Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W2st, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.
la
WEST, TEXAS, y e sti-edu,
B
AMERICKE demokracie bude v2dy, z jakYch poeltku se Lincoln vyginul k presidentstvi. Narodil se 12. Unora 1809 v nejprimitivnej gi pionYrske chi u Hodgensville, Ky. Kdyt mu bylo osm let, rodide se ptestehovali do Spencer County v Indiane, bliZe Gentryville. Zde domov LincolnovYch byl stejne primitivni: nemel ani oken, ani dveii, hoch spal na loZi z listi a slimy. Rok na to neznama epidemie oloupila jej o matku, a pies rok o d ye leta stargi sestra Abrahamova pedovala o domacnost. Pak se Thomas Lincoln podruhe olenil. Vdova Sarah Johnstonova z Elizabethtown, Ky. pkigla s tiemi detrni, ale piinesla te2 laskave ovzdu gi a radost s sebou. Mimo jine povzbuzovala Abrahama v jeho vzdela\Tani se, na ktere otec dosud hledel jako na zbyteene mrhani Casem. Abraham chodil do gkoly jen rok, ale naueil se tam Gist, a psat a -poditat, a dal gi podal dohaneti detbou. Mel dobrou pamet, hodne pkemY glel a pilne se cvidil v nabytYch vedomostech. Jinak byl Abraham "pravy kluk", kterY mel rad g vandu a do nadenidiny nijak nebyl zamilovan. Pracoval doma nebo na sousednich farmach, Mal klerka obeas v Gentryskein obchode, a kdy mu bylo 19 let, provazel syna obchodnikova na ceste do Nove ho Orleansu. Tehdy poprve poznal otroctvi a byl svedkem draZby na otroky, cot* v nem vyvolalo pevne rozhodnuti "pokadne uhoditi" do tohoto systernu, naskytne-li se mu kdy k tomu pkilektost. Na jake 1830 rodina se stehovala do Illinois pobli2 Decatur, a zahy na to Lincoln jal se zkougeti sve gtesti v New Salem bliZe Springfield. Tam zakusil prvni zlY nezdar obchodni a na to i mnohem hor gi ranu dug evni, ztratu Rutledgeove, je2 kratce po zasnoubeni s nim nahle skonala. Zotaviv se z taker° tohoto du gevniho otkesu, Lincoln venoval se politice a pra ytim. Byl poslan do zakonodarny r. 1834 a. tkikrat znovuzvolen; na podzim 1836 byl pkipugten k provozovani pravnictvi, naea v dubnu1837 pfestehoval se do Springfield. Politicky byl pkislugnikem menginy, strany Winer; viral irlohu jak ve state, tak v narode hrali tehdy demokrate. V listopadu 1842 olenil se s Marii Toddovou z Lousville, Ky. Pravnicka, povest Lincolnova stale stoupala, a take v politice jeho yYznam stale rostl. Spor o otroctvi, uklidnenY roku 1820 "Missourskym komprorthsem," stale doutnal pod povrchem dohody. Roku 1850 znovu Jihu se podakilo utlumiti v gechen odpor proti jeho zamilovane instituci. Wide' senator illinoiskY Stephen A. Douglas, touZici po presidentstvi, chtel si zajistiti pinou podporu Jihu a proto podal "Kansas- Nebraska" pkedlohu, ktera, mela za ireel odstraniti v ge, Cim by otroctvi bylo uvadeno v nevaZnost. Na pude Kansasu, prvniho z novYch trzemi, Z'adajicich za uznani za star., do gio ke krvav3im bar.= mezi severnimi osadniky, z nichZ YCHOU
unesday) 14. unora (February) 1934.
r,o 14,
, 71A.TY
nekteti byli podporovani protiotrokakskYmi spolky, a "border-ruffians", pkichazejicimi z Missouri. Republikanska konvence ye Filadelfii (tak se nyni pojmenovaly oposidni Zivly) nominovala Fremonta za presidenta a Lincolna za vicepresidenta. DemokratickY kandicat a otrokakska, strana site zvitezila, ale bylo to osudne viterstvi. Douglas, jen svou pkedlouhou doma vzbudil nechut' proti sobe, napravil si povest tim, 2e se zasadil o svobodnou Ustavu Kansasu, kteremu melo bYti otroctvi vnuceno pies jeho vuli. Repunyni pottebovali utuZiti sve lady.
,---, v rrern
„.._
PtemSrglig nekdy za veeera, zda byl jsi lep§i neZli veera? PtemS7'Slig nekdy o svern Ziti, jet mono sluncem prosvititi? PtemV1g• nekdy prod jsi Lady? Odpoved' najdeg vgady, vgady! Josef Prchal.
Svolama konvence, jet' nominovala Lincolna za senatora. Tehdy Lincoln dne 16. eer y -vna185proeslu 't,vkere poprve vyhlasil dle pravdy, ze narod mu si se rozhodnouti: "Duni rozdelenY sam v sobe neobstoji, vlada nerntZe trvaie zustard zpola otrokakska a zpola svobodna." Odmitaje vYstrahy v gech tichoglapkil, postavil vyber: bud' otroctvi xiebo svoboda, bud' pra,vo nebo bezpravi! Odtud poeing, Yost soupekil a nenavist neptatel LincolnovYch, ale odtud take poeina historicka nesmrtelnost Lincolnova. Obdanska valka byla nevyhnutelna. Poealy proslule debaty s Douglasem, pozornost naroda obracena k Lincolnovi, o nem2 soudce Davis tehdy prohlasil: "Lincoln ma vice zdraveho rozumu (commonsense) ne2 kterYkoliv jinY mu2 v Americe." Douglas byl vYbornY keenik, s dlouhou parlamentarni praxi, Lincoln byl merle nadanS7 hlasove i zeviief6kem, ale jako byl o osm palcu vetg i nez Douglas, stejire jej ptevyAoval brawl Oil sy Ych tvrzeni, hioubkou
myglenek a zachrannYm humorem. Pies to, kdy dne 16. kvetna 1860 se gla se narodni konvence republikansk6„ dve ttetiny blast( mely byti, jak oaekavano, dany Sewardovi. Ale jiZ psi ttetim hlasovani Lincoln dostal vetg inu. Na navrh New Yorku, kde pted tim 27. Unora Lincoln pronesl v Cooperove stave v New York City jednu ze svSrch mistrovskychreci, nominate Lincolna za presidenta prohla g ena jednohlasnou. V demokraticke strane do go k osudnemu rortkikeni hlasa, a dne 4. btezna 1861 Lincoln byl uveden v iltad presidenta. Jih na to odpovedel oatepenim, novS7 narod "twin& otrokatskS7" ohlasil svou oddelenou existenci. Rozpoutala se valka, za ktere Lincoln projevil stejnou silu ducha jako Washington za valky revoludni. 26,dne nezdary jej nezviklaly. Dobyti Atlanty 2. zaki 1864 a Sheridan& pfekotnY postup trdolim Shenandoah usnadnily znovuzvoleni Lincolnovo, jehoi lidove. vetg ina byla skoro pal milionft Nyni, kdy se Jih rozpadaval, day ovg em nechtel rozumeti mirnosti presidentove viral nepkiteli. Jako pied tim za nezdarti valeenYch, stejne i nyni by' Lincoln ptedmetem irtokfr nevedomosti a zloby. Lincoln znal hluboce pohnutky a city lidske, Ceti jasne ye hlubinach du gi, a proto tak glechetne jednal, — pkili g uglechtile, nee aby to mohla chapati nizkost a gpatnost nespokojencti a °di:dr-cu. Dne 9. dubna 1865 hlavni armada Jihu se vzdala. Za g est dni na to Lincoln byl mrtvolou. Byl zavraZden od gtepeneckYm gilenYm vagnivcem J. Wilkesem Boothem, ktery zasadil tim nejhor g i ranu Jihu. Bolest vztek lidu slepe obratily se proti poraZenym, a to spolu s yypoditavou ziskuchtivosti j edkteki vyuzili dame nalady, melo v zapeti, ze proti Jihu vystoupeno s drsnYmi kroky, jich2 by byl Lincoln nikdy nepiipustil. Rekonstrukci o yladlo heslo "Beda jokemoienYm!", co2 vyvolalo mnoho utrpeni a bidy. Smrt Lincolnova byla tudi2 velkYm negtestim pro celY nand, stejne pro Sever, jako pro Jih. Lincoln dal svemu narodu vgechen sytij Cas, vgechny sve vlohy, vgechnu svou sku — a take svilj zivot. Smrt jeho prave svou tragienosti byla velkolepYm zaverem jeho dila pro narod. Vykonal sve dilo spasitelske a spedetil je svou krvi. Jenom yellkani, kteti mnoho vytrpeli, jsou — steel uvesti na geho Karla Havlieka Borovskeho jako obdobu. 26,rlivost, podceriovani, pomluvy, vgechno odneseno bylo tokern Casu, a dnes Sever i Jih stejne cti jrneno Lincolnovo. Koneime slovy Elberta Hubbarda: "Pamatka jeho uglechtilosti, jeho trpelivosti a jeho velkeho, milujiciho srdce jest neocenitelnYm dedictvim spojene zeme. Mel lasku ke vg em a zlobu pro nikoho. Daval lasku, a laska jest jeho odm'6nou. Cest a laska mu rIaleli!"