Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922 i.OZNIIE (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS,
y e sti'edu, (Wednesday). 4. dubna (April) 1933.
NERODi SE Lal OSUZUJICE clneani hospodatskY stay lidstva, nerraiZeme se vyhnout p myAlence, Ze avet je ptelidnen. P • i dneSnich monostech dopravnich na velkou vzdalenost nelze ptiavedCiti, ;',.e by alo o ptelidneni v geobecrre, jake mel na mysli nej yYznaCnejSi pracovnik v politice populaeni, AngliCan Tomas' R. Malthus. Jde o ptelidrieni socialni (spoleeenske) a to –Inistni, narodni. Ptelidneni socialni, jevici se ye ttide delnicke zavinila bezplanovitost kapitaliStickeho hospodatstvi ----• prudky vjrvoj techniky, hospodarnost vYroby — ktera mela dva protichadne Oinky na delnika, ponevad'Z mu po jedne strane usnaclriuje praci, po druhe ho jako ptebyteeneho vytazuje z pochodu vYrobniho a zbavuje vYiivy. Ptelidnenf narodni jevi se u tech narodu, jich obyvatelstvo v poslednich letech stouplo v nepomeru k vlastnim prost •edkbrn yYZivnYm, a kteti bud' pro rasoVou povahu, pro svaj kulturni aneb pro s10.eni obsazene pudy nejsou s to prtImyslovou • vYrobou nahraditi Cast vYZvnYch proattedku, nedostavajici. se pro zvYaene domaci obyvatelstvo. Narodne ptelidnenY'm statem jest Japonsko, jemuZ' k dneanirn ji .". skoro 90 miliontim rok co rok bezmitia 1 milion ptibkva. Dne§ni skoro pravidelna valka Japonska s Cinou je Ciste valka poplilaeni, 'nebot' v Japonsku jde pki ni o zajmy vskutku Z"ivotni. Italie ma asi 132 lidi na 1 dtvereenf mili a diktator Mussolini vyhlasil z ptiein narodni hrdosti myalenku co nejvyaSiho zalidneni a vlada, okresy a mesta davaji rodinm vice deti r0zne dary. Jine sta.ty evropske maji i znaene vy gg i bustotu obyvatelatva (Anglie na 1 mili etvereeni 188, Holandsko 221, Belgie 259), tu ' vaak manost odlivu do kolonii, bohatstvi pudy, vyvinutY pramyal a zdmotske odbytiate Cell gkodlivYm iieinkain ptelidneni. Ostatne ptelidneni ye zpusobu spoleeenakem se pocit'uje. dnes Omer-- vAude• Soustati, ketre ma p•i svem nadpramernem bohatatvi ptirodMai 15 1/2 Cloveka na Ctvereeni mili, neopomelo zaveas se braniti proti ptelidneni z ptistehovalectvi a ta trpi nezarnestnanosti pracujiciho lido. Dne§ni pomery v narodnim hospodat stv1 maji smer se ustalit, co2 je snadno pochopitelne, ponevadzY nepaide zpet vyspela vYroba, ani necouvne pokrok techniky. Uleva v hospodatske tisni mohla by nastati opetnYrn otevtenim hranic pro dovoz a v3-7voz, zkracenim pra-
aISLO 21.
MN01-10?
covni doby — a socialisaci prumyslovyroby. Je ovaem otazka„ v jakem rozsahu by se Uinky techto opatteni dostavily a na jakou dobu by potrvaly. A to je vYznamnY -2.ensk3 bias Sev. Ameriky, kterY se ozval jako odpo-
vec ohroiena jednejte rychle a viude!
Nage
Rozpoctovi v-Oor na g zakonodirty schvalil jiste g krty ye statniho hosnada'reni a vyue- ovini C'ee:tiny na universit y v Austinu je zahrnuto clo vydani, je5:
bYli pro tispornost zrugeno. Jisti politikazi dornahaji se na:§ich volebnIch Has?' a :6 v nitru pro nits nemaji potiehy a Isde mohou to take (i skutky) davaji na jevo. stolice je ukazkou 2;rue:eni
m
LiTky a I.-ley k dane:platciim pfwodu, kteH v poau 300.000 dui Wei (lane v6asne a jen na universitu piipticejf ceUch $100.000 ro6ne! Naie pc:5-etnosi, vaha, virie sta-
tu odvadenfrch danI nam &ava pravo, domithati se iadoucich kuIturnich nezbytnosti a udrieni Ceske stolice na statni universit y je pro nai dorost potCeba nejia.doucnejs'i. Eratii, 6as nebezpeZmie rychle kvapi. Je' tieba rychle protiakce z nasi strany. Odesilejte z vagich mist protestni telegramy vaelm posIanciun do Austinu. Na jinem miste t. Zisla naleznete seznarn poslancet nizsi jak vyi gi snernovny. Zadejte na nich, necht' -- chrani vah . kulturni vyrnoienost, potlebu a necchvejne poiadovanii narok na pi=fstup k studnici poznarti, v toln3to piipade, k prameni poznini a csvojeni rodne rnzaterstiny. Neeekejte az do tchfxze. Odellete, piedsedove nob tajemnici, protest,: ni telegramy na svoji zodpovednost a iidarne vas snaine --ODESLETE JE IHNED!! ;ffilonnimullimmummonumumpulumillommimuniiimmuumuilltill,==: ved' na vetejnou otazku, Cim celiti nejlene 1.7,4obecne hopspodatake krisi, a kterY znel: zastaviti aspon na dobu jednoho roku porody. To je navrat k ueeni Malthusova, zrozenl musi se regulovati, nema-li dojiti k nutnemu potlaCeni jevy ptirodnimi a spoleeenskkmi, hrornadnSrm rnrtim z nedostatku, hladu, zvfgene ne-
mocnosti nebo valkou. Uleva, ktera by '0eobecnYm zastavenim porodil na rok y zeSla, -byla by ovaem zatim povahy vice moraInf, ponevadz tu jde o ribVtek novorozenat a nikoli pracovnich ail. Socialni uZ'itek dostavil by se tepry e v budoucnosti. Zajimave je,•",e se enskYmi usty vyslovuje potteba sniZeni obyvatelstva jako obecneho leku pro zlepS'eni stavu churaviciho lidstva. Wecky nazrialty v tisku se vyskytu" •2e je nits najednou jaksi mnoho" a pod., jsou Orazenl jednotneho mizoru, Z"e ob y vatelstvo dostoupilo za danYch mOZnosti aveho vrcholu, 'Ze a Min svet ma• poti2e a Ze by Melo jiti to tedy znamena, ze je na Case, starat se v zajmu lidstva sameho o politiku • poptilaCni,, a to smerem ku sniZeni lidnatosti. Co tedy Vratit se k pouCkam MalthusovYm o 'braneni ptelidneni tzaviranirn pozdnich stiatku a obmezo• vanim potomstva neni mOno, neobstoji to rozurnOve a hygienicky. Z ptiain mravnich a zdravotnich ma dochazet spice k rannYm anatkana. Ostatne odrannYch dob pomalthusovskYCh rozaitil se novY, ACinnejai zpilsob zabrarly ptelidneni, kterY spoeiva v u'Zivani proattedkii fysiologickYch a ochrannYch prostkedkil mechanickYch a chemickYch. Uzivani techtO prosttedku k regulaci plodeni omezilci se vaak dosud na ttidy zamonejai, ktere jich z easti z pohodlnosti, aby nebyly es etnejSim potomstvern obtaovany y e avYch paitcich, z Casti pro zyYSene vedomi odpovednosti za dite, tedy z pricin mravnich. Tim se ovSem stalo, btemeno dopinovani poeetnosti naroda zfistalo na ttide delnicke, spoleeensky nejslabSi, coZ" neni spravne ani mravne ani chva/ne. Pomery v praksi novomalthusianske utvatily se v CetnYch statech • stejnym zpilsobem, neZ" jednotne stanovisko neni veskrze totc4ne. Upton Sinclair tvrdi, Ze by tu ideu, pro ni2 horuje, nemohl rozaitovat tiskem, aniz by se vydal v nebezpeeenstvi vezeni a perieZniho trestu. Za to dr. Stopesova, 'Optka v Angiii, zemi to Malthusove a zdroveri zemi ptisnYch mrava, zcela otevtene airi avYmi knihami novornalthusianismu:s, a odavodriuje to i -eticky (mravne) se ztetelem na zdarnY rozvoj novorozeneho ditete. Regulace plozeni je pottebou a yetoveho miru. Slual uznati, ze,. poCetnost (Pokra6ovani na str. 9.)