Automatizace SUS VER
ruční práce
Tvoříme produkty, které podporují regionální zaměstnanost, ruční práci a které nezatěžují životní prostředí. Čím dál vyšší poptávka po našich výrobcích a růst firmy si vyžaduje také růst a optimalizaci výroby. Jak se nám daří mezi ruční prací a automatizací udržet rovnováhu? O změnách v naší výrobě vám více prozradí ředitel výroby Michal Kosař. text michal kosař, foto sonnentor
Kdyby se mě někdo zeptal, jak se liší práce běžného ředitele výroby a ředitele výroby v SONNENTORU, odpověděl bych mu, že je v mnoha ohledech stejná, a přece se v mnohém liší. Všechny ty krkolomné termíny, jako je dodržování postupů, legislativa, vylepšování zavedených postupů a procesů, snaha posouvat věci dopředu tak, aby vyráběné produkty byly kvalitnější, vyrobily se elegantněji, efektivněji, aby při výrobě odpadla chybovost – tohle všechno máme nejspíš společné. Jenže pro nás v SONNENTORU má naše práce ještě jeden důležitý přesah a smysl, nebo, chcete-li, rozměr – a tím je společenská a environmentální odpovědnost. Zní to možná příliš sofistikovaně a učeně a snad to někomu může připadat i jako otřepaná fráze, jakých čtete denně z letáků a firemních newsletterů plno. Pro nás je to ale podstata naší firemní filozofie, silný závazek. Nejde přitom o nic jiného, než jak to udělat, abychom při výrobě co nejméně ubližovali životnímu prostředí, neplýtvali zbytečně energií nebo neprodukovali hory odpadu, které dusí přírodu. Je to také o „obyčejném“ selském rozumu a navazování na dovednosti a um našich předků, kterých si tak vážíme. Měl jsem to štěstí, že jsem do SONNENTORU nastoupil v době, kdy se výroba hodně zvýšila a bylo potřeba změnit zavedené pořádky, protože stávající postupy by byly dlouhodobě neudržitelné. Stáli jsme tehdy před mnoha rozhodnutími. Do kterých oblastí investovat čas a peníze? Jak procesy zefektivnit a přitom si uchovat ráz tradiční výroby? A odkud vlastně začít? Bylo toho hodně. Tehdy jsem také zjistil, že u nás na všech pozicích pracuje mnoho opravdu talentovaných a schopných lidí. Chyběly jim ale propracované postupy, a tak dělali jednoduché úkony stále dokola. Ať už šlo o psaní výrobní evidence na papír, vkládání výrobků do kartonů, lepení tisíců etiket. Společně jsme tedy začali
28
s designováním procesů do informačního systému, aby některé jednoduché práce odpadly nebo byly pro zaměstnance pohodlnější. Určili jsme také oblasti, kde jsme chtěli, aby práce zůstala tradiční, tedy bez nových přístupů. To je totiž jeden z našich základních firemních kamenů. I přes zavádění nových, moderních technologií nemusel odejít z firmy žádný spolupracovník. Každý sypaný čaj u nás stále plní lidská ruka. Do každého čajového sáčku sypaného čaje naši lidé ručně naváží bylinky a zdobí na něm okénka pěkným květem — třeba měsíčku lékařského. Ruční polep etiketou, ruční skládání do krabic, to je to, na čem si zakládáme. Kdybychom stejné úkony zautomatizovali a dělali vše strojově, byla by vyšší produktivita a s ní i víc peněz. Jenže půlka lidí by byla nadbytečná, a to nechceme. I proto všechny poznávací sady, jako je Adventní sada nebo čajová řada „Ochutnej“, skládáme dál ručně. Stejně tak etiketujeme ručně každé koření. Chystáme také různé čaje na míru, kdy návrh namalujeme přes počítač, ale ručně nalepíme etiketu, což v České