Entered as second class
n
YNĚJŠÍ zhroucení peněžní sou sta vy a Ívšechny pohromy pro lidský život z toho vi:vplývají cí, jimiž dnes svět trpí, jsou pl'imým a nevyhnutelným následkem mylného názoru na peníze -. Vše, čehokoli jest třeba · na udržování a zvelebováni lid· ského života v nejplnější možné mí ře, je dnes zcela· v mezích našich vý robních sil a zdrojů. Naše nouze ne ní v žádném vztahu k přirozené pod· statě věcí. Je pouhou peněžní nouzí. Ka.ždá peněžní soustava musí býti po Šuzována podle toho, jak působí na život člověka a společnosti. Má-li svět vybřednouti z dnešní bídy, musíme si položiti otázku, zda nynější peněžní mechanismus je vsl.utku tak sestro jen a řízen, aby sloužil pravým uče lům lidského života. Výroba statků z.ávislí na příroze ných fysických skutečnostech a na fy· aíkálních zákonech, jimž· se musí ve škerá. její technika přízpůaobovatí. A však distribuce a bankovní a peněž. sou· stava je prostě mechanismus distribuce - je úplně umělá. Naše peněžní zai'í zení nejsou nic jiného, než výmysly a zaří2iení. O distribuci platí základní pravda, že vše, co může býti vyrobeno, můža býti také rozděleno. A sestliže statky, vyrobené, v hojnosti, zůstávají nerozděleny, nebo je-li výroba sama u· držována pod úrovní našich potřeb tím, že se rozdělování výrobků uměle brzdí je to jen proto, že naše zařízen! pro distribuci jsou buď hloupá, anebo že jsme ve své 'pošetilosti dovolili, aby tato zařízení byla odvrácena k účelům jiným. Sama skutečnost, že si pfodstavujeme' peněžnické zřrzeni, jako by mělo dik tátorskou moc nad lidským životem, je .jen dokladem jakési duševní slabosti. Nároky peněžnictví na ovládání lidské ho života jsou tedy zřetelně násilím rozum zůstává stát pfí pomyšlení, že by pouhý mechanismus, jejž lidé vymyslí li na výměnu skutečných statků, mohl býti nadán svrchovanou mocí vnucova ti lidstvu životní podmínky a přec je tomu tak, a to je dnešní světový pro· blém. Musíme si uvědomiti, že peněž nictví, tento nástroj, místo aby plnil své distribuční poslání na prospěch všech, hoví sobeckým zájmťun peněž ních zájmů samých.· Posledních 200 let bylo dobou, kdy se od malých počátku až k dnešnímu vyvrcholení dála nejhlubší změna - již
PENĚŽNÍ VELMOC. , nazýváme průmyslovou ·:revolucí, jejíž podstatou je to, obrovské přírodní síly nahradily sílu lidských svalů. Při nedo statku dopravních prostředků - výmě na zboží dála se (dříve) poměrně jed· ncdušs -· totiž výměna skutečného zbo žfz ruky do ruky. Za nových podmínek, vytvořených strojní výrobou, přestaly však býti peníze jakožto zprostředkova tel směny pohodlným zařízením a staly se podstatným činitelem v životě své ta. Nejenom vesnice, nýbrž celé kraje, ba i veliké státy přestaly být soběstač né. Než se naše nezbytná životní pro· středky stanou pohotovými k použití, · musí za příprav k nim dojíti k celé sí ti směn a pohybů materiálu po širém světě. Při každé směně se zboží směňuje za peníze, jež jsou zúčastněny při tomto obchodním jednání jako symbclícká ná 'hražka za jiné zboží; ve skutečnosti na konec Se ovšem vždycky vyměňuje zbo ží za zboží. Pohyb zboží směrem k spo třebě je však zadržován a omezován hluboko pod úroveň jak lidských po třeb, tak i bohatství, pohotového k na šemu používání, a je zdržován jen n1F· dostatkem peněz. Úvěrový zprostředku jící symbol jest odvrácen od svého kolu a je mu bráněno v tom, aby plnil, své poslání. Pokusíme se objasnit tuto věc podo benstvím. Železniční společnost, z:Nze ná k dopravní službě obecenstva, po řfdí všechno potřebně zařízení (kolej nice, stanice atd.}, Když vlak s volnými sedadly pro 100 osob zajede k nástu pišti, kde jej očekává· 100 lidí, hodlají· cích zaujmouti místo ve vlaku, zakročí železniční úí·edník, když jich< nastoupí asi 20, a řekne: "Je nám velice líto, ale nemi.1že vás více nastoupiti; protože jsme nenatiskli více Hstků.'" - Pí·esně totéž se děje, když lidstvo chce vztáh nout ruku po zboží a službách, jichž na še výrobní soustava je hotova nám po· skytnout. Peněžní sitÚaci nelze však napraviti opaffením prostým, jakým by bylo odstraniti nedostatek jízdních lí· stku, ta věc je mnohem složitější. Tako vé prosté rozmnožeúí peněz. by v r~ím d finančnické politiky, která je dnes spravuje, ve.dlo k dalším zmatků.m. Pe níze nejsou v této funkci prostl'édkova tele pl'i distribuci a směně' bohat stvím o sobě. A právě koí·enem všeho zla je právě toto falešné pojetí peněž ne ,jako společenského nástroje distribu· ce, nýbrž jako statku o sobě-zboží a proú
vozovacího kapitálu bank obchodních cedulových, prodávajících občanům povolení, aby směli směňovat své vý robky. Jak již 1.imíněno, za. poslední dvě století v Hamém základě změnilv se podmínky boje člověka 8 pí·frod;,u o životě a podstatná věc v lidském živo· tě. Prumyslová revoluce má světodějný význam. Se i;tanoviska výroby je pro blém chudoby rozí·ešeu. V naší době je li~lská bída anachronismem a lidská dlina na uhájení holého života je sati rou na inteligenci moderního života. Není už žádného pfirozeného dúvodu pro to, aby nějaká lidská potřeba zů. stala neukojena. (Úplnější rozbor je ob sažen v Hendersonově knize "Hospo dái'ské důsledky výroby pfírodními si lami".) Směň.ovaní je zcela nezbytné i pro výrobu samotnou - což ohrom1"l.ě zvý šilo dt'.Uežitost směnného systému ve světovém hospodáfakém životě. Peníze jsou prostě prostředkem, usnadňujícím 8.měnu a kdo ovládá tento pl'osti·edek směny, má také,. v moci řízení přístupu lid$trn. k živobytí. Záleží na tom, zdali peněžní politika dá nebo nedá tento prostfodek k disposici v poměru patl'ič ném k takovému rozsahu činnosti pi'e míst'ující statky, jakého vyžadují po tf·eby světa. Funkcí peněz, jediným ro· zumným účelem peněžní soustavy, je pfodváděti skutečné bohatství světa do užívání a spofreby prostě tak, že po skytnou nutného prostředku na vykoná ní směn. Neschopnost finanční politiky, která neupravuje tok peněz, ani vhodné cesty, ·projevuje se dvojím způ.sobem. · Kanály distribuce jsou stále ucpávány zbožím, které se octne na suchu a ne mů.že být prodáno - nebo je prodejné za eenu nižší, než jsou výrobní nákla· dy -· a za druhé, množství zboží sku· tečně vyrobeného bývá omezováno pod úroveň jak lidských potí·eb, tak i lid ské schopnosti výrobní. Oba tyto nez dary finačni politiky zpusobují naši finanční bídu. A tento umělý a grote slmí finanční nedostatek uprostí-ed sku· tečné hojnosti skutečrié věci, jichž poti'.'ebujeme, jsou úmyslně páleny, vy hazovány do mofo a zaorávány ještě pfode žněmi - učinil dues život lid :;;tva tak svrchovaně trpkým a nejistým, že pro civilisaci nezbývá nic jiného, ne~r buď odstranit pi·íčíny tohot~ odpí rání prosti"edků: směny, nebo - zahy nout. a