. Se g el dole, ne zrovna srdeene. Kdyt Jack tadal za chomout, zabrudel a po gkrabal se na hlave. Chomout pattil dedeekovi, samozkejmo, a Jack , cite se zari odpoveden, vybuchl: "Nu, tadne fedi, ge jste ho nedostal, Ambroti, protote vim, ze ho mate, a jestli se po nem nepodivate, tak pajdu ja, rozumite?

Ambrot polgreil rameny a klatil se zvolna dolt. ke staji. Videl jsem, ze to byl jeden z jeho gpatnYch dna. Pak pti gel, nesa chomout, jent byl velmi zle ztizen — pokryt g pinou a hryzan krysami tak, 2e tine z neho Couhaly.

"Je to tohle, co chcete?" ptal se nevrle, Jack seskodil s kone. spattil jsem, jak vyvstala vina Cerveni pod jeho drsnYin strni, skem tvate. "To neni ten kus postroje, kte* Pena vara . ptIJO, Ambr* nebo

Strana 11. je, tak jste ho vyu gil nestydate. Ani mne nenapada, abych takhle vypadajici vec phnesl zpatky pant/ Burdenovi."

Ambrot upustil chomout na tern.

"All right," pravil chladne, vzal olejovou konevku a podal lezti na vetrnik. Jack ho chytil za pasek u kalhot a gkubl jim zpatky. Sotva se Ambrotovy nohy dotkly pady, vyrazil s nidemnYm kopnutim proti Jackovi 2aludku. Na Stesti byl Jack v takove posici, te mohl uskodit. Tohle nebyl zpasob, jakYm se venkov gti jinogi projevuji, kdy se chteji chytit do ktitku a Jack se rozzutil.

Seslal na hlavu Ambrotovu ranu pest' — zavznelo to jako ttesk sekery na dYni. Ambrot se svalil, omraden.

Slygeli jsme vyktiky a zahledli Tonidku a jeji matka, jak heti k nam. Ani nebetely cestou kolern tune, ale gpinavou vodou, a ariit zvedly sukne. Mezitim pki gel Ambrog k sobe, a z nosu mu prY gtila krev. Jack skoOil do sedla. "Pojd'me odsud, Jime!" pravil.

Pani 8imerdova zdvihla ruce nad hlavu a mavala, jimi, jako kdyby chtela ptivolat blesk z nebes. "Zakon! Zakon!" jedela za narni.

"Zakon pro sra2eni meho Ambrote !"

"Ja, nikdy nebudu mit vas rada, Jack a Jime!" vyratela Tonidka; `tadni pkatele vice!"

Jack zastavil a obratil sveho kone na okamtik. "Dobra,, vy jste zatracene nevdeena, banda vgichni dohromady," ktidel zpatky. "myslim, to se Burdenovic bez vas obejdou.

Byli jste beztoho hromada trampot pro ne tak jak tak!"

Jeli jsme zpet, citice se potkozeni, te tak vYborne rano bylo nam zkateno. Ja jsem netikal slova, a ubohY Jack byl bilY jak papir a tkas1 se na celem tele. Onemocnel, kdyt se tak rozzlobil. "To ut nejsou ti," pravil nahle drsne. "Tihle cizinci nejsou at, co byli.

Nemidete jim vekit, ze jsou hodni. To jsou Apinavci, to se to hnusi. Slygel jste, jak se teny na vas vrhly — po torn v gem, co jsme jim vypomohli posledni zimu' Nemateme jim davetovati. Nechtel bych, abyste se s nimi ptilig mnoho michal."

"Nebudu ug nikdy ptitelem s nimi, Jacku," prohlasil jsem horlive, "myslim, 2e jsou v gichni jako Krajidek a Ambrot dohromady."

Dededek vyslechl na gi historii mrkaje odima. Poradil Jackovi, aby dojel zitra do mesta, gel k smirdimu soudci, vylotil mu, 2e srazil mlacleho 8imerdu, a zaplatil pokutu.

Nebot' bude-li pani gimerdova chtit cleat nesnaze jeji syn byl je gte nezletilY — Bude ji vypalen rybnik. Jack, pravil, mate pki tom vzit vaz a odvest trh prasata, jet vykrmil. V pondeli, asi hodinu po tom, co Jack odjel, videli jsme pani 8imerdovou a jejiho Ambrote, jak py gne jell kolem, nedivajice se ani napravo ani nalevo. Kdyt odhrCeli v dali na ceste do Black Hawku, dededek se zasmal a tekl, to to jiste Cekal, to to takhle dopadne.

Jack zaplatil svou pokutu desitidolarovou bankovkou, kterou mu dedeeek dal na tento creel. Ale kdy 8imerdovic shiedali, to Jack prodava, prasata v meste tento den, Ambrot vynalezl ye sve ostrovtipne hlave, 2e Jack musi prodat prasata, aby zaplatil svou pokutu. Tato theorie zpasobila Simerdovt.m velike zadostiudineni. Po nekolik tYcl• na, kdykoliv Jack neb ja jsme potkali Tonidku na jeji ceste k po gte, nebo kdy gla po ceste se svym sptetenim, tleskala do rukou a volala na nas nenavistnYm, krakoravYm hlasem: "Jaki, Jaki, prodat prasata a platit ranu!"

Otto tvrdil, to neni pkekvapen jednanim ToniddinYm. Zvedl jen obodi a pravil: "Mile nebudete nic noveho povidat o 6e gich; ja jsem Rakugan."

Dedeeek nebyi stoupencem toho, co Jack nazval nag i valkou se 8imerdovic. Ambrot a Tonieka vtdycky ho active pozdravovali, a on se tazal po jejich zale gitostech a daval jim rady ,jako obydejne. Myslil, ze se budoucng st zda pro ne nadejnou.

(P9kradovni)

Strana 12.

VE sTNIK

ve sttedu dne 28 Urtora 1934.

Rodietim.

Jos. K. TYnskY. Nemine, matieko, jedina, hodinka, aby v ni nebyla tebe vzpominka.

Ditski Desidka tiTANKA pro S"koly

eesko-arnericke Nove upravil

g

A vtdy, kdyt vzpomenu, matielco, na tebe, zaleti due ma radosti do nebe.

Prucleeji zabucha srdeeko e hrudi, dik za tvou lasku v nem vrouci se probudi. y

ADOLF FRUMAR, oeitel a ptedseda Jednoty ueitelske v Praze.

Dle enniskYm sjezdem schvalenYch direktiv ohledne obsahu naSeho spolkoveho organu — Vestniku — poeiname s otiskovanim ske dita,nky pro Zaky ty nejmlad i. 6itanka byla upravena vynikajicim ueitelem Ad. Frumarem a byla upravena pro Skoly eeskoamericke, t. j. s ohledem na zpilsob podateeniho Skoleni v Amer. gramarkach. Upozorriujeme, ze je nezbytno, aby rodiee neb stark sourozenci, kteti eesky Gist dovedou, malinkym tadkilm byli napomocni; vysvetlili jim, co to ona pismena, slabika, znameni., jak se vyslovuje. PozvolnYm postupem — v katclern nasledujicim elsle organu bude jeden sloupec eitanky — mladinka chasa bu Giniti ptekvapujici pokrok. Nute, mill hoSi a deveatka, s chuti do prate! g

uui L1 o oiououoo uo a a o a u a i u a • o a a 1 u o. a it' O i a auoie..ii 1 a aa oa e eaeoeu 1 eu e eao e a i 11 o U 1

eieiatiuo in i m o m ea in mumimiem 0 o m a ma m me m mit. me mei mu m i .

ml ma me mu ani mo mi ma ma, me, mi, mu ma-ma, o me-mu, ma-me, mi-mo, u-mi,

yuyeioya iymSrimyie i mi m ST mS7 mi my mi my any-m1, my

ma-me, my u-rni-me, my mi-mi-me, mi.

Tatieku muj drahY, hlavidko ma mils, kolikrat mne ruka tvoje pohladlla!

Kolikrat tva irsta na mne se ut smala, kolikrat tva hlava pro mne pracovala!

Tatidku muj zlatY na mne mysliti stale.

Diky tobe, otee, diky neskonale!

nvEznitny

g

Take v lidovYchove musime postupovat sprava: nejprve stavet na pravde, p•ipravit posluchade a dtenate tak, aby svou du°distil od vliva Ili a klamu; v echny pa-. vueiny a plesnivina se musi vymest. At bude mit dui ptipravenou na pferod a k ekne pravdive: Chci bYti veskrz pravdivYm, nebudu otrokern penez a nedam se ziskat za pochvalu; budu — demokratem, chci miti sku ke vaemu tivoucimu a nejvice k chci praci si opattiti tivotni potteby a nebudu potitkatem, budu rozumne Setrnym a nebudu nadbyteene skrbliti, ale davati do obehu. g

g

Gambusie v boji malarii. FrancouzskY parasitolog Brumpt popisuje vYsledky, kterYch se dosahlo gambusiemi v boji proti larvam anophela, roznaSejiciho malarii. Roku 1921 bylo nekolik rybek Gambusia Holbrooki dovezeno z Ameriky do panelska, kde se tak rychle rozmnotily, ze ut r. 1922 bylo mono je za stejnym fidelem, t. j. do boje proti malarii vyvaleti do Italie. Odtamtud bylo roku 1924 ptevezeno asi 28 rybek na Korsiku.

Kdetto jeSte roku 1926 ptipadalo tarn od eervence do zati na jeden etvereeni metr hiadiny vodni 300 at 500 larev anophela, rok pozdeji uz nebylo motno na techte mistech nalersti ani jedinou larvu. Vtechny Usti vodnich tokii, ktere byly rybkam dostupne, neobsahovaly bud' tadnYch nebo jen nepatrnY poeet larev. Nalezlo se jich vSak jeSte dosti, a to e voclach na due barek, ktere byly peelive prohliteny. Ale i ty bylo mono vyeistit, jakmile blo do vody dam nekolik gambusii. , .g

Dr. Bohumila 8retrova.

Na nebi sviti tisice tisicu hvezdidek. Pohliteji tiSe a klidne na naSi zemi, jako by v nich nebylo ani jiskerky tivota. A zatim!

Vtdycky veder, kdyt ut je slunieko unaveno a jde spat do zlate kon arky, nasto.va malym andeliektm prate. Apotitol Petr je zavola a vede je do velikeho skladiSte. Nekdy se jim nechce, ale nic jim to nepormate Petr ihned pozna, kdyby mu nekterY z nich chtel uklouznouti.

Ve velikem skladiSti je uloteno tisice a tisice drobnYch svitilniGek, Petr da, kaidemu andeliekovi jednu, a potle kosilacky svitit lidem za unavene a ospale slunieko. A andilkove jdou. KatdY z nich ma ut na nebi ureene misteeko, kde se posadi, lampieku si poloti na klin, zadiva se na zemi. MnohY z nich hledi smutne a tile, mnohY zase vesele, podie toho, jak obrazek spatti tam dole na svete.

Jeden z andilku, rortomilY, malfeky Dutc, toeil svou lampiekou na vtiecky strany.

Posvitil si na ptaelca v hnizdeeku, posvitil si na malou mysku, vykukujici ze sve dirky, vzbudil zajidka, spiciho v teplem pelitiku, ale nejradeji si svitil do domll i chaloupek, a spattil-li tam na postYlce spici deti, poslal vtdy katdemu tisice hubieek. — Pojednou vSak zadala se mu hlavidka, sklaneti nit a nine, mods odka se zavirala, a za chvilku Duto spal. Ale ne dlouho. Petr, kterY obchazel nebem, jej brzy zpozoroval, usmal se a klouelcs, vzbudil. Duto se velmi ulekl, trhl sebou, a v torn okamtiku vypadla mu lampidka z rukou a letela na zem. Duto zttstal celY ustrnulY a teprve za chvilku se dal do usedaveho plake. — "Ale, Duto, blazinku, neplae," chlac olil ho Petr, "viclyt' se nic nestalo. Dam ti novou lampieku, pojd'!" Ale Duto vzlykal: "Ja — ji vim, alee — ale — lide se mi budou smaaat,ze jsem neobratnYYYY!" — Petr se usmal, usedi, vzal Duta na klin, hladil mu kueeravou hiavinku a povidal: "Neboj se, nebudou se ti smat, jsou naopak racli, nebot' tern, kdoti videli padat tvou lampidku — oni ji tikaji hvezdieka — spini se ptani, na net prive myslili."

"Jiste?" ptal se radostne Duto.

"Ano." Tvrdil svatY Petr.

"A budou ttasti?" ptal s edale zvedave andelieek.

"Ano — snad," odpovedel Petr.

Duto ptestal plakat, chvilku ptemYSlel a pak prosil: "Dej mi tedy novou lampieku I" Dostal ji. Ale neminulo etvrt hodiny, a ut zase byl u svateho Petra. Tahal ho za plat' prosil opet o novou lampieku. Kdyt se to y

g

opakovalo asi po pate, pte la ut Petra truelivost, a pravil: "Poslouchej, Duto, musis bYt opatrnejei! Takhle bychom nemeli po-. malu cim v nebi svitit." — "Ale to nevadi," povidal Duto se zaticima. odima. "Budeme tedy po tme, jen kdyt se spini lidem vSechna krasna ptani, a budou tam dole na svete v ichni hodne St'astni."

y

Poutivani ovoce podporuje krisu zubii. Stara zkueenost, to lide, kteti davaji ptednost strave laktovegetabilni, t. j. mledne a rostlinne, maji obydejne krasne a snehobile zuby, jest novYrn badanim stale potvrzovano, nebot' i vyzkumem tech krajin, kde se Tide ptevainou vet§inou zivi jen stravou zeleninoou a ovocem (jmenovite narodove v krajich jitnich), se skuteene zjistilo, ze choroby zubfr, zubni kamen, kaz zubni a pod. jsou u nich taktka veci neznamou. Kdyt se po tato okolnosti patrol() blite, uktizalo se, to je to prase ovoce, jeho dostatedne a pravidelne potivani ma znamenitY vliv jak pti tvorbe chrupu, tak i v udrteni jeho sily, zdravi krasy. Potivanim ovoce uvoliluje se totit roz kousanim kyselina ovocni v nem hojne obsatena. a ptichazi tak do styku se zuby a Wa -neisjchzadniplou,anitph.mechanickem Listen' zubil kartadkem se vethinou zapomina, a vnikajic i do nejjemnejSich Sterbin mezi zuby, nisi zde vtiechny hnilobne bakterie a zarodky, dtive net podnou svou zhoubnou einnost. Vedle toho kyselina ovocna ruSive gasobi i na tvorbu zubniho kamene. y

y

41.1111111•041■0■11.100.11101•1141.04111111.1111111.013.01110.11111■0•1011■04111•00.1111•00110.01:04,..

MATE PRITELE, KTERY SE 0 POLITICK' URAD?

ucnAzi

Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata ve Vagem okresu, odportiete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zaplati komiane z kaideho oznameni, ktere pro nes ziskate. 0 podrobfie ceny oznameni rtiznYch utadd prate piimo na vydavatele:

eECHOSLOVAK

PUBL. COMPANY, West, Texas.

0411111.0aw Atkm. oee reO.,.,

ye stkedu, dne 28. nnora 1934.

Pfehled Ulogeno Uloieno Ulogeno $2,549,462.47 Ulogeno Uloieno Uloieno Uloieno Ulogeno Ulogeno Ulogeno Ulogeno Ulogeno Ulogeno Ulogeno Ulogeno

Piehled piijmu a vydani r. 1933 SPBT. tMRTNi FOND. BALANCE 1. LEDNA 1933 • Pfijem, tmrtni poplatky od fadu $184,338.61,,./ trok z pajeek 64,353.28./ trok z bona 23,693.34 --trok z podila 245.00 --Urok z pajeek proti certifikatu 8,046.72 trok z vkladu, Farmers Ntl, Fayetteville 284.09 ..` f.Trok z vkladu, Caldwell State, Caldwell 41.83 .... trok z vkladu, West State, West 56.04 / Najem z majetku 3,505.68'' VOelek z prodeje pozemku 600.00 Celkem

285,164.59

Celkem Vydani Sluine tifednikitm Slugne na vSrpomoc v niadovne Sluine Aktuazovi Stipendie na university Najemne pro tifadovnu Bondy pro iffednaky Potieby v nfadovne Notaf Pogtovne Exchange, v bankach Cestovne a saline Poplatek na commissioner pojieteni Prohlidka Dept. Insurance Vestnik, za odberatele Vestnik, za disla jednatelit Vestnik za vracene oznamky Rozdil mezi pokladnikem a nfadovnou Ruzife vydani Dan na Ceky Celkem Z1Vva ODBOR DETSKt Balance 1. ledna 1933.

Pfijern, od Celkem Vydani, Na timrti Na nspory Na bondy

$118,737.99

17,293.64

$1,683.61

240.00 117.64 1,690.08

Celkem 2,047.72 ZbSrva PikEHLED MAJETKU DETSKEHO OODBORU 2 bondy, pfene geno z 1932 2 bondy koupene tento rok Hotove, ve Farmers National Bank, Fayetteville MEJETEK CELKEM LEDGER BALANCES dne 31. prosince 1933. tmrtni fond celkem °delta se dluh nedospelSr m dedicOm $32,922.52 Hlavni /tad, hotove u pokladnika DetskST odbor Balance celkem

RESOLUCE SOUSTRASTI.

Nase rovy

118,737.99 $2,715,889.07

17,036.30 $17,585.53

7,050.00 224.00 700.00 310.00 360.00 281.10 1,969.85 9.50 614 41 2.08 1,499.78 21.00 141.31 3,949.57 15.94 3.11 4.10 131.91 5.98

2,721,935.53 32,922.52

Zbkva Majetku $2,689,013.01 Poznamka.:- Na strance 9 ve Vestniku ze dne 17. ledna 1934 je opraVa mesieni zpravy, kde poloika, Uloleno za splat. za praci v puje, ate $3,302.01, kdeito ma byt $1,302.01 souhrn teto opravy jest spravnST jen ie se to trojka misto jednu gky nam chybne tam vloudila.

Jsem s br. pozdravem, Edward L. Marek.

$549.23 $13,436.30 3,600.00 17,036.30

majetku S.P.J.S.T. dne 31. prosince 1983. ✓ Bondech $1,255,649.50 ✓ podIlech 7,000.00 ✓ pajekach pozemku 1,090,385.45 ✓ piljekach certifikatu 190,256.31 ✓ pozemku 145,294.21 za splat. za praci v pajekach 1,302.01 u T.P. and L. Co. za meter 10.00 u jednatela 500.00 440.00 u rentSdil ye Farmers National Bank, Fayetteville 11,147.06 ye First State Bank, Caldwell 2,014.08 ye West State Bank, West 2,863.49 ve Caldwell National Bank, Caldwell (u pokadnika) 291.89 ✓ City Bank and Trust, Houston 9,026.96 ✓ Detskem odboru 5,754.57

285.164.59 Celkem $2,834,627.06 °delta se dluh nedospeUrm dedcnin

VYDANf Na nmrti $103,092.58 1.

Na arrirti interes nedospelSrm dedicam 2,340.99 ✓ Pfenos z nmrtniho na H. R. 3,600.00".

Vkladne u Dept. of Insurance, za prohlidk y 850.00 Nezaplacene paj. cert. odstouplY' elenove 2,024.00" Ztritta interesu na paj. cert, 1.50' Na majetek, dane 2,401.8r Na majetek, opravy 657.95/ Na majetek pojistky proti ohni 345.81' Na majetek, prohlidky 11.46/ Na majetek, voda 11.55 / . Pravni vS/lohy 712.2r/ Ztrata na prodeji pozemku 856.16 0Commissions za ziskani dent:.

1,166.70 I' Lekakske prohlidky 544.00 " Smigene vydani 34.15 ' Exchange, v bankach .77 ' Dan na eeky 86.25 ' Celkem Zby'va NA HLAVNi ftAD Balance 1. ledna 1933.

Pfijem od fitda Pfenos z nrnrtniho

Strana 13,

VESTNIK

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepodepsanSr resolueni vSrbor kadu Vernost els. 51, v Ellinger.

Texas, vyslovujeme timto upfimnou soustrast yam vgem pozustalSim ditUm a pfatelfim nad ztratou zesnuMho otce, dedeeka a na geho spolubratra Kagpara Zitopka, kterjr zem •el dne 15, imora 1934 po kratieke nemoci na srdeeni vadu, star jsa 65 let. K Jednote paffil 29 let a ulogen k veenemu odpoeinku na katolickem hibitove na HostSr. ne nad Ellinger.

Zesnulir bratr byl vidy a ye vgem ochoten pro dobro spolku pracovati. Proto v nem nag I'M ztraci oprevail zaslou gileho elena.

Vy, mild, zarmoucena rodino, budig yam atechou, ie my opravdu soucitime s vdmi ve var3em zarmutku. Ty, zesnuls-r bratie, odpoeivej v pokoji, po boji. Buda test tvoj1 pamatce.

Dano v Ellinger, Tex., dne 26. anora 1934.

Jan. Kneera, M. J. Sklaf, Peter Poneik, resolueni vS7bor.

PROJEV SOUSTRASTI. Neaprosna smrt vyrvala z kruhu 17,293.64 291.89 rodinneho, dobreho a starostlivehc otce a man gela, a fadu na gernu mi$2,428.60 Mho spolubratra, 1,683.61 Stepana Schwirtlicha, jen byl jednim ze zakladateln na$4,112.21 geho fadu Vesmir cis. 61. Na g spolubratr dokoneil tuto pozemskou pout' dne 20. anora r. 1934, ve sta.11 72 rokii.

Jelikoz zesnulSr bratr na g konal 2,047.72 vidy svou povinnost vuei nagemu $2,064.49 faclu a byl na g im upfimr4m a mi.

4rin bratrem, proto my, resoluen' $2,060.00 vS7bor, ielime jeho odchodu z na ge1,690.08 ho bratrstva a projevujeme tuto je2,064.49 ho pozastala rodine na gi nejhlubg: soustrast. Toto usne geni budig za• $5,754.57 neg eno do fadovSrch zapiskii, opts toho dorueen poznstale rodine a $2,715,889.07 uvefejnen v na gem organu.

Dino v Poth, dne 26. anora 1934 291.89 Resolueni qbor: 5,754.57 Ad. MiCulka, Jose Mat ak, 2,721.935.53 Fr. Vontur. $2,689,013.01

My, resolueni idrbor fadu Pokrok Moultonu cis. 27, v Moulton, Texas, projevujeme timto upfirnnou soustrast pozastale isocline po zemfele milovane matce, dceii, sestfe a nagi mile spolusestie pi. Julii Hruilcove, jen zernfela dne 15. anora roku 1934 v Oakland, Calif., kde bydlila posledni dy e leta u sve dcery a syna, pro nlevu ye sve nemoci. Trpea na zaduch a cukrovku. Pohl-hena byla v Moulton, Texas, dne 20. anora, na mestskem, vgeobecnew hfbitove, velebnSrin panem Jos. Kopp-em., za hojneho neastenstvi pfibuznch, pfatel a znatnrch.

Zemfela spolusestra, rozena Juie Knezek, narodila se ye Fayetteville, Texas, dne 3. srpna 1886, kde vyrostla a te g se provdala za Jos. F. Hrugku, ktery'r ji pfede gel na veenost dne 18. eervna 1930. Zanechala zde etyfi ditky; tit dcery a jednoho syna: Alton M. Hrugka a Vlasta Bettinardi v Oakland, Californie, Sidonia Fisbeck a Claudia Jalufka v Moulton, Texas, a matku pi. Knezkovou ve Fayetteville; dva bratry: Edwin Knezek ve Fayetteville a Ed. Knezek v Houston; dve sestry: pi. C. Cmajdalkovou ye Fayetteville a pi. Zapalaeovou v Houstonu, Texas, a mnoho vzdalenejgich pfibuzr4.ch, pfatel a znamS7ch.

Vag zarmutek, pozastala rodino jest velikSr, av gak budig yam atechou, ie i my v gichni jeji pfatele; opravdove gelime jejiho neoeekavaneho odchodu, neb ode gla v rriladem jegte veku, pouze 47 let. kid nag ztraci v zemfele dobrou, milou dlouho trvajici elenkyni na gi mile Jednoty. Tobe, mils spolusestro, budig zeme lehka, odpoeivej v p*oji a Best budig pamatce tve.

Opis teto resoluce budi g zaslan a uvefejnen ye Vestniku a zanegen do protokolni knihy na geho fadu.

Dan° v Moulton dne 23. anora roku 1934.

Jan V. Havlik, Josef ZaveskSr, Rudolf Mieulka, resolueni vi;rbor.

Strana 14.

Adresai taienanikiiradu Slovanska Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ifiadovna.

C. H. ChernoskY. , pfedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, mistopredseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, mistopredseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Marek, neetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacir, pravni radce. Temple, Texas.

Ueetni vS,bor : Rob. Cervenka, West, Tex.; W. Nesuda,Dallas,Tex.; Stepan Valeik, Houston, Dozorei v:Gbor : J. H. Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabanek, Ennis, ; F. Aneinec, Houston.

Tisk. v:c,b.: Karel Lainovskcr, Ennis •' John Gajcvsk3',, Orchard; Jos. Krusinsky, C. Christi.

1. Pokrok Texasu, Jan Hornak, Fayetteville, Tex. Schuze se kona 2. nedeli v me's.

2. Kopernik, Jos. Pokorny, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shilze se konl prvni nedeli v mesici.

3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, EU., Texas. Schtize se kona prvni nedeli v mes.

4. Karel Havlieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Schilze se kona prvni nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Mor. Bratri. J. A. Hegar, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Du gek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobodv. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Texas. Schuze 2. nedeli v mes.

9. Sloven, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. SchUze 1. nedeli v mesici.

10. Texasktir Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 11. Svojan. J. Horelica, Flatonia, Tex., Rt. 1, Box 57. Schuze 2. nedeli v 12. Dubina. C. A. HAbernal, Weimar, Tex. 13. Texaska Orlice. Vine Marek, Dime Box, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Rogers, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

16. BHA Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schtize 3. nedeli v mesici 17. NovSr Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mesici.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Halletsville, Tex., Rt. 6. Sehtize 2. nedeli v mesici.

20. KomensV. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Sehtize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalaeV. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schfize 1. nedeli.

22. Jiri Washington. W. Renz, P. O. B. 335, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. ned. kai. 3. m.

23. Nova Morava John Trlica, Rt. 5. Schulenburg, Tex. Schilze 2. nedeli kaZdS, mesie.

24. C'eskjr Prapor. Chas. Navratil, R. 4, Ternple,Tex. SchUze 1. nedeli v mes., v 1 h. odp.

25. Ennis. W. J. Hejny, R. 2, Box 129, Ennis, texas. SchUze 2. nedeli v 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zaves14, R. 3,Shiner.

28. Karel Jona g. John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Schnze 2. nedeli v mes. o 2. hod. odp.

29. Praha. Frank Kolenovsk‹,,, R. 2, Box 43, Taylor, Tex. Schitze 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Taiton, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovann. E E. Bushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Selifize 2. ned. kaZ. 3. mes.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schuze druhou nedeli v 33. Hvezda miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schuze 2. nedeli 34. Slovangti Bratri. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

35. Novo Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. stredu.

37. Nova Vlast. J. M. Zapalae, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schuze 1. fiter;c7 v mesici weer.

39. Bedrich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtize 2. ned. v mes. v 1 odp.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovskfr, El Campo, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex. Schuze 2. ned v mes.

42. Moravan. John. Machae, R. 1, Brookshire, Tex. Schuze 2. nedeli v 43. Bratrskii. Podpora. Fr. Dressler, .E", r•Alnr"".

44. Cull. Bratri. Fr. Langer, New Dim, Star 1Zoute, Tex. Schilze 2. nedeli v mes.

VESTNIK

45. Vlastenee. J. H. Eta, H. 2, Yoakum, Tex. &Hue 2. nedeli v 46. Volnost Zofie Hluchan, Box 354, Sealy, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vyg ehrad. Anton Miehalik, Box 165, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici, odpol.

49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, Rt. 1, Rowena, Tex. Schfize 2. ned. v mesici.

50. Pokrok Pierce. Jos. Barto g, Taiton, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Schuze 2. nedeli v mesici.

53. Ces14. Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. 1Ivezdnaty Prapor. Louis Svaeina, Penelope, Tex., Rt. 1., box .55. Schfize 1 nedeli.

56. A B Janosek, Clarkwood, Texas.

57. Jan Hus. Jakub Ciiek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

58. Columbus. A. L. Matu gek, R. 1, Wharton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

59. Bratii Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratii Svornosti. J. M. Vagina, Wallis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Floresville, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

62. Rozkvet. E. J. Denke, 1217 Ave. A, Galveston, Tex. Schuze 1. stredu v mes. v 8. h.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, Home, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matoeha, R. 1, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th.

Str., Waco, Texas.

67. Bratri Svobody, Frank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. Schtize 1. ned. v mes. 2 h.

Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. Hy. Dudek, Roger. 2 nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Prikryl,Penelope. 1. ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.l. Cameron, Texas. Schuze :2 nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour, Tex.. Schilze 2. nedeli v mesici.

74. Svatopluk Cech. Jos. Franta, Halletsville, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

75. Svoboda. Joe Pacha, R. 3, Box 18, Bartlett, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

76. Neodvislost. Chas. Kiiian, 2409, 8th Str., Wichita Falls, Tex. Schnze 1. ned. v 77. Hvezda Praporu. Raymond Pribyla, R.2, Bomarton, Tex. 78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovolsky, Tex. Schuze 1 nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek Rt. 2, Corpus Christi. Tex. Schilze 1. nedeli v mes.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet RfiZe. Arnold L. Franck, Rt. 2, Needville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

82. Cechii Domov. Vaclay Strune, R. 6, Ennis, Tex. Schitze 2. nedeli v mesici.

83. Srdee Jednoty. Jos. HrubSr, Columbus, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas. Frant. Vodieka, 2107 2nd Ave., Dallas, Tex. Schuze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, Rt. 1, Knox City, Tex. Schize 2. nedeli v 86. Slovanskc, Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tern4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, 816 N. Second St. Temple, Texas.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v mes.

89. Riiiov:Ni Dviir. Anton Ulienik, R. 1, Box 101, Rosebud, Tex. Schuze 2 nedeli v mes.

90. Slovanska SdruZeni. Frank PustejovskST, Tuxedo, b. 76, Tex. Schuze 2. ned. v mes.

91. San Jacinto. IL J. Lo gt'ak, b. 306, Crosby, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanii. Albert Silhay ST, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schiise 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY*, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 94. Dennice. Jos. Blaiek, Wheelock, Texas.

SchUze 1. nedeli v mesici.

ye stredu, dne 28. iinora, 1934.

95. CeskY Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex Schfize 2. nedeli v mesici 96. Krasna. John Marek, R. 1, Rosenberg, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 97. Placedo Joe. L. El gik P.O. Box 105 Da Schfize 2. ned. v mesici Costa, Te-as.

98. Vitez. Ant. B. Smejkal, Rt. 1, Box 311, Victoria, Tex. &Hue 2. nedeli v mesici.

99. Radhogt'. Eddie Neuvar, Halletsville, Tex..

Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok MladeZe. Tom El gik, R. 2, Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. v 1 h.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paelik, Gain.esville, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

102. Hvezda Mladde. Jos. F. Machii, Bo g 44, Coupland, Tex. 103. Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Sehfize 3. nedeli v mesici.

104. Texasgti Bratici. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. John Pla gek, R. 1, Box 104, Chrisman, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

106. Cechomoravan. Frank Doeekal, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. 1Vlieulka, Floresville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

108. Jai PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

109. Gen. Radecksi Em. Fojtik Rt 4 Granger 110. Jan RosickY. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrehlickSr. Stepan Valeik, Alief, Tex. Schfize 1. nedeli v 112. F B. Zdrfibek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Schfize druhou nedeli o 1. hod. odpo.

113. Pokrok Beasley. J. S. Kubelka, Beasley, 114. Vyzovice, Marie KaEra, R. 1, Box 42, Richmond, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka7, Garwood, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgae, R. 3, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mes. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Tex. 119. Slovanska Prilditost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

120. Pokrok Deanville, Jos. Balcar, R. 1, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Feleman, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. 123. Vgeslovan. Dom. Vydrfal, R. 3, B. 56, Flatonia, Tex. Schtize 2. nedeli v mes.

124. Slovanskc, Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Tex. 125. Touha. Louis Lukas. Box 36. Westhoff.

Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

126. Duboq Haj. Josef Fait, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Tx. 128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart, Tex. Schuze 2. nedeli v 129. Ladimir Klaeel, Frank Zikeg, Wheelock, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Bougka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo Hy. Sladek, Jr., R.' 2, Box 82, Thrall. Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Kogt'ak, R. 3, Waller, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Schuze 1. ned.

134. Bratrejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas.

Schilze 2. nedeli v mesici 138. Vytrvalost. C. M. Srubar. Ganado, Tex. 139. V Boji za Svobodu. Miro. Svoboda, Danbury, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. Cechoslovak, Jos. Jed, Sealy, Tex. Schtize 1. nedeli kahle tri mesiee.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Str. Houston, Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

143. Primal. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavic, Robert Skuca, .61ada, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope, Tex. Schtize 1. nedeli v mes., ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Mrs. Anna Von Rots, 3910 Ave.,0 1/2, Galveston, Tex. (1. ned.)

147. Tom Ventrcek. Jourdanton. Teaxs.

1. nedeli v. mesici.

148. Elmaton. Frank Hlaek, Blessing, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned 150. Mrs. A. * Strouhal, Woodsboro, Texas.

Schuze 1. nedeli v mesici.

151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schuze 1. ned. v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. J. R. Barton, Rt2, box 116, Alice, Texas. Schilze 1. necieli

ye sti'edu, doe 28. unora 1934.

VESTNiK

LE- KAitI SE NESHODIJA Kdyi deti jsou nervosni a mrzute, boleni a jine znamky nezitgivnosti ski ipajl zuby, nepokojne spi, maji ztraceji chuti k jidlu, nafikaji si na svedeni nosu a urstfi, mnohdy doktoii se neshodnou, ge tyto (Teti maji Zervy. Ani matky, ktere fizkostlive ditky vychovavaji, nechti pustiti, ge by jejich deti trpely touto nemoci. Jisto v gak jest, ge ye vetgine pffpadu, vgecky tyto znamky zmizely uo nekolika davkach "White's Cream Vermifuge", nejjistej gf prostiedek pro vyhnfini viech druhy es ervii. Jestli vase dite ma tyto snaky, zkuste tento ne gkodnY, vyzkougenY prostfedek. Lahe y stoji 35 centii. Lek na sklade u Old Corner Drug Store ye West, City drug and Jewelry Company, Tenple, Texas, a ye viech lekarnsich. (4) NACHLAZEN1 — KAS'EL.

ase

rovy

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epsanY refolueni vYbor faNova Morava Cislo 23, S.P.J.S.T., timto projevujeme svou hluboce citenou soustrast nad ztratou nenahraditelnou, pozfistalyrn, manielce, ditkam a pfatehlm na geho zesnuleho bratra Josefa Muehisteina, kted nahle a neoeekavane zemiel, dne 11. anora ,po kratke nemoci.

ZesnulY bratr byl fidnfrm Menem nageho fadu, mu g uvedomelY na poli narodnim a obeanskem, kted mel vidy na parneti povinnosti sve, a nezavdal pfleinu nikdy k geleni toho, g e jsme jej pfijali do fad nagich.

Porfistala manielka a ditky, necht pfijmou na gi hluboce citenou soustrast' a ujiSt'ujeme vas, ge fad nag sdili vas velkY zarmutek s vami.

Lest pamatce jeho!

Frank J. OlgovskY, Emil Vrana, John J. Trlica, resolueni vy'bor.

Endicott, N. Y. 11. led. 1934.

Mame zde velice nezdrave poeasi. Ja jsem jiz nebyla 3 tYdny z domu. Dostala jsem kagel ge cele noce nespim a mot mne bolelo na prsou. Po pkilo geni naplaste z Nonat se mne velmi ulevilo. Posilam $5.25 na 5 tyeinek bych mela sobu. S pozdravem Mrs. Christine Mundell 117 Rogers Ave. S malinkYmi ditkami pri nachlazeni Yiaplast' z Nonat velice no/wa ge, kdyg se jen lehce na platno potie a RESOLUCE SOUSTRASTI. necha na prsiekach dokud drgi.

Pause mast s timto Trade Mark je My, nigepsanY resolueni vybor fapravi. du Slovan Jihu, eislo 26, projevujeme timto upfimne citenou soustrast vgem pozfistalYm nad ztratou man gelky, matky a babieky, a nagi spolusestry Anny Krupove, Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte 'se Vageho ktera zemfela dne 10. finora 1934, lekarnika neb jednatele, ale nic ji- a ulogena byla k yeenemu odpoe'innett° neberte, radeji pi gte pfimo na ku dne 11. tinora na skilmorskem nagi adresu: hibitove.

MARIE LEIBLINGER & CO. Zminena sestra skonala ye veku P. 0. Box 285, Altadena, California.

67 rokfi po dlouhe a trapne nemoci. K nagi Jednote patfila temef 30 Pi/IRODA STARA SE 0 VSECKO. Byla dobrou elenkyni a vfelou vlastenkou.

Kdyg lidske telo bylo stvofeno, Proto mill pozfistali, necht' je piciroda postarala se o v gecko. Kdyi Vain Utechou, ie nag fad sdili s elovek ma onemocneti, pfiroda da- Vami Vag zarmutek, a tobe mile vit poplagne signaly, aby nas varo- sestro budig zeme lehkou, a test vala. Tudig, kdyi nage deti ye span- pamitce tve. ku skfipaji zuby, chuti k Tato resoluce soustrasti budii ujidlu, trpi bfignimi bolestmi, svedi vefejnena ve Vestniku, zane gena do je nos a prsty, mfi geme pfedpoklaprotokolni knihy a jeden opis budati, ge maji Cervy. Jestli jsme pozilstale rodine. dig moudfi, tak ihned, koupime Utley Za fad Slovan Jihu, cis. 26: "White Cream Vermifuge" a jiste Jos. Koliba ml., i bez nebezueel, eerv y z tela vygeneJ. P. Nedbalek, me. TImto zprisobem uvarujeme se Vincent Doubrava, pfed velkYm nebezpeeim a i osudnYch resolueni vYbor. nfisledkii. "White Cream Vermifuge" stoji pouze 35c lahev a mete tento lek koupiti u: Old Corner Drug v Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ve viech lekirnich.

(2) "Chicago, Ill. — Utivam TRINEROVO HORKE VINO pro galudek a doporueuji je kaAceska jidelna, restaurace demu vernemu Slovakovi i 6echoa pivnice vi. Pi. Zuzana Pavlus." Nedelej714 PRESTON AVE. te pokusy s ZadnYmi proeist'ujiHouston, Texas. cimi prostkedky, ulivejte TrineroJos. Kaut, majitel. vo Hake Vino, ktere behem 44 Telefon: Beacon 31734. let se osvedeilo jako nejspolehliPravidelna jidla a lunee. vel gi lek proti zacpe, plynfirn, neNejlepgi soudkove a lahvove pivo, chuti k jidlu, boleni hlavy, nesparfizne druhy vina a doutniky. vosti a pod. Z'aludeenim Mluvlme eesky.

Ve vgech lekarnach. Jos. Trifler Hoboko stale na skied& Co., 1333 S. Asland Ave., Chicago Zvlagtni stoly pro rodiny.

Ill. Palk U.S. Pr'.

2aludeeni Lek Vrele - doporuceny.

Strana 15,

PREKVAPUJICi teINEK -Dve z na gich ditek trpely pies dva roky poruchami zaZivani. jsme jim ugivati rfizne leky utratili mnoho penez, ale bez vysledkil," pie pan Gust Capizzi z Lodi, N. J. "Posleze jeden pkitel nam poradil utivati stars' spolehlivy rodinny lek Dra Petra Hoboko. Tento mel ye velice kratkem Case pfekvapujici Adinky Byl jsem skuteene udiven, kdyZ. jsem videl jakY pokrok ditky udelaly pti ugivani tohoto leku." Tento dasem vyzkou genY bylinnY lek blahodarne iteinkuje na einnost galudku, podporuje traveni a zvyguje chut' k jidlu. Neobsahuje gkodlive drogy, mute bYti bezpedne clavarn ditkam a nemluvriattm ktere jej rady berou, nebot' ma nrijemnou chut'. Hoboko jest k dostani pouze u mistnich jednatelfi, zvlagte stanovenYch Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washngton Blvd., Chicago, Ill. ( DEVITI DESETINAM DA SE PAEDEJITI. Devet desetin v gech nemoci americkeho lidu muse bYti vystopovano, ge pochazi od zacpy, tvrdi lekali Zama vrhne do telesneho systerna jedy, ktere seslabi kaid .Y organ v tele a nasledek toho jest, ge lehce elovek se stane obeti zarodkii, ktere jej nanadnou. Hled'te pfedejiti zacpe a pfedejdete deviti de g gech nemoci, jejich nasle--tinamv dovnYch bolesti a finaneni ztraty.

HERBINE jest dobd start bylinnY lek, jeng ulevi zacpe pfirozenYm• lehkYm a pfijemnYm zpfisobem. Na prodej v Old Corner Drug Store, West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Tex., a viech (3)

Dr. O. T. Booth zvER

OLEICAR Municipal Bldg..

TEMPLE, TEXAS Levi vgeckv nemoce zvikat a lest k slugbam kdekoliv na Telefon: Dial 3557.

GEO• E • KACIR '

PRAVNIK Vvfizuie vegkere soudni a oravni zalegitosti, abstraktv. nosledni atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS.

C.H.Cherriosk PRAVNIK Vvkizuie vegkere soudni zalegitosti Iliadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies nlici nauroti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

Emil J. Motis OESKt PRAVNIK Poradv

3o

13o ta

Alii:gensoo:td:y viude.

Piljeim $150.000.00 na 6% firokii.

YOAKUM, TEXAS ZVLASTNI NABIDKA! Za pfieinou roz gifeni adresafe dam odmenu 50 tenth za 10 jmen a adres tomu, kdo pale $1.00, dostane za $1.50 tOUPALOVA LINIMENTU Tato nabidka jest dobra na kratkou dobu, proee g jednejte hned. Poglete eek anebo M. Order s objednevkou na: 'JOHN tOUPAL,

Caldwell, Texas.

(dz)

Kdy2 Vam prodame nag i slutbu, snahou nagi jest dati, co Vem path za Vage penize — Z'adria ledajake, prate — ZadnY lacing material. Vgimnete si nekolika na gich cen nine' Bezbolestne vytrl'eni 50c al $1.00. Vypineni od 50c nahoru. Korunky a milstky $5.00 od zubil a vYg e. DobrY chrup zubti $10.00. Zvlagtni $12.00.

J. R. POINDEXTER, zubni lekak Temple, Texas.

Nad Powers Lekarnou,

Nejrychleji do teskeslovenska

BREMEN' EUROPA RYCHLIK eeka. v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete ptimo do Prahy bez pfesedani Nebo cestujte na oblibenYch Expresnich Parnicich:

RED FRONT

HAMBURG - DEITTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK OKRU2N1 LISTKY, TikET1 TRIDA a NEW YORKU do PRAHY a Zpet

$1131650

a vYge. Rovnei pravidelne odjezdy proslulYch kabinovYch lodi.

VYteene g eleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburg-a.

Informace u vageho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD do••••••

1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

VESTNili

Strana 16.

Ozaatiic ni All political advertisiment must b paid in advance.

Niae uvadime kandidity, kteri vas iadaii o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 28.

eervence 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho 0. H. CROSS 7a, kongresnika z 11. distriktu.

Okres McLennan: W. B. MOBLEY za gerifa: GIBSON GAYLE za odhaddiho-vYbereiho dani JOE ALEXANDER za Odhadei-VYberdi Dani JOHN DOLLINS za zastupce cis. 1. okres McLennan J. E. BATSON za okres. superitendenta 'Skol

aOz nani gu ate LACE POZE,i:i7 Cisio 2210. — 100 akru rnichaneho pozemku nalezajiciho se v okresu Hill. 70 akru vzdelano, jedny stavby, cena $25.00 za akr. tislo 2213. — 200 akru 6ernelic pozemku, 180 akrii vzdelano, naiad se na gterkovane ceste, dvoje dobre stavby, Zadno, Johnson trava, dostatek vody. Cena $50.00 za akr.

eislo 2219. — 125 akril pozemku nalzajiciho se na gterkovane caste skoro v'ae rovina, Zadna, Johnson trava, 110 akru vzdelano, jedny dobre stavby. Vymeni se za menCena prodejni $50.0C si za akr.

Mali kufatka: Bile, eerne POHR,EBNi SLUZBA zlute, hnede Leghornky, Ankonky take michane a michane druhv Distinktniho eharakteru, za cen3 velmi mirne.

100 za $6.30. Barred, bile, PartridJest zvykem Edward Pace, dati ge Rock, Silver Laced, bile Wyandottes, Reds, $6.50. Anstrolopes Upinou pohrobnickou sluZbu nejleptmave Cornish 7.00 za sto; poStov- Mho druhu, z eeny velmi mime. no vyplaceno. My posilame C. 0 Jsme nejlepe•vypraveni nejmoderD. a take posilame 25 a 50 kuta- nej g imi pohfebnimi auty a v gemi jitek v pomeru za stejnou cenu sta nYmi potfebami, vykonavati prae kuratck. Von Mindens Hatchery spolehlive, moderne a patfiene.

Fayetteville, Tex. (16-dz.)

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, e'en S.P.S.S.T. Jednoty BO"' Tabak listoirk mam na pro- .0.1111.1431101.1111111.04111111.....S.o ■-0.0.00.001.09/.0006 dej; pgte si o vzorky zdarma. Cegir TAROKY miitete opet dona tabaku 20c, 15e, a 10c. Dovozne stati za $1.75 hru, pottou vyplaneplatim. John Hradek, Portland, eerie. Objednavky posilejte na Oe(dz) Tenn.

(14-17pd) choslovak, West. Texas.

Podekovin

IERVENKA A VANZURA, West, Texas.

Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH,

za kriminalniho okres. navladniho.

Okres Matagorda.

OSCAR BARBER* za Okresniho Soudce — County Judge.

R. A. KLESKA

RYCHLE

ZASTAVEN! S pomoci bezpeCne, spolehlive pilpravky jet pfina gela nlevu tisictim po vice jak 50 let.

Vihorna pro deti. NeobsAhuje gkodlive drogy.

Dostaiite si dnes. 25c a 50c.

Videjte jen pravi

za VYbereiho Dani — Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisate — County Commissioner.

HARRIS MILNER za Serif a — Sheriff. tomicfm

mAir,---mm-Askm,-7-7,--tosattm,

ye stredu, dne 28. imora 1931.

Timto vzdavame dik vgem nagim piateliim a znamkm, ktefi nas v naem velkem zarmutku pii ztrate nagi manielky a matky potegili a ji tea k poslednimu odpoeinku doprovodili. Tei dekujeme panu faraii Viltovi za fee v dome smutku a na hibitove, a zpevaliim za zazpivani pisni. Srdeenk dik tei bratru piedsedovi panu Fr. gefelkovi st., za fee na hibitove za fad Laskavost Cis. 70. S. P. J. S. T.. Neche pfijmou tei nas dik vgichni dirci kvetin a kytic.

Truchlici mantel, JIRI gABRgULA A DITKY.

41

Dr, Uvedomuji hudebniky, delame natrubky (Mouthpieces) ktere ima g e hrat1 nekolik hodln bez pro v g echny plechove nastroje, na anavy. KrasnY solovY ton. Spravujeme vg echny nastroje, tea zlatnicke a hodino,fske veci. Pi gte o podrobnosti na: Slovadek Music (11-dz) House, Waco, Texas.

SEVERUV BALSAM PROTI

KAKI

Zadejte u sveho lekarnika. objednivce pfimo, uved'te jmeno lekarny.

W. P. SEVERA CO. D..5 Cedar Rapids, Iowa

Oznameni umrti a dikiivzdari.

Hlubokkm ialem sklieeni oznamujeme vkm piatehim a znamkm, ie se Finn Bohu zalibilo povolati k sobe nakho draheho otce, dedeeka a pradedeeka

JOSEFA H. MACKA, DIVADELNI KROUZEK "HLAHOL" V HOUSTON, TEXAS — sehraje — v adove sins Pokrok Houstonu

ned 1L ,1a 11. rr x

41

hru pod nazvem Nie

6L

nova'

Obraz ze 'Zivota, o 3. jednamich. Napsala B. Rajska-Smolikova, OSOBY: Sokol, statkar, Handi, jeho Zena, Slavek, zvanY "Kane", jejich syn 8merda, hajnY, 8merdova, jeht) 'Zeno, Fred Larson, fibroavY raiser, Stela Blanche, fil. hereeka,

br. F. Olexa, ml. p., ses. F. Olexova br. E. Olexa br. F. Olexa, st. ses. A. Kelnarova, br. J. KaS"par ses. L. RM.

Dej za na'Sich dna v pOhranienim lese, zvanem "ZalibenY" Zaeatek ve 4. hod. odpoledne. — Srdeene zve,

Po divadle zabava.

VtBOR. " ex

kterk zemiel dne 1. tinora 1934, ve staii '78 let. Pohiben byl 2. /Mora na Narodnim hibitove v Seaton za hojneho stenstvi piatel a znamkch. Pohiebni obiady jak v dome smutku, v kostele a na hibitove vykonal dp. farif F. J. Kostohryz. Zesnulk narodil se v Lutonine na Morave, dne 16. zaii 1855, a oienil se v roku 1873, pojav za manielku Marii Mikeskovou. Do Ameriky se pfistehovali 18. dubna 1892, a sice do Caldwell. V roku 1896 se piestehovali do okresu Bell, kdei pfebkval po vetginu easu welt° dalkho iivota. Jeho manielka zemiela v roku 1916. Od to doby bydlel po vetgine u svkch ditek. Posledni dobou bydlel u svoji dcery pani Albina LeSikarove v Seaton, kdeZ take dokonal svou pozemskou pout', asi po 4 mesice trvajici nemoci.

Proto timto vzdavame srdeene diky eleniim fadu Cesskk Prapor Oslo 24, S. P. J. S. T., ku kteremui kadu zesnulk patfil a byl jeho zakladajicim Menem a tei prvnim pfedsedou, a elenfim fadu cis. 41., za navglevovani zesnuleho po eas jeho nemoci a pak za doprovod na posledni misto odpainku.

ZvlaStni pak dik vzdavame rodine pana Karla Motla za vkchnu jejich eastou vypomoc a potechu, jak v nemoci, tak pifl pohibu. Dale srdeene dekujeme dp. farifi F. J. Kostohryzovi, za jeho krisna, slova pronekna, jak v dome smutku, v kostele tak i na hibitove. Dekujeme vkm, ktefi flint byli jakjhultoliv zpitsobem napomocni v nemoci, a za doprovod jej na jeho posledni misto odpoeinku. VSem volime: "Zaplat' Pan Bilh!"

J. F. Macek, a F. A. Macek, synove; Albina LeSikar, dcera; Rosalie Macek a Anna 7k1a cek, smelly; 8 vnukii a 1 pravnuk, ti portistali.