Or ariSlovanske Podpor jtciJednoty Statu Texas. 411hfe .0
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 21. finora (February) 1934.
CI LO 15.
GEORGE WASHINGTON ,
AMERICKtCH dejinach mesic anor je pamatnYm mesicem, nebot' v aV noru narodili se dva muL, kteti v pravy eas postavili se v eelo narodu a zachranili jeho byti. Jifi Washington udinil tak v podatcich SpojenYch State, uceliv be2Peene jejich zaklady, Abraham Lincoln ueinil tak v polovici minuleho stoleti, kde ocikepenim Jihu spojitost techto katil byla katastrofalne ohraena. Kdato na mnohYch pofilickYch velikanech podobneho vYznamu u jinYch narodu 1pi vgelijaka skvrna, oba tito amerieti statnici jsou yzacne charaktery, lid& "bez bazne a hany". Nejsou ani mohutn'mi postavami vag nive vymluvnosti a bezohledn'ch &nil a pfi torn lecjakYch vad, ani nejsou na druhe strane 2adnYmi "eitankovYmi" postavami nadpfirozenYch ctnosti z onoho sveta, velebitelnYch raznymi kazateli a ueiteli v "sunday schools", nYbet oba jsou skrz na skrz lidgti, yznegene povahy proste demokraticke, prase idealy rozumne mu'Inosti. Diky cele kade spisovatela, kteki nam za poslednich tficet let odhalili praveho Jitiho Washingtona na zaklade jeho vlastnich dennika a zapiska a spolehliv'ch fidaja soudasnika, jsme dnes jil zbaveni gosacke pfedstavy, kterou na dosti diouho dobu °deli Washingtona, vYrobci 2vanivYch pohadek o hochovi, kterY nikdy nelhal, o sekyrce a tfegni o schvacenem hfibeti atd. Weems& prvni 2ivotopis Washingtona doOkal se pohfichu padesati vydani, a proto neni diVu, 2e cele generace namely praveho nazoru o nem. Weemsova kniha byla vrcholnYm vzorem one literatury gkodlivYch nepravd, jakYmi se hemk v gechny stark knihy pro "Sunday Schools." Weems udelal z Washingtona ditankoveho "hodneho ho gieka", kde-to skuteenY Washington byl prav' kolonielni hoch, ktery se syYmi pea sourozenci netotikl b'ti 2adnYm bezkrevnYm "vzornYm ditetem." Rodide jeho byli prosti, kruSne se lopotici lido. V domku, kde se Washington narodil dne 22. unora 1732, byly tfi pokoje dole a nahote podkrovi, v nemi spaly dell, ja se nesmely na,hle a neopatrne posaditi na sv'ch lokch, nechtely-li se udekiti hlaYou o tram. JIM prvorozenY z deli, zdedil svou vYbornou povahu se strany mateiny. Mary Ballova byla 27 let, kdy si 6. bfezna 1731 vzala vdovce Augustina Washingtona, o 10 let star giho. Mary nemela easu mazliti se s dettni. Musila vakit, pfist, tkat, prat, it gaty detem a mela pine ruce jine prace, jak v ankh pionYrskYch dobach na domovine v Bridges ,creek ye virginskem okresu Westmoreland se rozumelo samo sebou. Deti musly poslouchat, nesmely se pki 2adnem rozkazu ptati "proe?". Deveata nosila gaty zpola lnene, zpola vinene, ho gi oblek ze dvou kusil sestavajici, k nemu2 se jen v zime pkidaly boty a klobouk. Kdy2 bylo pfili g zima, vzaly se proste dvoje gaty na sebe, kind' dostall misto jednoho paru kalliot dvoje nebo
troje. Matka byla rano prvni na nohou, posledni spat. Brueela a hubovala od rana do vedera a g do smrti. DYm.ka byla jedinou jeji Utechou. Ale jeji vzacne vlastnosti pkiskromnosti a lasky ku pravde piegiy merou na Jitiho. Washington v 16. roce mel po chozeni do Akoly a pustil se do zememetidstvi, ktere tehdy bylo blagi dkevorubstvi nezli poetakstvi. Pak se dal k virginske milici, a r. 1752 mistoguverner Dinwiddie udelal oblibeneho mladeho vojina majorem a generalnim adjutantem, jen mel na starocti jeden ze etyf vojenskYch obvoda statu. Kdy't general Braddock pki gel roku 1754, aby kidil boj s Francouzi, deroucimi se do Virginie, vzal Washingtona do sveho Stabu, a tak Washington nabyl hodne vojenskYch a valeonYch zkugenosti. Kdy2 poeal spor mezi osadami a Anglii, Washington zahy se postavil s pinou rozhodnosti na stranu osad, ackoli zrovna jako jini pfedaci tehdej gi diouho touiil po smirnem vyfizeni. Dne 1. srpna, 1774 byl zvolen do prvniho kontinentalniho kongresu, v nertil die doznani Patricka Iflenryho "byl nesporne nejvetSim maem" co do zdraveho itsudku. I elenem druheho kongresu se stal, ale ne na dlouho. Po desitiletYch tkenicich propukl zjevnY boj. Nyni bylo tfeba silneho nej yyggiho vadce, kter' by aspori na eas dovedl nechati osadniky zapomenouti na nej/Th,vnefai vec tehdejaiho osadniho ta, — Zarlive mistni vlastenectvi kaide osady. Kontinentolni armada musila dostati velitele, kterY by svYm osobnim vlivem strhl do boje, dosud vedeneho jen staty novoanglickYmi, i staty stkedni a jinni. Nov' vrchni velitel armady byl obr postavou, pfes 6 stop vysokY, valneho, klidneho chovani aristokratickeho. Odhodlane sevtene rty a pevna, brada svedeily o dokonale mravni a telesne odvaze. Nem& velkeho vzdelani, ale zdravost usudku a solidnost jeho vedomosti byla znamenita. Nebyl rozenYm statnikem, ale zdravY rozum povznagel jej ku genialni vY gi. Uznav neco za spravne, gel za tim sam, pevne a trpelive. Nikdy nemohla mu byti vyditana pkenahlenost nebo osobni 'vrtochy. Dovedl nesti velkou zodpovednost, rekovne sna gel nezdar i neoblibenost. "Poralka je pouze davodem k novemu napeti sil. Podruhe to udelame lepe." Tento jeho duch a jeho schopnost vojenske administrace rozhodly o viterstvi v nastalem zapase. Vzdanim se Britt dne 19. fijna 1781 valka za neodvislost byla skondena. Chtej nechtej, vgichni lido tehdej gich dnit musili uznati, nejdulektejaim dinitelem konedneho vitastvi v boji revoluenim bylo osobni vadcovstvi Jikiho Washingtona. Historie nam dnes kika, .Z.e Washington sice nebyl nej vetgim duchem sve doby, — Franklin jej pkedell v torn smeru; nebyl nejva gim ani co do sily, energie a bystrosti ducha, — v to pfidine Be-
nedict Arnold jiste nad neho vynikal; nemel take vojenske zkil genosti, jakou mel Charles Lee nebo jini. Ale za to mei v fAasne mike onu silo charakteru, ktere y tech dobach bylo nejvice potfebi, jeliko2 tau ziskal si la,sku vojska a naprostou dilveru vgech spoluobdania. Nebylo v nem ani stinu hrube ctiMdosti, kaIdY musil mu pfizna.ti nejupkimnejk snahu slouNti zemi a narodu, jako vernost k vyteenYm cilum, ve ktere nic jej nedovedlo rozkolisati. Neznal ani Zarlivosti, ani msty, zkratka byl tak skvelYm charakterem, jakYch jen Indio se vyskytlo v dejinach sveta. Dne 30. dubna 1789 Washington poprve skladal presidentskou pkisahu, po etyfech letech podruhe, ale po techto osmi letech presidentske sluthy naprosto odmitl tketi lhutu a stanovil tim neptekroditelny meznik vgem syYm nastupcum. Nikdo si nesmi mysliti, ze po valce ve SpojenYch Statech nastaly idylicke doby, a 2e Washington svoje presidentska leta travil v pohodlnem klidu, davaje se jen obdivovati a zbariovati. Historicka pravda je zcela jina. Zla byla prni leta mlade americrepubliky, ktera — die vlastnich siov WashingtonovYch — si podinala "jako mladY dedic, jen si vede bujne a lehkomyslne a hejti tak, ze cela jeho povest se ocit'uje na pokraji zkazy." Washington musil varovati staty, aby si uvedomily, zda "chteji byti vaIeny a zdarne prospivati ei zda chteji byti opovrlene a hidne." Kongres den ode dne byl chladnej gi. Namel ani sily, aby mel staty k provedeni podminek mirove smlouvy a k zaplaceni dluha cizim zemim Dnes se divame na Evropu pies rameno, ze se snail vyvleci se z take povinnostidluhtit valednYch, ale Spojene Staty pied 140 lety nebyly lep gi. A za to kongres tehdy upadl v cizine v opovr2eni, Amerika byla bez flay, a evropskY svet eekal jen, kdy "Spojene" staty se zase rozpoji. Vypadalo to skuteene podie toho. V jednotlivYch statech day zmociloval se vlady, zakonodarna telesa vrhala se na ti gteni papirovYch nez, zrovna jako Evropa po svetove valce, a dopoug tela se jinYch hospodatskych hlouposti. ("Funding Act" z roku 1790 snail se pak zaplavu papirovYch penez, jich2 bylo v obehu za 78 miliona dollart, vylediti staenim v pomeru 100:1). Staty se mezi sebou hag tefily o hranice a kladly si navz6,jem obchodni zavory jeden vaei druhemu, ai konedne zasluhou Washingtona a jinYch velkYch muiu dog lo k federalni konvenci ye Fiiadelfii v kvetnu 1787, kdy bylo nejyYg jii na Case Nelze disti bez hlubokeho dojmu tehdej gi siova Madisonova: "Nag e situace se kaldYm dnem stava kritietej gi. Do spolkove pokladny neptichazeji 2adne penize, pro spolkove ifrady nema nikdo Acty, a emYSlejici lido jednomyslne se shoduji v torn, Z'e dne gni konfederace se vikla v sa(Dokoneeni na str. 13. ) mych zakladech.