Entered as seeond class kO Nfic, (VOL.) XXI.
ad matter, January 3rd, 1933 at WS Ht, Texas, under the Ael oil Congress of Aup • us4 24th, 1922
WEST, TEXAS, ye sttedu, (Wednesday)
11. ledna
(January) 1933.
RAGED _ F WCKONNOST OC rimske the paella haste:Ike-in soustredeni inkjetka v uneeetnYch rukou, sedlosti, perieni obrovskYcladlahi a over nesneslteln“ . 11 dart ,;.. Rimske ob,lanske cnosti nesnesiy tonoto soustrecleneho naporu, peal Mirada ani veku, jeln2 cnosti jej snesou. Vellcd C:dst daOdeho maroda za takovkch beztak meal P neodpovedohoinosti ZAStll p, 1:terY volit ud jen 'panem et cjrcenses". Pritomna svetovat krise. v jejimO Zeleonem obejmuti ocitly se i Sp. Stacy, je teOl;;C, problem, kterY prekroeil meze, kde mohl bYti • e ,"-Tla jen ;jako otdzka mezd a pracovnich podminek. Je u2 naprosto jisto, Ze problem neloe reSiti bez dtlkladnYch omen, at' po ciobrem neho po zlem. Stroje chrli do narodnich sinik0 potrebuji k tome state mene a mere lidi. Ale stro • e nejedi a nepiji (aO no trochu oleje) a potrebuSi obnovy anebo roomnoOeni jell • do to miry, hokud je pro .jejich vYaiobed. skuteena poptavka. A to mizi v temOc pohybut, jak stroje orychluji svou S konnosi. Pro spravne pochopeni liaOdao problemu run se vOdy zaLdriati od zaeathu. Abychom vedomi, jade hannthy je treba ku pratodnein narodniho Adamusime napred vid OH, jak narn, je moderni teclinika pirti. V teto prteine prichazi jako na zavolanou price snupiny inOcnYru (tak zvani "technokracie) AlikrOenYch dolem H. Scotia, za silky tech:nickel-10 reditele obrovskeho podpiku -Muscle Shoals. Clenove skupiny vesm6s,, zaujimaji vysok ii mista v inOenYrske vede i pransi. Pracovall v n;:tavecla Kolumbia University Beset let /la rozboru amen. prOmyslove spoleiiTaske soustavy, mOlvajice noveho menikoli olateho standardu, nybrO "v ,Vroby ener-ie". A dohli li zaveru, ie pritmyst dosahl takoveho stunne vY.konnosti, le jest prakticky 110/110'>;110 ovets;ovati ji dale. Predpovidaji Sp. Siatain 20 miliona nezitinesinanYch jestliZe ceny oadladnIch p roduktu a sluZeb budou :idle klesati a prohlaSaili za mar'Jost takove obZivovaci pokusy, jaho petidenni pracovi is den, RekonstrukCni korpora i a hrornadnou vYrolm obvtnych staveni. VYkonnost vorostla tad, ze bez ofiledu na to, kolik noqch prtimyslil maize byti vzbuzeno, zamestnanost bade klesaii dale, zatim co
Uhinne finaneinl (Huhu na prrtmyslove ccleho artier. prrenysin do;i r::1-1 1 0 1,ajeene vYST 8218.000,000.000 (d y e :ate. osninnct — diuzni nil rod Zia notomstvo ! "Situace, ve ktere js e v .Americe," pra y mil. Scott., "nerna prinladu v lidskYch heiinnen, protoOe pp 7000 let a jeSte prod 100 lety i s dske telo bylo nejyYkonnejsim sti'ojem pro ztv:2,itkO\, VSechny z;A:very a netenergie na jsou bezleoy zaloOene na vYznamne, proio'Ze moderni stroj
onZit-
Jednoho svka 01:0Zari ;nrne ha jedil
1;,
pr
worix jinde
uui -,113 11('
,
1,
1(
1
p-ro[ ∎ jinn
/11.1)
.-111()-1
knife.
7:11,1
,i ( •1 1 ni -/In .ezelo dnelervnT,,
/dyt' lenky seeldfo, ru rra, odirwitit , od od eta a en
13krh(1,
()41 nal
.
(1, 1 1'11
dlq/ 10:)11t)
1,11/1/ 41110
1;At,
11.(11.(.11,( ,1
1K( ■ 111:\ `-',1c Y.
kuje tislce a tisice drat vice energie nez 1890 polish socialniho telesa inrakin vY • obou energie mo-7 hl bYti prirovnan k vozu taOenemu voly. Oh roku 1890 nat)yl rychiosti a Or planu a sinie C zrychluje. V le .Lo krisi jado dCdova kouhe nertalezneme pumoci tl mysiitelit minnlosti. Pravidlt, pod le kterch tedy nab p • itinysl pracuje pod cineSnim certoviYm systemem N, Yroby, ;isou alias pravidla jako .sprilve ocidelenYch (fteven,Ych chat. Kad00 chata byla orivisln jon na Uokem 0'Koh: a zcela neonvisla na tipinem zarazentin s jinYtin jednotkarni. V takovern S avu vi c i • daOli-Y IiedmotlivV podnik byl S to VOZVH111011t1 si SVuj -V7riiSt na &-tyrice( let se sluSnou nievou 0s p echa. Ale tato doba minula a my nyili nejsme s to prehpovidati prtimyslovY vorrist Oddneho prumysloveho useku Sp. Stahl ohdelene od celkoveho pramysloveho eION'e IC Do
voje teio pevniny jako celnu. Technologic (nauka o priamysla) zmenila stara pravidla obchodniho vedem, 'ZaaluOenost naroda v podobe nanCdPch proti jeho vYstroji odhaduje se d y e .rte: osnitinct biIlona dolara. Co to on:Amen:A, maze ti pochopeno z pcoste skateenosti, $100.000 illoO,.enYcli na, s) procent roene na 000 let bade se roviniti l a, konci tett) doby zlate kouli talk velike jako zemekoule a etyridrat tak teZke. 1' (Tall ;sine bonhy, dtere budou splainy za sta let, MAtere• dodonce on 999 let. Jakat bade cena v Dobrrn. jak se hronradi Wally, jest vyclant boneiti pro jistou vy stroj, ktera je zastnrala kinice po vy:Tani bondre Jista zeleznice y ydala bondy splatne za 400 let na vYstroi, kterd je zastarald v to ci,vlii, kdy bvla Livecena v (7!intiost. Jista Zeleoni2e, dostala pujtku od Fin. Reconstruation Corp., cast: dostaly bandy na znpl..aceni druha east byia vynalo2ena na vYstroj, jest ucini lidskou prAci zbytee/awl. -A,T eshny tyto pokusy Rekonstralial Korpornce o bankovni slueovani • en premisfovatnint cfluhrt. Mysii se, ';:e oamichani karet na stole ma -dr y na poeet karet. Karts jsou jets ;jinak seradeny. Fred zavedenim naudy o priimysla Casomira opotrebeni a amoroV1-11 (11111) t bylo celkem stale. To se onenilo. Curtisova turhina, kterou General Electric postavila pro Insullovy podniky Chicago v r. 1903, by-1s odstavena v roce. 1909, jsouc leSte v tiplilem nem poradku, a nyni stoji jako pamaika v °tirade Gen. Electric. Za tato zastara0iu tarbinu se platilo aO, do nedavneho bankrotu Insullova doneerna." Pekad jde o ohnovu prosperity H. Scott a jeho "technokracie" mini, Oe by byjo moOno obnoviti ji vpumpovahlm osmi neb deseti bilionti dolard do siloleensdYcli sluOeb a .pod. S touto madapili silou prlamysl by mel zase jeden vYrobni vYkyv nahoru, ale to b y nerneto nijakelm vlivu na vrozene chyby stroji, ktere mis clnes ovinda (t. j, tyto penize by se take octly v neoravych rakou). Nasledujici “ikyv dole byl by tine vdOnejS1 a patrne konil hpinYm zastavenim veSkere spoleCainske Ci.nnosti. pokra6uje vYkyv Piljde-li to tak dale, nezamestnailost dosalthe 20,000,000.