0 oárt Slovanske Pcdpor
4113111MINISCIIINWITINMISII.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 RodNiK (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wedn
ay)
28. i':ervn
(June) 1933.
tiSLO 33.
ZBOROV. CERVENCE oslavujeme gestnacte v3-Trodi slavne bitvy u Zborova. Nebylo &l y e zvykern oslavovati v3..7 roei bitev. Mame sice v historii na geho naroda dosti slaviVch bitev, z nichz nejslavnej gimi jsou jiste vitezne bitvy husitske, ale neoslavovali jsme je. Nevim z jakSrch piicin. Snad se /lam zdaly pfilig mistnimi a snad take proto, ze jame meli od nich vet g i odstup. Ale na jednu bitvu jsme vzpominali easto. Byla to bitva Hofe. Micava-li se, ze elovek pozna co mel teprve, kdyz to ztratil, plati to v tomto pfipade o ztrate na gi statni samostatnosti v pine mire. Bitvou na Bile Hoke jsme ztratili svou statni samostatnost a stali se poddanSmi cizich ktefi men jinou fee, jine mravy a zvyky a ktefi se snani, aby na g narod byl smazan s mapy Evropy. K tomuto cili vgech prostfedka. Nebali se ani Brali nam knihy, red", prava i nabo2enstvi. Uvrhli narod na g do nejvetgiho temna. Ale v tomto velikem temnu, v to velike noci, v niz jsme meli usnouti, abychom vice k '2ivotu nevstali, objevovaly se na obloze jasne hvezdieky. To byli na gi narodni KomenskST, DobrovskSr, Jungrnann, Palack3'7, Havlieek, .Tfebizkk atd. Tito na gi vegtci fikali narodu: "Vef, ze nezahyne g , vef, se vlada Tqch veci vrati zase do rukou TvSich. Narod v gak nejen van, ale pfipravoval se k velikemu dni sveho vikfigeni. A proto, kdy v roku 1914 pfi gla svetova valka, v niz melo rozhodovati take o na gem osudu, byl narod na g jiz pli praven. Uvedomili Ce gi a Slovaci vgak 2e svoboda se nedava nikomu darem a ze je tfeba si ji dfive vybojovati, ze ticeba pro svobodu naroda riskovati vge tfeba i zivoty. Proto ihned na poeatku valky hlasili se dobrovolne na pomoc spojencfrm° a utvaili v Rusku ve Francii vojenske avary, z.nicM potom pozdeji vyrostlo na g e velike vitezné vojsko zahranieni. "eeska druina" v Rusku, vznikla v Kijeve v roku 1914, ihned po vypuknuti svetove valky, byla ruskS7m vojensk3'7m vedenim pou2ita ku specielni be vSyzvedne a proslavila se mnolikmi, t. zv. rozvedkami. Pozdeji, kdy' z ni vyrostla Cs]. brigada, zfistavaly jeji easti dale na rozvedkach. Teprve po ruske revoluel byly esl. roty s fronty staieny, soustfedeny a pfidelen jim
prvni vetsi bojov3'.7 fisek. Byl to lasek jane halieskeho rnesteeka Zborova. Zde stala v Cervnu 191 tato hrstka nagich lidi — tfi tisice — odhodlane tvaii v tvar nep •iteli mnohem ozbrojenelnu a po zuby. Sama byla "eT e i..mi g patne vyzbrojena, ale za to jeji Wslu gnici meli nad geni a pevnou vuli biti se s nepfItelem. Mali zviteziti. Proto take zvitezili. -11-111111-Sli
NaZbemv ©h am 4V111110.0.311..1160.011.
Na hoi• e nad Cecovou jsou mohyly brata Velikt lany zlateho '2 ita vfikol se vini, vitr veje, vzduch g umi hrdinskou pisni, slavnrmi vzpominkami oiiva kaida pe g ina, brazda. Byt' tam dnes cizi mluva znela, byt' tudy preely teutonske hardy, to pole je naSe! Tam le±i s itsmevem na zvad1S7ch rtech sto na g ich bratri! Za temnYch noel na jejich mohyle_ tryznu sl.t,i stari slovan g ti bozi. Planoucim letem zde kvetou horke, rude maky! Odtud zni vYzva, odtud zni pfikaz vAem, ktel'i vahaji, v g em, kteri hyn.,u v potupnem rabstvi! Bratri dnes otevrte vermi srdce! Nezapominejte! I bud'te iivi na veky svatm ohnem ja bila i chladla vroucich a hrdinskYch srdc1, pro vas i pro vase deti v bezmerne lasce i obeti u Zborova! Rud. Medek.
Male halieske mestedko Zborov, o nernZ" pled tim tamer nikdo ani neve-del, stalo se tak slavnSrm v na gleh dejinach. Zde poprve zase po tri sta letech stanulo . deskoslovenske vojsko pod svSrmi vlastnimi prapory. Poprve zase jde se biti za svou ideu. Ceskoslovenska brigada, do jejiha ra.mce zapada take 3. pluk, byla tehdy pfidelena k 11. ruske armada, jejim2 tikolem bylo provadeni demonstraci a upoutani ureitS7ch sil nepfite-
le. Vystfidala 20. eervna 1917 v zakopech 1. finskou divisi a zustala tam ai do 2. Cervence 1917, kdy rano kolem . 9. hod. provedla iitok na nemecko-rakouskou posici. Utok tento byl tak prud14m, 2 • e v nekolika minutath byla prolomena rakouska fronta hluboko do tSrlu, obsazeny 3 lady nepfatelskSrch zakopir, zajato vice RakuSakil, nez eitala eela esl. brigada dohromady a ukolisten° velke mnoistvi valeeneho materialu. Jestlila e pied bitvu u Zborova nektefi ru g ti vladni einitele, mezi nimiz byl KerenskST, staveli se, pry ze zasady, proti na gemu vojsku, nastal po teto vitezne bitve neeekank obrat. Nebylo divu. V dobe, kdy nasledkem stranicke agitace nesvedomity--ch a nezodpovednch iiv10 nastal tipinY mravni rozvrat dfive mocne a velike ruske armady, v dobe, kdy jeji pfislugnici opougteli hromadne frontu a utikali "na rodinu", stala zde deskoslovenska brig-Ada silna a ukaznend jako rnalk ostrov ye velike boufi. To jiste pohnulo zodpovedne ruske dinitele k tomu, ze pozdeji pri formovani dal gich titvarii nageho vojska neeinili iadnkch pfekaiek. Bitva u Zborova dala nam moinost sestaviti velike Csl. vojsko na Rusi, ktere se pozdeji na Sibifi tak proslavilo, ze jeho hrdinnost obdivoval celk svet a v torn prave tkvi jeji velkk vSrznam. Bitvou u Zborova byl v gak take nesmirne posilnen na g odboj doma ve vlasti. Vojenska. oficielni -zprava z rakouskeho i ruskeho boji gte mluvi o velikern viterstvi eeskoslovenske brigiody a tuto zpravu otiskuji v gechny easopisy videnske a po nich i Ceske, poslanci podavaji v parlamente videnskem o ni interpelaci a tim zpilsobem se celST narod doma dozvida, ze za hranicemi pod vedenim profesora Masaryka organisuje se a bojuje deskoslovenske vojsko, usilujici o dobyti svobody a samostatnosti eesk:crm zemim a Slovensku. Toto poznani pak zivi nadeji a povzbuzuje k dal gi praci. Bitvou u Zborova bylo tedy umo2neno postaviti v Rusku velike eeskoslovenske vojsko a zaroveri liana nadeje i smernice pro narod doma ye vlasti. Jako bitvou na Bile Hote ztratil narod svoji statni samostatnost, tak po tI.1 sta let viteznou bitvou u Zborova zrodila se zamostatnost eeskoslovenska.