Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W ItOoNiK (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS,
Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922
e stiedn, (Wednesday) 18. dubna (April) 1933.
CTSLO 23.
SPOUOV a d z Dr . V E. 'Se
IM DALE, tim vice se doznava, te ta nynej gi bjda je neeim jin,\'7m net C by l y dosavadni. Ty zasahly vtdy jen jednu zern, nekciy jen east velike ze me a po ystaxaly hlavne z nearody, neho nejake jine pohromy. Nynej g1 bida povstala nasiedkem pkebytku. nejen potravin, ale v geho co zpkijemnuie ticot lidskSr. Ponevae je v geho pfebytek, nemaji lide pracujici co delat, neInaji ten pkebytek zae kupovat. Ale i penez, za net lze vge koupiti, je vice e't kdy bylo. Jsou tedy pkieiny te nynejSi bids jine net kdysi bS-valy a tedy se musi na jejich odstraneni jinak pfisobiti. Odporueuje se zkraceni doby pracovne. To je y ak jit stall vynalez. JeSte v dobach pied sto lety byla doba pracovna nekoneena, asi pied 60 lety se podala obmezovati na 10 hodin dene a na 5 1-2 dni v tSitInu. To obmezeni :le jit nyni v platnosti, tak to neobnagi \ ice net asi 40 hodin tkdne, ale tak nezamestnanost se pi-ece nekrati. Ze vg eho je patrno, to musi ta nynejgi bida bkti vSr leeena nejak jinak,y net jak se to della dosud. Pkev3iroba at' v tovarnach nebo na polich se docilila zdokonalenim stroja. Odstraniti stroje ty a vratiti se k to stare 4robe nelze. To by byl zakrok ku zpateenictvi. Stroje ty jsou vlastneny spoleenostrni bohdea i farmy rozsahle jsou vlastneny spoleenostmi. Tito majitelove ani nepracuji v tovarnach ani na polich, vlastneji jen akcie. Podilnici na takovein podniku nernuseji ani mnoho pracovati, ale obdrteji -piece east z vytetku. Tak by mela bSiti pketvokena cela s poleenost lidska. To by ale museli byti vgichni ti pocillnici kapitalisty. Museli by miti ma j etky, aby si mohli koupiti a,keie do jakehokoliv podniku. Jak se to deje nyni? Rolnik i delnik zahospodaki nee° detem a ty pak snaze pokraeuji v povolani. v jakem t ili rodieoy e, nebo se chopeji neeeho jineho. Kterak ale lze nynej gi pomery pijetvokiti tak, aby nebylo chudaka ani bohaed? Aby katclY elovek mel prostkedky stati se podilnikem v takovem podniku prilmyslovem, nebo zemedelskem? To je prave otAzka, o nit se opiraji revolucionaki. PozvolnY'm v3tvojem lze toto pijetvokeni dosahnouti v
(lobe veiice cllouhe. Revoluce zm6nila sice pornery spoleensice, vtdy byla pkemotena °pet nasilim.
ale
cili tornu vede jen spoleovani. Tak jako prOmysl povstal spojenim se jednotliqch -v'yrobefi Ye spoleenosti vyra bitelske, talc se museji dale organisovati jednotlivci e velke spoleenosti. Poeaky toho pketvokovani jit tu mame. Pied 60Iety 1-iy!c) v New Yorku
Du
n elVST
den.
DubnovY den mdifr jako obvykle. Od ran g mlha tie pada, k zemi. Na rmutnSieh cestach blato rortrikle a na YSem smutek ponurk a nem§.. Lee eistejei jiz vzduch jde od lesa a 6st:ii vane doleta sem z poll, ze radost mas, kdyi skrivan zaplesa a shmee kdy.'i se smeka nail topoly.
A tonZii vex, kde byl bys stela st,in a mohl upfit p oi do daleka a eekat tich, vg em znikna nahle tma,m, jak eeki ten, jeni novSr zivot eeka. A neniffie5. Jsi mdly jak obvykle. Tak jak ta miha davno padls k semi. A v dui tve jak blito rortiikle jen smutek lezi ponury a nemt
za. 1 dolar gallon za nekolik malo rokft byla cena tehot vina zvS7g ena na dva a koneene na $3. Co zpfisobilo ten pkevrat? Organisace, spojeni tech vyrabitelft vina. V dobe nynejk vidime tapas mezi mlekaki v ruzn:crch mestech. Kde nejsou spojeni, prodava se mleko za 20 cent& galon, kde je organisace stoji 40 i vice centft. Ale odkupnici, spotkebovatele mleka plateji skoro vgude 10 centfi ja kvart• Pkekupnici maji vetsi z toho net zemedelci, kteki mleenSi dobytek yydrtuji. prodavano kalifornke vino
Na mnoha mistech se jit osvedeily organisace zemedela a tam kde zkla-
maly, zavinila to nest:hop/lost. Pi • e 1 40 iety se v Texasu zalotilo mnoho chodu farmakskSrch, zanikly vSecl\,■ Nyni jsou tu podobne organisace proe ty nezaniknou? Proti tern farmakskYrn organisacirn se sorganisovali obchodnjci a dohodli se, te katdv bude prociavati jiste zboti bet v3'74:161aby nalakal ty nevedome sedlak, ku svemu prospechu. Nyni zase jsou kani od obchodnikii, aby nekupova1i nit od tech sorganisovan3 -7 ch groeerakb. Tady farmaki na mIsto aby byli or ganisovani ku svepomoci, jsou nabacb ni ku potirani organisace. Jak prospe g ne jsou organisace na svedeuji rfizne spolky podporujici. Jedina organisace CSPS. zde je v sti po Ice net 70 rokil die nit se v3tvokila cela kada podobn3jrch• Zde Texasu utvokila se z ni nag e S.P.J•S.T. d y e spoleenosti proti ohni a vichru za chranily tisictim krajanfi majetky. Siii se stale vedomi lidu, to spojenrni silarni lze pkedejiti vgecky atrapy, jet lidstvo souti. Je tfeba i v torn nacviku. Te4 obchodnik jakSithokoliv se setka s nezdarem pre zapoeeti obchodu a zku genosti teprve, se dodela vSTsledkft dobrych. Spoleovani vg echo druhu je Vim jedinym kterSr povede ku pketvojfeni riSrnej gich neblahkch poniero. Vynalezy strojfi tileheujicich praci vedlo ku tvokeni velikSich podnikft, v nicht se soustkedili mall podnikatele. Tak musi katdS7 obor prate se sztiti, zvetgo. vati, Menu pkibira.ti, at se otvoki rozsahla. drutstva, v nicht se soustkedi ce le staty a narody. To je asi ta technokracie, o nit se dohodlo nekolik ueen
Cela spoleenost lidska musi byti pfeorganisovana tak, aby nebylo tied a rtiznSrch stavu,. aby se utvokila prava demokracie. To se stati musi nenuce souhlasne, bez jakehokoliv nasili. Proto k cili tomu vede jen spoleovan, dobrovoine. Jak to zvolna pokraeuje vidime na staUTch spolcich. Je i tu ti.eba stalY"ch oprav a ph navrzich na opravy co je tu posudkii a zmen, net nektera dfiletita oprava je provedena. Je tieba stale pkemkgleti, uvatovati a nahledy projevovati v organech tech bratrskch spoleenosti, at koneene se ziska vetgina elenstva pro dobrk navrh. Jen dobrovolne organisace mohou lidstvo dovesti do vteobecneho blahobytu.