k.
0r an Slovanske 'Po
LID RAT Entered as second class /11101=1•MYETrca
(VOL.)
ail matter, January 3rd, 1933 at W2st, Texu.s, under the Act of Congress of August, 24th WEST, TEXAS, ye stfedu, ( W°2- et
PRO 1, 0 to pra y ;, kolik keel elovek ulna tonkrat je elovekern. Zde y e. Spoj. Statech to po'rekadIn mnoho zndtao neni a je-li, jest velmi neoblibene Zde studium jazykfi a znitmost jazykfi jest v naprostern apadku. tak Arneridanu anglieina dostaei aspoii si mysll spokojen by ti dlovelem jen jednou. Na kulturni strAnku si malokdy \,zpornene. Co na torn, je-li vzdelani po stance jazykove jednou z nejdulaitej gich s10.ek vzdelavUbec dnes na kulturu moc neda. Tyranie ekonomismu dava nejvy gg i poctu tem, kteli maji schopnost nahromaditr v kratke dobe co nejvice penez. Dnes jedinym duvodem pro ueeni se 6ernukoli jest, ..-2e to pi.inee brnotnY prospgch. Proto ujalo se isle dc-ti znaene vydeovani gpanel gtme z duvodu eiste obchodnich jedna se tu o obchod se g panelsky mluvicimi Mexikany a Jihoarneridany. Na kolejich a universitach yyZ'aduje se znamost modernich jazyku do jiste miry. Phdpoklacla se, Z- e ka'Z'dyr profesionelni elovek mei by mid klic k vedecke literatuice jinych narodfi klid, jilnz ovg em jest ovladani modernich jazykfi. Moderni zivot jest prespfili g vypinen starostmi o hmotnS, svet, nez aby v nem bylo mista pro diste kulturni zajmy, je2 dnes zfistavaji vYsadou nepatrne men g iny, je2 tOko se dostava k v materralisticke Americe dvacateho stoleti. A pfece jen jest eirou pravdou, nejsme zivi pouze sarnYm chlebem, a ze upadani kulturniho 2Zivota ma za nasledek upadani dela° naroda. Neni piece mOno, aby narod kulturne oslaberd. nebyl oslaben na konec i hospodal'sky. Jisty vynikajici americkST finandnik pravi dokonce, ze dne gni krise ma sve kaeny v na g em materialismu, v na gern duchovnim stanuti, v nagi lhostejnosti k vygg im hodnotam Z'ivota. Pravi, ze navrat k obnoveni prosperity musi phdchazeti navrat k silnemu duchovnirnu 2ivotu. Pc2itkaPstvi, hon za sensacemi a vYstfecinostrni nernHe kon eiti jinak ne2 katastrofou. Nage gkolstvi se do jiste miry nechalo ovladnouti duchem doby a misto aby stalo pevne na sve podstati duchovnich hodnot, podlehlo materialistickkm proudfirn, s vSr sledky, jak jasne dnes vidime velmi 2alostnkmi. "Prakticka
TARE
1922
51Willoiresalor
v) 7.
ervna. (June)
1533.
eiSLO 30.
tESICY?
Amerika" chtic hy"-.; dfikladne praktickou, byla velmi nepraktickoa v budovani sveho blahobytu, kdy, snaila se odstraniti aneb na nejrnen gi miru vesti tak zvane "neprakticke" pPedmety ye svYch Skolach, jrnenovite studium jazyku a jinSTch pl'edmetfi eiste kuiturnich. Je gte dues tak zvane "prakticke", bojuji o (ta,f=;1 fistupky, avg ak nit\-Yat ku ku7ture ji.Z" zaeina a
Penize, 41,r Jsou penize jak velmi teika choiuba, jez mnolijnn pied6asne jiZ kiwi zada. Kde nevi jich, tam adelern je poroba, kde je pfebytek, tarn e.e Co chud pesky jde, aneb se vozmo thkoid, bohae" silnici svtij osmibillec Zene, a jak svet se kolem neho mihota, Ze jini nejedli, si ani nevzpomene. Ale kdyi zla nemoc nahle plikvafei, pet cizich doktorii tu marne tYra, co chudakovi mistni leiter dosta&I, a easto se i bez nej uzdravi, neb zrnira. A pak chudalca par sousedu si odnese, co bohae" v parade je filmovan aZ k hrobu. Vg ak, kdyi to °deck() tak dokola vezme se: Oba rozpadnou se v nic za kratkou dobu. Helena Nesvedova.
maeme s jistotou oeekavati dfilaite zmeny v smY gleni i praxi gkolske. vgak dne gni mlad gi generace ji2 asi sotva se probere z nasledkfi industrialisace Skol, jimiz progla. Ne'>: jedna se tu o budoucnost pro jednotlivce i ndrod — a budoucnost bezesporne musi bYti kulturnej gi, ne2li plitomnost. Chceme kulturnej gi jednotlivce, chcerne kulturnej gi celou atrnosferu, v nI 2ijeme. Nebude to bez boje — a to takeho boje, nebot' sklon lidske bytosti jest v'Z'dy k pohodlnosti, poiltku telesnemu, byt' i duch eloveka se obdas ozval a byt' by i gtesti nage spodivalo spige na duchovnich ne'Z telesn3'rch hodnotach. Lidstvo Z'ije dosud je gte v primitivni pudy posud maji nadvladu v jednotlivcich i narodech. Cesta vzhdo torn ru i dnes jest pies 2",t sveclei eeic kady
pupiedi je2 po,mnul; liu a jimz projiti bylo ki izovoir , ,estou neho nedostatku, pronasleclovani, zp,-t ■ znani, ba i smrti. Jak teda naznaceno, jazyku sved veiiky kulturni vyzuam, pofekadio v zaatktu teto stati uvedene jest celkem pravdive. fit pine, na lidske, na rozdil od zviPeci drovne, jest velmi unio'ineno znalosti jineho kulturniho jazyka krome sveho mateNkeho. proto bode nam jasno, pi•edeha.zejfeiho, ze pokladarne znalost ciziho jazyka za clfileZ"itou slaku vgeho vzdelani a ze pokladarne vzdelani bez studia jazykd za jeclnostranne. Ale co to ma spoleeneho s aenim se degtine zde v Americe? Zajiste chdpete ucel tohoto Clanku a hned z podatku je varn jasno, ze naafi povinnosti je starati se o zavedeni studia degtiny na dal gich stfednich gkolach v Texasn. Na statni universite je stolice eeskello jazyka, spoleen3irn natlake-m nageho du na poslance nadale zaji gtena a jsme pl'esveddeni, pro • budouchost i trvole. Ma na ge mladO, umet eesky? Proe? Piedne jsou zde pficiny kulturni. Studium jazyka deskeho obohacuje vzdelani eloveka zrovna tak jako stndiem jazyka jineho. C'e gtina jest bohata na gramatiku (mluvnici) jako mainktera moderni fee. Nedostatky jazykoye znalosti plynouci z jednoduche mluvnice anglicke, v rriz terna neni skloriovani a easovani, jsou dostateene nahraieny studiem ee gtiny. Za drub& pisemnictvi 'Ceske stoji za to, aby se k vfili nem elovek uci1 eesky. Mimo krasnou literaturu ma de gtina i slug ne bohatstvi literatury veclecke. Dale eegtina co jazyk slovansk3'r jest klieem k jinYrn slovanskkrn jazylcum, jmenovite ru gtine (160 milionfi), pol gtin.e (26 miliona) a jazykfim jihoslovanskna V ru gtine a pol g tine napsana byla ne ktera z nejskvelej gich del moderni literatury vfibec, jakch, cenna dila yedecka. Nabadali jsme posledne, by na g e fa.dy, pokud kde jen easteene mano, hledely zaFiditi behem letniho obdobi kurs ee g tiny. V mestech, kde na gi krajane jsou poeetneji usazeni, kam do vyggi g koly dojiMeji zaci z pfilehleho okoli, a kde ee gtina doposud zavedena nebyla, .meli by krajane spoleenYrn Usilim nalehati na spravu gkoly, by eegtinu zafadila. Jednejte o tete dfileite zalaitosti bezodkladne!