Entered as second class /nail_ matter, January 3rd, 1933 at ROONIK (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS, ye
-\\T,:st, Texas, under the Act of Congress of Augu
redu, ( Wednesda
ledna (January) 1933.
CISLO
95.114,M111.1.0.7•07•1167
JSOU STRODE P02.EANANiM KLETBOU? NES stale --e in i ti\ o stroje ye spojeni s ple-\,yiubou a stroj se D eini vinnkm za dne gni nezamesttianost. Tato otazka by -,e mela 1)0lo2iti jinak, a to: "Podati se nam 0-, ladnouti stroje, el budeme nadale 0vladani stroji?" Jisto je, 2e na ge civilisace nemu2e se obratjti a ustoupiti od strojd. Dejme tomu, 2e bychom odtranili parni stroj a nahrdaili jej ka2c1jr tisici muZi. Co by byl za nasledek? Arci byli by v gichni zamestnani, ale jako otroci pki stavbe pyramid. Civili:,ace by la by tak z yracena, jako se to dosud nikdy nestalo behem vekil. Nay rat k otroct y i by byl bezprostfedni ndsledek. Pracovalo by se 16 hodin denne a hladina lidskeho 2ivota by se sni2ila na hladinu pOtkeb divogs14ch. Je tud12 patrno, 2e problem driekii nevezi y e stroj-i, „nStbr2 ve elo yeku, kterk stoli za timto .strojem. Zlo na geho yeku strojoveho neni zpfisobeno rychlkm vkvojern mechanicke sily, •nSrbr2 vykokistovanim lidit Lide yyrostli ve sve vynalezavosti rychleji, ne2 vyrostla jejich lnteligence a charakter. Lekem neni tudi2 omeziti stroje nebo zpornaliti ykrobu, nST'br2 vychovati lidstvo spoleeerisky a v gelidsky. Jedina vec, kterou jest mono ovladnouti stroj a jeho fieinky, je ta, ktera nas prave odliguje od stroju a to jest ljdskA' intelizence. Ka2dk stroj, of sebe jednodu ggi, byl vy myg len lidskkm mozkem a proto musime uschopnit take mozek,- aby stroj kontroloval, nema-li se tento stati Golemem, kterk pracuje pokud je prace, a kdy2 jj rteni, pane nieiti. Zajiste, .\= k stroju pkines1 s sebou mnoho a mnoho zla. V dobe nedayne je gte to znamenalo takou praci, malt' plat a dlouhou dobu pracovni v tovarnach. Soust •edeni delnictva ve velkornestech zpfisobilo. 2e tato stala se stfedisky vlo(_'inus protole nikde , ' lento tak ne:lit, j:iko Om, -1, de lido pfi ApatriSrch poniii rech "'_,i ,votnich jsou na sebe nallaceni. Koneene, kdy2 delnici sdruhnim vynutili si lep gi mzdu a kratgi dobu pracovni, bylo pou2ito stroju k tomu, ie vyhnani byli z prace a nahra2eni otroky kovoy:crmi. Nicrnene stroje pi.inesly , ttebou i neseetna, po2ehniti. Jedno z nejvetg ich jest osvobozeni od brozne otrocke dkiny stoleti minulSielt. Nikdy tide nemen ye svern celku tolik pritztinch
to ik pkile'Li tosti jako Maji dries. Potkebna prace jest paeh-
Ne:ze mlu \ iti o Lip d prod e;), 1,A 1 y'!"7. jc to tisice Lai nernaji vlastn I
nanim, nucend a nepotkebna kietbou. Mame tedy vice, nez kdy . jindy jsme meli, easu volneho. Maine jej ztraviti v zahalce a lenosti, ei Mame jej zasvetiti praci kulturni? Pouze vy.toke spoleeenske vzdel ;iti nuale Urd zachra11011.
stkechy nad hlavou a bydli v deracli, Mere ani pro z y ikata se nehodi. Je tedy potkebi planoviteho yyrabeni podle potkeby lidi, ktekf je gte potkebuji tak mnoho k uhajeni sveho Zivota. Misto abychom ka2deho nechali pkemSYglet o torn, jak by nabyl fiveru na postaveni domku za nepkiznivSt. ch platebnicb podminek, meli bychom se postarcit 0 to, aby mu byl postaven domek be: lichvafskkch zpi-ostkedko yatelfi za penize, ktere mu2e platit, ani2 se zadlu21 na eelY' . ivot. To by byly ottlzk, ktere b y riri,elo kesiti nove hospodalstvi, jak nalezame \ drProv;,1no neltterke Ii soustavaeh.
\ reldinkS,. NAdiT SERE. ret ! \ 1 jit -,ehe A rh, To 1,ra ve tot,et, ji el nad Co nad ‘ 't" modli Co k in b, do, to, k de rouhtl! Ach, Inoei mluvit v n1y, kde olo;koe tonha, a ton it vMy, kde slovo 11:m rtu viizne Dny svoje hAzet, jak do drily prtizdne se listky iinou, blasujiefeh davy by vytahly v',Wy ka.M;c7 listek prov ■,! pout', Aeh, v eele teto dlonhe se bidlietvi a zrAdy neleknouti, 1Vt prosq vdy, kde jinYi shiv !edit, byt bez viny, kde jin' kinuen (Ad, 1,V-t vei iei, kde vysmivA -s ! .Tit za Sq1:11 edetn, vzdati se jen kra ehtit &b y () jen a myslit, snit a bfijit. Lze lepe sebe v sveta virn najit ?
Ale toto nove spoleeenske vzdelani vy2aduje noveho marodniho hospodakstv.i. Wroba nesmi bkti ponechana nahodne a dobre ci zle vfili jednotlivcii, nkbr2 mu g bkti provadena planovite. Ku spravnemu pochopeni teto vvroby bezhlave, neplanovite u yadime ku pi iki. tovarny obuvi. V gechny Ykrobny obuvi jsou sto vyrobiti 900 miliona paobu yi roene, kde2to normalni potkeba y y2aduje toliko 200 milionfi Arci nebo2tik zlinskk Bata spravne usuzoval, ze pki teto ohiomne vS7robe obuvi pkece chodi sedm osmin a vice lidstva boso, a pi oto se pokouel otevkiti trh asijskS7 . Ale i tak nastane jednou mez, nad kterou nebude lze jiti. Nesnaze dne gka nevezi v torn, 2e se vyrabi prilis mnoho, riSt'br2 v tom, 2e se vyrabi nerozumne mnoho, vice, ne2 je mono prodat. Dnes piece nelze mluviti o nadprodukci chleba, lidy2 tisice lidi ma hlad. Nelze mluvit o nadprodukci latek, kdy2 sta a sta lidi se doprorz uji korrku starc h° gativa.
Druha otazka se tyke 110\ ; c'Srelm-\ Dnegni vkchova nepi-jpravuje dost pro 2ivot. Ze skol, a to i odbornST'ch, vychazejici s u2asem poznavaji, jak malo vlastne pro 2i yot jsou pkipraveni. Nechci tim fici, 2e by se melo zanedbati ueeni humanisticke na fikor praktickeho, ale jisto je, 2e by se mel y e vyg gkolach naueiti ka2dv aspon ne--Sich kteremu femeslu, aby vedel, jak se co beke do ruky, aby po Yystudovani hor“cq. nernoneho riebyl k nieemu tora. Dalsi po2ada\ ek jest nova mra,no,L. Mravnost dne gni neni mravnosti dob minuUrch. Jde °pet o to, aby tato mravnost zarueovala, 2e ka2dST jednotlivec se mil2e spravne vyjadfiti a 2e toto y yjadkovani bude slou2iti celku. Ovgem toto svobodne vyjadkovani ma jen teh dy svou cenu, kdy2 elovek ma co vyiad fi t. Svoboda zale2i v torn, aby kazdy mohi einiti to, co jest spravne. Bezuzdna svoboda zpusobila svetoyou ku, bezuzdna svoboda prfimyslova umoiriuje, 2e delnici jsou vyko•istovani, bezuzdna svobod.a bursovnich Speku lantil dovoluje kriminalni kokisteni prace zemedelcu. Je patrno, 2e tato bezuzdna svoboda poticebuje spoleeenske kontroly. Nejen proto, aby lide zneu2itim teto osobni svobody ne g kodili blahu obecnemu, njr br2 aby take lide, kteki maji dobro Iv§eobecrie na mysli, mohli sOch schopnosti k tomuto cili pou2iti. Lidstvo ma zapotkebi vy gg i mravnosti, na ni2 se zaklacla nove hluboke nabo2enstvi moderniho eloveka.