ČASOVÁ VÝSTRAHA ,..,,. \...)
flVI VÍCE vyvíjíme snahu o upra ve1~1 p~)~1lěl'ťl,, které, .hJ'chom p1:ixpůsohili době nynejsr, aby nase
mládež cítila se v našich spolcích více doma, tím více narážíme na ty. zatrole né přechmdky staré doby, které pořád ještě tvoři tu starou čínskou hráz, již se naše staré režimy opevnily, aby jim nebyla vzata kontrola z rukou někým, kdo by mohl později dělati "ou:fadům" konkurenci. Dosud setkáváme se s jistým odporem když jedná se o i dost pomalé předání kontroly naší mladší generaci, v obavě, že snad by to rozházela. P:N tom neu važujeme, že vezme to čas než se mů že do naši spolkové práce zapracovati, aby znala všechny naše tužby a snahy do podrobností. Ačkoli byl učiněn v tom směru značný pokrok, jsou ještě tu a tam u jeduotlivců jisté zakořeně né zvyky, které zajisté na naši mládež nepůsobí velmi pr-íje.mně, •když vidí tu neochotu těch několika starých mohy kánů, kteří nechtí naši mladou genera ci viděti u vesla "dokud oni mohou." Strach má velké oči a myslím, že by to byla velkolepá věc, kdyby staří po mohli zapracovati ty mladší a tvořiti jim více méně jakýsi poradní sbor, ra dovali RC z jejich úspěchů a místo ve dení, přfhlřželi jak se mladí tuží. Jest nesporným f aktem, že pokud se týče dalšího vzrůstu naších organizací, m ladší generace má rozhodně lepší pN ležltost naše h:'tdy rozmnožiti, neboť dnešní agitace o nové členstvo musí býti konána již jen mezi mladým lidem a kdo rná lepší přiležttost, i lepší budoucl . , 110:~t , nez m 1 ac1" :.,;1 gienerace, zejména zde rozená? Dejme přlležltost mládeži, neboť ta nám zaručuje budoucnost, Nemůžete-li Ji získat mezi sebe, dovolte ji řád vedle Vašeho, navštěvujte ji a ona bude na vštěvovati Vás a pak uvidíte, jak se budete radovat jedni z práce druhých. Nemyslete že to mladí nedovedou! Jen jim dejte volnou ruku, nepřekážejte mladším pracovníkům, nemyslete, že se nechá nyní pracovat tou samou takti kou jako před 30, 20 nebo 10 lety. Dnes· jsou jiné poměry a musíme se přiz působit. Starší a "zralí" pracovní cl musí ustoupit těm, kteří dovedou se přizpůsobit, neboť je nutno pracovat pro budoucnost, pro naše děti, aby mě ly lepší a lehčí začátky než jsme měli my. Budou-li spolkoví úředníci pracova ti v duchu svých úředních povinností, v
J. M. Kotek musí dřfve nebo později uznat, b časy a poměry ~e mění a tudíž musí býti změněna i taktika, v zájmu naší bu doucnosti. Je to vždy jeden, dva, tř! i více členů, kteřl jsou hybnou pákou celého spolku, celého okolí. Na těch o byčejně zi\visí většina pokroku okolí je jich působnosti. Jsou mnohé osady, kde starší členo vé jsou zatvrzelí proti novotám a 11.e pí·ejí novým a pokrokovým myšlenkám. Také nedovedou neJ.>o nechtějí získat spolupráce mladých. :Říl1ají: "My jsme to dělávali jinak'' a pak vfdírne cha bé výsledky. PHznáváme, že se spol kaHvalo jinak., ale tehdy byly poměry a jiné časy, a na;(e nové členstvo tehdy pi"i.jfždíndo 7.e staré vlasti, ač se mělo již trnkrát ln:dovat, co se ny11í začíná a dnešní pr~íce mohla· Lýti snazší. By ly jiné zvyky, jiné zpť1::1ohy a psycholo gie lidu byla také Jiná než .ie dnes, a proto .musíme se pífapC:tsobiti dnešní dohě, chceme-li abychom pokračovali H duchem ča1;u a neztl'.atili tu naši naděj nou budoucnost, naši mladou generaci; Vystavěli jsme si pěkné síně; použí váme jich vKak ve pro>1pěch našeho bu doucího vz1·f1stu '? Kolikráte tam vpustí te zdarma zába'vní kl'oužek, který by se !itaral aby mládež pi-ilnula k naší ,Jed notě a spolkové práci mimo pravidelné schítze, nebo zábav výdělečných, i kde toho již v 7,áj11m markyče není· ťak nutné potfeha? Proč pak neotevNti ty síně naši mládeži, aby se tam sch{izela častěji? Nf~bylo by lépe, kdyby se tam sehitzeln, evičila se v divadle, řeči, čte ní, fo.čnění, obřadech, sborovém zpěvu atd., pod dohledt~.m starších členf1, schopných v pl'úci vychovntelské, než aby se toulala z dlouhé chvíle po vše lijakých iíindykách poc.hybné pověsti'? Mladí lidé potřebují zábavy a když jim ji nedáte dobrovolně, oni si .ii 11ajdou. Zálež.í vúm více na tom, aby ta ,s.íň stála pro parádu - nebot'' ona během let shnije stejně, nebo chcete využíti pfílcžitosti dáti mládeži· pfíležil:ost té síně užít, když nedovedete využít té gíně sami ve svťlj vlastni prospěch'? Bude to nejlacinější pojištění Vaší vla stní budoucnosti, když dovolíte té mla deř.i používat: více Vaší i jejich spol kové síně, dokud o ni stojí a je ochot na jít Vaším směrem, než jednou ztra tí z·ájem a pak si .ii ani nedovete kou pit za několikanásobnou cenu té shiě,
'
'
nebo až V~í.m ji sv.ět odn:;trodni '! Pak ovšem by hylo po:alč a nač núm bu dou ty nai:le síně'! Ní~vyc:hovúmo-li :{i naší mládež, aby k l!~m Ríním · pl'ilnula nyní,
pl'Í::';t:í
(již
i nyněj2;í} soukromé
l)Odniky staví morlerní a fok se~ Vúm mlád trhne od Va~L:h síní, co R nimi, než na Reno? PoHtan~jto ,::e do kqd je čas, aby se hun na~e mláde;í, cítila ja.ko doma a Pl'lH:ujhi .ii do ve dení síně, i do vedení Hl>olku a Lu<:lete vidět, av. nebudete rnoei VJ·, jak 1:1e bude činit, aby třeba .i Vús llí·ekona.la. Počátek He musí učiniti dnes, hned, dokud ještě zbývú bm a naše mláde% jest jc~ště ochotna :,; námi. jití a s 11úmi vyjednávat. Chcete jí udělnt to, co jí právem patH 1>0 doln·ém, rn~bo ·cel1cet.e pHznat, že Jsto nepochopili bratn;tví .a jste sohci vúči svým ria~tním dótem '! Nečekejte až Vús budou děti na koh! nou prosit, abyste je pl'ijali co rovno právné společníky do Váší a jejkh Jednoty! Ty děti .mají thdce a jednu pÍ'íležitost jinde, lAkadla .hmu na nó nasfražena · na všech stranách, rádi, že ví.le v čas, jak je zachl'únit.\ pro nás. , Jsouce ;;.dru.ženi v mocné ,Jednotě, lm dou mít oporu, která jim oude ochra,. nou, aLy so 1H,stali. hNckou hrstky vd kokapitafo1tC1, ktei'.·í to mají núrnmnt\ chyti'·e narafičeno, aby z našich · dětí nadělali n:irnezdní. otl'Oky, slou.žfoí a pracující výhmdn(~ pro nenasytné a b(~ zed né pok ladn.r Wall Street. Otevi"te svá srdce n brúny Vašich sí. ní vzdělavacím k1·oužkúm, neboť na~e budoucnóst jest v 1rnší mládeži a ne v našich síních. Probud'te se a 1n·acu.i te, nebo aspoň 11epí·ekážejto v práci druhým, kteN snaží se neúnavně udr~o vati činnost ve Vašich Mpokkh, nebot' nejsme mrtvou pojišťovnou, ale živým sdružením humanním, Jll'O dohro a kp7 ší budoucnost na~í!
* * *
Pozn. Iťed. Za.fadili jsme tento člú nek pro jeho jasnou vystižnoRt a t-aso vost. Poprve dovolili jH.me ::-:i pfovxíl:i látku z orgánu mocné ,Jednoty Z: C. R J., která má vf1dčí místo mm:i krajan skými organisacemi ve Spoj. Státech. Námět úrnhy hodí se na naše texasské poměry znamenitě. Přemýšlejme. nad obimhem tohoto pojednání, uvažujme a nús!ednjmc příkladu hajanťt v organi saci našeho lidu a hlavně mlúdeže zku iknějších.