0 `R • O
ccr.i) (s)-
Entered as second class mail matter, January 3rd 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August,- 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS
e st?edu
(Wednesday) 21. ledna (January) 1934.
CISLO 11.
NEB T? eesito-americkych EpiM 01 ) BPL, ci neW7t — to jest otazka; vic dustojno-li ducha trpeti od steel a prakil zleho osudu, nebo ozbrojit se proti moti a ukonoit je vzpourou? Umfit, - snftt: nic vic — a snankern, teknern', akorieh bol srdce. J. E. S. Vojan. tEMITO SLOVY Hamlet v nejhlubsim dramate Shakespearove - a Zaroveri z T nejvetgich evangelii pesirnismu zahajuje svilj nesmrteln.S7 rozbor jegte nesmrtelnej gi otazky: BYt, dill nebYt?. . . Slad-. law novY pteklad vystihuje klasicky slova originalu, jimiZ nevaham oteviiti '.iho svou knihu, jeliko2 ptilehaji neobyeejne k situ ad oesko-americke vetve. Prve nee lze mlu1t1 o desko-americkem gkolstvi, 0 desko-americke literatute a viibec o vsem moZner) cesko-americkem, nutno si zodpovidati zahla,dni otazku: BYt, di nebYt?, 'via me se addati chrniarnemu pesimismu, kterym uchva,ceno bylo i dosti z na gich nejlep gich muZil, et mame vysoko zdvihati prapor bojechtive touhy po 2ivote? To tteba nejdtive rozhodhouti, protok nema-li na g zdej gi zivot smyslu, jest i nesmyslnYm mrhanim energie v gealien ten na g' zapas. Otazka zni ciste Shakespearovsky. By:. CI nebYt? Jest nas dustojnej§i poddati se v teto zemi, ji2 osud ueinil novou na gi vlasti, bez zapasu drtive sile arnerikanismu ci vzeptiti se tomuto ptivalu a zachraniti narodni svfij Zivot, udrkti zde sve2i to haluz ee,skeho naroda, zavatou za slanou ttni Atlantiku? Mame zerntiti, spat, a spankem Cm ukonciti bol srdce — ci mame vzchopiti se k nsilne 'maxi, jeZ ‘udrZi nas phi 2ivote? — Jsou nas tu celkem til tabory. Tabor Smr4i pojima ty kdo bud' nernaji citu pro samobytnost eeskeho naroda nebo kdo oddali se chorobne resignaci nebo koneene kdo vedome dali se uchvatiti nidivYm dechem praktickeho sobectvi. Ata.k rodina jejich nabYva zany anglickeho nateru, deti nenauei se vribec Cesky, nebo tak uboze, Ze se samy stydi jazyka toho uZivati, a o citu pro deskou na.rodnost neni ovgem ani potuchy. Ptiznavam, 'te ten to tabor je hodne velikY. Nenapada mi zakryvati skuteenost. Ptieiny jsou celkem uvedentho prave trojiho razu. Pfedne jsou tu mnozi, kdo viibec jsou lhostejni ke vgemu ideadnefaimu snakni a jirniZ proto i narodni snahy jsou zcela cizi. Tem pak ani nenapada, aby zachovavali v detech syych destvi, naopak te gi je, jakYmi "Amerikany" jsou jejich deti, tteba y e skuteenosti deti ty pohybovali se jen ve spodina,ch americkeho 2ivota. Za druhe jsou zde tad, kdo pa celY 2ivot zastali verni svemu deskemu citeni i zde v Americe, ale zapomneli na poy innou peei o sve deti. Ty se jim vymkly z vYchovneho vlivu, pozbyly smyslu pro eeSstl i :>vych rodieu, a rodtee oddati se pak
sebcklaolu, Ze to jinak nejde, Ze je to zjev proti nemu2 neni obrany. Aby pak jeS'te vice zkonejMi sve svedomi, jez obeas sc ohlasi • szirave ptipomina jim jejich virtu zanedbani vYchovne povinno,sti, shledavaji, kde jen mohou, oporu pro omluvu stavu, ✓ jakem se octla jejich rodina. A tak jsem zase u Shakespearea, jeho Hamlet svaj veliky monolog, poloknY v zahlavi teto stati, konei sinavYmi slovy: "Thus conscience does make cowards of us all. . ." eili v Sladkove rouge: Tak skety cini svedomi z has vsech a ptirozenou barvu odvahy zchorobni bledY nater myglenky. a velike a va,2ne podniky tim ohledem od smeru odboci a ztrati jmeno skutkiiv. Odtud vyrostla bajc o nezdobne clumerc amerika,nismu, jeZ v gechno musi jednou pohltiti, o obrovitem ptivalu, proti nemu2 neni odboje. Ale ve skuteenosti bylo to jen gpatne svedomi, jeZ zvelieilo jinak nespornY fakt neobyeejne sily americke asimilace, o nern2 ygak chi ukazati, 2e nevylueuje moZnost spojeni degstvi s arnerikanismem. Odvaha., jeZ mela deti zachovati pro toto de gstvi, ale jiZ se v danYch techto ptipadech nedostatalo, dostane pak chorobnY nater my glenky o enarnosti vgeho iasili, a na velikYch a va-tnYch podnicich, jimi Z . by mohl bYti docilen zdravY, skuteene "eesko-americkY", to jest oba kulturni prvky spojujici Zivot, hloda pak nezdravo, resignace, nemukie odclani se v domnelou nutnost a neodvratnost zahynu. Tteti kfidlo tohoto tabora koneene vrha se zcela vedome, z hrube zi gtnosti, v name odnarodneni. Jsou to aide, uchvaceni jedine hospodatskYm prospechem, jen kyne tern, kdo s pinYmi plachtami vpluji do arnerickYch vod. Ti pak jsou ptesvedeeni, ze de gstvi je gkodlivou ptite21, zadrkjici povalive hospodalskY Uspech, i vyhazuji nenavidenou tu ptiteZ pies palubu. Mluvi sami vYhradne jen aglicky, nevezmou do ruky ani eeskY easopis, nefku-li deskou knihu, rodina je ripine anglicke, styk s 6echy, pokud neni diktovan ziskem, jest npine pteru gen. MyglenkovY pochod tohoto druhu naginca jest ovgem zcela z yracenY. Neni pravda, k by se kaZdY, kdoZ chce se oddati americkemu 2ivotu pinou merou, musil napiti nevyhnutelne z Lethe, one teky, je2 dle starotecke baje zpasobuje zapomenuti v geho minuleho Zivota. Nepopiram, k ten, kdo se chce dodelati velkeho americkeho uspechu, musi se vytrhnouti z UzkYch mezi. Emily Green Balch (Our Slavic Fellow Citizens, str. 411) ovgem di te2: "V Americe, cesta k fispechu ye vel kem metitku (at' ji.2 k aspechu politickemu, finanenimu, spoleeenskemu ei literarnimu), jedina cesta k narodnimu‘ vlivu nebo postaveni, jest cesta yen z Ghetta, Male Italie, nebo Ceske etvrti." Slovilm tern slu gi raze.meti jen tak, 2e kaZdY kdo chce ye velkem Lmerickem Zivote dobyti si jmena, at ji2 v
pakemkoli oboru, musi se pinrozene dostati do velkych americkYch kruhti. Musi se svou lod'kou do girokeho americkeho proudu a neSmi zustati v m.alem postrannim rameni, Ale proto nemusi svleci sve e'astvi. Dr. A Hrdlieka, abych jeden ptiklad uvedl, ma debre jmeno v americke vede. Jeho anthropologicke studie maji dobrY zvuk, jeho postaveni pti Smithsonovskem astavu ve Washingtone, D. C., je velmi destne — a piece zastal oechem.'Pied nedavnem jej prave Ceske Akademie Ved, Slovesnosti a Umeni Praze jmenovala svYm elenem. 2ije mimo deske etvrti — a piece de gstvi neodhodil. Druhy tabor, k nemuZ sam se hlasim, nazval bych nejradeji Taborem Noveho Zivota. Nalekji do neho vsichni ti, kdo usiluji o zachovani eastvi na americke Ode vytvotenim typu oecho-Ameridana, spojenim kultury deske a americke na tak dlouho, jak vabec bude mo2no. Kdyby to bylo jen na sto let, jiste to sta6i za dfreod nejftsilnejti prace. Na zdejAi pude vytvati, se novY narod, a tom neni sporu. Spojene staty nejsou anglickou, nYbrZ americkou zemi. Zakladent republiky byly site anglicke kolonie. Ti, kdo tuto zemi utvateli a du gevne vedli, byli neb muZi anglicky mluvici a citici. Politicka, pravni, literarni tradice je anglicka, zeme oteviena byla hlavne jen anglickYm ideam. Ale k tomu pristehovalectvi ptipojilo nove Zivly, nove vlivy zdanlive nejraznorodej gi. Amerika tivly ty nepohitila bez dasledkii, ani ptipodobila je Alpine a vYhradne sobe. Zeme stala se tavieim kelimkem. "melting pot", nastalo luCebni slueovani, prolinani v geho, co zde je —a z tohoto varu vychazi, "a new stock, which is no longer English, but something distinctive and different — American.(Green Balch, str. 402) Nove pleme, ne ji2 anglicke, nYbr'Z odli gne zkratka americke! Ani zdej gi anglieina neni ji2 angliCinou Velke Britanie. Je to ptede v gim tee po cele Unii U2asne jednotna, daleko merle dialekticka, ne2 v evropskern Spojenem Kralovstvi, a pozvolna nejen vYslovnosti ale i pravopisem a smyslem slov vzdalujici se od evropske .anglidiny. A daleko rydhleji jegte vyrusta, sveraz americkeho my gleni a citeni, zvyka mrava, ba i telesneho vzhledu. S timto novYm narodem chceme srasti, zarasti do neho, chceme bYti Ameridany, ale phi torn chceme zaroveri zastati Cechy, nebat' jen timto udrkvanim Ceske kultury na americke Ode mriteme pozvolna ptispeti svYm osobitYm dilem k nove americke kulUde, maZeme hazeti sve Ceske ptime gky do onoho taviciho kelimku a pasobiti tim zcela zvlag tni, originelni vlastnosti noveho kovu. Nernejme strachu, 2e by lep gi Amerika mela nam to za zle. (Pokraeovani pkiste.)