SNOW 47 - říjen 2009

2X SKIPAS ZDARMA carving|freeride|tour

47

LYŽAŘSKÝ

BOD G

KAMČATKA HELISKIING S MEDVĚDY

SNOW 47

říjen 2009

cena: 74 Kč / 3,49 / 105 Sk

FOTO: JIMMY PETTERSON

STOPY

až na pláž. Pozorovat medvědy potulující se po svazích Lyžovat s výhledem na mořskou hladinu či dokonce sjet na lyžích – koupat se v termálních jezírkách či dokonce řekách, podobě dní prapůvo své ve jevů álních geoterm sílu okolních hor. Zažívat mnohem více. To je lyžařská Kamčatka. Navštivte ji mnohem A lyží… vlastních mi skluznice cítit přítomnost činné sopky pod knihy Skiing Around The World (na straně 60). autora a ele cestovat o s námi v reportáži Jimmyho Pettersona, lyžařskéh

3

OBSAH

JEZDEC: GABRIEL VOIDE; FOTO: PETR SOCHA – SNOW; MÍSTO: SAAS-FEE, ŠVÝCARSKO

4

SNOWMAG

3 6 10 16 20

STOPY KOMIX ZOOM – THE BEST SNOW-PHOTOGRAPHERS: DAVID UMBERTO ZAPPA ZA ČERNÝM BLESKEM Z KITZBÜHELU RETRO – ZIMNÍ SPORT

SNOWCARVING

22 24 26 28 30 34 36 38

LYŽOVÁNÍ V PASTI I: CARVINGOVÉ LYŽE PODLE GUSTA KONEC VELIKÁŠSTVÍ NAVOSTRO STROJOVÝ CARVING SENIOŘI? VETERÁNÍ? KDEPAK! MASTERS! UNIVERZITA 2010 – DOPŘEDU ZA LYŽAŘSKÝM BODEM G KDO MAŽE, TEN JEDE

SNOWMAG

46 52 54

FAMILY SVĚDECTVÍ ARCHÍVU HS – VYSOKOHORSKÉ PORODY ORBIS PICTUS – JUNGFRAU

SNOWFREERIDE

60 70

KAMČATKA ACG SNOWRIDE 2009: BAD GASTEIN

SNOWTOUR&TELE

74 78 80

JAK SE VYBAVIT 1 PIZ SURLEJ A PIZ SAN GIAN TELEMARKOVÁ POHÁDKA LA SKIEDA

SNOWATLAS

82 86 90 96

BYZNYS – LESK A BÍDA ČESKÝCH HOR BYZNYS – STARÝ VS. NOVÝ SVĚT GPS – ČERVENOHORSKÉ SEDLO USA – COLORADO

SNOWMAG

104

ELEKTROMOBILY SESTUPUJÍ Z HOR

110

ADRESÁŘ PRODEJEN – SLEVOVÝ PROGRAM SNOWCARD

W

as

skip a 6x

/ os.

OndĹ™ej Bank reprezentant ÄŒR v alpskĂŠm lyĹžovĂĄnĂ­

w w w. n e v -d a m a . c z

zima 2009 / 2010

Francie

A uĹž jen to poÄ?asĂ­ aby vyĹĄlo ...

ďż˝

Ä?

K 0 9 1.9

ďż˝

a 6x s

Rakousko

ďż˝

viz str. 139

/\ĂĽDÄœVNRX VH]yQX EH] NRWUPHOFĤ D V SHUIHNWQtP PDQĂŁHVWUHP 9iP SÄœHMH

t. v ap

KÄ? ou aĹž k .990 abĂ­d od 1 lĹŻ s n ma hote a 89 zdar i t Ä› 2 d

cĂ­ 7 no

ItĂĄlie

pt. a v Ă­ c 7 no kipas od

cestovnĂ­ kancelĂĄĹ™

Š

LYŽOVà N�

V ALPĂ CH

Švýcarsko

A uĹž jen to poÄ?asĂ­ aby vyĹĄlo ...

WWW NEV DAMA CZĂŚsĂŚ ĂŚ ĂŚ

Equip

6

S

E

Z L A L E S N

–

Equipe 220x263.qxd

10.9.2009

14:29

Stránka 1

SALOMONRACING.COM www.suunto.com

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte: Salomon Shop v OC Chodov, Praha 4 a na prodejnách GIGASPORTU

EQUIPE 3V POWERLINE

ZPŮSOB, JAKÝM DNES MOHOU BÝT KONSTRUOVÁNY LYŽE JIM DODÁVÁ TOLIK SÍLY, PŘILNAVOSTI A ZRYCHLENÍ, ŽE JE NUTNO ZVÁŽIT HRANICE LIDSKÝCH MOŽNOSTÍ. MY JSME VYTVOŘILI LYŽE EQUIPE 3V POWERLINE, ABYCHOM PODPOŘILI SÍLU LYŽAŘE. JSOU STVOŘENY PRO PILOTY NIKOLI PRO CESTUJÍCÍ.

– JAN WEISS, PRODUKTOVÝ MANAŽER ALPINE

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o.

Aktuální seznam prodejců Salomon naleznete na www.amersports.cz

EDITORIAL

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

HORMONY SE VYPLAVUJÍ

Petr Socha petr.socha@snow.cz

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková

Každé roční období má své.

Ačkoli se v naší redakci točí vše okolo zimy, už léto je obdobím plného nasazení. A záhy je tu podzim, čas, kdy první SNOW každoročně vyráží na svou první cestu za svými čtenáři.

Nesmíme ale zapomenout na jaro. Jaro je pro velkou část lidské populace nejemotivnější částí roku. Rodí se nový život, přírodě odtává bílá noční košilka, proto se probouzí a rychle se odívá do nového pestrého šatu.

Zatímco souběžně s tím – což je kolikrát ještě mnohem zajímavější – krásnější polovina lidstva svůj oděv odkládá. Hormony bouří. Nic proti zimním bundám, ale faktem je, že dívky bez nich jsou projevům jarní přírody dost závažnou konkurencí.

No a nyní na podzim? To je to samé jen v bledě modrém. Výlohy prodejen shodí své nudné letní obsahy a naplní se lyžemi a všelijakou hi-tech zimní výbavou. Oči lyžařů ulpívají na všem tom novém tak žádostivě, že kolikrát vyvolají větší žárlivost, než obvykle servíruje partnerkám jaro. Blízkost zimy obluzuje a způsobuje výrony hormonů ne nepodobných těm z jara. Však určitě sami víte… V člověku se rozpohybují pochody, které zamávají s celou jeho předchozí půlroční existencí – priority se přesýpají a krasavice z jara se v myšlenkách zahrabou někam hluboko pod matrace.

Koloběh přírody prostě zastavit nejde a zima už je skoro tady. Začíná vonět ve vzduchu a přichází ono velké očekávání vyvrcholení zimní hormonální sinusoidy. Až se konečně na obličeji roztaje první solitérní vločka…

Tato papírová přichází jako předvoj. Přejeme vám pěkné počtení, pravidelný přísun lyžařských hormonů a hlavně jejich maximální uplatnění! Bohatou zimu!

Za SNOW Petr Socha

INZERCE

Petr Havelka petr.havelka@snow.cz Lubomír Sušila lubomir.susila@snow.cz DISTRIBUCE

Veronika Kolářová, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová distribuce@snow.cz REDAKTOŘI STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI

carving Karel Hampl, Tom Řepík, Ondra Ivan Sosna Tůma, Kateřina Sochová, freeride Michal Roba, Kristian Hanko, Jaromír Kumestrol Lojza Vítek Ludvík, Jana Vlková, Robin Kaleta Tomáš Macek, Nataša Kameš, tour&tele Tomáš Matwikow, Roman Michal Bulička Gric, Jimmy Petterson, Fredrik Petr Novotný Ericsson, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová, Radim Polcer

ADRESA REDAKCE JAZYKOVÁ KOREKTURA

SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz  222 780 286

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Jan Hájek Radek Holub PŘEKLADY

Zdeněk Čapek, Ivan Sosna, Kateřina Sochová, Jiří Havelka

COVER FOTO: INZERCE © Peter Mathis/Völkl  775 610 757, inzerce@snow.cz

VYDÁVÁ PŘEDPLATNÉ

FOTO: KATEŘINA SOCHOVÁ

8

SNOW, Č. 47, ROČNÍK VIII

D2_Ra

SLIM media s.r.o., objednávky na www.snow.cz nebo IČ 27175511,  775 My SNOW (775 697 669) Husitská 344/63, Praha 3 předplatné na Slovensku  +421 244 458 821 Cena výtisku: 74 Kč/3,49 EUR/105 Sk Vychází 7x ročně.

MK ČR: E13878 Toto číslo vyšlo 1. října 2009, další vyjde 15. října 2009.

ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa © SLIM media s.r.o. 2009 Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen Všechna práva vyhrazena.

SNOW je ochranná Články v rubrice FASHION STORY známka. a MARKET jsou komerční prezentací.

SNOWMARKET

Náklad je ověřován ABC ČR

ODBORNÍ PARTNEŘI www.austria.info

TEAM SNOW VE FOTOGRAFII…

www.apul.cz

Komunikace může být písemná, verbální, mimoverbální… Lyžařská. V rámci této redakční strany vám představíme, jak lyžařsky komunikují členové naší redakce. Poselstvím této minirubriky má být sdělení, že SNOW pro vás připravují ti, kdo snow milují a náležitě si s ním rozumí :-). Časopis pro lyžaře tvořený lyžaři… Dnes Petr Socha.

Svaz lyžařů ČR

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

EXKLUZIVNÍ PARTNEŘI

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

Horská služba ČR, o.p.s.

TĚLESNÝ KOMFORT A STYL HLÍDÁ

PANTONE : ROUGE 186 CVC GRIS 425 CVC PROCESS BLACK CVC

ZRAK CHRÁNÍ

D2_Race_220x263mm.qxd

11/9/09

16:52

Str. 1

UŽIJTE SI KAŽDOU SETINU SEKUNDY NOVÉ ATOMIC DOUBLEDECK RACE GS, PŮVODNĚ NAVRŽENÉ PRO ZÁVODY SVĚTOVÉHO POHÁRU, BUDOU VŽDY TY NEJRYCHLEJŠÍ LYŽE NA SJEZDOVCE. JEJICH UNIKÁTNÍ KONSTRUKCE ZARUČUJE MAXIMÁLNÍ OVLADATELNOST A STABILITU. PRŮJEZD OBLOUKEM JE MNOHEM SNAŽŠÍ A TAK MŮŽETE LYŽOVAT CELÝ DEN. NEBUDETE ODCHÁZET ZE SVAHU PROTO, ŽE JSTE UNAVENI…

www.suunto.com

Navštivte nově otevřenou prodejnu Salomon/Wilson v Praze Štěrboholích. www.FashionArenaOutlet.cz

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte: Salomon Shop v OC Chodov, Praha 4 a na prodejnách GIGASPORTU

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz

ZOOM

MAG

10

David Umberto Zappa

TSNHOWE-PHBOTEOGSRATPHERS

11

JÁ PROSTĚ MILUJI ENGELBERG A JEHO IMPOZANTNÍ MÍSTA, KTERÁ JSOU TAK SNADNO DOSTUPNÁ. JEN MUSÍTE VĚDĚT, KAM JÍT, ABYSTE SE NEDOSTALI DO NEBEZPEČÍ.

NÁPAD TADY BYL CELKEM JEDNODUCHÝ: UKÁZAT TENTO KRÁSNÝ LEDOVEC A ODVAHU MÝCH RIDERŮ. NEPŘÁL JSEM SI, ABY BYL JEZDEC ÚSTŘEDNÍM MOTIVEM. NAOPAK JSEM CHTĚL, ABY SE KRAJINA ZASNOUBILA S OSCAROVOU AKCÍ. OBA PŮSOBIVÍ, OBA KRÁSNÍ.

FOTO: DAVID UMBERTO ZAPPA; RIDER: OSCAR HUBINETTE; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

JMÉNO A PŘÍJMENÍ: DAVID UMBERTO ZAPPA PŘEZDÍVKA: DUZ NEBO FRANK VĚK: 33 NÁRODNOST: ŠVÝCARSKÁ A ITALSKÁ

Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti?

Můj první snímek není přímo spojen se sněhem nebo s lyžováním, ale dá se říci, že to je můj první zimní snímek: když mi bylo asi 12, zvěčnil jsem bratrance, jak skáče na skateboardu. Bral jsem to zespodu, zatímco on grabnul skate a přeskočil mne, v pozadí italské Alpy. Snímek byl pořízen o Vánocích, o pár měsíců později jsme vyhráli fotosoutěž italského časopisu o skateboardingu. Jestli se nepletu, tak bratranec získal cenu (skate Santa Clause) a dal mi svůj starý skateboard. Ani nevím, jestli bylo u té fotografie zmíněno moje jméno.

Proč fotíš zimní sporty?

Vyrostl jsem ve Sterzingu (it. Vipiteno), městečku blízko rakouských hranic. Obklopen horami, všechno, co jsem dělal, bylo, že jsem lyžoval a jezdil s kamarády na kole. O letních prázdninách mě rodiče posílali na 7 týdnů na sportovní kemp do Ameriky. Tam jsem se taky stal instruktorem. A tak myslím, že sport hraje v mém životě hlavní roli. I když jsem jich provozoval celou řadu, nikdy jsem nebyl dostatečně dobrý, abych se stal profesionálem. Nebo jsem možná nechtěl.

Když jsem se rozhodl stát se fotografem, vynořila se v mé hlavě témata válka a sport.

Chytře jsem si vybral sport. Na světě je tolik nenávisti a bolesti, že si neustále musíme připomínat velké věci a také životní pocity a doufat, že štěstí přemůže to utrpení. Během svého nedlouhého života jsem hodně cestoval a vlastně jsem se nejdřív stal fotografem-cestovatelem. Ale poté, co jsem fotil pro svého švagra, který je horským vůdcem, jsem cítil znovu to vzrušení, krásu, eleganci a romantický nádech, který jsem cítil dříve při lyžování ve svých milovaných Alpách. Tu noc jsem přišel domů a řekl Silvii, své snoubence, že se musím vrátit na sníh. Potřebuji cítit ten ledový vzduch na tvářích a úsměv, když se mi podaří pěkně „zarámovat“ záběr. No a tak jsem tady.

Jaká jsou tvá nejoblíbenější střediska a proč?

Engelberg, Švýcarsko. To je prostě ráj. Krásné městečko, ulice křižují lidé z celého světa a prašan je opojný. Dokonce nemusíte ani nikam šlapat, abyste se dostali do freeridových zón.

Prašan máte před nosem, jakmile vystoupíte z lanovky. Ledovec je nádherný, plný míst pro dobrou fotografii. Mimochodem právě zde jsem pořídil své dosud nejoblíbenější snímky.

Chamonix, Francie. Myslím, že Chamonix žádné vysvětlení nepotřebuje. Nemám pravdu?

Chamonix známe přece všichni!

Rosskopf/Sterzing, Itálie. Oproti ostatním je tohle místo neznámé asi všem. Je to malé středisko v městečku Sterzing, kde jsem vyrostl.

Pokud si spojím sníh a svůj domov, vychází z toho jedině Rosskopf.

Jaký je tvůj oblíbený námět a proč?

Myslím, že je to fotografování v lese, když pořádně padá a prašan je všude. A dobrý freerider, který udělá nekompromisní trik v tomto impozantním rámečku.

Tví oblíbení lyžaři a snowboardisté?

Těžko říct… Musím jezdce znát, abych ho mohl nazvat „můj oblíbený”. Podle mě to velmi souvisí s osobností člověka. Když je někdo velký lyžař, který skočí, kde se nikdo jiný neodváží, ale v normálním životě je to totální hlupák, můj oblíbenec to nebude. Moji oblíbení sportovci jsou moji přátelé, a to z celého světa. Ti, kterým zavolám a řeknu: pojďme se sejít v Engelbergu nebo někde jinde a budeme 2 dny fotit!

To jsou mí oblíbení rideři.

Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů?

Cítit to. Musíte se vcítit do toho, co fotografujete.

Je tvůj vztah k lyžování nebo snowboardingu něčím neobyčejný?

Lyžování je má krev stejně jako sníh sám. Nikdy jsem pořádně nepronikl do snowboardingu a vždy jsem trval na tom, že to, co lze dělat na prkně, lze dělat ještě lépe na prknech dvou. Ne abyste to pochopili špatně, já mám snowboarding a snowboardisty rád, ale myslím, že jsem tradiční duše, lyžování je pro mě prostě speciální. Miluji rychlost, pocit říznutí, když jde člověk do ostré zatáčky. Prašan, který vás obklopuje a hladí vaši tvář.

Lyžování, sníh a freeriding je něco, co ke svému životu potřebuji každý den. Nejsem kancelářský typ. Potřebuji být tam venku a fotit, jak nejvíc dokážu.

Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit?

Myslím, že mám určitý styl postprodukce, ale ten vám neřeknu, a klíč k dobré fotografii.

Mimoto je praktické sledovat díla vážených umělců a studovat je. A nezapomeňte jim napsat e-mail o tom, jak moc se vám jejich práce líbí. Já to dělám vždy. Sterlingu Lorencovi jsem dokonce na svém blogu věnoval celý sloupek.

Jaký typ objektivu (ohniskové vzdálenosti) preferuješ a proč?

Mám rád Nikkor 24–70 mm/2.8 pro jeho ostrost a preciznost. A dále 70–200 mm/2.8, protože vám dá možnost dostat se blízko vašemu objektu.

Hledáš inspiraci v jiném umění?

Moje matka je malířka… Nevědomky oba pozorujeme dílo toho druhého.

Kde publikuješ své fotky?

Všude, kde to jen lze. Můj sen je nafotit značkový katalog.

Kde můžeme vidět tvé další fotky? www.duzimage.com a nezapomeňte se zastavit na blogu. Rád se podělím o chvíle s každým, kdo chce.

ZOOM

FOTO: DAVID UMBERTO ZAPPA; RIDER: OSCAR SVENSSON; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

MAG

12

FOTOTIP

MŮJ OBLÍBENÝ SNÍMEK MÁM RÁD TENTO ČISTÝ, JEDNODUCHÝ A SVĚŽÍ SNÍMEK. S OSCAREM A DALŠÍMI RIDERY JSME STRÁVILI DVA DNY NA LEDOVCI. BYL TO JIŽ POZDNĚ SEZÓNNÍ FREERIDING A SNÍH JIŽ NEBYL ONO, I PŘESTO JSME ALE POŘÍDILI PŘEKVAPIVĚ DOBRÉ ZÁBĚRY. ŠPLHAL JSEM SE ZA OSCAREM NA LEDOVEC A ROZHODL SE ZŮSTAT POD DROPEM, KTERÝ SE OSCAR CHYSTAL SKOČIT. TROCHU JSEM SE BÁL, PROTOŽE VŠUDE KOLEM MNE BYLY OBROVSKÉ LEDOVÉ BLOKY, KTERÉ SE UTRHLY ZE STĚNY. KDYKOLIV SE MOHL UTRHNOUT DALŠÍ A ROZMAČKAT MĚ NA MÍSTĚ.

VÍM, JSEM HLOUPÝ, ALE TO JSEM SI UVĚDOMIL AŽ POTOM. JAK OSCAR SKOČIL, RYCHLÁ ZÁVĚRKA ZMRAZILA AKCI, OBJEKTIV 24–70 DAL VÝSLEDEK OSTRÝ JAKO BŘITVA A OSCAROVY BRÝLE ODRÁŽÍ ČERSTVOST A CHLAD TOHOTO ZLOMKU VTEŘINY. SNÍH V HORNÍ ČÁSTI JAKO BY VTRHL NA OBLOHU A MODRÝ LEDOVEC V POZADÍ EVOKUJE ČISTOTU SNĚHU A LEDU.

FOTO: DAVID UMBERTO ZAPPA; RIDER: ROBIN KALETA; MÍSTO: MONTE ROSA, ŠVÝCARSKO

NA SEMIFINÁLE

FWQ MYSTICXPERIENCE NA MONTE ROSE JSEM SI PO DISKUZI S RIDERY VELMI PEČLIVĚ VYBRAL MÍSTO. DOSTAL JSEM SE TAM S VELKÝM PŘEDSTIHEM A NAKONEC JSEM TAM STRÁVIL 5 HODIN, ALE STÁLO TO ZA TO. PO CELÝ ZÁVOD JSEM MĚL NÁDHERNÉ SVĚTELNÉ PODMÍNKY, PRVOTŘÍDNÍ VÝHLED NA ZÁVODNÍKY, JAK SE KE MNĚ BLÍŽÍ A PROJÍŽDĚJÍ TĚSNĚ VEDLE MNE. JAKMILE SE ROBIN PŘIBLÍŽIL KE SKALCE, VĚDĚL JSEM, ŽE HO NESMÍM MINOUT. BYL JEDNOU Z HVĚZD A I KDYŽ DAL PAK VE FINÁLE VĚTŠÍ DROP, MÁM PŘESTO TENTO SNÍMEK MOC RÁD. JE JEDNODUCHÝ, ČISTÝ…

13

MAG

FOTO: DAVID UMBERTO ZAPPA; RIDER: OSCAR SVENSSON; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

ZOOM

14

PHOTOSHOOTING

V ENGELBERGU JSME S RIDERY ZE ŠVÉDSKA A ŠVÝCARSKA PLÁNOVALI DVA MĚSÍCE. PRÁVĚ JSME HLEDALI PĚKNÁ MÍSTA A SNÍH, KDYŽ TU JSME SE PŘIBLÍŽILI K TÉTO VELKÉ SKALNÍ PLOŠINĚ. PROTOŽE RÁD SDÍLÍM MYŠLENKY A NÁPADY SVÝCH RIDERŮ, OSKAR PŘIŠEL KE MNĚ A ŘEKL: „DAVIDE, CHCEŠ, ABYCH ’LYŽOVAL’ TADY PŘES TU SKÁLU?“ JÁ JSEM ODPOVĚDĚL, ŽE

BY TO URČITĚ VYPADALO COOL, ALE MYSLEL TO VÁŽNĚ? „ŽÁDNÝ STRES, DAVIDE… 3, 2, 1, SKÁČU!“

15

MAG

16

HISTORIE Toni Sailer jako lyžařský instruktor ve filmu Luftspruenge im Schnee, 1969

ZA ČERNÝM

BLESKEM

Z KITZBÜHELU

Když se koncem srpna roznesla zpráva, že legendární Toni Sailer, der schwarze Blitz von Kitz, podlehl rakovině, bylo to pro Rakousko, asi od Sailerovy krátké, avšak nedostižné závodjako kdyby nám odešel Karel Gott. A to přesto, že ším, zejména mimo Rakousko, už proto jeho nické kariéry uplynulo už více než padesát let. Mlad pších sjezdařů všech dob by měl velkou šanci jméno moc neřekne, ale v pomyslném žebříčku nejle by přívlastek „legendární“ seděl lépe. A rozhodně na místo nejvyšší. Neznám snad jiného, k němuž tý. žádného, který by se legendou stal už jako dvacetile

FOTO: LEO HAJEK/GETTY IMAGES

17

Pak vyhrál pár důležitých závodů, pauzíroval kvůli tehdy běžné zlomenině nohy, na MS 1954 se ještě nedostal, ovšem od sezóny 54/55 začal řádit ve velkém. Vrchol pak přišel na olympiádě 1956 v Cortině. Drtivým způsobem ovládl všechny tři závody: o 6, 4 a 3,5 vteřiny. Tehdy platily i jako mistrovství světa, takže si přidal i tyto tituly a ze součtu závodů i zlato kombinační.

Na dalším MS roce 1958 získal tři zlata a svou až nelidsky dokonalou sbírku „pokazil“ stříbrem ve slalomu. Přidejme vítězství ve slavných sjezdech ve Wengenu a Kitzbühelu a v dalších velkých závodech. To vše stihl do svých necelých 23 let a během pár sezón vrcholového lyžování. Závodnická biografie tedy velmi přehledná a krátká, neboť po MS 1958 se závoděním končí. To už ovšem dva roky žil a zářil fenomén Sailer a zejména o něm je třeba psát. Sailerovo vlastní závodění v ještě dost dřevních dobách by při vší úctě k jedinečným výsledkům tolik zajímavé nebylo. Jeho význam ale podstatně překročil lesk hromádky nejcennějších kovů.

Jako bájný pták Fénix Poválečné Rakousko, dlouhých deset let obsazené armádami vítězných mocností, nijak zvlášť příjemnou zemí k životu nebylo. Sláva monarchie pryč, trauma války živé, život na horách tradičně tvrdý. Zdeptaná a znovu se definující společnost potřebovala povzbuzení, koženě řečeno psychologickou injekci a identifikační vzor. A právě Toni se objevuje jako symbol nové doby a nadějí na lepší budoucnost. Mladý usměvavý chlapec, chudý horal, jenž se jen vlastním talentem a ohromnou pílí dočkal úspěchu a odměny – jak inspirativní! Pateticky řečeno vstal jako bájný pták Fénix z popela

Po odhalení tajemství jeho původu totiž konečně pochopíte, proč se právě v prostém horalském synkovi bez formálního vzdělání našlo tolik inteligence a všestranných schopností.

TEXT: IVAN SOSNA „Toni, máš pas?“ „Jo, mám. Proč?“ Tak nějak asi začala jednoho dne konverzace mezi funkcionářem kitzbühelského lyžařského klubu KSC a ještě ne sedmnáctiletým klempířským učněm Antonem Sailerem. V tehdy okupovaném Rakousku totiž cestovní pas neměl zdaleka každý, ovšem Toni, který nosil místní kutálce bubny, právě díky tomu ano. Díky tomu se vlastně dostal na předolympijské kvalifikační závody do Megève a na lyžích své sestry tam vyhrál sjezd i kombinaci. Na olympiádu v Oslo to sice ještě nevydalo, ale mnozí začali tušit, že z toho chlapce by opravdu něco mohlo být.

válečné hany a poválečné bídy a dodal celému národu velikost a novou hrdost – lepší idol si země nemohla přát. Všechna velká vítězství dalších velikánů Schranze, Klammera a Maiera už byla „jenom“ lyžařská. Sailerova v Cortině byla svým přesahem něčím podstatně větším.

Okamžitě se stal národní celebritou, uvítání rakouských olympioniků se zvrhlo v masovou hysterii, kdy před nadšenými davy museli dva sportovci uniknout na střeše kancléřovy limuzíny. Sailerovi blahopřál i papež Pius XII. A hned po olympiádě dostal deset nabídek k natočení filmu. V jednom nelyžařském si záhy nato dokonce zahrál.

ZOH A SAILEROVA BOMBA Fenomén Sailer vděčí za svůj zrod i mediální situaci ZOH 1956. Zimní sporty tehdy ve většině světa nebyly příliš známé a populární, ovšem olympiádu si média nemohla nechat ujít. I proto, že deset let po válce už vedle příslovečného chleba přece jenom byl čas na trochu více her. Přítomní novináři si spíš dělali starosti, co a jak o zimních hrát psát. Sailerův triumf jim vytrhl trn z paty. Přispělo i to, že vyhrál úplně všechno a jako první v historii. To je pro média konstelace jedinečná a naprosto neodolatelná. Na tuto bombu se novináři nadšeně vrhli a také oni udělali z neznámého chasníka hrdinu takřka globálního.

Maličko už pomohla i tehdy pořád ještě začínající televize.

SAILER A RAKOUSKÁ ŠKOLA Lepší symbióza to být nemohla. Ještě v roce 1953 poprvé představená technika tzv. rakouské školy neuspěla, o dva roky později u odborníků už ano.

A co lepšího si nová lyžařská technika mohla přát do vínku než spojit svůj původ s lyžařským idolem?

Rozhodující sice byli učitelé, ale nesporně by její úspěch nebyl tak závratně rychlý, kdyby si ji žáci nemohli spojit se Sailerem. A to přesto, že její do extrému dovedená „okrasná“ nezávodní podoba se od účelového stylu nejlepších závodníků logicky dost lišila. Védlování si záhy podmanilo svět.

Rakousko tak od Sailera získalo nejenom okamžitou reklamu při ZOH 1956, ale i dlouhodobou v podobě skvělého „vývozního artiklu“ techniky a učitelů. V neposlední řadě tím pak značně vzrostla popularita a návštěvnost země takových lyžařů.

Pokud jste se někdy setkali s lyžemi už neexistující značky Sailer, vězte, že jim pouze dal své slavné jméno. Vyráběli je od roku 1959 v Kanadě a podle některých šlo o první ze skelných laminátů (fiberglass). Větší úspěch ale nezaznamenaly, o jejich konci informace nemám.

SAILER A CARVING Jako příslušník starší generace se ve svých 60 letech dost urputně utkal s fenoménem a nástupem carvingu. S možná pochopitelnou opatrností starého horalského praktika znalého všech zákoutí závodnického života byl vůči přicházejícím novotám snad až příliš nedůvěřivý. Byl skeptický vůči hodně krátkým lyžím, nefandil funcarvingu a tvrdil, že učit se rovnou karvovat bez předchozího zvládnutí snožných oblouků nelze, a tento postoj mu protagonisté této oblasti nemohli zapomenout. Je ale třeba uznat, že mnohé poměřoval optikou závodního lyžování v existující podobě, viděl praxi a nechtěl experimentovat tam, kde šlo o bezpečnost a zdraví závodníků.

Některé jeho výroky a postoje, například o tom, že „dokonce i při jízdě na vleku je nutno naznačovat jízdu v obloučcích, aby se takové lyže nezařezávaly“, že závodní lyžování „vždycky sestávalo z carvingu“ či těžko uvěřitelné, že bezpočtukrát radil výrobcům dělat lyže kratší a více vykrojené, ale patří k tomu trochu slabšímu. Poněkud to překvapuje, protože se jinak hodně zasazoval o různé modernizace, jež by jeho milovanému sportu pomohly. Ale je snad někdo dokonalý?

FOTO: IOC/ALLSPORT/GETTY IMAGES

HISTORIE

FOTO: ARCHIV

MAG

18

JAK SE TEHDY ZÁVODILO Jeho vítězný slalom na OH měl ještě neuvěřitelných 80 a 92 branek, samozřejmě s dřevěnými tyčemi, jezdilo se bez helmy, v plandavých šponovkách (na sjezd si je omotal provazem, aby lépe přiléhaly), na dřevěných lyžích. Sailer jako malý používal místní značky Schlechter a Ober, poté Kneissl (ZOH sjezd) a Kästle (ZOH točivé disciplíny). Jezdilo se ve šněrovacích kožených botách (ale měl na různé disciplíny různé), nejprve s řemenovým „francouzským“ vázáním, poté s jednoduchou bezpečnostní špičkou Marker a otočnou řemenovou patou (řemen se Sailerovi před sjezdem přetrhl a vyhrál s půjčeným natrženým). Sjezd na úzké, bídně upravené sjezdovce byl podle dnešních měřítek spíše kombinací freeridu a skicrossu.

Předseda alpské komise rozhodující i o výzbroji zažil na cestě k dnešním carvingovým lyžím pořádné změny.

SAILER A JAPONSKO Sailerova enormní popularita v Japonsku se neomezila na jeho osobní život. Měl velký vliv na to, že rychle se rozvíjející a bohatnoucí japonská společnost se nadšeně vrhla na lyžování. Postupně vyrostly stovky lyžařských středisek, Japonsko již v roce 1972 získalo zimní olympiádu (Sapporo) a stalo se největším lyžařským trhem jedné země na světě, až do poloviny 90. let polykajícím více lyží než USA a Kanada dohromady.

A ani Rakousko nepřišlo zkrátka. Japonskému naturelu vyznávajícímu estetičnost a formální dokonalost ideálně vyhovovala rakouská škola, vytvořená fotografem a hledačem krásna Kruckenhauserem. Rakouští učitelé a jimi vychovaní další se stali velice žádaným artiklem.

(Mimochodem, toto pojetí lyžování je nejspíše důvodem, proč Japonsko zatím mělo jen jednoho skutečně špičkového závodníka alpských disciplín. A chápeme, proč mají rádi boule, i to, proč zejména v dobách, kdy se ve skocích více oceňoval styl, patřili k extratřídě.)

A nebýt Sailer Sailerem, nezískal by velkého příznivce v japonském miliardáři Yoshiakim Tsutsumim.

Ten Sailerovi hodně pomohl v jeho horších časech.

A Toni se mu zase odvděčil úspěšným lobbingem ve prospěch MS 1993 v Morioce – na Yoshiakiho pozemcích…

Toni Sailer na Zimních olympijských hrách v Cortině d'Ampezzo 1956. Ve dvaceti se stal nejenom nejmladším, ale vůbec prvním, kdo vyhrál všechny tři olympijské závody.

Toni herec Po skončení kariéry přidal přes dvacet dalších.

Za pochodu absolvoval herecký rychlokurs v Berlíně, podle kritiků prý byl jako herec žalostný, ale s ohledem na počet rolí a oblibu u diváků to zjevně nebylo tak zlé. Zahrál si i na divadle, dokonce v klasice Smrt obchodního cestujícího. Jistě ani jako zpěvák nebyl nic moc, a přesto mu to vydalo na 18 desek.

Usmíváte se? Málokterý skutečný herec si dokázal získat Japonce jako Toni. Japonci si ho po druhém filmu Der schwarze Blitz, Černý blesk, zamilovali láskou takřka nadpozemskou a když nazpíval písničky i v japonštině, podlamovala se prý i tamějším ženám a dívkám kolena. Mohla za to snad i jeho mužná postava v černém (proto onen černý blesk z Kitzbühelu), připomínající nindžy? Ale co my víme o japonské duši… O pár let později si také až nevysvětlitelně zamilovali drobnou blonďatou gymnastku ze středu Evropy – Věru Čáslavskou.

Proč skončil?

Dnes, kdy si závodníci prodlužují úspěšné kariéry, dokud jim tělo drží, vypadá odchod ve 23 letech nepochopitelně. Neunesl slávu? Ztratil motivaci, jak se dnes říká? V podstatě platí to druhé. „V lyžování už neviděl žádný cíl. Chtěl k filmu, konečně vydělávat,“ komentoval to o dva roky mladší Karl Schranz. Ještě dvě desítky let po Sailerovi se v lyžování hrálo na falešný amatérismus a sám Schranz na to doplatil při ZOH 1972. Koncem 50. let ještě závodníky ani nenapadlo, že by se čistě závoděním dalo dobře vydělávat. A když uvážíme, jakou roli tehdy film hrál, taková kariéra nepřekvapí. (Stejně jako to,

že později, s nástupem televize, už žádný lyžař ve filmu neuspěl. Zahrál si ještě Jean-Claude Killy a v nové době bez úspěchu Tomba.)

Nejhorší doba Šedesátá léta tedy věnoval filmu a šoubyznysu, jak bychom řekli dnes. Prožil si, zejména v Berlíně, i společensky bouřlivější období (kdo z nás by tolik slávy unesl?), ale po smrti přítelkyně se vrací do Rakouska. Důvodem je i nastartovaná kariéra mladšího bratra Rudiho. Sailer nakonec v éře profesora Hoppichlera bere i místo rakouského šéftrenéra a technického ředitele (1972–1976). Období sice úspěšné výsledkově (Franz Klammer, Annmarie Moser-Pröll), ale rozhodně ne šťastné: „Nejhorší doba mého života,“ okomentoval to později. Vyžít v rakouském svazu je zkrátka jen pro určité nátury…

Ani z této čtyřletky nevychází Toni úplně se ctí.

Stresu se snaží uniknout pomocí alkoholu, bulvár vyšťoural jakousi aféru s prostitutkou, píše se o „neschopnosti rozhodovat“. Spolehlivé neoficiální zdroje dávají vinu spíše svazu, jemný Toni snad pro takovou výkonnou funkci nebyl tím pravým.

Naštěstí se mohl seberealizovat ve vlastní lyžařské škole, v létě se intenzivně věnoval golfu, postupně se vrátil do méně exekutivních lyžařských funkcí v rodném Kitzbühelu i ve FIS, kde byl od roku 1993 předsedou komise alpského lyžování. Zaštítil i jméno firmy s lyžařským oblečením. Postupně se rozrostla jeho sbírka čestných medailí a ocenění včetně rakouského sportovce století i olympijského řádu. Golf mu přinesl i manželku, německou reprezentantku Gaby Rummeny. Vzali se

FOTO: HANNES MAGERSTAEDT/GETTY IMAGES

Ĉ ëîéëä m éÚåáäéê §­ Ö «§ ݸ Ĉ ïYçêàÖ §¥¥¥ äåÖàäëÖã ØÝ ãÖ×Þém Ĉ å Úãäèã Ùä ßÖàdàäáÞë ä×êëÞ Ĉ ë ØÖçèàY àëÖáÞéÖ

»æç¥ Äƺ± ÇæîÜé Çãìê 䫱 ¨ ®®¥ Àb ÇæîÜé Çãìê 䪱 ¨ «®¥ Àb

ÃÚßãäëeß m ÈãÖåÙçî ·ääé ¼áäëÚ ¹çîÚç éÞ Ú ëîèê m çêàÖëÞØÚ Ö ×äéî åäâäØm åçäêÙê éÚåádÝä ëïÙêØÝê£ »æç¥ Äƺ± ¦ ¨ª¥ Àb

Pohřeb Toniho Sailera proběhl v Kitzbühelu 29. srpna

roku 1976, prý hlavně díky ní, synu Florianovi (1975) a golfu se „srovnal“. Po její smrti (2000) se před třemi lety ještě jednou oženil s Hedwigou Fischer. Záhy nato se už ale začal léčit a omezovat počet svých veřejných vystoupení. Ještě letos v dubnu při veletrhu Technoalpin se mnohým zdálo, že chemoterapie uspěla, ne však nadlouho. Legenda odešla pár měsíců před nedožitými 74. narozeninami.

Proč byl tak jedinečný?

Sešly se mu předpoklady fyzické s hlavou.

Byl dříč, který si dokázal naložit velké dávky a trénink dodržovat. Jistě měl vynikající rovnováhu, koordinaci, kloubní pohyblivost, cit pro skluz. Přesto tehdejší šéftrenér Rössner tvrdil: „Talentu měl určitě víc Christian Pravda,“ ale hned dodával to nejpodstatnější: „Ale Toni byl mentálně silnější než všichni ostatní.“ Potvrzuje to i další rakouská legenda Karl Schranz: „Je pravděpodobně nejinteligentnějším jezdcem všech dob.“ V dobách, kdy sport ještě nebyl spojen s vědou a postupovalo se spíše kombinací tradice a intuice, si všímal a přemýšlel.

Od Američanů převzal rozjíždění před startem, později přidal i gymnastické rozcvičení. Před

závodem se přestal krmit obligátními párečky a nalévat limonádou. Lze to shrnout otřepanou větou, že předběhl svou dobu. Vítězil, protože vedle nutných fyzických předpokladů lépe a více přemýšlel.

Tato přirozená inteligence mu nesporně pomohla v pozdějších turbulentních časech.

A naopak i kvůli ní se trápil v odpovědné svazové funkci. Díky ní ustál roli legendy a zůstal v zásadě skromným a střídmě vystupujícím člověkem. Žádné hvězdné manýry, žádný pohled typu „pozor, teď jdu já!“ Tak jsem ho v polovině 90. let poznal.

Zřejmě už předpřipravená kniha o Sailerovi by měla vyjít letos na podzim. Nevím, jestli se už v ní, nebo někdy později otevře Toniho třináctá komnata. Po odhalení tajemství jeho původu totiž konečně pochopíte, proč se právě v prostém horalském synkovi bez formálního vzdělání našlo tolik inteligence a všestranných schopností.

Nebyl sice dokonalý ani bezchybný, ale jako lyžař fenomenální a podle líčení těch, kdo ho znali dlouho a dobře a jimž věřím, jako člověk kvalitní.

Když lyžaři řeknou, že na něj nikdy nezapomenou, není to fráze.

îîî¥ëéàåàëðêçæéë¥Úñ ÉǾþÉÎ ÈÅÄÇÉ è£ ç£ ä£¡ À WÞ àäëê ®¡ ¦®¥ ¥¥ ÅçÖÝÖ ® Ú¢âÖÞᯠ×êçÙÖèåäçéµ×êçÙÖèåäçé£Øï

RETRO ROČNÍK XIX.

ŘÍJEN 1928

ČÍSLO 1.

ZIMNÍ SPORT Orgán Svazu lyžařů republiky československé

LYŽAŘSTVÍ – BRUSLAŘSTVÍ – HOCKEY – SÁŇKAŘSTVÍ – ALPINISMUS – TURISTIKA ŘÍDÍ VYDAVATELSTVO: IVAN KOMÁREK, Dr. OTAKAR BRAUNER, redaktoři, JOSEF JÍLEK, administrátor, Dr. JOSEF KALIBERA. – Zodpovědný redaktor a chefredaktor IVAN KOMÁREK. – Redakce a administrace Praha II., Žitná ul. 14. – Předplatné Kč 35 – na 10 čísel – Jednotlivé číslo Kč 4 – Telefon 322-1-3. Účet pošt. úř. šek. 34.474. – Rukopisy a fotografie neb kresby zaslané k reprodukci se nevracejí. Autoři obrázků i článků ručí za reprodukční právo.

DEN 24. ŘÍJNA 1929 jest historickým dnem pro dohodu mezi Svazem Lyžařů a Klubem čsl. turistů, jež toho dne byla umluvena.

Za Svaz zúčastnili se této schůze splnomocnění delegáti Dr. Brauner, Jílek a inž.

Macháček. Za KČST byli pak přítomni jako předseda schůze konservator Jeníček, rada Kamenický, Dr. Pásek, Dr. Jakubec a J. Bárta za pražský lyžařský odbor. Je jasné, že přátelská dohoda mezi oběma ústředními bude míti velký vliv na naše lyžařství.

ZAJÍMAVÉ PRO NÁS POZNÁMKY K ZAKOPANÉMU přinášejí severské listy: „Sportsmandem“, Oslo, píše k 50 km závodu: „Naše největší porážka v cizině“. „Nejlepší Neseveřan Donth Československo umísťuje se jako osmý (proloženým písmem!) pokrok pro Středoevropany, krok zpět pro Nory“.

C. Matheson ve „Sports manden“ píše o 18 km závodě: „Norové měli černý den!“ Po několika odůvodněních: „Nesporně jsme pořádně zaraženi po této dvojí porážce…“ „část nám zcela neznámých středoevropských běžců ukázala zcela překvapující pohotovost“.

Sven-Lindhagen v „Idrottsbladu“, Stockholm: „Resumé konkurence staví nás před faktum, že my (Švédové) jsme ve skoku za Němci, Čechy a Poláky. Každým způsobem měli zástupci těchto národů velký předskok před námi“.

J. K.

TECHNICKÝ ODBOR S. L. konal od valné hromady Sv. Lyžařů v období 1928–1929 celkem patnáct schůzí. Od IX. schůze, o níž referováno bylo v posledním čísle XVIII. ročníku, stala se tato důležitější usnesení: Svaz Lyžařů požádal ministerstvo národní obrany, aby pořádalo své každoroční armádní závody lyžařské současně se závody svazovými o mistrovství RČS, s čímž ministerstvo národní obrany projevilo zásadní souhlas.

– Usneseno zásadně obeslati závodníky mezinárodní závody v 1930 v Oslo. – Svazový přespolní běh bude se konati letos opět na některém příhodném místě na trati Praha-Plzeň.

– Bylo usneseno komisionelně prozkoumati okolí Špindlerova Mlýna, kde nalezeno arch. Jarolímkem za spoluúčasti norských závodníků Inž. Hanbena a Ruuda a po opětovném prozkoumání terénu, bylo místo ležící na svahu proti hotelu Buchberger ve Sv. Petru v Krkonoších uznáno za velmi vhodné pro tento účel.

V letošním období věnována bude zvláštní peče řádnému technickému výcviku členstva Svazového v terenní jízdě. Za tím účelem uspořádán bude o Vánocích kurs omezený počet instruktorů, který povede škpt. Frgal a ti pak vysíláni budou podle potřeby na různá místa republiky ku propagaci správného výcviku terenní jízdy.

CO NOVÉHO V KRKONOŠÍCH? Ve Špindlerově Mlýně přestaveny byly dva hotely a sice hotel Sněžka a Horský hotel. Oba podle nové prakse, která směřuje k tomu, aby názvy byly na Centrál a Palace hotel. – Odstraňování českých nadpisů v hotelích, i kde je většinou návštěva česká, jako na př.

Hotel Vysoká Varta, už pomalu zevšedňuje a je jen divné, že okresní úřad ve Vrchlabí nepřezkoumá, zdá nařízení v tom směru vydaná správně se dodržují. Tak na př. na Holmanově boudě v Dlouhém dolu, také již český název zmizel. – Hotel Slavie ve Špindl. Mlýně byl po celé léto obsazen letními hosty až do 15. září. – Martinova bouda po odchodu Nejedlého stíhána je smůlou. Nový nájemce p. Šlechta, bývalý číšník z Labské boudy, velmi málo dbal toho, aby výborná pověsť Martinovky byla zachována a tak návštěva jak v zimě, i v létě byla špatná. Při přestavbě zdi byli dva lidé tam zabiti a nyní přišel sám nájemce p. Šlechta do podezření ze spoluviny na vraždě harmonikáře. Ať již dopadne soudní líčení jakkoliv, p. Šlechta asi sotva se do Martinovky vrátí, ježto dostal čtvrtletní výpověď. – Českých turistů letos bylo v Krkonoších velmi nepatrné procento, což se také odráželo v návštěvě českých bud.

STAVBY MŮSTKŮ. Kluby, které chtějí stavěti neb opravovati můstky, upozorňujeme na to, že všechny plány staveb i přestaveb můstků, musí být zaslány T.O. ke schválení. T.O. jest ochoten svým odborníkem zhotoviti každému klubu plány můstků podle povahy terénu.

Kluby, které reflektují na zhotovení plánu můstku, musí nám zaslati přesný profil svahu i celého terénu.

V referátu pro stavbu můstků bylo konstatováno, že dosud stále chybí nám jeden velký závodní můstek pro skok na lyžích, na němž by bylo možno bez velké námahy docíliti skoků mezi 50 až 60 metry, neb přes to, že FIS nedoporučuje skoků delších než 50ti metrů, každá země nejméně jeden tak velký můstek má. Usneseno, že koncem dubna neb začátkem května pojede do jednotlivých míst v Krkonoších komise, která našla by místo, kde zaručeny jsou dobré sněhové poměry, jakož i dobré ubytování velkého počtu účastníků mezinárodních závodů.

Stranu vytrhl Karel Hampl

MAG

20

snappy racing SL

7075 Alu / Carbon Ø 16×0,75 mm

snappy racing GS

snappy racing GS Alu

7075 Alu Ø 16×0,75 mm

7075 Alu / Carbon Ø 16×0,75 mm

BIRKI spol. s r. o.

U bělidla 1273/7 790 01 Jeseník, CZ tel.+fax: +420 584 412 904 tel.: +420 584 412 905 e-mail: birki@birki.cz

www.birki.cz Ceny jsou uvedeny v Kč včetně DPH.

ISO 9001:2001

MIX

LYŽOVÁNÍ V PASTI I:

CARVINGOVÉ na přeplněných Všude možně můžeme slyšet nářek nad situací bývají podobsjezdovkách a nad těžkými úrazy hlavy. Závěry stále rychleji né: lyžaři i snowboardisté jsou bezohlední, jezdí ší. a mnohdy nad své možnosti. Tratě jsou stále tvrd

TEXT: IVAN SOSNA Jaká vlastně situace je a kdo za ni může – pokud tedy vůbec nějakého „viníka“ najít lze?

Vývoj společnosti a s ním i lyžování. Výsledkem pokroku je zvyšující se náročnost. Aby ji bylo možno uspokojit, a také proto, že to je možné, nabízíme stále dokonalejší podmínky.

Tratě, sníh, úprava Především tratě. Zplanýrované, rozšířené, často zbavené přirozené reliéfové pestrosti. Důvodem je nejenom pohodlí, ale i bezpečnost. Přesto leckde a ve špičkových časech rozloha nestačí.

Nespolehlivému přírodnímu sněhu pomáháme technickým. Rozkolísané počasí mnohdy umožňuje zasněžování až začátkem sezóny, kdy je obrovský tlak na otevření sjezdovek. Často se dokonce musí zasněžovat i v hlavní sezóně. Důsledkem může být nedozrálý a předčasně použitý sníh, který za určitých podmínek silně zledovatí.

Na druhé straně se velmi zdokonalily metody úpravy tratí. Rolby s frézou jsou schopné zařídit dokonalý manšestr. Bohužel ale ne vždy, stále a všude, ať už kvůli penězům, nebo lidem.

Takže ani dokonalá technika nemůže zabránit tvrdé trati.

Upravená přehledná trať ovšem postrádá prvky, jež by lyžaře psychologicky brzdily. Je něco jako rovinka na kvalitní německé dálnici.

Jenže tam jsou pruhy, všichni jedou stejným směrem a nikdo na ní nezastavuje. Zde se jezdí cikcak, různě rychle, bez institucionalizovaných pravidel, bez ochranných prvků, zastavuje se, zevluje, rozjíždí. To vše v kypícím provozu. Další příměry a rozdíly si klidně formulujte sami.

Průměrný přepravní výkon lanovky/vleku vzrostl za 40 let několikanásobně. Zásadně se zvýšila i celková přepravní kapacita. Výsledkem je mnohem více lyžařů na svazích, jejichž plocha narostla mnohem méně.

Jsou lidé „bezohlednější“ a „neurvalejší“, jak se říkává? Nezdá se mi. Nemuseli by už pro-

to, že najezdit lze dnes mnohem víc než kdysi, kdy i v Alpách stávaly dvěstěmetrové (neboť spořádané) fronty.

Alkohol: nevím, jestli se při lyžování pije víc nebo míň než kdysi. Určitě je více restaurací a bufetů, takže asi víc. Podle některých je to značný problém.

Ovladatelné, ale nezvladatelnější O současných carvingových lyžích netřeba dlouze mluvit. Vývoj dospěl k lyžím značně krátkým a značně vykrojeným. Jsou skvěle točivé, ale nejsou příliš vhodné pro rychlost. Na hraně ještě celkem ano, ale jinak se stávají danajským darem. Podobně jako lze dnešní auto rozjet na stopadesát a víc, není problémem rozjet dnešní lyže rychlostí, již nezvládneme. A nemusí to být kdovíjak mnoho. Krátká „plácačka“ po plochách moc nevede, zato na hraně se dokáže záludně zakousnout a nepustit.

Lyže jsou sice mnohem ovladatelnější než dříve, ale když je necháme, dokážou být nezvladatelnější.

Nedělejme si ale iluze: kdyby kdysi byly tratě jako dnes, mohla být situace ještě horší.

Lyže jsme v uplynulých letech zásadně obměnili. Co nám zůstalo, jsou svahy se svým sklonem. Mnoho současných sjezdovek vznikalo před desítkami let v dobách jiné jízdy na jiných lyžích. Pro ty dnešní a pro ideální způsob, jak s nimi jezdit, jsou jednoduše příliš prudké. Dříve se brzdilo smykem, dnes se oblouky také vytahují do stran – mnohdy bez ohledu na to, že tak kříží dráhu jiným. Ti na to musejí reagovat, ovšem ne každý to zvládá.

A v carvingovém „rauši“ si dění okolo sebe nehlídá ani mnohý carver.

S trochou nadsázky lze říci, že příliš mnoho lyžařů jezdí buďto na špatných lyžích, nebo na špatných svazích.

Rychlost láká, kursy chybí Průkopníci carvingu měli za to, že lyžaři zcela propadnou radikálnímu zatáčení, při němž je přestane zajímat rychlost a budou žít jen pro kouzlo odstředivé síly a maximálních náklonů.

Chyba lávky. Lyžaře nepřestala fascinovat a lákat rychlost. I když k tomu nemají nejvhodnější vybavení.

Když před lety Walter Kuchler vyslovil svůj roztomilý bonmot, že carving redukuje lyže i učitele na snesitelnou míru, mělo to něco do sebe. Zkrátily se jak lyže, tak i čas potřebný k jejich základnímu ovládnutí. To bohužel vedlo až k extrému, že učitel byl zcela eliminován.

Vlastně i po vzoru snowboardingu, kde metoda naučit se pozorováním, pokusem a omylem v partičce kamarádů je dost běžná. Také ale proto, že systém školních kursů se nejenom u nás částečně rozpadl. Tím ale vznikla nová silná skupina uživatelů tratí, kteří na tom jednak nejsou dobře technicky, jednak jim nikdo nenatloukl do hlavy pár základních zásad. To, co dříve zvládaly především školní kursy. Je to vlastně ještě horší než v autoškole. Čerstvý absolvent ještě jezdit taky moc neumí, ale přinejmenším dostal nějakou základní teorii.

Žádná tragédie, ale…

Co s tím? Jistě, situace není tak zoufalá, jak ji média ráda líčí. O tom, že úrazů v absolutních počtech nepřibývá, jsem psal už loni. Ani srážek není kdovíjak velké množství. Připadá mi až neuvěřitelné, kolik lidí se nakonec prohemží dnem na sjezdovkách bez kolizí. Stav nicméně není ani dobrý. Lyžování na svahu s nevypočitatelnými nejistými lyžaři je skoro za trest. Pořád ve střehu, požitek žádný, i když se vlastně nic zlého nestane. Na svazích se vyskytují lidé, kterým by ještě spíš slušela cvičná louka s učitelem. Mnozí jezdí jasně nad své poměry.

A bůhví, kolik z nich má v sobě nějaký ten grog nebo svařáček.

FOTO: VÖLKL

CARVING

22

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

RACE / SPO RT / FASH IO N

Co lze a nelze Máme přestat upravovat? Když býval špindlerovský Velký hang neupravovaným boulovým svahem, neexistoval ani problém rychlosti, ani přeplněnosti. Ovšem takto zpátky plošně nelze.

Bylo by to jako osadit asfaltky a dálnice kočičími hlavami. Velká střediska mohou nechat část tratí neupravenou, ale v Evropě je standardem úprava.

Regulovat? Jenže lyžař nemá tachometr. Nařídit, že se nelze pohybovat rychleji než ostatní lyžaři? To by situaci ještě zhoršilo, občas je přece nejvhodnější chumlu pomalých ujet. A navíc by to naštvalo a nejspíš i vyštípalo „horních 10 %“ nejlepších, tedy i nejvděčnějších (časté návště vy, sezónnní skipasy) návštěvníků. Takže zase: určitou regulaci lze požadovat jen na vybraných začátečnických terénech.

Delší lyže by řešením taky nebyly. Teoreticky snad trochu ano, ale v současné situaci už asi nelze zpět – podobně jako s tím dlážděním.

Nenásilná informace ale nezaškodí.

Zakázat alkohol? Těžko. Patří jak k restauračnímu byznysu, tak u mnohých do představy o „správné“ dovolené. Budete si odrazovat klientelu v situaci, kdy bojujete o každého zákazníka? V přepravních řádech sankce jsou, jejich realizovatelnost je ale omezená. Přesto nelze vyloučit, že se cestou přes pojišťovny, zase podobně jako u motoristů, tlak touto cestou vyvine. (Případná diskuse o vhodnosti apod. je už jiné téma.)

Co tedy zbývá? Osvěta.

Ne že by se vůbec nedělala. Minulou zimu se klasické desatero FIS dostalo i do nové české normy. To je dobře, ovšem všeobecnou známost nejzákladnějších pravidel to nezvýší.

Neumíme prodat desatero Přesněji: církev svatá to svoje uměla (jak to v praxi s nepokradeš a nesesmilníš dopadá, je jiná věc), ale FIS a lyžařská branže ne.

Jistě, desatero s doprovodnými obrázky visí všude možně. Jenže v diskusi zjistíte, že o nich lyžaři nevědí. Aby ne, malé písmo, cedulky umístěné bokem – číst si je bude nanejvýš

babička čekající u lanovky pod kopcem na vnuka. Když už dokážou provozovatelé nacpat reklamu všudemožně, proč nejsou hlavní zásady třeba na stožárech sedaček? Přímo s logem výrobce, případně sponzora? S hlavou Hermanna Maiera, u nás třeba Šárky Záhrobské? Možností se nabízí řada. Jen chtít.

Stávající desatero vymýšlel nějaký činovník.

Pro účely normy musí být formulované vše a precizně. Ale mám-li do lidí na sněhu nahustit to nejzákladnější, nemůžu na ně vyrukovat s deseti poněkud užvaněnými body, kde jsou vedle sebe pokyny „každodenní“ i „výjimečné“. I ty, jež dá rozum a jsou pokryté i obecnými předpisy a provozními řády (chovat se tak, abych neohrozil ostatní, respektovat značení, nejezdit nezvládnutelně). Schválně: kolikrát jste po nehodě poskytovali nacionále? Já ještě nikdy. Provést výběr a najít zapamatovatelnou sloganovou formu. Tohle ale přece musí vědět každý studentík marketingu.

– nezastavuj a neválej se tam, kde tě není vidět – když najíždíš do tratě nebo se rozjíždíš, koukni se nahoru a dej přednost jedoucím – dolní lyžař nevidí horního, dávat pozor a vyhnout se musí ten horní či předjíždějící Je to zjednodušené a jen nadhozené. Ale z praxe víme, co je nejvíc a pořád třeba. Co je třeba mít v krvi. Asi jako dát přednost z vedlejší, kouknout do zpětného zrcátka, nezastavovat za zatáčkou. I ty paralely k dopravním předpisům by se najít daly.

Jenže to by se slavné desatero nesmělo servírovat jako druhdy povinné školení z marxismuleninismu, nýbrž jako běžná reklama.

Dovolím si tedy uzavřít konstatováním, že vývoj nás dovedl do určité pasti. Mohou za ni dopravní zařízení, tratě a v neposlední řadě materiál – lyže. (A samozřejmě lidé, ale ti se moc nemění.) Proto ji nepřesně, avšak snad srozumitelně označím za carvingovou.

Příště: Lyžování v pasti II – materiál

FREEDOM

FEELING

FUN

LYŽE PODLE

Pro někoho jsou lyže stavovským symbolem: také já patřím k těm, kdo je (nebo na ně) mají. Týká se to značek a lyží s vysokým lyžařským statutem, jejichž vlastnictví patří k dobrému tónu. Příkladem z nedávné doby jsou „maierovky“ Atomic, jimiž se leckterý majitel snažil naznačit, jakým ostrým hochemzávoďákem je. V jiných kruzích zase uspějete s exkluzivními malosériovkami à la Bogner, vysílajícími poselství „nejsem žádná nula a kupuju si drahou kvalitu“.

Vedle toho ale funguje i snaha od davu se odlišit. Takový člověk je nejšťastnější na lyžích, jež jiný nemá.

Pořídit si skutečně na míru a vysloveně individuálně postavenou lyži ale není tak jednoduché, a tak se naprostá většina takových lyžařů spokojí s originálním designem. Včetně těch, jimž nejde o exhibici, nýbrž si chtějí lyži užívat i jako pokoukání, či dokonce umělecké dílko podle svého gusta.

Množství malých výrobců, pro něž je zajímavá designová série už od pár kousků, zákazníkům-individualistům

se ostošest drali do tohoto zatím žírného segmentu trhu. Ruku v ruce s touto diferenciací kráčely nové technologie využívající počítačovou grafiku a jednodušší tisk. Mít lyže s menšinovým designem přestalo být výjimečností. Mainstreamoví výrobci kdysi dělali speciální design jen pro velké zákazníky, např. Intersport, případně pro japonský trh. Aby uživili své kapacity, museli poté požadovaná množství snižovat. Dnes je trh tak pestrý, že nepřekvapí už vůbec nic.

Jedním z průkopníků individuálního designu je malá rakouská firma Edelwiser. Jejich sendvičové lyže s ideovým původem v průkopnickém Snowrideru můžete mít buďto v některém z nabízených designů, v jejich dohodnuté modifikaci nebo čistě podle vlastního návrhu. Firma vám vlastní návrh maximálně usnadňuje, za 84 euro za hodinu práce (pár lyží vyjde na 1–3 hodiny) nabízí i práci vlastního grafika, ale pomocí programů můžete vše zvládnout i sami. Dodací termín 4 až 14 dnů. Za svou filozofii obdržela už několik cen. (www.edelwiser.com) Podobné služby nabízejí i další. Technologii sublimačního tisku již delší dobu využívá novoměstský Sporten, který stojí třeba za výrobou lyží pro mistra freeridu České republiky. Znám dokonce i takový pár lyží Lusti vyrobený (ze známosti) na zakázku jako narozeninový dárek.

Lyže pro mistra ČR ve freeridu z dílny Sporten. Přestože je to plnohodnotná freeridovka, předpokládáme, že své místo najde spíše ve vitríně než na prašanových svazích – přeci jen její hodnota symbolická bude větší než jen ta funkční.

Rozhodnutí ale samozřejmě zůstane na jejím majiteli, Davidu Knyblovi, který si unikátní lyže vybojoval na českém mistrovství ve freeridu (viz obrázek nahoře).

přeje. V 70. a 80. letech bylo něco takového nemyslitelné: světu vládla velkovýroba, malí výrobci zanikli, modelů lyží bylo méně a neexistovala alternativní kultura freeskiingu. Zejména u nás za železnou oponou mělo 99 % lyžařů jen to, co se zde vyrábělo nebo sem dováželo. Dynastary, K2 nebo Spaldingy se okukovaly snad víc než dneska prašanovky na Monínci.

Dnes ale lze lyži individualizovat nejen pro stránce designu. Forma pro silně omezený počet sendvičovek je namáhána mnohem méně než kazety v produkci velkosériové a lze ji postavit už asi za 2 500 euro. Někteří výrobci tak umožňují domluvit se i na zcela individuálně stanovených parametrech lyže včetně rozměrů a flexe.

V praxi se ale vyplatí využít některý z vyzkoušených „šejpů“ neboli tvarů a doladit jenom tvrdost. Jinak by lyže byla vlastně nevyzkoušeným prototypem.

Nepřekvapí vůbec nic

Koženě řečeno je individuální design účinnou možností, jak u uživatele dosáhnout vysokého stupně

Carving přinesl jak mnohem větší pestrost lyží, tak návrat drobných výrobců.

Nejnověji pak rozkvět freestylu podnítil k produkci lyží další nadšence, kteří

Výhodné i nevýhodné

N ĚT E

Máte grafické ambice? Chtěli byste lyžovat na lyži s jedinečným, vámi navrženým designem?

Ba co víc, chtěli byste, aby se lyže s vaším designem staly trhákem trhu? Máte možnost!

SIG N

TEXT: IVAN SOSNA

RH

DE

vyniknout Odlišit se, nebo se nelišit? Dáma ve společnosti chce ebuje nenápadoriginálním modelem, naopak lupič na útěku potř e. ně splynout s davem. Také lyžaři mají různé motivac

E NAV JT

GUSTA

VY H R A

CARVING

MIX

A

24

NOVOMĚSTSKÝ SPORTEN A ČASOPIS SNOW VYHLAŠUJÍ SOUTĚŽ O NEJPOVEDENĚJŠÍ DESIGN FREESTYLOVÝCH LYŽÍ SPORTEN CULT.

Nejlepší návrh, který vybere porota odborníků sestavená pořadateli, se dočká sériové výroby a jeho majitel získá lyže s vlastním designem zdarma. Další tři si pak budou moci koupit lyže se svým vlastním návrhem se slevou 40 % z běžné ceny! Uzávěrka soutěže je 15. 11., vyhlášení pak 1. 12. 2009.

JAK SE DO SOUTĚŽE ZAPOJIT? Grafika musí být vytvořena vektorově v některém ze standardních grafických programů (Adobe Illustrator, Corel…). Na lyži musí být informace o délce lyže a profilu (118-84-107) a rádiusu 19,1 m, návrh musí obsahovat logo výrobce a označení modelu (Cult), nesmí být symetrický a nesmějí být použity metalické barvy. Přesná pravidla včetně přihlašovacího formuláře naleznete na www.sporten.cz.

emocionální identifikace s produktem. Potěší tak nejenom lyžaře, ale i výrobce. Ne však každého. Design made by Josef Novák zlikviduje či silně potlačí výrobcovo logo. Po kopci tak jezdí lyže sice nápaditá a krásná, své značce ale nedělá žádnou reklamu. Lyže jako takové přitom patří k nejagresivnějším nosičům výrobcova jména: písmo mívají i přes celou šířku, v délce i několika desítek centimetrů a přinejmenším logo nosí oboustranně. Zcela jistě ale lze dosáhnout i kompromisu. A jak ukázala deset let stará zkušenost s lyžemi Nordica první generace, nezvykle strohé jednobarevné lyže se velmi líbily a takřka titěrné nápisy svou nenápadností provokovaly zvědavost.

Individuálně ztvárněné kvalitní sendvičovky si také budeme více vážit a budeme se jí zbavovat po delší době než lyže „průmyslové“. Ani to není pro výrobce právě výhodný přístup.

Ti malí ale takto myslet nemusejí. Počítají v desítkách a stovkách, ovšem párů, ne tisíců párů jako ti velcí. A věrný nadšenec na lyžích současně „jejich“ i „svých“ je pro ně dostatečně důležitý.

Pestrost budiž pochválena.

I lyže může být médiem s víceméně uměleckým, reklamním – každopádně osobním – sdělením…

speed your pulse

model RAPTOR

ski & snowboard collection

09/10 www.sporten.cz

CARVING

26

MIX

KONEC VELIKÁŠSTVÍ? na závodní Dalo se to čekat. Ba co víc: přijít to muselo. Náklady i celé branže. lyžařský sport zkrátka a dobře převýšily možnost Lyžování jako fenomén neroste.

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: OLIVER GAST/RED BULL

Lyžařské výzbroje se dlouhodobě prodává zhruba stále stejné množství a nejnověji dokonce došlo ke značnému poklesu. Klesá sledovanost závodů v televizi a tím i příjmy z reklam a za prodej práv. Řadu sponzorů tvrdě zasáhla recese. Navzdory tomu se ale výdaje potřebné k chodu celého cirkusu nesnižují.

Odhaduje se, že závodní alpské lyžování stojí lyžařské firmy ročně 80 až 100 milionů euro. V situaci, kdy jsou prakticky všechny v minusu či přinejlepším na nule, je to částka neúměrná. Tato skutečnost dopadla i na největší světové hvězdy, a to bez milosti v přípravě na olympijskou sezónu.

Rossignol škrtal Snad nejhůře postižená skupina Rossignol sáhla po bezprecedentním seškrtání fixních odměn závodníků na polovinu. Nijak překvapivě: nikdy jsem nepochopil, že američtí majitelé z Quiksilveru, tedy lidé bez vztahu k lyžařskému závodění, byli ochotní táhnout 200 závodníků. Naprostá většina smluvních jezdců se skřípěním zubů podepsala, když firma přidala slib vyplatit půlku peněz, které si vyjeli v podobě prémií v sezóně minulé. Někteří ale využili možnosti odejít: Manfred Möllg se vrátil k Fischeru, Massimiliano Blardone k Salomonu. Největší bombou poloviny léta byly námluvy Lindsey Vonn s Headem. Podobně jako u Millera a Maiera se s penězi mimo rozpočet závodního oddělení do jednání vložil sám faktický vlastník Headu Johann Eliasch.

Jak jsme už referovali, dlouhodobě ztrátové (nejnověji 58 milionů euro) skupiny Rossignol se Quiksilver po pouhých třech letech loni zbavil za směšných 40 milionů euro. A následovalo jak tvrdé propouštění (skoro 500 zaměstnanců), tak i zmíněné škrty na sport. Při nich se také sloučila závodní oddělení Rossignolu a Dynastaru a dále pokročila praxe, kdy se některé závodní modely opatřují fólií buďto

Největší bombou poloviny léta byly námluvy Lindsey Vonn s Headem

jedné nebo druhé značky. Tedy to, co úspěšně praktikuje i Atomic se Salomonem. A je to vlastně i obdoba dávno zavedené praxe identických závodních bot Lange a Rossignol či ještě starší shody všech vázání Look (nyní Dynastar) a Rossignol.

Do budoucna si dokážu si představit i další podobné racionalizace. Jestliže závodní modely Blizzard a Nordica, tedy značek skupiny Tecnica, vznikají v továrně Blizzardu v Mittersillu, byť na samostatných linkách, proč by nemohly být totožné? A dále: má vůbec ve stávající situaci smysl, aby Amer v závodním sportu živil a propagoval jak Atomic, tak i Salomon?

Podobně Rossignol a Dynastar? I když sloučí závodní oddělení, pořád se propagují dvě značky a tříští jejich výsledky. Jméno? Žádná nostalgie neplatila u Kästlí či Dynamicu. Proč by měla nyní?

Ještě poznámka k Rossignolu. Psát o „postižení“ není vhodné. Jak se vůbec mohlo stát, že podle zpráv z branže mu loni zůstalo neuvěřitelné množství 300 000 párů neprodaných lyží – to vše v době, kdy se běžně nevyrábí odhadem na sklad, nýbrž jen podle objednávek. Kdo a jak tam rozhodoval? Nelze si přitom nevzpomenout na určité jevy vedoucí k současné hospodářské recesi (či krizi, vyberte si).

I trénování je drahé Neslýchané je, že ke změnám značek dochází před olympiádou. Obvyklé jsou dvouleté smlouvy a velké hejbání škatulat právě až po olympiádě.

Dalším dopadem šetření jsou problémy s úhradou letní přípravy. Firmy odmítají platit zvýšené náklady

na servismany cestující po soustředěních a svazy se brání, že na ně prostředky také nemají. Podle dostupných informací tak museli sáhnout do kapes sami závodníci, resp. jejich osobní sponzoři. A dokonce se muselo kompromisně vyřešit i placení nadváhy, kterou dříve velkorysé letecké společnosti začaly tvrdě zpoplatňovat. Nervozita panovala i proto, že letní soustředění byla s předstihem objednaná.

I tak se všichni obávají toho, jak přeplněné Saas Fee a Zermatt budou a kolik trénování bude stát. Švýcaři přitlačili na ceny a za pronájem svahu se začíná tvrdě platit. A nejenom tam: v hale ve Wittenburgu stojí pronájem „nudle“ pro maximálně 30 tyčí 400 euro za jeden trénink. Skipasy k tomu.

Pro budoucnost závodního sportu to není dobrý výhled. Vydělávat bude ještě méně jezdců, zato jich více bude muset za materiál platit. Sponzoři, pokud zůstanou, budou obracet každou korunu. A dopad na děti a mládež bude ještě mnohem horší.

Výhoda pro chudé?

I když trochu zavání černým humorem, hezký pozitivní přístup k situaci mi na jaře předvedl Tomáš Bank, Ondřejův bratr a trenér. „My jsme zvyklí peníze nemít a dokážeme si s tím poradit. Ale ti doteď bohatí z toho budou vyplesklí. A to bude naše výhoda!“ Třeba se dočkáme i dalšího kladu. Už roky píšeme a opakujeme, jak nesmyslně přebujelé kolekce lyží i bot jsou. Kdy, když ne teď, kdy firmy, drsně řečeno s klasikem „rejou držkou ve sněhu“, mají maximální motivaci s tímto neúnosným velikášstvím skoncovat? Tím, že nedají pár milionů pár desítkám závodníků, si trošku pomohou.

Ale zásadní úspory je třeba hledat jinde.

Teď si možná řeknete, že pisálkovi se to u počítače kritizuje a že je snadné být bez zodpovědnosti za chytrého. A máte v tom i pravdu. Jenže ono nejde jen o efektně znějící slova. Když v 90. letech zachraňovali tehdy rozmáchlou Tyrolii (lyže, boty, vázání), zlikvidovali lyže i boty a několik desítek modelů vázání seškrtali na rozumné minimum. Zafungovalo to.

Když má dnes jedna značka několik desítek modelů lyží, co se nabízí?

Více o tom ale v samostatném článku.

Za prvním sněhem první třídou.

MojeSvycarsko.com Pro vaše cesty do Švýcarska využijte nabídky Švýcarského dopravního systému, který spojuje dopravu železniční, autobusovou a lodní a zahrnuje navíc městskou dopravu ve 38 městech i panoramatické trasy. Dopraví Vás spolehlivě a příjemně až do cíle Vaší cesty.

4- a 8denní Swiss Pass pro jednotlivce nebo Swiss Saver Pass pro 2–5 osob v I. třídě za cenu II. třídy!

Platnost nabídky 1. 10.–15. 12. 2009

Informace na: zeleznice@cedok.cz Tel. 224 197 619, 224 197 264 Oddělení železniční přepravy CK Čedok Na příkopě 18, Praha 1 Po–Pá 9.00–18.00

CARVING

28

MIX Nemohlo to být logicky nic jiného než ješitnost archeologů, kteří přišli na základě objevení prehistorických kreseb s teorií, že zajíček si vypůjčil lyže od člověka. Jen trochu mentálně zdravý člověk se nad podobnou logickou konstrukcí musí pousmát. Žádné půjčovny tehdy neexistovaly. A proč by člověk svévolně oblékal zajíce do svých lyží?

Slyšeli jste snad někdy tvrdit potápěče, že ryby a vodní ptáci okoukali Rubrika Navostro má za úkol pobavit, nikoli informovat. Nemá doporučující charakter, proto redakce nepřijímá odpoploutve právě od potápěčů? vědnost za případné následky. Každý jev na světě – i my sami – se zhodnocuje tím, když způsobí úsměv na rtech druhých.

Nové nálezy dalších jeskynních maleb s lyžařkou tématikou osvětlují účelové logické konstrukce světlem, které Každý, kdo se trochu zajímá o lyžováprosvítí stupidní teorie ní, ví, že lyže vymysleli prastaří lovci, i těch nejzatvrzelejších hlasatelů hloupých které hlad donutil najít efektivní způsob pohybu na sněhu, aby dohnali zvěř. Každý, kdo to ví, se ale mýlí.

LYŽE

nepravd. A je konečně načase si přiznat, že lyže nevymyslel člověk, nýbrž příroda sama.

Slavný zajíček tedy není animální výjev z života lidského, nýbrž prostý záznam skutečnosti. Zdá se, že jeskynní člověk, který patrně doputoval až do severských končin, na něž nebyl stavěn, hodně trpěl tím, že malého zajíčka na lyžích nemohl dostihnout, ulovit a pozřít. Tak jej alespoň kreslil, jak mu radil pravěký psychoterapeut.

Nicméně nově objevené kresby dokazují, že lyžemi příroda obdařila i člověka samotného. První obrázek člověka s lyžemi přináší právě toto SNOW. Stačí vám to coby důkaz?

(Ps)

nevymyslel člověk

vynález, je pouze nález. Opis mechanismu, který v přírodě dávno a dávno funguje.

Jistěže člověk ve své ješitnosti preferuje výklad, že právě on je tím, kdo stojí za zrodem životního principu a vůbec všeho hodnotného. Ostatně člověk se mýlí od chvíle, kdy byl stvořen, a mýlka je základní součástí Nově objevené jeskynní kresby jasně ukazují, že zajíci lidské podstaty.

Na základě nejnovějších výzkumů Michiganské SNOW univerzity vyšlo najevo, co každý uznalý dávno tušil – že vše je jinak. Každý antropolog totiž ví, že člověk ve své historii nevymyslel nic. Vše, co se považuje za

lyže používali běžně, dokonce s nimi i pózovali!

Největší peckou posledních výzkumů je objevení důkazu, že příroda nadělila lyže i lidem. Tento lidský druh obýval střed Evropy právě na vrcholu doby ledové.

LYŽAŘI LYŽAŘŮM

TOTAL SPORT OSTRAVA

KOMERČNÍ PREZENTACE

Třista metrů čtverečných plných špičkového lyžařského vybavení. To je nová prodejna Total Sport v Ostravě. Vyrostla na zelené louce a v České republice je v mnoha směrech zcela ojedinělá. Čím? Vyrostla za 7 týdnů. Je v ní unikátní 3 D tvarovačka vložek do lyžáků s vakuovou pecí, která promění lyžařské boty ve věrný otisk Vašich chodidel.

Kompletní servis lyží Montana. Nabídka lyžařského oblečení prestižních značek KJUS, Spyder či Colmar. „Lyžařům chceme nabídnout osobní přístup, aby mohli využít nejmodernější technologie, které jsem pro ně osobně vybral,“ říká majitel obchodu, Roman Pink.

Personál Total Sportu absolvuje pravidelně odborná školení a účastní se předsezónních továrních testování. Zde získává nejnovější poznatky o technologiích, materiálech a trendech.

„Všichni jsme aktivními lyžaři a to, co prodáváme, máme vyzkoušené na vlastní kůži“, vysvětluje Roman Pink, který tráví většinu času přímo na prodejně a osobně je tak zárukou, že si lyžování budete moci opravdu užít v maximálním komfortu.

www.total-sport.cz

BUDE LÉPE,

NEBO HŮŘE? Nepotřebujete žádná oficiální čísla, abyste viděli, že lyžařů ve Špindlerově Mlýně ubývá. Počátkem ledna už nenatrefíte na tolik Rusů jako ještě nedávno.

Nekoná se ani hromadný nájezd saských sousedů o jejich prázdninách. Ti, kdo v půlce února 2009 věřili, že vše zachrání dva týdny Holanďanů, zaplakali. A co nenaplnil únor, zbytek zimy už nedožene. Nezaplněná parkoviště, pár holandských autokarů tam, kde se dříve mačkaly jeden na druhý. A nad tím vším okřídlená věta: kdyby nebyli Poláci, jsme v…

Jako lyžaři se můžeme jenom radovat. Alpy to zatím zdaleka nejsou: našich pár kilometrů tratí spolehlivě zaplní a přeplní i stav, kdy je polovina lůžek prázdných.

Ale přece jenom se dýchalo o trošku lépe. Ráno šlo užít slušnou hodinku, na lanovkách s výjimkou dvou hlavních se čekalo jen málokdy, bylo kde zaparkovat.

Dnů, kdy projet městem nebo odpoledne do Vrchlabí se podobalo pražské Jižní spojce, bylo snesitelně málo.

Měl jsem pocit, že nad úbytkem vyloženě nehořekoval ani Skiareál. Zato poskytovatelé služeb měli sakra o čem přemýšlet. O tom, jak splatí úvěry, jak nalákat hosty, jak přežít léto, jak si vydělat na modernizaci, novou střechu, případně nové auto…

Tento už loni naznačený trend se letos jasně potvrdil. Publikovaná čísla nárůstu našich lyžařů v Alpách i jakýsi hlas lidu to dosvědčují. Našim horám definitivně nastává boj o zákazníka. O to víc, že nikdo neví, jak se bude vyvíjet hospodářská situace a jak na vývoj lidé zareagují. Rezignují na dražší Alpy a vezmou zavděk levnější domácí alternativou? Nebo naopak usoudí, že poměr cena/služba je v cizině lepší? Nebo snad zůstanou sedět doma?

Možná se tedy my lyžaři konečně dočkáme situace, kdy si nás páni podnikatelé budou předcházet. Ne že by to mnozí nedělali už dnes. Uživit penzion nebo hotýlek už dneska dá dost starání. Majitelé ještě mnohdy nemají tu správnou mentalitu a odpovídající přístup v krvi, zaměstnanci ještě méně, ale přece jenom se časy pomalu mění. Přervanou tradici sice přeskočit nelze, ale právě tvrdá realita by mohla žádoucí změny urychlit. (is)

KRÁSNÝ KONEC

KARIÉRY

Sportovec může končit různě. S medailemi na vrcholu, ale také vynuceně po zranění. Někteří bohužel i nehodou včetně smrtelné.

Konce jsou plánované i neplánované. O těch druhých obvykle mluvíme jako o nešťastných. Ne vždy

to ale musí být pravda. Nemyslím, že nešťastná by byla „stará dáma“ alpského lyžování, Rakušanka Renate Götschl. V srpnu krátce po 34. narozeninách oznámila, že končí – protože je těhotná.

V tomto věku už je přece za takový přírodní dar každý vděčný. Jistě by bylo stylové skončit olympiádou, ovšem mít už na jaře miminko musí být pro normální ženu lepší.

Také za situace, kdy Renate už mladým dravkyním zjevně nestačila. Pořád sice ještě byla hrozbou a nikdo by se nedivil, kdyby sjezd nebo super-G vyhrála, ale její poslední vítězství je ze sezóny 2006/2007.

Její až 23. příčka v posledním SP (9. sjezd, 13. super -G) byla druhým nejhorším pořadím v celé kariéře.

Ta ovšem stála za to. V roce 1991, kdy se teprve narodila nejmladší velká hvězda Lara Gut, už začala

jezdit FIS závody. Vrcholové období pak obsáhlo skoro neuvěřitelných 17 sezon, takže vlastně polovinu svého života jezdila Světový pohár. A jak: hned svůj první závod na jaře 1993 vyhrála! Paradoxně slalom.

Do historie se ale zapsala jako sjezdařka: vítězka 24 závodů SP, pěti malých globů, 3x mistryně světa.

Spolu se 17 vítěznými super-G, čtyřmi kombinacemi a oním slalomem to vydalo na 46 vítězství ve SP – více má jen legendární Annemarie Moser-Pröll (62) a Vreni Schneider (55). V roce 2000 získala i velký globus po úžasné sezoně s prvenstvím ve sjezdu, super-G i kombinaci, kdy byla do 15 i ve slalomu.

Jedině olympijské zlato jí nevyšlo.

Přejeme, aby jí další fáze života vyšla podobně jako kariéra sportovní. (is)

MIX

CARVING

30

STROJOVÝ

CARVING

Nevím jak vy, ale já mám vždy na jaře rozporuplné pocity. Na jednu stranu mám lyžování plné zuby, ale ět. Se začátna druhou stranu mi sníh začíná čím dál více chyb ími dny na kem prázdnin už mě svrbí stehna a vím, že s prvn pálení. sněhu se tento pocit změní v pořádně nepříjemné TEXT A FOTO: LUBOŠ SUŠILA

Chce to postavit se na lyže!

A tak se chápu příležitosti a vyrážím do Štěpánské ulice v Praze vyzkoušet nový lyžařský a snowboardový trenažér SkyTec v tamním Carving Centru. Předtím jsem o tomto zařízení věděl jen něco málo z webu Carving Centra a dvou rozporuplných recenzí v diskuzi na SNOW.CZ. Jak vlastně trenažér funguje – jde o první exemplář v EU! – a stojí jeho návštěva vůbec za to?

První dojmy V první řadě překvapí mohutnost nebo spíš rozměry stroje, který má na šířku 5,5 m. Z vrchu vypadá trochu jako na šířku postavený pás na běhání. Pro uživatele jsou ale hlavní částí „lyže“ s normálním (rentalovým) vázáním, které se na kolejnicích pohybují do stran, mohou se naklápět (na hrany) a v určitém rozsahu lze předsouvat jednu nohu před druhou.

Po nacvaknutí do vázání je pocit trochu nezvyklý, stojíte jako na lyžích, jejichž „rozchod“ je nastavitelný, ale v průběhu cvičení neměnný – což trochu připomíná situaci na snowboardu.

Další, na co je třeba si zvyknout, je absence dopředného pohybu, který, jak zjišťuji, hraje v komplexu podnětů a lyžařových reakcí na ně dost podstatnou roli. Zvyká se však poměrně snadno. Po pár cvičných obloucích zkouším lyže na hranu postavit čím dál razantněji a musím říct, že mozek stroje funguje bezvadně. Reaguje na pohyby lyží, vrací vaši práci podobně jako síly působící v oblouku na sjezdovce, a umožňuje tak velmi dobře napodobit pohyby při lyžování.

by zkušený trenér našel určitě mnohem víc – právě proto bude od října v Carving Centru k dispozici lyžařský instruktor. Pokud byste se sami se sebou (v zrcadle) začali nudit, lze si vybrat z několika módů (hluboký sníh, led, boule a podobně) nebo si můžete projet trať promítanou na plátno a poměřit čas s ostatními trénujícími. Pro mě osobně jsou tato zpestření postradatelná, ale proti gustu…

Sníh vám tato mašina nenahradí, ani neuvažuju, že bych ji v létě vyměnil za trénink na horském kole (z kopce je to stejná zábava jako na lyžích a do kopce to má taky své opodstatnění;-), ale to od trenažéru snad nikdo nečeká. Pochyby bych měl u využití pro výuku lyžařských začátečníků, jízda na lyžích se přece jen od cvičení na trenažéru v některých věcech liší. Přesto je to ale určitě nejbližší napodobenina lyžování, jakou jsem měl kdy možnost vyzkoušet.

Sám pohledem z venku Velmi přínosný je podle mě fakt, že se člověk může na své lyžování podívat tak trochu jiným pohledem a nepotřebuje k tomu nutně videokameru s obsluhou, ba ani sníh nebo svah.

Navíc každý může i uprostřed léta dát zabrat svalovým partiím, které jinak půl roku zahálí.

Půlhodina opravdu stačí.

Sečteno a podtrženo, SkyTec je smysluplným doplňkem lyžařského tréninku, zvláště třeba v období před začátkem sezóny, kdy pomůže poladit jak fyzičku, tak i techniku jízdy.

Pokud se rozhodnete Carving Centrum navštívit, dostanete první cvičení zadarmo (standardní nabídka Centra pro nové návštěvníky), čtenáři časopisu SNOW pak mají kromě toho možnost využít i dalšího „skipasu zdarma“ – jednoho volného vstupu navíc. To už by mohlo být dost na to, abyste sami zjistili, jestli je tato forma přípravy ta pravá i pro vás. info: www.carving-centrum.cz

Výhody a nevýhody Jako simulátor má oproti zasněženému kopci řadu omezení, ale také určité výhody. Například to, že některé pohyby můžete „izolovat“ a lépe se zaměřit na jejich nácvik. Navíc před sebou máte velké zrcadlo, ve kterém se vidíte, což vám dává možnost pilovat konkrétní momenty a zafixovat si je nebo vypozorovat asymetrii v pohybech levé a pravé strany. Ze začátku jsem také hůře nesl fakt, že jsou lyže pevně spojeny se zemí, ale po chvíli mi došlo, že chyba bude pravděpodobně ve mně – zkrátka jsem zjistil, že jedna vnitřní noha mi jede trochu jinak než druhá. A takových podnětů

SKIPAS ZDARMA

DO CARVING CENTRA VE ŠTĚPÁNSKÉ ULICI (PRAHA 1) NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

ZDARMA

1 VSTUP

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 10. 2009–31. 3. 2010

QLMUNSJQC hmnu`shmf enq xntq r`edsx

Ċ ñØÙé[åàã âæäçãÜëåoäì ñØêðç[åo ëgãØ Ü Ċ Úßé[åàã ç ÜÛ äÜÚßØåàÚâ ä çæéØågåoä ßãØíð Ø âédåo ç[ëÜ Ċ ñâé[ëàã dØê çæë ÜÙå â åØãÜñÜåo ñØêðçØåfßæ Ü oë Ċ çéæÛãæì àã dØê£ çæ âëÜé áÜ ñØêðçØå í ãØíàåg êÚßæçå ç

Ãäëe ÙÚâä ØÚãéçêâ Ö å ßbäëãÖ ÈãäìåêáèÚ ¹Øëæßð ÊåæîçìãêÜ êà ä ÜëÜ íðñâæì Üë åÜÙæ ñØç ádàë í çéæÛÜáåg ¹æØëçØé⣠Êæâæãæíêâ[ ª¬°¦ ¨«­£ ¨¯­ §§ ÇéØßØ ¯ ą ììì£×äÖéåÖçà£Øï

ËÜÚßåàÚâ[ êçÜÚàăâØÚÜ Ãàëé[ ܱ ¨¬£ ª¬£ «¬ 㣠íÜãàâæêëà ñ[Ûæífßæ êðêëfäì± Ä£ ã í[ßر ©£° ÂÞ ¢¦¤ ¬§ Þ ídÜëåg å[çãåg£ æÚßéØåØ ßãØíð Ø ßéìÛåoâì£ ØàéÙØÞ åܤ ñäÜå ìáÜ íåàë åo ì àëå çéæêëæé ÙØëæßì£ dÜãåo âØçêØ åØ ñàç åØ ãæçØëì Ø êæåÛì£ êðêëfä ÚßðÚÜåo ãð o Ø êåæîÙæØéÛì£ ìÚßðÚÜåo ÚÜçoåì£ âæäçéÜêåo çæçéìßð ÆéàÜåëØdåo ÚÜåر ¨° ­°§ Âd ñ[Ûæí êðêëfä ÃàÝÜ ¹ØÞ ©§ °°§ Âd ñ[Ûæí êðêëfä ¢ âæäæéب¬ ã ©¨ ­°§ Âd ñ[Ûæí êðêëfä ¢ âæäæéØ ª§ ã ©© §°§ Âd ñ[Ûæí êðêëfä ¢ âæäæéØ «¬ ã ÃàÝܹØÞ çæì oí[ â åØçãågåo ØàéÙØÞì ñ[êæÙåoâ êÜ êëãØdÜå ä íñÛìÚßÜä ª§§ ÙØé ¥ Ñ[êæÙåoâ ãñÜ æçgëæíåg çãåàë Ø áÜ äæ åf áÜá ãÜëÜÚâð ç ÜçéØíæíØë çæÛãÜ çéØíàÛÜã À¸Ë¸ áØâæ êæìd[êë ÙØëæßì ÃàÝܹØÞ åÜÙæ í æéàÞàå[ãåoä æÙØãì¥

ÁÜñÛÜÚ± ÉæÙàå ÂØãÜëØ£ Ýæëæ± ÇÜëé ÊæÚßØ ą ÊÅÆÎ¥ºÑ

ìáÜ ÈãäìåêáèÚ ÁÞÛÚ ·ÖÜ áÜ ãØíàåæí ÙØëæߣ âëÜé ñåØdåg ñíð £ ØÙð± ØåÚà åØ ç Ü àëo í ç oçØÛg ãØíàåæíf åÜßæÛð¥ ÁÜ åØíé Üå ëØâ

ËÖçÞä èîèédâ Åæíg áÜ çéæ êÜñ|åì ©§§°¦¨§ ÊåæîçìãêÜ ÃàÝÜ ¹ØÞ âæåêëéìæí[å áØâæ êðêëfä ê íØéàØÙàãåo ãàëé[ o¥ Í ñ[êØÛg áÛÜ æ êðêëfä ª í ¨ ą åØ áÜÛÜå ñ[Ûæí êðêëfä ä ÜëÜ ç àçåæìë ¨¬ã£ ª§ã Ø «¬ã ÙØëæߣ Úæ í éØñåg éæñ à ìáÜ äæ åæêëà çæì àëo êðêëfäì ÃàÝÜ ¹ØÞ

ÊåæîçìãêÜ ÃàÝÜ ¹ØÞ ñí o ØåÚà åØ ç Ü àëo£ åàÚäfåg í ç oçØÛg ãØíàåæíf åÜßæÛð åÜñØéìdìáÜ ÙÜñçÜdo¥ Í [Ûåfä ç oçØÛg åÜéàêâìáëÜ çéæëæ£ Ü ä[ëÜ ÊåæîçìãêÜ ÃàÝÜ ¹ØÞ åÜÙæ áØâæìâæãàí áàåæì ãØíàåæíæì í ÙØíì

Çéæ àåÝæéäØÚÜ æ ÛØã oÚß çéæÛìâëæí Úß åæíàåâ[Úß åØí ëàíëÜ

ÏÏϦËÆÇÏÈÍÄ˽¦»Ò

̽Ħ² ¯¯® ª±¯ ¯­¯¤ ËÆÇÏÈÍÄ˽¸ËÆÇϦ»Ò

#*' % . *

#* + & $ , # % $ ) ' & # # * ( $ ) ) * # )' ' , % - )' #* # #* % '

% -) '

#!$ '"/ " / )1 !# 3 +2/

& )+ 2 " !# + +2/

/ %#,1/4 "0 &#%' ! "' # +2 4& . #'+ # 5 "/ & ) $%# 5' "-4

($ '"6"/ & )+ #& "( ' $%#&/! '('# % !( $4 #2' 1/ # "-) # , %! "# ""/ & $ & # %% #) , %! $#1'#)". ". , %! !#"'-2 )-,-"/ , %! $%)"/ & %) & +2/ , %! # #%". #" " $#% "&')/

) ( 0 $ !!! $ $ $ # $

, & - % $ " - )' ' ) $ ' # $%# ,- , 3 # )%#$& 0 &)6'#)0 , !"/ &'4 & # % "#!#) "0 5 & 0 , % " 5"/ &'#)"/ " -4/ " 5 & .! '% ( (" -'"/ )+ -) 5 ,# 7( / / 1 $4 &' )+ # '+$( )+ ) "/ +2 4& . # &'4 & $4 "- ($( ,- , ( " *** , !" , , + , ,/& -)-' & )+ " &#%' ! "' ) " 1 1/ "' %" '#)0 # # *** )" +, , $#(, ( "-& " ' " / ( &'- # / "6 1/ % &'+ % % !$3 ) $& 0 &'4 & /

MIX

JAKOU MÁ ŠANCI?

Petr Záhrobský se stále více zaměřuje na klouzavé disciplíny

FOTO: HEAD

CARVING

32

Snow Překvapivou informaci, že už od jara 2009 Petr Záhrobský starší není trenérem své dcery Šárky, jistě s nadcházející sezónou média bohatě properou. Chci se proto zastavit u zbývajícího člena Ski Teamu Krkonoš – Petra mladšího. Ten by měl na nastalé situaci – ať už jsou její důvody jakékoliv – vydělat nejvíce.

Přinejmenším deset let byl vlastně tím, kdo se přizpůsoboval úspěšnější Šárce a jejím potřebám. Sice dokázal vést svou reprezentační kariéru a vyjet pár slušných výsledků včetně šesti titulů mistra republiky, ale rodinný tým pracoval hlavně pro Šárku. Svým způsobem i Petr jako o pět let starší brácha, tréninkový partner jak na suchu, tak zejména zpočátku i na sněhu. Šárka se tak neustále měla na koho dotahovat. A na Petrovi získával otec své první trenérské zkušenosti a „zaučil se“ na něm.

Poté, co minulou sezónu Petr získal své dosud nejlepší lyže, vylepšil si výkonnost v klouzavých disciplínách, v nichž je u nás zdaleka nejlepší. Je 58. na světě ve sjezdu a 31. v super-G. V něm vyhrál i dost ceněný Evropský pohár a vyjel své první „svěťákové“ body.

A právě na tyto dvě disciplíny se nadále chce specializovat. Pravděpodobně tak sbírku svých čtyř titulů mistra republiky v obřím slalomu

už nerozšíří, ovšem jeho ambice nyní sahají jinam. Tím spíš, že super-G je doma popelkou (za 17 let od roku 1993 se jel jen devětkrát, osmkrát jej překazilo počasí nebo nekvalitní jarní sníh) a sjezdy se nejezdí vůbec.

Petr má v devětadvaceti letech asi poslední šanci zkusit dosáhnout na vrchol svých možností, co nejméně brzděný improvizacemi.

V nelehké době, kdy problém se sponzory má snad každý lyžař, se musely sestavit a zabezpečit dva týmy, jeden pro Šárku a druhý pro Petra. Sice můžeme těžko čekat, že se v mnohem tvrdší sjezdařině mužské nyní velmi výrazně prosadí (jak rád bych se mýlil a za pár let si na hlavu sypal popel), ale po všech těch letech, kdy lyžování poctivě odevzdával skutečně mnoho, si oba Petrové zaslouží pocit, že udělali opravdu maximum.

Diskuze okolo Záhrobských se ale stejně vždy stočí k současné druhé slalomářce Světového poháru. Bude pikantní sledovat, jak si povede bez otce, za jehož loutku byla roky – zejména ke konci už zcela mylně – mnohými považována. Bývalý asistent Machytka by mohl být zárukou kontinuity, jak vše stmelí důležitá osoba bývalého kondičního a nového šéftrenéra Stracha, se teprve uvidí. (is)

ČERNÁ OVCE

MÁ FUNKCI

Když si letos v létě komise závodníků FIS zvolila svým předsedou Kiliana Albrechta, především rakouským funkcionářům mohlo být všelijak.

Tento bývalý rakouský závodník totiž před pár lety svedl se svým svazem tuhý boj o možnost startu za jiný stát. Nakonec se mu podařilo získat bulharskou licenci a stal se tak od dob Petara Popangelova prvým mezinárodně úspěšným jezdcem této lyžařsky méně známé země. I tato kauza byla jedním z důvodů zpřísnění podobných „přestupů“. Nyní by tedy Kilian, jenž jistě na rakouské bafuňáře jako jejich bývalá černá ovce nevzpomíná právě s láskou, měl hájit zájmy závodníků při jednáních s pořadateli závodů.

Komise závodníků, formálně vážený partner, měla zatím jen omezenou váhu. Kilian to chce změnit. Uvidíme, jestli se mu coby „odboráři“ bude dařit alespoň tak jako na lyžích. (is)

www.ski-golf.cz specialista na lyžování a golf

5

K

33

VELIKOST Kvalitní výživa, lepší zdravotní péče a další vlivy fungují. Lidé jsou stále větší, to je známý fakt.

Dívky, jež kdysi už platily za „žirafy“, jsou dnes na dolní hranici použitelnosti v roli modelky.

Dříve mívalo děvče ze 180 cm mindrák, dneska je to přednost a výhoda. I ve sportech, kde na výšce nejvíce záleží, basketu a volejbalu, bývali Maria Riesch těží ze své výšky 181 cm malí mrštní rozehrávači a nahrávači mozkem týmu. Dneska už by mohli nanejvýš dělat maséra nebo kustoda. Profesionální box v těžké váze „delší“, tím lépe mohou lyže objíždět slalomové opanovaly zvětšeniny běžného člověka. tyče s co nejmenším putováním trupu mimo Zjištění, že sportovec coby „stroj“ s delšími ideální linii po spádnici dolů. Vyšší a těžší lyžař pákami je ve výhodě, zasahuje další a další distaké atakuje tyče výše a větší silou, což mu dává cipliny. Známe to u plavců, v létě se do detailu další výhodu. V neposlední řadě se loni ukázalo, probraly u fenomenálního sprintera Bolta. Ale že zřejmě i nasazení delších slalomek přivedlo svoje o tom víme i my lyžaři. obě jmenované závodnice, původně zaměřené Vítěz Světového poháru Svindal je také sjezspíše na klouzavé discipliny, na vrchol slalomu. dařem „nových“ parametrů. A nakonec i obě (1. Maria, 2. až na konci sezóny těsně Šárka, 3. nejlepší ženy jsou z rodu velkých holek: Lindsey Lindsey.) Přitom naše Šárka měří také 175 cm Vonn 175 cm, Maria Riesch dokonce 181 cm. a také ona asi bude zkoušet lyže o něco delší.

Dlouhán(ka) sice má trochu problémy Proč by nakonec 75kg Maria měla mít kratší lyže poskládat se v určitých situacích, ale pružnost, než kdejaký 16letý junior ještě ve vývoji fyzickém uvolněnost a velké rozsahy tuto nevýhodu komi technickém? penzují. Naopak možnost oddělit dráhu lyží a těNejde jenom o vlastní délku. Při 155 cm ženSnow 220x130:Sestava 1 9/17/09 3:37 PM Stránka 1 žiště je v obloucích výhodou. Čím je závodník ské slalomky se špička lyže dost prudce rozšiřuje,

FOTO: HEAD

ROZHODUJE

takže tato „lopata“ sice rychle zabírá, ale v oblouku také trochu brzdí. A to v disciplině, kde se minimální vzdálenost mezi brankami musela nedávno úředně snížit z 15 na 13 metrů – tedy tam, kde nenajdeme zdaleka jen samé kratičké změny směru. A když se určitý počet závodů odjede na plošším kopci, může být 5, možná až 10 cm délky nezanedbatelnou výhodou. Samozřejmě když je závodnice utáhne.

Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine.

Pokud se výhoda o trochu delších slalomek prokáže, jejich používání by docela hezky zapadlo do současného trendu, kdy opatrně střízlivíme z opojení krátkostí a nesměle přicházíme na chuť pár centimetrům navíc. (is)

mezinárodní SPORTOVNÍ veletrh

mezinárodní CYKLISTICK¯ veletrh

mezinárodní v˘stava LODÍ A VODNÍCH sportÛ

mezinárodní v˘stava KARAVANÒ a obytn˘ch automobilÛ

www.sport-life.cz

www.bike-brno.cz

www.boat-brno.cz

www.caravaning-brno.cz

5.– 8. 11. 2009 BRNO – V¯STAVI·Tù Kontakt: Veletrhy Brno, a.s. / V˘stavi‰tû 1, 647 00 Brno / Tel.: +420 541 152 624 / Fax: +420 541 153 068 / E-mail: sport-life@bvv.cz / www.sport-life.cz

CARVING

34

MIX Takhle závodí masters. Na snímku mezi brankami legenda sedmdesátých let Milan Pazour.

SENIOŘI? VETERÁNI? KDEPAK!

MASTERS! to ale lyžování Zní to vznešeně: „lyžování masters“. Neznamená y. Je to termín mistrů, jak napovídá doslovný překlad z angličtin vanému sporužívaný k označení závodů lyžařů, kteří svému milo mezinárodní tu zůstávají věrní až do kmetského věku. V rámci ěžní kategorií, federace FIS jsou „masters“ plnohodnotnou sout rovství světa. která má svou pohárovou sérii i závody typu mist TEXT: JAN VERL FOTO: ŠIMON MASTNÝ I v Česku máme své „masters“. Lyžařské závody seniorů tu totiž mají dobrou a dlouhou tradici. Už od začátku 70. let pořádal lyžařský oddíl Slovan Orbis Praha populární City Cup. O pořadí v závodech nerozhodoval jen dosažený čas, ale i věk soutěžícího.

Mladík, ať jel sebelépe, mohl s vysokým věkovým koeficientem skončit za pomaleji, i když nepochybně stále ještě velmi slušně jedoucím staříkem.

Po krátké přestávce počátkem 90. let způsobené startováním kapitalismu navázal Jindra Čácha s Michalem Kárníkem na tradici seniorských soutěží pořádáním Pro Senior Tour. Tuto zimu odstartuje už 17. ročník. Jedná se o seriál několika závodů: zpravidla o tři slalomy, dva tři obřáky, jeden sjezd, někdy i Super G.

Od roku 2002 se navíc v Česku jako v jediné postkomunistické zemi koná každoroční závod Světového poháru Masters. Začíná se ve Špindlu, pak se dvakrát jede na Ještěd a v posledních letech se končí v Peci.

Prosadit tyto závody do pravidleného kalendáře „svěťáku“ Masters se podařilo Šimonu Mastnému, našemu zástupci v Komisi Masters FIS. V Česku se také jezdí řada regionálních Masters závodů a letos se již počtvrté koná Mistrovství republiky Masters v obřím slalomu.

Věkovou hranici pro závodění masters určují pravidla FIS. U mužů i žen se začíná ve třiceti. Kategorie se mění po pěti letech (30–35, 35–40…). Horní hranice je otevřená, a tak se v Česku s oblibou říká: „Závodíme až do penálu.“

Na letošním FIS World Criterium v Piancavallo například vyhrál svoji kategorii nad 90 let doyen světového závodního lyžování Ernst Berger (ročník 1919). Na lanovce tenhle sportsman vzpomínal na ruské tažení za druhé světové války a na budování Moskvy, kterého se po dobu čtyř let jako válečný zajatec zúčastnil. A v jaké byl kondici? Po vyhlášení výsledků tenhle čilý stařík křepce seskočil i s lyžemi nad hlavou z více než metrového stupně pro vítěze.

Asi nejpočetněji obsazenou kategorii nad 60 let vyhrál Eduard Reich. Svou jízdou dokáže zdatně sekundovat celé řadě mladých aktivních závodníků.

V závodech masters v kategorii do 40 startuje i mistr světa v superobřím slalomu Švýcar Caduf, nedávný vítěz „regulérního“ FIS Masters Cup. Také některé z žen do 40 let je klidně možné si představit ve světovém poháru. Nejstarším závodícím „děvčatům“ je ovšem 75 let.

NEJSLAVNĚJŠÍ LYŽAŘ Víte, kdo byl jednu chvíli počátkem léta naším nejslavnějším lyžařem? Bývalý miláček národa i médií Neumannová, nyní černá zadlužená ovce se žalobami na krku? Ne. Kryštof Krýzl, málem zahynuvší v lyžařské hale po krkolomném pádu do U-rampy? Taky ne. Ani Lukáš Bauer, ani Jakub Janda, ani žádný trávař, ba ani Šárka Záhrobská, nově trénující a závodící bez svého otce.

Přinejmenším mediálně nejpropíranějším byl Petr Svinka. Ne kvůli svým lyžařským kvalitám (byť si v závodech Masters vede zdatně), nýbrž proto, že si v pozici de facto vlastníka jednoho domu dovolil nabídnout v něm prostory dnes už bývalým squatterům z vily Milada. Bouři nejenom mediální ohledně vystěhování Milady a okolo domu v Truhlářské ulici v Praze jste nejspíše zaregistrovali. Tak abyste věděli, že v tom všem jede i lyžař. (is)

sno

35 Na mistrovství světa v Piancavallo vyhrál svoji kategorii nad 90 let doyen světového závodního lyžování Ernst Berger (ročník 1919). Startoval s číslem 1.

Český úspěch Česká výprava byla na letošním FIS World Criterium úspěšná. Míra Rycek dosáhl svého největšího úspěchu – stříbra v superobřím slalomu kategorie 40–45 let. Dvě stříbrné v kategorii 35–40 let získala Dáša Kadulová žijící v USA. Ta se také stala držitelkou malého globusu za třetí místo v celkové klasifikaci Světového poháru FIS Masters Cup. Tím navázala na Šimona Mastného, který má tento pohár doma již od roku 2006. Ostatní Češi končili ve svých kategoriích ve středu startovního pole – tedy zpravidla kolem 20. místa – a vyjeli si velmi pěkné body.

Výsledky ovšem nejsou v závodech masters to nejdůležitější. Podstatná je atmosféra: přátelské a v tomto věku amatérské zápolení mezi bývalými vítězi světových nebo národních soutěž a vytrvalými outsidery. Mnozí masters jsou lyžařskými profesionály, trenéry, učiteli lyžování nebo zaujímají ve svých národních lyžařských svazech významné posty. Jiní jsou například vysloužilými sportovci, kteří se ve sportovním důchodu dali na adrenalinovější sport.

Jak je to s tréninky?

V každé zemi je lyžování masters jinak oblíbené. Někteří závodníci jsou členy silných oddílů, pravidelně trénují a mají k dispozici i jednotné oblečení, kterým reprezentují své středisko. Za těmi nejlepšími stojí lyžařské svazy, mnozí využívají letitých konexí ve firmách vyrábějících lyžařský materiál. Rakouští nebo

snow1.indd 1

italští masters jezdí na lyžích, které „předskakují“ světovému poháru.

Tréninkové nasazení a kvalita tréninku, a to i v „penzijních“ kategoriích (nad 60 let), je vysoká. Celý rok se pracuje na kondičce, rehabilitace je samozřejmostí, stejně jako doplňkové sporty zařazené do tréninkového plánu. Běžný je trénink v brankách, a to i několikrát týdně po celý rok. To nejdůležitější je však nadšení, snaha udržet krok se současným vývojem a lyžařskou technikou. Téměř dokonale zvládnutý carvingový oblouk je i v kategoriích nad 60 let samozřejmostí!

CHCETE TAKÉ SOUTĚŽIT? Zájemci o lyžování masters v Česku naleznou bližší informace na http://www.czech-ski.cz/ masters-novinky, kde je zpravodajství, kalendáře, výsledky a fotogalerie. Komu to je málo, může se podívat na stránky FIS http://www.fis-ski.com/uk/ disciplines/masters/fiscalendar.html.

Lyžařům, kteří by si chtěli ověřit svoji výkonnost, ať už je jim 30 nebo 70 let, případně se zdokonalit v opravdu sportovním pojetí lyžování, v carvingu, nebo se připravit na nějaké závody, lze doporučit účast na workshopech s výstižným názvem „Vylepšovací lyžování“. Pod patronací časopisu Snow se konají většinou v Rokytnici nad Jizerou, ale třeba i na ledovci Kaunertal.

Bližší informace, videa, diskuse, ohlasy a recenze účastníků na www.snowschool.info.

9/9/09 12:03 PM

UNIVERZITA 2010

DOPŘEDU ZA LYŽAŘSKÝM

BODEM G na zadní, si Tím, že se náš předek kdysi dávno vzpřímil a postavil veň tak přišel sice nadělil skvělou budoucnost s myšlením, ale záro výšce a umíso vynikající stabilitu čtvernožců. V poměru k tělesné podstava. tění těžiště mu zbyla hodně titěrná opěrná plocha, TEXT: IVAN SOSNA Jeho potomci v našich rolích lyžařů tím mají zaděláno na docela velký problém. Lyžemi se podstava sice významně prodlužuje, ale zároveň svádí ke zneužívání.

Až příliš častým důsledkem je lyžař v tzv. záklonu.

Přesněji řečeno s těžištěm posunutým příliš dozadu.

Obávám se, že právě toto je zásadním nedostatkem většiny lyžařů. Jezdce příliš vpředu jsem snad ještě neviděl, tisíce jiných příliš vzadu ano. Proto se k této problematice znovu vracím.

Vlastně se ale nelze divit. Sjíždění zatěžuje nezvyklým způsobem svaly nohou, především stehen, a tak má lyžař tendenci si ulevit. Nejúčinnější odpočinkovou pozicí je přenesení váhy těla do oblasti patní kosti podobně jako v pozici „pohov“. Pro jízdu ze svahu dolů na klouzajících lyžích to ale není dobré řešení, navíc je zhoršené i nepřirozeným postojem v lyžařských botách: koleno je náklekem komínu tlačené dopředu a vše završuje sklon chodidla (pata je výše než špička), diktovaný botou a vázáním.

Pohovět si vždycky nešlo Nebylo tomu zdaleka vždy. Zpočátku, kdy vázání mívala volnou patu a boty byly měkké a nízké, žádná velká opora neexistovala. Poté, co se v 30. letech minulého století rozšířilo vázání Kandahar s lankem fixujícím

patu k lyži, nastala éra silného předklonu, vrcholící až tzv. závěsem, kdy se doporučovalo mít v oblouku nos na úrovni špiček lyží – připomínám, že 200–215 cm dlouhých. Extrémním zatížením špiček se silně odlehčily patky lyží a bylo je možné snadno přenést do nového směru. Teprve rakouská technika v polovině 50. let postavila lyžaře opět více nad střed lyže. A když se o necelých patnáct let později prosadily skeletové boty, dočkal se lyžař nebývalé opory. Nejprve dozadu o spojler a časem i dopředu o jazyk. Ruku v ruce s tím se na určitý čas objevila technika vystřelovacích oblouků a těžiště hodně vzadu v závěru oblouku posvětila.

Lyžař tak ke své chuti ulevit si na patách dostal i příslušné technické vybavení a dokonce (deformovaný a zneužitý) ideový návod. Na klasických lyžích se tak jakž takž spokojeně mohl šoupat až do alelujá.

Kratší, měkčí a rychleji reagující carvingová lyže ale těžiště příliš vzadu ráda nemá a s oblibou je trestá. Vzhledem k obvyklému tvaru vykrojení a umístění montážního bodu jí nejvíce vyhovuje soustředění tlaku zhruba do středu. Tam, kde funguje „magický trojúhelník chodidla“ vymezený tuber calcanei (patní hrbol) a hlavičkami 1. a 5. metatarsu (nártní kosti).

Právě oblast metatarsů je tím, co na chodidle nejvíc pracuje a komunikuje, a místem, kam se ideálně soustřeďuje tlak při zahájení oblouku.

Neexistující sladké místo V žádné naší učebnici lyžování nenajdete ani zmínku, natož definici. Ale ani z charakteristik lyží je neznáte.

Přesto si troufám tvrdit, že stojí za to trochu po něm zapátrat.

Sweet spot, sladké místo, uznávají snad jen Američané. Objevovalo se v tamějších testech a označovalo bod či spíše část lyže, kam měl směřovat tlak, aby optimálně fungovala. Empiricky to zčásti známe: jsou lyže tolerantní se sladkou zónou velkou a jiné, které zatížení nasměrované mimo ni nesnesou a nejspíše lyžaře „pošlou na krovky“, tedy ztrestají jeho záklon.

U nich je sladké místo opravdu takřka bodem.

Sweet spot logicky většinou najdeme ve středu lyže. Hledat vzadu ho nemusíme, poslední neúspěšný pokus o takovou lyži (krátká špička v šířce 97 mm, dlouhá bytelná patka 100 mm) odtroubil Salomon po dvou sezónách počátkem této dekády. Rozhodně se ale vyplatí vždy zkusit, co lyže udělá, když jí v zahájení oblouku důrazně prověříte špičku. Je to ale tlak, ne starý závěs.

U většiny současných lyží byste měli cítit, jak špička silně táhne do oblouku a jak lyže zatáčí ochotněji a rychleji než při běžné relaxované jízdě většiny lyžařů.

Možná dokonce objevíte lyži, jíž takové zatížení vysloveně svědčí. Možná ale najednou zjistíte, že právě tohle je ono.

Pánev ničím nenahradíš Jinak řečeno, zkuste po troše rozježdění už co nejdřív v sezóně mít pánev a těžiště víc vepředu než dosud.

ILUSTRAČNÍ FOTO: NINA LOESETH, FOTO: VÖLKL

CARVING

36

37

› I nejlepší lyžaři světového cirkusu trénují základní postoj, který je předpokladem dobré výkonnosti. ‹ Tak, aby se při jízdě po mírném svahu kolmice spuštěná z odhadovaného těžiště promítla asi někam mezi klenbu a plosku chodidla. Zcela jistě přitom budete cítit stálý pevný kontakt s jazykem boty. Pozor, nezaměňovat s tlačením kolenou dopředu, to vám naopak kompenzačně odsune pánev dozadu, nad paty (o tom více příště). Stejně tak není správným řešením dostat těžiště dopředu ohnutím trupu – to opět vystrčí zadek, jak často vidíme na začátečnících. Jazyky nejsou ani opěrka, do níž vší vahou nalehneme. Klíčem je pánev, tu ničím nenahradíme.

Dejte si pár jízd s tím, že budete cíleně tlačit do přední části lyže. Pozorujete rozdíl? Pokud máte krátké a hodně vykrojené lyže, nebude velký. Na delších a krojených méně už ano. Zkuste průpravné cviky: ruce bez holí tlačí ze stran a zezadu boky dopředu, jízdu s holemi za tělem pod ohnutými pažemi, s holemi na ramenou. Jakmile si pocit z takto zatížených lyží trochu zafixujete, přejděte na mírně prudší svah. Lyže budou ujíždět více, ale vy pořád „půjdete za špičkami“. Už jsem o tom dříve psal, ale neškodí zopakovat: nejhorší, co můžeme na prudším svahu udělat, je bát se naklonit dopředu a instinktivně se bránit „nebezpečí“ tím, že se od něj oddalujeme záklonem. Lyže nezatížené vepředu se tak dostanou do svého sice nejrychlejšího (proč tak jezdí Bode Miller?), ale také problematicky kontrolovatelného režimu (proč tolik

slalomů nedojíždí?). Když špička včas a pořádně nezakrojí oblouk, rychlost jízdy se nekontrolovaně zvyšuje.

Naopak při správném postoji dost vepředu a „vychytání“ sladkého místa můžeme pohodově kroužit po rádiusu a nespotřebovávat síly na boj o uchování předozadní rovnováhy. V tom spočívá i „záhada“, kdy dobrý technik bez kdovíjaké fyzičky dokáže najezdit víc a unavit se míň než jezdec sice nadupaný, avšak technicky nedostatečný.

Vytáhnout se dopředu Na prudším svahu a ve vyšší rychlosti už samozřejmě pánev takto vepředu pořád držet nemůžeme.

V oblouku se musíme naklonit, silně ohýbat vnitřní nohu a ohnout trup, takže se pánev dostává dozadu, zejména v ukončení oblouku. Když se neumíme/ nedokážeme dostatečně rychle a dobře v přechodu předozadně vrátit do optimálního místa pro zahájení, máme záklon jako vyšitý. Tento návrat se děje zčásti „sám“, tedy působením vnějších sil, zčásti mu musíme pomoci cíleným nasazením sil vnitřních a správnou technikou. I proto se tak zdůrazňuje (ačkoliv to není prvek nijak nový) např. formulací APULu „zahájení změny směru jízdy v podobě mírného pohybu vpřed a nahoru (kippen – náklon ve směru středu budoucího oblouku)“. Tím se dokážeme „vytáhnout“ vpřed, často i s výrazným použitím paží, abychom měli pánev opět

dostatečně vepředu. Můžete si přitom vzpomenout i na starou zásadu funcarverů: ne sahat jako gorila či „podběrákem“ na sníh vedle boty, nýbrž se natahovat příslušnou paží šikmo dopředu dovnitř zahajovaného oblouku.

Na placku jako borci To už ale předbíhám. Pro začátek to chce mírný svah, pomalu a hezky přes pánev do špiček lyží. Pokud můžete, nechte se z boku nafotit nebo natočit.

Připadá vám takové cvičení na placce pod úroveň?

Vždycky na jaře sleduju na ledovci závodníky až po nejvyšší úroveň, jak tam pilují techniku. Jezdí přitom i pomalu a na mírném svahu. Tam jsem si všiml, jak hodně vepředu přitom jsou. Bylo to nezvyklé, protože takto je normálně nevidíte. A ti běžní lyžaři, které tak vídáte, proti nim na lyžích většinou „sedí“. Druhým momentem pak byla jedna zahraniční diskuze, kdy se na tamějším webu upravoval vzorový paňáca demonstrující vyvážené postavení, protože pořád ještě nebyl dostatečně vepředu. Také z těchto podnětů vznikl tento text.

Dovednost projektovat tlak do různých částí lyže, tedy pátrat po jejích sladkých místech, přináší i možnost získat z lyže širší spektrum oblouků. Být na lyžích při zatáčení více vepředu je jedním z nejjednodušších (ale současně, jak ukazuje praxe, i nejobtížnějších) způsobů, jak se stát lepším lyžařem.

PŘÍŠTĚ: Ještě k tématu: když dopředu chceme, ale výzbroj nám to sabotuje, a další tipy.

TOMÁŠ KRAUS DVOJNÁSOBNÝ MISTR SV÷TA A TROJNÁSOBNÝ VÍT÷Z SV÷TOVÉHO POHÁRU VE SKICROSSU

Hole Swix Mach CT1 HčL Z KOMPOZITOVÝCH MATERIÁLč ZALOŽENÝCH NA TECHNOLOGII IPM (INTERNAL PRESSURE MOLDING – TVAROVÁNÍ VNITąNÍM TLAKEM)

POUŽÍVANOU V LETECKÉM PRčMYSLU. RUKOJEċ DD4 S PATENTOVANÝM SYSTÉMEM SWIX AAD TAB.

VÝHRADNÍ DISTRIBUTOR PRO éR A SR: SPRINT SPOL. S.R.O.

www.sprintcz.cz

CARVING

38

SERVIS

PARTNER RUBRIKY

KDO MAŽE,

TEN JEDE

článku o maJá vím, že je to ten nejprofláklejší titulek, jaký jsem mního slozání lyží mohl dát. Uznejte ale, že autor tohoto rekla heslo neznal? ganu byl génius. Existuje snad lyžař, který by toto zásadu v životě A přesto se většina lyžařů chová, jako kdyby tuto u do ruky deneslyšeli. Vezměte v průměrném českém středisk šenou skluznici set párů průměrných lyží. Bude mít ošklivou vysu ne. sedm, osm, nebo snad devět z nich? Méně určitě TEXT: IVAN SOSNA Když se v padesátých letech objevily takzvané umělé skluznice, vznikla i představa, že se už nebudou muset mazat. Možná to jakž takž platilo o prvních nedokonalých pertinaxových, ale s příchodem polyetylénu se záhy ukázalo, že pro svou optimální funkci mazadlo v podobě lyžařského vosku potřebuje.

které musím odpíchat nebo odbruslit. Běžným namazáním základním voskem nebo parafínem ale takto ďábelsky rychlé lyže stejně nevzniknou. Zeptejte se závodníků, co a za jaké peníze se musí namazat, aby lyže opravdu jela.

Proč nemazat?

Ve hmotě skluznic se mezi molekulami řetězců nacházejí tzv. amorfní zóny, které se při zahřátí dokážou nasytit voskem. Kvalitnější sintrované skluznice (dnes na všech slušnějších lyžích) jich obsahují asi 60 %, méně hodnotné extrudované asi 40 %. Zbytek jsou tzv. zóny krystalické. Podstatou základního, tedy teplého mazání žehličkou, je právě sycení amorfních zón v povrchové vrstvě skluznice. Tím se udržuje polyetylén v dobrém stavu, zvyšuje se vodoodpudivost neboli hydrofobnost a vytváří se nejlepší předpoklady pro ulpění případných dalších speciálních vosků.

Polyetylén není samomazací, a tak bez přísunu syticího vosku třením při jízdě, kontaktem s nečistotami a oxidací na vzduchu a světle degraduje. Na rozdíl od starších transparentních skluznic je to na černých i dobře vidět: zejména u hran rychle vyšisují a šednou.

Když to ignorujeme po delší dobu, podle některých zdrojů už i po 14 dnech lyžování, dochází až k nevratným změnám materiálu skluznice a trvale se zhoršují její skluzové vlastnosti.

Potíž je v onom „optimální“. Lyže bohužel už na poměrně malém sklonu budou jezdit i bez mazání, a tak, přesně podle zásady „co tě nepálí, nehas“, většina lyžařů voskování sjezdových lyží pozornost nevěnuje.

Sebekritika přicházívá většinou až při lepivém sněhu. „Když já nechci, aby mi to moc jelo,“ řekne vám několik žen z deseti. Má to logiku?

Trochu ano, ale falešnou. Jestliže lyže „moc jedou“, ocitla se madam v příliš náročném terénu.

Snad věrně následovala manžela, snad podcenila sjezdovku nebo přecenila sebe. Dobře klouzající lyže, samozřejmě dobře nabroušená, je i snadno ovladatelná, jde lehce do smyku. Lyže pomalé sice asi trochu mohou pomoci, když svah nezvládám, ale hned nato mě ztrestají na dojezdu nebo svážnici,

PARAFÍN Parafín je podstatou hydrokarbonových vosků.

Lyžařští „kutilové“ jej proto mohou volit jako svou originální mazací alternativu. Výhodou toho lékařského je příznivá cena (minulou zimu něco přes 100 Kč/ kg, k sehnání v lékárnách, občas s obtížemi) a dobrá aplikace, protože je to mazadlo měkké. To je zároveň i jeho nevýhodou. Dobře se na něj chytá špína (čím lépe stáhneme a vykartáčujeme, tím méně) a není moc dobrý na opravdu studeném sněhu. Jako měkký vosk vydrží méně, takže je třeba mazat častěji – to, jak víme, skluznici jen prospěje – a skluznice u hrany se při důsledné jízdě po hraně dříve „vysuší“. Pro velmi studený sníh je vhodné mít vedle něj i standardní vosk tvrdý, s parafinem jej můžeme i smíchat.

Trocha teorie

Co z toho plyne: 1. Skluznici je nutné mazat.

2. Tzv. teplé mazání je nenahraditelné.

3. Jeho podstatou je dostat co nejvíce vosku DO skluznice. Vosk nemá být NA skluznici, nýbrž v ní!

Je s podivem, že třetí zásada je pro řadu lidí stále překvapením (viz k tomu Prozření L. P. 1970). Podezíravě sledují, že se pracně nanesený vosk záhy odstraní – seškrábe a vykartáčuje. Pokud ale víme o zmíněných amorfních zónách, chápeme.

Také na skluznici Je ale třeba upřesnit, že mazání „do skluznice“ je jenom jedním, byť základním, způsobem zvýšení skluznosti. I z běžného života víme, že tření se snižuje i různými látkami na povrchu, např. mýdlem či tuky. Takže i u lyží používáme vosky, které převážně ulpívají jen na povrchu skluznice. Jsou to jednak základní jednoduché pasty nebo vosky tekuté, ale také speciální závodní vosky s vysokým obsahem fluoru.

Z praxe nakonec víme, že i obyčejné překřížkování skluznice kusem parafínu suché skluznici na lepivém sněhu znatelně pomůže.

Se znalostí výše uvedené teorie je nám ale jasné, že sebeúžasnější hmota na skluznici nedokáže nahradit vosk v amorfních zónách uvnitř.

Voda a klouzání A ještě kousek teorie nezabije. Podstatou dobrého skluzu, tedy lyže pohybující se hladce, plynule a snadno, je omezení tření vznikajícího mezi skluznicí a sněhem. Ideální prostředek máme přímo pod nohama – sníh. Natavený třením za jízdy se změní na vodu a funguje podobně, jako když suché listí namokne a klouže. Hydrofobní vosk napomůže tomu, že se nevytvoří jednolitý film, který by lyži ke sněhu „přicucl“ jako dvě laboratorní sklíčka k sobě. Odvodu vody navíc přispěje i struktura skluznice, podobně jako dezén v pneumatice. Což je další důvod, proč nemít vosk na skluznici.

Když má velmi mokrý sníh příliš vody, je vrstva taková, že lyže už prostě nejedou. Známe z jara. Naopak při velkých mrazech a suchém vymrzlém sněhu s nízkým obsahem vody už třením mezi lyží a sněhem dostatek

PROZŘENÍ L. P. 1970 Lyžování traduje i historku o tom, kdy došlo k obecnému prozření, že vosk nemá být na skluznici. Když při MS 1970 končil jeden Švýcar za druhým v poli poražených kvůli evidentně nejedoucím lyžím, trenér jednoho mladíka na poslední chvíli před startem vosk z jeho lyží co nejvíce seškrabal. Mládenec jménem Bernhard Russi, posléze nejlepší sjezdař své doby, závod vyhrál.

39

Bicycle Wear Product

Takto vypadá 500krát zvětšená skluznice bez vosku…

vody nevzniká a lyže z opačného důvodu nejedou také.

Optimem pro skluz je teplota sněhu těsně pod bodem mrazu, minus 1 až 2 stupně. Při -12 ºC klesá rychlost skluzu o asi 11 %, při -20 ºC už o třetinu.

Druhy sněhu a vlhkost Nebojte, vím, že teorie nezabije, jen když je jí trocha.

Z podstaty klouzání je jasné, že zásadní pro skluz musí být druh sněhu (mj. též stáří sněhu, jeho struktura) a množství vody v něm obsažené, a tedy i vlhkost vzduchu. Vzniklé pestrosti čelíme různými druhy vosku. Tzv. měkké vosky na sníh teplý, tvrdé na studený. A navíc můžeme zvýšit skluznost přidáním dalších látek. Nejčastější je fluor, dalšími např. grafit, molybden, silikon.

Problém optimálního namazání naštěstí musí trápit jen závodníky a jejich servismany. Ti se musejí vyrovnat i se situacemi atypickými. S kombinací extrémních mrazů a vysoké vlhkosti (Skandinávie) nebo naopak vysoké vlhkosti a paradoxně suchého sněhu (např. Japonsko, Aljaška, ale i záhy olympijský Whistler – sůl z blízkého oceánu „vytáhne“ ze sněhu vlhkost) se asi nesetkáme. A když nebudeme závodit, je to stejně jedno.

V našich podmínkách v zimě převládá vlhkost vysoká, na horách běžně přes 80 %. (Když montéři Doppelmayru rozjížděli lanovku na Medvědín, prý konstatovali, že takovou vlhkost zažili snad jen na Novém Zélandu.) To nakonec známe i z praxe, kdy je nepříjemně „vlezlo“, i když je teploměr na nule.

A naopak suchý mráz s jasnou oblohou se snáší mnohem lépe.

Zdánlivá změť má logiku Ačkoliv se při pohledu do katalogu zdá, že existuje nepřehledná změť vosků, v níž se může vyznat jen servisman-alchymista, není podstata nijak složitá.

Základem všech kolekcí jsou vosky hydrokarbonové. Právě ty jsou tím sytidlem, které musíme dostávat do lyže. Nejlevnější jsou univerzálně formulované směsi bez určení teplot či druhu sněhu. Dále pak vosky na různý sníh podle teploty, odlišené barvami. Logika je už přes 60 let jasná: teplé barvy pro měkké vosky na „teplý“ sníh, studené naopak.

Použité barvy nejsou normované ani jednotné, a tak se výrobci trochu odlišují, princip ale zůstává.

A kromě toho není lyžař analfabet a vosky jsou i popsané. Když se podíváte, co nabízejí Toko, Swix, Holmenkol nebo Solda, uvidíte, že takové dělení

… a takto ošetřená voskem

Lady collection Fresh

vyznávají všichni. Liší se především názvy, podstata je stejná.

Další sadou vosků jsou dražší s nízkým obsahem fluoru. Třetí podobné s vysokou fluorizací. A nad nimi najdeme ještě nejdražší 100% fluorokarbonové speciality používané jen pro závody.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, existují různé formy vosků. Vedle klasických tvrdých „mejdlíček“ k zažehlování jsou to pasty, vosky tekuté a některé také ve formě prášku. Servisní vosky i jako granule do voskovacích strojů.

Nakonec je to jednoduché Jak z této změti ven? Jednoduše: zapomeňte na vše kromě vosků hydrokarbonových. Jestliže na určité úrovni nezávodíme, nic s fluorem nepotřebujeme.

Postačujícím způsobem dokonce můžete v nějakých 90 % situací mazat i čistým lékařským parafínem (více v boxu Parafín).

Lepší je ale kupovat lyžařské vosky samostatných barev. V balíčcích brzy vypotřebujete vosky teplé a zbyde vám lety mohutnící sbírka nevyužitelných studených, jimž nefandí ani klimatické tendence. Cenově výhodnější jsou balení větší, stojí za to porovnat si ceny a nezapomenout na naše Skivo. Nejvíc využijete vosky červené na teploty těsně pod nulou, na jaro něco teplejšího, něco málo studeného na leden. To všechno se samozřejmě týká vosků pro zažehlování. Jakmile to jde, měla by to být naše metoda základní. Mnohdy ale podmínky pro takové mazání nemáme. Horské ubytovny o „samoservismana“ nestojí. Správně máte dát vydělat místnímu servisu. Občas tedy musíme improvizovat některou z „nanášecích“ metod. Je to samozřejmě lepší než nic, ale je to pořád jenom náhražka. A takto ošetřovaná skluznice, např. při dovolené v cizině, by měla být předtím co nejlépe nasycená teplým mazáním. Hydrokarbon nebo parafín ve skluznici zkrátka obejít nelze. Přinejmenším za současného stavu věcí a skluznic.

Tolik tedy pro úvod proč mazat a čím.

Novinka na našem trhu – Termoprádlo z bambusového vlákna

Man collection Hot Chocolate

ZAJÍMAVÉ JE… … že jiné jazyky odvozují název činnosti od slova pro vosk: to wax, wachsen, kdežto v češtině sice máme „vosk“, ale nejvíce používáme „mazat“. Sice můžeme říct i „voskovat“, ale pokud znám praxi v Čechách, není to tak běžné.

www.lawi.cz

Tel.: +420 326 780 379

Mobil: +420 776 111 568

FASHION MARKET

V PODVLÍKAČKÁCH JAKO

V BAVLNCE kroky vpřed, Oblečení na hory udělalo v posledních letech mílové rychlejší ale je to stejné jako s atletikou. I tam se vynořují stále Zvláště patrběžci, kteří během krátké doby vše převrátí naruby. správné volbě né je to na příklad u důležité první vrstvy, která při ínkách. udělá z lyžování příjemnou zábavu v jakýchkoliv podm

TEXT: LUBOŠ SUŠILA Před pár lety se zdálo, že už tady bylo ve sportovním oblečení vše a pomyslný vývojový řetězec se uzavřel v kruh nástupem merino vlny, která to v horách už dávno všechno začala. To by však nebyl pletací stroj života, aby špulky trendů neprotočil ještě několikrát a neprovázal v roztodivné pleteniny ze zdánlivě nových materiálů.

Mohlo by se zdát, že materiály budoucnosti budou, dle popěvků na ekologickou notu, pocházet z přírodních zdrojů. Už několik let se na výsluní (a nás v mrazivých teplotách) hřeje vlna merino a nyní se o přízeň hlásí například bambus, kukuřice a dokonce i káva.

Vedle toho jsou však stále vylepšovány i umělé materiály. Oblečení se postupně zbavilo švů, dostalo bavlněný nebo ještě příjemnější omak, stříbro a podobné příměsi zlepšující odolnost proti zápachu. V neposlední řadě nabízí fantastické možnosti v oblasti designu a před pár lety začali výrobci dokonce koketovat s „doplňkovými funkcemi“ spodního prádla. Vycházejí z poznatku, že správný tlak aplikovaný na konkrétní místa na těle podporuje cirkulaci krve, což má za následek lepší okysličování pracujících svalů a také jim pomáhá zbavovat se laktátu a dalších zplodin metabolismu (=zlepšení výkonu a zkrácení regenerace), další využití těchto „akupresurních“

technik pak vidí např. v ochraně svalové tkáně proti poškození (natažení a podobně).

Proto si leckdo může položit otázku, zda trendy u funkčního prádla nevyšly z módy.

Nemá cenu si nechat namluvit, že vlna zaručeně kouše nebo že umělé vlákno dříve „zasmrádne“. Objektivně se nedá říct, co je lepší, vždy je třeba zvážit v jakém prostředí, na jakou aktivitu a komu bude prádlo sloužit, případně také ke kolika účelům jej hodlá využívat. Tento princip je třeba aplikovat vždy, když se nabídka produktů v určité oblasti rozšíří, rozrůzní a následně nutně specializuje. Stejně jako někoho baví slalomky, druhého obřačky a třetího parkovky nebo prašanovky, nedá jeden dopustit na merino a druhý zjistí, že nejlepší jsou pro jeho potřeby umělé materiály.

Zaručeně platí, že dobrý je ten materiál, který vám vyhovuje a také se vám líbí. Od prvních pokusů s polypropylenovým a polyesterovým vláknem a unifikovaných střihů i barev se funkčnost zkrátka stala podmínkou nutnou, nikoliv však postačující. To ale neznamená, že byste ji měli začít brát na lehkou váhu.

Kde je problém? „Původ“ vlákna stačí ověřit na visačce a jednoduchým dotekem, ale s funkčností souvisí i výběr střihu. Ten může hrát zásadní roli v rozhodování, protože funkční prádlo funguje nejlépe, pokud co nejtěsněji přiléhá k tělu. Pak je transport vlhkosti nejefektivnější. To byl třeba i pro mě osobně při výběru vhodného funkčního trička občas problém. „Je špatně délka, nebo šířka a je

NOVÉ A ZELENÉ FUNKČNÍ MATERIÁLY Postupně lidé zjistili, že lze i z přírodních materiálů vyrobit funkční vlákna a následně pleteniny, které se mohou prát, aniž by ztrácely své vlastnosti. Například vlákno z bambusu se snadno zpracovává, je pórovité, ale s velmi hustou strukturou a nezapáchá, když se člověk zpotí. Proto výrobci předpokládají, že díky dobrým izolačním vlastnostem a transportu vlhkosti najde bohaté uplatnění u milovníků zimních sportů. Vlákna s obdobnými vlastnostmi lze vyrobit například také z kukuřice či kávy. Stejně jako syntetiku je lze zpracovávat na pletené nebo tkané materiály a z nich pak šít spodní prádlo, čepice, rukavice, ale i svrchní zimní oblečení.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ICEBREAKER

MAG

40

41

ANKETA:

CO ŘÍKAJÍ LÍDŘI TRHU NA OTÁZKU…

SPODNÍ PRÁDLO VE VESMÍRU Funkční spodní prádlo se dostalo až do vesmíru.

Japonský kosmonaut Koiči Wakata si ho přibalil s sebou na palubu mezinárodní vesmírné stanice. A trenýrky od japonské firmy J-Wear podrobil zatěžkávací zkoušce. Nesundal je ze sebe měsíc! „S posádkou jsem o tom prádle nemluvil.

Ale nosil jsem ho asi měsíc a nikdo ze členů stanice si nikdy nestěžoval. Experiment proběhl dobře.“ Jde o antistatický a nehořlavý materiál, kombinaci bavlny a polyesteru. Má pohlcovat nepříjemné pachy i vlhkost a také hubit bakterie.

Na oděv z řady J-Wear již netrpělivě čekají vědci.

Ti Wakatovi přibalili čtyři kusy prádla, křížence mezi slipy a trenýrkami. Toto oblečení by mohlo být časem k dostání také v běžných obchodech.

problém ve střizích, nebo spíš ve mně?“ říkával jsem si. Ty, které na mé tělo přiléhaly, byly obvykle příliš krátké, ty dost dlouhé na mně zase plandaly a nepomáhala ani „ozdravná kůra“ v období Vánoc. V tu chvíli jsem snad začínal závidět tlouštíkům, kteří šířkově vhodný kousek měli téměř po kolena…

Dnes je však nabídka tak široká, že si bez problémů vyberu i já. Přeju tedy i vám šťastnou ruku při výběru a přes mnohaleté „zkušenosti“ s hi-tech syntetickými i přírodními funkčními materiály se rozloučím slovy: „Ať se ve vašich nových podvlíkačkách cítíte jako v bavlnce.“ I bavlna, samozřejmě speciálně upravená, se totiž vydává na funkční pole a kdo ví, kam se celý peloton dění pohne dál.

www.icebreaker.com ICEBREAKER BODYFIT+ 200 CHAKRA ZIP PRINTED

Všechny výhody klasického svršku Chakra Zip jsou nyní doplněné o naprosto nové potisky. Náš potisk se sněhovou vločkou (Snowflake) symbolizuje sníh padající z novozélandských Alp. Maskáčový (Camo) potisk je zase postaven na tvaru Severního a Jižního ostrova Nového Zélandu.

Technické detaily: stojáček na zip * raglánové rukávy * vklady usnadňující pohyb * předozadní švy * přiléhavý střih * ploché švy * vyšité logo Icebreaker

ICEBREAKER BODYFIT+ 200 OASIS CREWE SYNERGY CENA

1 750 KČ

CENA

2 370 KČ

Oasis Crewe patří mezi nejoblíbenější produkty a stal se doslova základem vybavení pro lyžovaní, horskou cyklistiku, vysokohorskou turistiku a jiné outdoorové aktivity. Populární model jsme doplnili o oku lahodící kontrastní vzory lilie. Merino drží teplo u těla a je tak lehké a jemné, že nebudete vědět, že na sobě něco máte.

Technické detaily: kulatý výstřih * raglánové rukávy * vklady usnadňující pohyb * předozadní švy * přiléhavý střih * ploché švy

CENA

2 370 KČ

www.craft.cz CRAFT PRO WARM WOOL – NOVINKA!

Pro Warm Wool je nový typ funkčního prádla v řadě Craft Pro Warm. Unikátní technologie využívá kombinace dvou typů vláken – polyesteru na vnitřní straně pleteniny pro dosažení odvodu potu a merino vlny na vnější straně pro zajištění tepelného komfortu. Polyester v přímém kontaktu s pokožkou navíc brání svědivému efektu merino vlny. Díky vysoké přírodní kvalitě vlny merino zůstává prádlo svěží i během intenzivního sportovního výkonu. Vhodné prádlo pro sportování v extrémních klimatických podmínkách – alpine lyžování, skialpinismus, vysokohorská turistika, horolezectví. V pánské i dámské variantě.

Materiál: 50 % polyester, 50 % merino Barvy: černá Velikosti: S–XXL CENA

1 750

CENA

KČ

1 550

SENSOR Jakub Zítka Pro sjezdové lyžování z důvodu multifunkčního využití doporučujeme Sensor Double Face, což je oboustranné funkční prádlo (strana „plus“ je ze 100% polyesteru-hedvábí a nabízí rychlejší odvod potu, strana „mínus“ je ze 100% polyesteru ve střiži a poskytuje ideální termoregulaci). To znamená, že jedna vrstva dokáže rychleji odvádět pot a ochlazovat při náročných aktivitách, druhá s jemným vlasem naopak dokáže více zahřát, pokud se méně hýbete. Velkou výhodou tohoto modelu je i skvělý poměr výkon-cena, který jej řadí mezi nejúspěšnější funkční prádlo z kolekce Sensor.

ICEBREAKER David Chovanec Jednoznačně výrobky z kolekce BODYFIT 200 – jsou skvěle prodyšné, bezpečně ochrání před chladem a navíc odolávají nepříjemným pachům, takže se ani po několikadenním lyžování nemusíte bát si jít sednout se svými přáteli na večeři do stylové restaurace.

Osobně nedám dopustit na pánský top MONDO ZIP – přestože vypadá docela nenápadně, jeho anatomický střih s vklady v podpaží zaručuje dokonalé pohodlí během celého dne.

K tomu lyžařské spodky LEGLESS s tříčtvrtečními nohavicemi, které zabraňují nepříjemnému hromadění vrstev oblečení v komínech lyžařských bot. Pokud má být mé doporučení komplexní, nemohu se nezmínit o našich lyžařských ponožkách Skier+.

CRAFT Martina Hrušková Z nabídky termoprádla Craft bych pro sjezdové lyžování rozhodně doporučila nový typ funkčního prádla do velmi chladného počasí – Craft Pro Warm, který využívá dutých vláken s vysokou schopností absorpce tepla. Optimální termoregulace a odvodu potu je dosaženo díky bodymappingu (odlišné struktuře materiálu v jednotlivých tepelných zónách). Vysoký komfort zajišťuje také bezešvá technologie a elasticita pleteniny. Prádlo zůstává svěží i během intenzivního sportovního výkonu.

ICEBREAKER BODYFIT+ 200 MONDO ZIP PRINTED

Tento raglánový svršek s dlouhým rukávem a zipem má prodloužený stojáček. Švy jsou ploché a zabraňují oděru. Je to klasika, kterou budete používat po celý rok. Model Mondo Zip Printed je nyní navíc doplněný o zcela nové potisky, které vypadají skvěle ve městě i v přírodě.

Technické detaily: stojáček na zip * raglánové rukávy * vklady usnadňující pohyb * předozadní švy * přiléhavý střih * ploché švy * vyšité logo Icebreaker

Co byste ze svých výrobků funkčního prádla první vrstvy doporučil pro sjezdové lyžování? A proč?

ALPINE PRO Lenka Benešová Z naší kolekce lyžaři ocení zejména prádlo z materiálu CoolMax® Soft Tec. Jedná se o pleteninu na omak připomínající bavlnu, která si však ponechává vlastnosti vysoce funkčních vláken. Hi-tech čtyřkanálkové polyesterové vlákno CoolMax® je vodoodpudivé a nenasákavé. Díky zpracování odvádí rychleji než jiné textilie vlhkost ve formě páry od těla a reguluje tak tělesnou teplotu (zabraňuje ochlazování nebo přehřívání těla).

Tím zachovává lidské tělo při aktivním pohybu permanentně v suchu a teple. Díky své speciální antibakteriální nesepratelné úpravě má CoolMax® schopnost likvidovat mikroby, kteří vznikají na zpoceném těle, a tak omezuje nepříjemný zápach prádla.

KČ

CRAFT PRO WARM

Pro Warm – funkční prádlo do velmi chladného počasí. Pro Warm využívá dutých vláken s vysokou schopností absorpce tepla, optimální termoregulace a odvodu potu je dosaženo díky odlišné struktuře materiálu v jednotlivých tepelných zónách. Vysoký komfort zajišťuje také bezešvá technologie a elasticita pleteniny. Prádlo zůstává svěží i během intenzivního sportovního výkonu.

Vhodné prádlo pro lyžování a skialpinismus.

Materiál: 61 % polyamid (duté vlákno), 35 % polyester, 4 % elastan. Hmotnost 180–220 g/m² (liší se v jednotlivých zónách).

Barvy: pánská – bílá, modrá, černá; dámská – bílá, tmavě modrá, černá Velikosti: S–XXL (pánské), S–XXL (dámské) CENA

1 250 KČ

CRAFT PRO ZERO EXTREME

Prádlo s extrémní funkčností, extrémním komfortem a unikátní kombinací vláken. Prádlo, které tělo ochladí či zahřeje podle aktuální potřeby organismu. Součástí materiálu je technologie CoolMax Fresh FX (ionty stříbra zabudované do vlákna) s aktivní ochranou proti mikroorganismům a lidskému pachu. Použití mikrovláken Pro Zero Extreme výrazně snižuje žmolkování pleteniny. Celoročně použitelné i díky nižší gramáži materiálu. U trik je vsazený klín na zadní straně ramen a podpaží, díky tomu prádlo lépe sedí na těle.

Pro letošní zimu opět populární potisky v dámské i pánské kolekci.

Barvy: pánská: modro-zelená s potiskem, černá, dámská: oranžová (koktail), fialová s potiskem, bílá s potiskem, černá Velikosti: pánské (XS–XXL), dámské (S–XL)

SNOWMARKET

DEVOLD Michal Bulička Doporučil bych rolák Active. Je perfektní pro outdoorové sporty, především za nižších teplot. Má unikátní dvouvrstvou konstrukci. Dvě trika v jednom – kombinace merino vlny (skvěle izoluje) a polyesterového vlákna Thermolite (odvádí pot od těla).

Merino vlna u Devold® Active je speciálně upravená technologií Total Easy Care® – můžete ho prát v pračce a sušit v bubnové sušičce při nízké teplotě. Kromě toho vlněné oblečení nepáchne ani po opakovaném propocení! Řadu Active (rolák, triko, boxery, spodky) si každý snow sportsman zamiluje…Využití podzim, zima, jaro, na horách celoročně. Prodloužená záda, dámský, pánský, dětský střih; barvy černá, tyrkysová…

FASHION MARKET

MAG

42

www.norskamoda.cz

www.envy-sport.com CENA

DEVOLD MULTISPORT TRIKO S KRÁTKÝM RUKÁVEM

CENA

CENA

1 224

1 733

KČ

KČ

CENA

1 370

CENA

2 495 KČ

Optimum je nová řada oblečení, vyrobena z extra jemné merino vlny – velmi měkké a příjemné na omak. Optimum se hodí nosit buď jako první vrstvu přímo na těle, především díky jemnosti vlněného vlákna, nebo jako druhou, zateplovací vrstvu. Řada Optimum = trika s dlouhým rukávem a mikiny s kapucí a k nim ladící kalhoty.

Oblečení řady Optimum nejvíce oceníte za chladnějšího počasí a v silném mrazu.

Veškeré termoprádlo Devold je pro snadnou údržbu upraveno technologií Total Easy Care® – oděvy lze prát v pračce na vlněný program a sušit na nízkou teplotu v sušičce.

KČ

Záchrana pro zimomřivé. Dvě vrstvy merino vlny od Devoldu zahřejí i ty, kteří už vyzkoušeli bez úspěchu všechno možné. Díky úpravě Aquaduct® zlepšuje odvod vlhkosti od těla do vnějších vrstev oblečení. Odolnost vnější vrstvy proti oděru zvyšuje vetkání polyamidového vlákna.

Ideální dárek pro věčně zmrzlé, reptající manželky :-). Dlouhý dvojitý rolák, prodloužená záda, prodloužený rukáv přes hřbet ruky s poutkem na palec. Dámský, pánský střih; modrá barva.

Pro každodenní nošení po všechna roční období.

Pro potivé a přehřívající se lyžaře ideální varianta.

Multisport = trika s krátkým i dlouhým rukávem, polorolák, boxery, spodky. Vyrobeno ze 100% merino vlny. I když je tenké, zahřeje i v mrazu. Funguje jako termostat – v zimě zahřeje, ve vedru ochladí.

Hřeje i vlhké a ani po opakovaném propocení nezapáchá. Dámský, pánský, dětský střih, 10 barev.

DEVOLD OPTIMUM MIKINA S KAPUCÍ

1 599

DEVOLD EXPEDITION ROLÁK

KČ

DEVOLD ACTIVE ¾ SPODKY

Řadu Active (rolák, triko, boxery, spodky) si každý snow sportsman zamiluje… Dvouvrstvá tkanina = dvě trika v jednom. Kombinace vlny merino a polyesterového Thermolitu.

U tříčtvrťáků nemusíte řešit rozhraní podkolenky – kalhoty.

Konec vyhrnování dlouhých nohavic. Pánové, kteří se přehřívají, mohou s těmito teplými spodkami vynechat boxery – vlna má samočistící schopnost – žádný zápach :-). Plochá guma, ploché švy. Dámský, pánský střih; černá barva.

998 KČ

Přiléhavé bezešvé prádlo se speciálními zónami pro odvětrávání a rychlejší odpařování potu na místech se zvýšenou potivostí, zabraňuje prochladnutí a zajišťuje transport potu z povrchu těla. Díky technologii se termoprádlo nelepí na tělo a nezpůsobuje odírání.

Materiál: polyamid, polypropylen, spandex

CENA

1 399

SNOWMARKET

KČ

DEVOLD WOOL FLEECE PODPRSENKA

CENA

PÁNSKÉ TERMOPRÁDLO – TOP ENVY – MODEL FORCE II

Perfektní pro ženy provozující aktivity za chladného počasí. Devold zkombinoval merino vlnu s technickým vláknem – fleecem – a využil tak to nejlepší z „obou světů”. Podprsenka rychle schne, skvěle izoluje a zároveň je prodyšná. Komfortní pro vaši pokožku – příjemná a měkká. Díky sportovnímu střihu bez sponek a vysoké elasticitě se dobře přizpůsobí tvaru těla.

Velikost: XS–XXL

PÁNSKÉ TERMOPRÁDLO – PANTS ENVY – MODEL FORCE II

Přiléhavé bezešvé prádlo se speciálními zónami pro odvětrávání a rychlejší odpařování potu na místech se zvýšenou potivostí, zabraňuje prochladnutí a zajišťuje transport potu z povrchu těla. Díky technologii se termoprádlo nelepí na tělo a nezpůsobuje odírání.

Materiál: polyamid, polypropylen, spandex

VŠEM

LYŽAŘŮM, SNOWBOARDISTŮM, TELEMARKISTŮM! První Skicampy jsou nachystány, medializovány naším milým SNOW, podpořeny Sherpa Ski School, opřeny o hole BIRKI, nabroušeny jako závodní ELANy a pestré jako celá kolekce NORDICA. Zcela záměrně vybíráme tyto lyže… uvidíte sami.

Pojeďte s námi v listopadu „rozkrájet“ ledovce. Skvělé lokality, první sníh, parádní ubytování, luxusní apréski a super zábava s lektory Skicamp.cz Jako první se s námi můžete motivačně sklouznout v nastávající sezóně. Vyzkoušet ryze závodní Elany, Nordicu na rok 2009/2010, hole Birki. Ale hlavně zažijete extrémně dobrou zábavu při, i po adrenalinu na svahu. Svezte se na lyži a pak si ji kupte. Vyzkoušejte si vlastní výuku, carvingové bóje, racecarving, funcarving, kdo bude chtít tak i telemark. Exkluzivní individuální výuka lyžování i snowboardingu může být vaše. Stačí se jen včas rozhodnout! První apartmány a pokoje již mají své obyvatele.

Každý z účastníků si může vyzkoušet jaké to je být závodník, instruktor anebo prostě milovník sněhu, co chce krájet oblouk stejně jako kamarád „o metr před ním“. Konzultace probíhají na svahu, v party stanu, u večeře i na pokojích :-).

Každý účastník obdrží dovednostní certifikát Skicamp-level.

VÝUKA: normální, ale i extrémní carving. Nácvik „na bóje“. Výstupní certifikát pro účastníky. Zakončením dne mohou být přednášky o materiálu, hodnocení, analýzy a konzultace.

TERMÍNY: 14.–18. 11. 2009, 18.–22. 11. 2009 Veškeré další info na : www.skicamp.cz

www.skicamp.cz

43

www.hannah.cz

www.sportful.cz SPORTFUL NATURAL COTTON – NOVINKA!

PULSAR L14 & PULSAR L84

Nový druh spodního prádla, který je složen z bavlny (95 %) a elastanu (5 %). Nanotechnologie v praxi. Z vnější strany nepromokavý a zevnitř rychle odvádí pot, takže jste stále v suchu.

Hannah dámské funkční prádlo je výbornou volbou pro první vrstvu zimního oblečení. Zaujme vás decentní dekorování, jemné barvy, ale hlavně oceníte funkčnost a technickou kvalitu zpracování. Použitý materiál Micra je vyrobený z polyesterového, speciálně tvarovaného mikrovlákna se zvýšenou plochou povrchu, a proto rychleji než jiné textilie odvádí vlhkost bez absorpce do vlákna. Díky této konstrukci zůstává vaše tělo permanentně v suchu a je tepelně stabilní jak v chladném, tak v teplém prostředí.

Velikost: 34–42

CENA

1 390 KČ

CENA

720 KČ

CENA

790 KČ

CENA

790 KČ

SPORTFUL 2ND SKIN DELUXE

Nejoblíbenější spodní prádlo od Sportfulu. Rychlý odvod potu a stálý pocit sucha. Antibakteriální technologie proti zápachu.

Materiál: 85 % nylon a 15 % polyester

www.sunsport.cz CENA

od 1 600

PULSAR M14 & PULSAR M84

Hannah pánské funkční prádlo je dokonalou volbou pro první vrstvu zimního oblečení. Oceníte nejen ryze pánské barvy, ale hlavně funkčnost a technickou kvalitu zpracování. Použitý materiál Micra zachová vaše tělo permanentně v teple, neboť udržuje souvislou vzduchovou vrstvu stabilní jak v chladném, tak teplém prostředí. Polyesterové, speciálně tvarované vlákno velmi rychle odvádí vlhkost bez absorpce do vlákna, a proto zůstává vaše tělo za každých okolností suché.

Velikost: S–XXL

KČ

ORTOVOX MERINO COMPETITION

V čem je jedinečné? Je prostě individuální!Ortovox jako první uvedl na trh funkční prádlo se systémem Bodymapping vyrobeného z vlny Merino a započal tak zcela novou a unikátní technologii. Prádlo je pleteno z jednoho kusu, bez jakýchkoliv švů a navíc z různými strukturami pleteniny a gramáží vlny MERINO. Výsledkem je nekompromisní a špičkově padnoucí funkční prádlo. 4zónová struktura Body Mapping od ORTOVOXU. Perfektní střih: Merino 190 g, špičková prodyšnost: struktura síťka, tepelná izolace: Merino 240 g, maximální elasticita: struktura rýhy.

Merino Competition: 100% střih, 100% funkčnost, 100% vítězství

FASHION MARKET

MAG

44

www.sfcb.cz

www.rockpoint.cz WOMEN’S SPORT NTS ZIP T

PÁNSKÉ SPODNÍ TRIČKO LÖFFLER TRANSTEX DLOUHÝ RUKÁV

Triko z merino vlny řady SPORT NTS. Tato řada je speciálně vyvinuta pro extrémně namáhavé aktivity.

Lehkost, prodyšnost, technický střih předurčují tuto řadu pro sportovní aktivity za chladných podmínek. Produkty této řady hřejí, když je vám chladno, a chladí, když je vám horko.

Pánské spodní tričko z dvouvrstvého pružného Transtexu pro sportovní aktivity při normálních a nižších teplotách. Vnitřní vrstva z polypropylenu umožňuje rychlý přesun potu od kůže, z vnější vrstvy z kombinace bavlny a modalu se pak pot rychle odpaří.

Prádlo je teplé, měkké a rychle schne, příjemné na nošení.

CENA

2 190 KČ

CENA

1 590

CENA

KČ

1 120

MEN’S PHD CREW

KČ

Pánské vlněné merino triko s dlouhým rukávem řady PHD. Triko je specifické zónami, které na správných místech zahřejí a na dalších výborně odvětrají. Vysoká elasticita úpletu, přírodní materiál, otvory na palce.

PÁNSKÉ ¾ KALHOTY LÖFFLER TRANSTEX

Spodní kalhoty z dvouvrstvého pružného Transtexu, který podporuje rychlý přesun potu z kůže přes vnitřní vrstvu z polypropylenu na vnější vrstvu bavlna/modal, ze které se pak rychle odpařuje. Pohodlná délka pod kolena, která snižuje možnost otlaků nohou v botách kvůli možnému shrnutí nohavice v lyžařské podkolence.

WOMEN‘S SPORT NTS BOTTOM

CENA

1 050

Dámské vlněné merino přiléhavé kalhoty z řady SPORT NTS. Tato řada je speciálně vyvinuta pro extrémně namáhavé aktivity.

Lehkost, prodyšnost, technický střih, ploché švy předurčují tuto řadu pro sportovní aktivity za chladných podmínek. Produkty této řady hřejí, když je vám chladno, a chladí, když je vám horko.

KČ

CENA

1 390 KČ

CENA

1 490 KČ

DÁMSKÉ SPODNÍ TRIČKO LÖFFLER TRANSTEX SEAMLESS KRÁTKÝ RUKÁV

WOMEN’S PHD SKI MEDIUM

Dámské vlněné lyžařské ponožky do náročnějších podmínek s módním proužkovaným vzorem. Dobře tlumí nárazy, odvádí pot, zajišťují tepelný komfort, perfektně sedí.

Technologie PhD.

Dvojvrstvé funkční spodní tričko pro nejrůznější aktivity při normálních a nižších teplotách. Vnitřní vrstva z polypropylenu umožňuje rychlý přesun potu od kůže, z vnější vrstvy z kombinace bavlny a modalu se pak pot rychle odpaří. Prádlo Seamless je bez postranních švů a se zónami s různou pružností pro maximální volnost pohybu. Prádlo sedí jako „druhá kůže“.

CENA

469

SNOWMARKET

KČ

KOMERČNÍ PREZENTACE

ICEBREAKER INSPIRACE PŘÍRODOU Icebreaker je ekologický systém oblečení, který je přírodní i technický zároveň.

Je vyroben z nejjemnějšího merina – vlny ovcí žijících v Jižních Alpách Nového Zélandu ve výšce až 2 000 m n. m. Hustá vlna je jejich jedinou ochranou před nepřízní počasí – rouno zvířata ochlazuje v parných létech při teplotách až 35 °C a chrání je před krutými mrazy v zimě, kdy teplota klesá až k -20 °C.

CESTA TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Icebreaker odebírá tu nejkvalitnější ručně stříhanou merino vlnu a tu následně zpracovává trvale udržitelnou cestou s použitím etických a ekologicky šetrných postupů. Průkopnický program Baacode, který Icebreaker představil veřejnosti loni na podzim, umožňuje každému zákazníkovi sledovat vznik jeho oblečení Icebreaker krok po kroku, a to počínaje ovčí farmou, na níž se ovce merino chovají. Celý transparentní dodavatelský řetězec pak můžete sledovat na webových stránkách www.icebreaker.com/baacode.

UNIKÁTNÍ SYSTÉM VRSTVENÉHO OBLEČENÍ

Každá vrstva oblečení Icebreaker může být nošena samostatně nebo jako vrstva pro izolaci v nepříznivých podmínkách. Vrstvením Icebreakeru se výrazně zvyšuje jeho hřejivý potenciál (více vláken = více izolace), ale protože je systém tak dobře prodyšný, nikdy se nepřehříváte.

Náročné požadavky všech lyžařů ideálně splňují výrobky kolekce BODYFIT200 – jsou lehké, prodyšné a přitom bezpečně chrání před chladem. Základní vrstva se snadno kombinuje s izolačními vrstvami vyšší gramáže a společně tak tvoří jedinečný funkční celek.

V nabídce jsou slušivé topy se stojáčkem na zip i bez něj a také velice funkční lyžařské spodky s ¾ nohavicemi, které jsou stvořené pro celodenní zimní radovánky na svahu.

Pro ty, kteří se chtějí odlišit, připravil Icebreaker limitovanou sérii BODYFIT+, která využívá unikátní technologii celotělových printů, které jsou inspirovány přírodou Nového Zélandu. Další pak zase ocení stylovou kolekci Patrol Series, inspirovanou vybavením horských záchranářů a spojující nadčasový funkční design s propracovanými detaily.

PONOŽKY JSOU ZÁKLAD

Celkový tělesný komfort je do značné míry ovlivněn tím, jak se cítí vaše nohy. Proto by vaší pozornosti neměly uniknout lyžařské ponožky Icebreaker – rovněž vyrobené z nejkvalitněj-

šího novozélandského merina a vybavené těmi nejmodernějšími technickými řešeními – plochý šev v oblasti prstů zabraňuje tvorbě puchýřů, pata ve tvaru Y zaručuje perfektní usazení bez shrnování, kompresní zóny poskytují žádanou oporu chodidla, anatomický Toe Box zlepšuje usazení a omezuje vznik odřenin a funkční spojení Function Junction™ snižuje objemnost ponožek v kritických místech. Spojením všech těchto konstrukčních prvků a unikátního materiálu vznikly ponožky, které jsou skvěle prodyšné, výborně odvádějí vlhkost, odolávají nepříjemným pachům a jsou nedostižné v regulaci tělesné teploty. V nabídce jsou v několika gramážích.

O ICEBREAKERU

Společnost byla založena v roce 1994 ve Wellingtonu na Novém Zélandu a je momentálně největším výrobcem oblečení z merina na světě. Nabízí jej 2 000 prodejen ve 24 státech v Evropě, Asii, Austrálii a Severní Americe. Společnost se zasazuje o trvalou udržitelnost rozvoje, ekologické zpracování materiálů, transparentnost výrobního procesu a etické zacházení se zvířaty.

OD PODZIMU ZAČÍNÁ V TIŠNOVĚ FUNGOVAT ICEBREAKER OUTLET STORE, KDE BUDOU K DOSTÁNÍ PRODUKTY ZE STARŠÍCH KOLEKCÍ A VZORKY ZA VSKUTKU ZAJÍMAVÉ CENY!

45

www.progress-cz.cz Prádlo Progress Dynamic je stvořené pro volnost pohybu, pohodlí a funkčnost (nejen) v drsných podmínkách. Úplet je kombinací polyesteru s přídavkem karbonizovaného bambusu a spandexu, díky čemuž je tato první vrstva velice jemná na dotek, vysoce pružná a vzhledem k účinkům tzv. bambusového uhlí skvěle odolává vzniku zápachu, tvorbě plísní a hlavně – skvěle udržuje teplotu. Prádlo Dynamic je tak i při nízké hmotnosti hřejivé a bystřeschnoucí.

www.sensor.cz SENSOR ACTIVE

Moderní přiléhavé prádlo Active je zhotoveno z materiálu jedinečných vlastností. Úplet vykazuje vysokou pevnost, odolnost proti oděru a dobrou savost potu. Příměs elastanu zajišťuje tvarovou stálost a ve spojení se střihovým řešením poskytuje maximální volnost pohybu. Další velkou předností je příjemný omak materiálu. Konstrukčně složité střihové řešení esteticky lahodí tvarům lidského těla.

Sekce: první vrstva V provedení: dámském, pánském Materiál: 90 % PES střiž, 10 % elastan

WITCH – DÁMSKÉ TRIKO

Dámské triko z Dynamicu respektuje ženské požadavky na funkční sportovní prádlo. Stejně jako modely pro chlapy mají i ty dámské optimalizovanou anatomii, ploché švy a širokou paletu použití. Stejně jako u pánských trik si lze vybrat variantu ke krku, s rolákem na zip i bez něj.

Materiál: Dynamic (polyester 63 %, karbonizovaný bambus 26 % a spandex 11 % Velikosti: S-XL

CENA

795 KČ

WATT – DĚTSKÉ TRIKO S ROLÁKEM NA ZIP

CENA

899 KČ

I děti potřebují stejně skvělé prádlo jako dospělí! Pro ně je tu dynamické tričko Progress Watt. Díky vyladěnému střihu a velké pružnosti materiálu z něj děti jen tak nevyrostou. Stejně jako u dospěláckých modelů lze i toto triko vzít jako první nebo i druhou vrstvu.

Materiál: Dynamic Velikosti: 116–164

SENSOR SEAMLESS

Je tvarově stálé, vysoce elastické funkční prádlo atraktivního vzhledu. Díky speciální konstrukci je možné kombinovat z vnitřní strany polypropylen a z vnější strany polyamid. Bezešvé prádlo je přiléhavé, se zónami pro odvětrávání a rychlejší odpařování potu na místech se zvýšenou potivostí. Bezešvé prádlo Seamless je nesrážlivé, skvěle tvaruje postavu, díky technologii pletení obsahuje minimální počet švů a díky tomu nezpůsobuje oděry.

Sekce: první vrstva V provedení: dámském, pánském Materiál: 37 % POP, 57 % PAD, 6 % elastan

CENA

CENA KČ

CENA

1 150

880 KČ

KČ

KČ

WARAN – PÁNSKÉ TRIKO S ROLÁKEM NA ZIP

SENSOR THERMOCOOL®

Sensor jako první česká firma zařadil do své nabídky úplet z revolučního vlákna Thermocool. Jedná se o kombinaci dutého vlákna Thermolite® a laločnatého vlákna Coolmax®. Díky lobárnímu vláknu extrémně rychle odvádí vlhkost a díky dutému vláknu má excelentní termoregulační schopnosti. No a nebyl by to Sensor, aby tento špičkový materiál nevylepšil originálními potisky. Ty jsou vyrobeny termosublimační technologií, která neovlivňuje funkčnost materiálu. ThermoCool™ je ochranná známka firmy Advansa.

Pánské triko z kolekce Progress Dynamic má anatomický střih optimalizovaný pro muže. Vysoký rolák na zip, prodloužená záda a lemy rukávů s otvory na palec skvěle chrání citlivá místa před vlezlou zimou.

Materiál: Dynamic Velikosti: M–XXL

SPORT 320 RACER ROCKET/BONE

1 299

749

NOVÁ KOLEKCE NYNÍ V PRODEJI Icebreaker Czech Republic s.r.o.

Olbrachtova 1800 666 03 Tišnov

SPORT 320 POWDER AERO/BONE STITCH

CENA

Tel.: +420 549 213 879 Fax: +420 549 213 879 cs.easterneurope@icebreaker.com

Icebreaker je systém ekologického oblečení vyrobený trvale udržitelnou cestou z nejkvalitnějšího merina získaného v Jižních Alpách na Novém Zélandu.

icebreaker.com

MAG

46

FAMILY PARTNER RUBRIKY

utešeně rozrůstá – nikoliv S radostí vám oznamujeme, že redakce SNOW se lat a dětí vůbec, které se jen počtem členů, ale zejména počty miminek, bato vás, možná přivítáte naši nám rodí a rodí. Jestliže český baby boom zasáhl i Ta má rodičům naponovou rubriku věnovanou právě dětem rodičů-lyžařů. jim dopřát a jak je vědět, kdy děti poprvé postavit na lyže, jaké vybavení ůže odpovědět naučit jejich první obloučky. Rubrika Family vám pom svěřit odborníkům na otázky, zda se do výuky pustit sami, anebo děti dětmi vyrazit do v lyžařských školách, jak dlouhé lyže zvolit a kdy s střediska, kde na Alp atd. Součástí seriálu budou i tipy na zajímavá rodičovské názory, děti opravdu myslí. Pokud se chcete rozdělit o své budete vřele vítáni na fóru portálu SNOW.CZ.

ILUSTRACE: FIS

47

POJĎTE DĚTI, BUDEME SI V ZIMĚ HRÁT!

FOTO: VÖLKL

Také důvěrně znáte – trochu upravenou – hlášku neposedných medvědů od Kolína?

Díky Svazu lyžařů České republiky může v zimě provázet třeba vaše děti ve speciálních sněžných parcích SnowKidz.

Pokud bojujete s tím, jak své ratolesti ve světě nejrůznějších technických lákadel přitáhnout k zimním sportům, nechte je alespoň jeden den řádit v nově vznikajících zábavních parcích. Děti si zde budou moci vyzkoušet všechny zimní aktivity a pak už je ze sněhu nedostanete. „Jedná se o nový projekt, který si klade za cíl zabránit obecnému poklesu aktivně sportujících dětí, a to zejména ve vztahu k zimním sportům. Chceme omezit nárůst konzumních aktivit, které berou volný čas na úkor aktivního a zdravého způsobu vývoje dětí, a snažit se o doplnění snižujících se školních zimních lyžařských aktivit. V neposlední řadě je to mezinárodní projekt pod patronací světové lyžařské federace,“ mluví zapáleně o parcích Lukáš Sobotka, prezident SLČR. Děti budou v parcích v dobrých rukách, budou se o ně starat vyškolení instruktoři lyžařských škol. Pro rodiče to má velkou výhodou – mohou brázdit sjezdovky bez sebemenšího strachu o své děti.

Parky SnowKidz jsou pro nadcházející zimní sezónu určeny třem českým areálům, a to Špindlerovu Mlýnu, Peci pod Sněžkou a Harrachovu. Ale to je pouze začátek. „Projekt není krátkodobého charakteru. Plánujeme jeho rozšíření i do ostatních lyžařských areálů v České republice, které o takovou spolupráci projeví zájem,“ dodává Lukáš Sobotka.

Tedy: pojďte děti, budeme si v zimě hrát!

Zdroj: Svaz lyžařů ČR

ANKETA

– JAK DLOUHÉ LYŽE PRO DĚTI? DAN KRAJČÍR autor projektu „Děti bez pluhu“, www.carv.cz Aby dítě nemuselo každou sezónu vždy znovu začínat od pluhu, je vhodné mu pořídit co nejkratší lyže s co nejmenším rádiusem a přizpůsobit výuku In-Line stylu. Pro dvou- až čtyřleté děti většina výrobců nic vhodného nenabízí, jediná možnost jsou dětské „kraťasy“ do 65 centimetrů, které dítě nestresují a umožní i nenáročné ťapání. Asi od pěti let můžeme využít i nejkratší vyráběnou délku dětských lyží – a to je sedmdesát centimetrů.

ANTONÍN CHOCHOLA ortoped Aby byly lyže pro dítě snadno ovladatelné, měly by mu dosahovat k bradičce. U menších dětí a začátečníků volíme raději kratší lyže, a to asi o pět centimetrů. Zkušenější dítě pak může mít lyže i o pět centimetrů delší. Na českých sjezdovkách jsem si ale všiml, že většina malých lyžařů má spíše delší lyže. Rodiče jim raději zakoupí lyže, do kterých časem „dorostou“.

ONDŘEJ NOVÁK APUL Krátké. Jednoznačně kratší, než jsou ony sami. Pro děti dvouleté ty nejkratší na trhu – teprve začínají lyžovat. S přibývajícím věkem a dovednostmi můžeme protahovat délku lyží až po kořen nosu. Na zbytečně dlouhých lyžích se děti učí mnohem hůř a déle a ztratí hned na počátku chuť do nově objevovaného sportu. Nesmí být ale ani moc krátké.

Vždy však platí „lepší trochu kratší než příliš dlouhé“.

MAG

48

FAMILY

CESTA

PARTNER RUBRIKY WWW.APUL.CZ

K PRVNÍM OBLOUČKŮM

dítě sám, Často debatované téma, zda vyučovat jako rodič své kterým. nebo ho svěřit do rukou odborníkům, a když ano, tak učit, zda Navíc co by se dítě učit mělo a co ne a jak dlouho se ve skupině, nebo privátně… rodiče Mnoho otázek a mnoho odpovědí. Nejen proto pro vás ílný připravila Asociace profesionálních učitelů lyžování pětid u celo po seriál o výuce dětí na všech úrovních, kterým vás letošní sezónu bude provázet malý lyžař Vojta.

TEXT: ONDŘEJ NOVÁK, VEDOUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ APUL FOTO: HYNEK DVOŘÁK

Jak mě táta dal do lyžařské školky i když mám prázdniny a do žádné školy nechci, ale prý se musím naučit lyžovat.

Dobrý den. Já jsem Vojta.

Táta mi taky někdy říká Vojtíku a mamka Vojtíšku, ale je mi už 7 let, chodím prvním rokem do školy, tak by mi už přece mohli říkat jen Vojto, protože si myslím, že už jsem docela velký kluk. Ale zas tak velký ne, protože neumím lyžovat. A to prý všichni pořádní chlapi umí, protože se na to dobře chytají holky. Tomu tedy ještě moc nerozumím, ale říkal to táta, tak to asi bude pravda. A tak jsem letos na Vánoce dostal pod stromeček lyže a boty a taky hůlky. Moc velkou radost jsem z toho neměl, raději bych třeba fotbalový míč. Když pak táta řekl, že za týden vyrazíme na hory a budu se učit lyžovat ve škole, moc mi do smíchu nebylo, zvlášť když mám teď prázdniny a místo toho zas budu muset do nějaké pitomé školy, i když to bude na lyžích. Ale třeba to bude dobrý, nechám se překvapit.

Tak jsme vyrazili. Do Krkonoš. Bylo tam krásně, sluníčko, sníh, ale hned za hotelem, kde jsme bydleli, byla ta dětská školka lyžování, o které táta mluvil na Vánoce. Takže to asi bude pravda... Tiše jsem doufal, že si třeba dělal jen legraci a já si budu užívat celé prázdniny sáňkováním, ale když mě hned odpoledne vzal s sebou do té školy, aby mě přihlásil, bylo mi do breku. Strašně jsem se vztekal, protože tam byli cizí páni učitelé a paní učitelky a taky spousta starších dětí, kterým to už na těch lyžích docela šlo, a já si hned představil, jak mě tady zítra táta nechá a mně to vůbec nepůjde a budu pořád padat a paní učitelky mě budou okřikovat, že jsem nemehlo a všechno dělám špatně. Měl jsem zkažený celý zbytek dne.

Druhý den jsme vyrazili za hotel do dětské lyžařské školky. Táta říkal, že jsou tam samí odborníci a že se nemám čeho bát, protože mě to všechno pořádně naučí. A přihlásil mě hned na celý týden. Ach jo.

Táta mě předal nějaké paní učitelce, která se jmenovala Kamila. Chvilku si s ní něco tiše povídal tak, abych to neslyšel, a pak najednou zmizel. Kamila mě vzala za ruku, pomohla mi nést moje nové lyže a pochodovali jsme doprostřed školky za ostatními dětmi. Celou cestu mi říkala Vojtíku a Vojtíšku jako moje mamka, a tak jsem se zmohl alespoň na to, že jsem ji upozornil na svoje pravé jméno a požádal ji, ať mi říká Vojto. Ale jinak mi bylo moc smutno a navíc v těch divných botách, co mi taťka nasadil, nešlo moc dobře chodit.

Ve školce už si hrály další děti ještě s jedním panem učitelem, koulovaly se a schovávaly se za velké gumové figurky zvířat, které byly zapíchnuty do sněhu a byly snad všude. Pak nás seřadili do kruhu a začali jsme si házet rukavicí a každý, kdo rukavici chytil, musel říct svoje jméno a hodit ji zase někomu jinému. Tak jsem se dozvěděl jména všech kluků a holek co tam byli se mnou, a taky to, že ten pan učitel se jmenuje Tomáš. Nakonec jsme museli ještě udělat rozcvičku. Nejdřív jsme mávali rukama jako stromy ve větru, pak jsme zase prali špinavé prádlo a nakonec nás rozdělili na dvě družstva a v těch těžkých botách jsme museli běhat štafetu kolem těch gumových figurek. A najednou Tomáš řekl, že půjdeme lyžovat. A bylo to tady...

49

Kamila nám nejdříve ukázala, jak si očistit boty od sněhu a jak si pak nasadit ty lyže. Nejdřív botu do špičky a pak strašně zatlačit patou, až to cvaklo. A už jsem měl jednu lyži nasazenou. Nejdřív jsme začali chodit hezky po rovině, v kruhu, a zkoušeli, co s námi ta jedna lyže udělá. Pak jsme se zkoušeli na té jedné lyži klouzat z takového malého kopečku, ale předtím nám ještě Kamila ukázala, co dělat, když se na ten kopec chci vyškrábat a lyže mi pořád klouže. To se musím postavit jako ona, hezky stranou a zaseknout tu lyži pořádně do sněhu, aby tam držela, a pak udělat krok nahoru a zase. Ještě že mi to vysvětlila a ukázala tak hezky a neříkala přitom ta divná slova jako paralelně a kolmo, která jsem slyšel ráno po cestě do školky, kde se hned vedle učili lyžovat nějací dospělí. Ještě chvíli jsme se klouzali na jedné lyži, otáčeli se, odráželi a zkoušeli, kdo dojede nejdál a kdo bude nejrychlej ší. A pak to přišlo. Tomáš nám řekl, ať si nasadíme taky druhou lyži.

Nejdřív jsme stáli na místě a museli obě lyže střídavě zvedat, dělat dřepy, naklánět se dopředu a dozadu, poskakovat, otáčet se dokola a zkoušet se klouzat sem a tam. Pak jsme zkusili chodit na obou lyžích v kruhu, jeden za druhým jako husy a dělali jsme trpaslíky a obry a dlouhé kroky jako čápi a krátké jako vrabčáci. A nakonec jsme se zase s Kamilou začali škrábat na ten malý kopeček, stejně jako předtím s jednou lyží, ale teď s oběma. To už bylo horší, ale zvládl jsem to. Dokonce jsem upadl jen dvakrát a z toho jednou do mě strčil Pepík. Na toho si budu muset dát pozor, protože tu má být taky celý týden. „Děti, jdeme lyžovat!“ zavelel Tomáš. O kousek dál ve školce byl mírný kopec s kobercem, podobným , jako máme doma v předsíni, akorát že tady jsme po něm na lyžích stoupali nahoru na start, aby nám lyže neklouzaly. Když jsem poprvé vylezl nahoru, trochu jsem se bál a nevěděl, jak se otočit špičkami lyží z kopce dolů, ale Kamila mi pomohla a já za chvíli poprvé v životě svištěl z kopce dolů, kde čekal Tomáš, aby mě chytil. Ale ani to nebylo potřeba. Pod kopcem byla dlouhá rovina, a ještě než jsem dojel k Tomovi, lyže se samy zastavily. No, není to tak těžké. Jeli jsme ještě několikrát a zkoušeli na lyžích poskakovat, zvedat je, dělat dřepy a pokrčovat kolena, nakláněli jsme se ze strany na stranu a nakonec zkusili dole na rovině i několik malých kroků do zatáčky. Byla to docela legrace a všem klukům i holkám, co tam byli se mnou, to za chvilku šlo výborně. Kamila s Tomášem nás pořád chválili a mě to najednou začalo moc bavit a už jsem si na včerejší brečení a strach ani nevzpomněl. Pak Tomáš ještě uspořádal koulovačku kluci proti holkám, abychom si od toho lyžování trochu odpočinuli, a šlo se na oběd.

Po obědě začalo ale to pravé mučení. „Budeme se učit pluh,“ řekla Kamila a šlo se na to. Moc jsem nevěděl, k čemu nám ten pluh bude a co si pod tím mám vůbec představit. Pluh jsem viděl akorát u nás v ulici, jak odhrnuje sníh, a taky jsem to tak Kamile řekl.

Ta mi ale vysvětlila, že pluh potřebujeme, abychom se naučili zastavit tam, kde chceme, a že to vlastně vypadá podobně jako ten pluh u nás v ulici, protože budeme taky trochu odhrnovat sníh. Tak nám Kamila ukázala, jak ten pluh na lyžích vlastně vypadá a my se pak učili udržet na místě špičky lyží u sebe a paty od sebe a do toho pluhu jsme skákali a dělali podřepy v kolenou a nakonec nám Kamila řekla, že pluhu budeme říkat třeba pizza, protože vypadá jako kousek pizzy, anebo stříška, protože vypadá jako střecha u nás na domě. To už jsem tomu začínal trochu rozumět, a tak jsme vyrazili s Tomem po tom úžasném koberci, co neklouže, zase zpátky na kopec. Tomáš řekl, že máme jet rovně dolů, jako před obědem, a dole na rovince pak udělat pizzu. Kamila říkala, že si můžeme představit že vaříme špagety, když jedeme rovně, a pak pizzu, když děláme pluh. To se mi líbilo a po několika pokusech jsme už všichni střídali pizzu a špagety ostošest. Pak jsme jezdili dolů a střídali malou a velkou pizzu a házeli koule, které nám nahoře podával Tomáš, po Kamile. Dokonce jsme zkusili jet poprvé alespoň s jednou hůlkou a dělali, že s ní pádlujeme jako indiáni na kanoi. Nakonec nám Kamila postavila z takových malých kuželek garáž a v ní jsme museli vždy zastavit.

Nebylo to lehké, naučit se pluh bylo o mnoho těžší než nazout si ráno lyže, ale teď vím, že už umím jet z kopce, na kopec vylézt a dole pod kopcem docela dobře zastavit. A dokonce si sám nasadím a sundám lyže. To bude táta koukat. A taky koukal, protože už stál za plůtkem, který ohraničoval celou školku, a mával na mě, a to už jsem věděl, že je konec, že se půjde domů, a moc se mi nechtělo.

Ale taky jsem věděl, že zítra sem půjdu zase a zase budu lyžovat s Kamilou a Tomem a všema klukama a holkama, co tu se mnou byli. Tak nashledanou zítra.

Tomáš říkal, že se budeme učit zatáčet, a dokonce jezdit slalom. Tak to už se těším. Budu jako ti závodníci v televizi…

Vojta se dnes naučil vše, co průměrné dítě může zvládnout první den celodenní skupinové výuky, která běžně v našich lyžařských školách trvá s přestávkou na oběd 4 hodiny. Byl to pro něj dlouhý a také ten nejtěžší den na jeho cestě ke dni, kdy bude tak dobrý, že začne na lyžování chytat holky, jak mu na Vánoce říkal jeho táta.

Při výuce začínajících dětí se profesionálně vyškolení učitelé zaměřují hlavně na hravou a nenáročnou formu výuky. Celý den se snaží prokládat krátkými přestávkami na hry bez lyží a neustále se snaží upoutat dětskou pozornost formou nejrůznějších her a cvičení na lyžích s podtextem dětských her a pohádek. Děti si

tak vlastně na lyžích po celou dobu výuky hrají, a aniž by cokoli tušily, zároveň se tak zdokonalují ve svých dovednostech. S dětmi provádíme velmi podobná cvičení jako s dospělými, jen je podáváme dětskou řečí.

Když si dnes Vojtův náročný den sečteme a podtrhneme, zvládl Vojta první krůčky na svých nových lyžích, nejdříve na místě a poté i v pohybu. Naučil se otáčet i stoupat do svahu, zvládl jízdu přímo s bezpečným dojezdem do roviny a nakonec i zastavení v pluhovém postavení. Důležité však je, že díky odborníkům, jako je Kamila a Tomáš, byl vtažen do hry, zapomněl na svoji původní nechuť se učit něco nového a těší se na zítřejší den.

Nesnažme se alespoň na počátku děti naučit lyžovat dokonale. Neopakujme s nimi jednotlivé prvky výuky tak dlouho, dokud není výsledek precizní. Lyžování nechť je pro začátečníky hlavně zábavou, příjemným dnem stráveným venku na vzduchu a v přírodě, a u dětí toto platí dvojnásob. Škola sdružená v Asociaci profesionálních učitelů lyžování je zárukou toho, že své dítě svěříte do rukou specializovaných dětských učitelů, kteří absolvovali odpovídající odborné vzdělání.

Tak uvidíme, co s nimi bude Vojta vyvádět zítra…

FAMILY

MAG

50

PARTNER RUBRIKY

www.lipnoservis.cz

900

191 m

709

m n. m.

38 %

62 %

7,5 km 7,5 km SEZÓNA: zaèátek prosince–zaèátek dubna PŘEPRAVNÍ KAPACITA: 11 400 os./h CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK:

S UMĚLÝM SNĚHEM:

2

PRŮKROODIPNNNÉ STÍKRATEGIE

„Na děti je Lipno“ – to už dnes ví díky médiích všeho loňské obří investici a podobně velkému ohlasu v u, kde se dodruhu asi každý. Chce být českou rodinnou jedničko se mu to daří? čkáte evropských služeb za jihočeskou cenu. Jak

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

Pochvala za strategii

Ubytovacím zázemím je moderní lipenský resort v pěší vzdálenosti od stanice lanovky, kterému na pohled dominují „holandské“ rezidence (komfortní, prostorné, ale dražší) v Marině Lipno přímo na břehu jezera i vesnice s penzionky v blízkém okolí. Ekonomickou variantou jsou pak nové „sportovní“ apartmány přímo u lanovky, využívané hlavně školními kurzy a slibující balíčky se skipasem za lidové ceny.

–

–

–

–

• 2x nocleh v apartmánu Sportapartments Lipno, 2denní skipas, 2hod. vstup do Aquaworldu – od 1 100 Kč/os.

• moderní apartmánové městečko Marina Lipno – od 1 500 Kč/noc/apart. 4 osoby • penziony – od cca 350 Kč/noc/os. ve 2lůžk. pokoji

APRĖS-SKI • Aquaworld (Lipno), Aquapark (Frymburk, 6 km) • lanový park • bobová dráha

ČESKÁ REPUBLIKA

Nové Lipno je sice satelit, ale velmi prakticky vybavený (restaurace, supermarket, infocentrum, bankomat) a navzdory fámám není ani holandským ghettem. V Marině najdete i akvapark s bazénem, divokou řekou a brouzdalištěm – slušel by tu samozřejmě větší, pestřejší a kapacitnější, navíc je otevírací doba rozdělena mezi hosty Mariny a veřejnost. Ale lipenští mohou být rádi i za něj. Méně známou, ale vítanou atrakcí je i bobová dráha nedaleko nástupní stanice lanovky.

Nejlepším obdobím pro návštěvu jsou slunečné mrazivé dny, kdy se na nádrži vytvoří dostatečně mocná vrstva ledu. Bruslení na téměř 11kilometrové upravené, tedy prohrnuté, zamrzlé hladině je sice neplánovatelnou, ale úžasnou aktivitou, která Lipno katapultuje mezi opravdu pestrá místa pro dovolenou s dětmi (a možná i bez nich).

VYSVĚDČENÍ Skiareál Lipno ˇ ˇ zacátecníci třída:.......................................................................................................

jméno:.....................................................................................................

terén lanovky a vleky dětský park ceny komfort resortu ubytování

APRĖS-SKI

Pokladem je zamrzlé Lipno

–

UBYTOVÁNÍ

LYŽAŘSKÝ AREÁL

Vzhledem ke svému přírodnímu potenciálu si Lipno zvolilo jedinou logickou cestu svého směřování, tedy nenáročné, nejlépe cvičné lyžování rodin s menšími dětmi, a dokázalo ji prosadit u veřejnosti. Z mírnějších svahů Kramolína a Slupečného vrchu, zvedajících se přímo od hladiny lipenské nádrže, v současnosti vykřesalo nejvíce, co se dalo.

Dvě ze zdejších do slušné šíře vykácených sjezdovek (Střecha, Pánská) si s chutí dá i zdatnější carver, ačkoliv převýšení nedosahuje ani 200 metrů. Zato mírné Školní a Promenádní a mírňoučká Jezerní sjezdovka jsou jako stvořené pro začátečníky, i když svým konstantním sklonem neuškodí ani adeptům rekreačního carvingu. Při délce okolo jednoho kilometru už je to i celkem slušné svezení na jeden nádech.

O tom, že se strategie povedla, svědčí i dětský Foxpark, naplněný nejen atrakcemi zpříjemňujícími první lyžařské krůčky, ale i dětmi a instruktory. Slušná šlapající manufaktura.

3

indoor outdoor

1–2 1 1–2 2 1 2 2–3 1

Jen houšť!

Lipno bylo první a dlouho jediné české středisko, které se naplno přeorientovalo na děti, poctivě si svou rodinnou pozici stavělo několik let a nakonec na sebe díky dvousetmilionové investici strhlo skutečně velkou pozornost. Větší, než by odpovídalo jeho velikosti, ale přeci jen si – i díky šikovné práci marketingu – tento průkopník rodinné image trochu přílišné slávy zaslouží.

Budeme upřímně rádi, pokud podobně laděných českých středisek vznikne více, už jen proto, že neohromující, ale blízké české svahy a celkově levnější služby (od restaurací až po lyžařské školy) si o takovou sebeprofilaci přímo říkají.

Paradoxně může záplava nadšených zpráv z Lipna působit kontraproduktivně, neboť má za následek poněkud nadsazené očekávání návštěvníků – je na rodinném lyžařském trhu první, téměř jediné, a tedy „nej“. Samozřejmě Lipno jako takové nedosahuje rozměrů a celkové kvality jako třeba prvotřídní rakouské Serfaus, které je pro něj vzorem. Ačkoliv není zjeveným zázrakem, tak je pro děti v českých poměrech slušně vybavené a umí být i za velmi přijatelnou cenu.

Jen houšť!

51

VZP

VYRÁŽÍ NA TURNÉ MEZI VYSOKOŠKOLÁKY, ABY PODPOŘILA DÁRCOVSTVÍ KRVE

KOMERČNÍ PREZENTACE Putování po vysokých školách, jehož cílem je informovat vysokoškoláky o dárcovství krve, začne již na konci září. Všeobecná zdravotní pojišťovna se stala generálním partnerem projektu s názvem TO DÁŠ!, jehož posláním je přesvědčit nenásilnou formou mladé lidi, že by měli darovat krev, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Tváří projektu se stal písničkář Tomáš Klus, který vystoupí 25. září na tiskové konferenci v Ostravě, kde turné také o pár dní později začne. Z Vysoké školy báňské pak informační pojízdná kampaň poputuje do Opavy a následně pak do Olomouce a Zlína. Postupně se přidávají další, mezi jinými i Hradec Králové, Plzeň nebo Praha.

Součástí programu jsou odborné přednášky zaměřené na problematiku dárcovství. Budou pojaté interaktivní formou, nebudou chybět ani zajímavé statistické údaje, info spoty a distribuce letáků a brožurek mezi studenty.

Přednášky zpestří recitál Tomáše Kluse.

V ČECHÁCH CHYBÍ DÁRCI KRVE, ZAPOJÍTE SE A POMŮŽETE? Záměrem kampaně je studentům připomenout, že krev je životodárná tekutina, kterou nelze ničím nahradit a která se nedá uměle vyrobit. V České republice přijme každý člověk za svůj život v průměru 4x krevní transfuzi a 12x přípravek vyrobený z lidské krve. Bez dostatečného množství zásob krve se nelze obejít zejména při těžkých úrazech, dopravních nehodách, operacích, transplantacích orgánů, porodních komplikacích a v řadě dalších případů. Všechny tyto lékařské zákroky by nebyly možné bez dobrovolných bezpříspěvkových dárců krve – ti dávají plnou krev či plazmu nebo další součásti krve ze své svobodné vůle, aniž by za to dostali jakoukoli peněžní odměnu. V Česku připadají na populaci necelá tři procenta dárců krve, což je výrazně méně než v jiných zemích Evropské unie.

VZP nabízí zvýhodněné cestovní pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna si pomoci dárců krve velice váží a nezapomíná na ně – svým pojištěncům, kteří jsou několikanásobnými bezpříspěvkovými dárci krve a kostní dřeně, nabízí zvýhodněné cestovní pojištění. Dárci mohou získat až 35 dní pojištění léčebných výloh do zahraničí zdarma. Mohou také využít zvýhodněné sazby ročního pojištění léčebných výloh do zahraničí na opakované výjezdy.

FOTO: ARCHIV KREVNÍ CENTRUM FN OSTRAVA

To dáš! Tak zní netradiční název netradiční kampaně na podporu dárcovství krve, která odstartuje na podzim mezi vysokoškoláky a jejímž generálním partnerem se stala Všeobecná zdravotní pojišťovna. První zastávkou bude Vysoká škola báňská v Ostravě. Tváří projektu se stal písničkář Tomáš Klus.

Pro více informací se kromě infolinky 844 117 777 a webových stránek www.vzp.cz můžete obrátit na širokou síť kontaktních míst, jejichž seznam naleznete na www.vzp.cz/pobocky.

Vyberte si dobrou pojišťovnu Platit zdravotní pojistení musím.

A co.

Tahle investice se mi vrátila uz uekolikrát.

Kdyz mne bylo hodne zle, moje pojist‘ ov na mne v tom nenechala.

Zaplatila za mne lécbu a nebylo to lev né.

Ted‘ uz to vím.

Choďte na preventivní prohlídky.

Aby nebylo pozdě. Doporučujeme: • 1x za dva roky u praktického lékaře • 2x za rok u stomatologa • 1x za rok u gynekologa

www.vzp.cz Daruj krev 197x78 TISK.indd 1

infolinka 844 117 777 9.9.2009 9:44:57

SVĚDECTVÍ ARCHÍVU HS

MAG

52

FOTO: ARCHIV

VYSOKOHORSKÉ PORODY I vysoko na horách se rodí děti a dostat včas matku dolů do nemocnice může být pěkná kovbojka, jak vyprávějí záznamy horské služby. První příběh se odehrál 26. prosince 1954, druhý o dva roky později – 9. ledna 1956. Vše dobře dopadlo a v Krkonoších se narodili dva malí horalové.

Spousty sněhu, které byly v předvánočním týdnu vítanou záchranou lyžařských Vánoc, překvapily výškou sněhové přikrývky a leckoho zaskočily. To se stalo i ženě ve vysokém stupni těhotenství s domovem na Pláni, horské chatě nad Špindlerovým Mlýnem. Trvalé sněhové vánice odřízly cestu, dolů to nešlo ani pěšky, ani s koněm se saněmi.

Na Boží hod vánoční se rodička s mužem, členem Horské služby, rozhodli, že budou klidnější, když bude nastávající maminka co nejdříve v dosahu sanitky. Muž požádal Horskou službu, aby manželku dopravila po svátcích dolů do Špindlerova Mlýna. Úkol byl přijat, není-li naspěch, nebude nic obtížného cestu upravit tak, aby přeprava proběhla hladce. Člověk míní, pánbůh mění. Už v noci se miminko předčasně ohlásilo a ženu bylo nutno transportovat ihned.

Začali jsme se telefonicky svolávat. Někteří byli doma, jiní v družné zábavě, neboť na Boží hod tradičně ve Špindlerově Mlýně zahajují stálé hudby svou zimní sezónu. V 23.45 hod. jsme již znali úkol: v 0.30 být s lyžemi u dolní stanice lanovky. Sešli jsme se všichni: osm mužů, jedna žena, lékař - všichni na běžkách.

Lanovka už vrčí, s veselou nasedáme. Je nádherná zimní noc, přestalo sněžit, stromy obalené novým jiskřivým sněhem nás okouzlují.

Již jsme nahoře a vyrážíme. Vpředu tři vedle sebe prošlapují cestu, za nimi čtyři s kanadskými saněmi.

Kudy vede cesta, není vidět, vše zmizelo pod vysokou vrstvou nového sněhu. Cesta jde rychle, vánice udusaly sníh, boříme se málo. Pak krátký sjezd a stojíme před chatou na Pláni.

Pacientka v teplém oblečení už čeká, položí se na kanadské saně, je zabalena do nepromokavých přikrývek a přivázána. Vpředu pojede muž se světlometem, řidič saní u voje, čtyři tahouni popruhy kolem ramen. Lékař je ve stálém styku s „naší“ matkou. Zezadu pomáhá další světlomet. „VŠE HOTOVO? VPŘED!“ Je naspěch, bolesti se ozývají v pravidelných intervalech. Nejhorší je začátek kopce, v jednom místě musíme zabrat naplno. Po rovině to jde v projetých stopách rychle. Pozor, opouštíme průsek, pojedeme z kopce.

Pacientka hlásí bolesti, interval deset minut. Zadní tahouni přecházejí do brzdění, cesta se svažuje stále prudčeji, jízda na lyžích je obtížnější. Při plužení narážíme na vyčnívající pařezy a stromky, několikrát padáme. V nejprudším místě to půjde lépe bez lyží. Uskupení se rychle mění: u saní zůstávají pouze řidič a „brzdař“ bez lyží, předvoj jede ohlásit příjezd na lanovku, ostatní následují s lyžemi a holemi kamarádů.

Po tvrdé cestě od Klínovky místy klušeme: teď už máme opravdu naspěch. Na lanovce maminku rychle rozvazujeme, nyní se cítí lépe vsedě, jede na sedačce, lékař jí je nablízku. Dole potřebuje oddech. Poslední problémem je poměrně prudký a sněhem zavátý sjezd od stanice lanovky. Jeden z nás sedá k hlavě pacientky na saně a přidržuje ji. Jde to těžko, pomáhá, kdo je na blízku, je to finiš. Srdce bijí v hrdlech, odpočívat nelze, vždyť už zbývá jen 15 metrů a pak cesta z kopce a po rovině. Pacientka sténá, ráda by zastavila, lékař nařizuje: „Rychle vpřed!“ Po tvrdé cestě klušeme, na rovince ještě zrychlíme. U Lomnice konečně stojí sanitka. Krátký oddech a odjezd. Lékař se připravuje na všechny možnosti. Vůz mizí v dohledu, rozebíráme si lyže, hole a batohy. 2.45.

Hotovo.

Ráno se od lékaře dozvídáme, že se naší pasažérce ve 3.30 v pořádku narodila dcera.

ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR SOCHA – SNOW

53

ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR SOCHA – SNOW

PŘÍBĚH DRUHÝ: PŘEDČASNÝ POROD V deset hodin se dostavil Jaroslav Materna, Jiří Erban a Miloslav Soukup, členové Horské služby, k dolní stanici lanovky, kde se sešli se zdravotními sestrami z Okresního ústavu národního zdraví. Členové Horské služby doprovodili sestry na Klínovku, kde paní Gyngošová předčasně po 6,5 měsících v 8.15 hodin ráno porodila. V 11 hodin po příchodu na Klínovku si členové Horské služby připravili rakouský skládací člun a kanadské saně k transportu. Zdravotní sestry mezitím pečovaly o novorozence. Členové Horské služby si též nachystali rozžhavené cihly a prádelní koš k přepravě novorozence. Ten vystlaly vatou, vložily 2 termofory, vše obložily plenami.

Na dno rakouského člunu byl položen svozný pytel, na něj byly položeny dvě prkna a čtyři rozpálené cihly. Na toto zařízení byl položen koš s děckem, přes koš byla přehozena ještě jedna deka a celý koš byl zabalen prošívaným svozným pytlem.

Koš byl důkladně přikurtován, neboť těžiště bylo výš položeno než při normálním svozu raněného. Matka byla rovněž ošetřena sestrami OÚNZ z Vrchlabí, pak ji záchranáři přenesli na připravené kanadské saně, kde ji normálním způsobem uložili. Kanadské saně s matkou naložili na normální rohačky, které byly taženy koňmi. S matkou bylo nutné dolů svézt i další dvě děti staré jeden a tři roky.

DOLŮ SE JELO LANOVKOU Ve 13.00 bylo vše připraveno k odchodu. Ve 14.10 byli postupně všichni svezeni dolů lanovkou v transportním koši. Nejdřív jel rakouský člun s novorozencem, potom matka a postupně další.

U lanovky na dolní stanici očekával členy zásahu doktor Frössl a u vjezdu do stadionu stála sanitka. Člun byl svezen na stadion, naložen na osobní auto doktora Frössla a převezen k sanitce. Tam ho vyzvedli, aniž by byl rozbalen. Mezitím byla převezena i matka. Akce byla ukončena ve 14.30 hodin.

Večer týž den ve 22.00 hodin byl učiněn dotaz do vrchlabské nemocnice po stavu děcka a matky. Sestra Horské službě oznámila, že zdravotní stav obou jest velmi dobrý a že děcko váží 2.5 kilogramu.

Napsal: Otokar Štětka

ORBIS PICTUS

MAG

54

: JUNGFZIMRNÍALEU PORELO Troufáme si tvrdit, že žádné jiné místo v sobě nekoncentruje tolik typického Švýcarska jako Jungfrau: dechberoucí aut, luxus i prostá účelpříroda, železnice jako páteř dopravy, střediska bez ámení se Švýcarskem, nost. Kdybyste si měli vybrat destinaci pro své sezn řenou všem a jakkonemohli byste trefit lépe. Jungfrau má náruč otev o není továrnou liv nadité či skromnější kapse – a snad právě prot ní. masové rekreace, ale srdcem Švýcarska k zamilová TEXT: MICHAELA BUČKOVÁ, MF DNES TAK RYCHLE NASEDAT DO VLAKU. VYRÁŽÍME. MODRO-ŽLUTÁ MAŠINKA NÁS Z GRINDELWALDU PŮVABNOU HORSKOU KRAJINOU VYVÁŽÍ S NĚKOLIKA ZASTÁVKAMI DO STANICE KLEINE SCHEIDEGG V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 2 061 METRŮ. TADY ZAČÍNÁ LYŽAŘŮV RÁJ. Z HŘEBENE MÄNNLICHENU STÉKAJÍ PROUDY PŘEVÁŽNĚ ČERVENÝCH SJEZDOVEK PO OBOU ÚBOČÍCH DO GRINDELWALDU A WENGENU. Z KLEINE SCHEIDEGG SE POTOM DÁ POKRAČOVAT NA JUNGFRAUJOCH, TOP OF EUROPE, JEDNO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH MÍST V EVROPĚ.

VLAKY SEM PROSTĚ PATŘÍ A VYJÍŽDĚT S NIMI NA SJEZDOVKY VÁM ZA CHVÍLI PŘIJDE JAKO TA NEJPŘIROZENĚJŠÍ VĚC NA SVĚTĚ.

55

FOTO: SWISS IMAGE

ILUSTRACE: JUNGFRAUBAHNEN

FOTO: SWISS IMAGE

TOP OF EUROPE

Z NÁDRAŽÍ KLEINE SCHEIDEGG POMALU VYJÍŽDÍ ČERVENÝ VLÁČEK. AŽ NA PÁR MÍST JE PLNÝ. KROMĚ NĚKOLIKA SKIALPINISTŮ VEZE LYŽAŘE, KTEŘÍ SI NA NADRÁŽÍ ODLOŽILI LYŽE A BOTY, A SPOUSTU JAPONCŮ. STAHUJI OKÉNKO, VENKU SVÍTÍ SLUNÍČKO, MNICH I EIGER SE MI UKAZUJÍ V CELÉ SVÉ KRÁSE, JEN JUNGFRAU SE CHVÍLEMI HALÍ DO BÍLÉ ŠÁLY. „UVIDÍME SHORA NĚCO?“ PTAJÍ SE VŠICHNI, ZATÍMCO FOTOAPARÁTY CVAKAJÍ NAPLNO. MÁME PŘED SEBOU DEVĚT KILOMETRŮ A SKORO HODINU JÍZDY S DVĚMA ZASTÁVKAMI. ZA EIGERGLETSCHER VJÍŽDÍME DO TUNELU. TEĎ NÁS ČEKÁ SEDM KILOMETRŮ VE SKALNÍCH ÚTROBÁCH EIGERU A MNICHA A DVĚ ZASTÁVKY U OKÉNEK VE SKÁLE, ODKUD JE VIDĚT DRSNÁ KRÁSA ZDEJŠÍCH HOR A TAKÉ ALETSCHSKÝ LEDOVEC. NEJDELŠÍ MASA LEDU „TEČE“ PŘÍMO POD NÁMI, Z PŮVODNÍCH 32 KILOMETRŮ ZBÝVÁ DNES UŽ „JEN“ NĚCO MÁLO PŘES DVACET KILOMETRŮ.

VLAK ZASTAVUJE NA MALÉM NÁDRAŽÍ VE SKÁLE. 3 454 METRŮ NAD MOŘEM. NEJVÝŠE POLOŽENÉ NÁDRAŽÍ V EVROPĚ. TAK SEM SE JEZDÍ UŽ OD ROKU 1912, UVĚDOMUJI SI PŘEKVAPENĚ.

VÝTAHEM VYJÍŽDÍME NA VYHLÍDKOVOU TERASU OBSERVATOŘE SPHINX. PŘÍMO NA DOSAH MÁM LEDOVÝ KRUNÝŘ POKRÝVAJÍCÍ HORU MNICH, OPAČNÉ STRANĚ VÉVODÍ MASIV JUNGFRAU. PAK HORY MÁVNOU KOUZELNÝM PROUTKEM A VŠE MIZÍ ZA NEPROSTUPNOU BÍLOU ZÁCLONOU. NEVIDÍME NIC. PRO TAKOVÉ PŘÍPADY TU JSOU ALE DALŠÍ ATRAKCE: NĚKOLIK OBCHODŮ, MALÝ PROMÍTACÍ SÁL, KDE OPAKOVANĚ BĚŽÍ PROJEKCE DOKUMENTU O SEDLE JUNGFRAU, VE FOYERU JSOU K VIDĚNÍ HISTORICKÉ ARTEFAKTY A FOTOGRAFIE Z DOB VÝSTAVBY A POČÁTKŮ TURISTICKÉHO RUCHU. NAVŠTÍVIT MŮŽETE I NĚKOLIK RESTAURACÍ. V PŘÍPADĚ ŠPATNÉHO POČASÍ A NEDOSTATKU STRÁVNÍKŮ SE ZDEJŠÍ PERSONÁL ZABÝVÁ VÝROBOU ČOKOLÁDY. LZE JI KOUPIT JEN TADY A V JEDNOM OBCHODĚ V INTERLAKENU. JEŠTĚ ZAJÍMAVĚJŠÍ JE ALE LEDOVÁ JESKYNĚ SE SPOUSTOU ZVÍŘÁTEK. POZOR NA CESTU! PĚKNĚ TO TU KLOUŽE. PAK UŽ NEZBÝVÁ NEŽ SEDNOUT NA VLAK A VRÁTIT SE NA NÁDRAŽÍ KLEINE SCHEIDEGG. POŘÁD JEŠTĚ SVÍTÍ SLUNCE, KDYŽ SE CHYSTÁME UKROJIT PÁR POSLEDNÍCH ODPOLEDNÍCH LYŽAŘSKÝCH KILOMETRŮ.

MNICH I EIGER SE PYŠNĚ ROZHLÍŽEJÍ PO KRAJI, JUNGFRAU SE STÁLE SCHOVÁVÁ ZA ZÁCLONOU.

TAKTO VYPADAL PŮVODNÍ PLÁN – VYBUDOVAT NA VRCHOLU ČTYŘTÍSÍCOVÉ JUNGFRAU VYHLÍDKOVOU PLOŠINU, POD NÍ RESTAURACI A VŠE, CO POHODLNÝ TURISTA POTŘEBUJE…

ORBIS PICTUS RANNÍ MANŠESTROVÁ ORGIE

FOTO: SWISS IMAGE

POKUD MÁTE RÁDI RANNÍ MANŠESTR A NEVADÍ VÁM JEDNOU ZA ČAS SI PŘIVSTAT, V JUNGFRAU OBJEVÍTE NETUŠENÝ SVĚT. NEMUSÍTE SE TÍSNIT U PRVNÍ LANOVKY V DEVĚT, ALE MŮŽETE JIŽ ZA MRAZIVÉHO RÁNA NASTOUPIT DO OBVYKLE ZCELA PRÁZDNÉHO A VYHŘÁTÉHO VLÁČKU. Z GRINDELWALDU JEDE PRVNÍ PŘÍMÝ NA KLEINE SCHEIDEGG V 7.17, NAHOŘE JSTE DESET MINUT PŘED OSMOU. A PŘED VÁMI LEŽÍ TOLIK KVALITNÍHO MANŠESTRU, ŽE BY JEJ NEDOKÁZALI ZPRACOVAT ANI VŠICHNI LONDÝNŠTÍ ŠEVCI. VY JSTE NA TO OBVYKLE ZCELA SAMI! POKUD BUDETE MÍT ŠTĚSTÍ, MŮŽETE NAVÍC ZAŽÍT IDYLU RANNÍCH PRÁVĚ PROBUZENÝCH HOR, ZATÍMCO ÚDOLÍ DOLE JEŠTĚ BUDOU SPÁT V PEŘINÁCH RANNÍ MLHY… PO TAKOVÉ ORGII CHUTNÁ SNÍDANĚ – TŘEBA V NĚKTERÉ Z PROVONĚNÝCH GRINDELWALDSKÝCH KAVÁREN – O TISÍC PROCENT LÉPE!

FIRST FLYER

FOTO: SWISS IMAGE

MAG

56

„TŘI, DVA, JEDNA, TEĎ,“ STARTUJE MLADÁ BLONDÝNKA. ZATAJÍM DECH A UŽ SE LETÍ DOLŮ. JE TO JAKO KDYŽ SE POROUCHÁ LANOVKA A VY PADÁTE VOLNÝM PÁDEM VE VÝŠCE ČTYŘICETI METRŮ NAD ZEMÍ DO ÚDOLÍ. TADY ALE NAŠTĚSTÍ MAJÍ BRZDY A PO OSMI STECH METRECH A 45 SEKUNDÁCH LET KONČÍ. ZA TU MALOU CHVÍLI LZE OVŠEM NABRAT AŽ ČTYŘIAOSMDESÁTIKILOMETROVOU RYCHLOST. CO TO ZKOUŠÍM? LOŇSKOU HORKOU NOVINKU LYŽAŘSKÉHO AREÁLU FIRST. JDE PRÝ O PRNÍ ZAŘÍZENÍ TOHOTO DRUHU V EVROPĚ. ATRAKCE POCHÁZÍ Z USA, KDE SE JÍ PŘEZDÍVÁ ZIP RIDER. A JAK TO FUNGUJE? JDE O ČTYŘI LANA, KTERÁ SPOJUJÍ STARTOVACÍ A PŘISTÁVACÍ TERASY. NA KAŽDÉM LANĚ JE PŘIPEVNĚNÝ SEDÁK PODOBNÝ TOMU, JAKÝ SE VYUŽÍVÁ PŘI PARAGLIDINGU. MINIMÁLNÍ VÁHA PASAŽÉRA JE 35 KILOGRAMŮ, MAXIMUM 125 KG. JE TO DOCELA DÁVKA ADRENALINU, NEJHORŠÍ ALE JE PŘESVĚDČIT SÁM SEBE, ŽE JE TO BEZPEČNÉ, A DOVOLIT OBSLUZE, ABY VÁS UPNULA DO SEDÁKU A PUSTILA PO LANECH DOLŮ.

e hw Sc

Vlakem až na střechu Evropy

iz .S w itz erl and .

Byli to snílci. Už v sedmdesátých letech 19. století chtěli zdolat čtyřtisícovky. Po svém: postavit dráhu až na vrchol majestátních švýcarských kopců Eiger a Jungfrau. Podařilo se jim to, byť jen částečně, a dnes vlakem po 97 let staré železnici vyrážejí i čtyři tisíce lidí denně, aby se pokochali pohledem na severní stěnu Eigeru, vrchol Mnicha či Jungfrau. Je to jeden z největších švýcarských turistických taháků.

Těch snílků bylo několik. Švýcarští úředníci ale dali přednost plánům uznávaného švýcarského stavitele a finančníka Adolfa Guyera-Zellera. Přišel s nápadem nestavět zubačku z údolí, ale navázat na nově otevřenou trať vedoucí do sedla Kleine Scheidegg v nadmořské výšce 2 061 metrů. To znamenalo obrovskou úsporu v překonání výškového rozdílu. Guyer-Zeller taky švýcarskému parlamentu nabídl, že za 100 tisíc švýcarských franků vybaví meteorologickou stanici na vrcholu Jungfraujoch. Ta byla nakonec otevřena v roce 1937.

Stavba železnice na Jungfraujoch trvala šestnáct let

a šlo o velmi náročný projekt

57

NEJDELŠÍ SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA NA SVĚTĚ

FOTO: SWISS IMAGE

DALŠÍ Z VELKÝCH ATRAKCÍ LYŽAŘSKÉHO AREÁLU FIRST JE NEJDELŠÍ SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA V EVROPĚ. MĚŘÍ PATNÁCT KILOMETRŮ A VEDE Z FAULHORNU (2 681 METRŮ NAD MOŘEM) TO BUSSALPU. NA VRCHOL FAULHORNU VEDE JEDNA Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH ZIMNÍCH TURISTICKÝCH CEST VE ŠVÝCARSKU. OD LANOVKY FIRST, KDE SI V INTERSPORTU MŮŽETE ZA 15 CHF PŮJČIT SÁŇKY, TO TRVÁ PŘES DVĚ HODINY. VÍTR VÁM BUDE HVÍZDAT V UŠÍCH, KDYŽ SE BUDETE ŘÍTIT KOLEM KRÁSNÝCH LESŮ, PŘES SNĚHEM ZAPADANÉ LOUKY A KOLEM MAJESTÁTNÍCH ZMRLÝCH VODOPÁDŮ.

SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA KONČÍ U MALÉ RESTAURACE, KDE SI LZE DOPŘÁT TRADIČNÍ ŠVÝCARSKOU SPECIALITU – FONDUE. TOHLE JE ZÁBAVA PRO KAŽDÉHO!

PEKELNÝ ZÁVOD

TÉMĚŘ ŠESTNÁCT KILOMETRŮ MĚŘÍ TRAŤ NEJVĚTŠÍHO AMATÉRSKÉHO ZÁVODU NA SVĚTĚ INFERNO RENNEN – PEKELNÉHO ZÁVODU. TEN SE JEZDÍ NA SVAZÍCH SCHILTHORNU, JEDNÉ Z LYŽAŘSKÝCH OBLASTÍ JUNGFRAU REGIONU. TRAŤ DOSAHUJE PŘEVÝŠENÍ AŽ 2 100 METRŮ.

STANOUT MEZI STARTOVNÍMI BRANKAMI SE OVŠEM NEPOŠTĚSTÍ JEN TAK NĚKOMU. KAŽDÝ ROK STARTUJE JEN 1 800 ÚČASTNÍKŮ, COŽ JE ASI POLOVINA ZÁJEMCŮ. NĚKTEŘÍ BORCI ČEKAJÍ I PĚT LET, NEŽ SE NA SEZNAM DOSTANOU. TENTO ZÁVOD TOTIŽ NEMÁ OBDOBU. JEHO HISTORIE SE PÍŠE OD ROKU 1928 A ZASLOUŽIL SE O NĚJ ANGLIČAN ARNOLD LUNN, KTERÝ SE NARODIL V INDII. TAKHLE POPSAL PRVNÍ ROČNÍK ZÁVODU: „HROMADNÝ START SE USKUTEČNIL NA VRCHOLU SCHILTHORNU NA POKYN JEDNOHO Z ÚČASTNÍKŮ. TI, KTEŘÍ NEDOKÁZALI VYŠPLHAT POD VRCHOL, SE PŘIPOJILI, AŽ KDYŽ KOLEM ZÁVOD PROJÍŽDĚL. CÍLOVÝ TÝM SE SESTÁVAL Z JEDNOHO MUŽE, KTERÝ SE NEMOHL ZÁVODU ZÚČASTNIT KVŮLI VYMKNUTÉMU KOTNÍKU. TEN MĚL Z MINULÉHO DNE SYNCHRONIZOVANÉ HODINKY S MÝMI. PO MÉM PŘÍJEZDU DO LAUTERBRUNNENU NA 6. MÍSTĚ SE DOZVĚDĚL PŘESNÝ STARTOVNÍ ČAS A POTÉ MOHL URČIT VÝSLEDNÉ ČASY ZÁVODNÍKŮ.“ A O VESELÉ PŘÍBĚHY NEBYLA NOUZE. NAPŘÍKLAD VÍTĚZ DRUHÉHO ZÁVODU ANGLIČAN RIDDEL NENAŠEL PO DOJEZDU DO LAUTERBRUNNENU CÍL ANI ČASOMĚŘIČE. TY PŘEKVAPIL UPROSTŘED ZÁBAVY V NEDALEKÉ RESTAURACI A JEHO OFICIÁLNÍ ČAS 45 MIN BYL VÝSLEDKEM DOMLUVY NAD SKLENICÍ PIVA! DNES JE INFERNO RENNEN PEČLIVĚ ORGANIZOVANÝ LYŽAŘSKÝ ZÁVOD. PRVNÍ ÚČASTNÍCI NA TRAŤ VYRÁŽEJÍ PŘED DEVÁTOU, POSLEDNÍ STARTUJE VE ČTYŘI ODPOLEDNE. ROZESTUPY JSOU PO 15 VTEŘINÁCH. KAŽDÝ ROK STARTUJE I ASI 350 BÝVALÝCH NEBO SOUČASNÝCH ZÁVODNÍKŮ. NEJVYŠŠÍ RYCHLOSTI SE POHYBUJÍ OKOLO 120 KILOMETRŮ V HODINĚ.

PRŮMĚRNÝ LYŽAŘ INFERNO RENNEN SJEDE ZA 45 MINUT, VÍTĚZI ZÁVODU TO ALE ZABERE MÉNĚ NEŽ PATNÁCT MINUT. 67. ROČNÍK ZÁVODU SE TUTO SEZÓNU JEDE 23. LEDNA V 8.50.

FOTO: JUNGFRAUBAHNEN

Dopadlo to ale trochu jinak

Dělníci pracují na zastávce Eismeer. Dnes je v těchto místech kterým lze obdivovat okolní velikány.

okno,

První úsek – po dnešní stanici Eigergletscher – byl bezproblémový a otevřeli ho během dvou let. Odtud ale měla trať více než sedm kilometrů pokračovat skalní stěnou. Tunel se měl na několika místech přiblížit jejímu okraji a umožnit tak vybudovat atraktivní vyhlídkové zastávky.

Velkým problémem byla zima, kdy se vysoko do hor nebylo možné dostat. Zubačka jezdící do sedla Kleine Scheidegg, odkud se dnes rozbíhají desítky kilometrů lyžařských sjezdovek, bývala v zimě mimo provoz. Guyer-Zeller ovšem nechtěl stavbu přerušovat, rozhodl, že skupina 300

dělníků bude stavět i v zimě. U dnešní stanice Eigergletscher vyrostl ohromný tábor, kam byly navezeny a zakopány do věčného ledu obrovské zásoby. Jen mouky bylo dvanáct tun a vína patnáct hektoliktrů – to znamenalo litr na osobu a den.

Zbývalo vyřešit otázku, co se sutí vyrubanou při stavbě tunelu. Dělníci prorazili několik bočních štol, kterými se kámen sypal dolů do údolí. S tím nesouhlasili majitelé pastvin a soudně se dožadovali odškodnění.

Staví se i v zimě

Stavba železnice na Jungfrau začala v roce 1896.

Plány byly optimistické: celé to mělo trvat sedm let, počítalo se s rozpočtem deset milionů švýcarských franků. Vlak měl končit 65 metrů pod samotným vrcholem Jungfrau. O něco níže – v sedle Jungfraujoch – chtěli inženýři postavit další turistické atrakce.

Nalevo je fotografie inženýra Roberta Gobata, konstručního manažera železnice na Jungfraujoch.

Stanice Eigerwand ještě předtím, než zde byly položeny koleje

ORBIS PICTUS

MAG

58

NA TRASE SLAVNÉHO SJEZDU LAUBERHORN

NA STRÁNÍCH 2 472 METRŮ VYSOKÉ HORY LAUBERHORN SE JEZDÍ ZÁVOD SVĚTOVÉHO POHÁRU MUŽŮ VE SJEZDU. JDE O NEJTĚŽŠÍ A NEJDELŠÍ ZÁVOD SVĚTOVÉHO POHÁRU: MĚŘÍ 4,455 KILOMETRU. PROFESIONÁLOVÉ HO ZDOLÁVAJÍ ZHRUBA ZA DVĚ A PŮL MINUTY A DOSAHUJÍ PŘITOM RYCHLOSTI AŽ 160 KM/H. NEJRYCHLEJŠÍ ČAS 2:24.23 ZAJEL ITAL KRISTIAN GHEDINA V ROCE 1997. ZÁVOD ZDOLAL PRŮMĚRNOU RYCHLOSTÍ 106.33 KM/H. KAŽDÝ ROK SE SEM SJÍŽDÍ 30 TISÍC NADŠENCŮ, KTEŘÍ CHTĚJÍ NEBEZPEČNÝ SJEZD VIDĚT NA VLASTNÍ OČI. V NÁSLEDUJÍCÍ SEZÓNĚ MAJÍ PŘÍLEŽITOST OD 15. DO 17. LEDNA. JEHO TRASU VČETNĚ BRANEK SI MŮŽETE PROJET I VY. KDYŽ ALE ZVOLÍTE RYCHLÉ ZÁVODNÍ TEMPO, PŘIJDETE O TO NEJZAJÍMAVĚJŠÍ. CEDULE ROZMÍSTĚNÉ NA JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH TRATI, KTERÉ VYSVĚTLUJÍ ZÁLUDNOSTI TOHOTO SJEZDU. FOTO NA STRANĚ: MEZI TY NEJVĚTŠÍ PATŘÍ HUNDSCHOPF, JUNGFRAUBAHNEN ČTYŘICETIMETROVÝ SKOK, KERNER-S, TADY SE MUSÍ LYŽAŘI „NAPASOVAT“ V OSMDESÁTIKILOMETROVÉ RYCHLOSTI NA MALÝ MOSTEK. DALŠÍ NÁSTRAHOU JE WASSERSTATION, KDE ZÁVODNÍCI MUSÍ PODJET VIADUKT MÍSTNÍ ŽELEZNICE. LAUBERHORN JE PŘITOM JEDEN Z NEJSTARŠÍCH ZÁVODŮ NA SVĚTĚ. POPRVÉ SE JEL V ROCE 1930. V ROCE 1969 BYL O NĚM DOKONCE NATOČEN FILM DOWNHILL RACES S ROBERTEM REDFORDEM V HLAVNÍ ROLI. JE TU ALE JEŠTĚ JEDNO NEJ – NEJKRÁSNĚJŠÍ ZÁVOD. JAK JINAK, KDYŽ STOJÍ VE SPOLEČNOSTI HORSKÝCH VELIKÁNŮ JAKO JSOU EIGER, MÖNCH A JUNGFRAU. SJEZDOVKA LAUBERHORNABFAHRT VEDE V JEDNOM MÍSTĚ PŘES SILNICI, LYŽAŘ TADY MÁ PŘEDNOST, NA COŽ MOTORISTY UPOZORŇUJE ZVLÁŠTNÍ ZNAČKA „POZOR LYŽAŘ“.

KAŽDÉ JARO SE KONÁ TZV. SNOWPENAIR CONCERT – MAMUTÍ AKCE PRO MILOVNÍKY ROKOVÉ HUDBY. LETOS NA JAŘE SI NA KLEINE SCHEIDEGGU ZAHRÁLI TŘEBA URIAH HEEP.

Stanice Eigergletcher byla otevřena po dvou letech kiosek (vlevo na fotografii) a železniční zastávka.

Guyer-Zeller umírá

práce. Stál tu

Rok 1899 začal smutně. V únoru přišlo při výbuchu ve skladišti dynamitu o život šest dělníků.

V dubnu pak zemřel na zápal plic a celkové vyčerpání i sám autor projektu, Adolf Guyer-Zeller.

Stavbu sice převzali jeho synové, ale prodražovala se. Geologické komplikace, finanční potíže a nehody se ztrátami na životech zavinily další a další zpoždění. V roce 1903 byla otevřena zastávka Eigerwand,

o dva roky později Eismeer. Za oknem v severní stěně Eigeru, kterým bylo už zachráněno několik horolezců, byla otevřena restaurace.

V roce 1908 zde vybuchlo skladiště dynamitu, detonaci prý bylo slyšet až v Německu. Vše šlo mnohem pomaleji, než Guyer-Zeller plánoval.

Sedla Jungfrau se dosáhlo až po šestnácti letech, ačkoliv optimisté slibovali sedm. A cena?

Namísto deseti milionů švýcarských franků patnáct. I proto se od dalšího pokračování na samotný 4 158 metrů vysoký vrchol Jungfrau provždy upustilo.

Trať na nejvýše položené místo v Evropě byla slavnostně otevřena 1. srpna 1912. Z Kleine Scheidegg na Jungfraujoch vlak ujede 9 336 metrů a překoná 1 393metrové převýšení.

Za stanicí Eigergletscher zajíždí do stěny Eigeru. V Eigerwandu vlak na pět minut zastavuje, aby si cestující mohli vychutnat fascinující výhled z oken. Tunel pak pokračuje směrem na západ k Jungfrau. Podruhé vlak zastavuje za okny zastávky Eismeer. Vyjet nahoru trvá padesát minut, dole jste za 35 minut.

Jungfraujoch má své poštovní směrovací číslo a razítko, což zajímá filatelisty z celého světa.

První turisté

V roce 1912 stála na sedle Jungfraujoch jen turistická chata. Odtud se vyráželo s průvodci na túry po ledovci. O dvanáct let později zde byl ale otevřen komfortní hotel, který v ničem nezaostával za těmi nejlepšími po celém světě. V roce 1972 chata i hotel vyhořely, od roku 1987 tu stojí nové budovy s restaurací, konferenčními sály a výstavou Jak se stavěla železnice.

Hned první rok provozu zubačky se ukázalo, že kalkulace Guyer-Zellera byla správná. Provoz trati

Takhle vypadala pošta na vlakové zastávce Eismeer krátce poté, co byla otevřena

59

JEJÍ PŮVODNÍ NĚMECKÝ NÁZEV JE NORDWAND (SEVERNÍ STĚNA), HOROLEZCI JÍ ALE PŘEZDÍVAJÍ MORDWAND (VRAŽEDNÁ STĚNA). OSMNÁCT SET METRŮ SKÁLY VĚČNÉHO SNĚHU A LEDU. PADAJÍCÍ LAVINY A KAMENY. MNOHO OBĚTÍ. PŘESTO SE O JEJÍ ZDOLÁNÍ POKOUŠEJÍ DALŠÍ A DALŠÍ HOROLEZCI. O KOM JE ŘEČ? O SEVERNÍ STĚNĚ EIGERU, JEHOŽ VRCHOL LEŽÍ V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 3 970 METRŮ.

DLOUHO BYLA POVAŽOVÁNA ZA NEPŘEKONATELNOU. TRAGICKY SKONČIL NAPŘÍKLAD PRVOVÝSTUP DVOU NĚMCŮ V ROCE 1935. KARL MEHRINGER SE ZŘÍTIL Z POLOVINY STĚNY, MAX SEDLMAYER ZEMŘEL VYSÍLENÍM. O ROK POZDĚJI SI HORA VYŽÁDALA DALŠÍCH PĚT OBĚTÍ, V ROCE 1937 DVĚ OBĚTI. STĚNA BYLA ZDOLÁNA AŽ 18. ČERVNA 1938 RAKOUSKO-NĚMECKOU HOROLEZECKOU SKUPINOU VE SLOŽENÍ ANDERL HECKMAIR, LUDWIG VÖRG, HEINRICH HARRER A FRITZ KASPAREK. ČEŠI ALE STÁLE NA SEZNAMU TĚCH, KTEŘÍ SEVERNÍ STĚNU „DOBYLI“, CHYBĚLI. AŽ DO ROKU 1961, KDY SEM 2. ZÁŘÍ VYLEZLI RADOVAN KUCHAŘ A ZDENO ZIBRÍN. BYL TO V POŘÁDÍ OSMNÁCTÝ VÝSTUP NA SEVERNÍ STĚNU. DVA DNY PŘED TÍMTO POKUSEM SE O PŘEKONÁNÍ EIGERU POKOUŠEL RAKUŠAN ADI MAYR. V ÚNORU ROKU 1976 SE K VÝSTUPU ODHODLALA I ŠESTICE OSTRAVSKÝCH HOROLEZCŮ: PETR GŘÍBEK, LEOŠ HORKA, JAN MARTÍNEK, MILAN MOTYČKA,MARTIN NOVÁK A VLADIMÍR STARČALA. V ALPÁCH NIKDY NEBYLI, MANŽELKY JIM UŠILY KALHOTY A BUNDY Z LARISY. JEN S NEJNUTNĚJŠÍM VYBAVENÍM SE VYDALI ALPSKÝM STYLEM PŘÍMO K VRCHOLU. TRVALO JIM TO ŠESTNÁCT DNŮ.

VELMI HODNOTNÝ JE ZIMNÍ SÓLOVÝ VÝSTUP SLOVÁKA PAVLA „PAVÚKA“ POCHYLÉHO DIRETISIMOU V ROCE 1983.

REKORD OVŠEM DRŽÍ UELI STECK ZE ŠVÝCARSKA, KTERÝ STĚNU ZDOLAL ZA 2 HODINY, 47 MINUT A 33 SEKUND.

na Jungfraujoch byl ziskový. Dnes toto místo navštěvuje půl milionu lidí ročně, každý rok přivítají zástupy Japonců či Indů.

Strávit zde pohodlně můžete celý den. Dá se odtud vyrazit na krátkou túru i do ledové jeskyně, naobědvat se v restauraci, vyjet si na vyhlídku. Pokud se tady budete chtít svézt psím spřežením, mějte na paměti, že několik psů sem před sedmdesáti lety prodal Roald Amundsen k přepravě potravin. Šlechtící stanice tohoto plemene je tu dodnes.

ZÁSOBY NA ZIMU

Každou zimu na práci v tunelu pokračovalo 300 dělníků. Byli odříznutí od světa a ve věčném ledu měli zakopané bohaté zásoby: • 12 tun mouky • 15 hektolitrů vína (na den a osobu to vycházelo litr na dělníka) • 2 tuny brambor pro švýcarské dělníky • 800 kg makaronů pro italské dělníky • 3 000 vajec • 400 kg kávy • 50 tisíc cigaret • 4 tuny masa • 30 tun uhlí k vaření a pro stroje

Kresba z deníku Guyera-Zellera začala velkolepý příbeh…

SKIPAS ZDARMA

DO AREÁLU GRINDELWALD-WENGEN NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 1.–31. 1. 2010

FOTO: KATEŘINA HÁJKOVÁ

STĚNOU VĚČNÉHO LEDU NA VRCHOL EIGERU

FOCUS

FREERIDE

60

KAMČATKA

20 000 MEDVĚDŮ SE NEMŮŽE MÝLIT

čatské oblasti Ruska, 3. května. Když se člověk Přistáli jsme v Petropavlovsku, hlavním městě kam prvním dojmem je, možná s výjimkou některých rozhlédne téměř v jakémkoliv ruském městě, jeho ošklivé! A Petropavlovsk je patrně dokonce ještě i velm – ivé oškl je že kvy, Mos a du ohra Petr í čtvrt ošklivější než většina ostatních měst.

61

› Tmavě hnědé bahno, smíšené s oranžově hnědou rzí, pokrývá téměř každý kousek kovu ve městě a já si pomyslel, že nemůže existovat depresivnější město na Zemi. ‹

TEXT A FOTO: JIMMY PETTERSON Nudná, pravoúhlá a šedá architektura z období Sovětského svazu přežívá již několik desetiletí od rozpadu impéria a je obtížné zjistit, jestli mnoho z polodokončených konstrukcí všude kolem je v procesu výstavby nebo likvidace.

Mnoho nedokončených budov má nenatřenou fasádu, přitom trhliny a další známky zhoršujícího se stavu jsou zjevné dokonce ještě předtím, než jsou budovy dostavěny. Nebo investorovi došly před léty peníze a projekt byl zastaven? Těžko říci!

Ale to není zdaleka vše, co nám kazilo první dojem. Přiletěli jsme z Evropy, a dokonce i ve Skandinávii, kde žiji, už byla tráva zelená, v lesích kvetly květiny a stromy získávaly svůj světle zelený odstín, který v tuto dobu omlazuje zemi.

Ale ne na Kamčatce. Zde, na dálném východě Ruska, navzdory poloze města na jižním pobřeží poloostrova, byla země stále pokryta směsicí sněhu, marastu a bláta a při našem příjezdu hustě sněžilo. Předpověď počasí na nástěnce v hotelové hale ohlašovala denní teplotu -9 stupňů Celsia.

Tmavě hnědé bahno, smíšené s oranžově hnědou rzí, pokrývá téměř každý kousek kovu ve městě a já si pomyslel, že nemůže existovat depresivnější město na Zemi.

Zdá se, že místní taxikáři znají díry v silnicích jako své boty a šněrují velice klikaté trasy po ulicích tak, aby se těmto „kapsám“ vyhnuli. Na Petropavlovsk nebyl pěkný pohled. Byl jsem zvědav, jestli jaro vůbec do této odlehlé části světa někdy přijde, a navíc jsem si kladl otázku, zdali Rusko vůbec někdy odvrhne tento architektonický odkaz sovětské éry.

A přesto – po několika dnech tohoto truchlivého scénáře na vás začne město působit. Není krásné, ale je zvláštní. Nemá půvab, ale má důstojnost. Lidé jsou drsní (musejí být), ale laskaví.

Kráčel jsem dolů na otevřené tržiště. Muži a ženy, prodávající ryby, maso, zeleninu a ovoce, byli zachumláni do svého zimního šatstva a jejich obličeje byly ošlehané větrem. Někteří z nich se mne ptali, odkud jsem. Jedna bábuška mi dala darem nějaké ryby. Ani oni nebyli krásní, ale také měli důstojnost. Blýskali těmi svými

typickými ruskými úsměvy, které odhalí částečně nebo zcela řadu zlatých zubů, obohacující jejich ústa, aby nahradily „příbory od Boha“.

Zatoulal jsem se dolů do přístavu. Navzdory ubohému stavu obydlí zde byly zřejmé známky kapitalismu a nového bohatství. Spousta dodávek mitsubishi, nissanů s pohonem všech čtyř kol a landcruiserů zaplnila silnice. Vysoká socha Lenina se šosy vlajícími ve větru přehlížela přístav. Ve stínu této dominanty mladíci, v uších sluchátka plná rockové hudby, nacvičovali skateboardové finty. Leninova „image“ byla zajisté přežitkem.

A přesto, socha zůstávala. Nebyla stržena počátkem devadesátých let minulého století spolu se systémem, který reprezentovala. Petropavlovsk bylo město pracující třídy a tato skutečnost stále platí.

Za obvodem tohoto upadajícího města je však úžasná příroda. Sopky se tyčí k obloze jak na jihu, tak i na severu a sníh přechází přímo dolů do Avašského zálivu. Výhled na moře ruší loděnice, plná starých, rezavých jeřábů, ale i tohle přidává okolní scenérii něco zvláštního.

FREERIDE

62

FOCUS

› Na světě je jen velice málo lokalit, kde může člověk lyžovat s výhledem na moře. Zde, v okolí Petropavlovska, jsou takové lyžařské areály čtyři. ‹

Přijel jsem sem se 16 dalšími Evropany lyžovat a nad jeřáby přístavu v Petropavlovsku na sopce s názvem Krasnaja byla kotva s převýšením 270 metrů. Tento pohlednicový vlek však nebyl objektem, který nás přiměl letět celou tu cestu přes Sibiř. Přijeli jsme za účelem heliski, ale když nízké mraky velmi snižovaly viditelnost, proč neudělat několik jízd s výhledem na moře? Vlek po našem příjezdu nefungoval, ale trocha dohadování s jeho obsluhou jej pomohla uvést do provozu. Bylo nás osm, více než spodní limit – pět osob – potřebný pro jeho spuštění.

Sníh byl mokrý a pomalý, ale to příliš nevadilo. Sjezdy otevřených svahů a průjezdy březových hájů s pokroucenými stromy nabízely výhled na vlnící se modrý Pacifik. Kamčatka nevykazovala žádné známky globálního oteplování. Konec konců, kde jinde na světě můžete v květnu lyžovat až k mořské hladině?

63

› Scenérie, která obklopuje Petropavlovsk, přiměje člověka zapomenout na ošklivosti města. ‹

Na druhé straně kopce je další vlek – v lyžařském areálu Edelweis – a ještě delší sjezdovky najdete v blízkém lyžařském komplexu Moroznaja, poblíž letiště. Přes záliv jsem mohl spatřit ještě stopy dalšího lyžařského areálu ve Viljučinsku. Ten však slouží výhradně vojenskému personálu místní ponorkové základny.

Na světě je jen velice málo lokalit, kde může člověk lyžovat s výhledem na moře, a zde, v okolí Petropavlovska, jsou takové lyžařské areály čtyři.

Když jsem se vrátil do hotelu, připojil jsem se ke členům skupiny na après-ski s kaviárem, lososem a vodkou. Tento malý aperitiv byl perfektním vyvrcholením prvního dne našeho ruského lyžařského dobrodružství.

Následujícího rána se počasí změnilo. Květnové dny jsou zde už dost dlouhé a ranní slunce lechtalo můj obličej a polštář dlouho předtím, než jsem vůbec chtěl vstávat. Bezmračná modrá obloha byla proklána třemi sopkami ve tvaru pyramid. Dnes jsme mohli letět.

Scenérie, která obklopuje Petropavlovsk, přiměje člověka zapomenout na ošklivosti města, ale v momentě, kdy opustíte město úplně, jste vtaženi do zcela jiného světa, rozdílného od toho, jaký jsem vůbec kdy zažil, než jsem přijel sem. Kamčatka je jednou z posledních velkých oblastí divočiny, které ještě na Zemi zůstaly.

Před rokem 1990 byl poloostrov pro cizince nedostupný. Tato skutečnost umožnila zachování jeho unikátního ekosystému a biologické rozmanitosti.

Poloostrov je domovem podivuhodného výběru volně žijící zvěře včetně lišky, sobola, norka, vlka, losa, soba, tuleňů, lvounů, mořských vyder a mnoha ostatních živočišných druhů.

Je to rovněž ráj rybářů a ornitologů. Stellerův mořský orel, největší orel na světě, se nachází téměř výhradně zde.

FOCUS

FREERIDE

64

Dnes je 472 tisíc čtverečních kilometrů země osídleno pouze asi 400 tisíci obyvatel a většina stálých obyvatel žije v hlavním městě.

Oproti tomu odhadovaná populace 20 000 medvědů, toulajících se po kopcích a horách poloostrova, je největší medvědí populací na světě.

My lyžaři máme s medvědy cosi společného. S lidskou populací (menší než 1 osoba na čtvereční kilometr) poskytuje Kamčatka spoustu svobody jak pro lyžaře, tak i pro medvědy.

Ti jsou šťastni, že mohou lovit v pstruhových potocích v klidu, pryč od lovců a ostatních lidských bytostí, a my, vyznavači freeridu, se rovněž těšíme z toulání v relativní osamělosti, kde nenarazíme na jiné lyžařské stopy.

Na Kamčatce není tolik sopek jako medvědů, ale tyto jedinečné hory dominují krajině stejným způsobem. Je zde přibližně 300 sopek a 29 z nich je aktivních. Mnoho z těch aktivních slabě kouří a dodává tak dekoraci v podobě vlnité běloby svým vrcholům, zatímco ostatní chrlí kouř a páru jako stará lokomotiva roztápěná horlivým strojvůdcem. Některé z těchto bílých monolitů jsou tiché a klidné po staletí, zatímco vulkán Karimskij, 100 km na sever od města, vyplivuje kamení každých několik minut.

Naše turistická skupina italských, německých, francouzských a švýcarských lyžařů byla vedena pěti horskými vůdci. Moji skupinu vedli Carlo Cugnetto a Frank Henssler z Gressoney v Itálii, zatímco Alain Payot a JeanPhilippe Couttet z Chamonix vedli zbytek návštěvníků. Hlavním vůdcem pro nás všechny byl, mírně řečeno, přátelský Rus jménem Vitalij Ilinyč, spolumajitel ruské společnosti Vertikálnyj Mir, která se na heliskiing specializuje.

Ztratili jsme trochu času zařazením místních sopek do využití lyžařského programu. Začali jsme několika přistáními asi na polovině cesty, abychom vyzkoušeli kvalitu sněhu, potom jsme už přistávali stále výše a výše. Severní průčelí nabízela několik centimetrů prašanu, zatímco jižní a východní svahy nesly jarní sníh.

Brzy odpoledne jsme přistáli asi 100 m pod vrcholem Viljučinské (2 173 m n. m.). Stoupání zabralo pár minut a když jsme dosáhli vrcholu, rozbalilo se před námi malebné panorama.

Tmavě modré vody Pacifiku se setkávaly se skalnatými útesy a písčitými plážemi. I když všichni lyžování milujeme, bylo obtížné nás přimět ke sjezdu. Zůstali jsme na vrcholku celou věčnost a pásli své oči na této scenérii.

Příští den ráno byl sníh v horní část svahů mnohem tvrdší než dole, v průběhu dne ale

65

› Uprostřed lyžařského dne se nám dostalo dalšího zážitku. Z vrcholu Gorelij jsme přes plochou planinu kráčeli několik minut k okraji hlubokého kráteru.

V něm asi 300 m pod námi bylo velké, světle zelené jezírko kyseliny. Bublalo a kouřilo jako kotel kouzelného čarodějnického nápoje, občas se zastřelo objemným mrakem páry, aby ji vítr po chvilce zase odvanul… ‹

změkly dokonce i vrcholky na velmi příjemný, krupicový sníh. Naše ranní jízdy byly relativně krátké – asi 750–800 výškových metrů. Ale nyní jsme sjížděli i více než dvojnásobek.

Z vrtulníku jsme viděli mnoho medvědích stop a křižovali medvědí stezky. Při jednom vzletu vrtulníku Vitalij zavolal: „Jimmy, rychle se podívej!“ a ukázal skrz pravé okénko. Nejprve jsem si nevšiml, na co ukazuje, jelikož jsme byli docela vysoko, ale stačilo jen sledovat stezku se stopami očima a na jejím konci byl hnědý medvěd, neuvědomující si fakt, že je sledován shora.

Pozorování medvěda zpoza okénka helikoptéry není příliš nebezpečné, ale na Kamčatce může člověk často zažít mnohem těsnější setkání. Kamčatský průvodce pro turisty a návštěvníky věnuje celou kapitolu radám o tom, jak jednat s medvědy. Obsahuje takové hezoučké informace jako: „Zkuste učinit každé setkání pozitivním – pro vás i pro medvěda!“ a „Jestliže vás medvěd napadne ve stanu, utečte!“ Hlasitě jsem se smál, když jsem četl tyto pasáže, jelikož se mi zdály zcela samozřejmé. Dále dodává: „Oční kontakt s medvědem pravděpodobně na medvěda nepůsobí, ani nemá vliv na výsledek setkání.“ Znovu jsem se zakuckal, když jsem to četl. I když bych rád viděl medvěda skrz 200mm objektiv svého foťáku, musím připustit, že jsem doufal, že se nedostanu tak blízko, aby k očnímu kontaktu došlo.

Byl téměř čas oběda a Vitaliji přišla na mysl právě ta správná lokalita pro náš piknik. Vrtulník nás vyklopil v 625 m n. m., a když jsme dosáhli místa určeného pro náš oběd, můj výškoměr ukazoval nulu. Rozbalili jsme piknikové košíky na písečném pobřeží zálivu Ruskaja.

FREERIDE

66

FOCUS

› Při třetím sjezdu jsme překřížili stezku s velice čerstvými medvědími stopami. Aby se to potvrdilo, uviděli jsme velkého bručouna, právě když se blížil k vrcholu protějšího svahu. ‹

V mnoha místech na světě může být heliskiing poněkud stresující, když průvodci a hosté soupeří každý s každým ve „vyzobávání“ co největšího množství vzletů. Ne však zde. Dlouhé dny umožňují člověku nalyžovat mnoho výškových metrů a stále při tom relaxovat. Vyložili jsme se na pláž na více než hodinu.

Někteří si svlékli košile a vyhřívali se na horkém slunci. Jedli jsme ruské lososy spolu s běžnějším piknikovým sýrem a uzenkami a to vše jsme spláchli ruským pivem. Já jsem si oběd zpestřil velmi studenou koupelí v Pacifiku, hned vedle několika tuleňů.

Bylo po čtvrté hodině odpolední, když jsme skončili náš piknik, ale stále jsme měli to nejlepší lyžování dne před sebou. Jaro je pro lyžování na zdejších sopkách fantastické období roku. Jejich tvar obvykle umožňuje sjíždět všechny jejich svahy. Není neobvyklé, že člověk může mixovat firn i prašan během stejného dne a střídat svahy slunci vystavené a zastíněné.

Můžete lyžovat na lávových hřebenech nebo ve velkých údolích a průrvách mezi nimi.

Po obědě jsme se „zabydleli“ na Mutnovské – činné sopce s 1 870 výškovými metry využitelného krupičnatého sněhu. Z vrcholku jsme pohlédli dolů na moře dýmu a plynů, vycházejících z jejího jícnu. V horní části plnil

naše nozdry zřetelný pach síry a scenérie této jízdy byla jedinečná – široké údolí, přecházející v soutěsku s vodopádem v nejužším místě.

Barva kamenů se radikálně měnila – od téměř černé až po oranžovou nebo žlutou. Právě když jsme dole nastupovali do vrtulníku, objevil se další medvěd – tentokrát pouze několik stovek metrů od nás. Musím připustit, že většina z nás doufala, že v průběhu našeho pobytu zažijeme jedno či dvě setkání s medvědem, ale existují dobré a špatné lokality, kde k takovému setkání může dojít. Když se to stane přímo u vrtulníku, je to rozhodně dobré místo! Každý hned sáhl po foťáku a začal snímat, dokud návštěvníci neodpelášili z dohledu.

Bylo šest hodin odpoledne, ale my jsme ještě neskončili, stále nás čekaly nejdelší sjezdy dne.

Ten poslední vedl žlebem s 1 400 m převýšení a byl okořeněný krátkým sestupem k horkým pramenům Rodnikovaja. Než jsme své unavené svaly smočili v malé tůni řeky, stihla rychlejší skupina nalyžovat téměř 11 000 výškových metrů.

Do hotelu jsme se vrátili až v 10 hodin večer – právě včas, abychom viděli západ slunce.

Příštího dne ráno jsem se opět vzbudil velmi brzy, ale pozitivní bylo to, že to byl další zářivě modrý den. V tento den jsme letěli na sever a soustředili se na lyžařsky různorodé svahy

sopky Avačinské (2 743 m). Je to aktivní sopka, ale nelyžovali jsme až z vrcholu, protože sníh byl lepší v nižších partiích, i přesto se často měnil v závislosti na nadmořské výšce a expozici svahu. Větrem upěchovaný prašan ustoupil jarnímu firnu, a ten posléze břečce, trochu ledu a krusty pak doplnilo program dne.

Po obědě se sníh zlepšil. Odbyli jsme si pár kratších tras na sopku Uglovaja (1 820 m) a pak následovala klasická krupice na další sopce jménem Korjakovská (3 450 m). Bylo to 1 000 vertikálních metrů perfektně zralého jarního firnu, jehož krystaly chroustaly pod vahou našich lyží a hnaly nás dolů z hory s nejkrásnějším zvukem na světě v uších – zvukem jarního lyžování. Hanba každému, kdo lyžuje se sluchátky a jeho sluch postrádá živou zvukovou kulisu tohoto krupicového koncertu!

Náš poslední sjezd byl dalším epickým sjezdem, ale zcela rozdílné povahy. Letěli jsme stejným směrem jako posledně, ale tentokrát hnal pilot stroj stále výše, přeletěl oheň i led – dlouhé, úzké ledovce, které vyplňovaly pár roklin mezi lávovými hřebeny a vysadil nás nad hranicí 3 000 metrů.

Z této výšky mohl člověk opravdu ocenit velikost masivu, na kterém jsme lyžovali. Nekonečné hřebeny starověké lávy a strouhy mezi

67

nimi spadaly na obě strany – nahoře strmé, aby v ladných krivkách zmírňovaly směrem k úpatí svůj sklon. Všude kolem byly vidět další sopky, jen na jedné straně ohraničovalo v dálce tuto scenérii moře. Než jsme začali sjíždět, uviděli jsme malou oranžovo-modrou skvrnu – náš létající autobus, který přistál o více než 2 000 metrů níž.

Tušili jsme, že sníh v této výšce nebude ideální, ale tento sjezd se od předchozího lišil jako noc ode dne. Příkrý horní svah byl směsicí ledu a větrem upěchovaného prašanu, sfoukaného do mohutných, pevných vln připomínající nafouklé bramborové lupínky. Bylo to lyžování o přežití. Každý lyžoval maximálně opatrně, aby se vyhnul pádu. O něco níže jsme našli hladší záplaty nafoukaného prašanu a sjezd jsme zakončili znovu zákuskem z krupice.

Po posledním kole volaly svaly každého účastníka po nějakém magickém elixíru – a hle, horký pramen. Během dvou dnů jsme měli v lyžích asi 20 000 vertikálních metrů.

Když následujícího rána padla zmínka o tom, že nemůžeme létat kvůli špatnému počasí, musel jsem připustit, že moje tělo bylo za tento odklad vděčné. Počasí nás však nenechalo na zemi dlouho, byť nás vítr donutil trávit některé dny na spodních částech horských svahů.

Snow

68 LYŽOVÁNÍ NA KAMČATCE Lyžařská sezóna Sezóna je delší: trvá tak od prosince do května. Výška sněhu průměrně dosahuje 100 cm.

Největší lyžařské středisko na Kamčatce Moroznaja – středisko je vybavené pěti kotvovými lyžařskými vleky. Nejdelší měří dva tisíce metrů. Na jejich štítcích stojí: vyrobeno v Transportě Chrudim. Lyžovat se dá i na Krasnaja Sopka, nedaleko je i dětská lyžařská škola Edelweis.

Kam se dá vyrazit na heliskiing Létá se a lyžuje na svazích těchto vulkánů: Viljučinskij (1 273 m), Avačinskij (2 741 m), Aag (2 310 m), Arik (2 300 m), Mutnovskij (2 323 m), Županovskij (2 932 m), Kazelskij (2 189 m). V jarním období kromě lavin hrozí hlavně probouzející se (hladoví) medvědi.

Jak se tam dostat Zájezdy s nabídkou heliskiingu nabízí několik cestovních kanceláří. Cena se pohybuje od 70 tisíc korun.

DALŠÍ INFORMACE O KAMČATCE Doprava Přes Moskvu nebo Petrohrad, Krasnojarsk a Chabarovsk se doletí na letiště v Petropavlovsku-Kamčatského. Pro pobyt na Kamčatce potřebujete ruská víza a povolení pro vstup do některých hraničních a vojenských oblastí, např.

Ključevskaja.

Klima Klima Kamčatky je velice proměnlivé s častými zvraty počasí. Východní pobřeží a hory jsou silně ovlivněny oceánem. V létě často prší. V zimě vlivem teplejšího oceánu nebývají extrémní mrazy, zato mohutné nadílky sněhu. Ročně zde napadne nejvíce vodních srážek v Rusku, okolo 2 000 mm/m². Vysoko na horách zůstává sníh po celý rok. Pověstné a nebezpečné jsou kamčatské vichřice, tzv. purgy.

Rozloha Kamčatka se rozprostírá na 472 300 km². Od severovýchodu k jihozápadu měří téměř 1 700 kilometrů. Na celém území Kamčatky, kterou obývá ani ne 400 tisíc lidí, leží čtyři velká města. Dvě největší jsou PetropavlovskKamčatskij a Jelizovo, dále jsou to Ključi a Atlasovo.

Zajímavosti Kamčatské vulkány jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Koncentrace vulkánů je tady největší na světě (je tu asi 300 sopek), devětadvacet z nich patří mezi nejaktivnější ve světě. Je tu i nejvyšší sopka Eurasie – 4 750 metrů vysoká Ključevskaja. Na mnoha místech je řada termálních pramenů, za návštěvu stojí například Paratunka, Termalnyj, Verchnoparatunskie istočniky, istočniky v údolí řeky Karymčina, istočniky v údolí Nalyčevo a oblast Malki.

Gastronomie Na Kamčatce se podávají nejrůznější ryby. Losos, u nás vyhlášená pochoutka, je tady považován za úplně obyčejnou rybu. Jídlo se sice zapíjí vodkou, ale mají tu také velký výběr piva.

PRO VÍCE INFORMACÍ O LYŽAŘSKÝCH ZÁJEZDECH NA KAMČATKU KONTAKTUJTE KTEROUKOLIV Z NÁSLEDUJÍCÍCH ORGANIZACÍ: 1. AEROSKI REISEN, Dr. Erben GmbH, veit@aeroski.com, www.aeroski.com, www.outdoor-passions.com.

2. HELI-GUIDES, Frank Henssler, Info@Heli-Guides.com, www.Heli-Guides.com.

3. GUIDE MONTEROSA, info@guidemonterosa.com, www.guidemonterosa.com.

› Den nakonec skončil koupáním v horkých vodách řeky Chodutky. Se svou 500 m dlouhou partií horké vody, široké v některých místech až 30 m, je to jeden z nejdelších a největších horkovodních útvarů pro koupání. ‹ Každý den i každá minuta na Kamčatce, pro nás byl jako první návštěva Disneylandu pro malé dítě – nová dobrodružství a nová překvapení se objevovala za každým dalším rohem.

Náš poslední den lyžování zahrnoval ještě další panenské sjezdy ve třpytícím se krupičnatém sněhu, nádherné dlouhé sjezdy po úbočí vulkánu Viljučinskij s omračujícím výhledem na moře, z nichž dvě nás dovedly až k ústí řeky Viljuča do Pacifiku. Konec kouzelného týdne se k nám jako medvěd tichošlápek připlížil u horkých pramenů Rodnikovaja.

Později jsem se ptal Vitalije, zdali běžně lyžují to, co jsme jezdili my. Řekl: „Ne, nikdy jsme ještě na žádné z těchto tras nelyžovali.“ Jeho odpověď mne ohromila, jako ostatně většina jeho odpovědí a možná i celkový postoj lidí na Kamčatce. Po celý den jsme prováděli panenské prvosjezdy a Vitalij se o tom ani neobtěžoval zmínit. Je to zcela zvláštní pocit vědět, že sjíždíte hřeben nebo žleb, kde předtím ještě nikdy nebyla lidská bytost. Někteří medvědi nás patrně předešli, ale lidé ne.

Objevování míst, kam lidská noha ještě nevkročila nikdy neomrzí – a co teprve když jde o sjezd na lyžích a zásoba panenských sjezdů na Kamčatce, předpokládám, vystačí na mnoho dalších let.

Vzal jsem svoji kytaru, abych skupinu pobavil a oni se připojili ke staré táborové písni:

Medvěd přes horu šel, medvěd přes horu šel, medvěd přes horu šel, co tam uvidí vědět chtěl.

A všechno, co pak zřel, a všechno, co pak zřel, jen druhá strana hory byla, druhá strana hory byla, druhá strana hory byla vše, co vidět měl.

Chvíli jsem přemýšlel o lyrice této dětské písničky. Píseň nebyla ve skutečnosti o medvědovi, ale o zvědavosti. A tato zvědavost se netýkala pouze medvěda, ale přinejmenším stejnou měrou i lidského ducha. Je jisté, že tato zvědavá povaha, sdílená medvědy i lidskými bytostmi, přivedla člověka na Měsíc a nás všechny sem, na Kamčatku.

A přesto, byla tam část lyriky, která vůbec neseděla – alespoň ne zde. V oblasti tak šokující, plné nejkrásnějších, nejmocnějších a nejvíce fascinujících sil přírody, se zde nikdy nestalo, aby „jen druhá strana hory“ byla vším, co jsme našli. Druhá strana na Kamčatce nabízí vždy novou příchuť dobrodružství – divokou zvěř, ledovce, úzké průrvy, lávové hřebeny, kouřící sopky, výhledy na moře a léčivé horké prameny.

Kamčatka je konečnou odměnou, uspokojující zvědavost a dobrodružnou povahu lidského ducha.

Snow SCOTT overview

9/11/09

9:13 AM

Page 1

ACG SNOWRIDE ROBIN KALETA A DAVID KNYBEL / ANGERTAL

FREERIDE

70

SNOW

RIDE BAD GASTEIN

2009

NIKE ACG

zapříLéčivá termální voda s radonem a horský vzduch li činily, že se do západní části Salcburska hosté zača Gastein je daleko zábavnější a stejně že ili, sjíždět už před několika sty lety. Až později zjist ala vzniknout jedinečnému geniu loci léčivý v zimě. Lázeňská atmosféra údolí pak nech a lázeňsko-lyžařské atmosféře.

71

TEXT A FOTO: LUBOŠ SUŠILA Na skalnatých svazích kolem vodopádů říčky Gasteiner Ache jsou rozeseta elegantní kasína, klenotnictví nebo útulné kavárny, ale zejména hotely a sanatoria, kterým urozenost a tradice vytéká okny i v nejvyšších patrech. V zimě však po měkkých červených kobercích místních hotelů dusají hordy lyžařských skeletů a pikolíci v livrejích nakládají do taxíků lyže a hůlky, aby se „lázeňští hosté“ z centra města nechali dopravit ke stanici lanovky, jež se krčí až někde na periferii… Kromě toho zde samozřejmě najdete množství penzionů, na jaké jste zvyklí ze všech rakouských středisek, navíc dostatečně blízko lanovky a za lidovější ceny, stojí však za to věnovat jedno odpoledne nebo několik večerů prohlídce „atrakcí“, jež tvoří příběh Bad Gasteinu. My máme tentokrát to štěstí, že onen příběh žijeme v jednom z hotelů v centru města.

Začínáme tím, že se od hotelu k lanovce necháváme odvézt mikrobusem, který pendluje tam a zpět, aby hotelové hosty ráno po dobré snídani dostal bez námahy na svah a odpoledne znavené sportem či après-ski do lehátek k hotelovému bazénu. První den je seznamovací, za doprovodu bodrého učitele lyžování v důchodovém věku tedy objíždíme náš cíl pro tento den – Stubnerkogel. Zajímavě vypadají žleby na západních svazích Stubnerkogelu i jihovýchodně orientovaný kotel Zitterauer

ROBIN KALETA / ANGERTAL

ACG SNOWRIDE

FREERIDE

72

TOMÁŠ DROPPA / STUBNERKOGEL

Scharte, ale protože sněží, dost fouká a hory jsou zahaleny do mlhy, do focení a natáčení se nikomu příliš nechce. Ověřujeme předpověď a další den nemá být o nic lepší. Usuzujeme tedy, že si psího počasí užijeme ještě dost, a jdeme nasávat (atmosféru). Večer se strojíme do společenských úborů, konzultujeme, jak z rozsáhlé sady vybrat ten správný příbor, a bohatý bufet trestáme s takovým zápalem, že promeškáme zavíračku sauny a bazénu. Z něj je mimochodem nádherně vidět kus tratě závodu Red Bull Playstreets, který probíhal týden před naší návštěvou a jehož některé překážky ještě z ulic nezmizely. Být tam tou dobou, měli bychom jedny z nejluxusnějších diváckých míst.

Další den se sliby meteorologů plní na 110 %, což znamená, že okupujeme krátké, přibližně 100m lajny na levé straně sjezdovky B 22, kde kluci postupně dropují horní hranu svahu po celé její délce. Není to žádný šlágr, ale je nám jasné, že v těchto podmínkách z toho o mnoho víc nevyždímáme. Posléze však zjišťujeme, že les o kousek níž skrývá pár hezkých zákoutí s kvalitním sněhem, ježdění to není bůhvíjaké, ale ke zmražení šikovně komponovaného momentu toto místo není vůbec špatné.

Ani třetí den Sportgastein nejezdí, naší atrakcí se tedy stává ski centrum Angertal, které tvoří spojovací článek areálů Stubnerkogel a Schlossalm.

Brázdíme svah pod lanovkou č. 12 orientovaný na jihovýchod, se soustavou průjezdných palouků s nevšedně tvarovanými zákoutími, skalkami a boulemi. David si vybírá fotogenickou skálu s rampouchy a dává ji s takovým přehledem, že mi skoro padá čelist. Sněhopád, který nahoře spustil, však úplně hatí mé fotografické plány, nicméně Galas si nad vývojem situace mne ruce, protože pro kameru vyšel záběr výborně. Proplétáme se znova a znova novými variantami, dokud nezjišťujeme, že lanovkou už se zpět nedostaneme a že máme co dělat, abychom stihli alespoň skibus do Bad Gasteinu. I přesto nám to nedá, ještě jednou připravujeme scénu a bereme luxusní záběry společné akce Robina a Davida na palouku se sněhovými polštáři. Pak sice kvapně, ale spokojeně vyklízíme pole. Jedinou kaňkou v krasopisně vyvedené stránce dnešního dne je skutečnost, že zdaleka nestíháme projet všechny možnosti.

73

DAVID KNYBEL / BAD GASTEIN

Čtvrtý den je naší poslední šancí dostat se na Sportgastein. Proto jsme se za lepší počasí modlili nejen před jídlem, ale i mezi jednotlivými chody a samozřejmě před spaním. A naše zbožnost se vyplatila. Čtvrtý den ráno stojíme každý na jedné noze v natřískaném skibusu a stoupáme nach Sportgastein. Čerstvý sníh, jediná lanovka a tolik možností…! Nejde jinak než nechat batohy s foťáky a kamerami na první jízdu u obsluhy horní stanice lanovky a s průhlednou záminkou rekognoskace terénu si s ostatními užít první jízdu. Pak už jde všechno jak na drátkách, kluci vybírají lajny, fotografové a kameraman stanoviště a konečně získáváme materiál na pozadí modré oblohy. Odpoledne se přesouváme na severní svah Kreuzkogelu, kterým se dá sjet k silnici, odkud se skibusem necháváme vyvézt zpět k lanovce. Od poloviny kopce je už však sníh těžký, proto dojíždíme po cestě à la sáňkařská dráha. Čtvrtý den dopadl výborně, takže jej zakončujeme další volnou jízdou. Tentokrát z vrcholu Kreuzkogelu traverzujeme severovýchodně pod Honigleitenkogel a po polštářích v řídkém lese za odměnu kloužeme k „rodelbahn“. Tento sjezd vřele doporučuju,

velkou měrou přispěl k tomu, že jsem Sportgastein zařadil mezi mé oblíbené resorty.

Ve skibusu cestou dolů se ještě bavíme rozhovorem dvou Čechů na téma „freerideři, kterým nestačí jezdit po sněhu“. Prý je pro nás největším zážitkem jezdit po skalách, následkem čehož umíráme. V autě pak až někam k Mnichovu přemýšlíme, kdo z freeriderů umřel při „ježdění ze skal“. Známe spoustu běžných lyžařských zranění, ale mrtvolu ani jednu. V lavinách jsme na tom pak podobně jako skialpinisté nebo řidiči sněžných skútrů. Je ale zajímavé si občas připomenout, jak freeriding vidí „průměrný lyžař“.

KDO V GASTEINU VYTVÁŘEL MATERIÁL: ROBIN KALETA, DAVID KNYBEL, TOMÁŠ DROPPA, TOMÁŠ GALÁSEK, VÍTEK LUDVÍK, LUBOŠ SUŠILA KRÁTKÝ FILM A FOTOGALERII NAJDETE NA SNOW.CZ WWW.SKIGASTEIN.COM WWW.GASTEIN.COM WWW.DOVOLENA.SALZBURGERLAND.COM

Fotogalerie a videa z Nike ACG SNOWride 09 najdete na SNOW.CZ!

DAVID KNYBEL / SPORTGASTEIN

SKITOURING

TOUR & TELE

74

PARTNER RUBRIKY

SKITOURING KROK ZA KROKEM ANEB KNOW-HOW BEZPEČNÉHO SKITOURINGU A FREERIDU Na skitouringu a pohybu ve vysokých horách vůbec je nejtěžší začátek. Zorientovat se ve výbavě a posbírat aspoň ty nejdůležitější znalosti a zkušenosti je základem pro to vydat se do skutečných hor. Tento seriál by měl adeptům skitouringu přispět kompletní základní teorií.

Michal Bulička od roku 1994 nadšený skialpinista, každoročně měsíc na alpských túrách. Úspěšně zvádl rakouskou státní zkoušku v oboru instruktor neledovcového a ledovcového skialpinismu.

FOTO: VÖLKL

1

IT .

JAKVŠSE KOELEVM LYYŽÍBA AOBV LEČENÍ

První díl série popisuje u túru. Protože stručně, jasně a výstižně, jak se vybavit na lyžařsko jsou níže uvedené výbava na lyžařskou turistiku je velmi specifická, ího vybavení. Kroinformace docela důležité pro vaši volbu optimáln e také oblečení. mě problematiky lyží, pásů, bot a vázání proberem TEXT: MICHAL BULIČKA

Lyže Scott Crusair, novinka pro letošní sezónu, patří díky konstrukci z karbonu mezi lyže s nejnižším poměrem plocha/ hmotnost. Nabízejí tak velmi dobré parametry pro chůzi a zároveň prašanový sjezd.

LYŽE PRO SKITOURING A FREERIDE

Lyže na klasickou lyžařskou turistiku

Lyže na freeride

Hodí se pro většinu rekreačních skialpinistů na všechny typy túr. Určitě nejčastěji zastoupená skupina na trhu. Optimální kompromis mezi hmotností a jízdními vlastnostmi. Logicky čím lehčí, tím nižší tuhost, a tedy horší jízdní vlastnosti. Délku lyže volíme podle vzorce výška mínus 10 cm.

Lyže na skialpové túry mívají rádius 18–20 m, pod botou by měly mít šířku alespoň 70, raději 75 mm.

Jsou určeny těm, kdo se soustředí na lyžování „off piste“. Rozhodující jsou jízdní vlastnosti lyží, které se projeví oproti lyžím touringovým i vyšší hmotností. Freeridové lyže jsou většinou univerzální (prašan i sjezdovka). Freeridové lyže z kategorie allround, allmountain mají šířku většinou v intervalu 80–100 mm, rádius 15–20 m. Existuje samozřejmě řada tlustších lyží, na nich se ale kvůli délce i hmotnosti špatně stoupá s pásy.

První česká ryze skialpová lyže Sporten Guru cílí díky své nízké lehkosti zejména na závodníky a turisty vyhledávající dlouhé túry a přechody hor

SKI TRAB Tour Rando Lyže kultovní italské značky Ski Trab. Použití kvalitních materiálů zaručuje vysokou odolonost a životnost, geometrie shodná s topmodely.

OTÁZKY PŘI VOLBĚ LYŽE? • Budu více chodit na túry, nebo spíš holdovat freeridu (občas kousek půjdu)?

• Jsou pro mě jízdní vlastnosti důležitější než hmotnost při chůzi?

• Jsou lyže pod botou širší než 75 mm?

• Jaká je moje lyžařská úroveň?

75

ZÁSADY PÉČE O PÁSY STOUPACÍ PÁSY Pásy umožňují snadno stoupat do kopce na lyžích. Lepí se na skluznici lyže. Při tření o sníh se vlákna pásů chovají podobně jako srst zvířat – při sjezdu vlákna hladíme po srsti (nekladou odpor, kloužou), při stoupání jako bychom je hladili proti srsti (naježí se a neuklouznou). Dobrá stoupavost je pro spolehlivost a užitný komfort rozhodující.

MATERIÁLY Pásy se vyrábějí z přírodního materiálu (mohér – chlupy horské kozy), syntetických vláken (nylon) nebo kombinace obojího: • MOHÉR – má výborné vlastnosti při různých typech sněhu a různých teplotách (i za třeskutých mrazů).

• NYLON – v porovnání s mohérem má umělé vlákno lepší stoupavost, má delší životnost a je také levnější. Nevýhodou je zhoršení vlastností při nízkých teplotách.

• MIX – směs mohérových a syntetických vláken, mixová vlákna jsou odolnější než mohérová a lépe drží ve stoupání oproti syntetickým.

Vývoj prodělala i lepící vrstva. Dříve samozřejmě lepila celá plocha. S rostoucí šířkou lyží ponechal Black Diamond střední pruh pásu nelepící. Dalším revolučním krokem se pyšní tradiční švýcarský výrobce Colltex, který vyvinul molekulární lepidlo ct40, které při dotyku rukou nelepí. Pozor – neslepujte je plochami k sobě, hrozí jim zničení. Posledním hitem se stanou pásy nové značky Gecko, jejichž adheze k lyži bylo dosaženo bez lepidla.

Všechny zmiňované pásy se objeví na českém zimním trhu. Právě adhezní pásy (Colltex a Gecko) jsou hudbou nejbližší budoucnosti a zdá se, že klasickým lepícím zvoní hrana.

OTÁZKY PŘI VÝBĚRU PÁSŮ • Jaká je minimální a maximální šířka lyže?

• Jaká je délka lyže?

• Je důležitější životnost nebo hmotnost pásů?

• Preferuji lepší skluz nebo lepší stoupavost?

• Budu je používat pro jedny nebo více lyží?

• Je součástí kupovaných pásů uchycení na špičce i patě lyže?

• Je u ořezávacích carvových pásu součástí setu i ořezávací nůž?

• Pásy po každé túře sušíme.

• Pásy nesušíme nalepené na lyži.

• Pásy nikdy nenecháváme na lyži přes noc venku.

• Občas zkontrolujeme lepivost pásů, případně obnovíme lepící vrstvu.

• Před túrou nalepujeme pásy v teple chaty, budou pak lépe držet.

• Vykrojené pásy k sobě nelepíme jako rovné, neboť jsou asymetrické.

• Zásadně používáme fólii, kterou vkládáme mezi pásy.

• Po sundání pásů v průběhu túry (budeme je znovu nalepovat) doporučujeme pásy schovat pod bundu (teplo, sucho). Při opakovaném nalepování tak budou pásy lépe držet.

• Při mokrém sněhu pás nalepený na lyži lehce potřeme měkkým parafínem, např. červeným sjezdařským voskem. Navoskovaný pás pak mnohem méně nasákává vodu. Pás navoskujeme v suchém stavu.

• Vyvarujte se kontaktu pásu s vodou (přecházení zamrzlého potoka, rozhraní vlhký – suchý sníh).

• Pro moderní, adhezivní, na dotyk nelepící pásy, neplatí všechny tyto zásady, pro klasické lepící ano!

Jak zacházet s pásy

VÁZÁNÍ

Pásy jsou nejchoulostivější součástí výzbroje a tomu musí odpovídat péče o ně! Pečlivě je sušíme, ošetřujeme lepící vrstvu a při chůzi se vyhýbáme kořenům, kamenům, ledu nebo hlíně.

Myslete na to, že funkční pás je základem úspěšné túry. Pokud je pás vlhký a studený (zmrzlý), drží na lyži mnohem hůř než suchý a teplý.

Hmotnost a funkčnost jsou rozhodující faktory. Pro náročnou turistiku nebo dlouhé přechody preferujeme zejména vázání s nízkou hmotností. Chceme-li se věnovat hlavně freeridu, zvolíme funkční, robustnější a logicky i těžší vázání.

Tvar a šířka pásů S nadvládou ostře vykrojených lyží skončila éra rovných pásů, které byly vystřídány vykrojenými. Při nekonečném množství možných vykrojení jsou ideálním řešením pásy dodávané s ořezávací soupravou. Pás nalepíme na lyži a ořízneme přesně podle návodu – podle tvaru vlastní lyže, 2–5 mm od hrany.

Nejlepší je uchycení pásu na obou koncích lyže! Na jednom pevně a na druhém pružně.

Skvělý systém mají dva vůdčí výrobci pásů Black Diamond (systém STS) a Colltec (systém Camlock. )Pás je na špičce lyže uchycen napevno ocelovou sponou. Na patě lyže je uchycen variabilním háčkem, posuvným v rozsahu asi 20 cm. Při dnešním malém rozpětí délek tak můžete jedny pásy používat na více lyží, ovšem oříznutá šířka pásů bude optimálně sedět jenom na nejužší z nich.

FOTO: FRITSCHI

Uchycení pásů

Fritschi Diamir je legenda mezi skialpovými vázáními. Technickým řešením vybočují i stoupací železa Axiom

TOUR & TELE

76

SKITOURING Některá vázání splňují stejné normy jako klasické sjezdové vázání, v takovém případě je jeho tuhost pro volné lyžování úplně dostačující. Asi nejuniverzálnější je model Fritschi Freeride, jehož léty vyladěný „chodící“ mechanismus dobře funguje a je nezničitelný. Každý ocení hlavně jednoduchou a rychlou ovladatelnost stoupací opěrky a snadný nástup do vázání. Tam, kde je nízká váha důležitá, je jasnou volbou vázání Tour Lite Tech (TLT) od Dynafitu. Nebojte se a důvěřujte subtilní „pastičce“. Její tuhost je obdivuhodná.

PŘI VÝBĚRU VÁZÁNÍ SE ZAMĚŘUJEME NA: • Hmotnost – čím náročnější túry, tím lehčí vázání.

Komfort obsluhy a vyšší tuhost přináší logicky vyšší hmotnost.

• Funkčnost – možnost nastavení vypínací síly, nastavitelnost délky vázání a její rozsah, snadnost manipulace.

• Tuhost – čím je vázání robustnější, tím má vyšší tuhost a bohužel i vyšší hmotnost.

• Kompatibilita vázání s botou – ne všechny boty lze zapnout do každého vázání.

• Komfort obsluhy – ovládání vázání, tedy nastupování, přepínání mezi módy sjezd a chůze a nastavení patní podpěry co do počtu stupňů a výšky.

• Stoupací hřebeny – tzv. „haršajsny“ jsou nedílnou součástí vázání a na tvrdém a zledovatělém sněhu se bez nich neobejdeme, jde i o prvek bezpečnosti.

Mají stoupací hřebeny větší šířku než lyže?

• Pojistné řemínky byly z bezpečnostních důvodů už před léty vytlačeny brzdičkami (v lavině působí lyže jako kotva). Řemínky ale uplatníme v ledovcovém terénu, kde nehrozí laviny, ale pád lyže do trhliny.

BOTY PRO SKITOURING A FREERIDE Boty, v nichž má lyžař na lyžích (ale i bez nich) chodit, musí mít výrazně volnější stažení kotníku, nižší tuhost, trochu menší výšku skeletu a hlavně snadno vyjímatelnou vnitřní, zateplenou botičku.

Boty na lyžařskou turistiku Rozhodující při výběru je jednoznačně pohodlnost boty, která musí výborně sedět při volném (chůze) i pevném (sjezd) zapnutí.

Boty na freeride Nejdůležitější není nízká hmotnost ani pohodlí při chůzi, nýbrž co nejlepší komfort při sjezdu.

V těchto botách lze podnikat i túry, ale chůze není tak pohodlná. Pravidlem jsou čtyři přezky a vyšší komín skeletu.

Závodní skialpinistické boty Všechno začala Scarpa s dnes již legendárním modelem F1. Bota je extrémně odlehčená.

Nízká hmotnost a pohodlí při výstupu jsou výrazně nadřazeny vlastnostem pro sjezd, který je při závodech degradován na pouhý přesun.

V současnosti boduje na poli ultralehkých lyžáků zejména značka Dynafit.

Vnitřní botička Vyrábí se z vodoodpudivého materiálu (např.

Gore-Tex) s odolným povrchem (např. Cordura).

Druhou volbou je tepelně tvarovatelná botička, tzv. Thermoflex, která po tepelném procesu přesně přizpůsobí tvar noze. Tvarování lze několikrát opakovat.

ČÍM SE ODLIŠUJE TOURINGOVÁ BOTA OD LYŽAŘSKÉ 1. Rozsáhlejší pohyblivost kloubu. Na rozdíl od klasického lyžáku musí kloub na botě umožňovat předozadní pohyb kotníku. Faktor, který výrazně ovlivňuje pohodlí boty při chůzi.

2. Režim walk / ski. U každé boty je přepínání režimu chůze – sjezd. Důležitá je snadná obsluha přepínání.

3. Méně přezek. Většina skialpinistických bot má méně přezek. Nárt stahují většinou dvě a nad kotníkem jedna. Druhou z horních přezek často supluje tzv. Power-Strap.

4. Power-Strap je popruh se suchým zipem, kterým stahujeme botu nad nejvyšší přezkou. Má mnohem větší význam než u bot sjezdařských.

5. Vnitřní botička. Je použitelná i nezávisle, třeba v zimním prostoru horské chaty (tzv. Winterraum), při zimním stanování, nebo třeba v iglú, poslouží teplá a nepromokavá bačkora skvěle. Obouvání i zouvání se provádí zásadně mimo skelet. Tepelně tvarovanou botičku naopak obouváme jako klasický lyžák.

6. Podešev. Na rozdíl od lyžáků (rovná podešev) mají touringové boty podešev podobnou pohorkám (obvykle Vibram). Některé modely umožňují měnit klasickou lyžařskou podešev s touringovou.

7. Prodloužená horní přezka. Kvůli zvýšení rozsahu pohyblivosti nad kotníkem je většinou rozsah horní přezky delší. Při režimu chůze je tak vršek skeletu okolo holeně volnější – pohodlnější chůze.

8. Nižší tuhost je logickým vyústěním nároků kladených na touringovou botu. Tuhost je nižší na úkor vyšší pohyblivosti kotníku, tedy pohodlné chůze, a nižší hmotnosti.

Dynafit nabízí jednu z nejširších nabídek skialpinistických bot na trhu

NA CO SE PTÁT PŘI VOLBĚ SKIALPINISTICKÉ BOTY? • Jsou pro mě komfort a pevná fixace nohy (kvalitnější lyžování) důležitější než lehkost a mírné nepohodlí při chůzi (nižší tuhost boty za jízdy)?

• Chci jedny boty na skialpinismus a zároveň na sjezdové lyžování?

• Je bota kompatibilní s vázáním?

• Je vyndávání vnitřní botičky snadné?

Nákup bot • Na nákup si vyhraďte dostatek času.

• Při zkoušení v obchodě doporučujeme tenkou ponožku a botu na těsno. Vnitřní botička se při používání trochu vymačká a zvětší se.

Případnou vůli vyplníme silnější ponožkou.

• Zkoušenou botu nechte na noze 10–15 min.

• Vyzkoušejte přepínání ski – walk.

• V botách se projděte (i stoupání).

• Vyzkoušejte simulaci sjezdové pozice.

TIP: Doporučujeme podepsat si váš skelet (zepředu i zezadu) i vnitřní botičku barvou nebo lihovým fixem. Označení botičky by mělo být viditelné, i pokud je ve skeletu. Na horských chatách má totiž řada lyžařů stejné boty jako vy, a proto snadno dojde k nechtěné záměně.

Tato rada platí i pro alpské chaty!

TELESKOPICKÉ HOLE Skialpinisté používají téměř výhradně teleskopické hole. Variabilita délky je důležitá. Při stoupání nám výrazně pomohou delší hole, před sjezdem je zkrátíme. U holí se vyplatí pořizovat kvalitní, jen ty dobře fungující v mrazu. Vůdčími firmami jsou Leki a Black Diamond. V poslední době se výrazně prosazují hole tenké, které sestávají ze dvou částí místo tradičních tří dílů. Důvodem je fakt, že hole máme stále v ruce a pokud už je upevňujeme na batoh, tak zároveň s delšími lyžemi – proto stačí zkrácení na zhruba 1 m v jediném kloubu. Některé tenké hole lze po jednoduchém přemontování použít i jako lavinovou sondu.

Hole výrazně ztrácejí svou funkčnost, pokud nejsou osazeny sněhovými talířky. Napadne-li hodně prašanu, jsou skvělé větší sněhové talíře, oblíbené především freeridery.

Hodí se i prodloužené madlo, protože pro případ stržení lavinou není radno poutka používat (bez poutek se holí snadno zbavíme a ty pak nepůsobí jako kotva v lavině. Nenápadnou vychytávkou je i otočný talířek, hůl se při opakovaném zapíchnutí do sněhu a následné mírné rotaci při záběru nepovoluje.

Osvědčená teleskopická hůl LEKI Mountain Lite Carbon

OBLEČENÍ Oblečení skialpinisty musí být funkční za slunečného jarního dne, za třeskutého mrazu i ve sněhové vánici. Na každou akci musíme být

PARTNER RUBRIKY

vybavení podle hesla: „Neexistuje špatné počasí, stačí jen odpovídající oblečení.“ Jste-li v horách často, vyplatí se mít kvalitní oblečení. Určitě nedoporučuji vybírat méně kvalitní oděvy. Dobré funkční oblečení vám vydrží dlouho a nejsme tak bohatí, aby… vždyť víte.

Funkční spodní prádlo Základem je fungující spodní prádlo. Slipy, spodky, tričko s krátkým a dlouhým rukávem. V současnosti je k dostání skvělé vlněné prádlo, které svými vlastnosti předčí zavedené syntetické tkaniny. Jaké že jsou hlavní přednosti vlny merino? Výborná izolace, termoregulační schopnost, hřeje i vlhká, a dámy, pozor… nesmrdí ani po opakovaném propocení. Důležité jsou kvalitní podkolenky, které dobře obepínají nohu, jsou dostatečně teplé a noha se v nich potí co nejméně. Kvalitní spodní prádlo má vždy ploché švy a ploché gumy, musíme se v něm cítit příjemně a nesmí nás omezovat v pohybu.

Bunda a kalhoty z materiálu typu softshell Oblečení do 90 % počasí – neprofoukne, prodyšné, pružné, odolné proti oděru, hřejivé, nepromokavé (s omezením). Skvělé vlastnosti softshellu oceníme hlavně při jarních túrách, kdy panuje teplejší počasí, ale často pofukuje citelný větřík (vyšší polohy). Důležité jsou výztuhy na kolenou, kotnících a zadnici, kapsa na mapu, šle a hlavně vysoká pružnost a tím i volnost pohybu. Nepodceňujte barvu, místo černé raději sáhněte po šedé (nepohlcuje teplo).

thenorthface.com/eu

Svrchní bunda a kalhoty Oblečení s membránou Gore-Tex, CUTAN, Dermizax ap. nepromokne ani neprofoukne. Svrchní oblečení nosíme většinou v batohu, oblečeme ho na softshellovou vrstvu až při zhoršení počasí nebo za silného mrazu a větru. Většinu času na túře strávíme v softshellovém oblečení, které je pohodlnější (měkčí, prodyšnější). Svrchní bunda by měla být extrémně strečová, pevná a zároveň lehká, ovladatelná i v silných rukavicích, měla by mít dlouhé větrací otvory a hlavně padnoucí kapuci, nejlépe s ochranou obličejovou maskou.

K udržení tepla Při túrách za silných mrazů si mezi spodní prádlo a svrchní bundu oblékáme flísovou mikinu. Pro dlouhé večery na chatách se hodí vesta nebo lehoučká bunda z peří nebo z Primaloftu® . Výborné jsou teplé vlněné ponožky, protože podkolenky z lyžáků jsou po túře vždy více, či méně propocené.

Doplňky Čepice, vícefunční šátek (čelenka, šátek), větruodolná kukla, tenké rukavice (softshell), nepromokavé rukavice (membrána), náhradní prádlo a tričko.

TECHNICKÉ DETAILY OBLEČENÍ Svrchní oblečení splní beze zbytku svou funkci, je-li vyrobeno z kvalitních materiálů, které jsou perfektně zpracovány a jsou plné „vychytávek“. Čím horší počasí (sněžení, mráz, vítr, mlha), tím více se projeví kvalita oblečení. Co je tedy důležité: • Dobrý střih („sedí jako ulité“).

• Padnoucí, nastavitelná kapuce.

• Límec chránící krk.

• Větrání v podpaží.

• Vhodně umístěné kapsy (nad sedacím úvazkem, umožňující pohodlný vstup, nezakrývá je popruh batohu).

• Výborná je náprsní kapsa přístupná zvenku.

• Ochranné panely snižující opotřebení – ramena a boky, resp. kolena, zadek a vnitřní konce nohavic.

• Elastické panely (bunda se snadněji „hýbe s tělem“).

• Kvalitní zipy, většinou nepromokavé.

• Stahování kolem krku i spodního okraje bundy.

• Nastavitelný obvod konců rukávů a nohavic.

• U kalhot šle (odnímatelné).

• Kapsa na mapu (bok nohavice).

• Jednoduchá manipulace i v rukavicích.

Ingrid Backstrom Photo: Scott Markewitz

Nová kolekce The North Face v síti prodejen HUDYsport

®

www.hudy.cz

FOTO GUIDE

TOUR & TELE

78

Lanovka na Hahnensee jezdí až od 11 hodin, a tak musíme na lyžích. Za zády máme Piz Corvatsch s vynikající sjezdovkou Glacier Corvatsch.

jsme Vyjeli jsme z vesničky Surlej Corvatschbahnem a po rychlém přestupu za chvilku na třítisícové vyhlídce. Přímo pod námi je zamrzlé jezero Silvaplana.

Dostáváme se po panorama ma d vrchol Piz Surlej a otevírá jes už to není dalek tátního masivu Bernina. Na se Surlej ho opravdu má o, vítr odvál hodně sněhu, takže je lo.

Letecké pohledy a náročný sjezd Lyžařskou perlou švýcarského Engadinu je Svatý Mořic. Jsou tu výborné podmínky pro příznivce běžeckého lyžování, skvělé možnosti sjezdování a díky bohaté síti lanovek také zajímavé možnosti pro „líné“ skialpinisty, kteří se rádi popovezou blíže k vrcholu. A to nejde ani bez vysoko položené chaty. Túra přes Piz Surlej na Piz San Gian a následný sjezd představuje poměrně obtížnou „záležitost“ zakončenou sjezdem, který si užije jen dobrý lyžař. Dále ať už hovoří obrázky s komentářem.

TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA A PAVLA PROCHÁZKOVÁ

FASHION & FUNCTION

Kråtkå a jednoduchå lezeckå pasåŞ, za normålních podmíne k bude asi skåla pod sněhem.

ġ ÂşÄ Ă?ĂłÄ‚Ă¸Ä¨Ä˘ĂœÄšÂ„Ăż

İĺĺĀħİĺĄĺ

.PEFM "(

Severní, målo rozjeŞděný svah slibuje dobrý sjezd.

Sníh byl docela příjemný, i kdyŞ místy jsme museli bojovat s krustou.

NĂĄĹĄ sjezd skonÄ?il ve vĂ˝stavnĂ­m SvatĂŠm MoĹ™ici.

PRAKTICKÉ INFO TĂšRA V KOSTCE TRASA: StĂźvetta Giand Alva–sedlo 2 984–Piz Surlej–Piz San Gian–St. Moritz Bad LYĹ˝AĹ˜SKĂ OBTĂ?Ĺ˝NOST: ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?

NĂ ROÄŒNOST: ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?

StĹ™ednÄ› aĹž vĂ­ce nĂĄroÄ?nĂŠ po strĂĄnce techniky vĂ˝stupu i sjezdu. Pozor na kameny za nepříznivĂ˝ch snÄ›hovĂ˝ch podmĂ­nek, orientaÄ?nÄ› nĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ­ – jen za vĂ˝bornĂŠ viditelnosti.

LAVINOVÉ RIZIKO: ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?

CELKOVĂ? DOJEM: ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?ďƒ?

SkvÄ›lĂĄ tĂşra, dalekĂŠ vĂ˝hledy, ale takĂŠ nebezpeÄ?nĂŠ Ăşseky s nebezpeÄ?Ă­m lavin. Proto ji podnikejte jen za stabilnĂ­ho poÄ?asĂ­ a nĂ­zkĂŠho lavinovĂŠho nebezpeÄ?Ă­.

PÄ›t hvÄ›zdiÄ?ek je nejvĂ­ce

• OptimĂĄlnĂ­ obdobĂ­: jaro, od poloviny bĹ™ezna • ÄŒas: vĂ˝stup 3–4 hod, sjezd 1–1,5 hodiny. • PĹ™evýťenĂ­: 1 050 m, 1 400 m • Vybavenost: kompletnĂ­ vybavenĂ­ na neledovcovou tĂşru • Podpora lanovek: Surlej–Corvatsch Mittelstation nebo Bergstation – popĹ™. lanovkou na Giand Alva (v provozu od 11.00) • Chaty: kromÄ› restauracĂ­ v lyĹžaĹ™skĂŠm stĹ™edisku ŞådnĂŠ • Expozice svahu: vĂ˝stup – Z, SZ, JV, sjezd – S, SZ • PrĹŻvodce: Weiss, Schall: Schitour Plus, nÄ›mecky, 2001 • Mapy: Landeskarte der Schweiz, list 268 S Julierpass 1:50 000, list 2521 St. Moritz Bernina 1:25 000

/PWš �BEB TWFUSÑ ÀFQJD B ÀFMFOFL OB Cš[J TU�JxOÅ WMOZ NFSJOP GJOF T ÒQSBWBNJ /BOP5FDI B 4VQFSXBTI $ISšOÅ QSPUJ WPEÄ B OFÀJTUPUšN VNPxÊVKÅ QSBOÅ W QSBÀDF OF[BUÄxVKÅ xJWPUOÅ QSPTU�FEÅ  FQJDF T NFNCSšOPV (03& 5&9† KTPV OFQSPNPLBWà Q�J [BDIPWšOÅ WZTPLà QSPEZtOPTUJ 4WFUSZ T QPEtÅWLPV 8*/%45011&3† DISšOÅ QSPUJ QPEDIMB[FOÅ $FMš LPMFLDF Q�FETUBWVKF NPEFMÑ ÀFQJD B TWFUSÑ jšEFKUF WF WZCSBOÕDI QSPEFKOšDI QP DFMà  3 WF GJSFNOÅ QSPEFKOÄ ,"." B WF [DFMB OPWà N & 4IPQV

www.kama.cz

(03& 5&9† (6"3"/5&&% 50 ,&&1 :06 %3:s (03&s (PSF B EFTJHO KTPV PDISBOOà [OšNLZ TQPMFÀOPTUJ 8 - (PSF "TTPDJBUFT

zný Přichåzíme s lyŞemi na batohu na nevýra . vrcholek Piz San Gian ve výťce 3 134 metrů

TOUR & TELE

80

LA SKIEDA

2009

TELEMARKOVÁ POHÁDKA

tých tančícími telemarkisty se tvoří sen, kouzelný Na přikrývce magického sněhu a na svazích pose kých kouzelných příběhů o společné cestě: 15 svět pohádek a bájí. Sedm dní vyprávění fantastic let festivalu La Skieda.

TEXT A FOTO: PAVEL ŠEDIVÝ Festival v italském Livignu je největším a nejnavštěvovanějším telemarkovým festivalem v Evropě. Na letošním jubilejním 15. ročníku se sešlo více než 1 500 příznivců telemarku z celého světa. Co láká každý rok lidi začátkem dubna cestovat i přes půl zeměkoule? Letošní telemarkový festival se nesl v duchu pohádky.

Pohádce o čisté planetě a nedotčeném údolí Livigna. Vše v ekologickém duchu v rámci udržení přírodních podmínek oblasti, jehož součástí bylo i více než 1 500 nově zasazených živých stromů za každého registrovaného účastníka festivalu.

Registrace i hlavní centrum probíhá tradičně ve velké hale Plaza Placheda poblíž centra Livigna. Zde se nachází i sál, kde probíhají projekce soutěžního filmového telemarkového festivalu. Dále tu najdete EXPO – stánky všech hlavních výrobců telemarkových lyží, vázání

i bot. Probíhají tady důležitá setkání s horskými vůdci, funguje internetová kavárna a určitě zrovna tady potkáte známé, které jste už tak strašně dlouho neviděli.

A co v průběhu festivalu? Kromě toho, že svahy kolem Livigna jsou většinou plné čerstvého prašanu, toho pro vás organizátoři přichystali tradičně tolik, že nudit se rozhodně nebudete.

Trepallina Party je fantastická akce pod širým nebem uprostřed údolí, kam vede jediný přístup několikakilometrovým sjezdem po panenských svazích. Pokud ovšem nezaváháte, protože na „párty“ na sněhu se chystá přes tisíc telemarkistů a každý si chce v prašanu nakreslit svojí stopu.

Pod názvem „The Fire Party“ se skrývá večerní setkání u ohně s občerstvením, hraním na kytary i stínovým divadlem konajícím se v letošním roce v údolí Vallacia.

Příznivci závodění se v průběhu týdne mohou zúčastnit několika závodů od klasického telemarkového slalomu přes závod ve volném terénu až po týmový „The Surprise Race“, kde vítězí každý.

Součástí festivalového balíčku jsou vstupy na uvedené akce a mnohem víc. Během prvních dnů festivalu probíhá tradičně testování, kde si můžete vyzkoušet nejnovější vybavení od Black Diamondu, Crispi, Rottefelly, Scarpy, G3, K2, Garmontu a dalších.

V případě příznivého počasí vyráží každodenně několik organizovaných skupin vedených místními horskými vůdci do hor na půldenní i celodenní výlety. Odměnou za námahu při výstupu bývají úžasné několikakilometrové sjezdy volným terénem. Lavinový vyhledávač, lopata a sonda jsou samozřejmostí. Kdo chce, může se připojit. Stačí se navečer domluvit na schůzce, kdy a odkud se ráno vyráží, jaké jsou podmínky a také jaká bude náročnost výletu.

TELEMARKOVÝ FILMOVÝ FESTIVAL: Kulturní program posledních ročníků La Skiedy zpestřuje soutěžní filmový festival. První ročník mezinárodního telemarkového filmového festivalu se konal v Livignu v roce 2005 v průběhu 12. telemarkového festivalu. Soutěž výhradně telemarkových filmů hodnotila pětičlenná mezinárodní komise. Mezi nimi rakouský telemarkový historik Arno Klien a uznávaný horský fotograf Mark Shapiro. Soutěž byla rozdělena na 2 kategorie: dlouhý a krátký film. Absolutním vítězem prvního ročníku se stalo seskupení telemarkistů Unparalleled Production se svým nepřekonaným telemarkovým filmem „The Lost Season“.

Letošní čtvrtý ročník byl již rozdělen na 4 hlavní kategorie: Lyže, Snowboard, Telemark a ostatní. Pětičlenná komise složená z expertů na lyžování, sportovní žurnalistiku, fotografii i video vybírala z 35 přihlášených filmů. Vítězem telemarkové kategorie se stal film s názvem „Winter Dreaming“ z Austrálie a absolutním vítězem všech kategorií kanadský „The Fine Line“.

Sport-S

Slevy První moment do 30.11.

1.

Fra3n9c0iKeč

od cí2, 7denní skipas 8 no

Švýcarsko

od 5890 Kč 7noci, 6denní

Itálie od 3

990 Kč

7noci, 6de

nní skipas

Rakousko Kč od 2490 NZÍ 2noci s POLOPE + 2denní skipas

skipas

FOTO: LUMÍR DRÁPAL, JEZDEC: MAREK MACHÁČEK

JAK TO VŠECHNO ZAČALO:

Dále se můžete po předchozí registraci a za příplatek zúčastnit i počtem limitovaných akcí. Slavnostní večeře o několika chodech s následným koncertem rockové kapely, konající se na horních stanicích lanovek Carosello a Mottolino, za to rozhodně stojí. I když kapacita bývá několik stovek, přesto bývají velmi rychle obsazené. Pokud se na vás nedostane, v Livignu je několik vyhlášených barů, kde si můžete jako účastníci festivalu zajít na „free drink“.

Pro zájemce o telemarkovou výuku jsou připraveny organizované výukové lekce. Od začátečníků po experty. Organizátoři nezapomínají ani na děti, pro které jsou rovněž připraveny hodiny výuky a organizované akce a závody.

Každý si z bohatého programu vybere podle svého. Porce prašanu, kultury, hudby i levného alkoholu v místních duty-free obchůdcích je velká a na každého se dostane.

První ročník světoznámého festivalu se konal v dubnu 1995 pod názvem La Skieda a zúčastnilo se ho kolem 150 nadšenců z celého světa. Zajímavostí je, že již součástí prvního ročníku byly kulturní akce, výukové lekce telemarku, závody i výlety s horským vůdcem. Organizátory festivalu byla skupinka místních i zahraničních telemarkistů, kteří se věnovali přípravám i organizaci festivalu prvních deset ročníků. Festival se postupem času dostával do podvědomí a stával se z něj kult. Za pár let už organizátoři evidovali kolem tisíce registrovaných. La Skieda získávala každým ročníkem novou tvář. Rok 2002 byl ve znamení severoamerických indiánských kmenů, následující byl zasvěcen původním obyvatelům Skandinávie žijícím u polárního kruhu. Rok 2005 je rokem změn v organizaci La Skiedy. Noví organizátoři a Livigno - Tourist Office (APT) dávají festivalu nové jméno – Free Heel Fest, nicméně respektují používání tradičních pravidel. Další rok je oslavou žen a telemarkistek především. Ženy v sukních na lyžích, speciální výukové lekce a závody pro ženy, muži pro změnu jezdí s podvazkovým pásem na hlavě. Organizátoři přirovnávají ženu ke sněhu – dotýkej se něžně.

Rok 2007 je rokem hudby ve všem možných podobách. Den jazzu, rocku, punku, místní hudby, country. Hudba je součástí závodů i soutěží.

V minulém ročníku s podtitulem RE-PLAY organizátoři vsadili na hravost a soutěživost malých i velkých. Letošní ročník opět s názvem La Skieda byl pro změnu v pohádkovém stylu.

Zdá se, že organizátoři jsou vždycky napřed a skvěle se trefují do nálady svých příznivců.

Co přichystají na příští rok? Zalistujme ve starodávné knize na www.skieda.com, anebo se prostě nechme překvapit.

rrezervujte online na

www.sport-s.cz w

ttel: 474 624 088, 296 301 680

e-mail: info@sport-s.cz e

BYZNYS

ATLAS

82

› Tento článek je úvodníkem do široké a velmi kontroverzní problematiky, které se obecně říká horský byznys. Jeho konečným uživatelem jste i vy, čtenáři SNOW. ‹

LESK ČAESKBÝCÍHDHA OR Cílem letošních dílů seriálu z pera úspěšného podnikatele českého horského byznysu a závkářského roveň bývalého manažera a jednatele českého lano ného odvětví. svazu bude ojedinělý pohled do zákulisí tohoto moc ř je poněkud Jeho výchozí premisou je přitom fakt, že český lyža zvídavější, jiný než například rakouský či italský. Je mnohem i kveruluje, přemýšlivější, mnohem více srovnává, hodnotí, ale bude postupně diskutuje se svými přáteli i reaguje do médií. Řeč se zahraničím, o horském byznysu nejen u nás, autor jej porovná e českých areodhalí překvapivé zajímavosti o majetkové struktuř byznysu – álů a zastaví se i u jednotlivých technologií horského souvisí. dostane se tak prakticky na vše, co s tímto byznysem

TEXT A FOTO: ING. VÍT MOUDRÝ

Lesk…

O co korektněji a zasvěceněji mezi sebou o úrovni lyžařských služeb na českých horách diskutují odborníci a profesionálové horského byznysu, o to nepřesněji s mnohdy žalostně amatérským přístupem informuje dodnes o vybavenosti českých hor většina médií. Mediální ataky českých hor se přitom týkají ponejvíce cenové úrovně a pocitů z lyžování. Nejrůznějšími i nejnemožnějšími způsoby se některé české deníky snaží dokázat, že téměř jakékoli lyžování v zahraničí je lepší, levnější a kvalitnější než to domácí. České hory bezpochyby učinily od roku 1990 obrovitý kvalitativní skok. Jsou lyžařské služby ale skutečně již na úrovni zahraniční?

Největší pokrok na českých horách byl po sametové revoluci realizován bezpochyby v oblasti podstatné modernizace všech druhů horských technologií.

Naprostou samozřejmostí se stala každodenní a většinou i kvalitní strojová úprava sjezdových tratí a ve stále větším rozsahu i běžeckých tratí, u-ramp a boardercrossových tratí. Určitě více než stovka (!) provozovatelů lanové dopravy dnes disponuje systémy automatického odbavování lyžařů a večerním osvětlením alespoň jedné sjezdové tratě. Zastaralé lanové dráhy jsou nahrazovány novými, většinou nejmodernějšími špičkovými zahraničními technologiemi. Lyžařské

vleky nahrazují – byť někde použité a následně repasované – lanové dráhy a v případě náhrad těžkých lyžařských vleků o délkách 800–1 200 metrů šikmé délky opět za vlek se většinou též jedná o nejmodernější zahraniční technologie.

Zcela samostatnou kapitolou jsou stále pokračující masivní investice do systémů technického sněhu. Troufám si dokonce tvrdit, že možná není na světě druhý stát, který by v podobných nadmořských výškách jako v Česku a většinou zcela bez finančních dotací disponoval takovým množstvím systémů technického sněhu. Těmito systémy tak disponují mimo jiné i lyžařská střediska ve středočeském Monínci, kousíček od známějšího turistického centra Sedlec-Prčice, krušnohorském Mezihoří, nebo dokonce mezi vinicemi, 180 metrů nad mořem ve světově unikátním lyžařském areálku v jihomoravských Němčičkách.

Samozřejmostí většiny českých lyžařských areálů jsou i ostatní doprovodné služby pro lyžaře, jako jsou půjčovny lyží, skiservisy, školy lyžování a nejrůznější bufety nebo après-ski. Ve stále větším rozsahu rostou další doprovodné programy jako snowtubing, sáňkařské dráhy, půjčovny sněžných skútrů, paragliding a letní programy jako motokárové a bobové dráhy, půjčovny horských koloběžek a další.

Podstatně se zvýšila kapacita i úroveň ubytovacích i stravovacích služeb. Začíná se pravidelně pracovat i s reklamou a propagací.

Potud drží české hory se zahraničními krok.

T2

83

› Vystresovaný a naštvaný český lyžař si raději připlácí až trojnásobek (!) ceny za týdenní lyžování – včetně dražší cesty, ubytování atd. – a odjíždí kamkoliv do zahraničí. ‹ … a bída českých hor Lyžaři i novináři tvrdí, že čeští lanovkáři a vlekaři jsou nerudní, neochotní a někdy i vulgární.

Bohužel mají v řadě případů pravdu, i když i v této oblasti se situace rychle zlepšuje. A netýká se to jenom vlekařů, ale stejnou měrou například i číšníků a pracovníků některých dalších profesí a služeb. Zaměstnancům chybí mnohde pohoda, trpělivost s lyžařskými nešiky a nadhled. Přitom návštěvník ji chce cítit, vnímat a užívat si ji. Když se umí usmívat italský vlekař, může to mít v „popisu práce“ i ten náš – tedy nemá-li tuto vlastnost vžitou! České hory = fronty u vleků a lanovek. Je to nesmírně vžité tvrzení, ale opět je to bohužel většinou pravda.

Tuzemská i zahraniční poptávka po českých horách je stále velmi vysoká – a určitě i nadále bude! Kapacita lanovek, vleků, ale hlavně propustnost sjezdových tratí je ale bohužel již na kapacitním „stropu“, nebo dokonce leckde v prázdninových náporech hodně za ním. Všude ve světě ale platí, že nejde-li již navýšit kapacitu lanovek a vleků nebo rozšířit sjezdovou trať, zůstává jediným možným regulátorem délky fronty při vysoké poptávce pouze a výhradně cena – a tu se čeští vlekaři v převážné míře bojí výrazněji upravit. Nejde-li vysoká poptávka již regulovat jinak, musí (!) ji prostě regulovat cena.

Jako kdyby na českých horách neplatil jeden z nejzákladnějších ekonomických zákonů rovnovážné nabídky a poptávky. Nejrůznější

zdůvodnění představitelů některých lyžařských areálů (například o nižší kupní síle tuzemských lyžařů), proč jsou ceny na našich horách stále ještě polokomunistické, a ne tržní, nenacházejí bohužel vážnější argumentační oporu – kromě strachu tento krok udělat.

Vystresovaný a naštvaný český lyžař si raději připlácí až trojnásobek (!) ceny za týdenní lyžování – včetně dražší cesty, ubytování atd. – a odjíždí kamkoliv do zahraničí. Po loňské zimě byl proveden celostátní průzkum, kde český lyžař trávil svou zimní dovolenou. Pro české podnikatele na horách by mělo být alarmující, že jenom 30 % českých lyžařů ji užívalo na tuzemských horách. Již 70 % (!) ji trávilo v zahraničí. Přitom lyžař si jede na hory při dobré náladě především zalyžovat a ne postávat v nervózních frontách. Český lyžař ve frontě stráví stále ještě až kolem 30 % svého času na lyžích! Až 80 % účastníků několika anket potvrdilo, že by návštěvníci českých hor akceptovali vyšší cenu, kdyby nemuseli stát fronty na nástupu u vleků a lanovek. Pro srovnání uvádím v samostatném infoboxu několik aktuálních cen denních skipasů v rakouských střediscích s lyžováním převážně v hranicích lesa a českých lyžařských areálů. Ceny se však sbližují díky kurzu eura, který je o 8 Kč nižší než ještě před pár lety.

Hodně kritizovaný lyžaři i médii bývá přednostní nástup u lanovek a vleků. Musíme říci jak a kde. Nejhorší situace je většinou tam, kde je provozovatel TJ. Někde i několik set členů TJ

má většinou oddělený, vlastní nástup na vlek nebo lanovku a ke svým komerčním zákazníkům se tím chová TJ velmi neurvale. Přednostním vstupem přitom mnohdy nevytěžuje provozovatel volné místo, ale brutálně nechává pocítit, kdo že je tu pánem… V dnešní době je to pěkný příklad bolševického přežitku tehdejšího nedostatku a protekčního establishmentu. Do masny, prodejen Tuzexu a na vleky bylo „dobrým mravem“ a znakem důležitosti „chodit zadem“… I z tohoto přežitku jsou potom mimo jiné dlouhé fronty. Osobně bych již do takového areálu – zvláště po půlhodinové frontě a s podupanými lyžemi – nevkročil.

Přístup lyžařů do lyžařského areálu. Jen zcela výjimečně je parkoviště bezprostředně u nástupu na vleky nebo lanovky – v tuto chvíli není ani nutné diskutovat, jestli je placené nebo ne. Tam, kde je parkoviště vzdálenější, se provozovatel areálu většinou vůbec neobtěžuje vymyslet způsob příjemnějšího přístupu (přibližovací vlek, nekonečné lano, posuvný chodník, atd.) k nástupu na vleky. Zejména pro rodiny s dvěma a více dětmi ploužícími se do areálu to pak na zmrzlém nebo naopak čerstvém sněhu je skoro trauma. Samozřejmě bych mohl uvést vzory i odstrašující případy. Není to ale v tuto chvíli nutné – ostatně většinou tato místa i provozovatele velmi dobře znáte. Rozhodujícím faktem tohoto problému je skutečnost, že lyžař se přijel zpotit a vysportovat na sjezdové tratě, a nikoliv se zničit vláčením lyží svých a svých dětí při x-setmetrové pochůzce v přezkáčích a s batohy s převlečením na ledu nebo hlubokém sněhu.

Přeplněné a brzo „vytlučené“ sjezdové tratě.

Souvisí hlavně s dvěma faktory, které vytváří vysoký počet sjezdařů na trati. Prvním je nedostatečná propustnost sjezdové tratě ve vztahu ke kapacitě dopravního zařízení a druhým je nízká cena za lyžování zvyšující počet sjezdařů – zejmé-

• snadná montáž • automatické napínání • z titanem legované oceli • v provedení i pro SUV

www.pewag.cz T2500-Pewag inz Snehove SNOW 2201 1

10.2.2009 12:59:46

84

BYZNYS ABSOLUTNÍM ZÁKLADEM JE SROVNÁVAT SROVNATELNÉ „Největší problém korektního pohledu na české a zahraniční hory začíná zásadně u skutečnosti, že je třeba srovnávat tuzemské hory se zahraničím výhradně v úrovni lyžování v hranicích lesa – to je lyžování do nadmořské výšky cca 1 300 m n. m. Každé jiné srovnání je nesprávné, nepřesné a tudíž zavádějící. Každopádně je naprosto nepřijatelné.

Každý novinář ví, že nelze srovnávat například maličký Opel Corsa s exkluzivním BMW 750. Stejný novinář však v sousedním článku s naprostým klidem srovnává příjemný rodinný lyžařský areálek na Bedřichově s francouzským Val d´Isère. U automobilů by si podobné srovnání v žádném případě nedovolil! Jednak by se takový novinář profesně totálně znemožnil a potom by určitě došlo k okamžitému protestu ze strany automobilového výrobce. U srovnání lyžařských středisek jsou podobná neporovnatelná srovnání bohužel dodnes docela běžná a pisatel se navíc ještě většinou tváří jako absolutní profík.

I z těchto důvodů uvedl v roce 2002 Svaz provozovatelů lanovek a vleků ČR, sdružující podnikatele tohoto horského byznysu, a firma SITOUR ČR, jeden z nejvýznamnějších tuzemských hráčů v oblasti informatiky o cestovním ruchu, do života projekt kategorizace českých lyžařských středisek v hranicích lesa.

O český projekt byl již od jeho vzniku nečekaně vysoký zájem českých horalů. Prvního hodnocení se účastnil vysoký počet 206 (!) tuzemských lyžařských areálů. Jako lyžařský areál je možné přitom hodnotit cca 300 míst na českých horách. Alespoň dětský vlek u horské chalupy má přitom dalších cca 150–200 horských lokalit. Pohyblivé číslo je na místě, protože hodně lyžařských vleků je přenosných nebo mimo zimní období demontovatelných.

Dnes tuzemská kategorizace lyžařských areálů hodnotí a registruje dokonce 265 středisek. Česká kategorizace přesným hodnocením rozdělila lyžařská střediska naprosto spravedlivě do kategorií od jedné do pěti hvězdiček. A o tom, že bylo toto hodnocení opravdu hodně přísné, svědčí skutečnost, že nejvyšším počtem pěti hvězdiček disponovalo v roce 2002 jediné lyžařské středisko v ČR – Špindlerův Mlýn. Po výrazných investicích do oblasti horských technologií se postupně přidala mezi české top areály také Pec pod Sněžkou, Janské Lázně a další. Dnes má tuzemská top kategorie 11 horských center.

Odborná tuzemská veřejnost projekt přivítala velmi pozitivně, novinářská velmi zdrženlivě a lyžařská veřejnost až na výjimky dodnes většinou neví, že něco takového vůbec existuje – a jsme opět u (ne)zveřejňování zásadních korektních informací českými žurnalisty v médiích.

Zatímco alpští odborníci na kategorizaci lyžařských středisek v hranicích lesa uznale pokyvují hlavami a spíše jsou překvapeni, že tuto tolik potřebnou diferenciaci a hodnocení vymysleli nějací Češi, státy, kterých se tato problematika též týká, jsou nadšeni. Slovenští podnikatelé, sdružení v organizaci LAVEX, zájmovém sdružení lanovek a vleků na Slovensku, ještě v roce 2002 práva pro použití české kategorizace na Slovensku převzali a dnes je slovenská kategorizace již na světě. O podobném kroku – z dostupných informací – uvažují i Slovinci a další.

A alpské země? V evropské lanovkářské organizaci O.I.T.A.F. nemá ČR zastoupení, a tak oficiální názor této organizace znám není. A měl-li by být znám, bude potřeba tuto problematiku protlačit na pořad jednání prostřednictvím některé členské země. Projekt je zpracován v evropském formátu lyžování v hranicích lesa, a proto jeho použití v ostatních částech Evropy by neměl být problém – tedy vezme-li ostatní Evropa projekt jednotné kategorizace na vědomí.“ Ing. Vít Moudrý

Proti zahraničí má český národ několik krásných vlastností. Kromě ironie například i vždy přítomný humor v každé situaci. Potvrzují to i představitelé lyžařského areálu Ski Pec a.s., kteří realizovali zátěžovou zkoušku nové čtyřsedačkové lanové dráhy Doppelmayr na Hnědý vrch tímto netradičním, vtipným, ale přitom z pohledu potřebné zátěže naprosto vyhovujícím způsobem.

na těch pomalejších – v prostoru sjezdové tratě.

Většinou se jedná o kombinaci těchto faktorů.

Jen zlomek tuzemských provozovatelů lyžařských středisek řeší technologickou modernizaci svého lyžařského areálu ruku v ruce s rozšířením a terénními úpravami sjezdových tratí. Špína a nepořádek. Ne, že bychom byli všichni šmudlové… Tou špínou mám na mysli špínu „technologickou“, tedy zaviněnou nejrůznějšími úkapy olejů a mazadel z lana nebo kladkových baterií lanovek a vleků.

Dnes není výjimkou oblečení za 10–20 tisíc Kč. Lyžař s černým zadkem od špinavého teleskopu nebo kotvy či s pokapanými rameny od úkapů oleje z kladkových baterií lanovky nebo lyžařského vleku má určitě po náladě.

Navíc se i u nás množí žaloby o náhrady takto způsobených škod. A nepořádek? Říká se tomu „provozní slepota“ – to, co občas nevidí oči provozovatele lyžařského střediska, vidí naopak jasně jeho návštěvník. Péče o celou výše zmíněnou problematiku je denním chlebíčkem drtivé většiny zahraničních vlekařů a lanovkářů včetně používání vysoce kvalitních mazadel.

Každému je vštěpováno, že celková kvalita se skládá z mozaiky samých maličkostí. Proč to zatím u nás, již 20 let po sametové revoluci, ještě u všech neplatí, sám nevím.

Stále většinou schází kvalitní lyžařské a hlavně sociální zázemí. Je k dispozici zhruba ve 40% tuzemských lyžařských středisek. Většina areálů a areálků stále bohužel spoléhá na blízké restaurace nebo ještě hůře na za „komančů“ všude platící větu „poraď si, jak umíš“…

Vstupem do EU přibyly této většině vrásky na

čele. Kvalitní sociální zařízení totiž je i u tohoto druhu podnikání podmínkou.

Obrovské rezervy má většina lyžařských areálů v propagaci svých lyžařských areálů u přístupových komunikací do hor a ve vlastním informačním systému, navádějícím automobilisty k lyžařskému areálu, respektive k přilehlým parkovacím plochám. Na obranu horských podnikatelů však musím konstatovat skutečnost nesmírně komplikované a mnohde doslova „neprůstřelné“ administrativy související s povolením takové reklamy. Každopádně se ale reklama neodvíjí pouze u přístupových silnic do hor. Způsobů reklamy je mnoho a její většinová absence je i přes každoroční zlepšení stále zřejmá.

Proč jsem patriot českých hor Závěrem malého úvodního nahlédnutí do oblasti horského byznysu, tentokrát po kladech a záporech českých hor, je potřeba upozornit na to, že jsem u těch záporů skutečně nechtěl být škarohlídem a za každou cenu zabejčilým kritikem našich hor. Vůbec ne, nikoliv a v žádném případě ne. Zcela naopak. To bych se jako bývalý dlouholetý jednatel českého Svazu provozovatelů lanovek a vleků a šéfredaktor odborného časopisu o horských technologiích a horském byznysu „Informační bulletin SPLV“ musel propadnout hanbou.

Sám vím ale nejlépe, v jakém stavu byly české hory po sametové revoluci a v jakém jsou – i přes dosud přetrvávající nedostatky – dnes.

Víte to dobře i vy, lyžaři a čtenáři SNOW. Pouze se moc rychle zapomíná a také se velmi lehce

85

Monínec. Dříve téměř zapomenutá vesnička poblíž mnohem známějšího souměstí SedlecPrčice, 70 km od Prahy. V posledních cca deseti letech malý lyžařský zázrak v regionu, kde je odedávna pro zimní mrazivé mikroklima vžitý název „Česká Sibiř“. Tři bílé stuhy sjezdovek svítící v zelených loukách kolem, obsluhované čtyřmi vlíčky, jsou dodnes pro lyžařský potěr ze širokého okolí bombou jako hrom. Od letoška se ale malý lyžařský zázrak mění na velký zázrak. Postarala se o to investice přesahující částku 200 mil. Kč do zbrusu nové lanové dráhy, výkonného systému technického sněhu, na středočeský (!) region sjezdové tratě v luxusní délce 1,2 km, nového hotelu, obslužného objektu, sociálního zázemí, kapacitního parkoviště atd. Za všechny české horaly gratuluji!

a hodně kritizuje. Nezastírám, sám jsem sjezdil v zahraničí blízkém i dalekém kde co – jak bych ale mohl srovnávat, kdybych neznal zahraniční konkurenci. Při tom srovnávání však zůstávají české hory pro svoji malebnost, různorodost i stále se zvyšující kvalitu při cenové dostupnosti nadále i pro mě „lyžařskou prioritou“.

Právě kvalitativní technologická vybavenost českých lyžařských areálů, rozsah i úroveň ostatních doplňkových služeb za uplynulých 20 let neuvěřitelně vzrostla. Na horách vyrostlo k původním 14 lanovým drahám přes šest desítek nových lanovek, několik set nových, moderních lyžařských vleků, technický sníh je dnes na stovkách kilometrů českých sjezdovek, každý lyžař ráno doslova pochrochtává blahem na krásném „manšestru“ – po kvalitní strojové úpravě sjezdových tratí.

Vznikla zcela nová lyžařská střediska doslova na „zelené louce“, jako například krkonošská střediska Černý Důl, Mladé Buky, Rejdice kousíček od Kořenova, Petříkov v Jeseníkách či Razula v Beskydech, úžasný moderní Monínec, nečekaně a překvapivě hned kousek od dvojměstí Sedlec-Prčice, a mnohá další. Prvních dvacet českých lyžařských areálů navíc již snese opravdu bez pardonů nejpřísnější měřítka evropské konkurence. S tím souvisí i trvale obrovský zájem o české hory. To je samozřejmě báječné a výborné.

Na druhou stranu nelze přehlížet celou řadu ostatních přetrvávajících problémů a bolestí, které právě tou řadou nepříjemných maličkostí mnoho lyžařů odrazují, vyhání do zahraničí a dávají příležitost mnohde oprávněné kritice veřejnosti, ale i právě té často paušalizující mediální „nekritice“. Hovořme o nich, buďme nároční na poskytované služby, ale nebuďme prosím nekritičtí. Nemohu se ztotožnit s různými výkřiky v denním tisku jako „… raději lyžovat třikrát dráž kdekoliv v cizině než na levných, ale špatných českých horách…“ nebo „… české hory již nikdy…“ a podobně. Až moc mi to připomíná skrytou reklamu pro nejrůznější cestovky, které mají samozřejmě z prodeje zahraničních zájezdů větší byznys.

SROVNÁNÍ CEN DENNÍCH SKIPASŮ V RAKOUSKÝCH STŘEDISCÍCH S LYŽOVÁNÍM PŘEVÁŽNĚ V HRANICÍCH LESA A ČESKÝCH LYŽAŘSKÝCH AREÁLŮ V SEZÓNĚ 2008/09: RAURIS WERFENWENG HOCHFICHT GAISSAU-HINTERSEE BAD DÜRNBERG

30 km sjezdovek 25 km sjezdovek 20 km sjezdovek 40 km sjezdovek 9 km sjezdovek

32,00 EUR = 832 Kč 30,50 EUR = 793 Kč 30,00 EUR = 780 Kč 28,50 EUR = 741 Kč 21,20 EUR = 551 Kč

ZDROJ: SALZBURGERLAND, HOCHFICHT (KURZ 1 EUR = 26 KČ) ŠPINDLERŮV MLÝN ROKYTNICE NAD JIZEROU JANSKÉ LÁZNĚ PEC POD SNĚŽKOU ŠUMAVSKÝ ŠPIČÁK BÍLÁ V BESKYDECH PETŘÍKOV

25 km sjezdovek 15,8 km sjezdovek 11,3 km sjezdovek 10,4 km sjezdovek 8,4 km sjezdovek 4,5 km sjezdovek 4,4 km sjezdovek

700 Kč 590 Kč 590 Kč 600 Kč 490 Kč 480 Kč 390 Kč

ZDROJ: SANTORI MOUNTAIN PRESS INFO

Všem čtenářům vřele doporučuji mnohem více pracovat s informacemi. V tuzemsku je kolem 300 provozovatelů lyžařských areálů a areálků a dalších cca 200 provozovatelů provozujících alespoň jeden lyžařský vlek. České hory disponují více než 1 500 lyžařskými vleky a více než 70 lanovými drahami. Zkuste si například zabodnout kružítko do mapy a udělejte si kruh s přepočteným poloměrem na vzdálenost 70–160 km od vašeho bydliště.

Budete sami překvapeni, kolik lyžování se vám bude nabízet.

A co si myslíte o stavu českých hor vy?

Diskutujte na SNOW.CZ!

V POLOVINĚ DEVADESÁTÝCH LET vyšel historicky první Skiatlas ČR, s jednou novelizovanou reedicí. Již několik let vydává firma SITOUR ČR ve spolupráci se SPLV trojjazyčnou publikaci Lyžování v ČR – TOP 40 a zejména Krkonoše vydávají před zahájením každé zimní sezony celou řadu společných publikací s nabídkami lyžařských a ostatních služeb v celém regionu.

Některé lyžařské areály začínají být pořádně vidět i u hlavních silničních tahů do českých hor na billboardech nebo transparentech. Nejlépe si v této oblasti vede již několik let Skiareál Špindlerův Mlýn spolu s První bobovou Špindlerův Mlýn a přidávají se další – MEGA Plus Janské Lázně, Markid Trutnov nebo Ski areál Herlíkovice. Totéž se týká i propagačních letáků vydávaných s pohledovými mapkami střediska a ceníkem jízdného – zde je situace ve více než v osmi desítkách areálů již téměř evropsky standardní.

BYZNYS

ATLAS

86

Náklady na expozice na výstavách a veletrzích firmy z lyžařské branže stále více škrtí; řada resortů přestala vystavovat nadobro.

TEXT A FOTO: TOM ŘEPÍK Většina hlavních světových skiresortů používá internet jako svůj hlavní a největší dorozumívací prostředek s hosty a zákazníky už řadu let.

Existují dokonce areály, které dnes realizují přes internet svůj naprosto veškerý marketing. Takovou věc si však mohou dovolit skiareály spíše menší či ty úplně nejmenší; velká střediska nabízejí relativně velmi komplikovaný turistický produkt, jehož exkluzivní prezentace pouze na webu by byla extrémně riskantním počinem.

Každý horský celoroční resort v podstatě prodává dovolenou; přidržíme-li se zimního období, pak lyžařsky zaměřenou. Nicméně stále dovolenou, zájezd. Jejich nabídka se skládá z mnoha elementů – krom dalších ubytování, skipasy, lekce lyžařské školy, rezervace výbavy v půjčovně, rezervace v restauracích, cestování tam i zpět. Plus libovolně dlouhý výčet mimolyžařských sportovních a zábavních aktivit, k nimž se často vážou opět nové lekce, půjčovny i doprava. Zkrátka přehršel informací, které resort potřebuje veřejnosti sdělit.

Web se logicky nabízí jako nejvhodnější, nejefektivnější a v případě potřeby změn a doplňování nejpohotovější médium, jak produkt resortů uceleně, srozumitelně a nadto atraktivně představit a nabízet. Možností poskytuje internet nepřeberně.

Pohled pod pokličku Vailu

STARÝ VS. NOVÝ

SVĚT

Skiareály jsou nuceny přehodnocovat a inovovat své marketingové nástroje ve snaze pozvedi u pokladen. nout návštěvnost – na svých webových stránkách strategie by Těžko si představit lyžařský resort, jehož obchodní netu. Zimní nešla naprosto ideálně realizovat a rozvíjet na inter svých markestřediska na celém světě stěhují na web maximum tingových i prodejních aktivit.

Například americký megaresort – a zároveň nejdražší skiareál světa – Vail, k jehož některým zajímavým číslům a nástinu obchodních strategií, včetně těch prozatím stále ve vývoji či jen potenciálně zvažovaných, mám z pozice investora Vail Resorts (NYSE:MTN) přístup, v loňském roce zrealizoval už 74 % všech svých zaplacených rezervací on-line.

Tento údaj rostl Vailu o zhruba 10 % každým rokem z posledních čtyř. Na webovou prezentaci resortu vloni průměrně klikalo 430 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně, kteří přitom otevřeli několik milionů obsahových podstránek.

Středisko pilně využívá statistických nástrojů k získání detailních informací o každém návštěvníku jejich webu, o jeho pohybu napříč strukturou webstránek a jeho preferencích, a tyto informace se snaží aplikovat do nových obchodních strategií; Vail prakticky nepřestává v internetovém éteru testovat nové přístupy, nápady a myšlenky. Jednou z jeho nejčerstvějších strategií je snaha zaměřit se na krátkodobé, jedno- a dvoudenní nové návštěvníky. Jinými slovy, pozvat ty, kteří ještě nikdy Vail nevyzkoušeli, na supervýhodnou ochutnávku a přesvědčit je tím k příštímu regulérně dlouhému pobytu a/nebo pravidelně opakovanému.

87

Nejdřív zábava, potom peníze Nicméně, na co americké resorty už dávno přišly, je obsahem jakéhosi železného pravidla úspěšného byznysu na internetu současnosti: web nesmí pouze prodávat. Přirozeně, že ona obchodní složka nadále zůstává kriticky důležitou – resort chce lidem skrz svůj web prodávat, případně dát jim o sobě vědět, líbivě se představit, a utržit hned potom. To je jeden účel úspěšného webu. Tím druhým je zábava – lidé se sami musejí chtít na stránky vracet. Intuitivně utratí nějaké peníze při své naprosto první návštěvě mizivý zlomek z nich.

Resorty investují obrovské sumy, aby lidi na své weby dostaly. Nyní je potřebují na webu udržet a zařídit, aby tam přišli zas.

resort Vail, respektive jeho virtuálního ambasadora Trevvora, přidat v žargonu internetových sociálních komunit mezi své „přátele“, a tím být z první ruky informován, co návštěvnicky zajímavého se ve Vailu šustne.

Zbrusu novým nástrojem, jenž Vail momentálně vyvíjí, bude vysoce sofistikovaná interaktivnost skimapy resortu. Ze samotné skimapy se má stát cosi jako automatický osobní plánovač denního lyžování. Manažeři resortu totiž při analýze pohybu lyžařů skrz turnikety zjistili, že naprostá většina lyžařů (ke své vlastní škodě i k tíži přeobsazenosti páteřních lanovek a nejfrekventovanějších tratí „na ráně“) nevyužívá celý velkorysý potenciál rozlohy resortu. Nově budou moci návštěvníci

› Nemůže být velikým překvapením, že prudký rozmach internetu do pozice dominantního komunikačního nástroje každého střediska probíhá na úkor přítomnosti v ostatních tradičních médiích. ‹ Dnes lyžařská střediska mnohem menší, než je Vail, zaměstnávají na plný úvazek své „content providery“ – tedy lidi, co mají exkluzivně na starost obsah internetové prezentace resortu. Nezřídka na úkor ještě nedávno důležitých, dnes však rychle morálně zastarávajících PR referentských pozic, jejichž hlavní náplň se vždy točila kolem produkce a distribuce tištěných katalogů. Tito nově najatí zaměstnanci bývají zodpovědní za veškerá tzv. nová média, což se nezbytně nevztahuje pouze na obsah vlastních webstránek, ale může zahrnovat i tvorbu pravidelného obsahu na blogy, monitoring a psaní do v současnosti tolik populárních sociálních sítí typu Facebook, Twitter, MySpace nebo YouTube, kompletní emailový marketing, natáčení a upload čerstvých videí ze střediska, atd. Kopa práce mnohdy ne pro jednoho, nýbrž celou spolupracující četu lidí.

Ví, kde mladé hledat Ve Vailu se snaží dělat hodně pro to, aby jejich web byl dostatečně interaktivní, aby návštěvníky provokoval k tomu, aby se zapojili do komunikace – a zejména – aby se tam znovu a znovu vraceli. Resort nabízí odběr e-mailových novinek s pravidelnými sněhovými reporty, slevovými programy, cestovními tipy, kalendářem pořádaných akcí apod. Pod stylovým zastoupením populárního virtuálního průvodce resortu, kreslené postavičky Trevvora, Vail resort otevřel své účty v aktuálně nejpopulárnějších sociálních sítích na Facebooku, Twitteru a MySpace. Na těchto serverech je zaregistrovaný s nadsázkou „téměř každý“ teenager – což je přesně ta demografická skupina (budoucích prospektivních zákazníků, kteří ještě resort nezkusili), po níž Vail nejnověji baží.

Každý registrovaný v těchto sítích si tak může

ještě před svým příjezdem zadat do plánovače na internetu klíčové údaje o stupni svých lyžařských dovedností, upřednostňovaném charakteru absolvovaného terénu, preferované zátěži typu lehký/těžký den a podobně a obratem si budou moci vytisknout personalizovanou mapu resortu s doporučenýým itinerářem svého lyžování. Současně se jim v mapě objeví užitečná statistická data jako doporučená nalyžovaná kilometráž, převýšení a podobně.

(L)živé pohledy Ještě dlouho před masovým rozmachem blogů, sociálních sítí a personalizovaných programů používaly skiresorty k udržování čerstvého obsahu na svých webech nástroj, který je stejně aktuální i dnes a zřejmě vždycky bude – webkamery – dnes už povětšinou vysílající živé záběry. Typicky mívají větší resorty instalováno webkamer víc (například Vail má čtyři) a nechávají je snímat záběry nonstop po celý rok.

Ovšem tento trend překvapivě není jednoznačný u každého – nebyla by to Amerika, aby se nenašly takové resorty (přitom žádní trpaslíci!), kteří jdou na věc přesně naopak: vím třeba o asi 60sjezdovkovém Snowshoe Moutain v Západní Virginii, který žádné webkamery nemá.

Přitom jich několik měl již v provozu, avšak po nějaké době je záměrně vypnul a demontoval.

Důvod? Živé záběry, které webkamera v resortu může snímat, mohou být také živými záběry aktuálních návalů a front – v tom okamžiku se jinak užitečný nástroj stává bolestně kontraproduktivním.

Pro nejeden zejména metropolitní skiareál tak platí teorie, že návštěvníkům není vhodné poskytovat „zbytečně moc“ informací. Tato střediska většinou na svých webech nabízejí bohaté fotogalerie a promo videa, obojí

pochopitelně nasnímané na poloprázdných, hojně vysněžených a bezchybně upravených (či čerstvým prašanem zasypaných) svazích a za překrásného počasí. Další běžnou taktikou bývá sice živé webkamery ponechat, avšak manipulovat s jejich nasměrováním. Nakonec nic, co bychom neznali i ze středisek našich.

Co katalogy?

Nemůže být velikým překvapením, že prudký rozmach internetu do pozice dominantního komunikačního nástroje každého střediska probíhá na úkor přítomnosti v ostatních tradičních médiích. V tomto článku již zmíněný obr mezi skiresorty – Vail – už od roku 2005 netiskne brožury. Sousední středisko ve vlastnictví skupiny Vail Resorts, luxusní Beaver Creek, katalogy na drahý křídový papír sice pravidelně tiskne, ale pouze z důvodů, že řada přepychových hotelů rozesetých po areálu si to přeje – a náklady na jejich pořízení plně hradí. Přirozeně že i Vail vydává každou sezónu svůj profesionálně vyvedený katalog – pouze však v elektronické verzi. Vloni si například stáhlo elektronický katalog resortu o 166 % víc lidí, než kolik jich v roce 2004, kdy Vail naposledy tiskl, rozdistribuovali papírových.

Jiné resorty si určité množství klasických papírových katalogů stále tisknou, avšak řádově v o statisíce nižších nákladech než na sklonku milénia, kam se datuje pomyslný vrchol investičních výdajů zimních středisek do marketingových aktivit. Do určité míry se změnil i tematický koncept dodnes tištěných katalogů; zatímco dříve šlo o kompletní souhrn informací do nejmenšího detailu, dnes resort tyto podrobnosti vyvěsí na internetu a nafotí a nechá natisknout spíše nadčasovou, v obecnějších rysech resort propagující a vyvolat emoce se pokoušející publikaci.

BYZNYS

ATLAS

88

Resorty jsou nuceny se ve svém marketingovém úsilí čím dál více soustředit na poskytování zábavy. Vail každoročně zkraje prosince láká lyžaře i prostřednictvím živé rockové scény svého populárního festivalu Snow Daze.

Masová média Nejsou to však jen brožury, které v dnešní internetové době přicházejí zkrátka. Americké resorty měly vždy ve zvyku velkoryse inzerovat v denním tisku, lokálních rádiích a TV stanicích.

Drtivá většina středisek nákladnou propagaci v tomto typu masových médií zcela opustila.

Pokud si ještě dnes některá v rozpočtu vyhradí prostředky na „klasickou“ neinternetovou inzerci, nejčastěji ji uplatňuje v médiích s co největším dosahem – tedy v celostátních rozhlasových a TV stanicích a ve specializovaných lyžařských magazínech. Avšak i v těchto případech téměř vždy propagují svou internetovou adresu, a co víc – i tato „tradiční“ média resortům nabízejí (protože jsou okolnostmi nucena) stále více reklamního prostoru na svých internetových verzích vydání a vysílání. Lapidárně to vystihuje výrok lidí z marketingu Vail Resorts v jejich investorské výroční zprávě: „Je důležité naši reklamu cílit na lidi, kteří o nás ještě neslyšeli. Jakmile přijdou na náš web, už o nás slyšeli.“ Od tohoto momentu je už na webu samotném, aby lidi navigoval dál a přesvědčil je, aby se na stránky vrátili zas.

Posmutnělé výstavnictví Vliv internetu též drasticky postihuje návštěvnost sportovních výstav; návštěvnická čísla v na zimní sporty orientovaném výstavnictví rostla naposledy směrem k přelomu milénia poté pár let stagnovala, a nyní již třetím čtvrtým rokem konzistentně a zřetelně klesají. Spousta dříve tradičních vystavovatelů přestala utrácet za odjakživa nákladnou účast na veletrzích peníze a dál se jednoduše neúčastní.

Netýká se to jen menších regionálních akcí, ale i těch největších: přímý americký konkurent mnichovského ISPA, obří veletrh SIA, na který se každoročně koncem ledna sjížděl lyžařský svět do hříšného (a drahého) Las Vegas, v Nevadě nadobro končí. Přístí rok SIA poprvé otevře své brány na výstavišti v coloradském Denveru – v o mnoho skromnějších podmínkách.

Účast na celé řadě výstav zrušil a na zbytku co do prezentační plochy významně omezil i Vail. Důvod citovaný z jejich investorského reportu: „Pro lidi je dnes extrémně snadné otevřít si web, případně zavolat na infolinku, a získat informace, které potřebují. Výstavy byly doposud hlavním poskytovatelem takovýchto informací, neprodávalo se na nich příliš nikdy. Dnes přicházejí i o svou úlohu klíčového informátora. Dokud nepřijdou s nějakým novým, jiným přístupem, nebudou nadále zajímavé pro návštěvníky ani pro nás (vystavovatele). Výstavy musí začít přinášet dobrou zábavu.“ Což by však měly jim úspěšně konkurující webovské stránky umět přinášet též.

neplánují dovolené. V podstatě chodí na internet utloukat čas, vymýšlet voloviny, bavit se, hrát si. Tedy to, co by jinak dělali někde venku na ulici, na hřišti. Areály by tento poznatek neměly ztrácet ze zřetele.

Pár „dětských“ zásad V první řadě by skiareály neměly na svých webech mylně zaměňovat (a řada jich tak pohříchu činí) „rodičovský“ tematický obsah za obsah „dětský“. To jsou dva naprosto odlišné virtuální světy. Děti budou těžko zajímat detaily o lyžařských školách, hlídacích službách a slevách na rodinných balíčcích. Co víc, skiareál vůči těmto malým internetovým návštěvníkům stěží vymyslí odpudivější výrazy než tradiční

› Pro lidi je dnes extrémně snadné otevřít si web, případně zavolat na infolinku, a získat informace, které potřebují. ‹ Přehlížení mrňousové Demografický segment, který tuzemské skiareály na internetu dodnes zcela ignorují a ty ve světě často nedoceňují, jsou děti. Nedělejme si žádné iluze, že každý typický 9letý školák dnes surfuje po internetu suverénněji než polovina čtenářů tohoto magazínu. Pokud jde o hraní her, běžný čtvrťák by v nich nejspíš porazil drtivou většinu z nás… Jde o to, že tyto děti budou jednou pro resorty představovat 100 % jejich budoucích zákazníků!

Jedno z mnoha kouzel internetu spočívá v tom, že jeho prostřednictvím lze efektivně komunikovat s každým specifickým segmentem obecentstva – včetně těch, kteří jsou dnes ještě moc mladí na to, aby mohli mít svou občanku. Jen se areály musí naučit používat jiné přístupy, než jaké jim zvyk velí aplikovat na dospělé anebo na teenagery. Malí špunti používají internet ze zcela jiných důvodů. Ti na webu nenakupují, nehledají informace ani

„děti“, „rodina“, „rodiče“, „škola“ nebo „bezpečnost“. A to dokonce i v případě, že s nimi hodlá záměrně na tato témata komunikovat. Je dobré být o chlup mazanější a mluvit jejich řečí.

Pak je to zcela jistě aspekt grafiky dětských webstránek areálu; fonty písma, použité barvy, fotografie, ilustrace – toto vše musí upoutat těkavou dětskou pozornost. Děti spolu nekomunikují spisovnou řečí ve strohém Arialu nebo Times New Roman. Daleko bližší jim bude obsahová stránka plná her a zábavy, psaná ve slangu mladistvých a občas doprovozená překvapivým, pozornost probouzejícím zvukovým efektem – klidně říhnutím či výbuchem smíchu. A zejména ony hry, hry, hry. Kdo nazývá „dětským obsahem“ nabídku vytisknutí si černobílé kresby, aby si ji děti doma vybarvily, možná by měl pro krapet insipace zavítat do EuroDisney parku či si aspoň na webu otevřít třeba Yahoo! Kids, případně českého Alíka.

Není divu, že v rozlehlém středisku, jako je Vail, se návštěvníci snadno ztratí. Chystaný interaktivní plánovač lyžování jim umožní lépe využít celý potenciál areálu.

V souvislosti s nejmenšími uživateli webu by měla střediska zapomenout na klasický e-mailový marketing. Děti ke komunikaci emailem nemají zdaleka tak vřelý vztah jako jejich starší vrstevníci; dost možná je hromadné emailování dětem i nelegální (minimálně z pohledu antispamového zákona, kdy by děti měly být verifikovatelně zastoupeny při přihlášení / odhlášení se z odběru zpráv jejich zákonnými zástupci).

A zřejmě nejdůležitější zásada – žádný webmaster by neměl dětské návštěvníky nutit pracně na stránkách hledat vstup do jejich dětské sekce. Protože ony s hledáním něčeho takového jednoduše ztrácet čas nebudou. Tlačítko pro vstup do dětského světa by proto mělo být dobře viditelné na hlavní stránce, ve výrazné, veselé grafice – ať naprosto každý na první pohled pozná, že je určené dětem. Jde o jednu z mála výjimek, kdy snaha o začlenění dětského tlačítka do vůkolní korporátní grafiky a střídmého profesionálního designu vyzní naprosto kontraproduktivně.

K

www.kjus.com / www.kjus.cz

Dřímota na startovní čáře Řada na extrémně rychlou investiční návratnost navyklých manažerů středisek bude zřejmě názoru, že hlouběji se věnovat nejmenším internetovým uživatelům je nevděčné, kdoví zda ne zbytečné, a jistojistě pracné. Bezpochyby tu jde o strategické uvažování v dlouhodobé perspektivě. Jenže z dětí, které dnes resorty mohou nalákat na své weby, naučit je tam pravidelně chodit, trávit tam zábavnou formou čas a přitom se toho o místním lyžování spoustu dozvědět – z těchto dětí mohou velmi snadno vyrůst zanícení milovníci bílých svahů, kteří někde budou chtít utrácet své budoucí příjmy.

Samozřejmě, že pokud o tento z hlediska okamžité návratnosti „nelikvidní“ demografický segment manažeři středisek nestojí, i nadále mohou dávat v závodě o své budoucí zákazníky připravenějším konkurentům jako Disney, Nintendo a mnoha tisícům dalších náskok o délce několika parníků už ve startovních blocích. O to obtížněji (a nákladněji) však budou ty samé lidi lákat ke svým pokladnám kdykoli později.

Partneři KJUS pro Českou a Slovenskou republiku KJUS Skiwear & SPIRIT Collection 09/10 Brno: Ski&Golf · Český Tešín: Domino Sport · Hradec Králové: RM Sport · Ostrava: Total Sport · Praha: Harfa Sport, AZ Sport, Rockpoint · Špindleruv Mlýn: Ski Sport Horka · Poprad: Sport Rysy · Liptovský Mikuláš: Sport Rysy

KJUS Skiwear 09/10 Brno: Helia Sport · Havířov: Santi Sport · Olomouc: Helia Sport · Plzeň: Hannah · Praha: Intersport Myslbek, Helia Sport

GPS

ATLAS

90

ČERVENOHORSKÉ SEDLO Černá trať na Červenohorském sedle patří mezi ty, které milovníky ostrých sjezdů „chytnou za hrany“. Není extrémi široká a po ně strmá, ale vůbec ne mírná. Je přiměřeně dlouhá ovku. celodenním sjezdování umí přivodit i slušnou sval

TEXT A FOTO: KRISTIAN HANKO Začátek trati je na rozehřátí. Následně svah přechází do červeného sklonu, aby vzápětí kulminoval hlavním, ryze černým padákem s maximálním sklonem 55 %. Celá trať je velmi přehledná a zkušeným sjezdařům nepřipraví žádnou záludnost ani nemilé překvapení. Je to krásný, klasický černý sjezd, jaký budete jinde v Jeseníkách hledat stěží.

V nedávné minulosti došlo k prodloužení sjezdovky v horní části tak, aby bylo možné bezpečně přejet zpět na červenou či modrou

1150

sjezdovku, což jí zároveň přiblížilo k hranici 1 000 metrů délky.

Dojezd trati byl pozměněn teprve minulou sezónu. Technicky náročné a úzké esíčko bylo upraveno tak, aby lyžaři bezpečně přejeli Červenohorský potok a dostali se zároveň k plánované údolní stanici sedačkové lanovky.

Současný lyžařský vlek obsluhuje pouze černou trať a není možné se jím dopravovat k červené nebo modré sjezdovce. Budoucí lanovka naproti tomu obslouží všechny značené tratě na severních svazích.

m n. m.

1115 1080 1045 1010 975 940 905 870 835 800

0m

100

200

300

400

500

600

700

800

900

338 m CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM:

8

1 164 826 m n. m.

4,7 km 0 km

RESORT: UBYTOVÁNÍ, OBČERSTVENÍ, SERVIS A PŮJČOVNA

LOKALITA: ČERVENOHORSKÉ SEDLO TRAŤ: ČERNÁ, Č. 1 ŠIKMÁ DÉLKA: 1 037 M NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 862–1 139 M PŘEVÝŠENÍ: 277 M PRŮMĚRNÝ SKLON: 27,9 % / 15,6 ° MAXIMÁLNÍ SKLON: 54,8 % / 28,7 °

Červenohorské sedlo patří mezi největší moravské lyžařské areály. Nachází se v samém srdci Jeseníků v bezprostřední blízkosti silnice č. I/44 vedoucí z Jeseníku do Šumperku v nadmořské výšce 862–1 164 metrů.

Je obklopeno severními a jižními svahy a díky rozmanitosti tratí je vhodné jak pro rodiny s dětmi, tak pro rekreační až sportovní lyžaře. Pro méně zkušené jsou ideální jižní svahy. Relativně malé převýšení, délka tratí okolo 400 metrů a za dobrého počasí krásné panorama nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku jsou zážitkem nejen pro začátečníky a učící se děti, ale i pro jejich učitele či rodiče. Severní svahy jsou sportovnější. Svou polohou a orientací zaručují lyžování do hlubokého jara, a to i přesto, že zde není systém umělého zasněžování.

Mnohá zasněžovaná střediska končí sezónu v březnu, zatímco na sedle se běžně lyžuje do poloviny dubna. Červenohorskému sedlu zatím chybí také lanová dráha. Pohodlné parkování v blízkosti svahů poskytuje parkoviště přímo v sedle nebo v nedalekých Koutech nad Desnou, odkud jezdí skibus.

Od Červenohorského sedla ke Švýcárně a k Pradědu vede jedna z nejvyhledávanějších a také nejkrásnějších běžeckých tras v zemi.

1000

ck-juh

Autobusem nebo vlastní dopravou

1 skipas = 4 střediska!

7 × hotel s polopenzí, 6 dní skipas od

9.990 Kč

SPECIÁLNÍ SLEVA DO 20.10.

Volejte 596 514 545 a slevu dostanete pod heslem: „S CK JUHÁSZ NA LYŽE“.

5%

www.juhasz.cz | katalog zašleme zdarma ck-juhasz-inzercia-snow-2009-01-220x263.indd 1

17.9.2009 15:01:43

ATLAS

92 100

GURMÁNY

co může lyžař Francouzské hory stále patří k tomu nejlepšímu, it, abyste v Evropě zažít. V každém případě ji stojí za to zkus a lyžovat s jedimohli porovnat, jaké to je bydlet přímo na svahu několik údolí. ným skipasem na bílých pláních táhnoucích se přes

KOMERČNÍ PREZENTACE

Nekonečná lyžovačka Francouzskou specialitou jsou totiž rozsáhlé propojené oblasti pro lyžařské gurmány. Ve francouzských Alpách najdete největší lyžařské ráje na světě – areály se stovkami kilometrů sjezdovek, kde nebudete muset za celý den odepnout lyže ani nastoupit do skibusu, vše projedete na lyžích.

To, co lyžování ve Francii odlišuje od jiných zemí a kvůli čemu do francouzských Alp jezdí lyžaři z celého světa, jsou právě tyto obrovské oblasti, kde navíc z lyžárny vyjedete obvykle přímo na sjezdovku. Ubytovací střediska se nacházejí nejčastěji v nadmořských výškách od 1 600 m n. m. výše a lyžuje se až do 3 600 m n. m.

Nejznámější je oblast Tří údolí se středisky Val Thorens, Les Menuires, Méribel-Mottaret, Courchevel a La Tania. Nabízí 600 km vzájemně propojených sjezdovek, které mají všechny zmíněné výhody – nepotřebujete skibus, nemusíte odepnout lyže, vystačíte si s jedním skipasem a bydlet budete přímo na sjezdovce. Středisko Alpe d´Huez se může pochlubit nejdelší sjezdovkou na světě – s délkou 16 km a 1,5 hod. nepřerušovaného sjezdu. Châtel je zase malebné středisko s rozsáhlou lyžařskou oblastí v zádech (Portes du Soleil). La Plagne – to je celkem 10 vesniček v jedné velké lyžařské oblasti s bohatým mimolyžařským vyžitím a ve spojení s Les Arcs nabízí přes 420 km sjezdovek. Les 2 Alpes, v němž se lyžuje díky ledovci až do 3 600 m n. m., se pyšní i světově proslulým snowparkem a 1 500 ha terénů pro freeride. Tignes spolu s Val d´Isère tvoří další velký areál, který je i díky ledovci znám

vždy kvalitním sněhem. Oproti tomu Isola 2000 je středisko netypické, s jižním šarmem a výhledem na Středozemní moře. Valmeinier je milé středisko „lidských rozměrů“ s malebnými chalupami, a přesto má i veliký lyžařský areál.

Francouzské Alpy nabízejí celkem 8 000 km sjezdovek, což představuje celou třetinu evropských lyžařských prostor, a ne méně než 4 013 lanovek a vleků a 6 000 sjezdovek.

Nejen lyžování na sjezdovkách Francouzská lyžařská střediska se rychle přizpůsobila novým trendům a nabízejí speciálně upravené parky nebo prostory pro snowboard, telemark, skiwal, snowblade, snowskate, boarder cross, newschool ski atd. Navíc si v každém středisku můžete objednat kurzy, v nichž vás seznámí se základy vybraného zimního sportu a naučí vás pravidla bezpečnosti. K absolvování podobného kurzu ovšem musíte vládnout alespoň angličtinou.

Ani milovníci freeridu nepřijdou zkrátka, právě naopak. Ve Francii najdete neupravované, ale zabezpečené a monitorované překrásné prostory pro jízdu v hlubokém sněhu. Nezapomíná se tu ani na bezpečnost, proto v mnoha střediscích připravili výcvikové parky pro vyhledávání obětí lavin s pomocí tzv. pípáků (ARVA), dále prostory pro nácvik kontroly rychlosti (a brzdění) nebo kurzy bezpečného pohybu na sjezdovce i mimo ni.

Novinky letošní sezóny Všechna lyžařská střediska se snaží reagovat na nové a náročnější požadavky klientů a zlepšovat své

CRÉATION PRODUCTION CONSULTANT

ACCORD

75

25

5

0

TONS RECOMMANDÉS (4)

MINEFI MIN_08_1926_RdVFrance_Cir Doc livré le 20/10/2008 A NOUS RETOURNER SIGNÉE AVEC VOTRE ACCORD OU VOS CORRECTIONS

JFB

95

FOTO: OT LES MENUIRES – P. ROYER

RÁJ PRO LYŽAŘSKÉ

služby. Mimo průběžné renovace ubytovacích kapacit tak nahrazují staré lanovky moderními, pracují na umělém zasněžování i nabídce dalších aktivit.

V Alpe d´Huez postavili pro letošní sezónu 6sedačkovou lanovku s kapacitou 3 300 os./ hod. a plexisklovým štítem, bezpečnostním systémem pro děti a zpomaleným nástupem.

V Châtelu vznikla nová moderní 6místná lanovka a pokračuje se i v budování umělého zasněžování – z plánovaných 180 děl bude letos fungovat již 98. Nová sněžná děla jsou připravena i v Les Menuires, kde také obnovují lanovkový park a 3 starší vleky nahradili novou 6místnou lanovkou se zpomaleným nástupem. V Isole 2000 letos otevírají druhou nejrychlejší lanovku ve Francii – 6místná sedačka nahradí celkem 3 vleky.

V La Plagne zapracovali na snowparku a otevřou novou half-pipe s olympijskými parametry i nový Big Air Bag v akrobatickém areálu, který tlumí nárazy při skoku.

V Les 2 Alpes si můžete zkusit snowkiting – lyžování s „paraglidovým padákem“ jako tahounem. V Les Arcs dokončili stavbu největší retenční nádrže pro umělé zasněžování v Alpách a každou sobotu se tu bude lyžovat za poloviční cenu.

V Méribelu sází na segway, tichá vozítka, která vás dopraví kamkoliv po středisku. V Tignes se letos chlubí zbrusu novým Swatch snowparkem, v němž si své výkony můžete i natočit. Ve Val Thorens se od letošní sezóny mohou v pohodě naučit lyžovat i úplní nelyžaři – nově se otevírá areál pro začátečníky a je zdarma.

CYAN

MAGENTA

JAUNE

NOIR

DATE

ÉCHELLE 1/1 - FORMAT D’IMPRESSION 100% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

CLIENT + QUALITÉ*

NESMÍTE VYNECHAT!

CARRÉ NOIR - 82, bd des Batignolles - 75017 Paris - FRANCE / Tél. : +33 (0)1 53 42 35 35 / Fax : +33 (0)1 42 94 06 78 / Web : www.carrenoir.com

Kde jinde než ve Francii byste měli ochutnat místní kuchyni? Nechte se alespoň na jeden večer během vašeho lyžařského pobytu plného sportu nalákat do typické restaurace nebo útulné horské chalupy.

Vládne tu pohoda, teplo z krbu a majitelé vás srdečně pohostí. Pokud jste nezkusili, neuvěříte, že raclette je nejlepší se salátem nebo že dokonalý borůvkový koláč může mít 3x silnější vrstvu borůvek než těsta. Zapíjet je budete samozřejmě savojským vínem nebo si nakonec dáte místní likér genepi. Také se vám sbíhají sliny?

PRAKTICKÉ INFO Na adrese info.cz@franceguide.com si můžete objednat ZDARMA mapu francouzských lyžařských středisek v češtině s vyobrazením všech v zimě uzavřených horských průsmyků nebo se zaregistrovat k odběru E-Newsletteru – elektronických novinek z Francie.

100

Veškeré potřebné informace o lyžování ve francouzských Alpách dále naleznete na www.lyze-francie.com a cz.franceguide.com.

25

95

75

5

0

Oslavte 20. narozeniny s cestovní kanceláří Conti slevou až 20%*

0

100

HURÁ NA LYŽE

®

95

75

RAKOUSKO * ITÁLIE * USA * NĚMECKO * ŠVÝCARSKO

25

více než 250 ubytovacích kapacit – více než 80 lyžařských středisek

5

0

nejoblíbenější víkendové SKIOPENINGY v ceně: autobus, ubytování, skipas, strava 24.-28.10. ledovec SÖLDEN 13.-17.11. ledovec STUBAI 26.-30.11. NAASFELD (bazén, sauna) 3.-7.12. ledovec HINTERTUX 3.-7.12. SAALBACH (sauna) 10.-14.12. DACHSTEIN West 10.-14.12. SAALBACH 12.-17.12. LIVIGNO (sauna) 15.-20.12. LIVIGNO (sauna) 17.-21.12. SILLIAN (wellness) 17.-21.12. SAALBACH (sauna)

ubyt./lyž.

2/3 3.790+90,45 Eur 2/2,5 5.990 2/3 7.490 2/3 3.890+108Eur 2/3 7.490 Kč 2/3 5.490 2/3 5.990 4/4 9.290 3/4 7.890 2/2,5 7.490 2/3 6.990

Itálie - Dolomiti Superski - Sella Ronda - ARABBA 4.-9.12., 8.-13.12., 11.-16.12., 15.-20.12. od 8.890 bus, 3x hotel v Arabbě u sjezdovek/polop./4denní skipas Dolomiti Superski

náš tip na hlavní sezonu – zkrácené pobyty Itálie Dolomiti Superski 1220 km tratí- lyžařský okruh Sella Ronda Val Gardena hotel Sylvanerhof*** oblíbený hotel, sauna, pára zdarma, v ceně výborná polopenze! zkrácené pobyty autokarem 3 noci/4 dny lyžování 5.990 Kč nebo 4 noci/5 dní lyžování 6.990 Kč Natznerhof*** oblíbený hotel, wellness zdarma, v ceně výborná polopenze! zkrácené pobyty autokarem 3 noci/4 dny lyžování 5.890 Kč nebo 4 noci/5 dní lyžování 7.290 Kč ... a mnoho dalších autobusových zájezdů až do května najdete na www.ckconti.cz Novinka USA - Colorado: Keystone, Vail, Aspen, Beaver Creek, Breckenridge, Copper, Winter Park resort USA – Colorado: KEYSTON, VAIL, ASPEN 7x studio/6x skipas od 15.990 Kč + letenka cca 23.000 Kč + auto

SILVESTR V RAKOUSKU výběr individuálních pobytů, ceny od 8.120 Kč/osoba /týden ZÁJEZDY NA MÍRU pro skupinu i rodinu!

Vyplňte malý formulářík se svou představou na www.ckconti.cz a my Vám nejpozději do týdne pošleme nabídku šitou „na míru“.

POZNÁVACÍ zájezdy 3.10., 28.10., 17.11. TROPICKÉ OSTR. Aquapark 800 Kč+23 Eur 9.-11.10. POLSKO 2x hostel/polop.

3.800 10.-11.10. VÍDEŇ O VÍKENDU htl 2.490 16.-19.10. FLORENCIE htl.

3.850 23.-25.10. Budapešt,lázně,guláš 2.790 24.-28.10. svátek ŘÍM 2x htl 5.100 28.10.-1.11. TOSKÁNSKO 2x htl 5.200 27.-28.11., 4.-5.12., 11.-12.12. VÍDEŇ a vinný sklípek,ubyt.,polop. 1.990 28.-29.11. Adventní CHIEMSEE a SALZBURG 2490 5.-6.12. Adventní INSBRUCK a rej krampusů 2.790 24.-27.2.2010 karneval v BENÁTKÁCH 3.790 23.-27.4.2010 korzo, 7.-11.5. HOLANDSKO 5.490 29.-30.5.2010 NARCISOVÉ korzo 2.990 *nepropásněte: AKCE 20. narozeniny se SLEVOU až 20% max. 1.000 Kč/osoba na poznávací zájezdy 2010 KONČÍ již 8. října

s tímto kupónem SLEVA 500 Kč/osoba na jakýkoliv autobusový lyžařský zájezd CK CONTI

Nejlevnější jednodenní ADVENTNÍ VÝLETY široký výběr 17 měst od 520 do 900 Kč

0

100

Vybírejte i z dalších katalogů CK CONTI na www.ckconti.cz jsou vždy nejaktuálnější zájezdy a k prohlédnutí také virtuální katalogy!

95

75

KATALOGY ZDARMA přijímáme Sodexo passy, šeky Dovolená, šeky Accor, Benefit plus, fakturu vystavíme na počkání

cestovní kancelář CK CONTI s.r.o.

Jindřišská 30 (vchodu kousek od věže), po-pá 10.-18.00 hod.

Tel: 224 23 01 20, 224 23 60 28 mobil: 724 044 055, info@ckconti.cz

www.ckconti.cz

on-line prodej i ubytování na libovolný počet nocí - soutěž o zájezd zdarma - každý 200-stý vyhrává

25

5

0

ATLAS

94

KDO PROSTĚ NEMŮŽE ČEKAT – ZIMNÍ SEZÓNA ZAČÍNÁ 17. ŘÍJNA 2009

NOVINKY

V ENGADINU SVATÉM MOŘICI 2009/10

KOMERČNÍ PREZENTACE

na sněhu pro Zima v Engadinu je za dveřmi a přijde se zábavou Svatý Mořic – každého. Čtyři velké lyžařské areály oblasti Engadin dalších menCorvatsch, Corviglia, Diavolezza a Zuoz – a několik km sjezdovek. ších, rodinných celkem nabízejí 56 středisek a 350 Lyžování a snowboarding tu začíná už v polovině řijna – mezi nezapomenutelné momenty patří Snow Night Corvatsch s nejdelší osvětlenou sjezdovkou Švýcarska, Glüna Plaina – lyžování za úplňku – a také akce „bílý koberec“, kdy můžete vyrazit na liduprázdné manšestrové svahy už časně ráno od 7.45 hod. Samozřejmostí je garance sněhu a kolem 320 slunečných dní ročně – to vše zvýší tep i nejzcestovalejším lyžařům!

KDO SE NEMŮŽE NABAŽIT – BALÍČKY TOP HIT Ať je začátek sezóny nebo už zima končí, balíček Ski & Snowboard Special Top Hit vám zajistí až 30% slevu z ceny ubytování v hotelu či apartmánu, skipasu a veřejné dopravy v Engadinu. Užijte si čerstvě upravených sjezdovek a slunečných dnů! www.engadin.stmoritz.ch/tophit

Když listí na stromech zezlátne, teploty konečně začnou klesat a lyžaři už myslí jen a jen na zimní sporty, tak tehdy bývají i sněhové podmínky na Diavolezze velmi dobré. Diavolezza je prvním otevřeným areálem v Graubündenu, když zimní sezónu zahajuje již 17. října 2009.

Buďte si jisti, že říjen je čas, kdy už se můžete chystat na zimu! Navíc náš atraktivní balíček zahrnuje ubytování, plnou penzi, skipas i využívání tréninkových svahů. www.engadin.stmoritz.ch/diavolezza

KDO PŘIJÍŽDÍ S DĚTMI – FAMILY CARD Skvělá zpráva pro rodiny! Rodinná karta nabízí zajímavé slevy na horskou železnici i lanovky.

Za týdenní permanentku (nyní k dispozici jako 5, 6, 10, 11, 12, 13 nebo 14 dní) zaplatí rodiče běžnou ceníkovou cenu, první dítě pak jezdí za dětskou nebo mládežnickou cenu (tj. za 1/3 nebo 2/3 ceny dospělého), vaše druhé dítě získá další 30% slevu a další děti lyžují zdarma. www.engadin.stmoritz.ch/familycard

ZDE JE TIP PRO CELOU RODINU: Když počasí zrovna nepřeje, můžete se svézt více než stoletou pozemní lanovkou na Muottas Muragl, jedno z nejkrásnějších míst v Engadinu. Děti se zabaví na hřišti, zatímco rodiče obdivují výhled z terasy nebo se občerství v novém ledovém Igloo baru. Nikdo si pak nebude chtít nechat ujít jízdu na rychlosaních do údolí. A co víc, od zimní sezóny 2010/11 bude možné přenocovat v Igloo Village. www.engadin.stmoritz.ch/muottasmuragl

95

KDO SE CHCE VYDAT VLASTNÍ STOPOU – VÝLET NA SNĚŽNICÍCH

KDO CHCE VYUŽÍT VŠECHNY SVÉ SMYSLY – CORVATSCH AUDIO TOUR

KDO HOLDUJE ROMANTICKÝM VEČERŮM

Horní stanice lanovky na Muottas Muragl je už ke klidu a samotě jen co by kamenem dohodil.

V zimě 2009/10 si můžete na sněžnicích vyrazit 3,5 km po hřebeni značenou cestou. Tento okruh trvá asi 3 hodiny, ale možná budete potřebovat času i více kvůli dechberoucím výhledům.

Kdo netouží po zanechání svých stop v čerstvém sněhu, může se vydat po stopách slavných filozofů stejnojmennou naučnou stezkou. Tato 7 km dlouhá trasa je udržována denně a procházku si můžete kdekoliv zkrátit.

Na 9 místech narazíte na moudra filozofů. Zde můžete nerušeně přemýšlet, snít a filozofovat, zatímco budete zároveň obdivovat panorama Horního Engadinu s jeho jezery.

Vychutnejte si zvláštní druh zábavy na Corvatschi – půjčte si iPod, nasaďte sluchátka a vyražte si po lyžařské oblasti. Na 14 stanicích podél svahu si poslechnete užitečné tipy, informace o horách a jejich okolí i místní legendy.

A co víc, Corvatsch nabízí jednou měsíčně i sluchovou relaxaci – to je, když je noční lyžování doplněno hudební produkcí.

Co může být romantičtější než nechat lyžařský den pomalu dohasnout při romantické večeři na horské chatě? Zatímco se na obzoru schovávají poslední paprsky slunce, vrcholy se koupou ve zlatém třpytu a Engadin se potápí do moře šumivých světel, hostům za panoramatickými okny v chatě na Muottas Muraglu se při svíčkách servírují místní pochoutky. Nezapomenutelná večeře probíhá v soukromí bývalé horské chaty Villa Lyss. A je i dost času na odpočinek a vychutnávání atmosféry, neboť poslední zubačka do údolí odjíždí až v 11 hodin.

www.engadin.stmoritz.ch/muottasmuragl

KDO PROPADÁ FREESTYLU Vedle velkého snowparku v areálu Corviglia s širokou škálu kickerů, zábradlí a boxů vznikl nový snowpark poblíž mezistanice Murtèl (Corvatsch) a menší kompaktní park v Zuozu.

Mladší mají na výběr ze dvou dětských parků – v Salastrains (Sv. Mořic) a nedaleko mezistanice Marguns (Celerina).

www.corvatsch.ch

KDO CHCE BÝT PRAŠANU CO NEJBLÍŽ – FREERIDOVÝ RÁJ DIAVOLEZZA-LAGALB V oblasti Diavolezza-Lagalb najdete fantastické sjezdy v hlubokém sněhu a k parádnímu prašanu tu navíc najdete i ohromující panorama.

Alpine Safety Center na Diavolezze nabízí kurzy pro ty, kteří se setkávají s freeridingem a jeho riziky poprvé. Kurz zahrnuje praktický výcvik krizových situací a používání lavinového vyhledavače. A pak vás zkušení horští vůdci doprovodí na prašan nedotčených svahů. A pokud chcete trochu dobrodružství, vydejte se do blízkosti ledovcových trhlin a séraků na 10 km sjezdu po ledovci do Morteratsche.

www.muottasmuragl.ch

KDO CHCE BÝT U VŠEHO – HIGHLIGHTS 2009/10 • Zahájení sezóny se závodem města Svatý Mořic (28.–29. 11. 2009) • Audi FIS Světový pohár ve sjezdovém lyžování žen (29.–31. 1. 2010) • Engadin snow freeride contest (6.–11. 2. 2010) • Ice climbing festival (27.–28. 3. 2010) www.engadin.stmoritz.ch/topevents

www.engadin.stmoritz.ch/diavolezza

A i když lyžařská sezóna 30. května 2010 skončí, legrace na horách běží dál. Nechte naše lanovky, aby vám připravily maximální zážitek 365 dní v roce! www.engadin.stmoritz.ch/mountains

SKIPAS ZDARMA

DO OBLASTI ENGADIN SVATÝ MOŘIC V KOLEKCI DÁRKŮ PRO PŘEDPLATITELE

USA

CDolorado´s ream

ZA ŠAMPAŇSKÝM

FOTO: JACK AFFLECK

ATLAS

96

SN(ĚH)EM

Cestou z parkoviště k lanovce nás obklopují profesionálně usměvavé hostesky s natištěnými plánky čerstvě vymanšestrovaných tratí a resort tak vysílá první signál, že mu velmi Pár desítek metrů se neohrabaně v přezzáleží na tom, aby se návštěvník cítil opečováván. u, poslední výstup pak usnadňuje eskakáčích valíme po chodníku zcela vymeteném od sněh lesním průsekem trochu prokřehávám látor. Na sedačkové lanovce uhánějící ještě vymrzlým y horkou čokoládu do plastových kelímků. a – hle – na konečné stanici rozlévají jiné hostesk A to náš ještě čekají sjezdovky vyžehleAlpy tě ohromí, ale tohle tě dojme, bleská mi hlavou. a tmavomodré coloradské nebe. To se to, né jako košile do tanečních, snad věčně kyprý sníh panečku, máme, že se, kam chceme, podíváme!

97

› Směrovky a mapy jsou u každého modřínu a mezi nimi ještě dvoučlenné patroly, které vám poradí,kdybyste náhodou zabloudili nebo chtěli poradit, kde je dnes nejlepší prašan. ‹ TEXT: RADEK HOLUB

Rozmazlovánky hostů V Americe to se zákazníkem umí a možná se vám občas rozcukají koutky, jestli to myslí vážně, nebo jen v legraci. Po pár dnech si ale zvyknete a přijde vám naopak zvláštní, že jsme na to nepřišli už dávno. Vše je předem promyšleno a přitom to působí jednoduše až banálně.

Co je tedy tím typicky americkým kouzlem?

Většina lidí chce přespat v příjemně prostorném, prakticky zařízeném apartmánu poblíž vleků a ohřát se u krbu. Tak se tu takové rezidence prostě postavily. Protáhnout si svalstvo ve vodě samozřejmě taky není k zahození, a tak má skoro každá z nich bazén a vířivku.

Celý lyžařský areál bývá důmyslně protkán jen několika, zato rychlými lanovkami, k nimž se sbíhá celý vějíř tratí. Směrovky a mapy jsou u každého modřínu a mezi nimi ještě dvoučlenné patroly, které vám poradí, kdybyste náhodou zabloudili nebo chtěli poradit, kde je dnes nejlepší prašan. Volný terén je všude, kde se vám zamane, a stromy tak akorát od sebe. Všední službou jsou i bezplatné prohlídky lyžařského areálu s guidem („tour“).

U vytržení jsem byl z plánku sjezdovek, instalovaného na bezpečnostním zábradlí sedačkových lanovek – proč by měl host platící bezmála sto babek za den štrachat pro mapu v kapse a ztrácet při tom manévru telefony, klíče od auta a hůlky, že?

Kuriozitou coloradských resortů jsou občasné fronty, máte-li štěstí a trefíte se do státního svátku. Tam, kde vzniknou, hlídkují hostesky, které ráno rozdávaly u parkoviště grooming reporty, a lyžaře si řadí tak, aby nikdo neměl nutkání se přeci jen malinko postrkovat vpřed.

Zažil jsem to i při odjezdu skibusu v odpolední špičce – do každého stroje vpustil výpravčí jen tolik lidí, kolik se uvnitř pohodlně posadí. Však už taky na zastávce čeká připraven posilový spoj! A na cestu domů ještě dostanete pohlednici (samozřejmě že máte na výběr kterou)… Úroveň nenápadného rozmazlování je pro prvonávštěvníka lyžařské Ameriky silným zážitkem, možná dokonce srovnatelným s lyžováním samotným. Až si v té zlaté kleci připadáte trochu nesví.

FOTO: RADEK HOLUB – SNOW, MÍSTO: COPPER MOUNTAIN

Cestování je svého druhu posedlost pohybem, ostatně jako i lyžování. Z pohledu turismu žijeme v nejrozvinutější epoše lidstva a byl by snad hřích se nenechat svést. Zpětně se nemůžu ubránit pocitu, že odskočit si zalyžovat do coloradských Skalistých hor je vlastně docela hračka. Mnohem spletitější než cesta skutečná je ta myšlenková směřující ke konečnému odhodlání sbalit se a odletět s přezkáčemi za Atlantik. Co přesvědčí českého lyžaře, jenž má největší lyžařský ráj na světě v podobě Alp vlastně za humny, aby se trmácel den a noc do Ameriky a utratil třikrát více? Určitě zkoumavá neposednost, jíž my Češi máme obecně docela dostatek. Zvědavost podobná té, která před deseti až patnácti lety zahájila masový úprk z českých středohor do Rakouska, Francie či Itálie. Jestli se jednou přejíte Alpami, snáze začnete podléhat zdánlivě nedosažitelným pokušením. Tu náhle se objeví chuť třeba pročísnout lyžemi šampaňský prašan anebo se přesvědčit, jestli je to pravé lyžařské nebe v Evropě, či v Americe.

USA

FOTO: JACK AFFLECK

ATLAS

98

Nadýchaný jako šampaňské Skalisté hory se táhnou do délky téměř pěti tisíc kilometrů, zhruba čtyřikrát více než Alpy.

V samotném Coloradu však příliš skalnaté nejsou, připomínají spíše přerostlé Krkonoše – hřebeny jsou vysoké, protáhlé, rozložité a bez ostře řezaných rysů. Navzdory nadmořské výšce, která v údolích činí okolo tří tisíc a na vrcholech čtyř tisíc metrů, jsou svahy ze dvou třetin porostlé zdravými lesy. Této vyvýšené poloze vděčí Rockies i za svůj šampaňsky kyprý sníh s patentovaným označením „champagne powder“. Nápad ochránit si „kvalitu“ sněhu před konkurencí dostali v 50. letech ve Steamboatu, kde ho padá i na poměry Skalistých hor neobvyklé množství. Vlhký vzduch z Pacifiku se sice vysněží již v horách Utahu, ale pak musí přes horské hřebeny stoupat znovu a výše, přičemž kondenzují již mnohem drobnější kapičky, z nichž vznikají suché nadýchané peřiny prašanu. O co méně vody, o to kypřejší vločky. V Alpách, postavených vlhkému vzduchu do cesty poměrně brzy po opuštění oceánu, se takto prachový sníh s malým obsahem vody vyskytuje jen výjimečně. Dokonce si prý coloradský sníh – díky nízké vlhkosti vzduchu – uchovává svou kyprost i po roztátí a opětovném zmrznutí. To nebylo při lednové návštěvě možné posoudit, ale přesvědčeně potvrzuji, že tam padá heboučký prašánek, co téměř neklade odpor při jízdě. A v posledních třech sezónách ho bylo požehnaně. Prý tu ale znají i hubenější zimy, kdy přijdou na řadu rozsáhlé zasněžovací systémy. Jiní zase tvrdili, že i špatná zima znamená takový sníh, nad kterým v Evropě chrochtáme.

› Za běžného všedního dne mimo hlavní sezónu, kdy potkáváte asi tolik lyžařů jako na horské túře, pokrývá sjezdovku obyčejně ještě v poledne příjemně ztuhlé varhánkové pole. ‹ Šok z prostoru

FOTO: RADEK HOLUB – SNOW, MÍSTO: BEAVER CREEK

V Coloradu mě – bráním se opěvnému výrazu, ale je to silnější než já – uchvátil poměr počtu lanovek a počtu sjezdovek. Ten je jednoduše řečeno obrácený než u nás, a tím myslím i značnou část Alp. Zkrátka ke každé lanovce vede celý hrozen tratí, které jsou navzdory lesním průsekům přebohatě široké a po šíji hory stékají jedna vedle druhé jako pramínky vlasů. Na leteckých snímcích máte dojem, že jednoho dne horu „učesali“ – a byly sjezdovky. Zaoblený terén umožnil je postavit přesně tam, kde je tvůrci chtěli a kolik jich chtěli. Za běžného všedního dne mimo hlavní sezónu, kdy potkáváte asi tolik lyžařů jako na horské túře, pokrývá sjezdovku obyčejně ještě v poledne příjemně ztuhlé varhánkové pole. Úprava je standardně prvotřídní a nejspíš vůbec nepoznáte jednotlivé pruhy, kterými rolba jela. Jak mají svahy pravidelnější tvary a prudké změny sklonu nebo terénní záludnosti jsou výjimkou, tak se nejčastěji svezete na dlouhých a jemně zvlněných, rychlostně svůdných dálnicích. Při prvním výjezdu lanovkou, kdy pod sebou sledujete ubíhající vymanšestrované tratě, se vás zmocní posedlost ulyžovat se do bezvědomí – vyrazíte na trať a jen co chytnete rytmus, už se vám podbízí první odbočka, druhá a další a vy nevíte kam dřív.

99 CENY • letenka (Praha–Denver a zpět) – od 15 000 Kč/os.

• půjčení auta (mid-size, 10 dní) – půjčovné a povinné pojištění: cca 430 USD – poznámka: cenu výrazně ovlivní i volitelné připojištění!

• benzín: – cca 2,50 USD/galon • ubytování (Keystone): – studio pro 4 os. (více než 3 km od lanovky): 130 USD/den – studio pro 4 os. (u lanovky): 330 USD/den – apartmán pro 6 os. (do 3 km od lanovky): 275 USD/ den • skipas (Keystone, Breckenridge, Vail, Beaver Creek, Heavenly): – 6 z 9 dnů: od 372 USD – sezónní: od 599 USD • balíčky (Keystone): – 3 dny (ubytování, skipas) v okrajích sezóny: od 261 USD/os.

• jídlo (v supermarketu): – jogurt – 0,6 USD – hotové jídlo do mikrovlnky – 2–3 USD – cola (1,5 l) – 1,25 USD • jídlo (na sjezdovce): – polévka – 7,50 USD – pizza – 9 USD – hot dog – 6 USD – gyros – 8,50 USD – hamburger – 9,75 USD – čaj – 2,75 USD • půjčení lyží: – cca 15–40 USD/den

FOTO: RADEK HOLUB – SNOW, MÍSTO: BEAVER CREEK

Tahle vypadá pěkně a tuhle dáme příště a pak ještě tamtu... První pocity budou docela podobné těm, jako když z Krkonoš přijedete poprvé třeba do Tyrolska.

Steamboat

Více info v encyklopedii Colorada na

Týden je málo

Steamboat

Účet za lyžařskou dovolenou v Coloradu pře34 kročí ten alpský zhruba trojnásobně. Pojedete-li 40 aspoň tři, zabalte si asi padesát tisíc a do druhé BOULDER ještě nějakou rezervu. Neznamená to, COLORADO Keystone kapsy Winter že Park by se ochutnávka Colorada nedala pořídit Arrowhead Vail D–ENVER OOD SPRINGS levněji brzká rezervace letenek, ale i pobytu, 70 Loveland Beaver Creek a dokonce skipasu je pořádně znát – ale dá se Arapahoe Basin předpokládat, že nebudete chtít zapadnout do Breckenridge Snowmass Aspen Copper Mountain prvního resortu a týden mydlit pár svahů.

D JUNCTION Crested Butte 24 24 areály jsou velké, ale na ty největší Zdejší COLORADO Monarch alpské nemají. Velikost se udává v hektarech plo50 SPRINGS GUNNISON chy50namísto kilometrů tratí, takže nezbývá než 50 OSE odhadnout, že větší coloradský areál pocitově PUEBLO odpovídá stokilometrovému alpskému centru.

Bývá jich hned uride Silverton 25 několik nablízku, a tedy stačí sedgo nout do auta, které si tím pádem zřejmě půjčíte. ain 550 Za další je týden hrubého času málo – okolo Wolf 160 DURANGO Creek 20 hodin padne na let a transfer, takže skočit 160 hned první ráno na svah je nerozum. Vstřebáváte v tu chvíli sedmihodinový posun a pobyt ve výšce okolo 3 000 m n. m. Aklimatizace bude pro Alpami odkojeného lyžaře poměrně rychlá, ale nezanedbatelná. Abyste si 6 dní zalyžovali a nepadli úmorem, spotřebujete nejméně 10 dní. A koho by nelákalo zůstat déle a podívat se i do méně známých, o to však působivějších 100 míst! A náklady tak samozřejmě šplhají.

Ekonomickou variantou je uhnízdit se ve 95 vhodně umístěném, přitom levnějším resortu, jako je Keystone, hvězdicovitě obrážet soused75 ní střediska se společným skipasem (Breckenridge, Vail, Beaver Creek) a podle chuti opakovat nebo přidat další.

Budiž vám letošní seriál reportáží z Colorada 25 čtivým průvodcem po lyžařských snech!

34 40

COLORADO Keystone GLENWOOD SPRINGS

Arrowhead Vail 70

Beaver Creek Snowmass

GRAND JUNCTION 50

Aspen Crested Butte 24

GUNNISON

Monarch

BOULDER Winter Park

Arapahoe Basin Breckenridge Copper Mountain 24

COLORADO SPRINGS

50

MONTROSE

SKALISTÉ HORY Skalnaté hory (česky označované též Skalisté hory, anglicky Rocky Mountains či Rockies) jsou pohoří v Severní Americe, které tvoří východní část horského systému Kordiller. Pohoří se táhne v délce zhruba 4 800 km od severoseverozápadu k jihojihovýchodu, z Britské Kolumbie v Kanadě do Nového Mexika v USA. Nejvyšší horou je Mount Elbert (4 401 m) ve státě Colorado. (Kalifornská Mount Whitney je se 4 421 metry vyšší než Mount Elbert, ale nachází se v pohoří Sierra Nevada, které se do Skalnatých hor nezařazuje.) V kanadské části Skalnatých hor je nejvyšší horou Mount Robson (3 959 m). Ve Skalnatých horách se nachází mnoho národních parků, mimo jiné i nejstarší národní park světa Yellowstone.

Pohoří bylo vyvrásněno před 70 až 30 milióny let.

Poté, co narostlo do výšky současných Himálají, začala se západní část Severní Ameriky roztahovat a napínat, takže vznikala hrásťová pohoří a mezi nimi příkopové propadliny.

Vody řek ze Skalnatých hor jsou odváděny do tří oceánů: Tichého, Atlantského a Severního ledového.

DENVER

Loveland

50

PUEBLO Telluride Silverton Durango Mountain 550 Resort

DURANGO

25

Wolf Creek

160

160

rajské, středně náročné lesní carvingové tratě v hojném množství neomezené možnosti tzv. treeskiingu – freeridu v řídkém lese sušší a kypřejší sníh, než známe z Alp velmi příznivý poměr přepravní kapacity lanovek a sjezdovek bezchybná úprava sjezdovek

zdroj: Wikipedia

KDE ZAČÍT Pro první cestu do Colorada, kdy budete překypovat zvědavostí poznat co nejvíce, se vyplatí ubytovat třeba v Keystone – je zde kvalitní lyžařský areál (s nejrozsáhlej100 ším večerním lyžováním na světě), na americké poměry nižší ceny ubytování a přitom se dá během jedné hodiny dojet autem do mnoha okolních center, kde zároveň 95 platí stejný skipas (Breckenridge, Arapahoe Basin, Vail, Beaver Creek).

75 Z dalších resortů jsou ještě dostupné Copper Mountain, Winter Park nebo Aspen.

ubytovací resorty často bez místních obyvatel a postrádající genia loci sedačkové lanovky bez bublin zoufalá americká gastronomie ve stylu fast food časová i finanční náročnost

Všem okololežícím resortům se budeme věnovat i na stránkách příštích SNOW.

V příštím čísle: Keystone, Vail

5

0

100

25

5

HURÁ NA LYŽE USA - Colorado: Keystone, Vail, Aspen, Beaver Creek, Breckenridge 16.-25.1.2010 8x studio 1/4, 6 denní skipas 15.990 + letenka + auto

®

20. narozeniny Rakousko - USA Itálie - Šv. - Něm.

on-line prodej www.ckconti.cz

0

100

95

95

75

75

100

ATLAS

Prázdninový region Pyhrn-Priel

ZALYŽOVAT SI NA SJEZDOVKÁCH SVĚTOVÉHO POHÁRU y s jistou poOkouzlující kulisa hor, třpytící se sjezdovky, výšk region Pyhrnkrývkou sněhu a malebné vesnice – prázdninový uje ve své nejaPriel v jižní části Horního Rakouska se představ traktivnější podobě.

KOMERČNÍ PREZENTACE Oblast mezi pohořím Totes Gebirge a Sengsengebirge okouzluje nejen četnými malebnými výhledy v blízkosti národního parku Kalkalpen (Vápencové Alpy). V zimě i v létě si ná-

vštěvníci kolem známých obcí Windischgarsten a Hinterstoder užívají velkého počtu slunečných dní s téměř žádnou mlhou. Srdeční hostitelé a nabídka velkého množství aktivit ve volném čase jsou příslibem nezapomenutelné dovolené.

Dvě lyžařské oblasti na jeden skipas Hutterer Höss v Hinterstoderu a náhorní plošina hory Wurzeralm nad městem Spital/Pyhrn – obě lyžařské oblasti regionu Pyhrn-Priel – mají jedno společné: úžasné sjezdovky obklopené fascinujícím světem hor, Sunny Kids Park, stylové chaty a použití jediného skipasu (s platností od 2 dnů). Na své si zde přijdou jak děti a začátečníci, tak zkušení znalci. K nejnáročnějším sjezdovkám patří například sjezd Světového poháru Hannese Trinkla, který nese jméno mistra světa ve sjezdu, rodáka právě z tohoto regionu. Nové lanovky na Höss vedou do nadmořské výšky 2 000 m, odkud se otvírá okouzlující výhled na panorama hor. Wurzeralm naproti tomu nabízí slunnou sjezdovku Gammering s nejrychlejší pozemní lanovkou v Evropě. Širokou nabídku doplňuje fun & action hill, snow park, místo pro odpočinek feng-shui a rychlostní, crossové a carvingové tratě. Chcete-li zvládat ten správný styl – ať už jste začátečníci, či jej chcete spíš „oprášit“ – jsou tu pro vás profesionálové místních lyžařských škol. A regionálním skibusem se kromě toho dostanete několikrát denně zdarma do lyžařských oblastí. Mimo sjezdovky na vás čeká například pořádné svezení na saních, metaná, jízda v saních taženým koňmi, trendy túra na sněžnicích nebo síť tratí pro běh na lyžích dlouhá dobrých 130 km.

Tourismusverband Pyhrn-Priel Hauptstraße 28, A-4580 Windischgarsten Tel.: +43(0)7562/5266-99 E-mail: info@pyhrn-priel.net www.pyhrn-priel.cz

101

Víno, cyklistika, wellness

BALÍČEK „SMYSLNÝ VINNÝ PODZIM“

LDNAÉXPOADZCIMNÍECENY E R A VÝHO KOMERČNÍ PREZENTACE

Podzimní balíček pro cyklisty Hotel Therme Laa, který je součástí wellness a lázeňského komplexu Therme Laa – Hotel & Spa ležícího na česko-rakouských hranicích, nabízí cyklistům specializované služby a komfort na té nejvyšší úrovni. V oblasti v okolí městečka Laa si každý najde vyhovující trať, ať už se jedná o vyznavače vrcholové či rekreační silniční cyklistiky, nebo o zájemce o cyklistický výlet vinnými cyklostezkami pro celou rodinu. Při rezervaci tohoto balíčku věnuje hotel svým hostům šest kusů typického rakouského nápoje Radler (mix piva a limonády). Nabídka cyklotras je připravena profesionálním rakouským dráhovým cyklistou Franzem Stocherem.

Samozřejmostí je speciálně zařízená cyklomístnost, mapky s trasami a navigační systém Garmin k zapůjčení zdarma na recepci.

Cena pobytu za 4 dny a 3 noci ve dvoulůžkovém pokoji superior na osobu vyjde na 336 eur. Od čtyř osob je možno využít také skupinový bonus se slevou 11 eur na osobu a pobyt. Nabídku lze využít do 26. 11. 2009.

CENOVĚ ZVÝHODNĚNÝ BALÍČEK „PODZIMNÍ KVARTET“ Luxusní wellness zážitek si v Therme Laa můžete dopřát i na podzim za výrazně nižší ceny, a to do 22. října 2009. Do Laa dojedete z Brna za necelou hodinu, z Prahy cesta trvá necelé tři hodiny. Domluvíte se zde bez problému česky, protože část personálu tvoří Češi.

Součástí nabídky Podzimní kvartet je: 1. TOP cena: od 79 EUR za osobu a noc ve dvoulůžkovém pokoji superior včetně snídaně a Spa Snacku od 14 hod.

2. TOP rodinná nabídka: jedno dítě na pokoji rodičů zdarma.

3. TOP wellness: bezplatné využití všech termálních a saunových světů v hotelových termálních lázních a termálních lázních Laa včetně saunového světa.

4. TOP vinný podzim: vše k tématu Víno, prohlídky sklípků a ochutnávky vín.

Cena pobytu s polopenzí je od 104 EUR za osobu a noc ve dvoulůžkovém pokoji superior.

Pro znalce a milovníky rakouského vína je tradičně v Therme Laa připraven balíček „Smyslný vinný podzim”. V rámci tohoto balíčku můžete využít organizovanou prohlídku vinných sklípků s ochutnávkou u regionálních vinařů z vyhlášené vinařské oblasti Weinviertel. Nabídka je platná při nástupu od neděle do středy do 27. 11. 2009. Dovolenou v rakouském Weinviertelu doporučujeme spojit s výletem na různé vinařské slavnosti.

Cena pobytu za 3 dny a 2 noci ve dvoulůžkovém pokoji superior včetně polopenze stojí 232 EUR na osobu.

U všech podzimních balíčků jsou zahrnuty tyto služby: • Bezplatné využití hotelových termálních lázní Hotel-Spa s termální koupelí a saunami, termálních lázní Laa včetně saunového světa, dětský svět s animací.

• Uvítací ovocný pozdrav na pokoji.

• Denně vitální minerální voda ve vašem pokoji.

• Bezplatné využití kardio a fitness zóny pro váš trénink.

• Bezplatné využití sportovních a odpočinkových činností včetně reaktivního tréninku či nordic walkingu po celou dobu vašeho pobytu.

• Měkký a hebký župan po dobu všeho pobytu.

• Bezplatné parkování v podzemní hotelové garáži.

Více informací o rakouském lázeňském komplexu Therme Laa Hotel & Spa najdete na adrese: http://www.therme-laa.at Informace a rezervace 0043 (0)2522/84700-733 nebo sinne@therme-laa.at www.therme-laa.at

KOM

Brand/walser-image.com

Alpenregion Bludenz/walser-image.com

ATLAS

102

VORARLBERSKO

VORARLBERSKÝCH ZEMĚ PIONÝRŮ LYŽOVÁNÍ 6 REKREAČNÍCH REGIONŮ

Vorarlbersko, spolková země v oblasti Alp. na západě Rakouska, je průkopnický region lyžování a zimních Odvážní lidé plní nápadů vtiskli této zemi ráz středisk ího dění v resportů. Zima probíhá v duchu kreativního a inovativn lí i do budoucna. žii pozorných hostitelů, kteří stejně jako dnes mys KOMERČNÍ PREZENTACE Už přes 100 let hrají různé druhy zimních sportů významnou roli v této spolkové zemi mezi Bodamským jezerem a Arlbergem. Vorarlberské lyžařské školy a lyžařské kluby patří k nejstarším na světě. Přitom se zde zároveň prosazují novinky a modernizace. Vyhřívaná sedátka sedačkových lanovek vyráběná firmou Doppelmayr jsou v současné době samozřejmostí v mnoha lyžařských oblastech.

Vesnice si zachovaly typický ráz a nestaly se jen „lyžařskými stanicemi“. Jsou nápadné svou krásnou, převážně dřevěnou architekturou. Ubytovací zařízení ve Vorarlbersku sází na kvalitu ve všech kategoriích – od pětihvězdičkových hotelů až po pokoje v soukromí. Hotely jsou většinou rodinnými podniky, často po několik generací. Místní kuchyně patří k nejvyhlášenějším v Rakousku. Nabízí totiž dvě důležité součásti: je kreativní a lehká a přitom původní a vydatná.

Zdaleka ne všechny vrcholy jsou zpřístupněny.

Lyžařské oblasti jsou citlivě zasazeny do okolní přírody. Zvlášť působivá je alpská krajina v zimě, kdy hory a údolí leží pod hlubokým sněhem.

Nádherné výhledy se nabízejí, kam jen oko dohlédne.

Vorarlbersko v zimě Začátečníci i ostřílení profesionálové oceňují

renomovaná lyžařská centra Lech a Zürs na Arlbergu, rozlehlé lyžařské středisko Montafon, údolí Klostertal s vrchem Sonnenkopf, přátelský Brandnertal, lyžařský region Kleinwalsertal, který přakračuje hranice, Bregenzerwald, příznivý pro rodiny, Biosférický park Velký Walsertal a slunné svahy údolí Rheintal. Vorarlbersko je známé i díky svým hostitelům a jejich smyslu pro modernizaci a inovaci. Kvalita je pro ně na prvním místě a každým rokem přicházejí s něčím novým, ať už jde třeba o vyhřívaná sedátka na sedačkových lanovkách nebo oázy pro pocit blaha ve stylu moderní vorarlberské dřevěné architektury. Škála sahá od tradičních 5hvězdičkových hotelů na Arlbergu přes 4- a 3hvězdičkové hotely ve městech a vesnicích až k útulným pokojům v soukromí, prázdninovým bytům, moderním ubytovnám pro mládež a typickým selským statkům.

Vorarlberské lyžařské školy platí v mezinárodním měřítku jako model. Lyžařští instruktoři a instruktorky jsou výborně vyškoleni a připraveni, odborně i jazykově, a vědí, v kterou denní dobu je ten který svah tím nejideálnějším. Pokud se někdo chce naučit lyžovat nebo se v lyžování zdokonalit, najde na programu zdejších lyžařských škol velký výběr kurzů jak pro děti, tak pro dospělé.

Kromě toho nabízejí některé lyžařské školy túry s průvodcem do terénu nebo na vrcholy.

VÍCE PROSTORU – VÍCE ČASU: Arlberg se svou lyžařskou oblastí Lech Zürs a Stuben na vorarlberské straně patří k pěti nejlepším lyžařským střediskům na světě (na základě hodnocení Skiresort Service International 2007/08 už pošesté). DSV Ski-Atlas zvolil Arlberg rakouským střediskem číslo jedna. 85 lanovek a vleků, 280 kilometrů sjezdovek až do nadmořské výšky 2 810 metrů.

ELEGANCE V JEDNODUCHOSTI: Bregenzerwald a jeho zvláštní architektura představuje lyžařské středisko po požitkáře s jemnými smysly a citem pro přírodu a všechno krásné. Naprostá jistota přírodního sněhu, z něhož se budou radovat milovníci rozmanitosti a také vyznavači túr. 93 lanovek a vleků, 259 kilometrů sjezdovek až do nadmořské výšky 2 060 metrů.

PRO AKTIVNÍ SPORTOVCE: Montafon s pěti lyžařskými středisky v jižní části Vorarlberska a četnými pěšími stezkami pro zimní turistiku představuje místo pro dovolenou ve znamení aktivního odpočinku. 61 lanovek a vleků, 219 kilometrů sjezdovek až do nadmořské výšky 2 380 metrů.

ALPSKÝ & RODINNÝ: Alpský region Bludenz s rodinnými lyžařskými oblastmi v Brandnertalu a na Sonnenkopfu v Klostertalu. 23 lanovek a vleků, 85 kilometrů sjezdovek, až do nadmořské výšky 2 300 metrů. Zimní sportování přímo v lůně přírody je možné zažít v Biosférickém parku Velký Walsertal.

SYMBIÓZA MĚSTA A VENKOVA: Region Bodensee-Vorarlberg, kde se městská kultura snoubí se zimními radovánkami tím nejlepším způsobem.

Jde o několik malých lyžařských středisek, největší je Laterns s 6 lanovkami a vleky a 27 kilometry sjezdovek až do nadmořské výšky 1 780 metrů.

DOBRODRUŽSTVÍ V HORÁCH & POŽITEK Z PŘÍRODY: Kleinwalsertal s řadou spektakulárních akcí všeho druhu, klidnou lyžařskou oblastí Kleinwalsertal-Oberstdorf, přesahující na území Německa. 46 lanovek a vleků, 124 kilometrů sjezdovek až do nadmořské výšky 2 220 metrů.

103

Golm, Montafon/Illwerke Tourismus

Ve Vorarlbersku dobře vědí, jak vytvořit dokonalé podmínky pro vynikající potěšení z lyžování

Vorarlbersko – země lyžařů Vorarlbersko jako lyžařská spolková země se opírá o důslednou strategii dokonalé kvality a těží se svých ideálních zeměpisných podmínek. Asi dvě třetiny Vorarlberska leží v nadmořské výšce nad 1 000 metrů. Údolí a pásma hor rozdělují zemi do jednolitých, příjemně přehledných částí. Řada lyžařských oblastí zasahuje svou rozlohou do nadmořských výšek od 1 400 do 2 400 metrů, což představuje jistotu sněhu. Úplně nahoře se pak nabízí úchvatný rozhled na svět vorarlberských a švýcarských hor. Krajina udiví svou majestátností, přitom není tak strmá, jak tomu někdy bývá ve vyšších polohách. Je zde dostatek prostoru pro správnou kombinaci mírných svahů a náročných lyžařských sjezdů. Některá lyžařská střediska nechávají také dostatek prostoru pro kombinaci upravených sjezdovek a přírodních svahů. Ve všech vorarlberských regionech, zvláště na Arlbergu, má jízda ve volném terénu dlouhou tradici.

Praktické nabídky, jednoduchá rezervace Vorarlbersko nabízí velkou škálu možností na malém prostoru. Prakticky v každém lyžařském středisku jsou k dispozici jak exkluzivní hotely, tak útulné pokoje v soukromí a prázdninové byty.

Výbornou volbou k poznání vorarlberských lyžařských středisek za výhodných podmínek jdou paušální nabídky, které jednotlivé regiony nabízejí v určitých obdobích. O různých variantách dovolené cenově „ušité na míru“ kromě toho podají informaci turistické centrály. Aktuální nabídky najdete průběžně na www.vorarlberg.travel

Nádherné sjezdovky, přírodní terény pro freeriding

Když se zkušený lyžař vlní hlubokým sněhem a zanechává za sebou jen vlastní pravidelnou stopu, vypadá to lehce a elegantně. Lyžování v neupraveném terénu má zvláštní půvab a získává stále více příznivců. Nejen kvůli pocitu dobrodružství, ale mnohem víc i pro nádherné ticho a kouzlo nedotčené přírody.

VORARLBERSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY NABÍZEJÍ KURZY A TÚRY VE VOLNÉM TERÉNU NÁSLEDUJÍCÍCH TŘÍH TYPŮ: Skialpinismus (skitouring) – skialpinisté stoupají s tuleními pásy na lyžích na vrchol a pak si ve volném trénu vyhledají cestu do údolí.

Freeriding – freeridisté vyjedou lanovkou nebo vlekem nahoru, pak mohou ještě kousek vystoupat pěšky, než se pustí hlubokým sněhem dolů. Pro některé vyznavače freeridingu hraje hlavní roli adrenalin a vzrušení.

Variantní sjezdy – zvlášť „požitkářská“ verze freeridingu.

Hochjoch, Montafon/young mountain marketing gmbh

Lyžování ve volném terénu

Freeriding a variantní sjezdy se těší stále větší oblibě. V oblasti Lech Zürs na Arlbergu a v oblasti Warth-Schröcken se zkušení jezdci pohybují prakticky jen ve volném terénu. I v dalších oblastech neustále roste poptávka po kurzech. K jízdě mimo sjezdovky nabízí Vorarlbersko velmi dobré podmínky a překvapivě i mnoho rozmanitých variant na malém prostoru.

Hlavní oblasti leží nad hranicí 1 800 metrů n. m., tedy nad hranicí lesa. To je důležitý aspekt s ohledem na ochranu přírody, protože lyžování zimním lesem může poškodit stromy a vyrušit zvířectvo. Kampaň pod heslem „respektuj vlastní hranice“ vyzývá navíc návštěvníky k tomu, aby se chovali ve smyslu ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že se lyžaři ve volném terénu obvykle pohybují v malých skupinkách, je tato forma lyžování zároveň i velmi zvláštním společenským zážitkem.

Výlety do volného terénu se doporučují jen v doprovodu kompetentního, místa znalého průvodce. Tuto službu využívají rádi i sami místní obyvatelé. Nezbytné vybavení je možné si vypůjčit na mnoha místech. K základní výzbroji patří lavinový vyhledávač, lavinová sonda a lopata.

VORARLBERSKO VE ZKRATCE NEJZÁPADNĚJŠÍ SPOLKOVÁ ZEMĚ RAKOUSKA Rozlohou 2 600 čtverečných kilometrů je čtyřikrát větší než Vídeň a zabírá 3 procenta z celkové rozlohy Rakouska. Žije zde kolem 360 000 obyvatel. Vorarlbersko je příjemně přehledná země. Sever a jih spojuje kolem 90 kilometrů silnic. Jen dobrou hodinu jízdy autem je to od břehů Bodamského jezera, ležícího ve výšce 400 metrů n. m., se středomořským podnebím, přes mírně se svažující kopce Bregenzerwaldu do vysokých hor kolem Arlbergu a Silvretty. Dvě třetiny Vorarlberska leží nad hranicí 1 000 metrů n. m. Téměř polovina rozlohy této spolkové země je využívána jako alpská oblast.

Vorarlbersko těží ze své výhodné polohy v blízkosti dalších tří zemí – Německa, Švýcarska a Lichtenštejnska – a je ze všech světových stran dobře dosažitelné všemi dopravními prostředky. Nejbližší letiště v Curychu ve Švýcarsku, Bodensee-Airport Friedrichshafen a Allgäu Airport Memmingen v Německu jsou s Vorarlberskem spojeny železnicí a autobusovými transfery.

Aktuální Vorarlberg-Winterjournal s užitečnými informacemi formou slova i obrazu (v němčině a angličtině) získáte bezplatně na adrese: Vorarlberg Tourismus, Postfach 99, 6850 Dornbirn – Österreich/Austria, tel.: +43 (0) 5572-377 033-0, info@vorarlberg.travel, www.vorarlberg.travel Prospekty si můžete prohlédnout také na www.vorarlberg.travel a odtud si je rovněž bezplatně stáhnout.

CESTA DO VORARLBERSKA • autem např. z Prahy do Bregenzu – přes Plzeň–Řezno (Regensburg)–Mnichov (E48, E50, A93, A9, A96) k německo-rakouské hranici u Lindau nebo – přes Plzeň–Norimberk–Ulm (E48, E50, E43) k hranici (cca 590 km) Na dálnicích a rychlostních komunikacích v Rakousku obecně platí povinnost zaplatit mýtné (ve Vorarlbersku A 14 a S 16).

Systém dálničních poplatků pro vozidla do max. přípustné celkové hmotnosti 3,5 t (včetně) a obytné automobily.

Pro všechny vozidla nad 3,5 t (autobusy a nákladní automobily) se vybírá dálniční poplatek, jehož výše je závislá na výkonu vozidla.

Na některých úsecích komunikací se vybírá zvláštní mýtné, např. za silniční tunel na Arlbergu mezi Langen a. A./Klostertal a St. Anton a. A./Tyrolsko. U motorových vozidel nad 3,5 t se platba mýtného uskuteční přes elektronický systém vybírání mýtného.

Podrobné informace o systému vybírání mýtného v Rakousku najdete na internetové adrese: www.asfinag.at • po železnici např. z Prahy do Bregenzu – přes Cheb, Marktredwitz, Norimberk, Augsburg a Lindau do Bregenzu – přes Augsburg, Ulm, Lindau do Bregenzu nebo – přes Horní Dvořiště/Summerau, Linec, Salcburk do Feldkirchu Denně jezdí více vlakových spojů (přímé spojení neexistuje), ideální spojení: Praha–Feldkirch, vlaky sítě Euronight.

• letadlem Swiss a ČSA létají denně mezi Prahou a Curychem.

Informace a rezervace ve vaší cestovní kanceláři. Z letiště v Curychu jezdí několik přímých vlakových spojů do Bregenzu.

Letecká společnost Austrian Arrows létá několikrát denně na lince Vídeň–St. Gallen/Altenrhein a je tak ideálním napojením na celosvětovou síť linek Austrian Airlines.

Aktuální informace o transferech: www.vorarlberg.travel

AUTO

PARTNER RUBRIKY

MAG

104

A PŘITOM TESLA ROADSTER JEZDÍ RYCHLE INU JEN NA ELEKTŘ

ELEKTROMOBIHLOYR Elektrická energie změní historii automobilismu, brzy se prosadí jako nové masově rozšířené palivo. Do sériové výroby se už nyní dostávají vozy tankující u běžné zásuvky a vlády evropských zemí vymýšlejí, jak novému pohonu pomoci.

TEXT: PETR BUČEK FOTO: ARCHIV AUTORA Kdo navštívil švýcarský Zermatt, nemohl si nevšimnout, že toto lyžařské středisko vyhlásilo válku automobilovým výfukům už dávno. Před městem je značka, která povoluje další jízdu jen autům na elektřinu. Ostatní vozidla musí do garáže 5 kilometrů před městem. Lyžaři tady odstaví své auto a jejich jízda na benzin nebo naftu pro několik nadcházejících dnů končí.

Dále to jde jen na první pohled legračním hranatým mikrobusem. Tyto taxíky značek Jumbolino nebo Stimbo patří k průkopníkům elektromobilů v každodenním provozu. Švýcarské město takto odmítá vozidla se škodlivými emisemi.

SESTUPUJÍ Z Jako v Zermattu to může za pár let vypadat i v jiných alpských střediscích, nebo dokonce ve Špindlerově Mlýně, Harrachově či pod Pradědem. Auta tankující elektřinu totiž zažívají nový počátek a blíží se jejich rozšíření v Evropě, Spojených státech, Japonsku i dalších zemích. Nové palivo se zabydlí v běžných autech, v oblíbených SUV a také ve sportovních vozech. Výfukové plyny zmizí z měst i z horských středisek.

Dříve šlo v případě elektromobilů o velké výjimky typu Zermattu a i na straně automobilek se jednalo o okrajové experimenty. Na začátku 90. let minulého století zkoušela výrobu elektroaut s karoserií favoritů a potom speciálních užitkových aut Beta také Škoda Plzeň.

Francouzské automobilky dodávaly Citroëny Berlingo nebo jiné modely tamním poštám.

Tesla Roadster Nyní se však na elektroauta vrhají automobilky se vší vážností. Roli velkého průkopníka nového paliva na sebe vzala Tesla Roadster.

Americká značka pojmenovaná podle slavného vynálezce a elektroinženýra nabídla v roce 2008 sportovně založené dvousedadlové

modely nejdříve americkým zákazníkům. Letos se prodej těchto aut přenesl do Evropy, v létě automobilka otevřela první showroom v Londýně, následovat budou Mnichov a Monako.

Tesla s cenou v přepočtu přes dva miliony korun sice zůstane exotickým jevem, přesto prolomila řadu bariér v tom, jak byly elektromobily dříve vnímány. Ukázalo se, že elektromobil nemusí být škaredý, pomalý a že jeho dosah nevystačí jen na pár desítek kilometrů. Naopak.

Na přelomu července a srpna zaplnily stránky všech médií fotky modrého Nissanu Leaf.

Má klasickou karoserii připomínající renaulty Mégane a cena se podle odhadů zastaví někde v blízkosti hranice půl milionu korun.

Baterie, které jsou nejdůležitější částí elektrických aut, si bude majitel tohoto nissanu pronajímat. Éra elektromobilů může začít.

Přechod na elektromobily však asi nebude možný bez podpory států. Nissan spolu s bratrským Renaultem usilovně jednají s vládami o úlevách pro nastupující elektromobily. Nejlépe se to francouzsko-japonské alianci daří ve Velké Británii a Portugalsku.

105

STŘECHA NAD PARKOVACÍM MÍSTEM ZAJISTÍ ENERGII AŽ NA 12 TISÍC KILOMETRŮ

ŘIDIČ NA PŘÍSTROJÍCH SLEDUJE, KOLI V BATERIÍCH A JAKOU PORCI KILOMETK MU ZBÝVÁ ENERGIE RŮ AUTO JEŠTĚ UJEDE

Bez podpory státu to nepůjde

Hybridní auta

Některé vlády ani nečekají na to, až na dveře zaklepou zástupci firem, a vymýšlejí, jak pomoci autům s nulovými emisemi. Němečtí ministři se rozhodli, že přivedou na tamní silnice do roku 2020 nejméně milion elektroaut. Podpoří stavbu veřejných dobíjecích stanic, které budou zajímavé pro energetické firmy. A také stanoví směr, kde získat novou elektrickou energii, která bude pro pohon aut potřeba. Jestli mají elektrická auta uspět i po stránce ekologie, těžko jim mohou dodávat energii uhelné elektrárny.

V souvislosti s auty závislými na elektrickém proudu se objevují zajímavé nápady, jak udělat auto opravdu ekologickým dopravním prostředkem. Jedním jsou solární panely na střechách garáže nebo parkovacích přístřešků.

Vyprodukují každým rokem tolik energie, kolik auto potřebuje na ujetí 12 tisíc kilometrů.

Počáteční investice se má řidiči vrátit po zhruba 40 tisících najetých kilometrech. Fotovoltaické články měnící světlo na elektrickou energii by se časem mohly objevit nejen na domácích parkovištích, ale také u supermarketů, na záchytných městských parkovištích, ale také pod sjezdovkami nebo na nádražích. Vždy, když auto nejede, je možné ho dobíjet.

To je jeden z důležitých rozdílů oproti dnešnímu zacházení s autem, kdy řidič k pumpě většinou zajede až při pokleslé ručičce palivoměru. Odlišné je také ovládání elektromobilu.

Odpadá převodovka, zůstávají pouze dva pedály – plynový a brzdový.

Důležitou součástí auta budou lithium-ionové baterie známé z mobilů nebo notebooků.

Masové rozšíření aut ukáže, jestli se budou do auta kupovat a pravidelně měnit nebo se více bude dařit jejich pronájmu. Dnes cena baterií v elektromobilech přesahuje 100 tisíc korun.

Jejich dobíjení z běžné sítě trvá celou noc, speciální rychlonabíjecí stanice to zvládnou za necelou hodinu. S dalším vývojem baterií je možné očekávat jejich zvyšující se kapacitu. Elektromobily zatím neujedou na jedno plné natankování tolik kilometrů jako běžná auta. Například Nissan Leaf zvládne po nabití 160 kilometrů.

Proto se po boku „čistých“ elektroaut budou v nejbližších letech v nabídkách showroomů objevovat také hybridní auta jako už dobře známá Toyota Prius. Ta kombinuje elektromotor s benzinovým pohonem, aby se řidič nemusel spoléhat na zatím skoro neexistující veřejnou infrastrukturu dobíjecích stanic.

Elektromotor samotný pracuje efektivněji než spalovací agregát, který vládne autům už sto let. Také svižná jízda elektromobilů spíše připomíná živé turbodieselové motory s velkým točivým momentem. Větší pozor si budou muset dávat chodci v éře elektrických aut. Ty jsou totiž mnohem tišší než bručivé motory na benzin a hlavně na naftu. Část spotřebované energie se při brzdění zachytí zpět a znovu využije k roztáčení kol.

Menší množství práce čeká asi na servisy.

Dnešní elektromotory potřebují mnohem méně péče, samozřejmě odpadá pravidelná výměna oleje. A jaká může být budoucnost elektromotorů? Malé agregáty se přestěhují přímo k poháněným kolům. Motorový prostor tak odpadne a auto se dále změní. Možná tak přibude i více místa pro lyže a další nezbytné horské vybavení.

JEDNÍM Z PRVNÍCH AUT NA ELEKTŘINU PRO BĚŽNÉ JEŽDĚNÍ BUDE NISSAN LEAF

MĚSTA BEZ AUT Nejen v Zermattu nepotkáte běžné auto. Vedle tohoto švýcarského lyžařského střediska se pro zóny bez dopravního ruchu rozhodli také v SaasFee nebo Grächenu. Vjezd do nich mívají povolen jen auta hasičů, lékařů a popelářů. Například Grächen není úplně bez aut na benzin či na naftu.

Do centra však mohou jen elektromobily. Výrobci speciálních elektromobilů pro lyžařská centra vznikli často přímo v těchto městech nebo v blízkém okolí. Dnes dodávají své výrobky také nemocničním areálům, některým poštovním úřadům, mezi jejími zákazníky se objevují firmy s velkými továrními areály nebo rozlehlá zahradnictví. Maximální rychlost těchto hranatých elektromobilů bývá nízká, třeba jen okolo 20 km/h.

Autor je šéfredaktorem portálu AutemBezpečně.cz

TANKOVÁNÍ ELEKTŘINY JE ČISTÉ A BEZ ZÁPACHU

Zprávy o autech, testy pneumatik, testy dětských autosedaček, statistiky spolehlivosti, rozhovory INZ_podval.indd 3

20.8.2009 21:51:35

NEWS

APUL NEWS

106

Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol v ČR (APUL)

Milé kolegyně a kolegové, vážení příznivci SNOW! V prvním podzimním čísle SNOW se i rodina APUL připojuje k předsezónnímu ladění. Česká (doufejme, že i letos „ladovská“) zima je ještě daleko, ale nic nám nebrání si o ní aspoň něco přečíst nebo si sezónu přiblížit (kuchařsky řečeno „nastavit“) nějakým tím podzimním ledovcem.

APUL se na novou sezónu připravil dobře: plán kurzů včetně termínové listiny jsme zveřejnili v květnu, už nyní jsou k dispozici všechny metodické materiály. Komise a výkonný výbor doladily změny v obsahu a organizaci kurzů. Proto bylo přes léto dost času na projekty budoucnosti, kam například patří příprava výběrového řízení nového lektorského sboru včetně zabezpečení jeho vybavení, zprostředkování projektů pro členské lyžařské školy nebo organizace výpravy na kongres INTERSKI 2011 do St. Antonu.

V létě nezaháleli ani vedoucí vzdělávání a na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podali nové žádosti o akreditaci výukových programů na lyžování, snowboarding a nově i telemark.

Pro nadcházející zimu jsme připravili některé novinky. Budeme organizovat seriál závodů APUL Tour, doplnili jsme nabídku kurzů a seminářů o Race camp a Freeride camp, chystáme se změnit místo našich kurzů v Rakousku. O zajímavých akcích vás budeme informovat ve SNOW na stránkách APUL NEWS. Jejich rozsah byl rozšířen z dosavadních osmi na dvanáct stran, které budou součástí všech vydání SNOW (s výjimkou speciálů Market a Time).

Půjde o dvě strany s informacemi o novinkách, zajímavostech a dění v APUL. Právě zde na pokračování představíme všechny kurzy. V prvním čísle začínáme s lyžařskými kurzy C a B. V každém čísle SNOW se také budeme podílet na nové rubrice FAMILY určené rodinám s dětmi, pro kterou jsme vytvořili dvoustránkový seriál o výuce dětí.

Přeji čtenářům SNOW, aby si v zimě užili slunce a snow.

Libor Knot prezident APUL

GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

V tomto seriálu, jehož první část začínáte právě číst, se budeme postupně věnovat představení vzdělávací programu Asociace profesionálních učitelů lyžování. Budete postupně objevovat zákulisí lyžařských, snowboardových, telemarkových, freestylových, lavinových a slalomových kurzů. Dnes popíšeme lyžařské vzdělání, které má za úkol co nejlépe připravit profesionální učitele lyžování na jejich budoucí povolání.

Položme si úvodní otázku. Proč si zaplatit kurz právě u APUL? Jde o jediné mezinárodně uznávané vzdělání v Česku, a to díky přímé návaznosti a členství v ISIA (International Ski Instructors Association). Působí zde profesionální lektoři a absolventi mimo jiné získávají výhody plynoucí z členství v APUL. Hlavní devizou je ovšem nabídka práce v členských školách APUL, které momentálně pokrývají zhruba 80 procent trhu. A také odborná příprava na celosezónní práci pod vedením špičkových lektorů a lyžařů, kteří na sněhu tráví i osm měsíců ročně. Nejsme teoretici. Lyžujeme celý rok a teprve na základě zkušeností získaných na svahu začínáme o lyžování teoretizovat. Stejně jako to dělají profesionálové po celém světě.

Chcete-li si tedy udělat vzdělání využitelné pro praxi, zvolte APUL. Licence udělované na kurzech organizovaných jinými zařízeními („Instruktor lyžování“ nebo „Cvičitel lyžování“) nemusí být v komerční škole akceptovány.

A, B, C – jak se v tom vyznat Struktura celého vzdělání profesionálního učitele lyžování APUL se skládá z mnoha kurzů,

PARTNEŘI APUL:

počínaje kurzem C jako základním stupněm nutným pro výkon práce v našich lyžařských školách, mezistupněm B a zdokonalující a mistrovskou třídou A. Té předchází ještě snowboardový nebo telemarkový kurz, kurzy lavinový a slalomový zakončený zkouškou z jízdy v obřím slalomu na čas. Až její úspěšné splnění je vstupní bránou na mistrovský kurz A. O tom ale až někdy příště. Dnešním tématem budou kurzy C a B pro učitele lyžování.

Kurz C Tento kurz je vstupní bránou pro povolání profesionálního učitele lyžování. Metodika APUL, která vychází z celosvětových trendů ve výuce lyžování je rozdělena do tří bloků odpovídajících kurzům C, B a A. Kurz C začíná seznámením s materiálem a pokračuje přes první kroky na lyžích, jízdu přímo, jízdu v pluhu, oblouk v pluhu, přívratný oblouk až po základní paralelní oblouk. Kurz je devítidenní a má za cíl připravit budoucí učitele lyžování pro výuku začátečníků, mírně pokročilých a dětí v lyžařských školkách.

Na uchazeče jsou kladeny vysoké nároky: přímo na svahu musí předvést zkouškové požadavky, mít znalosti cizího jazyka i pedagogi-

APUL NEWS

107

Na fotografii jsou účastníci lyžařského kurzu APUL v rakouském Söldenu

ky. Denní program zahrnuje šest hodin na svahu a čtyři hodiny teoretických přednášek a jazykových seminářů v jednotlivých skupinách.

Kurz je zakončen zkouškou z metodického výstupu v cizím jazyce, písemnou zkouškou z teorie a třemi praktickými ukázkami tzv. školních jízd. Po úspěšném absolvování uchazeč obdrží licenci „Učitel lyžování Apul C“, stává se automaticky členem APUL a může začít pracovat v lyžařské škole.

Kurz B Kurz B je určitou nadstavbou. Měl by ho absolvovat každý z našich učitelů. Začínáme tam, kde jsme na kurzu C skončili. Náplní kurzu B, který se odehrává v Rakousku, je celkové zdokonalení lyžařských dovedností uchazečů. To provází upevňování základního postoje, detailní rozbor chyb při nácviku zkouškových jízd a lyžování ve volném terénu.

Denní program je podobný, jen témata teorie se probírají více do hloubky. Jazykové semináře staví na již nabytých znalostech z praxe, mnoho času tak můžeme věnovat třeba rozboru videa a analýze chyb.

Kurz B je devítidenní, zakončený zkouškami z teorie, metodického výstupu v cizím jazyce a šesti praktickými ukázkami jízd. Ty na kurzu B dělíme na tzv. školní, u nichž klademe důraz na precizní provedení, průběh pohybu a základní postoj a na jízdy v terénu, kde se soustředíme více na dynamiku, rychlost, celkové pojetí jízdy a schopnost vyrovnat se s nástrahami rozbitého a nerovného terénu.

Po úspěšném absolvování uchazeč obdrží licenci „Učitel lyžování Apul B“ a zpravidla v lyžařské škole poskočí o stupínek výše v platovém žebříčku. Jeho vzdělání bude zohledněno i v kvalitě a množství přidělené práce.

Po zakončení kurzu C a B stačí absolvovat běžecký nebo snowboardový kurz C a uchazeč může zažádat o licenci „Cvičitel lyžování“, na základě které pak obdrží živnostenský list v oboru.

Příště se můžete těšit na snowboardové vzdělání APUL a jeho kurzy C a B, spolu s výhledem na licenci A. V dalších číslech SNOW si představíme ještě kurz A a ostatní související kurzy. text: Ondřej Novák, vedoucí vzdělávání APUL, foto: APUL

ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL PRO SEZÓNU 2009/10

SKI & BOARD SCHOOL

Každý kurz končí zkouškou na svahu a komise rozhoduje přísně.

TERMÍNOVÁ LISTINA APUL 2009/10 14. 11. 2009 20.–29. 11. 2009 4.–13. 12. 2009 4.–13. 12. 2009 4.–13. 12. 2009 8.–13. 12. 2009 11.–20. 12. 2009 11.–20. 12. 2009 15.–20. 12. 2009 4.–12. 12. 2009 4.–12. 12. 2009 11.–19. 12. 2009 10.–12. 12. 2009 11.–13. 12. 2009 7.–8. 1. 2010 15.–17. 1. 2010 22.–23. 1. 2010 13. 3. 2010 14.–21. 3. 2010 16.–21. 3. 2010 19.–21. 3. 2010 19.–22. 3. 2010 19. 3.–28. 3. 2010 23.–28. 3. 2010 26.–28. 3. 2010 21.–28. 3. 2010 26.–28. 3. 2010 březen 2010 29. 3.–1. 4. 2010 2. 4. 2010 8.–11. 4. 2010 16. 4.–2. 5. 2010

Valná hromada APUL Lyžařský kurz licence B Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Zkrácený lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Zkrácený lyžařský kurz licence C Snowboardový kurz licence C Snowboardový kurz licence C Snowboardový kurz licence C Opravné zkoušky SNB licence C Opravné zkoušky lyžařské licence C Race camp Prolongační kurz lyžařských licencí C, B, A Seminář „výuka dětského lyžování“ MR UČITELŮ LYŽOVÁNÍ Snowboardový kurz licence B Zkrácený snowboardový kurz licence C Opravné zkoušky SNB licence C Freeride camp Lyžařský kurz licence C Zkrácený lyžařský kurz licence C (jen jako D2) Opravné zkoušky lyžařské licence C, B, A Telemarkový kurz Opravné zkoušky telemark Freestylový seminář Slalomový kurz Slalomový test Lavinový kurz Kurz licence A

Praha Rakousko Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Harrachov Janské Lázně Jeseníky-Petříkov Špičák na Šumavě Špičák na Šumavě Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Jeseníky-Petříkov Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Janské Lázně Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Rakousko Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Rakousko Rakousko

GARANT KVALITY A PROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL V ČR (APUL) je občanské sdružení, jehož hlavním posláním je organizovat vzdělávání učitelů lyžování, snowboardingu, telemarku a dalších disciplín na sněhu.

V současné době sdružuje APUL přes 1 200 aktivních učitelů lyžování a spolupracuje s více než 30 největšími lyžařskými školami v ČR. Od roku 1994 je APUL členem mezinárodní organizace ISIA (International Ski Instructors Association), kde úzce spolupracuje v oblasti metodiky a systému výuky s partnerskými asociacemi ostatních zemí. Jednotlivé stupně vzdělávání APUL (kurzy C, B a A) odpovídají mezinárodním standardům ISIA a jako takové jsou tedy mezinárodně uznávané. Na poskytované vzdělávání má APUL české i mezinárodní akreditace.

CHCETE SE STÁT UČITELEM LYŽOVÁNÍ NEBO SNOWBOARDINGU? U NÁS MŮŽETE ZÍSKAT LICENCE, SE KTERÝMI LZE PRACOVAT VE VŠECH LYŽAŘSKÝCH ŠKOLÁCH V ČR

TERMÍNY 4. – 13. 12. 2009 4. – 12. 12. 2009 11. – 20.12. 2009 11. – 19.12. 2009

WWW.APUL.CZ

kurzy lyžování licence C Špindlerův Mlýn, Harrachov, Pec pod Sněžkou kurzy snowboardingu licence C Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou kurzy lyžování licence C Jeseníky-Petříkov, Špičák na Šumavě kurz snowboardingu licence C Jeseníky-Petříkov a další dle termínové listiny na www.apul.cz Kontakt: tel., fax: 499433325, 605458839, info@apul.cz

HLEDÁTE INSPIRACI, NOVINKY A ZÁŽITKY?

Asociace profesionálních učitelů lyžování pro Vás připravila nové DVD

APUL JEZDÍ NA VŠEM lyžování - telemark - snowboard - freestyle Jedná se o film s propagačním a odborným zaměřením. Najdete na něm stručné nastínění metodiky výuky lyžování, SNB, telemarku, freestyle a dětské výuky lyžování s doprovodnými filmovými ukázkami a motivační film s ukázkami jízd nejlepších lektorů APUL. VHODNÉ PRO ŠKOLNÍ LYŽAŘSKÉ ZÁJEZDY!

MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA POUZE PRO ČTENÁŘE SNOW: DVD „APUL JEZDÍ NA VŠEM“ VÁM POŠLEME ZCELA ZDARMA! (BĚŽNÁ CENA 190 KČ) NEVÁHEJTE! Napište si o něj na: info@apul.cz, do předmětu dejte heslo „DVD-APUL NEWS“ a do těla zprávy napište svou úplnou poštovní adresu.

Lyžařské zájezdy můžete objednat ON-LINE na www.nev-dama.cz či osobně na těchto prodejních místech: Bratislava

FIP tour - Ing. Anna Radzová Milana Marečka 5, 841 07 Bratislava tel.: 00421 264 761 025 mobil: 905 929 669 fiptour@fiptour.sk www.fiptour.sk PONTIS SK, s.r.o.

Panenská 13, 811 03 Bratislava mobil: 905 264 234 pontis@pontis.sk www.pontis.sk

Brno

CA DAMA

Gorkého 46, 602 00 Brno tel.: 547 210 756 mobil: 777 864 601 brno@ckdama.cz www.ckdama.cz CÍGLER SOFTWARE, a.s., divize Cestovní agentura Rostislavovo nám. 12, 612 00 Brno tel.: 549 522 511 mobil: 604 222 342 mcigler@money.cz www.money.cz CK HOLIDAY BRNO Poštovská 8c, 602 00 Brno tel.: 542 210 687 vladka@holiday-brno.cz www.holiday-brno.cz FOR-LINE TOUR Joštova 4, 602 00 Brno tel.: 542 212 089 mobil: 603 189 147 prodej@forline.cz www.forline.cz GO SERVICE - Dana Harvánková Starobrněnská 8, 602 00 Brno tel.: 542 220 050 mobil: 602 539 822 ck@go-service.cz www.go-service.cz HOLIDAY BRNO Kozí 12, 602 00 Brno tel.: 542 210 621 vladka@holiday-brno.cz www.holiday-brno.cz TOUR SPORT Josefská 21, 602 00 Brno tel.: 542 218 081 mobil: 603 806 132 info@toursport.cz www.toursport.cz

České Budějovice

ROSLO s.r.o.

Sokolská 63, 370 01 České Budějovice tel.: 386 355 932, mobil: 604 919 838 roslo@roslo.cz www.roslo.cz ROSLO s.r.o.

Nám. Přemysla Otakara II. 84/24 370 01 Č. Budějovice tel.: 386 355 932, mobil: 604 919 838 roslo@roslo.cz www.roslo.cz

Hradec Králové CA DAMA

Velké nám. 156, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 266 291 mobil: 777 800 669 hradec@ckdama.cz www.ckdama.cz

Chotěboř

Zdeňka Štefánková - CA Štefi Tour Krále Jana 259, 583 01 Chotěboř tel.: 569 641 008 mobil: 606 431 132 info@stefi-tour.cz www.stefi-tour.cz

Litvínov

CZECH RENT A SKI Janáčkova 369 463 01 Chudeřín - Litvínov tel.: 608 970 399 mobil: 775 970 396 mario@rentaski.cz www.rentaski.cz

Jablonec nad Nisou

Cestovní kancelář Petr Mauthner Poštovní 25/9 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 311 255 lastminute@321escape.cz www.mauthner.cz Petr Mauthner - cestovní kancelář Na Vršku 10 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 312 666 mobil: 602 408 606 lastminute@321escape.cz www.mauthner.cz

Janov nad Nisou

PaedDr. Jaroslav Mottl Activeguide travel agency Hraničná 1392 468 11 Janov nad Nisou tel.: 483 380 796 mobil: 603 399 302 active@wo.cz www.activeguide.cz

Karviná

TVARBET MORAVIA a. s.

Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Tř. 17. Listopadu 2/23 733 01 Karviná tel.: 595 391 250 hodonin@kmtravel.cz www.kontakt-moravia.cz

Liberec

CA DAMA

Papírová 537 (vchod ze Široké ul.)

460 01 Liberec 1 tel.: 485 133 838 mobil: 608 241 974 liberec@ckdama.cz www.ckdama.cz

Most

Ing. Hana Traxmandlová Pod Resslem 1978, 434 01 Most tel.: 476 100 351 mobil: 602 446 989 traxtour@iol.cz www.web.telecom.cz/traxtour

Němčice nad Hanou Brabcová Helena CK Vrchoslavice 140 798 27 Němčice nad Hanou tel.: 582 386 386 mobil: 608 812 581 brabcova@quick.cz www.palma-ck.cz

Olomouc CA DAMA

Erbenova 2, 779 00 Olomouc tel.: 585 202 204 mobil: 608 241 978 olomouc@ckdama.cz www.ckdama.cz CK REKOS Slovenská 12, 772 00 Olomouc tel.: 585 228 774 mobil: 602 782 786 rekos@rekos.cz www.rekos.cz

Orlová - Lutyně

ARMITOUR - CESTOVNÍ KANCELÁŘ Kpt. Jaroše 794 735 14 Orlová-Lutyně tel.: 596 512 049 mobil: 728 158 685 armitour@armitour.cz www.armitour.cz

Ostrava

CA DAMA

28. října 100, 702 00 Ostrava (Frýdlantské mosty - točna trolejbusů) tel.: 596 617 323 mobil: 608 241 975 ostrava@ckdama.cz www.ckdama.cz MORAVA Tour s.r.o.

Milíčova 16, 702 00 Ostrava tel.: 596 116 797 info@moravatour.cz www.moravatour.cz

Plzeň

CA DAMA

Tylova 28, 301 00 Plzeň tel.: 377 917 459 mobil: 777 752 613 plzen@ckdama.cz www.ckdama.cz CK Planet Havlíčkova 28, 326 00 Plzeň tel.: 377 221 312 mobil: 602 641 535 ckplanet@ckplanet.cz www.ckplanet.cz EUROSKI.CZ Prokopova 29, 301 35 Plzeň tel.: 377 329 701 info@euroski.cz www.euroski.cz PaedDr. Jan Hybš - CKM Plzeň Dominikánská 1, 301 00 Plzeň tel.: 377 236 393 mobil: 603 298 570 ckm_plzen@volny.cz www.ckmplzen.cz

Hlavní město Praha CA DAMA Praha 1

Revoluční 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 826 031 mobil: 777 752 612 praha1@ckdama.cz www.ckdama.cz

CA DAMA Praha 3

Slezská 29, 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455 mobil: 608 860 599 praha3@ckdama.cz www.ckdama.cz

CA DAMA Praha 10

Vršovické nám. 4, 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695 mobil: 608 747 413 praha10@ckdama.cz www.ckdama.cz Ing. Martin Cicala - CICALA Na Dolinách 26/109, 147 00 Praha 4 tel.: 241 434 444 mobil: 602 201 067 info@cicala.cz www.cicala.cz Mgr. Bohuslava Škvárová - CK NEON Komořanská 2066/7, 143 00 Praha 4 tel.: 233 380 128 mobil: 603 713 185 info@ckneon.cz www.ckneon.cz Radek Kredba Cestovní kancelář PERMON Olbrachtova 1946/64, 140 00 Praha 4 tel.: 222 102 233 ckpermon@ckpermon.com www.ckpermon.com ATLANTIKA Lidická 17, 150 00 Praha 5 tel.: 257 329 641 ck@atlantika.cz www.atlantika.cz TALPA Na Hřebenkách 15a, 150 00 Praha 5 tel.: 257 310 901 mobil: 777 619 192 talpa@talpa.cz www.talpa.cz Mgr. Jaroslav Kopecký CA Franklin Travel Na Kodymce 960/8, 160 00 Praha 6 tel.: 461 631 285 mobil: 605 848 066 franklintravel@seznam.cz www.franklintravel.cz LIBUŠE ŠRAJEROVÁ - ALLISERVIS Letohradská 7, 170 00 Praha 7 tel.: 233 376 818 info@alliservis.cz www.alliservis.cz LUUL TOUR Ing. Miloslava Luprichová Klapkova 53, 182 00 Praha 8 tel.: 284 686 243 lucie@pensionlucie.cz www.pensionlucie.cz D - Fit. JIDÁŠ Nupacká 9/1155, 100 00 Praha 10 tel.: 274 817 975 mobil: 603 253 367 posta@dfitjidas.cz www.dfitjidas.cz

Přerov

MAJÁK TOP Kratochvílova 17, 750 02 Přerov tel.: 581 219 912 mobil: 777 686 068 ck-majak@majaktop.cz www.majaktop.cz

Svitavy

Mgr. Jaroslav Kopecký CA Franklin Travel Desná 73, 570 01 Svitavy tel.: 461 631 285 mobil: 736 160 850 franklintravel@seznam.cz www.franklintravel.cz

Tachov

Irena HORÁČKOVÁ Nám. Republiky 116, 347 01 Tachov tel.: 374 725 630 marlazne@tourcentrum.cz www.tourcentrum.cz

Teplice

C.K. TEP TOUR Masarykova 644/9, 415 01 Teplice tel.: 417 577 738 mobil: 777 184 618 lastminute@teptour.cz www.teptour.cz

Traplice

FAJN TOUR Sušice 192, 687 04 Traplice tel.: 577 583 202 mobil: 775 081 777 info@e-jadran.cz www.e-jadran.cz

Ústí nad Labem

Mgr. Helga Hradecká, CK Speciál Vaníčkova 7 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 209 770 mobil: 602 170 169 usti@ckspecial.cz www.ckspecial.cz

Ústí nad Orlicí

CA Ma.Ja.Mi., Zajíčková Marcela Nám. Míru 5 562 01 Ústí nad Orlicí tel.: 465 520 244 mobil: 604 571 082 ckmajami@iol.cz www.majami.cz

Votice

Kamil KRUPKA - QUICKTOUR Pražská 200, 259 01 Votice tel.: 317 814 182 info-cb@quicktour.cz www.quicktour.cz

Vyškov

TVARBET MORAVIA a. s.

Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Sušilova 3, 682 01 Vyškov tel.: 517 333 830 hodonin@kmtravel.cz www.kontakt-moravia.cz

Zlín

CA DAMA

Zarámí 4077, 760 01 Zlín tel.: 577 615 330 mobil: 608 241 977 zlin@ckdama.cz www.ckdama.cz

Znojmo

ABC Tours Velká Michelská 186/5, 669 02 Znojmo tel.: 515 225 778 info@travel-abctours.cz www.travel-abctours.cz Framo-Znojmo spol. s r.o.

Rudoleckého 25, 669 02 Znojmo tel.: 515 222 073 ck@framo.cz www.framo.cz

Objednávejte katalog na www.nev-dama.cz nebo 800 100 234 Kontakty_Nev-Dama_220x263.indd 1

18.9.2009 11:55:38

110

AADRESÁŘ PRODEJEN SNOW

adresář prodejců hledejte i na

ANEB KDE LZE ČASOPIS ZAKOUPIT

Praha

A-Z SPORT Slezská 12, Praha 2 tel.: 222 576 789 www.azsport.cz

CK CONTI Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz

INTERSPORT Praha Palác Flóra Vinohradská 149, 130 00 Praha 3 www.intersport.cz

CK FEDE Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 www.fede.cz

ROCK POINT PALÁC FLÓRA Vinohradská 151, 130 00 Praha 3 tel.: 255 742 018, 255 742 194 www.rockpoint.cz

MUJSPORT Revoluční 22, 110 00 Praha 1 www.mujsport.cz INTERSPORT Praha Myslbek Na Příkopě 19, 110 00 Praha 1 www.intersport.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Martinská 2 (Na Perštýně), 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz

HAPPY SPORT PANKRÁC Na Pankráci (mezi stanicemi metra C Pankrác a Pražského povstání), 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 943 www.happysport.cz SPORTCENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19, 140 00 Praha 4 www.bikerie.cz ROCK POINT OC CHODOV Roztylská 2321/19, 148 00 Praha 4 www.rockpoint.cz

KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ specializované mapkupectví a e-shop: mapy, průvodce, GPS, atlasy a vše o cestování Jungmannova 23, 110 00 Praha 1 www.kiwick.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Klimentská 34, 110 00 Praha 1 tel.: 222 312 395 www.sensor.cz

A-Z SPORT Lidická 7, 150 00 Praha 5 tel.: 276 589 462 www.azsport.cz INTERSPORT Praha Nový Smíchov Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 174 www.intersport.cz ROCK POINT NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 www.rockpoint.cz

ROCK POINT Bělehradská 98, 120 00 Praha 2 www.rockpoint.cz

INTERSPORT Praha Butovice Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel.: 234 141 401 www.intersport.cz

HUDY SPORT Slezská 8, 120 00 Praha 2 tel.: 222 522 450 www.hudy.cz

MAPIS specialista na mapy a průvodce Štefánikova 63, 150 00 Praha 5 www.mapis.cz

SKI SURF SPORT V Tůních 11, 120 00 Praha 2 tel.: 224 942 007

SKI & BIKE CENTRUM RADOTÍN specializovaná prodejna a servis - Völkl, K2, Fischer, Dynastar, Tecnica, Nordica, Spyder Topasová 1, 153 00 Praha 5-Radotín www.skiservis.cz

FANATIC & F2 SURFCENTRUM Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz www.fanatic.cz

HARFA SPORT Strakonická 81, 190 00 Praha 5 tel.: 257 222 211 www.harfasport.cz

HARFA SPORT Českomoravská 41, 190 00 Praha 9 tel.: 284 811 212 www.harfasport.cz

HAPPY SPORT KULAŤÁK Národní obrany 16, 160 00 Praha 6 tel.: 224 325 560 www.happysport.cz

INTERSPORT Praha Letňany Veselská 663, 190 00 Praha 9 tel.: 284 052 173-4 www.intersport.cz

BIL-SPORT Pod Dvorem 13, 160 00 Praha 6 www.skiveleslavin.cz

ROCK POINT LETŇANY Veselská 663, 190 00 Praha 9 www.rockpoint.cz

INTERSPORT Praha Šestka Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 tel.: 225 023 524 www.intersport.cz

DRAPA SPORT ČERNÝ MOST Chlumecká 765, 198 00 Praha 9 tel.: 281 916 917 www.centrumcernymost.cz

ROCK POINT ŠESTKA Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 www.rockpoint.cz

HAPPY SPORT LETŇANY Beranových 125, 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 www.happysport.cz

CZE SPORT Dělnická 42, 170 00 Praha 7 tel.: 283 872 004 SKI POINT Montana top ski servis, tuning lyží, special ski Jirečkova 8/1008, 170 00 Praha 7 tel.: 233 377 332 www.chcilyze.cz SKI SERVIS-PŮJČOVNA-BAZAR Františka Křížka 12, 170 00 Praha 7 tel.: 233 379 066, 220 571 215 www.skiservispraha.cz BOATPARK Sokolovská 146/359, 186 00 Praha 8 www.boatpark.cz HELIA SPORT Klapkova 34/731, 182 00 Praha 8-Kobylisy www.heliasport.cz

SPORT KUBÁŇ Kubánské nám. 1, 100 00 Praha 10 tel.: 274 782 623 CARVING SHOP Turnovského 2, 100 00 Praha 10-Strašnice www.carv.cz INTERSPORT Praha PEKSPORT Vršovická 446/62, 101 00 Praha 10 www.peksport.cz

Středočeský kraj Čáslav SPORT SERVIS BRAIER sport, servis a půjčovna lyží a snb Žižkovo náměstí 164, 286 01 Čáslav tel.: 327 316 932

Čestlice INTERSPORT Čestlice Obchodní 113, 251 70 Čestlice tel.: 272 680 056 www.intersport.cz

Hostivice PROGRESS CYCLE prodej lyžařského vybavení – servis Wintersteiger Palouky 1371, Logistic Park Tulipán, 253 01 Hostivice tel.: 235 311 888 email: prodejna.hostivice@progresscycle.cz www.progresscycle.cz

Kladno INTERSPORT Kladno tř. T. G. Masaryka 290, 272 00 Kladno tel.: 312 243 325

Kolín INTERSPORT Kolín Rorejcova (OC Futurum), 280 02 Kolín VYSKOČIL JAROMÍR Kmochova 406, 280 02 Kolín

Mladá Boleslav ČESKÝ RÁJ - SENSOR FRIENDSHIP STORE moc pěkný obchod ve dřevě Nerudova 616/30, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 723 384 www.sensor.cz HARFA SPORT Náměstí republiky 823, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 334 444 www.harfasport.cz INTERSPORT Mladá Boleslav třída V. Klementa, 293 01 Mladá Boleslav www.intersport.cz

Příbram TRISPORT Pražská 30, 261 01 Příbram II

SEZNAM SLEV A VÝHOD

09/10

SNOWcard obdrží každý předplatitel spolu s časopisem SNOW, NORDICmag a FREESKI od poloviny října 2009!

CESTOVNÍ KANCELÁŘE 15%

CK Sport Václavík sleva z nabídky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu U Hřiště 1325, Vsetín tel: 571419916, 602727799 www.cksport-vaclavik.cz

8%

CK Fede Jeruzalémská 3, Praha 1 www.fede.cz

5%

Smart Travel max. 500 kč Blatenská 111, Chomutov www.smarttravel.cz

5%

CK Juhász sleva ze základní ceny pro každou osobu na cest. smlouvě Masarykova 752, Orlová - Lutyně www.juhasz.cz

5%

CK Petr´s lyžování v Alpách sleva max. 500 Kč Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

PŮJČOVNY A SERVISY 100 %

Elan test centrum BFM Medvědín Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

100 %

Levnelyze.cz Testovací centrum značek Dynastar a Rossignol půjčení lyží na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov-Rýžoviště www.levnelyze.cz

50 %

Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2 hodinovou výpůjčku v Sherpa Rental Testcentru Nordica Malá Morávka-Karlov tel: 774 676 866, 608 473 100

LYŽE / KOLA SERVIS Praha - Hostivice

20 %

Servis Sport Červenka první servis u nás zakoupených nových lyží Habrmannovo nám. 2, Plzeň www.serviscervenka.zde.cz

15 %

Sportmax Jeseník kompletní servis lyží Karla Čapka (naproti kinu), Jeseník

10 %

1

2

3

4

5

10 %

Sport 2000 Rent a Sport Jeseníky Lipovská 83/8, Jeseník

Půjčovna ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz

20 %

10 %

10 %

20 %

10 %

10%

20%

Fun Sport servis lyží a snb Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

20 %

Hartman Sport servis lyží, snb a běžek (100% sleva na první servis u nás zakoupených lyží a snb) Poupětova 4, Olomouc

www.hartmansport.cz

Namche skialpová půjčovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz Globetrotter CZ půjčovna obytných automobilů pro celoroční provoz Praha 4, tel. 728 061 895 www.obytky.cz

10 %

Madeja Sport sleva na půjčovné a servis 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

Logistický park Tulipán, Praha - Hostivice Po - Pá 10:00 - 18:30 Čt 10:00 - 19:30 So 8:30 - 13:00 t) 235 311 888 e) prodejna.hostivice@progresscycle.cz i) www.progresscycle.cz

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz sleva na nákup zboží v ACG Nike STORE Happy Hill Sochor Pec pod Sněžkou tel: 499738432 www.happyhill.cz

8%

LBS Sport sleva na ski servis (při platbě v hotovosti) Na Maninách 50/900, Praha 7

stará Karlovarská výpadovka 300 m dálniční okruh bezproblémové parkování splátkový prodej servis lyží a snowboardů na moderních strojích Wintersteiger

111 Plzeňský kraj

Ústecký kraj

Jablonec nad Nisou

Semily

Hronov

Plzeň

Chomutov

HANNAH CZECH Americká 54, 301 00 Plzeň www.hannah.cz

BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA nejlepší výběr a ceny, poradenství nám. 1. máje 4, 430 01 Chomutov www.brava.cz

KKK SPORT Podhorská 28a, 466 01 Jablonec nad Nisou www.kkksport.cz

SKISPORT SEMILY Semily 255, 513 01 Semily www.ski-semily.cz

KT SPORT T. G. Masaryka 24, 549 31 Hronov tel.: 491 481 156

SPORT 2000 Poštovní 9 (OD EVEKO), 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 311 106 www.sport2000jablonec.cz

Staré Splavy

Jaroměř

Jilemnice

SPORT PAUDERA Krále Václava II 280, 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275 www.sportpaudera.cz

ACTIVE SPORT CZ ski a snowboard centrum Hradecká 159, 551 01 Jaroměř www.activesport.cz

INTERSPORT Jilemnice Dolení 54, 514 01 Jilemnice www.intersport.cz

Královéhradecký kraj

EUROSKI.CZ Prokopova 29, 301 35 Plzeň tel.: 377 330 300 www.euroski.cz SERVIS SPORT ČERVENKA prodej, servis, půjčovna a bazar Habrmannovo nám. 2, 312 00 Plzeň INTERSPORT Plzeň Písecká 1093/6, 312 00 Plzeň tel.: 724 447 772 www.intersport.cz

KOLA - LYŽE DVOŘÁK Karoliny Světlé 1934, 430 02 Chomutov tel.: 474 625 555 www.kola-dvorak.cz BRAVA SPORT FITNESS nejlepší výběr a ceny, poradenství sport. hala Březenecká, 430 04 Chomutov www.brava.cz INTERSPORT Chomutov Bezručova 4218, 430 01 Chomutov www.intersport.cz

Karlovarský kraj

Most

Karlovy Vary

INTERSPORT Most Radniční, 434 01 Most www.intersport.cz

HUDY SPORT Západní 11, 360 01 Karlovy Vary www.hudy.cz

Cheb INTERSPORT Cheb Májová 31, 350 01 Cheb www.intersport.cz

Jihočeský kraj České Budějovice SPORT BP Sokolský ostrov 1, 370 01 České Budějovice www.sportbp.cz WAVESPORT prodej, půjčovna, servis a bazar Rudolfovská 64, 370 01 České Budějovice INTERSPORT České Budějovice České Vrbné, 370 11 České Budějovice www.intersport.cz

5%

Skicentrum Hranice servis a půjčovna lyží, snb, běžek a člunů Třída ČSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

SPORTOVNÍ OBCHODY slevy se nevztahují na již zlevněné zboží

káva

Ski Point při první návštěvě SNOWcoffee zdarma od mistra kávy Tomáše Bilíka Jirečkova 8/1008, Praha 7-Letná

20 %

Sport Podestát značková prodejna Atomic, Fischer, Halti, Columbia, Hannah, HH, Craft, ACG, Reusch, Uvex Náměstí Míru 64, Domažlice www.sportpodestat.cz

20 %

Sport 04 Scott zimní zboží SCOTT Dlouhá 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz

15 %

Sport 2000 Liberec Pražská 13/19, Liberec www.sport2000liberec.cz

BIKE PARK MOST Budovatelů 2957, 434 01 Most MARATHON SPORT Františka Halase 1200, 434 01 Most marathonsport@volny.cz

Hradec Králové

Liberec SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Železná 16, 460 01 Liberec tel.: 482 710 611 www.sensor.cz SPORT 2000 Pražská 13/19, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456 www.sport2000liberec.cz KH SPORT Pražská 376/36a, 460 01 Liberec

Louny

SPORT 2000 Hodkovická 16, 460 02 Liberec-Doubí tel.: 485 130 057 www.sport2000liberec.cz

INTERSPORT Louny Pražská 110, 440 01 Louny www.intersport.cz

ROCK POINT HYPERNOVA NISA České mládeže 456, 460 03 Liberec - Doubí www.rockpoint.cz

Teplice

INTERSPORT Liberec-Růžodol Ostašovská 599 (NC Géčko), 460 11 Liberec tel.: 485 102 021 www.intersport.cz

REGALBIKE ski, snb – prodej a servis, kola a doplňky Čs. Legií 10, 415 01 Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

Liberecký kraj Harrachov

SPORT BRZÁK Sázavská 648, 463 01 Liberec 3 tel.: 486 142 200 www.brzak.cz LESSKOL České Mládeže 410, 460 06 Liberec 6

FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Šafaříkova 581, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 513 305 www.funsport.cz RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Gočárova 504, 500 01 Hradec Králové www.rm-sport.cz HUDY SPORT Šafaříkova 581b, 500 02 Hradec Králové www.hudy.cz ROCK POINT FUTURUM Brněnská 1825/23a, 500 02 Hradec Králové www.rockpoint.cz SKI SPORT DRAHORÁD prodej, servis, bazar a test centrum Fischer Habrmanova 166, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 534 695 KB SPORT HK prodej, půjčovna a servis lyží, běžek a snb Pospíšilova 281, 500 03 Hradec Králové www.kbsport.cz INTERSPORT Hradec Králové Brněnská 1825/23a, 500 09 Hradec Králové tel.: 495 273 863 www.intersport.cz

Dobruška

SUN SKI & BOARD SCHOOL - Penzion lyžařská škola a půjčovna Harrachov 605, 512 46 Harrachov www.sunski.cz

Česká Lípa INTERSPORT Česká Lípa Erbenova 2906, 470 01 Česká Lípa www.intersport.cz

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Kostelní 7, 518 01 Dobruška www.rm-sport.cz

15 %

10%

10 %

Sport 2000 Liberec - Doubí Hodkovická 16, Liberec Doubí www.sport2000liberec.cz

15 %

Sport 2000 Jablonec nad Nisou Poštovní 9 - OD EVEKO, Jablonec n. N. www.sport2000jablonec.cz

15 %

BRAVA sport BLIZZARD-NORDICA Nám. 1. máje 4, Chomutov sportovní hala Březenecká, Chomutov www.brava.cz

15 %

Fanatic & F2 Surfcentrum Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz, www.fanatic.cz

12 %

Levnelyze.cz Testovací centrum značek Dynastar a Rossignol sleva na internetové obchody levnelyze.cz www.levnelyze.cz

12 %

Skisport Semily Nádražní 164, Semily www.ski-semily.cz

12%

KH Sport Pražská 376/36a, Liberec

REGALBIKE Martin Podsedník Čs. Legií 10, Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

10%

Cykloart nákup nad 500 Kč, sleva nelze sčítat a nevztahuje se na již zlevněné či akční zboží Česká 318, Kopřivnice tel: 556821624, 603575621 www.cykloart.cz

10 %

Big Fat Mamma Elan, Armada, 4frnt, Zag, Movement, Halti, Marmot...

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

10%

Ski Sport Drahorád sleva na nákup lyžařského zboží Habrmanova 166, Hradec Králové

10 %

David Anděl - Sportservis při nákupu nad 3 000 Kč Žerotínova 1321, Vsetín

10 %

Sport Zone Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

10 %

GM Sport bazar, půjčovna, servis Lazecká 115, Olomouc www.gmsport.cz

Prodejny Sensor Friendship Store Klimentská 34, Praha 1 Železná 16, Liberec Nerudova 616, Ml. Boleslav Minoritská, Brno Velké náměstí 149, Hradec Králové Brněnská 24, Svitavy Janovská 39, Jablonec n. Nisou www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

10%

Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net

10 %

Missfit prodejna obchod vypečenej jako bageta Komunardů 51, Praha 7 www.misfit.cz

10 %

Envy Store ssleva ve všech prodejnách sítě Envy, platí i na již zlevněné modely www.envy.cz

10 %

Blizzard prodej, servis a testcentrum Blizzard Na Březince 912/8, Praha 5 www.blizzard.cz

10%

Snowboard Zezula e-shop, prodej, servis, půjčovna Hudcova 2a, Brno www.snowboard-zezula.cz

Českomoravská 41 (500m od O2 Arény) tel.: 284 811 212 otevřeno denně 9-21

Jičín CZ SPORT prodejna, půjčovna a servis Robousy 78, 50601 Jičín Tel: 602 742 256 www.cz-sport.cz

Lomnice nad Popelkou JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, Jičín, hpm Tesco tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

Nová Paka CYKLO SKI ŽITNÍK Krkonošská 1843, 509 01 Nová Paka www.levnysport.cz

Trutnov INTERSPORT Trutnov Horská 883, 541 01 Trutnov www.intersport.cz

Pec pod Sněžkou HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování

Pec pod Sněžkou 244, 542 21 Pec pod Sněžkou tel.: 499 736 432 www.happyhill.cz

JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna Pec pod Sněžkou, hotel Hvězda tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

9%

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

7%

Hudy v síti obchodů Hudy Sport www.hudy.cz

7%

Namche Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

7%

FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

5%

Sport House Nová ulice 1821 (naproti Lidl), Hranice www.sporthouse.cz

5%

Hannah Czech ve všech sítích obchodů Hannah Czech www.hannah.cz www.cykloservis.sumava.net

5%

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov, tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz

5%

Salomon Shop OC Chodov (2. patro), Praha 4 www.SalomonSports.com

112 Pardubický kraj

Ústí nad Orlicí

Špindlerův Mlýn

Čenkovice

SKI SPORT SLUNCE - SUN SKI & BOARD SCHOOL Bedřichov 19, 543 51 Špindlerův Mlýn www.sunski.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 561 64 Čenkovice www.sunski.cz

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus T. G. Masaryka 102, 562 01 Ústí nad Orlicí www.rm-sport.cz

STOP & SPORT ZONE Hotel Horal, 543 51 Špindlerův Mlýn www.eski.cz

Dolní Morava

Vysočina

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Větrný vrch, 561 69 Dolní Morava www.sunski.cz

Havlíčkův Brod

BIG FAT MAMMA freesking shop Montana ski servis, Elan Test centrum Harrachova č. p. 40, 543 51 Špindlerův Mlýn tel.: 731 102 322 www.bigfatmamma.cz

Vrchlabí SKI VELKOOBCHOD Nádražní 164, 543 01 Vrchlabí HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování Černý Důl, Vrchlabí tel.: 499 435 033 www.happyhill.cz VANCL SPORT Lyžařské servisní centrum - prodej, půjčovna, servis Horská 117, 543 02 Vrchlabí tel.: 499 692 716 www.vanclsport.cz

Náchod RADICAL SPORT Top ski service Team Montana***** Poděbradova 428, 547 01 Náchod tel: 491 422 585 www.radicalsport.cz

Deštné v Orlických horách PŮJČOVNA&ŠKOLIČKA SKI&SNB Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

5%

Madeja Sport, 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

5%

Sportshop Zlín Prštné 161 (tř.T. Bati), Zlín sportshop.zlin@volny.cz

5%

Ski centrum Hranice Třída ČSA, Hranice www.skicentrumhranice.cz

5%

ABC Sport lyže Sporten a zboží v e-shopu Černošická 503, Praha 5

5%

Fun Sport Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz

5%

Titty Twister Denisova 28, Olomouc Nádražní 29, Ostrava www.skateshop.cz

5%

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

5%

Hartman Sport Poupětova 4, Olomouc tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Hotel Prometheus – Ski centrum Sněžník, 739 15 Dolní Morava www.sunski.cz

Jablonné nad Orlicí SPORT CENTRUM DOLEČEK prodej, servis a půjčovna lyží a snb Aloise Hanuše 122, 561 64 Jablonné nad Orlicí www.sportdolecek.cz

Pardubice FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Jindřišská 273, 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003 www.funsport.cz

HIGHLAND SPORT Havlíčkova 3305, 580 01 Havlíčkův Brod tel.: 569 425 245 www.highland-sport.cz

Nové Město na Moravě SPORTEN výrobce běžek, lyží a snb U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě www.sporten.cz

Žďár nad Sázavou HIGHLAND SPORT Palachova 2285/39, 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 566 620 260 www.highland-sport.cz

Jihomoravský kraj Brno

INTERSPORT HYPERNOVA PARDUBICE Palackého tř. 2748, 530 00 Pardubice www.intersport.cz

FREYTAG-BERNDT-prodejna GEOKART Vachova 8, 602 00 Brno www.freytagberndt.cz

Dlouhoňovice

BARNEX SPRT lyže, snowboard, běžky – prodej, půjčovna, servis – Rossignol, Elan, Nordica Bratislavská 7, 602 00 Brno tel.: 545 245 847 www.barnexsport.cz

HELIA SPORT Dlouhoňovice 51, 564 01 Žamberk www.heliasport.cz

Lanškroun SUN sport – SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 28. října 23, 563 01 Lanškroun www.sunski.cz

ŠKOLY A KURZY 70 %

eSki school Hotel Horal, Špindlerův Mlýn www.eski.cz

50%

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na lekce telemarku Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

30 %

Danutiming organizace a elektronické měření závodů www.eski.cz

25 %

Slovenská skialpinistická asociácia účastnické poplatky při závodech (SSA), srazech, přechodech hor, vzdělávacích programech Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

20%

Happy Hill Sochor sleva na dětskou výuku Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Vrchlabí tel: 499736432 www.happyhill.cz

15 %

APUL na kurz licence APUL C www.apul.cz

10 %

Skier´s Edge lyžařský trenažér www.skiersedge.cz

GEMMA SPORT Pekařská 25, 602 00 Brno www.gemmasport.cz HELIA SPORT Úvoz 59/61, 602 00 Brno www.heliasport.cz

MM SKICENTRUM Brechtova 7, 638 00 Brno www.mmskicentrum.cz

Moravskoslezský kraj

MUJSPORT Kobližná 5, 602 00 Brno www.mujsport.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Bílá v Beskydech, 739 15 Bílá tel.: 774 155 380 www.sunski.cz

ROCK POINT Masarykova 16, 602 00 Brno www.rockpoint.cz ROCK POINT GALERIE VAŇKOVKA Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno www.rockpoint.cz INTERSPORT Brno nám. Svobody 12, 602 00 Brno tel.: 543 250 565 www.intersport.cz skiski & golfgolf M.Palác – Heršpická 814/5a, 639 00 Brno tel.: 543 214 421 www.ski-golf.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE náměstí Svobody, 602 00 Brno tel.: 542 213 720

www.sensor.cz

SKICENTRUM BRNO J. Babáka 9 (vedle Telecomu), 612 00 Brno www.skicentrum-brno.cz

Bílá

Bruntál HELIA SPORT Krátká 2, 792 01 Bruntál www.heliasport.cz

Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Čapkova 203, 737 01 Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Nádražní 17, 737 01 Český Těšín

Frýdek-Místek HUDY SPORT nám. Svobody 43, 738 02 Frýdek-Místek www.hudy.cz

Jablunkov SPORT CENTRUM SUPÍK Mariánské náměstí 16, 739 01 Jablunkov

Nový Jičín

CARVING SHOP Kotlanova 1, 628 00 Brno-Líšeň www.carv.cz

INTERSPORT Nový Jičín Masarykovo nám. 4/5, 741 01 Nový Jičín www.heliasport.cz

INTERSPORT Brno Olympia U Dálnice 777, 664 42 Brno-Modřice www.intersport.cz

Ostrava

Hodonín MATES SPORT Národní tř. 15, 695 01 Hodonín

Kyjov MATES SPORT Dobrovského 621, 697 01 Kyjov tel.: 518 611 837

INTERSPORT Ostrava Novinářská 3178/6a (OC Futurum), 702 00 Ostrava www.intersport.cz ROCK POINT Poštovní 3 (Kuří Rynek), 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz ROCK POINT FUTURUM Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz

10%

Sherpa Ski a Board School sleva na celodenní výuku carvingu, snb, telemarku a na první hodinu v dětské školce vždy ve všední den Malá Morávka-Karlov Praděd tel.: 604 681 100, 608 473 100

10%

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na veškeré služby Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

10 %

Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou, tel.: 603 809 365 www.potok.cz

20 % lyžařská škola 10 % půjčovna 5 % obchod SUN SKI & BOARD SCHOOL www.sunski.cz Centrála, Dolní Hejčínská 36, Olomouc lyžařská škola, půjčovna, obchod SUN Sport, 28. října 23, Lanškroun obchod

Ski areál Mosty u Jablunkova lyžařská škola

Čenkovice lyžařská škola, půjčovna

Skischool Envy Ramzová tel.: 604 959 283 www.skicentrum-brno.cz

Ski areál Severka, Dolní Lomná lyžařská škola, půjčovna

Ski Sport Slunce, Bedřichov 19, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna, obchod

7%

Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107 lyžařská škola, půjčovna, obchod

Hromovka Ski & Snb Zone, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Větrný vrch – Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna, obchod

Černý Důl 195 lyžařská škola, půjčovna

Lyžařský areál Proskil, Branná lyžařská škola, půjčovna

Ski Park Mladé Buky lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Ramzová lyžařská škola, půjčovna

Harrachov 185 lyžařská škola, půjčovna

Hotel Prometheus – Skicentrum Sněžník Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna

10%

Harakiri kiteboarding sleva na snowkiting a kiteboarding www.kiteboarding.cz www.harakirikiteboarding.cz

5%

Slovenská skialpinistická asociácia pojištění pro pohyb ve volném terénu na horách po celém světě Alpenverein a SSA Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

5%

Školička ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

5%

eSKI e-shop, www.eski.cz

Horní Rokytnice nad Jizerou 154 lyžařská škola, půjčovna Penzion U Janoušků, Paseky nad Jizerou lyžařská škola, půjčovna Ski areál Bílá v Beskydech lyžařská škola, půjčovna, obchod Ski areál Pustevny – Horský hotel Tanečnica, Horní Bečva lyžařská škola, půjčovna, obchod

nám. TGM, Jeseník lyžařská škola, půjčovna, obchod Areál Bohema Zlaté Hory 711/2 lyžařská škola, půjčovna Zlaté Hory – pobočka Hotel Aurum, Zlaté Hory lyžařská škola, půjčovna

www.sunski.cz

113 4 SKI Daliborova 3, 709 00 Ostrava tel.: 596 622 901 www.4ski.cz, info@4ski.cz HELIA SPORT Porubská 708, 708 00 Ostrava www.heliasport.cz MADEJA SPORT ul. 28. října 227, 709 00 Ostrava-Mariánské hory tel.: 595 626 322 www.madejasport.cz FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

Ostravice RUMA SPORT Ostravice 213, 739 14 tel.: 603 240 969 mar.ruzicka@tiscali.cz

Příbor

Kroměříž

Velké Karlovice

HSH SKI Kovářská 120, 767 01 Kroměříž www.board-ski.cz

CZ SPORT Skiareál Razula,Velké Karlovice tel.: 604 672 806 www.cz-sport.cz

Ostrožská Nová Ves GAVALA SPORT Na Rolách 413, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Olomoucký kraj

Uherský Brod

Hranice na Moravě

INTERSPORT Uherský Brod Nerudova 251 , 688 01 Uherský Brod www.intersport.cz

SKI CENTRUM HRANICE prodej, servis, půjčovna (i mot. člunů) Třída Čsl. armády 546, 753 01 Hranice www.skicentrumhranice.cz

Uherské Hradiště SENZA SPORT Hradišťská 1922 , 686 02 Uherské Hradiště

Rožnov pod Radhoštěm INTERSPORT Rožnov Nádražní 32 , 756 61 Rožnov pod Radhoštěm www.intersport.cz

Vsetín

ALPI SPORT CENTRUM Jičínská 15, 742 58 Příbor www.alpisport.cz

DAVID ANDĚL - SPORTSERVIS Žerotínova 1321, 755 01 Vsetín

Třinec

CK VÁCLAVÍK U hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel.: 571 419 916

SPORT CENTRUM SUPÍK nám. Svobody 527, 739 61 Třinec

Zlínský kraj Francova Lhota VLADIMÍR KAMLER - VELOSERVIS prodej kol, lyží - Elan, Blizzard 193, 756 14 Francova Lhota tel.: 571 458 045

Horní Bečva SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Pustevny, Horský hotel Tanečnica, 75657 Horní Bečva tel.: 774 155 375 www.sunski.cz

Jeseník SPORTMAX Karla Čapka 237, 790 01 Jeseník tel.: 584 411 517

HUDY SPORT ZLÍN Vodní 453, 760 01 Zlín www.hudy.cz

ITOCA Mgr. Nora Gažová Brezová 497/11, 031 04 Liptovský Mikuláš itoca@itoca.sk

HARTMAN SPORT Poupětova 4, 772 00 Olomouc www.hartmansport.cz

Lučenec SPORT SNOW M. Rázusa 60, 984 01 Lučenec www.sport-snow.cz

Ostružná SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ramzová 342, 788 25 Ostružná www.sunski.cz

Prievidza BOARDS PARADISE A. Hlinku, 971 01 PrievIdza tel.: +421 425 438 212

Přerov

Trstená

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Školní 25, 790 01 Jeseník www.sunski.cz

SLOVENSKO

Poprad

Banská Bystrica

Kouty nad Desnou

HUDY SPORT Dolná 44, 974 01 Banská Bystrica www.hudy.cz, www.horskamania.sk

Ing. Peter Lichý – Sportrysy Nám. sv. Egídia 77, 058 01 Poprad sportrysy@sportrysy.sk

ROCK POINT Riegrova 405, 779 00 Olomouc tel.: 585 242 701 www.rockpoint.cz

INTERSPORT Zlín Zlaté Jablko náměstí Míru 174, 760 01 Zlín tel.: 571 817 266 www.intersport.cz

Liptovský Mikuláš

HELIA SPORT I. P. Pavlova 116, 779 00 Olomouc www.heliasport.cz

HELIA SPORT Žerotínovo nám. 24, 750 00 Přerov www.heliasport.cz

Olomouc

SPORTSHOP Prštné 161, 760 01 Zlín tel.: 577 019 012

Hudy Sport Mlynská 2, 040 01 Košice

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Centrála, Lipovská 83/8, 790 01 Jeseník www.sunski.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107, 788 11 Kouty nad Desnou www.sunski.cz

Zlín

Košice

GM SPORT bazar, půjčovna a servis Lazecká 115, 777 00 Olomouc tel.: 585 220 897 www.gmsport.cz

SPORT-ROBI Brezová 123, 028 01 Brezovica tel.: +421 905 740 914

Bratislava Yak Steam s.r.o.

Záhradnícka 93 , 821 08 Bratislava yaksteam@nextra.sk

Dunajská Streda VIVAX SPORT A. Vamberyho 5249/13B, 929 01 Dunajská Streda tel.: +421 315 511 177 www.vivaxsport.sk

adresář prodejců hledejte i na

INTERSPORT Zlín-Malenovice 3. května 1170, 760 02 Zlín-Malenovice tel.: 577 104 269 www.intersport.cz

HUR¡ NA LYéE

20. sezona - narozeninové AKCE SLEVY až 20% více než 220 ubytovacích kapacit v 80 střediscích

Odàåå ëéfåàåâ ÛðåØäàÚâf êoãð£ íðëéíØãæêë࣠éæíåæí[ßð£ áàêëæëðď

Rakousko - Itálie - USA - Švýcarsko - Německo

katalogy zašleme ZDARMA autokarem od října do května od 3.790 Kč + skipas autem ubyt. "na míru" libovolný počet nocí od 290 Kč/noc letecky USA Aspen, Vail, Keystone od 15.990 Kč + letenka služby "na míru" pro skupinu i rodinu dále katalogy: Poznávací zájezdy, Adventní výlety a zájezdy, Pobyty u moře, Lázně a wellness, Rakousko - letní pobyty

Ígéåg êàäìãìáÜ ÚØéíàåÞæí êëðã áoñÛð¥

CK CONTI, Jindřišská 30 (kousek od věže), PRAHA 1 po - pá: 10 - 18 hod., tel.: 224 23 01 20, 224 23 60 28, 724 044 055 soutěž o zájezd zdarma - prodej on-line - každý 200-stý vyhrává na:

www.ckconti.cz

Ç ÜÛêëØíìáÜäÜ ñÚÜãØ åæí ÊâàÜé×ê ¼ÛÞÜ ÈÊØ Èʬ ÌçÞéØÛÜ Âàë çéæ êë[íØáoÚo äØáàëÜãÜ êëéæá Ë ëäßäë é â âeá ê âäÙÚáê ÆȪ ÙëÖ ÝáÖëãm ØmáÚ£ ËîâîèáÚé ãÚßåáî¢ ãêáÚß m Ö ãÚßéÞ m èéçäß ÈàÞÚç è ºÙÜÚ¡ àéÚç ×îá àÙî ëîçä×Úã¡ Ö ïYçäëÚw êâä ãÞé¡ Ö×î Þ âÖßÞéÚád èéÖç mØÝ âäÙÚá âäÝáÞ èë ß èéçäß êåÜçÖÙäëÖé ãÖ èéÚßãäê çäëÚw ë àäããäèéÞ£ ¸ëÞbÚãm ãÖ èéçäßÞ ÆȪ ßÚ ßÖàä ×îèéÚ ßÚáÞ ãÖ ª ØÚãéÞâÚéçÚØÝ åçÖ¢ ØÝäëdÝä èãeÝê ãÖåÖÙÖãdâ ãÖ åçÚØÞïãmâ âÖã Úèéçê¡ éÖà éÞØÝd¡ Ú èáî méÚ éáêàäé ëáÖèéãmÝä èçÙØÚ¡ éÖà åáîãêád¡ Ú ãÚ×êÙÚéÚ ØÝémé ïÖèéÖëÞé£ ËîáÚå ÚéÚ èÚ èéçäßÞ ÈàÞÚç è ºÙÜÚ ÙçÖâÖéÞØàî èëäê áî Ö èàäê éÚØÝãÞàê Ö ë àäããäèé£ Â ÚéÚ ïÖbmé ê éêéä èÚïzãê Èîèédâ ÆȪ ßÚ à ÙÞèåäïÞØÞ åçä ë ÚØÝãî ëÚáÞàäèéÞ çYâ ă ¸áÖèèÞØ ÈÚçÞÚè¡ ·ÞÜ ÂäêãéÖÞã ÈÚçÞÚè Ö ÌäçáÙ ¸êå ÅáîäâÚéçÞØ ÅäìÚç ÈÚçÞÚè£

WWW.TRENAZER.CZ

®

NOVINKA

WWW.SKIERSEDGE.CZ

ééé ßáàÛà×Õ Õì

À·¼´¾-T· À³ ¾ËT·

¿ÁÀ-À·µ ¯°ºª¯¬ Ñ Äæêâl èéÖÝâÛãêX ØæXÜÕ âÕ çÞÙîØãê×Ù ê #Ù×ÜX×Ü ç âÙÞØÙà lá äãÜíÖàÝê á ßãÖÙæ×Ùá

Ž»Â³Å ̶³Ä¿³ àÓÜÖ×æ× è âäáåÛàÕáèaß èëÖVàj ÅÀÁÉ Âijº³

¿ÁÀ-À·µ !·Å½$ ´Ç¶%¼ÁÈ»µ·

´ÄÀÁ

ÁÅÆijȳ

INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ