Or
SI ovansice Podpoif i J ecino..y St
T \i‘ Entered as second class mail matter, janunry 3rd, 1933 at ROCNfK (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS
sti'ed
Texa,. under the Act of Congress of August 24th, 1922 (Wc:anesday) 18. ledna: (January) 1933.. P‘14-11U
Li,1,,1
e,),
eistb io,
KRF1.
Lo jest, pi'iiodou ila strahe dralie 0 Nkrube a zasuoach zboZ., 0 nabaLe a p optavce zboZi a pracovni, vec bez p eene nerozreg-. .e nev2i1 \- mut• -\ 1:,-tni p.,,1 Prace, ktera neni trvalym elankem o puoterech povetrnostnich, katamezi stradajicim elovekem a prirodou, 4rofach, o doprave, vynalezech atd. AMATUJETE se na haiku o to nebo ktera neni aeelnou — by la by jell CI. 6. Ve smyslu el. 2. omezi SpolC jak vgecky ady to ll). steZovaly si lekem v tomto hospodarskem regen!. nost naroda postupne na nejmen gi mip na Zaludek, kterS, je vgemi jen NemaZeme prec do nekoneena pokra- ru zbrojeni v g ech state a voienske orobsluhovan a pri torn se dobie ma? eovati v zastavovani pady stavbami, ganisace vabec, je'Z nahraZeny budou KdyZ se v gak Zaludek roznemolil, uka- tieba se tim zamestnasa mnoho obora statni a mezinarodni policii, potrebnwi zalo se, Ze i on pracoval pro vgechny lidske einnosti. Cim se budou dotyeill jen k udrZeni poradku a bezpeenosti, a jeho jiernoci trpeli ted' v gichni eleaZ bude nastaveno tolik budov, Podle statistickkch naleza 0 nOve tela. Bylo to naueerri o vzijemnei Ze jiZ, vice nebude vabec potreba stamnostvi ziskankch potrebnkch hodnot praci a pomoci, pri ktere jsou lido, ba vet? Pr gli byeltorn °pet do stare site- a statkii bude staid mezinarodni koncelk svet na sebe odkazan. Celou lidace. Jak si z p asob re geni hospoclarske ference hos p odarska vydavati rarizeni skou spoleenost mame povaZovati za. krse piedstavujeme? o g etreni a tispornem hospodareni s hodjedinou velkou jednotku, je,i1Z easti Staid mezindrodni kom'elepee Ea .0- p otarni podle soucasneho stavu zboL. jsou y zajemne na sebe odkazany. Jeli', dohospodarska bud' ye spoleenosti Cl. 8. Stala mezinarodni konferepce to dobre postrehl a jell° ueeni zaklada nebo jako zvla,Strii stale sdiliZen hospodidska zrizuje a podle potreby se na velkern br-atrstvi v ge,ch lidi. Sestavaj i ci z firednich zastupco meni a upravuje poh•blive celni hraStaty a narody jsou ,pri svetovem state s y eta, vypracovala by a ku sch‘a nice, nejen pro zboZI, ale i pro Ivaco\ vkvoji tes.m", na solo zavisli a z toho leni v getn statum predloZila by asi to ni sily se zretelem k poptavce a nabidvyviji se stale vetsi pospolitost. Mysli- kovkto mezinarodni: Zakon pro trvale ce zboZi i pracovnich sil, vesmes ci elovek nemaZe si dnes prat hospovyzeseni hospodelithe krise svitove a visle na hranicich politickkch. chits-Wm. kkodu iineho .statu neb nitro- zabezpeeovani v:ieobecneho brnotnebo Cela tato prace bude ovgem da, protd'ie-vi,' Ze by ,ji i jeho narod a dostatku stittiaa a nitrodil. sloZita a vyZada si dlouhkch studii f3tat pocitil. Krise -v hospodarstvi sveCI. 1. Cele licistvo dlu-Zno povaovati zdokonalovani. Ani prvni sirka, prvni tovem musi b yti leeena po ygechne. Le- za jedink celek; nedostatek jedineho Zarovka, lokomotiva nebyly dokonale. eeni to jest proveditelne. statu neb fizemi neni bez vlivu i na daI zakony, jeZ si lid vvtvoril, m^ieilq se .Na jedne strane je clovek se sv ■ ILIA leke kraje jine. stale vyvijeti. po'iadavicy, na strane druhe priroda se Cl. 2. V dasledku toho zakazuje Organisace svetoveho narodohospo3VS:rini dary. Otazkou je, zda, muse dries vkroba tech hodnot, ktere jsou porize- darstvi zasluhuje si nejvet gich obeli priroda vyhoveti narokam, jeZ, lidstvo ny jen k zahube neb Skode easti neb prate i naklada, jeZ, prinesou syfij uZina ni klade. Odpovidame: Ana, rofiZe celeho lidstva, dale Lech hodnot, jichZ tek. Nepatrna east naklada, jeZ na pr. vyhoveti; nebot': toho easu neni p otreba, neb je jich nad- y yZaduje dnes zbrojeni, stacila by na je nesmirne mnoho ablasti, ktere mobyteene vyrobeno, aniZ b y byl pro ne to, aby zboZi, ktere se dnes nici, aby hou bkt je gte vzdelany pro arodu k odbyt. rena jeho neklesla, mohlo bkti dovkZive a vyuZity pro ostatni lidi, Cl. 3. Narizuje se vkroba hodnot, ktevezen6 do mist, kde je ho nedostaiek, dale je tu rnoZnost, ueiniti tyto kraje rkch se v soueasne dobe nedostava. i kdyby melo byti postarano o to, ab, pristupnkmi (Zeleznice, paroplavebni ykrobci neu gel spravedlivk zisk. Cl. 4. Statisticke tirady budou pralinky atd.), videlne prealadati stale mezinarodni Je ottlzka, zda tento navrh nalezne jest to take moZnost ykriosne, lehce konferenci hospodarske vkkazy, z nichZ brzy pov gechne pochopeni, nebot v gechiechnickkmi vyrriolenostmi . dnegni doby je zrejmk pomer v gech zamestnani za ny zdrave my g lenky mushy eekati na ueiniti kraje ty plodnkmi, tim neelem, aby porner techto zamest- svou dobu. Zivot je sloZitk, ale Zivotni lidska sila ie tu take, to prove na nani byl postuprie upraven podle po- moudrost je prosta: hledejte nejprve -brad eekit. treby a pozdeji stale upravovan v po- kralovstvi boZi a spravedlnost jeho a Po tomto zji gteni, ze vabec rozhod- ineru ke skuteene poptavce po zboZi. Ne- ostatni bude yam pridano. Bude-li ne Jest moZno v gechno lidstvo uspoko- bof, je-li zji gteno, e priroda za porno- spravne vyre gena otazka narodohospojit v existenenich poladaveich, nadci technickkch vymolenosti ducha lid- darska na celem &vete, bude tim jiste chazi jen dal g i fikol: auto velkou, vge- skeho v dostateene mire poskytuje, ne- pribliZeno zabezpeeeni miru, nebot' prC obe,cnon a stalou praci -- telit 'z pri- boinfiZe poskytnouti lidstvu to, co ono einy valek, spoeivaji dnes tenter zceld rody --- rozdCit spravetilive a rozumpotrebuje, musi byti tyto potreby tens na starostech narodohospodarskkch. p e tak, aby na 1:aZdeho podle potrePak take, aZ svet bude se cititi spravedlive a rozumne •ozdeleny mezi by tato prace se dostala, cili aby ka2lidstvo, pokud se tkee musi byti umoZnejednati jako jedna velka rodina, kd\ dk mel moZnost za svou praci byti Ziv. no, aby kaZdk vlastni praci, pokud ji dosaZeno bude narodohospodarska roNTo je cela tak zdardive tako lu gtitel- je schopen, tyto hodnoty si ziskal ne- novaha., nebudou genialni vynalezy nd aloha, ktera zpasobuje statam tobo —znamenajici aspory lidske prace -Cl. 5. K tomuto cili budou take sta- vitany kletbami tech, ktere technickk lik starosti. Tim, Ze se slepe hleda jen nejakit prace, ktera neni vhodnkrn spo- le mezinarodni konferenci hospodatske pokrok pripravuje dnes doeasne o chleL, jujicim elinkem mezi stradajicirn elo- k dosahu statisticka zrizeni, predklada- ale budou s rado.sti a nad genim prijavelem, poladujicim sve, na jedne stra- jice ji dal gi potrebna, data, a to o po- ty celkm lidstvem jako polehnani ne, a mezi trvalkm zdrojem teehto po- zerneich, o t g; ',"eni firody a hmot nero qt- my slu a priiee pro blaho yeRerenstra, itiit()1H,
11, Ho] ; I:,
n
1::t
i'a,thi
- ,,-(-46.,
pc,o,
:■ h .
1,H,