,
,
v
CO HLEDA C.ELY SVET?
m
Á'l'E SNAHU
ti se velikým
svých posluchačů ve velikých kadlubech všeobecně a věčné pravdy a pak je po hne k určitému jednání; ne ten, kdo k nim pronáší jen řečí. Jak důkladně Webster uznal tuto ve likou zásadu, jeví 1'(! podivuhodně z o noho stručného, ale mohutného popisu výmluvnosti ; slyšme několik vět z něho: "Pravá výmluvnost vskutku nepo;z:ůstá vá v řeči . . . Slova a řrase mohou býti uspořádány jakkoliv, nemohou ji však obsáhnouti . . . Líčený cit, moc ný projev, okázalá deklamace mohou k ní směřovati, nemohou ji však closáh-
na kterémkoli poli, dosáh nouti s I á v y a e ti, a tím štěstí a spokojenosti? Je vaší tuž bou, a pi'íklad, státi se velikým řeč níkem, strhovati velké davy lidí, přijí mati jejich pochvalu, jejich potlesk? Mějte tedy na paměti, že nikdy nebylo, nikdy nebude a nikdy nemůže být o pravdu velikého fočníka bez velikého účelu, bez veliké věci. Můžete studo vati na nejlepších školách země, nej lepších universitách a nejlepších ško lách řečnických. Můžete studovati až vyčerpáte všecky tyto, a pak vyhledáte nejlepší v cizích zemích. Můžete takto studovati až vám počnou šedivěti vla sy, to však samo sebou z vás neudělá I nikdy velikého řečníka. Můžete se státi l 'l'ahle hoje padesátka demagogem, a jste-li sobecký, stanete přišla nějak pflliií zkrátka. se jím nevyhnutelně; neboť takový Cestička se dolu stúéi, právě je demagog - veliký demagog, je to všechno skoro k pláči libo-li. Je těžko vzpomenouti si na ži Ale i cestou s vrštčka. vočicha, který zasluhuje více opovrže znít muže teskná písnička, ní, a čím je větší, tím hodnější je opo třeba o smrti se medituje, vržení. Nepochopíte-li tuto velikou zá když písničku si zanotuje, sadu, a nebudete-li na ní stavěti, ne přee člověk nějak žalost tratí, stanete se nikdy velikým řečníkem. když píse'1\ zní a slunce zlatí Připomeňte si největší řečníky v dě tu cestu, jež se v údol sklání, jinách světových, od Demosthena a padesátka kolem skrání Mužové athénští, dejte se na pochod zmrazuje prvni jiní bílé proti Filipovi, vaše vlast a vaši kra· v ty teskně smutné žití chvíle jané budou záhy v otroctví, jestliže jim blaženost velká přece vpadá, teď neposkytnete nejlepší službu když člověk zř'í, jak pi'í,tel řada až k našemu Phillipsovi a Goughovi. tu je v pfopevném seskupení ·-Wendel Phillips bojoval proti obchodu I že člověk sám tu v žití není . . • s lidskou krví, John B. Gough proti o.. troctví ještě tužšímu a bídnějšímu, ne Píseň zni a díky v ni! boť v onom je zotročeno jen tělo, kdež : v tomto jsou porobeny tělo, duše I Aima Ziegh)sei·ová a mysl. Můžete tedy lehce objeviti u každého z nich veliký účel, velikou . -. .- . příčinu k službě, noutí . . . Modlitby, naučené ve ško Člověk, který . se nedovede povznésti nad vlastní postup a zájmy, musí být lách, nádherné obťazy a umělé obraty nutně malý, nepatrný, osobní, a záro v řeči budí nevoli mužú a hnusí ge ji:rn, veň si vymezuje sám hranice; kdežto když jejich život, osud jejich žen, dětí tell, kdo věnuje svůj život službě a o- a Jejich vlasti závisí 11a rozhodnutí je b ětavosti, nemá hranic, poněvadž se diné hodiny Pak slova ztratí svou moc, tím staví na stranu Všeobecná, čímž l'hetorika je planá, a každé propraco zfskáxá úžasnou sílu v řečníství, které vané řečnění je hodno opovržení. I ge· mu nic jiného nemůže poskytnouti. Ta nius cítí se pak pokáraným a pokoí-e kový člověk může se povznésti na pe- • ným, jako v p:i'.'ítonmosti vyšších vlast rutích orlích, a zdá se, že příroda sa ností. Pák je vlastenectví výmluvné, pak ma poskytuje takovéto veliké duši pro je sebeobětování výmluvné. Jasný po· středky a látku, aby mohl vykonati své jem, pi·edstihujíd vývody logické, vy veliké záměry, následkem čehož veliké soký účel, pevné rozhodnutí, neohrože· všeobecné pravdy vnikají přimo do du ný duch, mluvicí z úst a záHcí z oka, ší a srdcí jeho posluchačů, aby je pře oduševňující každý rys a pobádající cet\•oř~Iy, aby je pohnuly. Neboť' i-eční •, lého muže vpřed, pMmo vpí·ed k jeho kem je ten, kdo formuje mysl a srdce cíli - to, to je výmluvnost". A všim·
1--·--·;:-·-"-----i K mému 7.. červenei, I
I
I
II
I
to
,._ _
l
-
-,.-·-··-"-
něte si některých hlavních slov, jichž užil- sebeobětování, vlástenectví, vy soký účel. Sobecký člověk nemuže jich .nikdy poznati, tím méně jich užíti. ,Je pravda, že věci, kterým se mí'.1že~ me pNučiti, jako pfokonání tělesných vad, vývoji hlasu, atd. abychom tak skali pravé zpravodaje duše, místo a bychom ji omezovali nebo spoutávali, .• jak často. bývá ll veř'ejných i·ečníktt jsou všecky velmi cenné, ano,, velmi clúJP.žité a velmi nutné, jsme-li spokojt>· ni s životem, nadosahuJícím našich nej vyšších možností, a moudrý je ten, kdo uzná toto faktum; avšak samy o sobě jsou tyto věci malicherné u porovnáni s·· oněmi většími, .mohutnějšími a pod- :,;tatnějšími vlastnostmi. Je vaší snahou .i,táti se velikým stát níkem? Všimněte ·si tedy pi'edevším' slo. va samého státník, muž věnující svť1j život službě státu. A nepoznáváte fak tum, že. když í·ekneme: "Muž, věnující svůj život službě svým bližním," pro· tože čím jiným konečně je v pravém :1myslu slova každá země a každý stát než sdružením jednotlivých občanu? A ten, kdo žije pro sebe, kdo dává pfod.. nost zájmítm svého malého "já" pi'.'ed zájmy tisíců, nemůže se státi nikdy státníkem; protože státník .musí být větším mužem než je tento. Vzpomeňte. Ri na největšího muže světa, žijící i t. zv. mrtvé, a uvidíte hned, že život každého z nich byl za ložen na této veliké zásadě, a jsou velicí a považováni za veliké právě v tom stupni, v jakém byl jejich život na této. zásadě založen. Dva · z největ .. ~iích Američanů, oba zemi'.·elí, byli by dnes považováni za jeMě vět~, kdyby byli bývali trochu větší jistým rysem povahy - kdyby byli poznali v. nej plnějším rozsahu věčnou pravdu a ležitost teto veliké zásady, a byli věno vali službě svým bližním onen čas, kte~ rý ztrávHi ucházejíce se o presiden·· ství a dávajíce to pNliš na jevo. Kdy" by byli svého cíle dosáhli, nepl'idalo by jim to velikosti, a tím, že dávali tak na jevo svoji chtivou a dětimikou touhu po něm, na. velikosti pozbyli. Z mno .. hých tisícu mužů, kteří zasedali v našem a.merickěm kongresu od jeho z1;1čátku, a z poměr11é velmi m:· na které múžete menefo si, . jak .8hfedáte, ka:t,déh~. se zas.tával nějakého opatfoní .nebo sady, yNt"!tJfvající v. nejvyšším dobru lidstva, a tak správně plnil veliký úkol státníka. · .,;