SOUHLAS SVĚTOVÉHO NÁZORU. ~O \...,
SPOJOVALO původně Spojené Státy byl pocit protikladu vůči Evropě: odpor proti nacionalismu a militarismu. Co zde považujeme za amei-ický národní cit, jest společná hrdost, že Amerika, pomíjejíc .zásady evropského nacionalismu a mílířárts-, mu a stavíc výhradně na rozumu, moh-' la vybudovati státní útvar, ve kterém měl jednotlivec po půl druhého století více svobody pohybu než kdekoli jinde. Byl tento státní útvar schopen živo· ta a budování? VytvoN!y zevnější před· poklady americké, vytvořil hospodář· ský úspěch jednotný lidský typ, spjatý nikoli rasou; nikoli národností? Existu je homo americanua? Zajisté, že ano. Amerika dokázala, že v tí·etí generaci ztrácejí Angličané, Irové, Němci, Italové, Slované, Židé znaky rasy, které jsou považovány o· becně za německé, anglické, italské, slovanské, řldovské, a že vykazují místo toho nové rysy, úplně změněné jak v postavě, tak i ve světovém názoru, rysy, které nazýváme p r á v americkými. Jsoucnost tohoto amerického typu jest nejpádnějším důkazem, že všechny e vropské ideologie, pojoduávajícl o na· cíonalismu, jsou výmysly. ě
Jak vytvořlla Amerika tento nový typ? Především očividně tak, že vlastní světový názor, vlastní životní formy ne· byly nově přicházejícím násilně vnuco vány, nýbrž spoléhalo se na to, že a· .merické názory prosadí se samy sebou k vůli své užitečnosti. Zde příklad pra vého protikladu: Němci a Rakušané se po celé století vynasnažovalí vštípiti Polákům, Čechům a Italům, že "jenom Německo svět obrodí." Prémiemi je od· měňovalí, když to chápali, a tvrdě je trestali, když se učení vzpírali. A pře ce se to nepodařllo. Jak mile nátlak po· minul, 'přestali býti tito Němci násilně obrácení Němci. Amerika to dělala ji· nak. Spoléhala se prostě na to, že když se bude žiti podle zásad common sense, všichni to budou napodobovati. Nebyla zde snaha o žádnou zvláštnl ideologii, ideologie evropské byly jednoduše po· nechány stranou a právě proto povsta la nová ideologie, Ideologia protikladu vůči romantismu, který neindividuální státní život Evropy do všech jednotlí vosti prolíná. Ano, americký typ povstal tím, že evropským individuálním typům byla seškrabána omítka, evropský pojem o
rase, hrdost na to, co ta či ona rasa dří ve vykonala, úcta před zvučnými slov ními obraty. Dí·ed řcdualismem (sousta· va Iánní) , militarisniom,
nacionalismem,
kdo chtěl žíti v náší Americe, viděl, že jest postaven . do světa, ve kterém pla tila jako jedinů lrodnotn schopnost jed· notlivce dosáhnouti úspěchu. Osud vel· ké většiny Evropanů byl nuceně roz hodnut již pl'i jejich zrození, minulostí,
Slcboděnka ... Od slovenských hranic, pomezl horami, erkoce vodíea, šumí dolinami, zatáčá se v bořú, teče olšinami utěká skalisky, Hornlml Bečvami Stávajte Valaši, trochu poslúehajte, hlavy dohromady, chvíleneěku dajte, voděnka rozprávja, pozor si dávajte, co nám to povědá, enom počúvajte .•• Mladí, stai'.-í, ludé k -bfohu utěkajú, hlavy dolú kloňá ,vodě naslúclmjú, voděnka im zpíve, vlnky l'ozprávjajú: "Slováci - Valachom, pozdrav posílajú ... Posilajú pozdrav, že Slovensko stává, sloboděnka p~ilíla. púta im strhává • • Výskajú Valaši a volajú sláva •.• od Soláňa báča klobúček zdělává •• •
a
Starý báča l'oní suze nad voděnkú, v radosti že dočkal zlatú sloboděnku, radujú, sa staří tatíček s maměnkú, baj ogárci malí, s režnú košulenkú • • • O. Pflkryl.
do ktel'é s(~ jednotlivec rodil. 'ťyp Ame ričana povstal tak, že dospělý jednotli· vec udělá čáru pod svou minulost a ne· chával platiti nic jiného než svoji pří· tomnost. Nejryzc~.ii'íím vtělení.m tohoto typu zdá se Mark 'l'wainovo.dílo "Yan· kee mt dvo:h~ krále Al'tuše". Záleží od pozorovatele, chce-li považovati tento typ v jeho prostotě za velkolepě rozum· ný nebo za plo~e neslýchaný. Na každý zpúsob jest americkým pN· kladem prokázáno, že prostě skuteč· nost, že množství lidí má stejný světo· vý názor, mť1že stvoflti typ. Co lidi k so· bě nejpevněji pojí, není společné území, není to rasa, nejsou to společné dějiny ani společný jazyk; co je nejpevněji 1< sobě váže jest souhlas s,1ětového názo..
ru, souhlas o pfodstavách, o štěstí a ne štěstí, o tom, oč je vhodno se vymuma· žovati a čeho je th:bn se sti'íci, shoda o základním poměru k Bohu a k lidem. Ti, kdo tuto jednoduchou zásadu roz· kteří uěí, že neexistuje rQ· znmný útvar skupinový vyjma toho, kte· rý .ieRt vytvořen souhlasem vfoch, kdo jsou dotčeni základními otázkami, tito vyznavači rozumného nacionalismu jsou obyčejně tu11eni od přívržencťt nesmy i:ilného nacionalismu (Klani) jako mezi· národovci. Stačí vš,ak chápavost malého dítěte, nbycho.m nahlédli, že na tomto společenství mť1že skupina státi, zatím co každý jiný základ ně.iakého spole· čenství postrádá nosnosti. ~i:fojí, ti,
Na této shodě ve světovém n{1zoru spo· čívala síla vytrvalosti Hmské říše. na ní spočívá síla Spoj. Státť1, existence Švý· carska, na ní spočívají však také sku piny, na které nelze pohlížeti jako na národnosti, na ni spočívá katolická cír· kov, židovství. Jest nesporné, že názo ry, nebo chcete-li, dogmata (články ví· ry) těchto skupin ovliv:ň~1jí jednotlivce hlouběji, než náhodné příslušenství ke skupinám, v rasové teorie nebo jiné i deologie (nauky o vyvíjení pojmfi) ne· smyslného nacionalismu lidi. děliti. Ovšem, že nestačí pouhé poznání, aby bylo lze opravdu pl'ipoiiti jednotlivce k rn'~kterému z těchto rozumně ohraní· čených světových názorť1. Poznal-li však jednou člověk, že k takové skupině pat· N, nikoli podle _vnějších okolností, ale svou bytostí, dědičností, 1rnk jest s ní pevněji spoután než s jakýmkoli vnějším nacionalismem. Nesčetné :ř'ífo. držené pohromadě zásadami nejkrajnějšího na· cionalismu zašly. Všechny nacionalismy starověku zanikly. Zbývá jediný: ži· dovský. A to proto, že tato skupina by la držena pohromadě knihou, přesvědče· ním, které jsou mimo všech hmotných věcí duševně rozhodující. Zdali nestačí skutečnost, že ze všech skupin starově· ku pouze židovská skupina se dochova· la do našich časů jako dúkaz, že pouze a jedině vnitřní pfosvědčení jest maltou, která .múže pojiti nějaké společenství trvale. Jest dokázáno, že existuje jenom je diný rozumný nacionalismus, a to ten, který se opírá o souhlas jednot1ivcfl v otázkách světového názoru. Tento nezná politických hranic, jde napříč přes jiné nacionalismy.