ČASOVÁ VÝSTRAHA ,..,,. \...)
flVI VÍCE vyvíjíme snahu o upra ve1~1 p~)~1lěl'ťl,, které, .hJ'chom p1:ixpůsohili době nynejsr, aby nase
mládež cítila se v našich spolcích více doma, tím více narážíme na ty. zatrole né přechmdky staré doby, které pořád ještě tvoři tu starou čínskou hráz, již se naše staré režimy opevnily, aby jim nebyla vzata kontrola z rukou někým, kdo by mohl později dělati "ou:fadům" konkurenci. Dosud setkáváme se s jistým odporem když jedná se o i dost pomalé předání kontroly naší mladší generaci, v obavě, že snad by to rozházela. P:N tom neu važujeme, že vezme to čas než se mů že do naši spolkové práce zapracovati, aby znala všechny naše tužby a snahy do podrobností. Ačkoli byl učiněn v tom směru značný pokrok, jsou ještě tu a tam u jeduotlivců jisté zakořeně né zvyky, které zajisté na naši mládež nepůsobí velmi pr-íje.mně, •když vidí tu neochotu těch několika starých mohy kánů, kteří nechtí naši mladou genera ci viděti u vesla "dokud oni mohou." Strach má velké oči a myslím, že by to byla velkolepá věc, kdyby staří po mohli zapracovati ty mladší a tvořiti jim více méně jakýsi poradní sbor, ra dovali RC z jejich úspěchů a místo ve dení, přfhlřželi jak se mladí tuží. Jest nesporným f aktem, že pokud se týče dalšího vzrůstu naších organizací, m ladší generace má rozhodně lepší pN ležltost naše h:'tdy rozmnožiti, neboť dnešní agitace o nové členstvo musí býti konána již jen mezi mladým lidem a kdo rná lepší přiležttost, i lepší budoucl . , 110:~t , nez m 1 ac1" :.,;1 gienerace, zejména zde rozená? Dejme přlležltost mládeži, neboť ta nám zaručuje budoucnost, Nemůžete-li Ji získat mezi sebe, dovolte ji řád vedle Vašeho, navštěvujte ji a ona bude na vštěvovati Vás a pak uvidíte, jak se budete radovat jedni z práce druhých. Nemyslete že to mladí nedovedou! Jen jim dejte volnou ruku, nepřekážejte mladším pracovníkům, nemyslete, že se nechá nyní pracovat tou samou takti kou jako před 30, 20 nebo 10 lety. Dnes· jsou jiné poměry a musíme se přiz působit. Starší a "zralí" pracovní cl musí ustoupit těm, kteří dovedou se přizpůsobit, neboť je nutno pracovat pro budoucnost, pro naše děti, aby mě ly lepší a lehčí začátky než jsme měli my. Budou-li spolkoví úředníci pracova ti v duchu svých úředních povinností, v
J. M. Kotek musí dřfve nebo později uznat, b časy a poměry ~e mění a tudíž musí býti změněna i taktika, v zájmu naší bu doucnosti. Je to vždy jeden, dva, tř! i více členů, kteřl jsou hybnou pákou celého spolku, celého okolí. Na těch o byčejně zi\visí většina pokroku okolí je jich působnosti. Jsou mnohé osady, kde starší členo vé jsou zatvrzelí proti novotám a 11.e pí·ejí novým a pokrokovým myšlenkám. Také nedovedou neJ.>o nechtějí získat spolupráce mladých. :Říl1ají: "My jsme to dělávali jinak'' a pak vfdírne cha bé výsledky. PHznáváme, že se spol kaHvalo jinak., ale tehdy byly poměry a jiné časy, a na;(e nové členstvo tehdy pi"i.jfždíndo 7.e staré vlasti, ač se mělo již trnkrát ln:dovat, co se ny11í začíná a dnešní pr~íce mohla· Lýti snazší. By ly jiné zvyky, jiné zpť1::1ohy a psycholo gie lidu byla také Jiná než .ie dnes, a proto .musíme se pífapC:tsobiti dnešní dohě, chceme-li abychom pokračovali H duchem ča1;u a neztl'.atili tu naši naděj nou budoucnost, naši mladou generaci; Vystavěli jsme si pěkné síně; použí váme jich vKak ve pro>1pěch našeho bu doucího vz1·f1stu '? Kolikráte tam vpustí te zdarma zába'vní kl'oužek, který by se !itaral aby mládež pi-ilnula k naší ,Jed notě a spolkové práci mimo pravidelné schítze, nebo zábav výdělečných, i kde toho již v 7,áj11m markyče není· ťak nutné potfeha? Proč pak neotevNti ty síně naši mládeži, aby se tam sch{izela častěji? Nf~bylo by lépe, kdyby se tam sehitzeln, evičila se v divadle, řeči, čte ní, fo.čnění, obřadech, sborovém zpěvu atd., pod dohledt~.m starších členf1, schopných v pl'úci vychovntelské, než aby se toulala z dlouhé chvíle po vše lijakých iíindykách poc.hybné pověsti'? Mladí lidé potřebují zábavy a když jim ji nedáte dobrovolně, oni si .ii 11ajdou. Zálež.í vúm více na tom, aby ta ,s.íň stála pro parádu - nebot'' ona během let shnije stejně, nebo chcete využíti pfílcžitosti dáti mládeži· pfíležil:ost té síně užít, když nedovedete využít té gíně sami ve svťlj vlastni prospěch'? Bude to nejlacinější pojištění Vaší vla stní budoucnosti, když dovolíte té mla deř.i používat: více Vaší i jejich spol kové síně, dokud o ni stojí a je ochot na jít Vaším směrem, než jednou ztra tí z·ájem a pak si .ii ani nedovete kou pit za několikanásobnou cenu té shiě,
'
'
nebo až V~í.m ji sv.ět odn:;trodni '! Pak ovšem by hylo po:alč a nač núm bu dou ty nai:le síně'! Ní~vyc:hovúmo-li :{i naší mládež, aby k l!~m Ríním · pl'ilnula nyní,
pl'Í::';t:í
(již
i nyněj2;í} soukromé
l)Odniky staví morlerní a fok se~ Vúm mlád trhne od Va~L:h síní, co R nimi, než na Reno? PoHtan~jto ,::e do kqd je čas, aby se hun na~e mláde;í, cítila ja.ko doma a Pl'lH:ujhi .ii do ve dení síně, i do vedení Hl>olku a Lu<:lete vidět, av. nebudete rnoei VJ·, jak 1:1e bude činit, aby třeba .i Vús llí·ekona.la. Počátek He musí učiniti dnes, hned, dokud ještě zbývú bm a naše mláde% jest jc~ště ochotna :,; námi. jití a s 11úmi vyjednávat. Chcete jí udělnt to, co jí právem patH 1>0 doln·ém, rn~bo ·cel1cet.e pHznat, že Jsto nepochopili bratn;tví .a jste sohci vúči svým ria~tním dótem '! Nečekejte až Vús budou děti na koh! nou prosit, abyste je pl'ijali co rovno právné společníky do Váší a jejkh Jednoty! Ty děti .mají thdce a jednu pÍ'íležitost jinde, lAkadla .hmu na nó nasfražena · na všech stranách, rádi, že ví.le v čas, jak je zachl'únit.\ pro nás. , Jsouce ;;.dru.ženi v mocné ,Jednotě, lm dou mít oporu, která jim oude ochra,. nou, aLy so 1H,stali. hNckou hrstky vd kokapitafo1tC1, ktei'.·í to mají núrnmnt\ chyti'·e narafičeno, aby z našich · dětí nadělali n:irnezdní. otl'Oky, slou.žfoí a pracující výhmdn(~ pro nenasytné a b(~ zed né pok ladn.r Wall Street. Otevi"te svá srdce n brúny Vašich sí. ní vzdělavacím k1·oužkúm, neboť na~e budoucnóst jest v 1rnší mládeži a ne v našich síních. Probud'te se a 1n·acu.i te, nebo aspoň 11epí·ekážejto v práci druhým, kteN snaží se neúnavně udr~o vati činnost ve Vašich Mpokkh, nebot' nejsme mrtvou pojišťovnou, ale živým sdružením humanním, Jll'O dohro a kp7 ší budoucnost na~í!
* * *
Pozn. Iťed. Za.fadili jsme tento člú nek pro jeho jasnou vystižnoRt a t-aso vost. Poprve dovolili jH.me ::-:i pfovxíl:i látku z orgánu mocné ,Jednoty Z: C. R J., která má vf1dčí místo mm:i krajan skými organisacemi ve Spoj. Státech. Námět úrnhy hodí se na naše texasské poměry znamenitě. Přemýšlejme. nad obimhem tohoto pojednání, uvažujme a nús!ednjmc příkladu hajanťt v organi saci našeho lidu a hlavně mlúdeže zku iknějších.
Strana 2. jsem se ale dal do práce, a s Lud Jobjelivíkem Russkem a Jos. Nitchmanem jsme celé okolí a na náš slib, že Á
,I
zbudujeme novou školu se dvěma uči teli v Englu, dostali jsme k zápisu do školy 105 dítek a $350.00 bylo upsáno na budovy. Vykoupili jsme dva akry země od spolku Radhošť, a také ta neční platformu. Já jsem objednal ká ru dřeva z Beaumont, a za pár · dní mě li jsme budovu hotovou, pro dva učite le, a přes šedesát dítek navštěvovalo školu. Několik těch starších do školy nechodilo. A také přes dvacet dítek z Pražské farní školy nám bylo připsáno, na které jsme brali plat. Nastala otázka, jak doplatit dluh na školu. Usnesli jsme se hráti divadlo a při tom prodávat pivo, a dávat taneč ní zábavy. Objednal jsem několik zná mých kusů, ,které js.me již před lety hrávali v Praze v roce 1887 až 1889 a zase se dal do práce. Obejel jsem ně kolik nadějných herců, rozepsal úlohy á v první sehůzí úlohy rozdělil. Mezi našimi herci byli: Anton Vlasák, Fra ta Tkáč, Franta Bednárek, Ludvík Rus sek; slečny: Vackářově, Koniakovskě, moje manželka a dítky, a několik přl braných podle potřeby. Naše škola dobře pokračovala, ale u nás byl strávní a obydelní dům, kde se anglické učitelky stravovaly, a po zději jsme také hráli divadla v řeči an ~lické za pomocí našich učitelek. Za pár let jsme celou školu vyplatili a je ~tě přístavilí a lépe zdokonalili. Byla fo jedna z nejlepších venkovských škol v okresu Fayette. Ovšem často jsem slýchal, že mojí vinou to bylo, že okolní školy pozbyly značný počet dětí, a také mi to škodilo v obchodě. Mt'U společník Jos. Schindler se roz hodnu! řarmovat, a tak jsem vykoupil jeho podíl a vedl dále obchod za po moci naptaných posluhovačů, jichž ro diče mne do Engle zlákali. Naučil jsem je obchodní pravidla a za:jivětil je do všech obchodních pádů, aniž bytch byl očekával, že až je pro vedení obchodu připravím, že oni mně budou hledět můj obchod zničit, aby mohli v budouc nosti. tam sami obchodovat. Měl jsem mnoho důvěry v sama sebe, ale moje důvěra mne zklamala. Pokud jsem mnoho peněz nepotře boval, mnozí mne žádali, abych jejich přebytečné peníze upotřebil v obchodě, že budou čekat jak mi bude třeba, abych jen obchod zvětšil, jak uznávám za nejlepší, Pravil jsem jim, že přijmu jejich výpomoci, ale s tím dorozumě ním, že kdyby nastala neúroda a já nemohl skolektovati za zboží na dluh prodané, že pak mi musí čekat až při jdou lepší časy. Zase mne ujišťovali, že budu-li potřebovat více, že mi rádi vypomohou. Chtěl-li jsem více prodat, musel jsem' prodávati na úvěr; znal jsem ce lé okolí, a věřil jsem jim, že mi zapla tí. Ale bavlna .klesla až na čtyři centy, a z dobrých platících stali se neplato vě. Pak se přihnal hurykán na počátku sklizně a smetl celou úrodu na polích. Pak moji věřitelé zapomněli na své sli by a každý chtěl peníze. Ale moji od kupníeí tak málo sklidili, že na pla cení dluhů jim nic nezbylo. Peněz neměli, a chtěl-li jsem jejich obchod udržet, musel jsem za celoroě-
mi
V!STNIK
· Zakládání. spolků mezi
Ve středu, dne 22. listopadu 1938.
jích pri,\vníků odevzdal jsem vše ban krotnímu soudu Spojených Státt't. Po výslechu v Galvestonu bylo ujednáno. všecky obchodní pohledávky i zboží pro Popisuje I. J. Gallia, Houston, Tex. dat, a každý věl'itel měl býti vyrovnán tím co na ně.i přišlo. (Pokračování.) Zboží a účty byly prodány ani ne za čtvrtinu je.jich hodnoty. Bratr Va ní nákup čekat a ještě jim dávat na lentin měl ·vloženo v obc'hodě tři sta úvěr do příští sklizně. . Také klereí, které jsem vyučil a se padesát dolarů ,a bylo mu nabízeno, známil se všemi odkupníky a s obchod aby ten obchod vykoupil, ale on Nkal, níky, založili obchod proti mojímu ob že se nechce s obchodem zlobit a že chodu, a mnozf z molích dlužníků, aby pl'ijme tolik, co na něj pNpadne, ja'ko mi nemuseli platit, zamorgyčovalí ce jiní věřitelé. Když on nechtěl v té kou lou úrodu tomu novému obchodu. Oni pi brát žádného podílu, jiní domácí vě měli mnoho lákavé ceny na tom co l'itelé také nic nedělali, a já za .moji prodávali a také platili za rolnícké zbo dvacetiletou práci ostal jsem na ho ličkách. ží vysoké ceny. Já také neostal pozadu, Úřední soudce Spojených Států dal k tak jsme dělali veliký obchod, ale mi za několik dní oč'istění ze všech dlu , J>ez výdělku. ·hfi, ale byl jsem také očistěn z obcho Nastala jiná pohroma, přišel totiž pan pílous a .tak zhoubně působil v na du. Ale v krátké době dostal jsem řidi šem okolí, okolo těch lesíků, že naši telství v proti pl'ohibiční kampani, a ta rolnící, kdy jindy dělávali přes půl ba ké moje dcera Viola co i:;tenografistka Ilku bavlny po akru, potřebovali až v česko-němee·kém a polském odděleni šest akrů na balík a to ještě nízké tří v Houstonu. dy bavlny. Prodej byl mizerný a ·kolek Když jsem tak mezi lide.m jezdil, ce účtů ještě horši. Tak dalece to došlo, shledal jsem, že mnozí venkované bra že já jsem musel hledat urovnáni me li málo zájmu o onu volbu. 'l'ak jJqem z? obchodníky, se značnou srážkou je z toho dů-vodu psal do rť.'timých česl<ých jich účtů .ale s domácími dlužníky jsem novin a vybízel lidi aby šli k volbě, a urovnal půjčky bez srážky. volili proti prohibici, že potřebujeme Pan pilous nás neopustil, ba naopak každého hlasu, jinak že prohibice zvítá.dil po dva následující roky v celé na tězí. · ší osadě, odkudž jsme měli obchod s V ten samý čas jsem pNpravoval po rolníky, a neudělá-U rolník, neudělá le pro obchod s pozemky, kerý .mi byl ani obchodník. Já jsem· zavedl mlékaře již částečně znám z roku 1889, když ní, pěstování vice drůbeže a zelinář jsme s Fr. Russkem založili čes'ko-ně ství, zavedl talířové pluhy "disk plows" meckou osadu na El Campo Switch, kde aby rolníci mohli hlouběji a lépe půdu dnes stojí úhledné město El Campo, a zorat. Některé tyto moje práce přines okolo onoho města leží krásně .zař.íze ly obchodu zlepšení, ale nesmyslná kon né farmy. My jsme prodávali poze.mky kurence jinýc'h obchodníků nedala mi dost výdělku, abych mohl staré dluhy po $3.00 a $4.00 akr. které dnes mají vyplatit. Moji konkurenti jeden po dru cenu až přes $100.00. Hned po volbě nastoupil jsem do po hém měnili fir.my se ztrátou co do .ob zemkového ohchodu s panem J. S. chodu vložili, a tak to dalece došlo, že se mezi sebou znepřátelili do té mí· Daughertym, v budově, kde dnes stojí ry, že jedné noci vyhořeli tři budovy i západní část Rice Hotelu. Až do vypuk se zbožím. Domníval jsem se, že to sa nutí světové vál'ky osadili jsme mnoho mi zapálili, Jelikož výdělku neměli a rodin okolo olejového pole North Day co do obchodu dali bylo již ztraceno ton, a při osadě Crosby, ale během vál na. bavlně a špatných účtech, pojištění, .ky veškerý obchod s pozemky byl na které měli nemohli skolektovat, a tak .mizině, a proto já s mo.iím zetěm Fr. Vl'rovnali své dluhy několika centy na Herzikem jsme vykoupili salonický ob dolaře. Po jejich zániku otevřel 'ob ch<>d, South Texas Liqour Co. zde. Oh· chod jiný a konkurence byla zase ta c'hod nám šel velice dobfo, dva roky, ale pak nastala 'prohibice a my muse sama jako dřrve. Bylo mnoho řečí mezi lidem, kdo asi hledat njiný obchod. Vy'koupili jsme re ony budovy zapálil, Nabízel jsem pět staurant v budově Magnolia pivoval'u set' dolarů za vyzrazení onoho škůdce, Magnolia Cafe a uzenáí'ský obchod v ale nikdo se nehlásil pro odměnu. :Až City Hall: Star Delikatesin. V obou mí po třiceti letech přišel 'ku mně člověk, stech šel nám obchod dobře, ale .museli a tázal se mne, že jestli již vím kdo jsme k tomu míti mnoho posluhů, a onen oheň založil. A říkal miž že mi to já chtěl-li jsem držet nad obchodem poví, ale že nechce aby to nebylo na dozor, tak já i můj zeť museli jsme 'něj prozrazeno, že .mi to sdělil. Pro pracovat od pěti ráno až do jedenácti zradil mi, že slyšel jedno'ho člověka, hodin v noci. Bylo to v době války, tak jak se tím chválil, že se jim pomstil dle vládního nařízení museli js:me držet ~a to, že jej do Englu nejprve zlákali a podrobný účet jak moc masa, cukru a pak proti němu všemožné podnikali. jiný,ch věcí dáváme clo porcí, a kolik aby jej finančně zničili. · A když Pl'Ý lidí obsluhujeme. Každý den přišel ně on .musel obchod opustiti, že se jim za jaký inspektor, pfohlížet celé naše zá to pomstil. soby. Ty různé pohromy na úrodách a ta EPokračováni.) stálá nesmyslná konkurence zničily ta. ·ké konečně muj obchod, a míra mé tr· Psací stroj· pro psaní na dálku bez pělivosti došla do té míry, že jsem tam drátu vynalezl technik dr. Hell v la více lneoče'kával žádného dalšího ú boratoři společnosti Siemens a H.als spěchu. Staré dluhy mi lidé neplatili, a ke. Stroj je velmi jednoduchý a spo já nemohl platit dlu,hy svoje. Něktefi čívá na podobném základě jako vysí moji věřitelé mne žalovali a jiní VY· lání fotografií na dálku. Zatím zasílá brožovali žalobou, a tak na radu .mo- stroj ve vteřině pět písmen.
krajany v Texas.
Ve středu, dne 22. listopadu 19$3.
1·
~L~~~~
-~=~ I
Fort Worth, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Včera a po několik dní předešlých jsme měli teploučko, slunéčko tak mile Málo, až dnes do rána se nám ochla dilo. Sedím pfl teplých kamnech a pře mýšlím jak hezky se nám ta slavnostní schůze našeho řádu vydařila, A tu mi také napadlo, abych také s pár řádky přispěla do Věstníku, vždyť ho již louskám: asi 20 let a ještě jsem s ničím nepřispěla. Ono se to dobře čte, když druzi píší, ale kdyby každý tak smý šlel, co bysma pak četli. Všechna čest patří pořadateli našeho milého Věstníku. Ty věcné úvahy a články nutí každého k přemýšlení. Jen bych si přála, by naše sestry více do pisovaly, vždyť látky ku psaní v kaž· dém okolí dosti. Se zájmem sleduji to hromadné· u vádění té naší omladiny do naší milé Jednoty. Ani my zde nespíme, ale po malu pracujeme. Ovšem že velká zá sluha patřl bratrům J. F. Bouškovi a Will A. Nesudoví z Dallas, kteří pilně v našem okolí agitují a snaží se co nej více té naší omladiny · zřskatí, a nás to těší, že jejich práce přínáší užitek, Včera, v neděli 12. listopadu, zase jsme jich uvedli 10 do našeho řádu: mladíci, dívky a jen jedna starší paní, a toto uvádění jsme případným programem oslavili. Velice nás potěšila návštěva br. Mar ka od Hlav. Úřadovny a bratří Novot ného a Štěpána z Temple. Srdečné dí ky br. Markovi za jeho pěkný proslov k nám a k těm mladým členům. Br. Marek jest dobrý řečník. Také br. No votný k nám promluvil, ač sám si ře'kl že není žádný zvláštní řečník, ale jeho řeč byla pěkná, od srdce k srdci. Díky! Pozorovala jsem, že bratři od Temple zde nalezli hodně svojích starých přá tel z té strany, a nás zase těšilo se s nimi seznámiti a jak se: br. Novotný vyslovil, se jim mezi námi líbilo; těší nás, a ještě jednou srdečné díky! Také děkuji všem, kteří nám příspě li do kuchyně. Bylo radost se podívat na ta jídla a pečivo, a ani jitrničky ne scházely, jen škoda přeškoda, že jich bylo tak málo. Podruhé se vynasnaží me lépe. I našim muzikantům patří náš dík, neb nám vyhrávali zdarma, tak že po společné večeří a při dobrém pivečku jsme se bavili do pozdních hodin. Také jste nás potěšili vy všichni, kteří jste pl'išli mezi nás a kteří do našeho řádu nepatříte, neb to bylo pořádáno pro všechny. I naši členové, kteří dlouhou dobu mezi námi nebyli, se dostavili. Jen více porozumění a společné práce a půjde to. Doufám, že toto není po slední. Br. J. F. Bouška a wm A. Nesudá snažili se nás a naše čekance dostati do Dallas, aby byli naši společně uve deni z dallaskými, neb tam byli úřed níci od Hlavní Úřadovny, ale při nej lepší vůlí již to nešlo, neb zde byly již pNpravy k naší slavnosti v proudu, a pak těžko je druhého tak daleko do stat. A u nás se zde sešel hezký počet, jako již dlouho ne, nu, a pak jsme do-
VÍtSTNlK ma, bavili jsme se jako jedna velká rodina, což doufám, že i agitační prá ci v našem okolí prospěje. V Dallas je .slušný počet našeho lidu, a myslím že jejich síň byla zaplněna, a tak jsme dobyli úspěchu na obou stranách. Můj dopis se nějak prodloužil, tak již ukončuji a volám mnoho zdaru na ší Jednotě! Se srdečným pozdravem na všechny čtenáře, Mary Juran.
--------Hoehheím,
Tex. Ctěná redakce a milí čtenáři! Ještě jsem do žádných novin nepsa la .ale tentokrát mne manžel stále nu til ať napíši dopis do Věstníku ,a tak aspoň ěástečně vysvětlím Jak náš strý ček a spolubratr S. P. J. S.T. od řádu Vlastenec čís. 45, zemí-el. Strýček Tom Marčák, bydlíval i s rodinou při Shiner, ale před sedmi le ty se vystěhoval s manželkou a třemi syny do Deming, Nové Mexico. Libova li si, že jim je tam. všem zdravěji než tady. Strýček velice rád jezdil na lov jelenů. Nedal se zdržet doma za nic, ani -domluva jeho přítele lékaře nepla tila. Domlouval mu, ať už toho lovu .zanechá, že už je starší muž, a že se mu může státi osudným. Přece se strýček i jeho syn a přátelé na ten lov vydali. Jeli 85 mil od domo va na kárách k horám. Tam si najali mezky a své potřebná věci k táboření na ně naložili a. pomalu, a ovšem namá havě. postupovali do vrchu. Tam se utá bořili a pak šli každý za svý.m cílem. Bylo to 26. října, co se rozešli po horách a k večeru se strýček .ztratil od druhých, dal však znamení, vystře-· lil a tak jej ti druzí našli a dovedli do tábora. Ráno pak 27. října šli všich ni zas na lov a zase se rozešli. Strýček však do táboru už nepřišel, ani zname ní nedával, proto jej hledali, ale nalez li ho až 28. října a byl mrtev. Asi 40 kroků ušel, když se s přáteli a synem rozešel a padl. Lákař uznal, že byl mrtev hned. Až 29. října dopravili jej do Deming k pohrobníku a tam odtud byl vypraven i pohřeb. Pohřeb se' od býval dne 1. lístopadu .v Deming. Pohřbu se sůčastnily všecky jeho dít ky, z nichž 5 dcer a I: syn bydli s ro dinami při Shiner a tři synové bydlí při Deming. Dva z. nich mají též už rodiny. Také tři zeťové a 4 spolubratři od řádu Vlastenec se pohřbu sůěastnilí. Spolubratři byli E. Ermis, T .. Malina ml., od Shiner a F'.. J. Malina a Jerry Koliba. s Hochheím Strýček byl stár 65 let a zanechal žalem zdrcenou man želku Františku, 9 dítek: 5 dcer, 4 sy ny a 20 vnuků a vnuček. Bratrů ani sester nezanechal, neb ti ho předešli. Bylo od všelijakých -lídí mylně mluve no, že když to bylo na lovu, že padl asi zastřelením. Nebylo to však pravda. Srd ce vypovědělo službu, smrt byla okam žitá. A také nebyli v ambulancí dopra veni k pohrobníku, jak bylo mylně psá no v jiných novinách. Napřed jej museli naložiti na koně a pomalu dopravit k silnici a teprve je naložili do· automo bilu a dovezli do Deming. Vyslovuji pozůstalé rodině hlubokou soustrast a strýčkovi budiž země leh· ká. S' pozdravem, Frances Malinová. e .
Stl'aíla S Needville, Tex. Ctěná redakce, bratři a sestry! Dne 11. listopadu, na Den příměří, byla jsem v Rosenberg .neb tam byla na ten veliká slavnost. O půl jedenácté šel průvod městem. Nejprve vysloužilci ze světové války, i jeden invalida bez ru kou byl přítomen. Vysloužilici nesli pra pory, za nimi Nesvadbova kapela hrá la pochod, za kapelou šli Gayští sokolí, za sokoly zase kapela p. Michalce od Needville, která též hrála pochod. Pak následoval okrášlený bus, se školními dětmi a za nimi šla děvčata z celého okresu. 4-H Club, všichni v červených šatech a měli i boty na. slovenský způ sob upravené a i ti troubili pochod. A za nímí následovali ještě všichni ti co kdo měl okrášleného. A tak se zastavili až u síně. Tam už bylo připraveno dost barbecue, že hlad nemusel trpět žádný a žízeň uhasit bylo též čím. Ve 2 hodiny .mělí sokolí cvičení, kte ré se nad očekávání vydařilo, neb to bylo znát z toho velkého potlesku, jak se to všem líbilo. Po cvičení Jsme už ujížděli k domovu, a pl'i tom dost tam pršelo, ale na ště stí u nás nepršelo, tak jsme se šťastně domu dostali. Na slavnosti sešla jsem se s mnoha známými, s kterými se neviděla již kolik roků. Přítomně máme krásné počasí. Rol níci připravují púdu k vesnímu setí. V našem městeč.ku Needville i·ádí hodně záškrt i škola musela býti za vfona. V neděli, dne 26. t. m. máme zas na Needville. barbecue, a má tam pl'Í· jeti i guvernérka státu Texas, a bude tam řečniti Bratři a sestry, přeji vám, aby se vám vyplnilo co kdo si přejete v roce 1934, Jednotě hodně nových členft, a vy, sokolíci Guyští, jen ve svornosti po kračujte dále, k čemuž vám volám: Zdar! R. Horáková.
----~----~----
Hasíš. V jedné své knize básník "Kvě tů zla"' Baudelarie popisuje hašišové opojení. čtenář však sotva pocítí touhu státi se požívačem hašiše. Toto narkoti kum jest eharakteristické pro celý svět islamský. Projed''te Indií, Afganistanem, Kašmírem, Egyptem, poiičím Eufratu a Tigridu, a setkáte se s ním všude. Ha šišové krčmy naleznete i v Cahřihradě. Byl dávno znám, ale první literární zprávy jsou o něm teprve v indickém spisu o léčivých prostředcích "Ranigun tu'' ze 13. století. Vincenti vypravuje, že to byl zbožný šejk Biratzan, který na počátku éry mohamedánské žil v Indii a zde hašiš poznal. Zakladatel řádu dervišú Halder jej počal kolem svého kláštera pěstováním konopí roz šiřovati, když se hašiš z Indie rozšířil do Chorosamu. Hašiš se připravuje ze suchých konopných listů. Již počátkem druhého tisíciletí našehÓ letopočtu byly v Egyptě :q.ašišové krčmy, slavný byl hašiš z konopné zahrady, kterou zalo žil v pol. XI. stol. Kafar, ·majordomus PO!Sledních Abba,ssidů. Plné přízraky hašišového opojení se vzbudí u mírného požívače 20-30 gramy hašišové pasty, vypitá se silnou černou kávou. Vincenti dělí vlastní účinek ,hašiše na 5 stadií: 1. velká veselost, 2. úzkost, 3. pocit pro dloužení času bez dlouhé chvíle, 4. ne smírně živá a překvapující obrazotvor nost, 5. úplná zmalátnělost a spánek.
:Strana 4.
VtSTNfK
•
•
I Oddíl dopiSovatelský! I •
·:· ~HllDf~)~)~.,.......-.~,....,
•
..... l.-.o._..)._..~,.._..t+:•
Dopisy, jež' hy obsahovaly . nověeně, neb zá vadně polemiky, pořadatel předkládá ve srny sin stanov 'l'iskovérnu Výboru k vlaatuímu roahodnutr,
Řá<l Speavedlnost,
čís. 121. Dickson, Tex.
Ctění bratří a sestry! Rok se blíží ku konci, proto jste žá dáni, by jste se všichni dostavili do schůze, která se bude odbývati' první neděli v prosinci; bude-li špatné počasí, tak druhou neděli. Máme důležité jed· nání a volbu úředníků, tedy se dostav te v plném počtu. Na lístku nemocných se nachází náš bývalý ůčetník, br. Jos. F. Novosad. Přejeme mu brzké uzdravení. Rok se blíží ku konci, byl k nám dost dobrý, neb p:N dobrém zdraví člověk mnohou nehodu lehce přehlédne. Pěkně nám zapršelo, tak že se mů že směle matička země připravovat pro pNští setbu. S pozdravem na všecky čtoucí t. listu Anna A. Čuláková, Řád Pokrok Houstonu, čís. 88. Houston, Texas. Již zase nadešel čas, kdy odbývati se hude dvanáctá schůze řádu Pokrok Houstonu čís. 88. Jako obyčejně, tak i tento rok zahá jíme naši výroční schůzi o hodinu dří ve, než schůze obyčejné. Proto touto cestu, za výpomoci sloup ců Věstníku, oznamuji všem příslušní kům našeho řádu, že schůze výroční, která připadá na 3. prosince 1933, bu de přesně zahájena o jedné hodině od poledne, v řádové síni na Studewood. Není třeba podotýkat, že předléhá mnoho záležitostí, o kterých musí bý ti v této schůzi rozhodnuto, a proto pÍ'Í temnost každého příslušníka obého po pohla ví jest žádoucna. Za řád Pokrok Houstonu, číslo 88, v Houstonu: Frank Olexa, t. ě, tajemník. Temple,
Texas;
Ctění bratři a sestry! 'l'ímto vám oznamuji, byste, se dosta vili do výroční schůze našeho řádu, kte l'á jak obyčejně připadá na první ne děli v proaincí odpoledne. Bratři a se stry toto je schůze děležitá .neb se v ní budou volit řádoví úředníci pro rok 193,1. Proto dostavte se v hojném poč tu a zvolte si úředníky takové, kteří by opravdově pracovali pro dobro řádu a Jednoty, Dále upozorňuji všechny čle ny našeho řádu, kteří mají půjčky na certifikáty, by věc tuto pamatovali dáti do pořádku. 'I'éž vám oznamuji, že kdo mně bude psát, byste dopis adresovali na Temple, Rt. 3, místo jak doposud jsem měl Rt. 4', neb v pondělí, dne 20. listopadu se budeme stěhovat. Nyní bu deme bydlet na naší farmě při Oscar. Tak pamatujte všichni na tu naši vý roční schůzi a dostavte se opravdu v hojném počtu. 'I'ím dokážeme, že nám blaho řádu a Jednoty leží na srdci. S bratrským pozdravem, Chas. Navrátil, taj.
~'""
Řád F. B. Zdrůb~, čís. 112. Milé sestry a bratři! Minulá schůze byla dosti navštíve na a veselá. Příjall jsme do Jednoty a k řádu 2 roky starého klučinu, který byl též schůze přítomen, Gelvin J. Mi keska, na novou dětskou pojistku 20ti letou, na tisíc dolarů. Dětská stará po jistka vyšla Irín Bosákové a dále se ne hlásí k pravidelné pojistce, a tak ztrácí i procento, na které je oprávněna pfi pi·estoupení z Dětského odboru .do pra videlného pojištění. 13.. listopadu jsem jela s bratrem ú četníkem a jeho ženou M. Kovářem, večer navštívit nemocnou sestru A. Ze manovu, která je těžce nemocná; už jde na třetí měsíc, co se sama neobrá tí. Teď nějak seslábnula, že se sama nernůžs ani najíst, ale řfká, že jí nic nebolí, Moc mluvit nemůže, jen když se jí něco někdo otáže tak odpoví a usměje se ještě vždy. Chvílemi nemá . dobrou pamět. . Byli tam tehdy u Zemanů také i je jich sousedé Buchtovi a . p.í Maroulová, i Zemané mladí, ,ktei'í jsou tam stále. Paní Buchtová vykládala, že byli na Frýdku na svatbě, a jaké teď jsou zvy ky a novoty pl'i svatbách. Pak jsem jim l'ikala jakou svatbu jsem mě]a já, když jsme se brali s mojím nastávají cím dne 19. ledn.a v roce 1890. Museli se tomu smát. Když jsme přijeli s mo jím na vozu se svědky a zároveň s tlu močníkem k radnici (nebo Court House) v Hempstead, '!'ex., černochů bylo všu de plno a hrnuli se za námi a čuměli na m11ě hrozně. Byla jsem u zdavku v evropských šatech, byly nové než jsme jeli do Ameriky, ale to víte, černoši takový kroj jakživi neviděli, ba i Ame ričani .si mne obhlídali, neb jsem byla teprve tři týdny v Americe, tak si asi :mysleli, co je to zač. Můj nastávající byl v Americe už 6 let, tak ten jim :už nebyl tak' divný. Ještě vám sdělím, že zde byla na návštěvě pí. Nevolová z Ennis s dítka mi u její sestry pí. Palatové. Pfljeli pro mne, abych s nimi jela k Vrlům, tak jsme jeli, ale jen na chvíli. Též sděluji, že schůze Svob. Obce · bude 26. .listopadu odpoledne v síni na Guy. Br. Bartošovi děkuji za uznání a vzpomínku ve Věstnfku. Na zdar! Rozi Mikesková.
Ve středu, dne 22. listopadu 1988. . Do dětského oddělení byli přijati: Lilie Hlas, Joe Hlas a C. L. Mika. Velice nás pi'ekvapil br. E. L. Ma rek, účetnfk od Hl. 1í., br. Navrátil a br. Štěpán z Temple, ktefi k nám za vítali a po uvádění pronesli pěknou řeč, jak br. Matek tak i br. Navrátil, k na šemu zdejšímu lidu o podstatě a vÝ· hoditch našeho í·ádu S. P. J. S. T., za což jim s1·dečně děkujeme. Též ;musím poděkovati naším sestrám členkyt,tím, spolubratrť1111 a přátelťun, ktei'·í vždy rádi VYt)omohou, ale tentokráte by měli dost~t vyznamenání za jejich námahu a hlavně za to, co darovali do kuchy ně: českých koláčťt, pájů, dortů a riiz ného pečiva, a ani .masité pečínky a saláty Mž nescházely. Bylo toho tři dlouhé stoly. plné a jak to pěkně vy padalo, když to naše kuchai'·ky na stůl pi'.-ipravily. Jen se do toho pustit. A to se také stalo, a každého jsem slyšel vychvalovat to kuchai'.·ské umění. Co se týče ťoho pěnivého, také ho bylo dost, a pro ženské a děti byla zase sodovka. Vše bylo darováno, jak jídlo tak i ná poje. Též našim hudebník;11m se mus.í po děkovat, br. Blažkovi a jeho sedmi člen né kapele. Volná zábava zahájena hned po ve čel'i a trvala až do púl desáté, a snad by byli tančili až do rána. Musím již ukončit, aby zbylo též mí sta pro druhé. Zároveň oznamuji, že druhou neděli na druhý měsíc má.me výroční volby Hiclových úřednfků, tak se bratfi i sestry dostavte, a to v pl ném počtu. S bratrským pozdravem, Alb. Šilhavý, tajemník, za řád Svaz Čechoslovanu, čís. 92.
Řád Dobrota číslo 78. Jourdanton, Tex. Ctění bratři a sestry ! Sděluji vám všem, že v pNští schťt zi hudeme odbývat volby nových ú ředníků ,tak se všichni do této schůze dostavte a zvolte si úfodníky podle vašeho uznání, ty nejlepší. Také br. účetník by rád viděl všecky ty, co jsou s placením pozadu, aby se mohly dáti knihy do pořádku. Minuloy schůzi mí.š i'ád poctil svojí 11ávšt~vou br. Fr. Kadanka z Corpus Chris-ti, organisátor naší Jednoty, ale že pi'.-ijel hodně pozdě, tak k nám pro mluvil jen několik upi'.'ímných a důleži tých slov, ale schúzi js.me opouštěli již Řác:l Sva.z Čechoslovanů, čís. 92. Foi·t Worth, ·Texas. po západu slunce Br. Kadanku se se Ctěná redakce Věstní,ku ! bral s sebou na noc hr. John Chupík, Přicházím zas s pár řádky, tak aby který touž dobou byl samoten doma, si snad někteří nemysleli, . že z.de ·u nfis tak pravil, že mu bude veseleji. Sestra spíme; ale není tomu tak. V· naši po Chupíková dlela právě v La Granger sle.dní schi'lzi, konané 12. li!>topadu jsme ské nemocnici, kdež se manželům Chu uváděli do 11ašeho i'.'ádu nové členy, a píkovým narodila první dceruška, z které mají rodiče velkou radost, a já jak slavnostně. Ve dvě .hodiny odpoledne se dostavi jim k tornu štěstí srdečně gratuluji. Br. Kadanka také navštívil v našem li řádoví hudebníci, a než byla zaháje na schť1ze, tak nám zahráli pár kouski't. okolí .mnoho našincú a také získal asi Pak započala schůze ,a aby se to dlou 10 nových členťt a myslím, že se pde obnoví bývalý :Hid číslo 1<17. ho neprotahovalo, počalo hned uvádění Také nám zde nedávno pěkně zapr nových členit Br. Obal, jako průvodčí se _vyznamenal, ·když pHváděl je do sí· šelo, tak rolníci již začínají orat a také ně při doprovodu hudby, neb ještě si hodně ovsa se ve zdejším okolí seje, umí vykročit jako oficír. Uváděni byli protože se zde letos neurodilo skorem jak následuje: F. J. Kadleček, Joe F. žádné zrní, tak mnozí se kojí nadějí, že bude mokro v zimě a že aspoň nějaký Botík, F. Houžvička ml., A. M. Jman, L. }. Juran, Anna Moravec, Mary Po oves narosté. Tak vás všecky čtoucí Věstník ·pokluda, Agnes Šilhavý, Lucile. Šebesta, frene Tulis, C. W. Zich a M. Paprska.i\ zdravuje Francis 'Křemenková.
Ve středu, dne 22. listopadu 1933.
Strana 5.
V:£STNIK
zůstanou po vás, oni vám nahízí maje Dále ncv.ím nic nového, jenom to, že tek, který můžete buď za živa upo jsme tu měli ve Wesley stfolbu. Wm třebit aneb vašim drahým zanechati, Meitz.en smrtelně postí'elil Oscar Fren zla. Měli mezi sebou nějaké nedorozu a kterého nikde tak snadně se nedocílí mění. A ted' myslím, že tu moji škrate. Děkujeme též hr. C. II. Chcrnoskýmu, baninu již ukončím. · Před. H. It za jeho krásný proslov jak S bratrsl,ý.m pozdravem, v řečí české tak i anglické, zvláště ne Ed. G. Vávra, taj. zapomenutelnou byla řeč br. Cherne Robstown, Texas. ského k novým členům, mluvil k nim Musím zas pár h'idků napsat do na jak otec k dětem a každý snad byl by poslouchal jej celý den. Dále děkujern foho Věstniku a tak dát vědět br. Bar to.šovi, jak s tím zelím zde pokračuje br. J. R. Kuběnovi, 'I'a], H. Ř. a br. Ro bert Červenkovi, Direktoru H. Ř. · za me. Jsou jedinci, ktE:.í·í již hlávky vy jejich proslovy a účast přl obřadech 'u i·t1zují a prod~vají. První ze 1 í, tuto sezonu, bylo prodáno 2. fo1t. což je re váděcích. Naše díky patří .též v nemalé míře Dru Eduard Míčkovi prof. Sl. Ja kordní doba pro naše okolí. Ještě snad nikdy, tak brzo v podzimu zelí ve vět zyků na Státní Universitě v Austin, ším množství, prodáno nebylo. Celkem který promluvil na thema "Naše Ná jest všecka zelenina v dobrém stavu, rodní Úkoly" a opětně ukázal, že do trochu deště by neuškodilo. Z Robstown vede se zhostiti svého úkolu k napro bylo již 21 železničních kar zeleniny sté spokojeností svých posluchačů. Na· odesláno, nejvíce i'etkvič.ky. Bavlny se posled snad p:iti':í díky též sestrám a sebralo v našem okrEsu 79.935 balú; bratřím našeho řádu, kteří neúnavně který okres nás pfodčí? po dobu příprav a v provedení slavnosti Pi'ijeli nás navštívit naše děti s: rodi účinkovali, vám draz bratří a sestry dí nami z Crosby, a protože tomu bylo ky té~ ~,estrám a vám drazí bratři a. se Sokolskáomladina Jednoty Žižka. právě deset. roki't ,co jsme z McAllen stry cFky mé v;;ak zí1stanou jen pohou Dallas, Texas. utekli ,jak ten <':as letí, a děti tam zu Sehraje 2G listopadu, 1933. div. hru i formalitou, .v{im úspěch váš, uznání va celý ten čas nebyly, tak jsme se tam JAK JSEM SE MĚL PO SMRTI", vese ~Hch pl:·átel jsou největší odměnou. zajeli podívat a zároveň navštívit na S bratrským pozdravem. lohru o ·3 jednáních. Divadelní soubor šeho starého, dobrého pl'Ítele p. J. M. · J. F. Bouška Sokolské omladiny uplatnil se již ně Knedla, pfl Mission. Známky po boui'i Tajemník - fádu Jaro kolikrát na divadelních prknech a vždy je ještě všude znát, nejvíc ovše.m že v se, ať již anglickou či českou hrou o P. S. Sestry a bratl'i l'ádu Jaro, vezměte · sadech. Ovoce všude pod stromy plno laskavě na vědo.mí že; dne 3 prosince, becenstvu za vděčil. a mnoho stromú úplně rozlámaných. Hra je pečlivě připravována v režii to jest první nedčli .v prosinci pi'·ipadá Od Pharr k Mission nebylo to již tak bra. Lud, Toběrného a obsazení zda naše výroční schúze máme mnoho zále zlé, tam mají ovoce na stromech ještě řilé. Doufáme, že· naše obecenstvo jak žitostí k projednání, začátek bude o "plenty", jen vrchy stromů jsou otlu hodinu di"íve než obyče.ině a to ve tři čené, .a ovoce je letos zvlášť šťavnaté. místní tak i z okolních osad hojnou návštěvou odmění snahy našich mla-. hodiny odpolmlne Neopomeňte tedy a P. Kendi hospodaN ve Valley již asi p]'ijd'te v~ichni jistě. J. F. B. dých a v hojném počtu fie divadelního 20 rokťl, ale jak s~'im pravil, ještě ne večera v Sokolovně 3700 Carl St., sú zbohatl. '].'a deprese tam na ně šeredně častní, Snook, Texas. doléhá. Zeleniny tam doposud .málo vi Řád Slovan, číslo 9. Po divadle bude volná zábava. Zá dět,nemohli do polí pro stálé mokro. bavy našich mladých vyz1iamenávají se Ctění bratfl a sestry! Při Edinburg je flák pěkného brokolí. Tímto $C vám oznamuje, že Ye schú Kdo jede do Valey nakoupit ovoce, měl srdečností a bujarým veselím tak že i ten nejzarytější škarohlíd nalezne mez! schú:d Ntdu Slovan, 15. listopadu 1933, by zajd k p. Knedlovi, anebo mu donásledující čekanci byli uvedeni .co noví 1mat, on s . radosti lacino poslouží. nimi potčšení. "PliIJJ)TE VŠICHNI''. členové a sice: Robert Chas. Vajzak, Zvou .VáB, 'fož br. Bartoš také nebyl na .Če8kém Omladina Sokola. Julius S. Hube:hák, Delphine A. Hube dni v Dallas, ono to pozvání pfišlo tro ňák, Jerry R. Hubeňák. Bratr i sestra -----··---·c.hu pozdě, viď, ale ví.š co Joško, pN Lukášovi a Apolena PNhodová vyzved Řád Jaro číslo 130 v Dallas, Texas. štím rokem se na to připravíme v čas li sobě vyplacené certefikáty. Vážené sestry a bratř! :a pak pojedeme i kdyby jsme měli pěš V neděli dne 12 Iistop. měli jsme tu Zárovd1 jste žád{tni, by jste si všich-· čest býti hostiteli velikému počtu náv ni dostavili. ~l.o výroční. schúze, která ky cápat. Jei'.!tě musím sdělit br. B., co štěvníků naší slavnostní schůze a pro se bude konati 3. prosince 1933, v jednu se mně pNhodilo v Chicagu. Jíi. vždy ráno se první obudil a nechtě obudit gramu, který jak bylo nám řečeno ve hodinu odpolodne. V pádu nepříznivé druhých, spali jsme totiž pohromadě, lice se líbil. Děkujeme vám všem drazí ho počasí 10. prosince 1938, v ten samý sešel jsem na ulici a chodil sem, tam. přátelé za vaši návštěvu, mimo hro čas. J ei3t to výroční sch úze a pfipadii Jedno ráno, když jdu tak ulicí, pl'iběh madné návštěvy domácích, bylo z de volba úředníkťr a ;jiné dúležité. záleži ne ke mě klučík asi tak 4-5 roků sta mnoho návštěvníků z přespolních osad, tosti, tak přiJcl'te všichni. rý a spustí na mne česky: "Pane, neví doufáme, že v brzké době přfležltost! se S bratrským pozdravem, · te kde je n.áš táta'?'' Já hledím na chla11nám dostane, abychom návštěvu vaši Dr. J.. . II. Kozar, tajemník .. ce s podivením a povídám: "Nevím sy mohli vám opětovati. Vaše slova uz náčku, nevím, ale on už přijde brzy. nání velice nás těšila a věřte drazí bra vVesley, Texas. Chtěl jsem se kudrnáčka zeptat čí je tři a sestry, že dali jste nám novou sí Řád Veselí, číslo 14. atd., ale ten už pelašil domi.'1, asi .í·íci lu a energii ku práci která nás ještě Chápu se jednou pera, abych do mámě, že táta už pl'ijde brzy. Teď čeká a kteréž třf poslední měsíce jsou· Věstníku dal fádkú, neb jest tomu bych ale chtěl, aby br. B. mně vysvětlil, dobrým začátkem, a cílem .té budiž; již delší ČaS, .CO jsem O sobě nedal nic on to umí, jak ten hoch poznal, že se aby příští delegáti do sjezdu SPJST. vědět. Chci též oznámiti, že í·ád Veselí .mnou není moc radno jinou i·ečí začí jednali za dvacet tisíc členů: této Jed- bude odbývati výroční echtrni prvni rte· nat, či ještě po 45letém pobytu v Te noty. · děli v prosinci.. dne 3. prosince, a je xasu vypadám tak zeleně? Zamyslete se bratři a sestry nad tou zvláště žádoucno, aby. se co nejvíce nás S br. pozdravem Váš dostavilo do této schúze neb máme to větou, otažme se sami sebe, "kolik F. J. Morávek. práce na nás každého člena čeká aby zvláštní záložitosti k vyjednávání. Též OZNÁMENI! chom cílu dosáhli?" Zajisté jest to jen oznamuji všem členúm dlu:žícím, aby Taneční zúbava bude pořádána v síni melý úkol, když rozdělíme jej asi na si hlEděli do této schuze všechny své dvanáct tisíc dílů. 'I'órněř v každé naší dluhy zapravit, tedy pozor. Jestli 'by S. P. J. S. T. v Dime Box, v sobotu dwi osadě .máme dnes jednatele naší Jedno panovalo deštivé počasí, pak bude schú 25. listopadu, pfi kteréž bude účinkovat ty, buďte jim nápomoení, oni nejsou ze odbývá11a druhou neděli v prosinci. Bačova kapela z Fayetteville. S pozdravem ZÚ$tává1n pouhými pojišťujícími agenty, oni jsou Těž budeme mít na zahnáni žízně čtvrt.. :T, KQClJJ.'flk, vaši bratři, dobrodíneí těch, kteř! zd§ ku piva.
Řád Praha, číslo 29. 'Paylor, Texas. Ctění bratři a sestry! Ve schůz! 5. listopadu jsme uvedli do řádu dva nové členy a sice, Alois a Marie Boudný a na p:Nští schůzl, která bude odbývána 3. prosince v 1. hod. odpoledne máme k uvádění zase ně kolik členů, jestli totiž projdou lékař skou prohlídku. Jest to schúze výroční, v které odbývány budou volby úřední ků, pro rok 1934 a proto dostavte se v počtu co největším, by jste měli výběr ten nejlepší! V pátek dne 17. líst., řádový tajem ník a zástupce naší Jednoty pro náš okres, br. Ůrubek, objížděli krajanskou osadu a získali zase několik naších mla dých lidi do našeho řádu a naši milé S. P. J. S. '.1'. Ještě jednou vás bratří a sestry upozorňuji, dostavte se všichni do příští schůze dne a. prosince a zvolte si úředníky, ty nejlepší! S bratrským pozdravem, Frank Kalenovský, tajemník.
í
-------
V.£STNIK
Strana 6.
L IDEM,nebylo zejména hospodářsky sla- 1 nikdy dáno žít bez sta- ~ býrn,
Zbytečné škarohlídství
rostl a trampot. A dnes nejsou poměry · takové, aby vnucovaly smích na rty. hly být činěny pokusy o jejich odstra Proč tedy škarohlídství zbytečné? nění. Ale takových vážných kritiků me Vždyť přece ten, kdo je postižen dne zi škarohlídy, přepovídajicími, že svět šní krisí, má důvody, aby se neradoval se bude zhoršovat a zhoršovat, a·ž u a nehleděl s nadějemi v budoucnost? padne zcela, není. Kdo to myslí s kri Nemíníme však, že by tu bylo škarohlíd tikou deška vážně, musí. najít v tom ství na místě. Vždyť, řečeno upřímně, všem kus zdrávého jádra, jež je dosud co se tím spraví, když jsme . plni po nedotčeno, a musí v sobě najít odho ehvb v zítřek a v možnosti svého života dlání té dobré jiskře umožnit přeměnu a když tím častujeme při každé přlle v plamen. Škarohlídovi nejde o proni žitosti ať vhodné či nevhodné své nej knutí v chaos dneška, on jen pozoruje, bližší bližní? Účinek je, že pomalu sa odsuzuje, hubuje a předpovídá nejhor mi si namluvíme, že je to se světem na- · ší. Rozleptává, místo aby tvořil. Toto prosto zlé a což .ie horší, vzbudíme to je škarohlídství jaksi veřejné, nedotýká též přesvědčení v těch, kteří nám věří, se nikoho z blízka, 'haní se vlády, je a to je nejčastěji nejmladší pokolení. jich členové, politikové atd. Nikdo nebude schvalovati, že by prá Druhá odrůda zbytečného škarohlíd vě dnes bylo potřeba nemístnými a ča sto neodůvodněnými pochybami přesvěd sťvi je posuzovat nepříznivě čili odsu čovati své důvěřivé bližní, mezi nimi dě zovati bližní, s nimiž musíme být v ti, které .mají převzíti po rodičích svět, denním styku. V dobách, kdy je většině lidem do že dnešek je k ničemu. Každý cítí, kde ho to dnes tlačí. Je nutno, aby se 'sou bře po stránce hmotné, mnozí věnují přebytek svých sil na to, aby sledovali středil na odstranění závad. Dovede-li to, poradí druhým. Nedovede-li to však, chování svých sousedů, svých kolegii v mlčí. Otravovat dnes zoufalými nářky úřadě, svých známých, aby je při kaž na poměry Ie věc nejzbytečnější na svě dé příležitosti odsuzovali, vytahujíce a tě. Mnohem úspěšněji by se zlepšovalo sdůrazňujíce jejich špatné vlastnosti. dílo dneška, kdyby nebylo takových tla Dělají to · proto, aby přesvědčili takto chajících škarohlídů. Věc je tím horší, své okolí, že oni jsou lepší než ti kríti že značná část takových oblažovatelů sovaní a sami se, o tom přesvědčí, na svých bližních je celkem za větrem a mluví si to. Ale zábavy tohoto druhu oni mají čas a prostředky, aby se .mohli trvají i tam, kde je bídy dost a mělo věnovat hanění přítomnosti i budouc by být hlavní starostí bídu tu odstra nosti. Kritika toho, co se kolem nás dě niti. Lidé se haněním bližních odškod je, je nutná. Ale je nutná jen proto, aby ňují za své stísněné poměry· a překřikují byly nalezeny cesty k zlepšení poměrů, v sobě dojem, že sami to nikam nedo aby byly nalezeny kořeny závad a mo- pracovali .a jsou odstrčeni stranou. To NÁSLEDKY světové války a toho velkého nerozumného a nelidského vraždění jsou stále takového dosahu, ·Že jejich konců vlastně ještě ani nevidíme. Pokles mravnosti, který válka přivodi la, zvý~ení lidského i státního sobectví, který válka posílila, jsou stále znaky všech těch běd a těžkostí, pod nimiž lidstvo úpí a z nichž nás státníci nemo hou vyvésti. Upírali jsme zraky k lon dýnské konferenci, ale ta nepřinesla, co jsme mnozí očekávali. Snad hned na poprvé nemohla všechno londýnská kon ference napravit. Vypadalo to tam tak, jako když se několik sousedů mezi se bou dlouho soudí, až pak neví kudy kam a přece žádný z nich nechce po volit. Tu než je soudce dostane k ně jaké rozumné společné poradě, trvá to dlouho a než je přiměje k rozumné do hodě, trvá to ještě déle. Ale přece je nom nám něco odkryla, a to jest prud ký zápas tří velkých mocí zápas, Jehož existence jsme si nebyli dosud plně vě domi a který jsme si teprve Londýnem uvědomili. - Tento zápas týká se pe něz - žel! A to amerického dolaru anglické libry a japonského yenny. Ja ponsko tu na poli hospodářském a tím i politickém vyvstalo jako neivětší a nejnebezpečnější nepřítel. Jako činitel, ·který vlastně již delší dobu nutí Ame riku i Anglii ke známým finančním (valutovým i jiným) opatřením. Japon sko totiž chce ovládnout za každou ce nu východní trhy, státi se pánem vý chodu a pak diktovati i Evropě a jiným světadílům. Počátek k této touze Ja ponců dala světová válka. Za světově války evl'opský prťtm:Ysl vrhl se, poně ..
yadž musel, na válečný prťl.mysl a ne·
'V
Zluté nebezpečí mohl se věnovatí ostatní výrobě. To podchytilo Japonsko, které se před tím velmi rychle evropsky kultivovalo a zvláště na poli hospodářském. Japon ské výrobky byly lacinější evropských, ale nebyly . té jakosti, poněvadž Ja ponsko nemělo a nemá dosud té dlouho leté praxe jako Evropa anebo Amerika. Po válce však Evropa vrátila se , ke svému průmyslu a začala . okupovat svým lepším zbo~ím i východní trhy, které před tím měla. To .ovšem narazilo na Odpor Japonců, Jejichž četné tóvái-ny neměly práce. Japonsko hledalo dlou ho z této své ~rise východisko a našlo je svou výbojností a rozplnávostí .smě rem do Asie, .a to do .Mandžuska a· Čí ny. Ani Rusko a ani Čína pro své vni třní poměry nemohly se dobře J apon sku postaviti na odpor. To Japonsko vědělo a toho také využilo. Na nových svých územích horečně .zakládá průmy slové podniky, snaží se tam vytěžit vše z .tamního přírodního i jiného bohat ství. A svými výrobky a jejich ohrom nou lácí začíná Japonsko prováděti na světovém trhu takový dumping, že An glie i Ameríka jsou nuceny činiti váž ná finanční· opatření, aby aspoň část trhu mímoevropských si u'hájily. Japon sko se netají tím, že chce opravdu trhy asijské a pak i jiné získati pro sebe. Kdo zná japonskou houževnatost, skromnost a přímo i životní odříkáni, tedy ví, co Japonci dovedou a že do.. sud' každého svého vytčeného eíle do· sáhli. Vždyt1 Japonci jsou. tak· dobrými
hospodáN k,alkulanty, že se můžete v
Ve středu, dne 22. listopadu 1933. vše proto, že lidé vidí v bližním člo věka horšího než jsou oni, snaží se to vidět za každou cenu. Tohle škarohlíd· atví je jednou z největších překážek, proč mnozí lidé nejsou ani poměrně spokojení. .A třetí druh zbytečného škarohlíd ství je pěstování doma v rodinách .Na příklad otec rodiny, kdykoliv se mu na skytne příležitost hovořit s ostatními členy rodiny, už běduje nad špatnými poměry, nad útočností a prohnaností bližních, nad nejistou budoucností a podobně. Mohli by takoví lidé žít v směvu a v radosti, oni to však nevedou, stále se musejí trápit, a hubují, nemají radosti ze světa pro samé takové ma ličké trampoty, kazí rad o st jiným, znervosňuji rodinu a kochají se, když všichni kolem nich jsou zaražení, smut ní, zakřiknutí, ztraítili echopnost se smáti. Tak . . si lidé zbytečně kazí pobyt u rodinného krbu, stávají se hádaví a kousaví, lpějí na malichernostech a o ně svádějí urputné boje. Jeden svádí na druhého, nezdaří-li se něco, je svár a život z a t í .m u t e č e a škarohlídové neměli ani čas si uvědomit, jak žili po šetile. A přece ve všech příkladech stačilo 'říci: je něco vadného 'l Nu, opravíme. to. Pokusme se o to. Nk není nemožné. Předně musíme si -věc důkladně promy sliti. - A přišli by k názoru, že okam žiky každého zbytečného škarohlídství (ono je každé zbytečné) byly okovy, které okrádají život o možnost volného pohybu, to jest o radost. Pryč s tě.mi okovy! ú
· každém zeměpise dočísti, jak prodávají svou lepší rýži do ciziny a za ni si ku pují horší, ale lacinější a že tímto zpíi sobem svou potřebu rýže bez doplá:cení úplně vyrovnávají. Něco takového dobrovolně I -·-my Evropané neznáme. Doufám, že nyní čtenář 1·ozumí nad pisu - o žlutém nebezpečí. Jest za tím rázu hospodářského, ale víme všich ni vel.mi dobře, . co v dějinách světa z takových hospodářských nedorozumění, 'hospodářských sporťl pocházelo a co to mělo pak pro národy a lidstvo za ná sled·ky. - Tak i nyní Japonsko vyvstá vá jako representant žlutých, a to jako representant . velmi nebezpečný, poně vadž škol~ný a houževnatý. - A k ně jaké rozumné dohodě zatím není ni kd.e mnoho chuti a nejméně u Japonska, které dává najevo, že od svého cíle ne popustí. F. L. Město Bremerton, Washington 'napříč od Seatle, může se vykázati zvláštností tím, že je jediným velkým městem Unie, jsoucím bez železničního spojení. Pťllhodinové spojení mezi Bre merton a Seattle vykonává převozní loď, busová doprava zavedena je s městem Ta,:::oma. Městs'k<á vodárna a elektrárna v Co lumbia, Mo., vykazují obrovský úspěch. Sazba za vodu a světlo, resp. elekt. proud je nejnižší ve státě. velké zisky• umožnily postavení nové 1·~dnice, mě eto má krásné osvětlení. Obecní podniky jsou prosty dluhu, Jejich výnos~
nost stačí nejen kt1 krytí městského vy.. dání, zťtstává ~ nich· dokonce přebytek,
Ve středu, dne 22. listopadu
1933.
,
Uvaha nečasově časová vypadá většina N AVENEK ství, jako by byla zcela
manžel šťastná. Mnoho lidí, .kdyby sem tam nečtli v denním tisku zprávy o rozvodech a ro zlukáeh manželství a o tom, jak man žel nebo manželka zprovodili se nebo se pokusili zprovodítí ze světa svého druha, tedy jak skončilo manželství zločinem, zoufalstvím, rozvratem, ani by nevěděli, že je nějaký problém man ství. Nikoho přece nenapadlo, když si bral za manželku tu, již měl ze všech nejraději, že ji po letech bude sužovat, nebo dokonce že .ii na zdraví a životě ohrozí. U žen je to totéž, ovšem v men ší .míře. Naopak všichni, když zakládali manželství, byli přesvědčení, že teprve nyní budou žít šťastně, že konečně se jim podařilo najít druha, který nám ro zumí, že se ř.ádný z nich nepokusí manželství rozbít. Ke katastrofě v manželství dochází nezřtdka pro mimořádná poměry, vady v povaze manželů proto, že buď jeden z nich nebo oba postrádají sebekázně, třebas v nejmenší .mfřa požadované manželstvím. Ale necháme-li stranou ta zborcená, nešt'astná a bědná manžel ství, která končí buď strašně nebo bo lestně, ale vždycky smutně, zůstane nám veliké množství takových manželství, která živoř}, abychom tak řekli. Není tu nebezpečí, že by jeden druhého tě lesně týral nebo mu hrubě nadával ne bo uvažoval o jeho bezživotí, anebo se přičiňoval o rozluku a rozchod manžel ství. Oba manželé jsou pevně přesvěd šeni a jisti, že jejich manželství skon čí až smrt, Ale nejsou šťastni. Roste v nich pocit, že se zklamali, uzavřevše manželství se svým druhem nebo druž kou, že byli by dopadli lépe, kdyby si vzali za manžela nebo manželku ně koho jiného, že byli tedy životem oši zeni. Plíží !'le den ze dne neradostně, jeden druhému stále víc. a více ciaí, využívají každé přfležitostí, aby si dali najevo, jak o sebe navzájem nestojí, nezřřdka překáží jeden druhému a malí škodolibou radost, nedaří-li se druhému dobře v úřadě, doma, jinak. Kde najdeme taková manželství? Ve všech vrstvách. Jsou to tak zvaná prů měrná manželství. Nad průměr je man želství, v němž si oba manželé rozumí ještě leta po svatbě. Je jasné, že man želství, v němž manželé nejsou navzá jem nepřáteli, vedoucími urputný boj a touží se podporovat v životním usi lování o dobrý cíl, patří mezi výjimky. Proč je to? Buď oba (nejčastěji) nebo jeden z manželů nedovedou ovládat své sobectví, jejich pohodl! je Buh, jemuž se musí celá ostatní rodina klanět. Jsou přesvědčení, že se jim děje křivda, žá dá-li se po nich pracovitost, ústupnost, odříkání. Hledají celé desítky let chy by na svém druhu. Jsou hádky pro nic a za nic celé roky. Lidé se stanou ubo ze malichernými. A přece, jak by vy padal jinak život, kdyby se manželé vynasnažfli pochopit jeden druhého, žít jeho životní zájmy, úzkosti a rado sti, nechat ma lichernost stranou, ustou pit čím častěji tím lépe, vnést úsměv a radost do toku dní, snažíb se (přemý šlením a pokusy) udělat z manželství svět hezkého tvoření a vítězný pochod vpřed. Snažit se ! Pak odpadnou dosud přiléhavé frá ZEl
o j.ařmu manželském,
Strana "I.
V!STNIK
Počátky a účel výpomoc· ných spolků. J. Pánek.
Slováci a my
S jeHLEDISKA českého i slovenského vzájemný poměr obou větví naše
ho národa velikou věcí. A veliké věci VtPOMOCNÉ a stavební spolky ve tvoří se velmi pomalu. Proto někdy se · Spojených Etátech jsou zcela ojedí strany české i slovenské projevuje se nělou institucí, pracující na jiných zá zklamání nad poměrně malými pokro kladech nežli stavební družsta v Česko-: ky' na poli sblížení Čechii s·e Slováky. slovensku. Jsou založeny na myšlénce Není to spravné. I prosté manželství, svazek tedy pouze dvou lidí, potřebuje svépomoci. Vzrostly z malých počátků v ohromný finanční podnik, jemuž mí ke svému plnému rozvoji několik let liony lidí ve Spojených Státech vděčí z~ výchovy vule i srdce jako prfipravy. vlastní střechu nad hlavou, Právě před Formalitou sňatku ještě nikdy nebyla sto léty v malém městečku Franf ortu, vytvořena jednota ducha mezi manželi. Pokud jde o Cechy a Slováky, má předměstí Fíladelfíe, vznikla myšlenka me form a lity politického sňatku za se založiti první výpomocný a stavební spo bou už 14 let a naprosto nic se nestane, lek. Osvědčila se tak, že dnes nalezne ·když prupravné údobí sňatku citového me tyto spolky ve všech státech Unie, a ideového potrvá ještě desítiletí. Jdeť z nichž některé vládnou ohromným o spojení dvou větví národa a nikoliv jměním. · pouze dvou jednotlivcfi, kteří pravidel Jest charakteristické, že zřizování vý ně jsou z prostředí velmi příbuzných, pomocných spolku, ujalo se hlavně mezi čímž .ie dán duležitý přepoklad jejich přistěhovalci, kteří po příchodu do t.~to budoucfho sblížení a splynutí. země ocitli se v cizím, často velmi ne Politický převrat spojil formálně dva hostinném prostředí, neznalí Jazyka ani národy, mluvící sice té.měř řečí stejnou, poměrů a zřejmou nedůvěrou k ostat ale duchem si naprosto cizích, zvláště ním obyvatelům, kteří často přistěho pokud jde o třídy t. zv. vzdělané. Ne valce vyssávali. Tyto okolnosti nutily rozuměli jsme si ani hned se slovenský přistěhovalce ke vzájemné svépomoci mi evangelíky, kteří užívají při bohoa tato vedla k myšlence výpomocných , služb~ českého j.azyka a 'Kralické bible. spolků, Dnes nalézá se ve Spojených. Československo je nesmírné hřiště, Státech dvanáct tisíc těchto spolkfl 's celkovými vklady skórem $9,000,000,':' jehož · hlediště .ie velmi hustě obsazeno. 000. Výpomocné spolky zaujímají jaké Na tomto ,hřišti hrajeme my. čechové a Slovaci, svou hru. V hledišti jsou si střední místo mezi přímou výpujčkou hlavně .naši zahraniční sousedé. Jako v na hypotheku splatnou plný.m obnosem · každém hledišti, tedy i v tomto jsou v několika létech a pozvolným spoře lidé, kterým se hra nelíbí, ha jsou ním v naději získání vlastního domova. tam i takoví, kterým by se nelíbíla, i Umožňují dělníku s menším hotovým kapitálem a pravidelnými týdenními ne':' kdyby byla dokonalá, z toho jednodu bo měsíční.mi splátkami získati v době;• chého dťl:vodu, že je to hra českoslo asi 11 roku úplně zapla:cený domov. venská. Zvykli si příliš viděti Čechy a Kromě toho poskytují těm kterí mají v Slováky v úloze nečinně přihlížejících úmyslu pouze l:letřit, ukládati týdně k cizí hře. Pro celou řadu divákfi v menší obnosy, které v určité době jsou hledišti našeho národního a státního ·.hřiště je tato okolnost roz.hodující při vyplaceny s'úroky až sedmiprocentními. posuzování naši hry. Taková je skutečVětší obnosy možno uložit ve splace ných dílcích po $100, jež možno vy nost. Soudí se o nás proto, že vůbec sa zvednouti kdykoliv. Na rozdíl od ji- mostatně hrajeme bez zřetele k tomu, 11ýc'h cenných papírfi nepodléhají tyto jak hrajeme. Jak si rozřešili československý pro dílce vlivu obchodu, průmyslu a peně~ní bursy, nýbrž jsou stále ve stejné a plné blém lidé opravdoví, ukazuje názorně hodnotě .. Přes veškerou všeobecnou kri trojice Beneš - Masaryk - Štefánik si výpomocné .spolky vyplácejí pravidel (Čechy, Morava a Slovensko.) Tato tro ně své aividendy a stojí naprosto na pe jice dvou vzdělaný>ch Čechfi a jednoho vných základech, což dokazuje .zcela Slováka ukazuje, že pro ně byla česko mizivé. procento spolků. skončivších ú- slovenská jednota samozřejmostí. Je to náznak budoucího vývoje. padkem. · Národ ne.mít.že a nesmí spojo·vati svfij Též mezi našimi krajany záhy v lé osud. s vidinami, nechce-li býti rozdr tech osmdesátých začíualy se zakládat cen skutečnosti. Aby se tak nestalo, o výpomocné spolky, které po mnoho let to se musí starati inteligence. Inteli až do dnešní doby se udržely. Není po ':gent Štefánik tento úkol plnil a splnil. chyby, že ve státech východních, osa Spojil své úsilí s úsilím českýc'h lidi zovaných prvními přistěhovalci, býlY a málo se staral, zdali jsou Češi pro založeny ·výpomocné spolky již mnohem slovenskou nevěstu <illženichem se zaji dříve. Ve středozápadě největší počet štěnou budoucností. Šel za svým srdcem těchto výpomocných instituci je umí · s vůlí tuto budoucnost připravovat. stčn v Chicagu, kde je dnes téměř 140 J. D. krajanských výpomocných spolkfi. Jed ním z nejstarších českých spolků. v Správce lnsulovy konkursní podsta Americe je První český národní výpo ty a jeho právní.ci obdrželi za první rok mocný a stavební spolek v Milwaukee, $405.300 na služném a odměnách, což Wis., který je nejstarším ve státě s pochopitelně · odnesou pc;>dflnfci. Než vklady přesahujfoí.mi pět a pfil milionťt bude provedeno konečné ·urovnání ob dolaru. Založen byl v roce 1885 a pfi rovského Insullova bankrotu, útraty s sobí úspěšně po dobu 46 let. Co do 'VÝ likvidací spojené dosáhnou nejméně tří še vkladu je snad největším českým vý milionů. 'Mazaný milionář Insull žije pomocným spolkem v Americe. Mnoho př.ítomně blahobytně v iíecku a dělá si kraj.anti si pomohlo prostřednictvím vý.. z úsili amer. vlády o jeho vydáni dob pomocných spolkťt k vlastnímu krovu rý den. Kdo peníze má, na pána si a tisíce jich ·vděčí tě.mto institucím za
~pol~gj~p,é ~ J:>~zatarQ§tn~ st(\ři.
hrá • • •
.,,...,,.,... 1u.
,,
,
jh,,,
,,, ,.,,
..., .. ·~-
.
, -~,.,,,,_,.
Strana 8.
V£STNIK
8lo1•11nHké Podporujíeí Jc!luoty Státu Texas. 01:gnn of Slavonie Benevolent Asso ciation of State of Texas.
Offieinl
R Im A K'roH..-FRANTA
MOUČKA-EDITOR
Vydnvntcló .Publishers CJWIIOSLOVAK PUBL. CO,, 1'i 'est, Texas v
P1'cdplntnó
(i5c roěně. Do
staré
vlasti $1,65
ročně.
Subscription 05e a year in advance. ·rnurnp<Í lji].65 a
~wě11y adres
year.
zasíhtjí se do Hlavní Úřadovny, Fuyet tcville, 'I'exas,
Veškeré dopisy, přcdplatnů, oznáruky, buďtež adresov.iuy na Vcstnik; West, Texas Věstník ~~'.'~7""~
has the, largest circulation of any Cll(•ebo:-;mv,1k Wcnkly in South. .."!;:~;r::""'~'"••.,..._~:w.... -..... ';::,"""'~,~:,'..~H•-
.. -.. -,,.._-
UPOZORNĚN!!
Ůřudovna Hl. l{ádu jest nucena po z mčniti způsob vyplácení odměn za no YÓ členy a také účty za lékařskou pro hlídku. Státní · korniaař t"Í přeje aby toto placeno
H.
Úřadovnou
poukázka
mi u tcdv jest nutno, by všechny úmrtní poplatky byly poslány na naší úřadov nu H také účty ,m lékařskou prohlídku. Ed;:~; nový člr-n zaplatí své úmrtní po p!Htk.v hud' rok předem, neb dokončí placeni 12 .měaičních poplatku, úřadov na na požádán! vystaví poukázku na od měnu a· odešlo na řád a po· případě na organisátora.
Tím samým způsobem
placcnv účtv lé kařů, J. R. Kuběna, tai.
m, Řádu.
Z naši Slavnostnl schůzi ve které by:o uvedeno pětadvacet členů v neděli rn t. m. řád Ennis 8J !1ylo t.o už druhé hromadné u vadění nový il: členů u tohoto nejstarší ho a největšího i'ádu SPJST. v. enniské osadč a dle inf ormací znamenitého prcdsecly br. Joe Heýnýho .,- nebylo je~.tě pm uejbližíší dobu poslední. Jest totiž v e11nh::ké jako skoro v každé kra· .ianRké o::,;adé Niibné tlOle pro náš nábor, tfolm .il,n v zapoěat~ akci setrvat, ještě lept', v pati'iené mfre plně roz\'inout. Akt uvúdc.'.•ní dúslojný:m zpúso· . kapitán Meth. Pázdral z vV e:~t, který v i";e::,kém i anglickém jazy lm v;v,-ti:ťjně obja,mil poslání naší nwlwl.nki . ~'..a Hl. ÚÍ'adovnu kralši p1·0:-ilovy učinili bratři účetního výuoi·u Rob. Č, rvenka z West, Will A. NcRuda z DnllaR. Pohnutí (1častníki.'1 :r:púsobila krahíí i'eč ::;tarešiny českých pi~múkú Ameriky ht. Josefa Bu11aty, který v neděli rfavil výročí svých 87 na Bť. Bnú,tta vzpomínal začátku zakláclú u i spol kú v této zemi, 1
v
měl úč~rnt i :1.i1sluhy nema-
pfedsecly. br. v
i·eči pou k.áz.ať.na
národní úkoly a 1sm0r postupu Ceehoa· meričanú pro .dobu pi'í(:tí. Schúze za končena za .nálady povznešené. V.ečerní poho:,,;tinflké vy~toupt~ní V,'estské Slavie rn.ělo rekordní núv;:;těvu a úspěch bouřlivý. dvorana i pl'Ílehlé balkony Núl'odní byly úplně. Ve' napsaná neúnavným sbormistrem Slavie přijata byla mno·
hastovým obecenstvem nadšeně. Herci Sl:ivie za dané situace hn\li výbomě; kontakt mezi scénou a hledištěm byl úplný a hÍ'ejivý. Podobně smíšený sbor Slavie sklízel v ·neděli hotové triumfy a . pěv.ci pěli 1>kutečně uceleně, dyna nucky vyrovnaně, mh,ty s patřičným e lánem. Taneční rej následoval a do stavila se chvíle loučení. Do.mácí stara li se o hosty s mimor·ádnou péčí a pra vou slovanskou pohostinností .Podobné zájezdy tuží phí.telství, rodovou lásku, soudružnost. Poslové. bra.h'.ské lásky z Dallas do Went. V ne<lěli nKlrntoční se pohostinské vystoupení Ochotn.íkú r·ádu Pokrok čís. 84,, Dallas, 'l~ex, ktei'í na jevišti městské radnice sehraji populární veselohru "Děvče od Cerchova". Bude to "revan the" za vystoupení Slavie v síni uvedé ného :h'tdu pN účasti na letoším Ceském Dnu v Dallas. Nový řád po číslem 150. Založen byl v heděli ve Woodsboro. Pi'ú1Iušné obl·a. dy vykonali bratH M·t~dníd z Út:1tfodi. Pi'íště budeme moci sděliti o této ra doRtné události hlížš.í údaje. Členstvo nového :i:·ádu vítáme v náš bratrský kl'uh srdečně. A. opět další nový řád. založen bude pl'i Markham .o kteréž potěšitelné udá losti dečtete se na jiném :místě. Jen houšť a větší kapky... Vytrvalost. Otužovati vC11i mť1žeme vždy a všude. Záleží však v prvé řadě na tom, s jakou pečlivosti a pfosností vykonáváme to, co jsme si umínili vy konati. Charakter člověka se tvoí·í z nepatrných a jednoduchých návykťt všedního života. Má proto pečlivost, s jakou vykonáváme i ty nejmenší prá ce, veliký vliv na utváí·ení naší povahy. Ale zde je třeba i vytrvalosti: "Kdo ne dokončil, jakp by nic n:eučinil". To zna mená, že se ne:,;;míme podávati ani-mr zutostem, ani únavě, ani neúspěchu, ani jakékoli pi·ekážce, ať z nitra č.i zvenčí přichúzející. Ba naopak, Hm větší se nám pfckážky v cestu staví, tím odhod· laně.ii máme pl'acovati. Návyk pracovati pečlivě a přeim.ě, návyk býti vytrvalým a clúsledným i v těch nejnepatrnějš.ích maličkostech, to jsou vlm,tnoi:;ti, kterých člověk potřebuje po celý život. A z těchto vlastností se tvoří povahy pevné, neoblomné, spravedlivé a .hlavně S'PO· lehlivé. Z cizího krev neteče. Spolko~á lodní rada dala roku 1Hl7 postaviti 106 lodí, roku HH8 už 812 lodí a r. 1919 dokon ce 1.065 všelikých lodí a plavidel, čímž vzrůstla na největší lod''ai·skou společ nost na světě, zhudovavší v udaném ob· dobí více tonáže než všicí druzí loďal'i dohromady. Než už dohospodaflla, pře davše posledních 38 parolodí depart mentu obchodll. Její rekord gr!"l.ftu, ma ,.~ání kapes. jednotlirci nemá pÍ'íkladu v hisotrii. Patrioti, sloužící zemi za dolar ročně, ukázali se Americe nejdražším pf~pychen:i, Ppji~.ťěnj :n~ ii:ivot nutností. Nečiní žádného rozdílu zdali někdo s tou "nut ností" nesouhlasí. Pravdou je, že život ní pojištění nesporně nutným pro nás všechny, byť i někteN v tom ohle du měli odlišné náhledy. Kterak chyb né byly a jsou domněnky, že je zbyteč no býti pojištěn na život, to nejpádněji každému rozumnému člověku dokazuje
řtalné osudy těch pozústalých, ktel'i zfl.
Ve středu, dne 22. listopadu 1933. stali zde bez ochrany a bez prostřed kú v době pro ně nejhorší a nejsmut nější. V dnešní době pojištění na život je nepostrádatelnit ochrana rodiny a nejbezpečnější ukládání malých částek peněz. Jest možná (teta k památce ta kového ze.mfolého, který byť měl dob ré pl'Í,jmy, staral se spravedlivě o po hodlí své rodiny, pokud zde byl avšak lekhomyslně zde zanechal rodinu - . bez jakéhokoli zaopati;ní, maje pÍ'Íleži tost za žiYa, v letce h stálého výdělku, ZÍRkat si pojistku pro případ neočeká-. vanó smrti. 'l'foba, že se těšil lás·ce své rodiny za živa - je pochybno věřit, že v mysli jeho pozustalých nevznikne hoř ká výčitka vúči jeho nedbalosti a leh kom~·slnosti. Cleni naší Jednoty učiní svým p1·áte!úm, známým, jsoucím do sud bez životního pojištění, ne.malou službu á veliké dobro, podají-li jim o pojištění vflbec a pojistkác.h naší S. P. J. S. T. zvláště, podrobné informace. Mohou jim pNpadnč pújčovati náš or gán, v němž přinášíme opětné nábada· vé úvahy o nutnosti ži\'01:ního poji štěn i! Padesátiletý Mussolini uveřejňuje o svém životě zpověd', z· níž vyjímáme: Otec jeho byl chudým kovár-em, matka učitelkou. Sám v;vpráví, jak chudě žil jako hoch: Polévka, trochu salátu a chléb, večer trochu koi'fokťi, jež babič ka jeho kdesi na polích posbírala ... Matka musila se' mnoho lopotiti. Ko likrát jsem pozoroval, jak v noci roz ruiíená nespala a ráno unavena musila jít učit děti . . . Žil js*-:m často rád v pNroclě, v poHch pí·espal mnoho krát v seně nebo ve slámě .•. Nedivte se, že po tuhém životě, nepoznav la Hk a rnPtí a pi"izně světa, jHem pfisný a pl'imý? Ani ve vládě nepfostal jsem bý ti novináfom. Pojal jsrm úkol, dáti ná rodu pořádek. Dosáhnu-li toho, pak j1:5em llěco vyl;onal ! Sjezd
bratrstva
svobodných
zednářů
konal se v Haagu. Byly pNjaty dvě re~ soluce: v první He uklftdá zednái'ťtm, aby pracova!i pro jednotu lidstva, v druhé se zednúN vybízejí, aby probouzeli ve svém okolí lidské svědomí právě dnes, kdy se ve. světě shromážd'ují zápnlné látky k nové válce. Zednáři věi·í pře3 smutný stav Evropy ve vítěl'.':ství čistého rozumu a dobré vúle. Všichni lidé dob-· ré vule musejí pracovati k tomu, aby nastalo nejen hmotné od.zbrojení, ale také očista lidských myslí. · Kde je výhodnější pro naše krajany si životní pojistku vyzvednouti'? Toť pro mnohé naše lidi otázka dneškem duležitá i časová. časová proto, neboť stále více i mezi krajany uvědomuje se výhodnost, nutnost životní.ho pojištění. Protože se .zde jedná nejenom o těžce v;rdělané peníze našich lidí nýbrž i skutečnou· ochranu a jistotu, že ochrana ta skutei:ně bude poskytnuta pozú,:;ta lým, kdy tuto nejvíce budou poti"ebo vati, je dúležito naši.m rodákúm při~ pomínat i dokazovat, naše S. P.• J. S. T. pi'.·1 dnešním moderním zařízení, Rkytá ochranu v plné jistotě. Každ.ému členu a tak, že by marně jinde lepší .h Iec1a 1. Jednota je naše, česká, solvent ní, rozmáhající se; své závazky zaru čuje rostoucí zálohou i vzájemným r~ čením všech svých členú. Proto by mel náš člověk býti pojištěn H krajanské podpurné Jednoty,
Ve středu, dne 22. listopadu
Co dala civilisace. Jos. Jedlička.
J Ekultury. Tf<EBA rozeznávati je pratícké
od vyu kraj železnici, kulturnější, ale plus. Ovšem větší civilisací civilisaci
Civilisace
žití kultury. Dostane-li nemusí tím býti o nic civilisace zaznamenává vyim kultura se stává dostupnější. Měl Iseru přfležítost poznati lid v k1·aji poměrně nedotčeném moderními proudy, kde ještě kvetl folklor a bohat dví nebylo. Lid urostlý, statný, zdravý. A společenské chování na tak vysokém stupni, že to až udivuje. Jakási gracié :,a ::-,:echtictví ducha snoubila se v těch .. ty lidech 8 prostotou a Iedncduchostí. C,u;;to jsem si vzpomněl na kraje jiné. Snad tam někde. umějí lépe psáti a ČÍ· snad jsou "chytřejší", ale vzpome nu-li .:,;i pl'i tom na jejich chování, a to i v důvěr. styku domácím, i na veřej ných místech, bývá mi na nic. Škola jim dala vědomosti, ale nenaučila je skrom ností, nenaučila je slušnému chování. Je tcd' otázka, proč ildé, dotčeni život ním ruchem, ztrácejí jaksi rovnováhu, harmonii jednání. Civilisace, jako prak tické využití vzdělání, měla ,by dopo máhati k uskutečnění království božího na zemi. Dělá to skutečně? Zdá se nám že délá spišo opak toho. Pobuřuje a mate lidské duše a svádí jich na scestí. Civilisace zvýšila naši životní úro veň, ale neobrnila nás pro případ tísně. Nenaučila nás, že si máme zachovat ja kési reservy, jak hmotné, tak mravní , a vůbec duševní. Civilisace, t. j. její překotné provádění, zkazilo mnoho du HÍ. Je jednou z přlčln dnešní hospodář ské krise. Dala vzrůst velkým průmy slovým střediskům a nahromadila na malém prostoru ohromné masy Helu. Pa matovala dosud na jednotlivce a zapo pornněla na celek. Pobízela jednotlivce k odvážným podnikům proto, aby si na pluili kapsy, a ne aby prospěli celku. , 'l'echnick dokonalost stala se v rukou jednotlivců strašnou věcí. Dovoluje mu rafinovanější a hromadnější vraždění. Anulovala jeho mravní odpovědnost. Má nu svědomí strašné kletby, a přece žije dál. Snížila lidskou důstojnost, Pri mitiv nemúže býti tak prohnaný, Z o brazu božího dělá hračku, ovládanou několika .lidml. To se vždycky vymstí. Civilisace zapomněla na svou matku, kulturu t. j. vzdělání ducha i srdce. Civilisujice kraj a lidí, nedáváme jim zároveň mravní oporu, aby mohli u niknoutí jejím svodům. Civilisace by se měla podávat tak, aby se mohla prožít, strávit. A zatím na to vzdělání ducha i srdce se zapomíná stále. Začíná to ro dinou, kde shon za denním chlebem ne dává k tomu dosti času ani chuti, po kračuje to ve škole, kde učitel ze stra drn před inspekcí pěchuje do dětských hlaviček hlavně tu "vědu", stupňuje se to na škole střední, kde není ani toho učitele s. žáky, a vrcholu to do stupuje na škole 'C'ysoké. Tam kandidát, vytržený z kruhu rodinného, který pů i-:obí přece jen jaksi citově, Ie vystaven životu v celé jeho nahotě, pěchuje do h lavy v překotném tempu úžasné vědo mosti a výsledek je jakási nestvůra, která svém oboru všecko ví, ale zapomněla při tom býti člověkem. Vý á
roj
se
hlavně dvojím směrem:
Strana 9.
VtSTNIK
1933.
bud' načisto ztratil svůj cit a cílem ži vota je mu hmotná blaženost, bohat ství: u vzdělání činí ho tím nebezpeč nějším; anebo si uchoval ve svém ní tru kousek idealismu, ale ztrácí z toho překotného víru, z té všeobecné hon by hlavu a stane se z něho bytost ro zervaná, pesimistická, s tím nejhorším názorem na život. A výsledek? Sebe vražda tu i tam. U jedněch z k rise vnější. Jm1 málo je těch, kdo si ucho vali a vypěstovali jakousi harmonii. A přece ten život stoj! za to, aby byl milován; 1:ná tolik krás, aRpoň tolik, ja ko těch ho:i·kmstí. Jc jen tfoba uměti je najít .. Dovedu-li vnímat krásu ojíněného · stromu, nej:oem na zlé cestě. Je tí'eba najít tu vytouženou harmonii hlavy s duchem, je. třeba pěstovati trochu idea lismus, ať se nám proto i smějí. Je tře ba, aby civilh;ae.e kdčela ruku v ruce . s kulturou. Prozatím se tak neděje. O všem, kultura musí míti jakýsi hmotný podklad. Prázdný žaludek neidealisnje. Ale někdy ani plná kapsa. Je potfobí obojího. A hlavně - je třeba, aby tak zv. vzdělaní lidé napravili svou chybu Je už konečně čas, aby pi"estali my:'lliti na zlato, na svúj prospěch, a to nejen jednotlivci, ale všichni, aby jejich cti žádost se dala na jinou cestu, než je sestrojovat vra:'1iedné .stroje. Vzdělání 'je zodpovědno:-t. Čím větší, tím těžší. Neukazujme lidu :-;cestí místo cesty! Ne· buďme svůdci ,mfi:;to vudci ! Dejme po zor, aby se nám nnše vzdělání nestalo dvojsečnou z'braní, která by kdysi pro bodla i nás. Obraťme, dokud je čas! BOLESTNÁ VZPOMÍNKA. Se srdcem zarmouceným a žalem sklíčeným vzpomínáme dnešního drÍc 8. listopadl1: že jest tomu prúvě dni roky, co se i::námi rozloučil ní1š rnilo ,·auý a nezapomenutelný 111.anžc!, otec, staHček a prastaNček JAN H. HOL~, který odpočívá na Shillersville--ském hfoitově. Ty sice v hrobě spíš, ale my těžko na tebe zRpomínánie, a těžko je nám .když na tebe vzpomínáme, ale marně naše myšlenky stále dlí u tebe. Velký bol zpúsobil nám tvůj od.chod. Srdce naše krutým llolem se svírají a oči .slzami se zalívají v zármutku. Co ':_Šak límo země pojme nikdo nenavrátí. O, jak rádi bychom se 8 tebou ještě jednou sešli a patfili v tvi:tj milovaný zrak. :M.amé naše touhy a hl~dáníi není tě více mezi námi. O, drahé oči, věrné i:rdce, neb1a~ítc míi:; již v.íce. Stýská se nám moc po tobě, spi sladce, náš drahý manželi, a otče, dl'imej slad ký sen, my na tebe nikdy nezapomenem; V klidné luno země, lehkou, vložili jsme poklad sladký. rra:m již houfe ani vánek, ne ruší tvúj sll::.dký spánek. ·
Dnešní
kytičku
v7.pomínek
11a hrob
tvůj klademe, na df1kaz, vždy na tebe stále vzpomínku chováme. Co. ti jiného mužeme přáti, než jenom tělu zemi .lehkou a duši lehké odpočinutí, Spi sladce, drahý manželi a otče, bud' s Bohem,· nikde na tě ne:-::apomenem. To ti pi'ejí, zarmonce.ná A DÍTKY.
Rodiče, kteH stí před svými
v duší vlastních
~patno-
DO OKRESU BELL! Temple, Texas. Svolává se opět vefojná schůze všech krajanů v okresu BELL za dfiležitým hospodářským účelem na neděli dne 3-ho prosince do SPJS'l'. síně v Seaton, Texas, po schúzi řádové·. PHtomnost všech krajanú velmi žádoucí. Jos. čuba, John H. Hurta, Wm. J. Mikeska, Geo. Šula, Stěp. Kalčák, Jos. H. Kotrla, J. J. MikeBka, Jos. Mikuláš, John Klinkovsky, Jmi. Machálek. PROTOKOL ze ::;chůze konaií'é dne 15ho listop. v sí ni SPJST. v Seaton, 'l'exas. Schůzi za hájil pí·edseda J. H. Hurta, tajemníkem zvolen Wm. J. Hikeska. P. předseda vyzval p. Jos. Cuhu aby objasnil účel této 1:;cht1ze atd. Tak bylo učiněno, po debatě a dalším vysvětlení, pi"íto.mní krajané podporovali a odporučili pod nik a účel podniku. Pro malou náv štěvu, byl dán návrh a podporován aby schúze opět byla svob'ina na neděli dne 3-ho prosince odpoledne, hned po schťť.::i i"ádové SPJST. kdy doufáme· míti čet nou návštěvou krajanú z celého okresu BELL. John H. Hurta, Před. Wm. J. Mikeska, taj.
·-·
DO MARKHAM, TEXAS. Tímto žádám sbl'atfolé h'idy, by nás poctili svojí návštěvou k uvádění no· vého í·ádu ve Wharton, dne. 26 lfato pach.1,, na cestě čís:. 12., mezi Hungel' ford a Wharton u pana Luis Macha, kdež budeme pofádat piknik pro členy. oběd zdarma. Tak bychom si pí·áli, by i..,te se v hojném počtu dostavili, a zá roveň vám sděluji, že nás navštívi Hl. Úi'aclovna, k ní.ž zvu i redaktora i celé · vydavatelstvo Věstníku. S bratrským pozdravem, lg. Šenkyřík, .....;;......; Markham, Texas.
______
SLOVANSTO. Současný obraz slovanskóho světa je zcela jiný, než pi'·edváleěný. Všechny faktické a mocenské poměry se změni ly a v nové situaci zjevuje se nová sou ,,ztažnost událostí, metod a cíli't, ať jsou to tyto společné všem SlovanCtm, anebo pHznačné pro určitý jednotlivý kmen.
Makedonská otá:r,k~h podle dra Bem ~e, je boj o úv.emí a speciálně o defini fivni národní formování obyvatelstva makedonského, jedním slovem boj o l\fakedonii. Mim o to Bulharsko m:i před sebou otázkou egejskou a usiluje o zabezpečení bulharské menšiny v Dobrudži. Velký význam má ukrajinský pro blém, zahrocený jednou stranou pro ~ i Lusku, druhou proti Polsku. Oba in : e:·esované státy foší je čistě admini strativní praksí, avšak četné skupiny Ukrajincú usilují o dosažení samostat nosti. Běloruská otázka, otázka Besarabie., poměr Ce1chťt se Slovákky, Podkarpatská Rus, nesoulad mezi Srby, Chorváty a· Slovinci, Jihoslavie, Rumunsko ko lik tu úkolťt. Myšlenka federace slovanských ná rodít teoreticky není odstraněna, ale jednak 'pro nepí·ítomnost Ruska není a1d:t1áln1, jednak musí se rozšířiti a })ojmouti do sebe též některé nesfo ranské národy ·- Rumunsl,o, r,v, Litev·
sko,
Strana
10.
V!STNIK
nebo lidech pro své zlepšení by vymoci dovedl. FR. SOKOL-TŮMA: Co náš lid činí v očích veřejnosti niž ším, .měněcenným, leží v povaze jeho, jíž směr určuje jeho výchova, řídící se přáním, aby nebyl dnešní člověk jiný ROMÁN. než byl včerejší. Nikde neslyší vzdor Díl II. ného slova proti tomuto směru, nikde 'WiiilOOílUllllll1llllllllllll1llllU1llllllll!llllllllllllllllUlllllllllUIU111illllllllilUlll~lllllJllllllllllllllUlllllllUllUllllllllllllllli'I nevidí pomocné ruky, jež by hmotně mu prospěla, posílila ho, aby se dovedl brá A přece, Vladimíre, jsem silnější než nit. Nedostatek hmotný, nedostatek du ty. Zenštilost vnutila ti myšlenku jíti ševní, povahový, nedostatek vý:chovy, sem a zabývati se tím, co vášeň z tebe slučující touhu k vybřednutí z tupé za mluvila. Přlliš se sám s sebou, svým ni ostalosti s modernějším pojímáním ži trem zabýváš. To je známkou slabé po vota a vším, co kolem nás dnešní doba vahy. Hleď, já obratila zásadu své vytváří. Všude pouze snaha zastříti věty směrem ,k těm více trpícím, takže tento hrozný stav představou, že je mu rz. odřikáni se zrodilo obětování. to souzeno, všude patrnost, že lidu po Zahleděla jsem se do nitra našeho stačí, chodí-li v neděli do kostela, ne kraje, postavila příčiny, proč jsme tak bídní, opuštění, tak sklonní pi·ecl osu chá za sebe mysliti nebo nemysliti jiné dem. nevědouc nebo nechtějíce se ani a spokojí se tím, že. neruší co bývalo a co je bez jakékoli touhy po zlepšení. pokusiti o zlepšení. A víš, kdo mne na Jediná snaha ze všeho života' našeho učil půtrat tímto směrem 7 Náš Floryš. za žádnou Z něho vezmi si příklad. Ucházel se o horského lidu je zjevná: podmínkou nepřipustit, aby se tu něco mou lásku, má mne rád, vím to, ale změnilo, přesvědčovati lid, že co tu je, potlačil. svoji lásku, vida její beznaděj božskou vůli je, že toho sobě pán Bůh nost a postavil ji do služeb lidskosti svého 'kraje a v letošní zimě skutky přeje, vštípiti mládeži tuto víru a staré přiměti k tomu, aby se novotám bráni milosrdenství sama sebe překonal a mne li jako zhoubě, již sám ďábel sem chce v údiv přivedl, Jeho dobročiněním na zavléci. učila jsem se hledět na život lidu na Snad je to. vinou, že smělé politické šeho, poznávajíc jeho nitro" zřela jsem proudy \1.em p~íliš záhy mnozř lidé duši lidu. Hleď, ten prostý hoch, kdy přineslí, proudy, jimiž lidu nemohlo bý si vášnivě o mou lásku žádající, dnes ti pornoženo a které měly zůstati a u náa v poměru služebném ani ...slovem spoň ' do té doby neznámy, pokud ne se o tom 'nezmíní, dobro koná lidu, byl lid zralejší a vychovanější, aby měl aby se mi zavděčil. vlastní úsudek, co ..mohlo později pro· A ty? Má býti neučený hoch valaš spěti a zavánělo novotou. Chyba byla ských hor tobě příkladem, jak bys měl v neporozumění a nezralosti plan.ých se postaviti do služeb lidskosti'?" hesel politických, které pNliš záhy tu Helena se odmlčela. Chtěla poznati, chtěly se udcmácnítí. jaký dojem slova její učinila na Vla Obrácený poměr byl by nalezl i tady dimíra. Uvažovala: vzchopí-li se k od· úspěchu; napřed prospěch, hmotný a poru, bude· důkazem, že ho dosud ne hmatatelný .víditelný prospěch národe přesvědčila. hospodářský, potom slibovat prospěch Vladimír seděl s hlavou sklopenou, politický. Napřed něco dát, potom poža do sebe vnořen. Neodpovídal. Bylo vid· dovat. Poskytnouti zlepšení, učiniti lid no, že uvažuie. silnějším, lepším, schopným vlastního Helena, sebravši nových námětů my úsudku, potom přijíti s doktrínou poli· šlenkových, uvažovala o torn, jak nei tíckou, čili jinak, napřed chléb a po lépe by ho přivedla k rozumu. Chápa torn slova. Je;,li lid sytý, potom je i la, že pouze rozčilení ho uvedlo do nější a politicky vyspělejší. Hlad· dnešní situace, že 7, lásky k ní byl by ný žaludek vše pohltí, sytý vybírá a i hřešil a proto láskou chtěla ho s och utná vá, poměry stávajícími smířiti. . Chci se postaviti .do služeb Hdu, chci Po delší přestávce zahleděl se na ho vésti. Z boleRti vlastnfho nitra nechť ni, jako by čekal, co ještě má, nebo se zrod.í lepší budoucnost kra.ie. N.ašla chce mu říci. Helena svým .měkkýrn, jsem. cestu : Jde zb·acenou, vypráhlou do srdce vrývajícím altovým .hlaaem pouští zaostalosti našeho lidu k života· znovu pokračovala: tvorné snaze a k žívotaplodné práci, ale "Právě, když jsi mne v noci u okna vede tam, .kde lid nalezne zlepšení. políbil, snila jsem krásný sen, plný svých poměrů, nikoliv s .rukama založe· činu: obrodných, ba zřela jsem již vše nýma, ale spoluprací, k níž hó pove· splněno, o čem jsem večer' uvažovala. a .iíž .ho přiučím. Probudím Jeho Přerval jsi jen sen, chceš přervati čin touhu pracovati ukázkou a přesvědčím nost k uskutečnění snu, tím, že bys ho skutečností, že v něm, v je,ho ichtění, přerval můj život? vťlli, práci leží jeho prospěch, a tím Vidím dnes jasně před sebe, vím Jíz, otevru jeho .mozek k· uvažování a nut co chci a vím-li, jak ehtití, je zajiště nosti změny v jeho životě, čimž se do· no uskutečnění mé snahy. Chci proká 1:,taví i změněné poměry. Naučím .ho zati rodnému kraji službu, jíž mu pro mysliti, uvažovati a spolutvořiti, pře· spěji hmotně, která ho neodnárodní a svědčím ho, že nikde nemá na světě jíž se povznese jeho blahobyt a tím je jediného přítele, ale že on sám sobě dnes je nepřítelem největším, nepoz ho vážnost, čímž zesílí povahově. nává-U, že jediným přítelem jeho Nebude více pastorkem, předmětem je on sám. kritických rozborů neplodných úvah; Benjaminem, sloužícím za objekt atálého Tato víra .iest nadějí mé lásky Ztl litování, v němž sobě tak zvykl, slo ztrátu, již sama sobě jsem pfipravila, živ ruce d'o klína s očima k nebi obrá ale též silou, dodržeti slova tobě, Sná cenýma hledí klidně kolem sebe, odev ~ejme klidně, co sami jsme zpu:sobili zdaně s0í2;aje rány života, nc~ítaje jích, a nechtějme přerváním pout, sobě u nebojuje aniž bráně se prcti tuu,..:., co kon:mých, aby t~p~i:druzi - nevinně. vzdorem, prací, přičiněním na p:·~rodě V odHkání nalezněme. obětování, z če-
Valašská světice.
-
Ve středu,
dne 22. listopadu
1933.
hož vzejde blaho druhých. Múže býti nad to něco vznešenějšího? Podej mi ruku na rozloučenou. Zů1:1taň .mužem Jarmily a nechtěj nero zumným jednáním pi'.·ivodit hrť1zu ne štěstí, jež by zachvátila nás všecky. Rozejdeme se jako dobfí p:i"átelé, ale prosím tě o to snažně, neotravuj ži vot Jarmile. Její štěstí je i mým ště stím a va.še spokojenost rodinná mě fitkem našeho vzájemného poměru. A pi'eceli jednou omHl se . udobří a stane se, co jsme kdysi čekali ale stane se 01rndovostí, bez lidského při spčn í, potom toto políbilí, jež ti dávám na rozchod, bude prvním políbením nového života mého -" Pohnutím nedomluvila. Vladimír se vrhl k jejím nohám a v pláči zvolal: "He1eno, dnes teprve poznávám, co jsem tebou ztratil. Ty velká žrno, svě tice. mezi ženami, ty záÍ'Ící cherube! Ano, máš pra vdn. · I .iá jsem vinen tím, co ::;c stalo. Nuže, budu trpěti a najdu i Ht cestu, jak býti užitečným a prm;pěšným. Chd tvého příkladu ná sledovati a ve tvý,:!h stopách kráčeti. Hled', přišel jsem, abych se nikdy ne vrátil a odcházím, kam mne volá po vinnost, již .tys mi určila, ty má drah{t, milá jediná, mé všecko mfij světe - má naděje - má učitelko má ženo! Ano, Helenko, .má ženo. Ni kdy nebylo uzaví·eno manželství · svě těHiho, čistšího, jako je naše, dnes jsem dosti zámožný, abych kdykoliv tvé pod nikání toho potfobno bude, ti mohl vypo moci. Spoléhej na mne vždy a ve všem." Helena dojata, pozvedla ho k sobě a líbajíc ho pravila: "Nemýlila jsem se v tobě a děkuji ti, že jsi mi nevzal tuto víru v tebe. Jsem hrda na tebe a šťa stn·a, že jse.m se v tobě nezklamala."
* * *
"Je čas, abys se vydal na cestu," pravila Helena "Je. nyní po desáté hodině, nikoho není v po:i. Vy,•edu tě zahra dou a hájem až pod "Žár" a přes "Ta nečnici" Re dostaneš na Vsetín. Užiješ hor a něco v dnešním horku z·kusíš. Odpoledne o druhé hodině odjíždí vlak a večer jsi v Brně. Na Rožnov nemfižeš, potkal bys Emilku s Floryšem a mnohé známé. Na Vsetín je cesta lesem. Za tfi hodiny tam dojdeš." Ujednali ještě další postup. Vladimír odjede a mezitím Helena nepustí odtud Emilku, pokud nezví, zdali je neviděla, a zjistí, kde se s2šla s ponocným~ Jestli něco viděla, vezme na sebe Helena, že to byl její milovník. Rozhodně, ať něco ví nebo neví, dopíše Vladimírovi, ale do kanceláře. Vladimír, v radosti, že celá věc se u mlčí, neuvažoval, že těžko byla by se Emilka udržela, vidouc ho v pokoji, aby nezavolala ho jménem. Helena opět, skoro pfosvědčena, že Emilka ničeho neví. udržovala Vladimí ra touto možností v (1stuiH1, aby se tu s · Emilkou nesetkal, ježto by to jistě Jar mile fokla, že tu byl v noci, kdy ot~c byl v Brně ... Vyšli. Helena uzamkla statek a vyšla s Vladimírem do zahrady. Za chvíli ocitli se v háji. Rozhlédli se ·kolem po krajině a Helena pravila: "V tomto moi'·i ovocných st1·omť1 je základ mé budoucí činnosti." Vladimír tomu nerozuměl. Postúli tu, držíce se za ruce a hledí ce po kraji, koupajícím se v zlatě čer nov.ého slunce. Celý kraj, pro~tťm!~ť-ný
Ve středu, dne 22. listopadu
"Ty také?" "Vy také'?" Helena i otec rázem zvolali. "Ano, já. Říkal o mne, sliboval pilu a mlýn - a víte, proč js".rn ho nechtě la? Poněvadž jsi ho nechti:•Ll ty. Řekla jsem: když mu dala Hela košem tu máš také koš - a letěl." Když Emilka odešla spat, rozpoví dali se otec s Helenkou o různých do * * * Otec přijel domů pln veselostí. Jar- máeí'ch záležitostech až posléze Hele na pravila: milu nalezl šťastnou a spokojenou. "Chci s vámi, tatínku, mluvit o dť1le "Nedovedeš si představit, jak pěkně žitém podniku. Řekl j1-1te onehdy: "Mlá vypadá. Jedno ji trápí: služba Vládi mtrova. Chudák, právě když jsem při dež musí vstoupiti do služeb . přítom jel, nebyl doma. Ani jí nic neřekl a nosti, aby z ní vzešla nová, lepší bu musil odjeti na revisi. Teprve druhý doucnost.'' A dále jste řekl: "Hloupostí vedeni, 'hloupostí naplněni, z hloupo:-1tí den v noci přijel." vše dobrovolně zadáváme a jiného nen· "Měla asi starost." , "Jak přijel, jako by nový život do míme, když se nám špatně vede, jenom naříkat nebo závidět, když někdo dru· ní vstoupil." hý z naší hlouposti bohatne. Proč my "A jak žíjí spolu'?" "Jako děti. Tak ji zlíbal po prrjez se neodvážíme, proč my neumíme nebo du a prosil za prominutí, že .ii tak po· nechceme uměti chtíti'?" Tak jste mlu lekal odchodem, ale už prý se to ne vil, vidíte, jak dohr·e a hluboko vštípila stane, pravil. I na tebe se ptal, co dě js:em si slova ona do paměti." Malina hleděl na ni v údivu, k če láš, zdali jsi zdráva a kdy tam přije mu tato předmluva. Helena hledíc otci deš." do očí klidně mluvila: "A co Jarmila?" "Nuže, tatínku, já chci u nás chtěti "Též se na tebe ptala. První noc po a myslím že dovedu moci, když vy ra mém příjezdu se jí o tobě snilo. Seděli prý jste s Vladimírem spolu v takovém dou mi přispějete." "Co - co to pravíš, Helenko?" háji, jaký je za naší zahradou. Potom "Uvažovala jsem, porovnávala, po prý ses proměnila andělem a vedla jsi Vladimíra skalami, neschůdnýmí cesta čítala a vypracovala plán, jehož zá mi až na krásnou rovnou cestu pro kladní jedničkou je zužitkovat vše, co středkem růžových polí se táhnoucí a dává kraj; zužitkovat, nevyhodit to na volala prý jsi: "Tudy je cesta do ráje. trh, když toho hojnost a je to laciné, ale umět to uchovat a umět to v do Tady více nezabloudíš." bě, kdy ceny jdou do výše prodat a "A vyprávěla to též Vladimírovi?" "Hned, jak přišel. Ten se tomu divil .dobře zpeněžit." · "Vše, co dává kraj, pravíš'?" - Helena - pravil, ta dovede do ráje. "V prvé fadě ovoce sušit, k tomn Je to tvoje sestra a. kde vy obě jste, je ho·uby čerstvé i sušené dodávat na trh rá.i již na zemi .A tak ji zulíbat Věř. do velkýc'h měst, lesní plodiny 1-1nšit, až do pláče mi bylo, jak se mají rádi." "Přeji Jarmile, že dostala Vladimíra prodej medu a tím zvelebit včelah;tví a později jiné z toho nebo do toho ná za muže." leže.Hci, na př. sbírání a pěstování ve "Druhý den přinesl jí pěkný plášť velkém léčivých bylin a muohé jiné.'' letní a pravil: Ani nevíte, že naše ma· Otec hleděl na Helenu jako člověk mínka bude opět maminkou. Toto jí nesu za tu zprávu, již mi nedávno. sdě- . bloudící, jenž po dlouhé době z nepro niknutelné tmy ocitne se světlu tvM·i lila " ,;Jak jsem ráda, že se tak .mají rácli." v tvář. Zdálo se mu, že tady, kudy cho "Pravím ti, [akc děti. Jarmila sama dil po ,celý život, ležel poklad, on po mi. pravila: Poslední dobu byl muž tak celý život chodil kolem něho a teprve nervosní, ale co jste tady, .tatínku, ani dcera jeho u kázala mu, kde leží. ''Helenko," pravil v radosti, ale pln ho nepoznávám. Jako by nové štěstí pohnutí, "kdo ti vštípil tuto myšlenku 'l tady rozkvetlo." · To je přímo dar nebes. To je lepší než · "Doufám, že tam štěstí ono již neupila a lom. Strom vyroste jednou za vadne." sedmdesát let, ale ovoce, houby a jiné Tak se bavili za přítomnosti Emilky. každým rokem. To ti zrovna anděl Náhle p1·;,1vil otec : vnuk.nul." "Ale, stafra, zapomněl jsem. Novinu (Pokračování.) nesu. Jel jsem s Vahalou z Rozvodí, jel s dcerou Blaženkou. Byli ve Věro· vanec'h u Malinů." "Tak? Tož se bude Blaženka vdá vát?" "Už prý věc je hotova, svatba má být ještě přede žněmi a poněvadž Va hala chce Blaženu vyvdat z domu, kou pili Btaváků mlýn pod "Rozťatou". Ma lina tam chce založit své projekty; pilu a dále chce prý zakoupiti skály -." Vyplaceně. "To samé, co vám už povídal." Osobní čeky za kalendá~e "O je. Mně to také povídal, rodičům nepřijímáme. o tom psal, Vladimírovi vyprávěl," ~do WEST, dala Emilka a kousavě prohodila: "Clo rExAs věk by skoro řekl, že jo tlampačem ne-
se přesvědčiti, zda mohla něco viděti. Večer rozžala, spustila záclony, vy šla ven, prohledala; zdali bylo by mo žno - a zjistila, že to nebylo možné; náhle po příchodu do pokoje vzpom něla, že stáli -stranou světla, tudíž ani stínu nebylo vidět. Vladimírovi o tom však hned nenapí še. Nechá ho v nejistotě a strachu,
. úseky skal a horských výběžki'l, dýchal vůní budoucí úrody. Vše bylo tak ve lebně božské, tak jásavě radostné, ja ko by tu nikdy bolest do hrudi se ne
zahryzla, bída jako by tu nebyla do movem. Vše se smálo. Postoupili výše. V dolinách ozval se zpěv. Vesele zněly písně valašské, měk ké. "Pamatuješ? Slyšíš?" Opět zůstali státi. "Povím bolest, povím, ale komu nevím. Tatíčka neznám, mamičky nemám. Povím bolest, povím, ale komu nevím. Ale komu, nevím." "Pamatuješ na tuto píseň?" "Naše umluvené znamení, abych vstoupil do pokoje Jarmilina - ten krát." "Počátek románu .:: "A dnes: dokončení -.'' ,, "Nebo snad pouze pokračování. Pohlédli si do očí. Helena, rozhlédajíc se krajinou, za bodla oči daleko na bílou silnici, vylé zající zákrutem s hor. Náhle pravila: "Náš vůz. Emilka/' Rychle. vstoupili do lesa a když byla uvedla Vladimíra na vozovou lesní. ce stu, rozloučili se. Ještě jednou se políbili, ruce stiskli, do očí pohlédli - a rozešli se na pro tivné strany. Sejdou se ještě? Kdy? Za jakých O· kolností a poměrů 'l Kdož na tyto o tázky odpoví. • • XVII. Helena postoupila ve své snaze ku předu. Uvažovala o kapitálu a tu jí přišlo' · maně na mysl, .še má v záložně ulože ný podíl po matce 4000zl. Nebylo toho mnoho, ale do počátku a pro letošní rok dosti. Nechtěla se však bez rady s otcem pustit do podnikání vědouc, že otec má zkušenost, klid a rozvahu. Skoro ne trpě1ivě očekávala jeho příchodu. Růžena asi za dva dny odjela. Ne bylo jí dobře. Emilka tu zůstala, "Já se chci přece té valaštíně při učit. V Čechách se mí smějí. Pletu to tiž valašstínu do českých vět a říkám tomu: "valašský dialekt" a ke všemu se mi do toho smíchá i brněnské .i náře čí, takže je z toho strašlivá míchanice. Zasmála se svým zdravým dětským smíchem. "Nemáš ponětí, jak se na mne u nás dívají, když začnu po moravsky: "Naša mamulka už příndo do mo. Teraz budú mít nové baby, co bych sa enem nepohňagala (nepomačkala). Vi díjo ňa a přeca] nevidzu hen kordulku toto k na rubači (košíle.) " Helena této hatlaníně složené z rťtz ných nalepených slov z brněnské pou'.". · liční mluvy a valašského nářečí 'srdeč ně se rozesmála. "Ty se tomu směješ? U nás se toniu smějou též, ba volají po mně: cíkán-. ka. Mají totiž za to; že je to cikánská· řeč." A Emilka se smála ukazujíc své pěkné zuby jako perlíčky l:}ílé a dro bounké. "Kdo by se nesmál. NemA, to vazby ani přízvuku ani slov v4l~šský,el1, Ty, zdá se mt, vynalezneš nový ''volat,uk," . hotové pily =
Bavily se tak a Helena pf~svědčovala
se, 2e Emilka nic novSdlla, Náhlě .H hlavou projelo, vyčkati ve~era a sama
· Strana lť.
V£STNIK
1933.
AMERIKÍN
na Rok 1934 - 60c
a nehotového
mlýnu na
kamení. Bože, to bych byla dostalti mth ~e. Celý den by byl 1nlél .kamení 1~ líbal
na místo mne akl,ly/'
Č ec h os I ova"k.
Strana 12.
V£STNIK
Požáry již nebudou hašen~ vodou? Zajímavý pokus hašení ohně jiným způ, sobem nežli vodou byl před několika dny proveden při sborových cvičeních pražského požárního sboru z povolání; k výcviku mužstva v počtu 206 mužů bylo použito starých zásob prášku (mý delnatých) v. množství asi za 600 Kč. Zásoby, ačkoliv už 3 roky staré, tvo fily velmi dobrou, hašení schopnou hu stou pěnu, ,která výborně kryla. Byly provedeny několikery způsoby .hašení a to přístrojem, injektorem a chem. čerpadlem. Celkové výsledky, získané tímto pokusem, byly velmi dobré. Ja ko závěrečný poznatek bylo konstato váno, že pěnu nelze vrhati do ohně, ný brž pokud možno tuto pouštěti na pla meny za nejmenší mechanické síly. Po dobné pokusy, ale s prachem, provádí již delší dobu prof. Kirsen na washing tonské universitě. A daří se. Jeho vy nález pozůstává ze dvou částí: z pra chu, vytvořeného ze zvláštních chemí kalií a stříkačky, jíž lze tento prach metati do ohně. Teplotou rozkládá se totiž prach chemického složení na ky sličník uhelnatý. Tak byla zapálena garáž, naplněná olejovými cucky, smot ky a hadry; papírem a dřívím a oheň pomocí tohoto prachu byl za 3 vteřiny uhašen. Hasfcí prach, který vypadá ja ko hrubá mouka, vykonal svoji službu v rekordním čase. Stříkačka byla vy nalezena teprve teď a použilo se jí ne jen při pracích pokusných, alejíž i při menších požárech, jako ve státní ne mocnici ve Washingtonu. Podle názoru amerických požárních odborníků nemá vynález pouze cenu jako prostředek k nejrychlejšímu hašení, . nýbrž také ten význam, že zabrání škodám, jež při hašení vodou a jejím ničivým prudkým proudem byly způsobeny. Vynálezce pracuje nyní na zhotovení ručního ha sicího aparátu, v němž chce uplatniti širokou působnost hasicího prachu. Jak vidno, pokračuje technika a chemie i na tomto poli mílovými kroky vpřed a mad není již daleká doba, kdy k hašení požárů nebude potřebí spousty vody. Prozatím ale jsme ještě pořád na ten to způsob hašení odkázáni. ...................
,,..._
UltfllWllWI
Sodílkové světlo. Vnoříme-li do nesví tivého plamene něco kuchyňské soli, zasvítí plamen silně žlutě. Toto zbar vení je způsobeno parami sodíku. Nyní byly konstruovány lampy, v nichž svítí slabě rozpálené sodíkové páry, jež vy dávají jednobarevné světlo. V Holand sku zkusili užíti takových lamp k osvě tlování ulic. Zdálo by se, že takové jednobarevné světlo není vlastně vhod né pro osvětlení ulic, ježto nepodává dobře barvy. Ale to záleží spíše· na do brém rozeznávání tvaru. Ukázalo se, že sodíkové světlo se k tomu dobře hodí, lépe než bílé světlo. Příčina vězí v nedokonalosti našich očí, jež nejsou dobře achromatisovány. Jestliže papr sky různých barev vycházejí do naše ho oka z jednoho bodu. nejsou v něm lomem spojovány zase v jednom bodě. jak by vyžadovalo ostré vidění, nýbrž tvoří mlhavou plošku, takže vidění ne muže býti ostré. Proti tomu paprsky jed nobarevné vycházejí z jednoho bodu, spojují se zase v jednom bodě a vidě ní je daleko ostřejší. Proto se již del ší dobu používá Jadnobarevného svě tla v jemné mechanice a entice k pře snému rozpoznávání jemných trhlin.
Zajímavosti. Cínský zákon požaduJe. od každé banky naprostou záruku peněz vklada telů, Udělá-Ii banka úpadek, stojí to předsedu ztrátu hrdla. V Americe až dosud plnou záruku dávala pouze je diná banka a to - poštovní spořitelna. Sdružení amer. bankéřů neschvaluje (pochopitelně) čínský zákon a brojí proti spolkovému zákonu na ochranu vkladatelů, který vejde v platnost 1. ledna 1934. Desetitisíce střádalů trpce litují nedostatečnosti bankovního záko na a 5.000 bank , , nemuselo býti uza vřeno, kdyby stával pNsný zákon, za povídající zneužívání vkladů k nezří zeným spekulacím. Původním úikolem C·erveného kříž'.!! bylo zmířňovatí osud raněných v pří padě jakékoliv katastrofy, zejména ve válce. Nyní .k poslání čsl. Červeného kříže širší. Cervený kříž má skoro 100 poraden a díspensářů, v nichž se posky ... tuje zdarma porada, jak uchrániti děti před nemocemi a často poskytují též lé ky. Sestry poraden vykonají ročně de setísíce návštěv v chudých rodinách. Červený kříž. pořádal již přes 400 osad pro 22:000 dětí a na tyto prázdniny vy alal opět přes 1500 dětí do 29 osad. Na Podkarpatské Rusi zřídil i 4 žákovské internáty, v nichž jsou za nepatrný po platek ubytování a stravováni chudí hoši ze vzdálených vesniček. U dorostu Červeného kříže, který je největší čsl. crganíaací .mládeže, neboť překročil již pťll milionu členů, propaguje se v dne šnfch těžkých dobách národní poho stinství: děti zámožnějších ..rodin po skytují svým spolužákům, kteří trpí ne •. dostatkem, aspoň po určitý čas nějaké denní jídlo. Jistě účelné jsou i sběrací akce šatstva a potravin, z nichž se dává potřebným to nejnutnější. Práce v čer veném kříži Ie prací probuzeneckou, je spojena s ušlechtilým cílem. Kříž je znamení utrpení, ale kříž je též zna mením vítězství. Jediná rostlina na ~větě ·a nelze ji ro:z:množit. Ve sklenících schonbrunskč botanické zahrady ve Vídni je pěsto vána velmi vzácná rostlina, tak zy. "Fockea capensís orípsa", rostlina, o níž ie známo, že Je jedinou svého dru hu v Evropě a 'snad na celém světě. Fo ckea oapensís byla svého času, soudí se, že Boosem, dopravena do Vídně. Spočívá na 'třech neforemných, srost lých nohách, které jsou ve skutečnosti výběžky nabubřelé, stříbrošedé bobule, jež se svou bradavicemi pokrytou vrch· ní kůžf místy s červeným nádechem při pomíná jakýsi zkrácený masitý nádor. Z vrcholku této bobule rostou pěkně točené, prostředně dlouhé stříbrné vě tve se světlezelenými lístky ve dvou řa dách. Tyto lístky. se však nikdy neroz vinou docela, nýbrž zůstávají poněkud stočeny, takže vypadají jako malinké mušličky. Fockea vyráží v dubnu a •kve te v září nebo v říjnu. Má nazelenalé okoUčna.té květy. Každý třetí až čtvrtý 1·ok se přesazuje. Již po léta byly či něny pokt1sy tuto rostlinu rozmnožiti .odnožemi, protože Fockea má sice kvě ty, ne však semena. Dosud byly však veškeré pokusy marné. Stáří rostliny se
odhaduje na 200 l~t.
Ve středu,
dne 22. listopadu
1988.
Nejstarší historicky zjištěný den kul· niho lidstva. Hjstoi-ikové, kteří prohl~- · dávali množství starých památek, aby · zjistili nejstarš.í historické datumt musi li si počínati velmi opatrně. Nesměli to tiž určiti toto datum na základě ja·ké hokoli podání, nýbrž teprve· po zjištění zcela bezpečném. Po dlouhých studiích a vědeckých sporech se učenci shodli na tom, že je možno považovati 19. července 42'11 před Kristem za nejstar ší historické datum. Toho dne totiž sta ří Egypťané oslavovali Nový rok. Po dle starého egyptského letopočtu byl to pro ně prrní den roku 1. .Kalendářní rok starých Egypťanu nelišil se mnoho od našeho roku a dokonce byl do jisté míry dokonalejší. Byl také rozdělen na 365 dní a měl 12 měsícú, jenomže ka ždý měsíc .měl je.ú 30 dní. Bylo tedy do roku pět vsu~rntých dnú. Do astrono mického roku chybělo ovšem 6 hodin a tak se st.llo, že Nový rok postupně se stále I)OStmoval o dny, měsíce, až ko nečně po 1640 letech pi'ipadl Nový rok opět na stejný den. První den prvního roku podle tohoto .Jetopočtu je tedy historicky přesně zjilštěn. Toho dne to tiž se staly dvě události, které byly di'iležité pro fltaré Egypťany a proto byly jejich· historiky zaznamenány. To ho dne totiž stoupl Nil a na obloze se objevil Sirius vedle slunc~ Tentó zjev opakoval se každých 1640 let a tím byl dán pevný základ pro letopočet sta rých Egypťanťt. Zajímavo, jak bylo to to datum vypočteno. Zmíněný východ Siria pl'ipadl totiž na. Nový rok 4221, 2781 a 1321 pfod Kristem. Starý egypt ský kalendái- byl zaveden pi"ed 4. dy nastií, musil tedy býti v: platnosti již před rokem 2781. Zbyvalo tedy jen, že první den prvního,. roku podle egyptské ho letopočtu ...pl:·ipadl na r. 4241 před Kristem. Podie asti·onomických výpočtii však byl východ Siria onoho roku pozo rovatelný jen 19. čel'vence (podle na še.ho mě.foní) a a tim byl tento den v r. 42-11 pi'e Kr. Prvnťm dnem . egypt ského letopočtu. Jelikož i Nil v červen ci stoupá, byla . prok{l,zána správnost tohoto výpočtu. Je ..obdivuhodno, že již tehdy astronomové ve starém Egyptě. měli takové. vědomosti, neboť jen tak Jim bylo možno Rtanoviti předem kalen dář, jenž obsahoval 1460 let. Zřejmě te_ dy 1. den egyptského kalendáfe daleko není první.m dnem něJaké nové kultur ní epochy,. ;Tenže 'z dob ještě dřívějších nám zatím .c.hybí. zachovaná písemná památka. Je. les reservoárem vláhy?. Je pravda, že les ohrorpnym svým povrchem,, ·stá. le velké množství yocly odpařuje a že tím vlastně pťldu vysušuje. Uvážíme-li však, že by všechna ta voda, kdyby le sa nebylo, do země vsákla a byla tak odvedena z dosahu organického života na zeměkouli, jest nutno pochopiti, že jest skutečně. les. zac,h.ov:atelem čili re servoárem vody, která by jinak byla nezužitkována. Vždyť v Krasu, -kde ·by ly tamní lesy Benátča-ny vysekány, jest země vyprahl;:í. až ná několik ·říček, kte ré jsou vesměš. ponorné. , Také na pou· i:ítich jsou foky, ale vesměš hluboko pod zemí. '1 am nacházíme i starodávna mě sta podzemní, která za těmito řekami musila sestoµpiti do hloubi země. Bu de-li lidstvo tak nesmyslně káceti lesy jako se to činí dosud, . vyprahne země dříve než se nadějeme. - . Dl'. l3at~}t. 1
Ve středu, dne 22. listopadu 1933.
V!STNIK.
. · Dětská Besídka I l .
,.r.
~~,.-.t).-,.~tCID,tl~.._C)<llllHi~~._..,._.tJ!t
MILY CHLAPČE nelituj ~ toho, uděláš-li něco lepšího, užitečnějšího, něco, co ve srovnání s či ny jiných je . lepší, · mravnější. Často se Ti stane, díváš-li se po svých spolu žácích či kamarádech, že jsi proti nim pozadu, že oni jsou. proti Tobě jaksi více rnuží, odvážněji . · žijí, víc užívají života, mají . více životních zkušeností, jsou otrlejší a celkově jaksi starší. To bě se. zdá, že jsi pořád pNliš dítětem, že snad tedy chybuješ, že jsi pi'íliš bá zlivý a stydlivý. Nemyl se. Dobře ži ješ! Pamatuj: čím déle si za-chováš ne vinnost a prostotu dětství, o to déle ži ješ, o to pomaleji stárneš. Vidíš sám, že ti, kteří Tě zdánlivě zkušenostmi .ži votnímí předběhli, a více "užili", jsou vlastně již staří, skoro života přejedení. Nic jim není nové, nic pro ně není krá sné, není ničeho, co 'b;v,: je pobavilo, po= těšilo a zaujalo, život" je nudí. To jsou mladí starci. Brali příliš .záhy plnými hrstmi to, co život nabízí. Hladově se vrhli na všecky plody, které často rva li nedozrálé a nemohli vychutnati jejich pravou chuť. Názory jejich [sou proto zkreslené, falešné. Pravda, je těžko po znat, kdy je pravý čas k přijímání darů života. Je k tomu třeba zdravého ro zumu, rozhledu a jasné mysli. , Uč se znát život. Jak? Podívej se: žije kolem Tebe tol~k .lídf s~ališích i mladších. Dívej se na ně rozumnýma kritickýma očima, všímej si, [ak žijí a uvažuj, žíjí-li správně. Měřítkem Ti musí být to, čeho · se dopracovali. Vší· mej si života těch, kdož 'vyniklí, kteří něco znamenají, za kterými je třeba jít jako za vůdci. A nezapomínej dobře pozorovat životní dráhu ' těch, kdož ztroskotali. Věř, že každý má život ta kový, jaký zasluhuje, Vím, je to tvrdě řečeno, ale je, to pravda. Věi'· ve spra vedlnost zákonů přírčdních (božských) A ještě na jednu věc Tě chci upo zornit. Je pravda, že nejlepším učite lem je. život sám, ale nesmíme zapomí nat na jeho pomocníka r dobrou kni hu a vzdělávací časopis. Nauč se dobře číst a získáš mnohých zkušeností pro život. Dobrý spisovatel dovede lé pe pozorovat a líp se vyjadřovat. Ve svých knihách kreslí obrazy života. Jsou to obrazy krásné i ošklivé ·- a je těch obrazů ošklivých víc. Věř, že je to tak dobře, alespoň se čtenářům zasteskne po krásném životě a dovedou si jej více cenit. Nezapomeň si také všímati života těch, . kteří knihy píší. Nevěřím, že špatný člověk dovede na· psati dobrou knihu. Sbírej kolem sebe pečlivě všecky ty obrazy životu různých lidí, srovnávej je a hledej si cestu, kterou půjdeš Ty. Neohlížej se na výsměch těch, kteří jdou cestou špatnou, ale dbej hlasů těch, kdo jsou na cestě dobré. Usměr ňovatelem Tvé cesty musí Ti býti jen Tvé svědomí. Je těžká ta cesta poctívo stí, upřímnosti a čestnosti, ale je krásná. Jdi po ní a vytrvej! Tvuj Ruda Andraško. r
Strana lS..
HOVORNA John U. Prvním státem, který se pokusil zakázati pití lihovin byl stát Maine. Bylo· to již roku 1846. Protihostinská liga založena byla roku 1893. "Liberal" J. R. Dodatek 21. k ústavě Sp. St., jednající o zrušení prohibice, byl schválen předepsaným počtem stá tú rychleji, než kterýkoli jiný dodatek v naší ústavě od začátku republiky. Byl odevzdán ku schválení státům roz hodnutím kongresu 20 února t. r. Bylo třeba necelých 9 měsíců, aby byl schvá len 36 státy, ačkoli byl první, pro kte rý předepsána složitá konveční metho da ratifikace (schválení). Je zajíma vou okolností, že k schválení 18. do datku Prohibice, bylo .třeba skoro 13 měsíců. Dodatek o zrušení otroctví byl ratifikován (přijat) za 10 měsíců, Br. Karel L. Prohibice přišla za vlády dem. administrace presidenta Wilsona, který byl proti zavedení národní pro hibice a vetoval Volsteadův zákon. Kongres po té zákon přes presidentovo veto přijal 28. října 1919. Znění 21. dodatku, rušící prohibici, · jest násle dovně: "Rozhodnuto senátem a domem zá stupeů Spojených států amerických v kongresu shromážděných, že následu jící článek je navržen jako dodatek k ústavě Spojených států, jenž bude. plat ný v každém smyslu a účelu, jakmile bude schválen konvencemi tři čtvrtin států: "Čast 1. Osmnáctý dodatek k ústavě Spojených státu. se tímto ruší, "Čast 2. Doprava nebo import do kte réhokoli státu, territoria nebo državy Spojených Států opojných nápojů, překračují-li sa. tím zákony tamní, je tím to zakázána. Část 3. -. Tento článek nevejde v: platnost .nebude-lí schválen jako doda tek k ústavě Spojených státu. konvence mi jednotlivých státu, Jak toho vyžadu je ústava, v době sedmi let od jeho předložení státům kongresem," "Hospodář'' John K. Kancelář pro zemědělské. hospodářství udává, že far maří po zrušení národní prohibice bu dou s to prodati v trhu 20 milionů. bu šlů korný ; 55 mil. bušlů ječmene roč ně, V posledních letech používání těch to plodin k výrobě opojných nápojů by lo nepatrné. "Nerozhodný'\ Pojištění na život jest Zl'ovna tak dt'.'tležité k dchraně rodiny: každého z nás, jako .ie výživa naší rodiny. a postarání se . o byt a životní potřeby pro. tuto. Neotálejte s vyzved nutím si pojistky u náší české, solvet111, mohutnící SPJST. Náš organisátor neb kterýkoli člen Jednoty Vám podá bližší informace. HOVORNA. K IL v M. -Nejhlub ší · vrtba. olejové studny ·dosažena byla v Kalifornii, :kde při Jedné vrtbě šlo se do hloubky 9.729 stop. Před tím tento hloubkový re.kord patfll olejové vrtbě v Mexiku, jež dosáhla 9600 stop. "Elektrik". M. -· Žárovky 'mívají sví tivost od 15 do ioo Wattu, někdy i 200 a v řídkých případech 500 Wattu. Ny ní však byla do obchodu uvedena žá rovka o 10.000 Wattech, jejíž svítivost při použití vhodného reflektoru vydá až 3 miliony svíček. Židé v Čechách. Roku 1762 bylo v Čechách 28.394 .židu. a napočteni: 4 ra bíni, 40 zemských úřédníkfi, 373 živ-
"·
nostníkťt, 5.399 "poddaných'·· a žádní měšťané, 1559 sluhu, 2700 majetníků domu. Roku 1890 bylo v Čechách 94.619 židů, nyní asi 76.300. Jos. N. Dle rekordu odboru vnitra bylo ve Sp. Státech v době 16 .měsícu (od .března 1932 do července 19,33) spácháno patnáct únosťt. Pruměrné za jetí unesených osob trvalo sedm dní až na pí. M. Skeele z Los Angeles, která byla únosci držena 23 dní. Texan N. R. - Občané 55 severoza padních okresů Texasu (Panhandle) a t:N přilehlých okresů Oklahomy agitují pro utvoření nového (49) státu Unie, je hož kapitolním městem navrhují Amarillo. . Bratr Joh: L. Američtí farmáři měli osminu národní.ho příjmu a kupovali rozličných produktťt rovněž osminu cel kové produkce. Poklesem ce.n zeměděl ských plodin nákup potřeb se menšil, továrny pi"estaly vyrábět, přibývalo bí dy na obou stranách. Bylo vydáno hes lo: "Kupujte. - rolníci - nyní I" Kte rak a za co? Úsilí presidenta Roosevel ta pro zvýšení cen plodin mohlo se už vykázati ú'spěchem kdyby nebylo skrytých protitahů - Wall Streetu. DfKůVZDÁNI. Tímto vzdáváme upřímný dík Hlavní Úřadovně za ryc.hlé a správné vyplace· ní pojistek po zemřelém .m.anželi a otci Štěpánovi Jurkovi a z.árov~ň po našem . synu a bratru Victor Jurkovi. My každému odporučujeme naši S. P. J. S. T., jako nejlepší Bratrský Po jišťttiící Spolek. Lilly Jurek a rodina. Elmaton, Texas. PODĚKOVÁNÍ. Tímto srdečně děkuji S. P. J. S. T., za správné a rychlé vyplacení úmrtní podpory po mém zemřelém manželi Cyrillu Ptáčkovi, členu řádu Prapor Svobody, ve Weimar. Odporučuji Vám Jednotu všem, jež dobré bratrské pojištění postrádají. ~ulie Ptáček, man.želka.
PŘI OZNÁMENI ZM£NY ADRESY POUŽIJTE TOHOTO KUPONU. Bratří Hlavni Úřadovny, Fayetteville, Texas.
Žádám Vás o provedeni změny v adresá ři odběratelů Věstníku, jak následuje: M.ofo nová adresa:
Moje stará adresa:
Patřím k :Hidu číslo S bratrským ..
M
Poznámky·
M .. ~·~
.
pozdravem, ,.
,
'
..
·· .•
Zařadili jsme formulář pro pohod i!
1í členu a žádáme, byste n·apříště žá dané změny adres sdělovali HI. Úř pokud možno jen tímto formulářem.
VlSTNfK
Strana 14.
Ve středu, dne 22.. listopadu 19$3.
I naše
"' ČEHO JE NÁM TŘEBA. Když Tyrš vytv.oNI ideu so·
kolskou, nedovedla
ji souěasneviděla velikost její a nepochopila, co znaméná pro celý národ. Je to samozi'ejmé. Gelliální myšlenky padají vždy na půdu neúrodnou a teprve po čase se u·c.hytí a paznává se jejich užitečnost. Kdybychom chtěli, ,aby myšlen.ky genitl ihned byly chápány a ihned se ují.maly, museli bychom pi'.·edpokládat, že všich· 11i současnicí jsou rovněž ge· niální. Ani nyně.iší doba ještě' plně Tyrše nechápe, třeba jsme prožili doby, v nichž po· dalo Sokolstvo markant11í dii· kaz své nikoli jen existenční oprávněnosti, . nýbrž nutnosti.
ná doba dobře zhodnotit,
I
A tělocvik sokolský? I to-1 proto patří do sokolských řad, ho je u nás stále málo. Nám aby si uvědomili že oni jsou nesmí stačit jenom sport a budoucími občany státu, že o1 eh k á atletika. Soustavnéhc ni ponesou odpovědnost po pěstění těla, a zd1;:aví je ~ře~ těch,. kteří ji nesou teď,. a ž~ ba. My musrms byt zdravým: na nich bude, aby vedh bcí, , • I'd • d Ý d " ' léh o st'atu a na: ' a. s;'I nym~ 1 rm, z rav m ,a o u rzem c~ silným na1:odem. Ne pro vy- r??a. e velice. ~utno, ah,y sr boj, ale proto, abychom se u- všichni uvědomílí tvrdý zákon l r Zd , d , h . "' d " . d , . ·1 c r~e 1• " .ravi osa neme Je.?I P:iro Y, "~e Jen z ravym a si: ~1ve,domelou 3: so.us.tavnou te• nym patř! b:1douc~?st., Ne~m1. .ovy~ho~~u, ?1koh ~edno~tran: n;e ~polé.~a!1 n~ zadn~ hist?· nosti., Za~n~ orga;1 tele~llY :1ck~a. a Ju~a pr~va. ž~vot na· ~;sm1. z!k~ n~t, zlem vět.. TIOu- rndu Jde .dal a tr,eba pr~s nás, fam" ~;, uc1, ze" velkou v~nu n~' bt~deme-h mu s~at" slab; v cenyn;Js1 spoust~. ~e?evrazd _m"a ~te, :1ebude!11e-h telesne a dut~ke. zch~ulost_ivem a z~em~e- sevne pevm. . 111• J~k t~lesn~: tak d?sevm. . Ty~~ovo: ,"Kde s.tanutí,. tam ~ase. tel?c~~cnK m~s1 s~ n~- smrt! mus1me "br~t v~žně, a 1t hdmi, Jtm~z t~locv1~ Je d~op:·av~y. Tyi;:s ~;sm1 ~all; necím ta~ p~trebn~m., , Jako byt clovekem vcereJska, nybrz cpleb~:. Vš3chm mJad~ hd: ,mu· ~n~ška. ~sme .mu mno.ho dlu· s1 cvic1t tel o, ukazmt vuh, a zm. Snazme se, aby alespoň
!
v
P!~
generace ukázala, že je hodna velké myšlenky Tyršo· vy, a že ji chce uvésti v život Ruda Andraško. --)O(-
A . 1._.,... .kl'd Dva páni l..-ay I • kteří• sami řídili· své automo-' bily, sjeli se v úzké londýnské · . ž, d; ,1. z 'níeh nechtěl u1.lCl, a n., , druhému vyhnout. Konečně je· den z nich vypnul motor, vy· táhl z :kapsy noviny a četl. Druhý se nedal vyrušit z klí d.u a zvolal jen: "Až ty novi ny .budete mít přečteny, pane. půjčte mi je laskavě." • • ~·vlá~tní atati8t~~a.,v~elko· mestska žabka, (pr1hhz~Jic,"na venkově dojem) : J~ uz~· sné ,co tako':á kr~va d~ mle· ~a - za P?t .mm?t • h~r, tc Je za den asi 140 htru t
:·To
Diogenes Pátral , . ·M .... po · P. ravem · ..· uz1-
Myslím, že není ti·eba doka· zovat, že to byla sokolská vý chova, která nám dala ne.i· schopnější a nejobětavější ho· jovníiky za svobodu národa.
Ch ura:vící Lidé
Je velikým on1ylem, domní vají-li se mnozí a je tc často ta mladší gene1·ace - •· že idea sokolská došla splně ní a vyžití dosažením samo statnosti, osvobozením náro· da. Idea sokolská je ideou vě čnou. Co byla by nám platna naše samostatnost, náš svo bodný stát, kdybychom se ne· starali o to, abychom si jej nejen udrželi, an~ aby byl vždy lepší a lepší. To zname ná ,že se každý z nás musí ·.stát dokonalejším a lepším, poněvadž stát, to jsme my. občané. Lepší stát dovedou tvořiti právě jen lepší, l'a· ději řeknu dokonalejší lidé. Lidé se vfak do:Jrnnalý.mi ne l'odí, ti se jimi teprve musejí l'llát, je m1tno takovými je VY· chovat. Sokolxtví takové lepší, do· konaleiší lidi snaží se vycho· vat nejen svým tělocvikem a kázní, ale i svými mravními :,:ás,idami, danými mu již Tyr-,· še.m. Sokolství sbližuje lidi dělá z nich bratry (ačkoliv již vědomí toho, že jsme ka· ždý č.lověkem, by mělo sta· cit, abychom lidmi. opravdo b~·li), sl:nví je - zbavené ti. turn - do jedné řady, zmir· 11uje tím imciální nerovnosti a učí vzújrmné úctě a lásce A prúvě to.ho všeho není u nás · dost. toho je nejvíce potfobn. (V ohledu sociálním a mrasní.m dá se sokolstvi zna.č· ně {:'.)plniti, a pak mC1že sta· vět na daném základě, ozdra· vovat život veřejný, společ no!:'t. Red.)
Pravém: Léčivém Rrostredku
.Pátrají po
až naleznou
Dra. Petra Roboko Ono. přivedlo Tisfoe na Cestu 1k. Uzdravení, :.:protože Pomáhá . Přírodě Obnoviti .Pružnost Zdraví..
..,
Posiluje Výkonnost Zaludku
Pravidluje Střeva
Pomáhá Odstraniti Nečistoty Prospívá Nervové Soustavě Zrychluje Postup Přett1ěny
Zlepšuje· Chuť k Jídlu Zvyšuje tok Moče Povibuzuje Zažívání
Jestliže se zajímáte o léčivý .prostředek, který jest skutečně nápo mocný, je.hož dějiny úspěchu sahají více. než-li sto let do minulosti a jehož oblíbenost stále vzrí\stá, opatřete se bezprodleně Hoboko.
Jedna Zkušební Láhev Dokáže jeho Zásluhy Budete sijej Vážiti jako rodinného Léku ZVLÁŠTN( NABIDKA~ Dra. Petra Hoboko není obyčej ný předmět obchodu; pouze místní jednatelé mohou jej dodávati. Zvlá štní Zkušební Láhev, obsahující H, uncí léku, bude Vám zaslána, po štovné vyplaceno, za jeden dolar a vedlejší kupon.
Dr. Peter H. Fahrney & Sons Co. 2501 Washington Blvd. CHICAGO, ILL. V Kan~'dějest dodáváno be:i:ecla.
.. ......
Nolf
Dr. Peter Fahrney & Sons Co. Kupon Čis. 2829 2601 Washington Blvd., Chicago, Ill. Za přiložený obnos jednoho dolaru zašle
te mně jednu zkušební láhev Dra. Petra Ho boko, poštovné vyplaceno. Jméno Adresa Poštovní
Úřadovna
.
Ve středu, dne 22. listopadu 1933.
C.H.Chernoskýi
V£sTNIK
Naše ·pošta.
PRÁVNÍX Vvřizuie · veškeré soudní záležitosti Úřadovna.: 891 Bankers Mortira.ire Red Oak, Tex. Buildirur. nřes ulici na.nroti Kress Ctěný hra tře redaktore! budově Po pi"cčtení "Enniského Věstníku" HOUSTON. TEXAS. mi to nedalo, abych hl'. Vytopilovi neodpověděl. Br. Vytopil ve svých zprávách mezi jiným též podává zprávu z PRÁVNÍK divadla, jenž bylo sehráno dne 5. Vvřizuie veškeré soudní a nrávní list. v Sokolovně "Děvče od Čeť záležitosti. abstrakt v. nol!lední vůle. atd. .· chova", jenž jest pokťačování ku WEST. Telefon 146, TEXAS. su "Zelené Království". Ani já, jak píše hr. Vytopil, nejsem určen vy psat souhru divadla, neb jsem vedl přes onen kus režii, tak jak br. <1ESKÝ PRÁ.VNÍK Vytopil neb v kuse hrál. Porady noštou $1 :,.. soudy všude. Ale několik slov pilce jen musím 30letá zkusenost. • 'napsat, že onen kus opravdu byl Půjěím $150.000,00 na 6% úroku. I hrán s citem, co která úloha . vyža YOAKUM, TEXAS. dovala a že jako na rosloučenou s 'vámi · byl jsem úplně spokojen se RED .t'RONT souhrou. česká jídelna. a. resta.ura.ce Dlouho budu ještě vzpomínat na 114 Preston Ave., Houston, Texas to "Káně" Sokolů, když při jedné Telefon: Beacon 31734. scéně, kde matka jeho pláče, tu po Jos. Košut, majitel. vídá: "Proč pláčeš máma, vždyť Pravidelná jídla a lunče. Zvláštní stoly pro diimy a rodiny. tata neumřel", jak spravedlivě u dělal vše, co pN zkouškách byl cvi Mluvíme česky. čen, jak př'itulil se k jeho mámě Doutníky, proliibiční nápoje, Trinerovo Hoi'.·ké Víno a HobpJ.:,:,. prozatímní jako by to jeho vlastní máma byla. Vzorná obsluha. Škoda jen, že bylo dost zima, že 01:e1~ kus nevykonal splna svoje po
GEO.E.K CÍŘ 'ill
•
Strana 16.
i padli všichni, přijdou noví bojov-1 Než skončím, tu Vám všem o níci". / chotníkúm našeho kroužku děkuji za Jak jsem psal, Joe, o tom odpo- pl'ání zdaru na novém místě. činku, to se mi zdá že jsi ještě moc j Konečně se moje "máma" doč na t~ mlad~,. ~le _hledÍJ~ nav to. tak. kala, že nebude muset Hkat: poslech_ Pakh Ty muzes delat predne nustra . " t ,,, · tl' ... take' clo b · k'h . • o uvmc e o, pa k poracI ate 1 e " Eu- , 111t s• ·ary , Jes 1 pac1 --J1zt divadlo · k'h yv t ,1 ,, • • ,1 s anes rozum a nee rns ·o 1 ms e o es m cu , taJ. mests1,e 10 t~ d" , , 1. u "V o na, em m 1· a snn. spolk u na o h en, t aJ.. rac , 1 Čechie", ochotr.(íka "Sokolského .1 Z~ll'avím všec!my zna111é kolem Kroužku" - že jiný, když fo k .Enms a znamenam se s pozdravem, tomu schopný, muže dělat jen toho· Chas. Lažnovský, ochotníka. Red Oak, Rt. 1, Texas. v
v
I
--·
Emil J. Motis
Dr. O . T. B oot h I
Posvícenská· Nabídka
echoslovák Na Rok za
• Pouze novým odběratelům a l<teří jsou členy S. P. J. S. T. Pravidelná ~ena $2.00 Čísla na uká:tku ~darma na požádání.
slam. - A nyní br. Vytopile vezmu z Tvé~
Nabídka tato platí pouze pro ho dopisu dvě slova "neradi ztrá měsíc listopad. címe", abych mohl Ti odpovědít na tu ztrátu. Zajisté jest Ti dobře zná mo, že pak-li jeden ztrácí, druhy! získává. - Vem třeba br. Moučku "Sokolové" vlastně sokolská hudba z~ratil~ kapelníl~a; .ale '!:st za~e xíkal, Jak se dočítám v dalších zpravách naše "Libuše Petrová" nastou-' pila místo v Dallas, tedy zase vy strácite, ale bud' řád čís. 84, neb Sokolovna získá, to Dallas již nás připmvllo o několik znamenitých sil jako Mařenka Koubková, Vlasta a Mary Petrov.á, nyní i Libuše, . pak --·. ~---------,-..-..,·.- ..-.;.;;;...;;;;..;;;;;;;...,.;;;;;:;.;.;;;::;;::;;;;;.. ~;........;;;;;;:::;~~paní ·Marko~á.· . (take·'·. dříve. Ann. a ·Jc.· Petrová), Jos. Vrla, Mir. Jurčik. -;,., V mém případě nebude získávat .. · , Al ovšem žádný, ale věřím pevně "Pe;. OSOBNĚ DOPROV AZEN:£ piku", že jsem Mhrad1telný. , . V. T · ,..
ZVĚROLÉKAŘ Municinal Bldir.. TEMPLE, TEXAS Léěí všeckv nemoce zvířat a. iest k službám kdekoliv nn zavolání. Telefon: Dial 3557.
I
ÚPLNÁ POHROBNIOKA SLUŽBA ,Jsme úplně připl'avoni vykonnti všechny pohrobnfoké služby. Na;;e zařízení jest nejnově.iší n praktie ké v každém pl'Ípadě. Kdykoliv se obrátíte na nás poskytneme vám : -Vzorné moderní slnlíby - Velmi levných cen - Osobního clo.hleclu - Dámské výpomoc\ Skutečně váž.í111e všech svých přátel ěeskoslovenského pftwidu. EDWARD PACE, je vás j_ešt. ě. (~O.st a.'. já m. ,yslim Pohrobník, Temple Texas. v ša~-přfpadě potřeby, ze Sláva Zazvor· Člen S.P.J.S.T. Jednoty. !~oh:u~eho 1:~š!~\;eš:! ~~: mohl sehnat dost ochotníků, půjdl:!š na odpočinek. i Ty s TvojL.panímá· mou a bude to odpočinek jen apra ČESKÝ DENTIST vodlivý, a víš Joe proč spravedlivý? 1401 Medical Arts Bld11:.. Poněvadž [sem .sa ten čas, co. jsme HOUSTON. TP.VI\ S. Telefon úřadovny Preston 6655. ochotníci mezi sebou. pracovali jako Tel. residence. Valentine 23279. rodina, Tebe a Tvojí ženu poznal. V neděli kdy jiný odpočívá, tu Ty, Vonda, Kar.. el Lažnovský ml ~i jste uklízet Sokolovnu, a ani by snad nebylo o tu práci neb Tě znám, že PRAVNix pakli .to klape, že rád pracuješ, ale Vvr-izuie veškeré soudní záležito 'l'y pNnášíš i oběti finanční. Pakli sti. abstraktv. víHe atd. 320-321 North Texas BuiWine-, bylo. potřeba jídlo neb co jiného na Telefon 2·5735. DALLAS. TEXAS. jevišti, kdo to opatřil, to se ví, že bud' Vytopil neb jeho žena, a První muž: "Která .ie nej-,(1čct? - Tys.nic nežádal a žádný větší vodní síla lidem zná- se Tě neptal. - To bylo u nás vždy má?" Druhý muž: "Snad i tak, že té ochoty se přinášelo vždy '- ženské slzy." mnoh~ .dokud hr.á~ali :t:adovic, !ferL 'k 'I. "V ~ I' . zanovic, Pavelkov1c, Zazvorkov1c a e a1 • ase P ICe Jsou. fa'?· jiní. Proto Joe, jak jsem shora nachu ch.yceny, ale z toho SI me psal, já věNm ze moji "ztrátu" nedeleJte; pokud budete živ, snadno oželíte a vezmete ta slova z vaše plíce vám postačí<'' , písně "Rudý prapo1•'': "Kdyby jsme
si
.-'"'"'l'"""'..,."-"'"'m,pmnqnqpnmn•1mqA
V.AN o.c .N I
v.
1;:~~~
Dr.B.J.ČmeJka
·
.~
f"
Do CESKOSLOVENSKA
Nejry,chlejší cesta do Staré Domoviny i
*
J Ohll G• B U. b· a, k I
vy nRAV y ifil
Odjezd z New: Yo~ku o:blíbe· nými Lloyd Expres. Parníky.
ZVLÁŠTNI
li
RYCHLÍK čeká v Ere.mer~ haven u lodi a jedete přímo až do PRAHY za 14 hodin bez přesedání.
I
7. PROSINCE
u
16. PROSINCE
Další in~ormace u lokálního agenta,
v
~
neb
NORTH GERMAN LLOYD ~::.::;:::.n;.íi~:~:::..: . :.;:~::funn,nu I
18.i
~I
strana 10.
VESTNíK
Používejte k oznamování
Malý Oznamovatel -·--~)llllt'l,:11,~~~'1!1"1.#
..
·~l'S.,,<'t~..._ ... ~
~ Zdarma krásně zhotove mí harmonika za rozprodání 25 ba· líčků semene po lOc balíček. Vy hlášeně druhy melounů, okurek, řctkvlčkv, salátu. Objednejte dokud zásoba stačí, po rozprodání ode šleto $2.50 a dostanete krásnou har moniku, hrající jak 3 hud. nástro je. Farm Mail Order Seed House, Písek, N. D., Dept. 5. (2-pd.)
DO
CALDWELL!
,iJl'ilf"' Prodám farmu, - 21 akrů, černý písek, dobré stavby, dobrá studně, 11,~ míli od města Rosen. berg, 'I'éx., nedaleko konkrétové ce sty. Pište na Paul Mikulenčák, Ro senberg, Texas, R. D. 1, Box. 148. (2-3-pd)
....,,.,..,.
•n•==,.,,....,....
OČNÍ
CHOROBY, ŽALUDEČNÍ VŘEDY. Kdokoli dosvědčí, že je postižen rakem v žaludku, cenné léky na de set dní léčení zašlu zdarma. - PH pravuji' též výbornou sílivku na lé-: čení slabých, mdlých, mlhavých očí, a bělma na očích.' Cenu· zašlu na požádání. Pište: Je. Verbina, P. O. Box 616, Houston, Texas. (2-pd.) ~ Pravé valašské papuče za $1.25, $1.35, $1.1í0 a $1.65. Objed návky posílejte na FAMOUS, West, Texas. (52-dz)
VEŘEJNÁ SCHŮZE! Veřejná schůze všech kra janu v okresu McLennan za důležitým hospodářským úče lem se svolává na 7 :30 hod večer, v úterý dne 28. listopa du do městské radnice ve, West, Texas. Přítomnost všech krajanu jest žádoucí, Jos. Čuba, Tom Motis, An· · ton Němeček, Jos. Mashek Robert Červenka, Ben J. Vanžura, Rud. Marák, Paul Bkrabánek, John Stanislav Frank
Skřivánek,
Frank
Moučka, Jos. Holásek, Aug. J. Morris, dr. Geo. A. Páz dral, Jos. Janák, svolávající. výbor. Za 19 roků Nonat vyléčila tisícům rheumatism, píchá ní na prsou, bolest zad, bo ků, u srdce, žaludku, ka š'eC1fšéj, staré a otevřeně rány, o mralíny, opařeniny, spáleniny, neži ty, boule vydláky, podebíraníny i prsou žen, otravu krve od zraněni rezatým předmětem, hmyzem nebo trávou, kuří oka, mozole a mnohé jiné bolesti. Vytáhla bez počtu dře věných i ocelových třísek, jehel, ko stí. Pravá mast je s Trade Mark
-Cona Nonat jest 50c a $1.00, po štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lékárníka neb jednatele, ale nic ji ného neberte, raději pište přímo na naši adresu : MARIE LEIBLINGER & CO. P. O, Box 285, Altadena. California.
I
'~ímto .dává.m, ~ědět r sv?jím p~á: telum a odkupníkům, ze Jsem pre g stala pracovat v obchodě u W. F. I Poehl a převzala jsem místo v ob-, i chodě Rice Variety Store, zrovna druhé dveře, kde jsem dřfve praco-1 vala: VVážÍl~ si Vaší pří:n~ .. Neza-,, pomente naš obchod navst1v1t. Bu- i du Vás hledět obsloužit co nejlépe. ~ ANNIE SCHILLE.R, • (53-54) Caldwell, Texas. _., Sazenice :i:elové Charleston, Wakefield Flat Duch a All head nejraunějšího druhu, 300 60e; . 600 $1.00; 1000 $1.50. Po, . í ru čí ·1 stou vyp 1 aeene.v z u uspo 1<0Je11 . H all ett s- l I· H ali ettsv1.11 e Pl ant F.arm, .11 T . (t.:l 2 d) 1. v1 e, exas. o ~ P• 1 i
i i , Ii
,
I!8 i
"":,;'.,,;:a"",";:,',;:'.:'"': ""''~
Č k' T " ,. es a anecni Z Á BA V A
I I
Í
y,
I
bude usporadána
I ·
v neděli večer 26. listopadu v S. P. J. S. T. Síni v El~k
i
pfl hudbě
Í
i
Slováčkova Orchel!tru z Waco
,,.,...,, ....
1~1,0~1~Hla,l)
...
V
...... lt._..».-.lt._,..)
....
~~
......
).lllillMl ..... (1,Q;':D,f) ....... tl ....
HLAHOL V HOUSTON, sehraje
, ., . , ,
.
.
v SHU radu Pokrok Houston hru pod názvem
TEX .' ~
I
v,
CIS.
li
.
Veselohra
. .
..
i
Ii
Hudba P· .Č~rné_h:~ !1oustonu. K hoJne nuvsteve zve t\ ...
(J~l
...
¥)....
t)...
(·~·.._..)
...
04lllllll,1l ..... ~1--tl
...
(l....
()._l)
....
f)...
• VYBOR. ,l ...... )..... ll~l4M',,t1
....... ,1..u.1,,...i.-~·
.....
tr:lt
dl#t'tf
---
noha lácí! ~.:;-------------·------------·-
... ...
,,._ ,,,_
OUfING, 36 pal. šířky, dohr~
!Oe
za-
V'ELKJ! DVOJÍ BLANKETY, za -
$3 9. 5
PRINTS, 36 pal. šířky, nevyhle dajfoích barev, z.a ---.,------ ·-.. - . ' yard .;, ..... eeeeee
-- -
O
PODZlMNt OBLEKY pro muže a mladé muže za-
$13.85 DO~Rl't,?VERALSY pro 79c muze. vyse od....... === ........................... .,... MUŽ. SCOUT SIŘEViCE, $1 ~· 15 kozena vmtrnt podraz. par .,.,,,.
,.
"'
JI'¥
SVÁTEČNí KOŠILÉ pro muže za-
mt:twrrtt
~
t''llltt#
...........
..
...
••
~-~~'I'\:,.... ...
t
$4 "' 85 49c 69c 98C 49c, 69c~·-
DOMESTIC
........
UNIONS,
lOc
=• etm...._.,..,••
40 palcový Hnědý
.,
MUŽSKÉ ZIMN! dohré jakosti za-
tem
98c
NoYé Podzimní Vzory, za-
llH':htW:lfi'.h
.....
--
CHLAPECKI! OBLEKY,
!
v
.
I
··ie:..~=-=-·=-~
----------~~..,.,,........
I
i
..
NfZK.£ OXFORDS pro muže a. mladé muže $1.79 do
$
·
I
Niže udává e několik z naších těžké jakosti,
8i· ,
o 3 Jcdm1111ch. - Napsal Fr. Vratislav , o s o BY: ' V.ac I av. D o b es,• o b c I 10<l n ík• a maJ1··t·e I cI omu l V 1·· \.meíl U .. , . • , , .. · . . ir. •. . • ~.. Ifoknk,1, dccrn ses. Lomse I1.,1<lled,ov . . Jeho .. ,. . . . .ii • Sluvka, J.eJl spolecmce ses. M. Kalousl,ov• ~ J .1 D 1 , .1 y: + , b .. t. b. J K·~ , r i ace .o,:es1, uc avuv rn rnnec t •. ,: :1sp,_1. ? ,John, Juo syn bt. T. Kostoml,itsl,y O Stáťía Sh'.tnský, pr{wník br. Fr. Olt\Xa, ml. Cibulku, vefojný posluha .::............................... br. .J. Chhídek 'l'onča, švadlena. ·····:·········································· ~es., V. Kelnarová g Napoveda ses. R. Hanusovu S Začátek ve 4:00 hodiny odpoledne, O Před začátkem divadlu pohostinně vystoupí Pěvěcký Krouř.ek "Bedřich Smetana," z Houstonu, Texas. . Po divadle taneční zábava. Odpoledne i večer účinkuje
Náš nový obchod otevře v budově Papa George v pátek ráno, 24. listopadu
_,,,
i
I
l'B i
,.
Paní F.' F.. Lešikar a paní Janie ,,Šimek zvou Vás byste přišli a nás navštívili v naším novém místě. Ony Vás rádi obslonží, tak jako v minulosti.
Mrf®#1$1
ij
88,
Přejeme si při této příli::žitosti Vám poděkovati za Vaši hojnou podporu a také Ed přejeme .oznámiti že nM\ obchod jsme pí.,,stěhovali do bývalé budovy, ve které Re nach{tzel známý obchod Papa George, kde nám bude· možno míti na skladě větší zásoby a lépe, Vám sloužiti.
..~
&
K· UJI e Jsou me d o I ary!
! ~ ........ ~l......
~.t~
1l,Q..:·
ned evJ•I d ne 26 • JiSt Opa d U 19')') JJ
I I!
Každého _uctiv~ :ve POŘADAJICL VÝBOR.
«).-.tlGIDo()~
DiIVAD. KROUŽEK
f
1
'~ Hledá se dělník na farmu, jc,nž by chtěl pracovati za čtvrtý díl a stravu, anebo 10 akrů na ba vlnu a stravu. Musí být pracovitý a dobrého charakteru. Hlaste se neu "" ~.,,". ~..,,,. ' it§';r,'; pišta na Peter Matula, Rt. 4, Cald ""'~~~E···•GllllL.,~~ well, Texas. (~-4-pd)
Ve středu, dne 22. listopadu 193l:t
•!•1 ..... ,, ...
49c
dobré jalkosti, pouze v de.n otevření yard ·za-
.....
,.........,,, ...
I r's ry
-· •
.......
s :ii TE
.05 :er,~
i
ě