Page 1

Stránka 1 30.11.2003 12:40 OBÁLKA 9 COMPLET

SNOW ČASOPIS PRO LYŽE & SNOWBOARD / PROSINEC-LEDEN 2003-04/ ČÍSLO 11 / 

SP ·PINDL

JIZERSKÁ 50

LYÎA¤SKÉ BOTY

SAMNAUN


004-ALPINEPRO

29.11.2003 16:32

Strรกnka 4


005-STOPY

29.11.2003 18:02

Stránka 5

5

STOPY

STOPY

Závodu na 15 aÏ 18 km se mÛÏe s vyhlídkou na úspûch zúãastnit i mûstsk˘ sportovec. To znamená, Ïe je moÏné, aby cviãením a také lep‰í znalostí svalové funkce, regulací dechu, rytmem, taktikou atd. vyrovnal to, co horal má navíc, pokud jde o pÛvodní sílu a del‰í pobyt na snûhu. V˘sledky mnoha závodÛ jsou toho dÛkazem(…) zejména ve Skandinávii a Finsku vyhrávají vytrvalostní bûh na 30, 50, 60 a 90 km venkov‰tí chlapci, ktefií jsou rozen˘mi lesními bûÏci. Lze se sotva domnívati, Ïe nûjak˘ mûstsk˘ sportovec vyhraje nûkdy 90kilometrov˘ VasÛv závod ve ·védsku. Luis Trenker Hory a sníh, 1942

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Foto: © Remy Steinegger

Dobr˘ závodník se musí vyznati ve v‰em. V˘sledek závisí na správném vedení holí, na hospodafiení se silami, na správném napínání a uvolÀování svalÛ, na dokonale rytmické a pruÏné jízdû, na zku‰enostech s voskem, na správném d˘chání a dobrém treningu. Závodník musí pracovati po celé trati pokud moÏno stejnomûrnû a pamatovati na to, aby si zachoval reservy je‰tû i na poslední kus závodu. Pfii obtíÏn˘ch sjezdech pouÏije (doposud neexistuje pro distanãní závod Ïádn˘ zákaz) holí jako brzdy (...) Tohoto zpÛsobu jízdy má pouÏívati ov‰em skuteãnû jen na zvlá‰È choulostiv˘ch místech sjezdu, neboÈ z estetick˘ch a sportovních dÛvodÛ pfiíli‰né pouÏívání holí pfii jízdû zavrhujeme.


006-KOMIX

30.11.2003 10:07

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

6

Stránka 6


007-ASPEN

29.11.2003 16:31

Strรกnka 7


008-ADIDAS

29.11.2003 16:29

Strรกnka 8


29.11.2003 18:04

Stránka 9

téma: sp špindl 2003

66

OBSAH

009-OBSAH

Audi FIS Ski World Cup Špindl 2003 Na víkend 13.–14. prosince se pfienese ve‰kerá lyÏafiská pozornost – alespoÀ tedy ta dívãí – do ·pindlerova Ml˘na. Tam probûhne vÛbec první závod Svûtového poháru v alpském lyÏování v âechách! SNOW je mediálním partnerem akce, takÏe na jeho stránkách byste mûli objevit v‰e potfiebné a je‰tû nûco navíc. Pfiedstavení nejvût‰ích favoritek SP 2003/04 âeské nadûje – Záhrobská, Zakoufiilová, Hrstková, Kurfürstová, Trtíková, Ziková. Zabodují? ·árka Záhrobská, na‰e nejÏhavûj‰í Ïelízko, se pfiedstavuje v civilním rozhovoru SP 2003/04 – karty jsou rozdány. Kdo vyhraje?

24 âeské hory

Tragédie pod Huascaránem Ladislav Míka – muÏ, kter˘ nechybûl ani jednou Jak zvládnout Jizerskou 50? Na trati se Standou ¤ezáãem Novinky pro leto‰ní roãník

âeské hory a jejich infrastruktura spolkly pfied nadcházející sezonou na 400 miliónÛ korun. Pfiibyly ãtyfii nové lanovky a mnoho dal‰ího. Novinky v ãesk˘ch horách – ceny skipasÛ 2003/04 – Klínovec za 10 le – Zásada dnes – Sen o lep‰ích ãesk˘ch horách …

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

50 Jizerská 50


010-Z REDAKCE

30.11.2003 14:23

Stránka 10

ČÍSLO 11, ROČNÍK II

www.leki.de

10

REDAKCE editor:

Daniel Winkler

Pfiijìte fandit! Svûtov˘ pohár ve ·pindlu je tady!

dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub

ač ještě čekat. Rychle sbalit teplé oblečení, dalekohled, lyže – to pro chvíle volna – a také tento SNOW a nasednout na nejbližší vlak, autobus, do auta směr Krkonoše. Špindlerův Mlýn na nás čeká! A v něm děvčata, která okupují přední pozice na světových žebříčcích, prostě vůbec ty nejlepší lyžařky, co po světě chodí. To už stojí za tu krátkou cestu, ne?

SNOW  ČÍSLO 11/ 2003

N

O víkendu 13. a 14. prosince se bude stavět jeden z veledůležitých milníků na cestě českého lyžování. Vůbec poprvé dostáváme šanci uvést se světu jako schopný hostitel světové top akce v alpských disciplínách. A ačkoli tento úvodník vzniká v době, kdy na špindlerovské černé leží sotva první poprašek umělého sněhu, víra, že se vše podaří, je nezničitelná. Ostatně jinak to ani nemůže být. Poprvé totiž neznamená jen jednou a dost, ale spíš jednou a „napořád“. Podobně jako se uvede přítel či přítelkyně na první večeři, uvede se tentokráte mladé lyžařské Česko před vyzrálým světem. Pokud se vše obejde jen s malými roztomilými trapásky, můžeme být spokojeni. Hlavní trumf ale drží v rukou příroda. Podaří-li se pokrýt závodní trať dostatečnou vrstvou technického sněhu, je z 90 procent vyhráno. Modleme se, modleme. Ale i každý z nás může přispět ke zdaru akce. Diváci dokáží svou mocí pohybovat atmosférou zleva doprava, umějí změnit nudu v nezapomenutelný zážitek, ba dokonce popotlačit závodníka do cíle – což naše děvčata určitě přivítají. Speciální zážitek pak slibuje start Šárky Záhrobské. Již loni ukázala, že má na to porážet i nejlepší. Letos trénovala více než kdykoli dříve, když k tomu připočteme domácí prostředí a podporu obecenstva, není nereálná představa, že poprvé na domácí půdě budeme slavit první českou alpskou medaili! Tímto číslem SNOW vás chceme naladit na správnou fanouškovskou notu, ovšem ani jiná témata nechceme opomíjet. Tak se můžete dočíst i o druhé největší sportovní akci u nás, o Jizerské padesátce. Ta je již oproti alpským závodům SP etablovaná u nás i ve světě, její příběh je dlouhý již téměř čtyřicet let (víte, že existuje člověk, který nechyběl na ani jediném ročníku?). A v Česku zůstaneme, i co se týče rekreačních lyžařských možností. Naše lyžařská střediska právě došívají poslední ozdoby na svém novém kabátě. Hovořit se dá na jejich adresu dokonce o boomu – vždyť čtyři nové lanovky, to tu ještě nebylo! Ale zpět ke svěťáku. Pokud patříte mezi šťastlivce, kteří našli v tomto SNOW volnou vstupenku, gratulujeme. Pokud ne, nevěšte hlavu. Vstupenky jsou cenově dostupné a třeba v okolí trati a mimo vybrané exkluzivní zóny se dokonce neplatí vůbec. Přijeďte fandit s námi našim děvčatům! Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Eva Macháčková

STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Karel Hampl Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková Michal Kreuter ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Honza Schauer freeskiing, materiál

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

DTP STUDIO Jasenická 1106 755 01 Vsetín  571411164

222780286



jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@altituda.cz 

571411164

VYDÁVÁ: Snow Press s. r. o. Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@snowmag.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2003 Snow Press s.r.o. © 2003 Altituda s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 8x ročně, toto číslo vyšlo v prosinci 2003, další vyjde v lednu 2004 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o. Foto na titulní straně: Head

PARTNEŘI:

www.rakousko.com www.lyze-francie.com www.apul.cz

Radek Holub vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o. Jasenická 1106, 755 01 Vsetín obchodní oddělení  571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz vedoucí inzerce:

ing. Jaroslav Mihal jaroslav.mihal@altituda.cz  777610757 produkãní inzerce:

Edita Procházková edita.prochazkova@altituda.cz  571422281 sekretariát vydavatelství

Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow Jasenická 1106, budova VaK 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz celoroční přeplatné 299 Kč, pro členy SLČR, APUL a AČS 250 Kč Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy. Nepodepsané články v rubrice Market a články označené PR jsou placené reklamní články. autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

www.czech-ski.com

UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

www.sunski.cz

obléká redakci


011-STARCOM

29.11.2003 16:35

Strรกnka 11


012-MIX

29.11.2003 18:36

Stránka 12

12

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

Nejslunečnější střediska

a horách si můžete objednat luxus, jaký chcete. Hotel s velkolepým výhledem, stovky sjezdovek, lanovky s koženým potahem… I na sníh se můžete v době sněžných děl spolehnout. Dobré počasí si ovšem můžete leda přát. K čemu jsou rozhledy na padesát čtyřtisícovek, když je všude mlha? Jak si užijete široké carvingové planiny, když řádí vichřice? Proto vám přinášíme tip na tři alpská střediska, která jsou proslulá tím, že v nich svítí slunce téměř nabeton.

N

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Risoul-Vars (Francie)

Na svazích Jižních Alp, sto padesát kilometrů vzduchem od středomořského Nice, s lesním porostem až do výše 2.500 m – to vše nasvědčuje, že lyžařské dvojstředisko Risoul-Vars se nachází v oblasti přívětivého horského klimatu. Jedno z nejjižnějších alpských středisek Francie splňuje kritérium slunečné hojnosti spolehlivě. Lyžařský areál se 180 km sjezdovek obývá šest vrcholů, z nichž nejvyšší – Pic de Chabrieres – přesahuje 2.700 m n. m. V obtížnosti je nejčastěji zastoupena červená, výjimku tvoří extrémně prudká černá v sousedství trati pro letmý kilometr a několik dalších černých. Moderní hotelové, ale stylově dřevem obložené vesničky vyrostly přímo u vleků. Risoul a Vars tak vycházejí po všech stránkách jako středisko vhodné pro pohodovou dovolenou.

Plose (Itálie)

Italská střediska mají patent na sluníčko, to ví snad každý alpský lyžař a mnozí

z nich se o tom i přesvědčili. Jihotyrolské lyžařské centrum Plose na prahu Dolomit těží ze slunečného klimatu italských Alp jako všechna ostatní. Možná však ještě více. Jihovýchodní orientace jeho lyžařských plání způsobuje, že slunce ozařuje zdejší převážně červené sjezdovky i ve vrcholné zimě celý den. Nadmořská výška tratí přesahuje magické dva tisíce a díky tomu se na Plose lyžuje běžně ve sluneční lázni a na kvalitním sněhu až do jara. Sjezdová nabídka areálu uspokojí široké spektrum jezdců, snad jen polykač kilometrů nebude z 43 km tratí nadšen. Pro náročné vede z planiny lesem do údolí atraktivní černá sjezdovka, ovšem už stinnějším severozápadním svahem.

Skiarena Nassfeld (Rakousko)

I rakouské Alpy mají svá slunečná místa. Lyžařská střediska na samé jižní hranici země, mezi něž patří i Nassfeld, leží ve středomořském klimatickém pásmu.

âerná sjezdovka v Arabbû v italsk˘ch Dolomitech

Modré oblohy si zdejší hosté užijí o poznání více než v severnějších střediscích Rakouska a vysoké alpské vrcholy se postarají o dostatečné sněhové srážky, především na sklonku podzimu. Lyžařská aréna kolem hotelového střediska Nassfeld nastoupila svou nynější kariéru až na přelomu tisíciletí, kdy byla vybudována klíčová kabinková lanovka Millenium Express a zmodernizováno mnoho dalších lanovek. Dnes patří se svými 101 km tratí mezi největší rakouské areály. Mezi sjezdovkami vede červená barva, což předurčuje cílovou lyžařskou skupinu – především rodiny a milovníky carvingu. Aréna se rozkládá mezi 610–2.020 m n. m. a logicky se vkrádá otázka sněhové jistoty. Pamatovali na to i provozovatelé lanovek a pojistili všechny sjezdovky umělým sněhem. Díky tomu lze spolehlivě lyžovat od začátku prosince až do poloviny dubna. 


012-MIX

29.11.2003 18:36

Strรกnka 13


012-MIX

29.11.2003 18:37

Stránka 14

14

Snowúchyl aneb žijí mezi námi...

Novoroční jízda Již několik let, vždy pár minut po bouřlivých oslavách příchodu nového roku, kdy se člověk nemůže pro silnou koncentraci neřízené zábavné pyrotechniky dostat z jednoho rohu náměstí na druhou, vydávám se na naši sjezdovku, která má výhodu, že se nemusí šlapat do kopce před sjezdem, ale až po něm. A pak to přijde. Nasoukávám se do přezkáčů, trvá to déle, než obvykle, neboť vše dělám po hmatu a čichu, Namátkou vybírám lyže ve skladu, kde je mám uložené skoro celý rok, zatím jsem vždy vybral ty správné. Hůlky – ačkoliv bývají vždy hned vedle lyží, nikdy je neberu, neboť už poprvé jsem poznal, že jsou při návratu trochu navíc. Vycházím a zastavuji se přesně v místě, kde se děsná rovina mění v super svah. Před nasazením lyží se dívám pozorně na oblohu jako vždy, měsíc nesvítí. Ročně se domnívám, že alespoň od rachejtlí bude světlo, ale kdepak. Sjezdovka vede lesem, vidět je prd. Rozbruslovávám se, abych nabral tu správnou – adrenalinovou – rych-

lost. Po prvních metrech se vyhejbám první koze, přejíždím přes hrbol, který se při závodech používá jako start, a jedu dál. Zrak ostříží nevidí při rychlosti včas některé nerovnosti způsobené odfláknutou úpravou pomocí rolby, pozdě zjišťuji, kde končí trať a začíná les. Taktak vybírám první změnu směru sjezdovky, druhou změnu atd. Zahýbání vlevo vpravo jde. Horší jsou zmírnění či zprudčení svahu – zlomy. Trochu se z toho zvedá alkoholem a cukrovím naplněný „kufr“. Po chvíli dojíždím ke svému zklamání nameteného běžkaře vracejícího se po oslavách dom. Je to ke vzteku, neboť se tak děje každý rok. Jediné uspokojení je v tom, že ho předjíždím a nechávám v dáli za sebou, a že on nebude absolvovat cestu zpět, která stojí za to. Sjezd trvá přibližně dvě minuty, když počítám první seznámení s větvema ve výši hlavy, při kterém dochází k mírnému zpomalení. Vejšlap, v nepohodl-

SJEZDOVKY POD LUPOU GPS

ných přezkáčích a s lyžema na rameni trvá cca čtyřicet pět minut. To nepočítám dvě přestávky na doplnění hladiny fenolu. Nahoře si říkám, že už nikdy víc, před ulehnutím do postele se už těším na další Silvestr. Dodávám, že jednou jsem cestu podnikl s kamerou, ale chumelilo, tak to vypadá jako titulky od star treku, a letos poprvé to se mnou sjel i kamarád. I když jsme pak měli dost energie jít dál s ostatními slavit, nepodařilo se mi ho přemluvit k repete za rok. Tím končím. S pozdravem skol a s přáním všeho dobrého se loučí Aleš Hejral PS: Doufám, že toto psaní nebude nikterak publikováno, neboť má sestra skutečně myslí, že chodím po přípitku spát. Je cholerik, měl bych peklo. (Bude, pozn. red.)

píše Kristian Hanko

GPS Vysoké Tatry – Lomnické sedlo Lomnické sedlo (2.189 m) je pro lyžaře nejvýše přístupným místem na Slovensku. Je oblíbeno zejména mezi lyžaři náročnými. I ono je důkazem, že doby, kdy se na Slovensku sjezdovky neupravovaly, jsou nenávratně pryč. Loňská investice do rolby s navijákem zajišťuje, že většina lyžařského terénu je upravena. Jen menší, zhruba třetinová část je neudržovaná. Ta nasytí lyžaře dychtící po boulích či prašanu. Jen technického zasněžování se středisko pod hřebeny Tater v nejbližší době nedočká. A potřebovalo by. Sněhu, který má překrýt velké kameny, je většinou do konce února má-

lo. Vysoká nadmořská výška je ale na druhou stranu částečnou zárukou jarního lyžování. Pravidelným lákadlem bývá květnová lyžovačka, kdy dole v Tatranské Lomnici se už chodí v krátkých rukávech, a přesto na sjezdovce poletuje čerstvý sníh. Lomnické sedlo ukončuje sezonu nejpozději ze všech lyžařských středisek na Slovensku, většinou kolem 8.–9. května. GPSkou měřená trať je pro sjezd nejpoužívanější. Prochází hlavním žlabem vedle sedačkové lanovky. Přes kilometr dlouhý sjezd s převýšením 403 metrů je

Vysoké Tatry – Lomnické sedlo

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Obecné info o stfiedisku

Info o mûfiené trati GPS pfiístrojem

nadmofiská v˘‰ka

900-2189 m

lokalita

poãet funkãních vlekÛ / lanovek délka znaãen˘ch tratí celkem délka tratí celkem pravidelnû upravované tratû umûl˘ sníh / osvûtlení servis / pÛjãovna ubytování / obãerstvení

2/3 2,2 km 4,7 km 2,2 km 0 km / 0 km ano / ano ano / ano

traÈ ‰ikmá délka nadmofiská v˘‰ka pfiev˘‰ení prÛmûrn˘ sklon maximální sklon

Skalnaté Pleso – Lomnické sedlo ã.3 1143 m 1.777–2.180 m 403 m 38,1% / 20,8° 71,2% / 35,4°

Mûfieno pfiístrojem Garmin GPSmap 76S, nepfiesnost: 10% Grafick˘ model 1:3 realistiãtûji zachycuje prostorové vnímání sklonu sjezdové tratû a je citlivûj‰í na zmûny v prÛbûhu kfiivky. Neodpovídá ale skuteãnosti. Té odpovídá grafick˘ model 1:1.

opravdovou baštou pro náročné. Siluety okolních štítů Vás navíc dokonale vtáhnou do atmosféry vysokohorské rekreace. Kdykoliv máte možnost výtečného občerstvení ve stanici lanovky na Lomnický štít. Když si zde lyžování nenaplánujete až na květen, můžete zažít i sjezd z Lomnického sedla až do Tatranské Lomnice. Převýšení 1.289 metrů na 5 km dlouhé trati patří pro lyžaře nejezdící do alpských zemí k vrcholným zážitkům sezony. 


012-MIX

29.11.2003 18:37

Strรกnka 15


012-MIX

30.11.2003 11:05

Stránka 16

16

TEXT A FOTO: PETR NOVOTNÝ

v sezóně 2003/2004

Telemarkové lyžování Telemarkový styl jako staronová forma lyžování se již pevně usadil na svazích našich hor. Důkazem je i bohatý společenský program, který se postupně proměnil z nesmělých setkání skupinky nadšenců v polovině devadesátých let minulého století do neustále populárnějších a rozrůstajících se festivalů počátku 21. století. S trochou nadsázky lze říci, že současný a skutečně vášnivý telemarker má již v tuto chvíli zaplněn kalendář od začátku října až do poloviny května bez možnosti byť jen víkendového oddechnutí. V následujícím přehledu naleznete to nejzajímavější, co se v oblasti telemarkového lyžování připravuje pro nadcházející lyžařskou sezónu.

Stubaier Telemark festival Již potřetí se o pomyslné otevření telemarkové sezóny přihlásil rakouský

Neustift a přilehlé lyžařské středisko Stubai. Tento festival se postupně vyprofiloval jako přehlídka nejnovějších trendů a vybavení na poli telemarkového lyžování. Pokud jste přijali pozvání na třetí listopadový víkend (21.–23. 11. 2003), mohli jste se stát svědky anebo přímo účastníky významného Testivalu, přehlídky filmů s telemarkovou tématikou nebo závodů v Telecrossu s hvězdnou účastí. Informace na www.stubaier-telemark-festival.com.

Birthday Telemark Party 2004

zmínku tradiční závody dvojic na jednom páru lyží Túinvan Race, spanilá jízda Telemark Classic, videoprojekce spojená s přednáškou a prezentací skutečných archivních pokladů v podání rakouské legendy Arno Kliena, a řada dalších. Organizace se zhostil Telemark Klub Slovensko TCS a vše potřebné se dozvíte na www.telemark.sk.

O post významné telemarkové události středoevropského formátu se uchází jubilejní V. ročník setkání příznivců telemarkového lyžování Birthday Telemark Party 2004, která se uskuteční 23.–24. 1. 2004 v lyžařském středisku Martinské Hole na Slovensku. Z programu stojí za

V Čechách se připravuje akce podobného typu na konci února (27. - 29. 2. 2004) v krkonošském horském středisku Rokytnice nad Jizerou. Informace o tomto setkání, které se obvykle nese v rytmu Reggae, naleznete na www.warmpeace.cz.


012-MIX

30.11.2003 11:05

Stránka 17

17

Telemark Rallye 2004 Tyto tradiční závody, na kterých obvykle převládá dobrá nálada a nadšení ze společného setkání nad skutečnou touhou po pomyslném prvenství, organizuje Telemark Klub Slovensko TCS letos nově na Kralovej Studni na Velké Fatře 19.–1. 3. 2004. Podrobně na www.telemark.sk. V rámci exhibice se můžete setkat s telemarkem i v programu freerideových závodů Jasnadrenalin Cup v Nízkých Tatrách (12.–14. 3. 2004).

Škola telemarkového lyžování Pokud se chcete staronový styl lyžování, který svojí elegantností a grandiózností předčí snad vše, co se kdy objevilo na zasněžených svazích, sami naučit, proběhne v březnu (a to již potřetí) v Peci pod Sněžkou a rakouském Taxenbachu několik čtyřdenních kurzů telemarkového lyžování určených jak začátečníkům, tak pokročilým. Informace na www.adventura.cz a www.telemarkski.cz.

La Skieda Tradiční třešní na poháru v závěru sezóny je týdenní oslava telemarku v malebném italském horském středisku Livigno – La Skieda. Tento festival se letos uskuteční již téměř podesáté a za dobu své historie se rozrostl do akce skutečné světové jedničky. Uvolnění, zábava a přátelská setkání kosmopolitní společnosti lidí stejné krevní skupiny – to je La Skieda. Termín? Jako každoročně první týden v dubnu – v příštím roce tedy 3.–10. 4. 2004, info na www.LaSkieda.com nebo www.Livigno.it. 

 LYŽAŘSKÁ SKRÝVAČKA Když má bandita pistoli s laserem, když potížista volá práce smrdí! a ona je sjezdovka! a vřískot bestie přehluší šepot, když kořen pln energie zdolá sedm vrcholů, hubič draků vyrukuje s mačetou na zmiji a kobru a veřejný nepřítel poškrábe svou tlustou lásku špachtlí, tak jsi právě dostal skrývačku se jmény 20 aktuálních lyží. is Dokážeš dešifrovat? 18–20: příště už tyhle legrácky budeš pro nás psát sám 15–17: neměl bys číst taky něco jiného než katalogy? 12–14: fakticky jsi dobrý, mohl bys o tom psát diplomku 8–11: není to špatné, z lyží bys odmaturoval 4–7: každý něco moc neumíme… 1–3: není pro tebe lepší prkno? 0: nevěš se, v životě záleží na jiných věcech... Klíč: Rossignol Bandit, K2 Seth Pistol, Stöckli Laser, Dynastar Troublemaker, K2 Work Stinx (stinks), K2 She’s Piste Salomon Scream, Nordica Beast, Elan Whisper Atomic Sugar Daddy (starší chlápek s mladou milenkou),Völkl Energy, Elan Seven Summits Völkl Dragon Slayer, Volant Machete, Rossignol Viper a Cobra K2 Public Enemy, Rossignol Scratch, K2 Phat Luv (fat love), Volant Spatula


012-MIX

30.11.2003 11:05

Stránka 18

18

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: ROSSIGNOL

na čem jezdí

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Bode? Podle dostupných informací měl mít na tuto sezonu obřačku 193 cm, 99–66–88, radius 27 metrů. To je samozřejmě zcela individuální lyže. Ti závodníci Rossignolu, kteří na lyži čistě na míru nemají nárok, by měli disponovat modelem 9X Worldcup s parametry např. ve 183 cm 99,3–64,5–90, R 22,2 m. V nabídce pro závodníky je i další verze, např. ve 185 cm 104–64,5–91, R 22,5 m (cena ve Švýcarsku s deskou RK Racing a vázáním Axial Power 120 Pro cca 1400 CHF). Všechny tyto lyže je třeba neplést s designově velmi podobným komerčním modelem 9X Oversize (max. 181 cm, 109–68–92, R 20,5 m) s integrovanou deskou. Překvapuje vás, že tyhle obřačky, podle některých „odborníků“ stále kratší a vykrojenější, vypadají skoro předcarvingově? Je to prostě tak a už jsme o tom i psali. Taky loňská (a letošní bude sotva jiná) obřačka Atomic měla ve 191 cm 9866,5-87 a vypočtený radius dokonce 27,5 metrů. Loňská obřačka Stöckli má ve 195 cm 100–64,5–87, Dynastar 100–64–88. S výjimkou Stöckli se všechny jmenované zásadně liší od modelů prodávaných. Jsou to klasické sendviče, Millerova rossignolka s normálně šrou-

bovanou deskou RK WC, resp. RK Racing. Ani Dynastar nemá hybridní kombinaci cap + sendvič. Mnohé jistě překvapí zjištění, že také obřačka Atomic je sendvič, na němž je pouze stylizovaná (výrazně plošší) Beta. Podle dostupných informací dostávají tyto nejlepší lyže i jiné skluznice a hrany, ač to nemusí být pravidlem. Jsou dostupné v několika verzích tuhosti (je zajímavé, že i fachmani používají vlastně nesprávný, avšak tradiční termín „tvrdost“) a pro naprostou elitu vznikají jako čistě individuálně vyladěné unikáty. Obecně jsou tužší-tvrdší než modely komerční, neboť respektují jak osoby jezdců, tak i charakter současných rychlých obřích slalomů. Nelze se pak divit ani délkám i přes 190 cm. U mužů je pro Světový pohár limit 185 cm, pro nižší soutěže s tolerancí – 5 cm, pro všechny ale radius ≥ 21 metrů. Neopominutelným trendem je nárůst šířky středu některých až na 66 mm. Zcela jistě se na něm podepisuje snaha o zabránění tzv. boot-outu. Nejlepší jezdci dosahují enormních náklonů s pánví těsně nad sněhem, stále více jich umí silně přiklonit vnitřní koleno dovnitř ob-

louku a navíc FIS omezila výšku v botě na 45 mm. Riziko, že jezdec, především muž s velkou a širokou botou, po ní v oblouku ujede, se tak zvyšuje. Také slalomka Rossignol Worldcup s deskami RK SL je něco jiného než komerční model Oversize. Měla by mít rozměry 114–64–99 a radius 12,7 m při 165 cm. Jestli ale Bode jezdí přesně na takové, nevíme. Pro úplnost dodejme, že tento nový idol alpského lyžování jezdí v botách Nordica Dobermann, s vázáním Rossignol, brýlemi Briko a holemi Swix. Jediným spolehlivým ověřením rozměrů takových lyží je poměření. Dostávají totiž vrchní fólii komerčních modelů, někdy i s původními neodpovídajícími číselnými údaji. Vývoj a vylepšování závodních speciálů probíhá vlastně průběžně, a tak i tyto informace nemusejí už za pár měsíců – tedy vlastně třeba už v okamžiku, kdy je čtete – platit.  (Informace: Rossignol – Dani Fiori, Promotion Rossignol Schweiz, Stöckli – Honza Schauer, Atomic – Milan Trnka, Dynastar – autor)


012-MIX

30.11.2003 11:05

 SBOHEM

Stránka 19

ZNIČENÉ VRTÁKY!

Postrach servismanů konečně přestal strašit. Pro montáž vázání i desek do lyží Volant, ojedinělých svou ocelovou skořepinou, se dosud musely používat speciální vrtáky. Letos Volant konečně začal všechny své lyže kromě dvou (park&pipe model Machete 69 TT a prašanová speciálka Spatula) opatřovat deskami. V rámci jednoznačného trendu pak brzy zřejmě čeká i doplnění o vázání. Spatula, speciálka pro americkou freeridovou hvězdu Shane McConkeyho, je mimochodem asi nejzvláštnější lyží vůbec. „Reverse-sidecut“ a „reverse-camber“ znamená, že je ve středu širší než na koncích (120–125–115) a má opačný vzpruh! is

 ŽENY

NEUNIKNOU

Mají to marné. Drží je pod krkem a už nepustí. Kdo? Výrobci lyží a celý skibyznys. Podle náznaků se zdá, že rok 2004 bude jedním velkým útokem na ženu-lyžařku. Lze tak soudit podle tiskovky výrobců, uspořádané v předvečer zahájení Světového poháru v Söldenu. Jedním ze tří témat byly lyže pro ženy. Z výroků jako „potřeba odlišné konstrukce“ nebo úvah o „prvních skutečných“ lyžích pro ženy lze vytušit, o co půjde: o snahu přesvědčit nějakých 40% lyžařů na světě (to jsou totiž ženy), že by své dosavadní „nepravé“ čili nevhodné lyže měly vyměnit za konečně vhodné. Je-li jen v Evropě z odhadem 25 milionu lyžařů prý 43 % žen, bylo by jenom zde ve hře přes 10 milionů párů – množství, kvůli kterému se už pořádná kampaň vyplatí. Pozoruhodné je, že už i loňské a předloňské lady-ski se nadšeně označovaly za vhodné. Stanou se najednou nevhodnými, neboť teprve nyní nastoupí to pravé ořechové? Prostřednictvím médií přítomných v Söldenu se tak možná rozjíždí kampaň, která zasáhne i nás. Lze jen odhadovat, jakými kalibry se palba povede. Určitě uslyšíme o ideálním tvaru, průhybu, měkkosti a lehkosti, počítat musíme i s nějakou efektní podpůrnou story. V každém případě ale bude na místě klid a chladná hlava. A to i kdyby ty nové lyže měly zrcátko, držáček na rtěnku a nějaký speciální dámský (anti)vibrátor. Něco světobornějšího se v nich totiž asi sotva může objevit. is

 MUSEJÍ

BÝT LYŽE TAK DRAHÉ?

Za nové špičkové lyže bez vázání zaplatíme až přes dvacet tisíc. Musejí vůbec stát tolik? „To, co ty drahé dělá drahými, přeci není barva a zvůle lidí marketingu, ale hlavně použití materiálů,“ napsal zhruba před rokem jeden časopis. Jinými slovy: lyže drahé být musejí. Jenže lyže není tank ani stíhačka a samotný materiál na pár má cenu tak 1000 až 2000 korun. Výjimečně více, třeba u některých specialit. I když připočteme řadu dalších nákladů, zejména cenu lidské práce (vysoce kvalitní lyže vyráběné v Bavorsku nebo Švýcarsku tak logicky budou mezi nejdražšími), vidíme, že materiál a vlastní výroba se na výsledné ceně podílejí jen menší měrou. Lyže jsou ovšem součástí trhu. To mimo jiné znamená, že na nich musí vydělat všichni, kdo stojí mezi výrobcem a koncovým zákazníkem. Samozřejmě platíme i za jméno a image. O tom, že maloobchodní cenu vytváří řada dalších faktorů, svědčí i zajímavé cenové rozdíly v jednotlivých zemích. V Kanadě jsou absolutně nejdražšími lyžemi rakouské Heady, kdežto francouzské Salomony patří spíše k cenovému průměru. U nás naopak jsou Salomony tradičně drahé, zatímco Heady se prodávají v cenách okolo pomyslného středu. Tak to ale ve světě tržního hospodářství chodí. Pokus o jiný model v tzv. socialismu máme většinou ještě až příliš dobře v paměti... is


012-MIX

29.11.2003 18:40

Stránka 20

www.leki.de

20

TEXT: MICHAL ROBA FOTO: SCHÖFFEL – ROBERT BÖSCH

Lyžujete?

(Ne)používejte hlavu!

L

yžařská přilba se stává běžnou součásti lyžařovy výzbroje. Bohužel, zatím zbytečně pomalu. Carvingová revoluce přinesla změnu pojetí lyžování a zcela jiné – vyšší – nároky na bezpečnost. Jen například: za posledních pět let se úrazovost v lyžařském Rakousku zvýšila o 70 %! Na základě statistik se také ukázal nečekaný paradox – totiž čím je trať širší a lépe upravená, tím k více úrazům na ní dochází. Neuvěřitelné, ale logické – kvalitní trať inspiruje k rychlosti a carvingovému opojení. Když v něm dojde ke srážce, následky mohou být tragické…

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Trocha statistiky

Poranění hlavy, ať už nitrolebeční nebo zlomeniny lebky a obličeje, jsou nejčastější diagnózou při zraněních vůbec. Tvoří kolem 30 % (!) veškerých zranění u nás. Až druhou nejčastější diagnózou jsou zlomeniny končetin a procento úmrtnosti při nich je samozřejmě daleko nižší než u poranění hlavy. Všimněte si, že mezi rokem 1999 a 2002 se celkový počet zranění příliš nezměnil, ale počet poranění hlavy stoupl o více než dvojnásobek!!!

A přitom je dokázáno, že přilba může předejít 85 % všech těžkých poranění hlavy a mozku. Investice do lyžařské přilby nepředstavuje v porovnání s celkovou částkou za lyžařské vybavení nijak závratnou sumu a rozhodně patří k těm investicím, které nejsou jen vyhozenými penězi – mohou se mnohonásobně vrátit v podobě penězi nevyjádřitelné. Udrženého zdraví nebo dokonce zachráněného života!  Následující tabulka ukazuje poãty zranûní pfii lyÏování v âR a jejich v˘voj za posledních osm let (do 1.5.03).

V roce 2000 bylo v âeské republice zaznamenáno: 41.241 poranûní hlavy, z toho 651 lidí zemfielo 34.708 zlomenin rÛzn˘ch konãetin, z toho 87 lidí zemfielo Z toho vypl˘vá, Ïe úmrtnost pfii poranûní hlavy je více neÏ pûtkrát vy‰‰í neÏ u ostatních zranûní!

oblast ·umava Kru‰né hory Jizerské hory Krkono‰e Orlické hory Jeseníky Beskydy celkem

1996 317 446 483 1850 324 1021 405 4 846

Z toho poãet úrazÛ hlavy

1997 330 303 386 1354 231 515 220 3 339

1998 236 278 244 1087 122 682 319 2 975

1999 498 459 510 1888 392 993 611 5 351

2000 447 445 463 1910 349 929 709 5 252

2001 358 368 545 1920 364 787 447 4 789

2002 504 567 463 2261 496 874 578 5 743

512

991

993

1 180

2003 603 601 777 2160 515 869 579 6 104


012-MIX

29.11.2003 18:40

Stránka 21

ŠPATNÝ PŘÍKLAD

Pfiilba je nejlep‰í ãepice • neprofoukne • není v ní zima • dobfie drÏí br˘le • br˘le na pfiilbû se nezamlÏí • pomûrnû slu‰nû vûtrá (ta kvalitní) • je v ní sly‰et • mÛÏe se polepit nebo pomalovat (nejen dûti) • slu‰í! • je poznávacím znakem dobrého lyÏafie

Podpofiily firmy: Salomon, Boeri

„Slova podněcují, příklady táhnou,“ praví známá moudrost, tradovaná už ze starověkého Říma. Bylo by dobře, kdyby si na ni vzpomněli i pořadatelé testů lyží. Najít v tzv. renomovaných testech lyží jezdce v helmě je totiž skoro nemožné. Bývalý Weltcupfahrer, tedy závodník ze Světového poháru, i řadový Bloody Amateur čili testér-laik ji prostě nenosí. Prvý snad proto, že „pořádné“ lyžování s helmou přece provozoval v dobách své slávy a toto současné je jen jakési šolíchání. Druhý se asi převážně stydí: exmistr světa ji nemá, a já s ní budu machrovat?, říká si nejspíše. Na jednu stranu se s oblibou líčí, jak tvrdý džob testování je a jak všichni dávají zabrat lyžím i sobě. Na druhé se ale servírují převážně naaranžované fotky ze dnů slunečného a často i teplého počasí, kdy se vybraní testéři s čelenkami a často jen ve slunečních brýlích efektně zubí do objektivu. Jsou předlohou, vzorem – ale špatným. Proč ani na snímcích z testování agresivních sportovních lyží nemají helmu? Co si myslet o testu „závodních lyží“ s prostovlasým jezdcem v brankách (Aktiv, DSV 2003)? Kousek za tímto testem následuje kampaň za větší bezpečnost, nabízející lyžařům pojištění. I tady řádí lyžaři na doprovodných obrázcích bez helmy… Zdá se, že ani srážka dvou testérů při Supertestu v březnu 2002 nepřiměla odpovědné ke změnám. Bylo by tak těžké nařídit, že každý testér musí mít helmu? Nebo přinejmenším pořídit snímky testérů v nich, aby tak alespoň takto fingovaně šli příkladem? Časopisy sice každou zimu ve prospěch nošení helem slovně agitují, ale svými testy vlastně kážou vodu a pijí víno. O kus dále jsou v zámoří. Velká fotka vyhlášeného testu Ski Canada jich ukazuje dobrou polovinu v helmách. Má ji Dave Irwin, jeden ze slavných Crazy Canucks, party legendárních kanadských sjezdařů 70. let. Mnohem rozumnější než sjezdovkoví testéři jsou jezdci freeskiingu. Pokud je někdo v tomto vzorem, pak oni. Ivan Sosna


012-MIX

29.11.2003 18:40

Stránka 22

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: ARCHIV MILANA ŠVITORKY

Ojedinělý příběh českého lyžaře Ani amputace nohy nezlomí lásku k lyžování

T

réninky sjezdařů lyžařského oddílu TJ Bižuterie Jablonec n. N. se v zimních měsících odbývají na sjezdovkách tanvaldského Špičáku nebo na svahu zvaném Malinovka nad jizerskou obcí Bedřichov. V posledních dvou sezónách zde náhodný pozorovatel, sledující děti v žákovském věku proplétající se mezi slalomovými brankami, netušil, že je svědkem něčeho neobvyklého. Trasu slalomu upravoval, za pomoci vrtačky přestavoval a rady svým svěřencům udílel vysoký opálený padesátník s lyžemi na nohou. Neobvyklé na celé situaci bylo (a je tomu tak i v letošní sezóně), že náročnou práci trenéra a organizátora vykonával člověk, který před nedávnem po tragické nehodě vyvázl s těžkým postižením.

Osudný večer

Sezóna 1999/2000 v Jizerských horách, tak jako řada předchozích, neoplývala nadbytkem sněhu. Na tréninkovém svahu v Bedřichově se musel i na konci února sníh „přidělávat“ do pozdních hodin večerních za umělého osvětlení. Kdo jiný by kontroloval provoz zasněžovacího systému, když ne trenér, jehož svěřenci se měli na druhý den sjet z Jablonce a Liberce na plánovaný trénink? Na dopoledním tréninku však Milan Švitorka už chyběl. V osudný večer se nešťastnou náhodou dostala jeho pravá noha do kontaktu s rotující frézou za rolbou a bilance úrazu byla zdrcující. V průběhu následujících tří mě-

síců prodělal Milan několik těžkých operací, z nichž poslední skončila amputací pravé nohy přibližně 10 cm nad kolenem.

Lyžařská solidarita

Závodní sjezdové lyžování je krásný, ale tvrdý sport a lidé, kterým se stalo životní náplní, jsou zpravidla odvážní a odolní. Také Milan Švitorka se nepoddal osudu a již brzy po propuštění z nemocnice, při „testování“ různě konstruovaných protéz bral vždy v úvahu, zda mu ta která náhrada umožní kromě chůze i další pohybové aktivity včetně jízdy na lyžích. Problém byl v tom, že požadovaná funkčnost těchto pomůcek byla pří-


012-MIX

29.11.2003 18:40

Stránka 23

Milan Švitorka s dcerou Michaelou, žebříčkově 7. slalomářkou v ČR, studující Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého a trenérské školy při FTVS UK.

Z TANVALDU NA HAHNENKAMM Milan Švitorka byl považován za tzv. talent od přírody. Lyžovat začal na svazích nad Tanvaldem a Desnou počátkem šedesátých let. V barvách lyžařského oddílu TJ Seba Tanvald, pod trenérským vedením úspěšného olympionika Evžena Čermáka, se začal prosazovat v dorosteneckých soutěžích. Již v osmnácti letech (v roce 1970) se stal tehdy nejmladším členem reprezentačního družstva, ve kterém pak po dobu pěti let úspěšně sekundoval svým kolegům Pažoutovi, Sochorovi, Vojtěchovi a dalším. K jeho největším úspěchům patřila medailová umístění na MČSSR v letech 1973/74 a vítězství ve dvou kvalitně obsazených FIS závodech v zahraničí. Bez dostatečné přípravy se nezalekl ani startu ve sjezdu v Kitzbühelu a ve Wengenu v rámci soutěží o Světový pohár. Na konci sedmdesátých let se rozloučil se závodní činností, ale již v roce 1985 se k lyžování vrátil tak, že se s kvalifikací cvičitele I.tř. a trenéra lyžování II. tř. zapojil v jablonecké TJ Bižuterii do práce s nejmenšími dětmi. I v následujících letech se pak věnoval nejmladším talentům z Jablonecka a okolí a přičiňoval se o zkvalitnění tréninkových podmínek v areálech TJ Bižuterie.

mo úměrná jejich ceně. V tomto momentu sehrála rozhodující roli solidarita, pro kterou budeme v novodobé historii českého lyžování jen stěží hledat obdobu. Ve velice krátké době zorganizovali Milanovi kolegové z reprezentace finanční sbírku, do které významně přispěli i ti, které s ním dnes spojují jen vzpomínky na společné starty v domácích závodech někdy před 30 lety. Také iniciativa vedoucích představitelů čs. lyžařského svazu, člena předsednictva FIS dr. Milana Jiráska a nedávno zesnulého dr. Jana Vedrala, posledního Milanova trenéra v reprezentaci ČSSR, přinesla své ovoce. Díky pomoci ze strany přátel

a díky nadačnímu příspěvku z fondu FIS může dnes Milan používat aparát, který minimalizuje jeho hendikep při chůzi, jízdě na kole, při řízení automobilu a nakonec i při výkonu funkce trenéra žákovského družstva sjezdařů. O jeho vděku všem, kteří pomohli, netřeba hovořit. Vývoj v konstrukci náhrad lidských končetin spěje k elektronicky programovatelným zařízením. Ať budou sebedokonalejší, Milan Švitorka se s jejich pomocí nikdy nevrátí tam, kde byl před svým úrazem. Jeho příběh však zůstane oslavou silné vůle a lásky k lyžování stejně jako oslavou lidské sounáležitosti. 


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:18

Stránka 24

24

ČESKÉ HORY

Foto: Radek Holub

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

2003/2004


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:18

Stránka 25

Novinky pro rok 2003/2004 ŠUMAVA Lipno - Kramolín nová 2sedačka Lipno Expres odbavovací systém centrální parkoviště  Zadov, Churáňov – Nové Hutě superskipas Šumava – společné jízdenky pro Kramolín, Zadov, Špičák skibus Sušice – Dlouhá Ves – Rejštejn – Kašperské Hory – Řetenice – Nicov – Stachy – Zadov (v provozu denně) skibus k večernímu lyžování České Budějovice – Vimperk – Zadov  Železná Ruda - Špičák zasněžování sjezdovky č. 9  Železná Ruda - Špičák (Goldhof) nové osvětlení pro večerní lyžování 

KRUŠNÉ HORY Bublava nový lyžařský vlek Malý Bleiberg (900 os./hod.) osvětlení na sjezdové trati Mlaý Bleiberg vybudování zasněžovacího systému s technickým zasněžováním všech sjezdových tratí obslužný objekt u dojezdu trati Střední Bleiberg s krytou i otevřenou terasou  Pernink – Nad nádražím osvětlení sjezdové dráhy a vleku  Chomutov - Mezihoří dokončeno umělé osvětlení v celém areálu  Mikulov - Bouřňák dokončeno zasněžování večerní lyžování 

JIZERSKÉ HORY Hodkovice nad Mohelkou rozšíření modré sjezdovky  Severák technické zasněžování 70 % sjezdovek večerní lyžování  Tanvaldský Špičák nová čtyřsedačková lanová dráha s rozběhovým pásem Š1 nový kotvový vlek Š2 večerní lyžování Š2 technické zasněžování turistické sjezdovky  Zásada výstavba nového bufetu 

KRKONOŠE Harrachov rozšíření modré sjezdovky rozšíření rozvodů elektrické energie pro technické zasněžování  Rokytnice nad Jizerou společná jízdenka s lyž. vlekem Udatný  Vítkovice – Aldrov nové běžecké tratě  Benecko –Jesen společná jízdenka pro areály Jesen, HSK a OÚ  Špindlerův Mlýn na černé sjezdovce ve Svatém Petru nové technické zasněžování, ozvučení, časomíra nové zázemí pro pořadatele lyžařských 

a snowboardových závodů ve Svatém Petru Obměna vozového parku pro úpravu sjezdových a běžeckých tratí – čtyři nové rolby Kässbohrer Černý Důl nová 3sedačka o délce 1.100 m (1.800 os./hod.) nový dvoumístný samoobslužný lyžařský vlek o délce 600 m (1.100 os./hod.) jednomístný teleskopický vlek o délce 300 m (700 os./hod.) technické zasněžování v délce 3 km osvětlení, skipuby  Pec pod Sněžkou nová 4sedačka Hnědý vrch nový lyžařský vlek Vysoký svah  Malá Úpa - U Kostela výstavba lyžařského vleku Girak o délce 1000 m nový bezdotykový odbavovací systém od firmy SkiData  Velká Úpa – Pěnkavčí vrch panoramatická běžecká stopa okolo Pěnkavčího vrchu  Janské Lázně - Černá hora rozšíření zasněžovacího systému sjezdových tratí o 1,5 km nový bezdotykový odbavovací systém od firmy SkiData nová rolba Kässbohrer PB 300  Mladé Buky prodloužení lyžařského vleku Rozárka rozšíření zasněžování na 100 % sjezdových tratí terénní úpravy, U-rampa  Žacléř – Prkenný Důl rozšíření technického zasněžování na 80 % sjezdových tratí výměna stroje na úpravu tratí 

Klepáčov technické zasněžování sjezdovek o délce 490 m a 300 m odbavovací systém  Karlov – Roháč rekonstrukce chaty Roháč  Karlov – Kazmarka technické zasněžování odbavovací systém umělé osvětlení  Hlubočky technické zasněžování až 100 % sjezdovek Kässbohrer PB 200 parkoviště 20 m od vleků večerní lyžování denně 

BESKYDY Řeka pravidelná úprava sjezdovek Dolní Lomná –Armáda technické zasněžování  Bílá nová sjezdovka a kotvový vlek Doppelmayr lyžařský vlek Bohrer pro lyžařskou školu technické zasněžování stroj na úpravu tratí Kässbohrer PB 300 W s navijákem  Velké Karlovice - Razula ski bufet parkoviště  Vsetín –Jasenka snowpark, rozšíření systému technického zasněžování noční osvětlení dětské sjezdovky  Pustevny rozšíření svahu Lokomotiva stroj na úpravu tratí Kässbohrer PistenBully 300 W 

HOSTÝNSKÉ VRCHY ORLICKÉ HORY Troják systém technického sněhu



Říčky modernizace systému technického sněhu  Bartošovice – Nella veřejná lyžařská škola pro děti i dospělé  Mladkov – Petrovičky zvýšená kapacita vleku stravovací služby – bufet, restaurace parkoviště zdarma  Čenkovice technické zasněžování celého střediska nový stroj na úpravu tratí Kässbohrer PB 260D  Přívrat u České Třebové technické zasněžování nové občerstvení v provozní budově pro 60 osob 

JESENÍKY Hynčice pod Sušinou WC zdarma hospůdka – bufet technický sníh parkoviště pro cca 130 vozů zdarma  Ostružná webová kamera skibus 

CHŘIBY Stupava dokončení nového vleku nové osvětlení sjezdovky



ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA Monínec vlek s nízkým vedením lana firmy Mikeska  Horní Kouty – Radvánov nový 100m dětský vlek  Nové Město na Moravě nový Kässbohrer 100 k úpravě běžeckých tratí sociální zařízení na sjezdovce rozšíření závodních běžeckých tratí rekonstrukce systému technického sněhu osvětlení běžeckého areálu  Karasín zprovoznění černé sjezdovky snowtubing 

Zdroj: Svaz provozovatelů lanovek a vleků ČR


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:18

Stránka 26

26

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: SKIAREÁL HERLÍKOVICE

Co nového

doma

Česko se čtyřmi novými lanovkami

České hory hlásí, že jsou na zimní sezónu 2003/04 dobře připraveny. Tak jako vloni do ní vstupují s mnoha novinkami na poli sjezdovek a vleků, které by lyžařům měly zajistit lepší vyžití než dosud. Letos se roztrhl pytel s novými sedačkovými lanovkami – hned čtyři exempláře zvýší komfort přepravy v domácích střediscích. Přitom nejde jen o velká střediska, ale i o téměř neznámá místa, která se těmito investicemi zařadí kvalitou zázemí po bok vyhlášených areálů jako Špindl nebo Harrachov. Samozřejmostí se stalo technické zasněžování, jež jistí sezónu ve většině center republiky.

1. Černý důl Zbrusu nová lyžařská plocha se otevírá v krkonošském centru Černý důl stavbou trojsedačkové lanovky pod vrchol Špičák (1.001 m). Stávající vleky doplní kromě 1.100 m dlouhé sedačky ještě další 600 m vlek v oblasti Böhnischovy boudy. Obě nové sjezdovky budou plně pokryty umělým sněhem. (Hned s prvním sněhem tam redakční tým SNOW vyráží a reportáž můžete očekávat začátkem roku).

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

2. Pec pod Sněžkou V krkonošském top středisku Pec pod Sněžkou bude konečně spuštěna sedačková lanovka sloužící lyžařům. Nahradí kotvový vlek na Hnědý vrch (1.215 m) a díky ní bude přilehlá červená sjezdovka dostupná pohodlněji moderní čtyřsedačkou. Zatěžkávací zkouška, při níž byla v říjnu plně naložena sudy piva, přesvědčila o její připravenosti. Pec se tak stává po Špindlu druhým českým střediskem, které dosáhlo v hodnocení Svazu provozova-

telů lanovek a vleků plný počet pěti hvězdiček.

3. Tanvaldský Špičák Novou čtyřsedačku budou moci lyžaři využít i na jizerskohorském Špičáku (830 m). Tato lanovka vybavená posuvným nástupním kobercem vede v trase původní kotvy a zpřístupňuje vlastně všechny sjezdovky v tomto středisku. Nahrazená kotva se přestěhuje a bude jezdit podél černé sjezdovky na svahu Špičák II místo doslouživší tatrapomy.

4. Kramolín Bezmála dvoukilometrovou repasovanou dvousedačkou se v zimě svezou návštěvníci jihočeského Kramolína. Slavnostní zahájení provozu na této lanovce, která zajistí rovněž spojení areálu s obcí Lipno, se uskuteční 12. prosince ve 12 hodin a 12 minut. (O tomto expandujícím areálu jsme rozsáhle informovali ve SNOW 9).

Umělý sníh

Technické zasněžování je v centru pozornosti českých středisek vůbec, a to již několik let. Kde mají dostatek vody, tam se sněží ostošest a každým rokem přibývají nová děla. Od této zimy už budou zabezpečeny sněhem všechny sjezdovky z Černé hory (1.299 m) do Janských Lázní, čímž se délka vysněžovaných tratí přiblíží

 HERLÍKOVICE

V NOVÉM KABÁTĚ Výborné podmínky pro lyžování pod umělým osvětlením čekají na večerní lyžaře v Herlíkovicích. Stávající osvětlený svah u přibližovacího vleku se propojí se sousedními tratěmi v Bubákově, které budou rovněž osvětleny, čímž vznikne komplexní areál večerního lyžování se třemi vleky a 2 km sjezdovek. Specialitou střediska je kromě rozsáhlého nočního lyžování i zvláštní skipas pro návštěvníky, kteří chtějí jen do snowparku (150 Kč). Tento lístek jim umožní používání přilehlého vleku i dvě jízdy „přibližovákem“ (ráno a na oběd). Celý areál by měl dýchat novotou i díky rekonstrukci budov zázemí, které jsou stylově ve dřevě. www.herlikovice.cz


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:19

Stránka 27

 BÍLÁ -

BESKYDSKÁ VÍKENDOVÁ OÁZA Novým vlekem a dvěma modrými 700m sjezdovkami rozšiřuje svůj areál moravská Bílá. Nové tratě na jižním svahu doplní protilehlou modrou a červenou sjezdovku s rychlým vlekem z vrchu Zbojnická (774 m). Závodně homologovaná červená je pravidelným místem soustředění tréninkových týmů. Novinkou střediska je i zkrácení turnusů lyžařských kursů, díky čemuž bude od pátku až do neděle zdejší hotelová kapacita plně k dispozici víkendovým hostům. Ti mohou trávit na nových sjezdovkách i večer a poté s lyžemi zaparkovat přímo u hotelu. www.skibila.cz

 ČERNÝ

DŮL – NOVÝ KRKONOŠSKÝ DRAVEC Trojsedačková lanovka, dvě nové sjezdovky a systém umělého sněhu katapultují dříve opomíjené středisko ve východních Krkonoších mezi elitní česká centra. Celková délka tratí v Černém dole činí sedm kilometrů, většina z toho (5 sjezdovek) v propojeném areálu na svazích Špičáku (1.001 m). Denní skipas bude k mání za 360 Kč, v jehož ceně je zahrnuto i parkovné. Sjezdařský areál je dostupný po silnici z hlavního tahu Vrchlabí – Trutnov nebo skibusem, který navazuje na vlakové spojení z Prahy či Hradce Králové. www.skipark.org

kydech nebo krušnohorský Klínovec, už spolehlivost vysněžení všech tratí prověřily uplynulé sezóny.

5 km. Nově budou pod dohledem děl tři čtvrtiny areálu Severák v Jizerských horách a také celá modrá sjezdovka na Špičáku. Pokrytí sněhem letos garantují i mnohá menší či vznikající střediska – Černý důl v Krkonoších nebo Čenkovice v Orlických horách. V jiných areálech, jako jsou Rejdice v Jizerských horách, Mladé Buky v Krkonoších, Bílá v Bes-

A co Špindl?

Tradičně bedlivě sledované jsou investiční aktivity českého top střediska Špindlerův Mlýn. Letos tu hlavní pozornost zaostřili na péči o sjezdovky. Posílen byl systém umělého sněhu a rolbový park obohatily čtyři nové Kässbohrery. Tvrdou zkouškou projde Špindl hned zpočátku sezóny – 13. a 14. prosince totiž pohostí Světový pohár žen v alpském lyžování. 


024-CESKE HORY

30.11.2003 11:31

Stránka 28

28

TEXT: IVAN SOSNA

Proč to není lepší?

K

am se to u nás hrabe na Alpy, povzdychne V zásadě řeší dilema: mají především si nejeden náš lyžař. Proč spousta věcí podporovat cestovní ruch, nebo zabezpečovat co nejlepší podmínky pro místní? v Alpách funguje a u nás ne? Z množiny Ideálně obojí, to ale mnohdy nezvládají. důvodů se pokusím vybrat pár zásadních. Záměrně vynechávám notoricky známá Lidé Hory koncentrují značné množství sefakta o malých a nižších horách, o sněhu, sjezdov- zonních pracovníků, pro něž jsou jen šikách, vlecích, lůžkách a podobně. kovným místem výdělku. Nejenom na

Historie

Situace, již zažíváme v Alpách, vznikala evolučně, tedy dlouhodobě a plynule. Nedošlo tam k žádné zásadní výměně místních obyvatel jako na našich horách po roce 1945, kdy místní s kořeny (Němci) většinou museli odejít. Hory se pak vyvíjely nepřirozenou cestou masové rekreace, suplující nemožnost vycestovat za železnou oponu. Poválečný zlom, následné roky a další změna po roce 89 jsou dědictvím, jež budeme překonávat ještě dlouho.

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Vlastnické poměry

V alpských zemích jsou poměry stabilizované, domorodci jsou vesměs starousedlíky s kořeny a vztahem k rodné hroudě. V takové situaci je snazší získat je pro jednotnou strategii. Všichni rádi figurují v místním katalogu ubytovatelů, většina se ráda zúčastní programů mimosezonních slev. Systém slev na ubytovací kartu klape. Všechno tam hezky koordinovaně funguje. Problémy s vlastníky pozemků, blokujícími provoz na svazích, se objeví už jen výjimečně.

U nás se vlastnické poměry teprve znovu utvářejí a pomalu stabilizují. Na horách podniká řada ubytovatelů – krátkodobých nájemců, kteří po roce dvou s vydělanými (mnohdy přiléhavěji „narejžovanými“) penězi mizí. Vztah k místu a ostatním žádný. Spolupráce a koordinace – proč? Rozdrobené vlastnictví pozemků často komplikuje chod lyžařských středisek. Podobně jako v Alpách to tu i proto fungovat nemůže.

Obce

Z daní naše horské obce mnoho nemají, neboť velcí podnikatelé – právnické osoby – sídlí především ve městech, ne v místě. Ne každý jejich občan ubytovává – v panelácích, kdysi postavených pro zaměstnance dnes už třeba zavřených továren, to ani nejde. Ze státního rozpočtu dostávají peníze podle počtu trvale bydlících, v sezoně ale musejí obstarávat služby (úklid komunikací, likvidace odpadu) pro mnohokrát více lidí. Vedle rekreačního poplatku tak potřebují příjmy z parkovišť jako nutný zdroj příjmu. Nechce se jim přijít o tyto přímé peníze a zahrnout parkovné do ceny skipasů.

horách se lidé teprve pomalu navracejí k chování, jež by k platícím návštěvníkům – tedy vlastně svým živitelům – měli zcela samozřejmě mít. Zčásti ještě přetrvává i jakási přezíravost vůči „lufťákům“, kteří se na horách narozdíl od domácích „pracujících“ jen baví. Zcela obecně se pomaličku navracíme ke standardně slušným mezilidským vztahům.

Státní politika

V alpských zemích, nejvíce v Jižním Tyrolsku, podporuje investice do cestovního ruchu velmi silně stát, a to dokonce i formou nevratných půjček. U nás je totéž záležitostí čistě podnikatelovou. Vše je tedy složitější, omezené, více závislé na brzké návratnosti. Každou investici tedy návštěvník na své kapse pocítí mnohem příměji. Není to tedy samozřejmě jen tím, že by náš stát byl o tolik ošklivější. Je logické, že chudé Česko si nemůže dovolit to, co slušně prosperující země alpské. Tím spíše, že i s tím málem, jež má, zachází občas velmi roztodivně. Nejenom jsou Alpy hory větších rozměrů a možností. Také vývoj společnosti v alpských zemích a u nás probíhal jinak. To vše je třeba vidět, začneme-li srovnávat a hodnotit. 


024-CESKE HORY

30.11.2003 11:31

Stránka 29

TEXT: IVAN SOSNA

V Zásadě to jde!

M

ožná se divíte, proč o tomto nevelkém středisku na pomezí Jizerských hor a Krkonoš píšeme znovu. Navzdory sympatickým parametrům, zasněžování, osvětlení a bezplatnému parkování přímo pod hlavním svahem není zase až tak výjimečné.

závodníků a jež by letos měly nakouknout i do Evropského poháru. (Znáte lyže Duel, Nava, Blade? Taky malí a taky na nich někteří Italové závodí.) Rozlučkou o víkendu 12.–14. března pak bude Snow-rock-jam neboli první neoficiální mistrovství Česka muzikantů a výkonných umělců. Na téhle akci se podílí i náš časopis. Jestli vyjdou na Zásadě alespoň dvě třetiny slibovaných akcí (a „v Zásadě to jde,“ jak praví jejich sugestivní slogan), bude tam celou sezonu rušno. Zdá se, že při dobré dostupnosti a příznivých cenách stojí Zásada za návštěvu.  Svah: délka cca 600 m, převýšení 110 m, šířka až 100 m, zasněžování, osvětlení Vleky: talířový 700 os./hod. + malý vlek Parkování zdarma přímo pod svahem, restaurace, ubytování, lyžařská škola Feedback Carving School&Center, Lusti Test Center, večerní lyžování každý den, kluziště, běžecké kolečko 6 km Ceny: 1 den dospělý v hlavní sezoně 280,-, dítě 210 Kč

KUPÓN

Lyžujte levněji se SNOW! termín sleva na skipasy sleva na služby lyžařské školy

do 24.12. 2003 20% 20%

25.12. 2003–3.1. 2004 0 0

4.–31. 1. 2004 20% 20%

1.–29.2. 0 0

od 1.3. 2004 20% 0

Sleva na skipasy platí pro skupiny, a to neomezeně velké!

KUPÓN

Od ostatních se ale začíná odlišovat bohatou nabídkou akcí doslova pro každého. Na stabilní obřákové trati s časomírou by měli trénovat žáčci i veteráni, dostatek možností by měl ale zbýt i na „normály“, kteří by si třeba poprvé v životě chtěli vyzkoušet, co jízda v brankách skutečně obnáší. Pro avantgardnější bude stát dokonce i lehká trať skicrossová. Obě budou využívány pro závody a pravidelně zase i pro „smrtelníky“. Několikrát lze použít výraz „premiéra“. Tou sezonní bude skiopening o víkendu 6.–7. prosince s bezplatnou předváděčkou několika značek lyží. Premiérově se rozjede i činnost poněkud jiné lyžařské školy, než jsou ty běžné. Používá totiž „pocitovou“ metodu intensive feedback, která na základě nejnovějších vědeckých poznatků a principů zpětné vazby využívá a mobilizuje schopnost lyžaře rychle si osvojit jízdu na moderních lyžích. (Kdo je největší hvězda pocitového lyžování? Přece Bode Miller!) Nabídne ale nejenom kurs, nýbrž další novum: ski-free. Je to jakási volná konzultace s přítomným odborníkem (vesměs bývalým závodníkem). Jezdíte podle své chuti a on vám doporučí, na čem pracovat a jak se zlepšovat. „Žádný kurs, žádná spartakiáda,“ praví slibný slogan. Sjednat lze různě těsnou a intenzivní formu individuální péče. Další novinkou pak je Lusti Test Center s nabídkou tajemné lahůdky – tuzemských lyží, na nichž jezdí stále více


024-CESKE HORY

30.11.2003 11:31

Stránka 30

vize

30

TEXT: RADEK HOLUB KRESBA: MICHAL ROBA

Velký třesk na Klínovci

N

ejvětší český lyžařský areál, možná dokonce přeshraniční lyžařská „houpačka“ s desítkami sjezdovek a moderními sedačkovými lanovkami – takový má být krušnohorský Klínovec. Možná již za několik let.

Není to moc dávno, co žil klínovecký areál v neutěšené socialistické podobě a nebyly ani známky, že by se chtěl zbavit tohoto dědictví. Horečné investice, proudící českými horami, obtékaly největší krušnohorské středisko obloukem. V perspektivní budoucnost Klínovce tehdy nevěřil nikdo. Jenže časy se mění. Předzvěstí velkých změn jsou investice do kompletního zasněžování sjezdovek a plány na stavbu první sedačkové lanovky na severu hory. Podaří-li se realizovat celý projekt, který už mají podnikatelé a obce v klínoveckém okolí na papíře, vznikne v Krušných horách lyžařský ráj.

Klínovec se pak změní k nepoznání. Staré i nové vleky stejně jako muzeální sedačkovou lanovku z Jáchymova vystřídají pohodlné čtyřsedačky, stávající síť sjezdovek se rozšíří a dohromady vytvoří arénu, jež nebude mít v domácích podmínkách obdoby. Krkonošská konkurence obsadí až druhou kolej. Český lyžařský obr, který by se mohl na Klínovci během deseti let zrodit, zahrne nejen stávající areály na severu a jihu, ale i Neklid a nově i celou západní stráň hory. Ta propojí lanovky a vleky na Božím Daru se severní stranou Klínovce a časem pak také s německým Oberwiesenthalem,

Klínovec

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Neklid

Hraniãní pfiechod BoÏí Dar

majícím na propojení s lyžařsky atraktivní českou stranou velký zájem. V současných areálech, tak jak je známe, nezůstane na kameni kámen. Staré vleky přijdou do šrotu a klínoveckou arénu ovládnou moderní sedačkové lanovky – převážně čtyřmístné. Páteř areálu zajistí expresní lanovky z Jáchymova a z Pod zámečku, z nichž se budou lyžaři rozprchávat na okolní přestavěné sjezdovky. Projekt počítá s úpravou kapacity tratí tak, aby plynule zvládaly zvýšený nápor lyžařů. Velký třesk nebude zadarmo. Hodnota investic, které z někdejšího socialistického střediska učiní moderní areál evropské úrovně, byla vyčíslena na 1,5 miliardy korun. Velkou část má pokrýt pomoc Evropské unie, jejíž pokladny se nám vstupem do Společenství otevřou. 

Fichtelberg


024-CESKE HORY

30.11.2003 11:31

Stránka 31

CENY SKIPASŮ V ČESKÝCH STŘEDISCÍCH (2003/2004) Zdroj: Svaz provozovatelů lanovek a vleků ČR Název areálu

Špindlerův Mlýn Harrachov Rokytnice n. J. – Horní Domky Pec pod Sněžkou Herlíkovice Janské Lázně – Černá hora Tanvaldský Špičák Klínovec – sever Červenohorské sedlo Černý Důl Deštné v Orlických horách Zadov – Churáňov Železná Ruda – Špičák Praděd – Ovčárna Malá Úpa – U Kostela Vítkovice – Bílá v Beskydech Lipno – Kramolín Velké Karlovice – Razula Dolní Lomná Ještěd Rokytnice n. J. Žacléř – Prkenný Důl Bedřichov Železná Ruda – Belveder Čenkovice Mladé Buky Severák Bouřňák Říčky v Orlických horách Hlubočky Boží Dar – Neklid Kořenov – Rejdice Malá Úpa – Černá voda Vítkovice – Aldrov Zásada Bublava Telnice Přívrat u České Třebové Kohútka v Javorníkách Nové Hutě na Šumavě Pustevny Troják Dolní Dvůr Řeka Benecko –Jesen Vsetín – Jasenka Hynčice – Berst Klepáčov v Jeseníkách Ostružná Pernink – Nad nádražím Velká Úpa – Pěnkavčí Vrch Karlov p. Pradědem – Kazmarka Zvičina Nezdice na Šumavě – TJ Modeta Železná ruda – Špičák (Goldhof) Horní Vltavice – Nad Kovárnou Kozí Pláň na Šumavě – Mazák Bartošovice – Nella Hodkovice nad Mohelkou Blansko – Hoříce Horní Kouty – Radvánov Zbraslav u Brna Mariánské Lázně – Koliba Svratka Karlov p. Pradědem – Roháč Mladkov – Petrovičky Chomutov – Mezihoří Nové Město na Moravě Karasín Desná – Parlament Hlinsko – Na Stráni Stupava Němčičky na Jižní Moravě Zdobnice Monínec u Prčice * jedna jízda

B bodové jízdné

Rating

Nadmořská výška (m n. m.)

Délka sjezdovek (km)

***** **** **** ***** **** **** **** **** *** **** **** **** **** – *** *** **** – – *** **** *** **** *** *** **** **** *** *** ** *** *** – *** *** *** *** ** *** ** *** ** – * ** ** ** ** *** *** * ** ** – * * – ** ** ** – ** – ** – * – *** – ** ** *** ** * –

702 – 1.235 680 – 1.020 630 – 1.312 830 – 1.215 535 – 1.019 550 – 1.260 560 – 830 1.244 862 – 1.164 600 – 1.001 610 – 850 890 – 1.120 880 – 1.202 1.000 – 1.350 850 – 1.100 518 – 773 900 650 500 – 685 530 – 1.010 550 – 980 600 – 850 700 – 800 420 720 – 930 550 – 670 700 – 800 869 740 – 992 300 – 370 1.131 800 1.000 733 520 – 630 690 – 802 600 – 900 510 913 1.000 – 1.140 620 – 1.098 583 610 – 760 500 – 900 800 420 770 – 900 740 – 850 700 – 835 902 – 997 1.000 650 670 700 1.040 824 – 870 640 – 720 630 525 450 650 460 650 – 750 750 750 550 – 690 745 640 – 720 707 550 – 620 600 350 180 660 – 760 723

25 6,94 11,5 8,7 5,5 9,2 6,09 6 5 7 6,5 6 6,2 2,8 2,4 3,45 3,9 1,5 0,85 8,7 2 6 5,93 1,7 3,5 3,6 4,31 5,6 4 1,25 4,54 1,5 0,2 3,56 0,6 1,6 4,5 1,27 3,7 2 12,5 1,24 1,6 1,6 0,1 2,1 2,2 1,1 2 0,6 0,5 3 2 0,4 0,4 0,2 0,5 1,2 2,2 0,8 1 0,28 1,5 0,4 0,8 0,5 0,9 0,5 0,9 0,8 0,75 0,35 0,25 0,5 0,7

Lanovky a vleky (počet/hod. kapacita) 15 / 18.000 4 / 4.612 7 / 5.990 11 / 9.630 2 / 1.780 15 / 8.200 7 / 6.110 8 / 5.550 7 / 4.800 12 / 6.000 10 / 6.300 8 / 3.500 6 / 4.250 4 / 2.900 4 / 3.000 4 / 3.100 5 / 4.300 3 / 650 1 / 1.100 6 / 3.200 4 / 2.160 6 / 3700 8 / 5.520 4 / 2.700 5 / 3.500 5 / 3.700 9 / 5.275 5 / 2.940 3 / 2.450 3 / 1.500 6 / 3.500 3 1 / 400 2 / 1.800 2 / 790 4 / 3.500 6 / 2.400 2 / 900 8 / 4.275 4 / 2.200 11 / 5.000 4 / 1.800 5 / 3.530 2 / 800 2 / 1.440 4 / 1.406 2 / 1.400 4 / 2.000 5 / 2.500 1 / 760 1 / 600 2 / 900 2 / 900 1 / 580 1 / 800 1/ 2 / 600 2 / 1.100 1 / 640 2 / 1.200 3 / 550 2 / 800 2 / 700 2 / 450 1 / 1.200 1 / 700 2 / 520 3 / 1.050 1 / 1.200 2 / 1.200 3 / 1.200 3 / 1750 1 / 500 1 / 500 4 / 1.500

Upravované Cena denního běžecké skipasu v hlavní stopy sezoně (km) (dosp./děti) 85 140 31 20 10 40 70 0 10 6 – 50 3 – 10 5 40 20 – 10 31 15 70 – 20 15 70 59,5 36 0 100 36 – 8 6 150 20 – 14 20 25 – 10 80 – 0 10 15 50 40 5 – 8 20 10 25 – – 3 – – 0 60 30 0 5 0 140 0 0 15 0 – 0 15

550 / 380 520 / 415 520 / 360 490 / 360 450 / 280 420 / 330 420 / 300 410 / 370 370 / 250 360 / 290 360 / 270 360 / 260 360 / 260 360 / 215 350 / 290 350 / 250 350 / 250 350 350 330 / 250 330 / 220 320 / 250 320 / 220 310 / 250 300 / 240 300 / 240 300 / 210 300 / 150 300 290 / 240 290 / 180 330 / 270 280 / 220 280 / 220 280 / 210 280 / 210 280 / 170 280 260 / 200 260 / 180 260 / 170 250 / 220 250 / 200 250 / 150 245 / 185 240 / 210 240 / 190 250 / 170 250 / 200 210 – 170 200 / 150 200 / 150 200 190 / 130 180 / 180 180 / 130 170 / 130 160 150 / 100 120 50 – 100 B 90 / 70 B 50 – 60 B 12/80 / 12/70 * 13–17 / 11–14 *9 2,7–8,3 / 1,6–5 * 6–8 / 4,50–6 * 6–7 *6–7 *6 * 6 / 5,20 * 6 / 4,70 *5 *3–6


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:27

Stránka 32

www.leki.de

32

TEXT: TOM ŘEPÍK FOTO: PETR SOCHA, RADEK HOLUB

Sen o (jiných) českých horách Každý z nás, kdo jezdí sjezdovat do tuzemských hor, to zná více než důvěrně: časně ráno, hned jak se vleky rozjedou v chvatu ukořistit (spíše než si v poklidu vychutnat) prvních pár jízd na čerstvém manšestru a mezi relativně málo okolními lyžaři. Po hodině dvou začne provoz na svazích nehezky houstnout, ráno vyžehlený povrch tratí brát rychle zasvé a fronty u vleků či lanovek se výrazně prodlužovat – čímž fajn lyžování onen den prakticky skončilo, byť je stále ještě dopoledne. Následující hodiny bývají ve znamení nervózního, zadržovaného sjíždění v davu ostatních a ubíjejícího čekání v mnohdy necivilizovaných frontách u lanovek. ších lanovek by totiž pouze návaly ve frontách u stávajících vleků rychle přesunul nahoru na kopec. Paradoxně bychom tak zřejmě stáli stejně otravné fronty nahoře na začátcích sjezdovek, snažíc se dopřát si alespoň minimum manévrovacího prostoru na svahu. Naprosto nesmyslná představa. Nepochopte mne prosím špatně – nové,

vyhlášení

čtenářská SOUTùÎ

Ve SNOW 10 jste měli uhodnout francouzské středisko Risoul!

Poznej horu a zemi

Na fotografii byl zachycen jeden z ubytovacích objektů, které toto středisko tvoří. Risoul je hotelovou vesnicí, ale narozdíl od některých "panelákových" je znám svou útulností a ubytovacím komfortem. Přímo od apartmánů startují vleky do lyžařského areálu se 180 km sjezdovek. Výherce čtyřdenního lyžařského pobytu pro dvě osoby v Risoulu budeme kontaktovat (v době uzávěrky SNOW 11 ještě nebyl znám). Výhercem předvánoční lyžovačky ve Val d'Isére (SNOW Tour 9) se stal Martin Matzenauer z Olomouce. Gratulujeme!

a vyhraj lyžařský víkend pro dva letecky!

SNOWTOUR

Snad v každé hře rozhoduje o vítězi náhoda a jeho um. Pro účast v soutěži časopisu Snow o lyžařský pobyt pro dva stačí jen trocha znalostí zeměpisu, samozřejmě lyžařského. Hraje se o pobyt v zemi, z níž pochází fotografie. Tentokrát máme pro vás připravenu i malou změnu pravidel – vítěz už se nebude losovat, nýbrž vyhraje ten, jehož správná odpověď dorazí do redakce jako 333. v pořadí. Dnes po vás navíc nebudeme chtít určit jméno střediska, ale název slavné hory na fotce a zemi, kterou inkriminovaná hora zasahuje a které odpovídají indicie v nápovědě. Tedy nezapomeňte, dva údaje - horu a zemi! A pozor: Hraje se o lyžařský víkend pro dva all inclusive letecky! A to právě v zemi, o níž je řeč. Letadlo startuje 23. ledna, uzávěrka soutěže je 10. ledna 2004!

soutûÏní kupón

jméno a pfiíjmení: PSâ:

Hory jsou tam doma. Tvořily charakter národa, který jejich stopy nese doposud – například v každém údolí vznikl vlastní, mnohdy hodně odlišný dialekt, a možná trochu i proto se tam dnes mluví čtyřmi úředními jazyky. Hory také způsobily boom železničního stavitelství, takže lyžařská střediska jsou kolikrát prokřížena nějakým tím horským expresem, jenž občas pomáhá i s přepravou lyžujících coby alternativa vleků.

(zasílejte nejpozdûji do 10. ledna 2004 na adresu praÏské redakce)

SNOWTOUR č.11 ✁

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Obecně mezi lyžaři panuje názor, že hlavním viníkem tohoto nenormálního stavu je nedostatečné množství vleků a lanovek v resortu, často navíc technologicky zastaralých a s nízkou přepravní kapacitou. Jakkoli je mnohé z tohoto neoddiskutovatelnou pravdou, cesta z této zoufalé situace ven tímto směrem nevede. Sebevyšší počet sebesofistikovaněj-

modernější, rychlejší a pohodlnější lanovky v našich horách přivítám stejně vřele jako každý další. Bude to příjemnější, odpočinou si naše nohy a záda a i ta neplánovaná zastavení na starých pomách uprostřed kopce z důvodů poruchy, kdy netušíte, zda stojíte jen na pár vteřin či na čtvrt hodiny, i ta každý z nás jistě velmi rád oželí. Řešení, po kterém pátráme, však jakákoli změna v počtu či výkonnosti stávajících lanovek nepřinese. Nemůže přinést. Elegantní lék proti ucpaným lyžařským areálům je nicméně znám, praxí ověřen a léta bezproblémově praktikován v řadě severoamerických resortů (např. Deer Valley, Crested Butte, Big Sky) či v nóbl rakouském středisku Lech. Naše areály tudíž nemusí znovuobjevovat příslovečné kolo, nýbrž se jen nechat inspirovat tam, kde to dělají dobře. Trik spočívá v limitování počtu prodaných jízdenek za den. V současné době pro našlapané české resorty není dokonce limitním maximem ani 100% stav přepravní kapacity jejich vleků; nedělám si iluze že kdyby měly komu, prodají mno-

NÁZEV HORY A ZEMù: ulice, ãíslo:

mûsto:

e-mail:

tel.:


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:27

Stránka 33

33

zí bez uzardění třeba trojnásobek. Jediným přípustným limitem by však měla být výhradně maximální hranice smysluplného zalidnění sjezdovek, které jsou v areálu otevřené. Vypočítat tento parametr je snadnou aritmetickou úlohou hodnou školáka. Pokud je maximální limit sjezdovek daného areálu 1.000

osob, stejný musí být i počet jízdenek, které jsou k mání; nezávisle na tom, že přepravní kapacita místních vleků je třeba pětinásobná. Pojďme si nyní na moment zasnít do našich fantasylandů – představme si, že u nás máme (alespoň jedno) takovéto středisko. Kdykoli se rozhodneme vyra-

zit si do něj zalyžovat, máme garantovanou jistotu, že si vždy užijeme smysluplné lyžařské volnosti a s tím souvisejícího bezpečí, jistotu, že nikdy nebudeme stát v ubíjejících frontách plných nervózních a bezohledných lidí. Jistotu, kterou mimochodem v Čechách v hlavní sezóně stěží někdy někdo zažil. Avšak nejen to – máme též jistotu, že tam v kteroukoli hodinu naprosto beze stresu zaparkujeme – ne někde ilegálně u krajnice, ale na pohodlném parkovišti, dimenzovaném přesně v souladu s limitním počtem návštěvníků. Na záchod už nebudeme muset chodit ke stromu na okraji pisty – tento resort disponuje i adekvátním počtem komfortních záchodků, možná dokonce i teplou šatnou na civilizované převléknutí se. Příjemná představa, co říkáte? A nejen to – ještě více než o komfortu je celý tento koncept o bezpečnosti. Do přeplněného (rozuměj vyprodaného) letadla, kina, výtahu či kolotoče se též nedostanete, z pochopitelných důvodů. Oč je pohyb na přelidněných lyžařských svazích bezpečnější? Toleroval by snad někdo pro-


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:27

Stránka 34

34

voz pěti aut vedle sebe na tříproudové dálnici? Provoz, který se neřídí prakticky žádnými pravidly (což je další, samostatná, smutná část příběhu), jelikož ona pravidla většina účastníků nezná, tudíž neaplikuje, a znalost kterých ani nikdo nevyžaduje? Jak bezpečno může být na takové vozovce? Nikdo nemusí být génius, aby poznal, že jsem právě popsal dennodenní rutinu na českých svazích. Sám jsem tátou roztomilého čtyřletého děvčátka, které se učí lyžovat a právě pokročilo do stádia, kdy potřebuje sbírat zkušenosti na našich typických modročervených sjezdovkách. Trnu pokaždé po celou dobu, kdy za ní v tom rodeu jedu, neschopen ji efektivně chránit z více než jedné strany naráz. Anebo si představte, že by do běžného provozu našich sjezdovek měli vyrazit zalyžovat si zrakově, sluchově či jinak postižení, tak jak je to ve světě normální… Zpět z české reality do pohodlí našeho fantasylandu. Veškerý stěžejní prodej limitovaných jízdenek zde pochopitelně probíhá online. Tudíž nezávisle, zda vyrazím na lyžování časně ráno třeba z druhého koutu republiky, svůj dopředu objednaný (a klidně i zaplacený) lístek mám jistý, a celou cestu se těším na

garantovanou kvalitu, kterou už může ovlivnit snad jen počasí. Je-li už plno, mám smůlu a už večer předtím vím, že ráno nikam nepojedu – a lyžování na příští týden si už raději zarezervuji hned teď. Samozřejmě, že cena takovéhoto skipasu bude vyšší než v jiných, obyčejných, „našlapaných“ střediscích. Avšak ruku na srdce – pokud by nějaký takovýto resort u nás existoval, který z nás by okamžitě nesáhl na klávesnici a nekoupil si celosezónní skipas? A nejraději ještě hned na konci léta, čtvrt roku dopředu, za nejlepší cenu... Dovolím si tvrdit, že žádný z provozovatelů současných českých středisek by neměl tak zaplněno prodanými permanentkami, a to ještě předtím, než vlastní sezóna začne, jako ten v naší fantazii. A to permanentkami dražšími (nemám zájem zde spekulovat o kolik dražšími, pro většinu celosezónních předplatitelů to není nejdůležitější) než kdekoli jinde. Krása celého tohoto konceptu spočívá v tom, že limituje návštěvníky (a tudíž provozovatelovy tržby) pouze v oněch exponovaných dnech, kdy jinak v českých střediscích nejenže není k lyžování, ale často jde doslova o zdraví. Tento limit maximálního možného zisku však

provozovatelům kompenzuje vyšší cena skipasu plus logicky vyšší počet zájemců o garantovaně kvalitní lyžování v průběhu celé sezóny, kteří budou takový resort cíleně vyhledávat. V něm totiž bude lyžování příjemné a bezpečné každý jednotlivý den sezóny. Nyní v našem fantasylandu si koupí svého skipasu platíme ještě někoho navíc – třebas jen jednoho dva extra vlekaře/rolbaře, kteří se s ostatními kolegy v průběhu provozní doby vleků střídají v nonstop pohybu na vlecích a po sjezdovkách, nikoli však pro svůj požitek, nýbrž sledujíc a usměrňujíc nevhodné chování návštěvníků v celém areálu. Areálu to privátním, kde platí jasná, srozumitelná a všem známá pravidla. Pravidla, bez jejichž akceptace si třeba nejsem schopen koupit online skipas, chcete-li. A tudíž vím, že budu-li se chovat nepatřičně, zaměstnanec resortu mi po prvním přátelském napomenutí nekompromisně sebere jízdenku, bez obavy z toho, má-li na to právo či ne. Sám jsem mu totiž schválil, že má, a zavázal se též, jakou etiketu budu v jeho areálu dodržovat. Dost snění. Asi největší kouzlo tohoto konceptu – a nyní jsme již v realitě – spo-


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:27

Stránka 35

35

čívá v tom, že jej lze aplikovat, a tudíž onu svízelnou tuzemskou situaci definitivně vyřešit až tak rychle jako třeba příští sezónu. Bude-li vůle na straně provozovatelů areálu, samozřejmě, protože pouze na nich záleží. Celý tento progresivní systém lze navíc každým jednotli-

vým resortem takřka bezbolestně vyzkoušet – na jednu či férověji na několik sezón – a ukázal-li by se jako ekonomicky nerentabilní, není problém se bezbolestně vrátit do svých „starých dobrých časů“. To vše za prakticky žádných či naprosto minimálních extra výdajů.

Porovnejte to s jedním jediným investičním omylem do nějaké lanovky, na kterou si v každé sezóně nejeden náš areál brousí zuby v naději, že tím vyřeší své problémy front a návalů. Místo uhlazené tečky na závěr si dovolím jednu privátní prognózu. Dal bych svou ruku do ohně za to, že za nějakých 20 let budeme mít u nás v Čechách minimálně jeden, spíše však několik výše popsaných resortů. Resortů, které budou koexistovat mezi desítkami ostatních, „normálních“, budou však nad nimi dominovat ekonomikou, šarmem, atmosférou a nakonec i svou vděčnou a věrnou, vyprofilovanou klientelou, která ví, proč do nich jezdí, a která by neměnila. Osobně jsem přesvědčený o tom, že toto je nejenom ta nejlepší, ale též jediná realistická cesta, jak vystoupit z onoho nesmyslného začarovaného kruhu, ve kterém se dnes mnohé hlavní české areály pohybují. Dvacet let však zároveň znamená novou, další generaci. Své lyžařsky nejproduktivnější roky už budu mít v té době za sebou. Sakra. Proč už ne já, proč ne vy všichni ostatní? Proč až nová generace? Autor rekreačně lyžuje a provozuje portál Skiindex.com

TEPLO-U· Pod znaãkou TEPLO-U· se skr˘vá vysou‰eã vlhkosti v lyÏafisk˘ch, trekingov˘ch, lesáck˘ch, rybáfisk˘ch a dal‰ích botách, v holinkách, rÛzné neoprénové v˘zbroje a má i dal‰í vyuÏití. Za pravdu nám mÛÏe dát okolo 10.000

spokojen˘ch uÏivatelÛ, ktefií se dûsí pfiedstavy, Ïe by pfii balení v˘stroje na TEPLOU-U·e zapomnûli. KaÏd˘ lyÏafi zná trampoty s vlhk˘mi botami, zvlá‰tû pfii jarním lyÏování: veãer vypáãit vlhkou vnitfiní botiãku ze skeletu /pfii-

Dodává: Jaroslav Pospí‰il, tel. 608-229911, 776-110020 Obchodní zastoupení na Slovensku: Juraj Bernovsk˘, Tematinská 1, 91501, Nové Mûsto n. Váhom, Tel.: 00421-903-773225, fax: 00421-32-776 4444, berno@nextra.sk

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

tom ji více ménû po‰kodit/, vybojovat pro ni místo u topení a ráno nacpat botiãku zpût, zkontrolovat aby dobfie sedûla a nemûla nûkde záhyb pro budoucí otlak! S vysou‰eãem nic takové nehrozí. Jeho pouÏívání je jednoduché: vezmete vlhké boty, zasunete dovnitfi TEPLOU· a jeho druh˘ konec do zásuvky 220V. Pfii minimálním odbûru /8W/ budete ráno pfiíjemnû pfiekvapeni, úplné sucho bez kompromisÛ. Ranní natemperování botiãek zase ocení krásnûj‰í polovina lidstva. Pfii doporuãené MOC 659,– Kã je to ideální vánoãní dárek pro v‰echny!

www.teplous.cz PR


024-CESKE HORY

30.11.2003 10:27

Stránka 36

36

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: RADEK HOLUB

Adieu, Mísečky!

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Staré dobré Horní Mísečky (dříve Schüsselbauden, Schüssel = mísa, odtud název vystihující tamější terénní konfiguraci) berou definitivně zasvé. Po letech odkladů zde zahájila stavba apartmánového městečka, jež postupně zcela změní charakter této krkonošské horské osady. Zdánlivě vzdorující času a vývoji totiž ještě minulou zimu stále silně připomínala první polovinu minulého století. Mísečky jsou unikát. Vysoko položené (1.000 m. n. m.), přesto přístupné po silnici. Obrácené na jihozápad, přesto s vysokou jistotou sněhu. Pravidelně jako první začínají sezonu a jako poslední v Čechách ji i končívají. V mimořádně vydařené zimě 2000/2001 trumfly délkou sezony dokonce i neledovcová střediska v Alpách! Pozoruhodností je i horská Masarykova silnice na Zlaté návrší, produkt obranného systému první (předmnichovské) republiky. Minulostí jsou, bohužel, Vrbatova a Jestřábí boudy, kde za druhé světové války německý Wehrmacht připravoval své jednotky pro boje v krutých podmínkách severu Evropy. Vyhlášené jsou především tamější běžecké tratě: vysoko položené, kvalitní, upravované, homologované pro závody. Těmito končinami vedla ostatně už památná „Hančova a Vrbatova“ padesátka roku 1913. Nová zástavba zcela změní vzezření i charakter místa. Vzniknout má moderní městečko nízkých terasovitých objektů. Skutečná obsazenost apartmánů se teprve ukáže. Ty ve vlastnictví jednotlivých soukromníků budou asi leckdy spíše výhodnou investicí a uložením peněz,

jiné budou asi komerčně pronajímané. V každém případě převládne jiná klientela (budou nakupovat Rusové či Holanďané?) a místo získá zcela jiný genius loci. Lidé s Mísečkami nějak spjatí vesměs nostalgicky litují. Což může být i jen obyčejný a pochopitelný konzervatismus domorodců. Namítnout lze, že pokrok nezastavíš. Je ovšem otázkou, zda musí mít podobu takové architektonické „bomby“, jež nemá s klasickou krkonoš NESMYSLNÝ

skou architekturou nic společného. Zda se právě taková zástavba musela dostat skoro až na hřebeny Krkonoš. Není trojice tamějších „památníků“ – Labská bouda, Horizont v Peci a Horal ve Svatém Petru – dostatečným mementem? 

VŘETENSKÝ MLÝN

Víte, že podle Ottova slovníku naučného je správný název Špindlerova Mlýna Vřetenský Mlýn? Nepředpokládám, že někdy někdo toto pojmenování slyšel. Je ale nejenom neznámé, nýbrž také nesmyslné. V případě Špindlu totiž nikdy nešlo o žádná vřetena (německy Spindel), nýbrž o jméno jistého pana Spindela. U něho se totiž kdysi sešli osadníci a sepsali žádost o povolení postavit kostel. List byl sepsán v páně Spindelově mlýně, tedy ve Spindels Mühle. Tím, že v odpovědi nepozorný úředník pozměnil správné Spindel na ne nelogické Spindler, vznikly konkurenční tvary Spindelmühle (starší) a Spindlermühle. Vždy ale šlo o toto jméno a nikdy o vřeteno. Vřetenský Mlýn může být snad snahou o nepřirozené počeštění. Takový postup není neznámý: zejména při počešťování tradičních německých názvů v našem pohraničí po roce 1945 se překlad používal velmi často. Jména osob jsou ale jedinečná a samozřejmě je nepřekládáme. Špindlerův Mlýn se proto stejně málo jmenuje Vřetenský jako autor Hamleta Vilém Kopímtřes (Shakespeare), objevitel teorie relativity Albert Jedenkámen (Einstein) a americký prezident Jiří Křoví (Bush) …


037-Travel Discovery

30.11.2003 12:46

Stránka 37

Letadlem do srdce Alp! Les Diablerets Lausanne

Crans-Montana

Villars SION

Verbier ❤

Grächen Saas-Fee

Chamonix Zermatt LyÏafiské zájezdy LETECKY! Praha Praha Praha Praha Praha

– – – – –

Saas-Fee od 15.990 Kã Zermatt od 15.990 Kã Chamonix od 15.990 Kã Crans-Montana od 16.990 Kã Verbier od 16.990 Kã

END VE LETECKY VÍK CH ALPÁCH ·V¯CARSK¯

Kâ OD 7.990,N-Í A SKIPAS

BYTOVÁ LETENKA, U

Ve vánoãním balíãku jsou obsaÏeny tyto sluÏby: letenka Praha – Sion – Praha, 7 nocí ubytování – v kvalitních apartmánech, 6denní skipas pro danou oblast, transfer z leti‰tû do místa ubytování a zpût, poji‰tûní, ãinnost delegáta. *bez leti‰tních tax a poplatkÛ, flexi tarif – podmínka rezervace nejménû jeden mûsíc pfied datem odletu.

3 190,- Kã

Zpáteãní letenka Praha – Sion (srdce Alp)

WWW.DISCOVERY-TRAVEL.CZ REZERVACE: tel.: 577 14 11 11 info@discovery-travel.cz


038-STYLE FREERIDE Longchamp

29.11.2003 18:11

Stránka 38

SNOWSTYLE

38

TEXT: JANA VLKOVÁ FOTO: OT ST. FRANCOIS LONGCHAMP

freeride

SNOWATLAS

20

Freeride

Saint Francois Longchamp

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

FREERIDE  STRANA 1 ze 2

I men‰í stfiediska mohou hrát velké freeridové divadlo ětšina freeriderů, když sní o nádherných terénech, si asi nepředstavuje menší střediska. Ale není celý svět VIP a i v zapadlejších koutech Savojských Alp se dají najít kotle a žlebíky, v nichž se srdce milovníka divoké přírody zatetelí blahem. Výhody návštěvy takového střediska jsou především rozpočtové. Prašan nebo firn, sníh je tu stejný jako v těch VIP. Pokaždé jiný!

V

Saint François Longchamp vlastně až tak malé není. O 160 km sjezdovek se dělí se sousedním Valmorelem. Středisko sedí pod nejvyšším vrcholkem Le Cheval Noir (neboli Černý kůň) 2.832 m n. m. Areál se rozbíhá na dvě strany od sedla Col de la Madeleine, sedlo je v létě vcelku snadno průjezdné. V zimě tu ze sněhu vyčuhuje rozcestník, který mimo naznačených směrů poznamenává, že se nacházíte ve výšce 2.000 m n. m. Na druhou stranu trčí zuby hřebene La Lauzière. Historie moderního střediska je vcelku konfekční. První lyžaři zde jezdili na prvním vleku v roce 1936. Poválečná doba přála separátnímu rozvoji „vesnic“ na obou stranách. Areál Le Grand Domaine vznikl v roce 1983, kdy byla obě střediska propojena. Dnes se Saint François Longchamp rozvíjí směrem do údolí. Staví se nové rezidence ve stylu savojských „neochalup“. Dřevo a kámen zde střídá beton. Jsou místa, která ovšem civilizace ještě nezasáhla v žádné podobě.

Dopolední svačinka

Nejlepší volné terény se nad střediskem Saint François Longchamp rozkládají na úbočích Chaine de la Lauzière. Tam je to lepší až v mírně pokročilých hodinách. Doporučujeme ranní rozježdění na sjezdovce Riondet. Stranou „hlavním tahům“ vyžehlených sjezdovek najdete tuto „černou“. Stěží vyznačený a neupravovaný kotel je spíš freeridovým cvičištěm než sjezdovkou. V rozporu se současným trendem „bezpečnost především“, resp. „každý lyžař vyvezený vzhůru má právo na snadnou cestu dolů“ zde zůstává vpravdě adrenalinové zákoutíčko. Vlek je i trochu z ruky čili líný lyžař se sem trmácet nebude. Relativní klid je tedy zaručen.

Lauzière

Jen co změkne sníh dopoledním sluncem, nastanou ideální podmínky na freeride pod La Lauzière.

SNOW radí:

noste pfiilby!


038-STYLE FREERIDE Longchamp

29.11.2003 18:11

Stránka 39

Pod skalnatým zubem končí stejnojmenná sedačková lanovka. Pomalejší instalace dopřává při drkotání vzhůru dostatek času k rozjímání. V horní polovině je vidět na trasu Alouette, která je při cestě nahoru po levé ruce. Trasa Rave naopak zůstává skryta do poslední chvilky. Kam vede, uvidíte vlastně až ve chvíli, kdy budete podlézat ochranné lano na konečné stanici lanovky. Alouette neboli skřivan je trasa velmi půvabná. V horních partiích vede pod hřebenem Lauzière. Pouze nástup je trochu náročnější. Pak se před vámi otevřou rozložité obliny údolí. Přírodní panensky čisté houpačky tvořené krátkými svahy, údolíčky a terénními boulemi vás v mírném rytmu dovedou až do míst, kde se terén narovnává. Trasa končí slalomem mezi malými smrčky a později zakrslými horskými vrbami a břízami. Její slabinou je, že ve výše popsaném tvaru končí na silnici, kam je nutno pro návrat zpět přivolat taxíka. Pokud se ovšem trefíte včas na sousední zelenou Route du Tour, ušetříte za taxi. Zase zato přijdete o zábavnou dolní polovinu. Dále se hodí navázat sjezdem zvaným Rave. Doporučuje se uvedené pořadí, protože Rave je skutečně příjemnější až kolem poledne (narozdíl od Alouette, která je nejlepší v pozdním ránu až dopoledni). Na Rave se nastupuje vlastně za budkou horské služby na horní stanici sedačkové lanovky La Lauzière. Trasa vede zprvu širokým kotlem, který se později zužuje do širšího žlebu. Několik prudších míst zajistí dostatečnou hladinu adrenalinu. Závěrečná strmá stráň vede opět po vrbovém porostu. V jarním období, kdy již sněhu ubývá, zde zcela originálním způsobem šimrají červenavé proutky do lyží i nohou. Konečný dojezd je příjemný traverz podél potoka. Zpět se dostanete bez problémů sedačkou du Rozet. Dobré, ne? Zítra můžete klidně znovu.  SNOW tip: Nebojte se malých středisek, i v nich se dá jezdit neposkvrněnou přírodou. Lavinové a sněhové info: osobně – na konečné vleků u hlavní pokladny web – www.meteo.fr/meteonet/temps/france


040-ODPORNÍ TALOŠI

29.11.2003 17:24

Stránka 40

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

STYLE  STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

40

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: APT VAL DI NON, SCHÖFFEL

V

neděli 4. ledna 2004 to vypukne už po jednatřicáté! Několik tisíc sportovců i amatérů z celého světa se vydá na trasu nejstaršího závodu v běhu na sněžnicích, vedoucího malebnou krajinou italského údolí Val di Non. To je vstupní branou do oblasti Brentských Dolomit, jež se klenou jako obrovitá hradba nad tímto údolím.

·est kilometrÛ na snûÏnicích V italském údolí Val di Non probûhne nejslavnûj‰í závod na snûÏnicích


040-ODPORNÍ TALOŠI

29.11.2003 17:24

Stránka 41

41

STYLE  STRANA 2 ze 2

K tomu, abyste se mohli zúčastnit, dokonce ani své vlastní sněžnice nepotřebujete. Organizátoři mají připraveno přes 3.000 párů k zapůjčení. A jak vše probíhá? O půl jedenácté se odstartuje z malého městečka Fondo na vytýčenou trať. Šest kilometrů běhu po zasněžených loukách a lesem rozhodne o tom, kdo se stane vítězem. Milovníci tohoto pohybu ve sněhu si mohou přijít na své i mimo konání Ciaspolady. V okolí je totiž připraveno a vyznačeno dalších 40 km tras pro výlet na sněžnicích. Rostoucí obliba závodu, jež začínal před třiceti lety s dvacítkou běžců a dnes ho navštěvují tisíce, vedla k jeho zařazení do seriálu Evropského poháru. Rekordní účast byla zaznamenána v roce 2001, kdy přišlo se sněžnicemi přes šest tisíc lidí. 

CIASPOLADU ORGANIZUJE A PŘIHLÁŠKY PŘIJÍMÁ: Societa Podistica Novella , Piazza S. Giovanni, 7, I - 38013 Fondo Tel. +39 0463 / 830180 Fax + 39 0463 / 830057, E-mail: novella@ciaspolada.it, On-line přihlašovací formulář: www.ciaspolada.it, Startovné činí 8 euro, pro závodníky 11 euro. Za další 3 eura je možné si půjčit sněžnice

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Val di Non má bohatou historii, osídleno bylo už v době bronzové a smísily se v něm vlivy mnoha historických epoch. K letní rekreaci lákají jeho jezera a turisté navštěvují zdejší kaňony a vyhlídková místa. Právě kouzelné rozhledy jsou jedním z důvodů, proč je závod na sněžnicích známý jako Ciaspolada tak oblíben. Jméno závodu je odvozeno z místního označení pro sněžnice (ciaspole), které jsou zdejším tradičním artiklem.


042-ATLAS SAMNAUN

29.11.2003 18:15

Stránka 42

ATLAS  STRANA 1 ze 2

SNOWATLAS

42

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: SAMNAUN TOURISMUS

Samnaun Hi-tech lyžařská aréna K

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

lidná švýcarská vesnička s lomenými střechami a bez živoucího centra. Nákupní ráj, kde benzín i alkohol je levnější než u nás. Dvě stě kilometrů sjezdovek propojených hypermoderními lanovkami. Všechny podoby dohromady utváří Samnaun, od nás nejbližší švýcarské středisko.

www.samnaun.ch


042-ATLAS SAMNAUN

29.11.2003 18:15

Stránka 43

43

hodnocení SNOW 41 lanovek a vleků celková délka sjezdovek 200 km

✱✱✱✱✱

SNOWATLAS

19

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWinfo

STRANA 2 ze 2  ATLAS

ské části arény – nad Alp Trida, kde se koncentrují mírnější a lehčí tratě. Rakouskou obdobou je na druhé straně hřebene Idalp, do něhož se sbíhají sjezdovky ze Švýcarska a lanovky z Rakouska. Z tohoto centrálního bodu jsou pár jízdami lanovkou dostupná všechna zákoutí lyžařské arény, a že jich není málo! Některá jsou vyloženě fajnšmekrovská (černé tratě z Palinkopfu či Pardatschgratu), jiná pohodově rodinná (modré údolím Höllenkar, dlouhá červená v kotlině Vesiltal), některá vhodná pro sportovní i oddechovou jízdu (široké „magistrály“ nad Idalpem). Celou oblast tvoří několik terénních kotlin, které jsou odděleny horskými hřebeny. Vyjma alkoholu a benzínů, nepatří ceny v samnaunské aréně k těm nejnižším. Své hrají vysoké investice do infrastruktury a možností vyžití hostů stejně jako poptávka. Ale kdo si tu dovolenou dopřeje, může se od prosince do května spolehnout na špičkový lyžařský zážitek. 

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Ačkoliv Samnaun leží ve Švýcarsku, nejlepší přístupové cesty do něj vedou z Rakouska. To platí pro ty silniční i lyžařské. Jeho sjezdovky přetékají přes hranice do rakouského Ischglu, který je hlavním střediskem údolí Paznauntal, dobře přístupného po silnici z Landecku. Do Samnaun je naproti tomu nutné z Landecku vyrazit směrem na Reschenpass a vyšplhat v serpentinách až do nadmořské výšky 1.800 m. Návštěva tohoto ukrytého kousku Alp se ovšem motoristovi díky bezcelnímu nákupu pohonných hmot dobře odmění. Samnaun obklopují vysoké štíty hlavního alpského hřebene, které v součinnosti s nadmořskou výškou obstarávají nadmíru štědrou nadílku sněhu. Zdejší lyžařská aréna netrpěla jeho nedostatkem dokonce ani v posledních letech, kdy mnohá vyhlášená alpská centra musela zápasit s náhlou oblevou či suchem. Příroda lyžařům přála i při vyvrásňování samnaunských terénů. Dvoupatrová lanovka urazí za pár minut cestu z okraje střediska do srdce švýcar-


044-ATLAS DONOVALY

29.11.2003 17:19

Stránka 44

ATLAS  STRANA 1 ze 2

SNOWATLAS

44

TEXT: DANIEL WINKLER FOTO: PARKSNOW DONOVALY

Donovaly

Vysokohorské lyžování v srdci Slovenska

V SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

širokém sedle na rozhraní Nízkých Tater, Velké Fatry a Starohorských vrchů najdou lyžařští fajnšmekři prvotřídní podmínky pro všechny druhy lyžařských aktivit. Zdejší terény jsou vhodné jak pro začátečníky, tak i pro příznivce adrenalinových svahů.

www.parksnow.sk


044-ATLAS DONOVALY

29.11.2003 17:20

Stránka 45

45 hodnocení SNOW 16 lanovek a vleků celková délka sjezdovek 11 km

✱✱✱✱

lyžařská střediska

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

i zbrusu nová pohodlná čtyřsedačka na Záhradišti. Za hodinu přepraví 2.400 lyžařů a směrem vzhůru s vámi frčí rychlostí 2,5 metrů za vteřinu. Kromě dvou sedaček je k dispozici ještě 14 vleků. Lyžování, to není jenom nahoru dolů. Lyžař se chce i bavit, a to v Donovalech jde. Můžete zkusit večerní lyžování při umělém osvětlení, diskotéku na sněhu, tandemový let na padáku, nebo prostě jen nicnedělat v některém z místních barů. Určitě si nenechte ujít jedinečnou atrakci, která dotváří atmosféru Donoval – závody psích spřežení, které se zde každoročně konají. Donovaly a přilehlé hřebeny nejsou jen mekkou sjezdařů. I skialpinista si přijde na své. Vždyť Donovaly jsou známým nástupním místem na dálkové túry po hřebenech Nízkých Tater. Ostatně jejich panorama vás provází po celý lyžařský den. Užijí si i vyznavači jízdy ve volném terénu, snowboardisté se také nebudou nudit. Dopoledne lyže, odpoledne běžky na některém místním okruhu – i tak může vypadat příjemný den donovalského lyžaře. Ubytovat se můžete v některém z hotelů či chat. Celá oblast tvořená malebnými středoslovenskými horskými osadami nabízí dostatek místa v privátních apartmánech a stylových chalupách. 

STRANA 2 ze 2  ATLAS

Donovaly se po právu mohou těšit pověsti jednoho z nejpříjemnějších lyžařských středisek Slovenska, kde kilometry sjezdových a běžeckých tratí umožňují dostatečný rozptyl návštěvníků. Do Donoval je solidní přístup po široké a v zimě dobře udržované silnici – hlavní spojnici nedaleké Banské Bystrice a Ružomberka. Z vrcholu Novej Hoľe, na který vás dopraví trojsedačka, je překrásný panoramatický rozhled. Naprostou pohodu slunečných dní tak někdy kazí pouze svižný vítr, který je v této nadmořské výšce a v terénu nad úrovní lesa poměrně častým hostem. Proto si nezapomeňte i za teplého dne vzít pořádného kulicha, jen co se s vámi sedačka vyhoupne nad poslední stromy, velmi často přijde sibiřský fučák! Letošní Donovaly nabízejí 11.000 metrů upravovaných lyžařských tratí v kulisách nízkotatranských a velkofatranských hřebenů. Téměř polovina svahů je uměle zasněžována, proto by se nemělo stát, že se bude jezdit na trávě. Na rozdíl od jiných středisek zde nehrozí ucpané svahy, protože na třináctitisícovou kapacitu vleků je zde celkem 17 tratí, z velké většiny lehčích a středních. I proto jsou Donovaly oblíbené pro rodinnou lyžovačku. Na návštěvníky čeká kromě starší a trochu pomalejší trojsedačky, na které se v klidu pokocháte okolními rozhledy,

SNOWATLAS

21

SNOWATLAS

SNOWinfo


046-GALERIE STUBAI

29.11.2003 17:26

Stránka 46

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

GALERIE

46

K

rálovství sněhu, jak se Stubaiskému ledovci přezdívá, se může pyšnit vskutku rozsáhlým panstvím. Tvoří jej pět ledovců, které hostí lyžaře prakticky celoročně, a rozsáhlé terény spadající pod úrovní věčného sněhu do údolí. Řečí čísel – 88 km sjezdovek a 17 km značených freeridů.

Není v Rakousku větší ledovcové oblasti než stubaiské. Jejím centrem je širokánská lyžařská dálnice na ledovci Eisjoch, z níž se můžete jediným tahem

přesunout na kterýkoliv z ostatních svahů. Kromě toho se dá pěti ledovci cestovat postupně a několika jízdami obkroužit skalní pyramidu Schaufel-

spitze (3.333 m), která ční nad nimi. V ledovcovém království vládnou mírné modré tratě, sportovněji skloněné jsou jen kratší pasáže. O co méně ohromí sklonem, o to více překvapí svou šíří, díky níž je Stubai carvingovým eldorádem i oázou pro první dětské krůčky na lyžích. Ty nemusí stát rodiče mnoho, neboť za své ratolesti až do 10 let neplatí permanentku. Mírumilovné svahy se mění v divočejší hned pod hranou ledovců. K mezi-


046-GALERIE STUBAI

29.11.2003 17:26

Stránka 47

47

STUBAI

ledovec pro královské oblouky

www.stubaier-gletscher.com

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

stanici Fernau (2.300 m) sjíždí plnotučné červené sjezdovky, náročnější sjezd vede i kotlinou Wilde Grub'n do údolí. V jeho okolí čeká na své pokoření nespočet volných svahů všech náročností. Královsky se budete na Stubai cítit při výjezdu lanovkami. Pět pohodlných kabinek vede z údolí až na vrchol, dvě expresní 6sedačky vás přenesou nad ledovci Eisjoch a Fernau, další stoupají na jiných místech. Vleky na Stubai hrají jen vedlejší roli. 

PR


048-INZ SPRINT+J50

29.11.2003 17:09

Strรกnka 48


048-INZ SPRINT+J50

29.11.2003 17:09

Strรกnka 49


050-J50

30.11.2003 12:43

50

Stránka 50

TÉMA RAKOUSKO

TEXT: JIŘÍ LANGER FOTO: ARCHIV J50

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

JIZERSKÁ 50  STRANA 1 ZE 14

Jizerská

50 J

izerská padesátka na lyžích, po Vasově běhu ve ky. Liberečtí horolezci měli na počátku kontrolního závodu s organizováŠvédsku druhý nejstarší dálkový závod v Evropě, svého ním podobných soutěží na co navázat. se v neděli 11. ledna 2004 v Bedřichově Například v roce 1963, pět let před vzniv Jizerských horách poběží již posedmatřicáté. kem Jizerské padesátky, se již podesáté Od svého vzniku v roce 1968 se sice tři ročníky běžel štafetový závod Zlatý cepín Jizerských hor a od roku 1967 se běhal jakvůli počasí neuskutečnily (1988, 1990, 1998), zato se ko Memoriál Josky Čihuly a Ericha závod už devětkrát jel jako součást evropské série dál- Soukupa, horolezců, kteří 7. února 1966 kových běhů Euroloppet, čtyřikrát jako první závod zahynuli ve Vysokých Tatrách. světové série Worldloppet a vloni premiérově i jako je- Duchovní otec den ze šesti nejprestižnějších běhů FIS Marathon Cupu. Nekorunovaný duchovní otec Jizerské Bohužel vinou nezbytné komercionalizace mezinárod- padesátky, člen horolezeckého oddílu, ředitel prvních pěti ročníků závodu a pak ních sportovních soutěží po roce 1989 se trochu poza- ještě i stálý účastník Jizerské padesátky pomíná, že největší rozmach Jizerské padesátky začal Karel Trousílek (nar. 1922), před svou od 4. ročníku, kdy se stala Memoriálem expedice Peru smrtí 13. února 1996 vzpomínal, že 1. ročník běžeckého závodu vyprovokovala na paměť československé horolezecké výpravy, která hádka o nominaci do družstev, která se zahynula 31. května 1970 při zemětřesení pod kamen- měla zúčastnit vytrvalostního závodu nou lavinou hory Huascarán (jižní vrchol 6.768 m. n. Krkonošské sedmdesátky. „Hádanice neměly konce, a tak jsem jam., severní 6.655 m. n. m.). ko vedoucí cvičitel připravil závod na 50

1. ročník

Všechno začala malá skupinka horolezců z TJ Lokomotiva Liberec, kteří vyběhli se svými kamarády a kamarádkami v sobo-

tu 20. ledna 1968 z Bedřichova na hřebeny Jizerských hor, aby tak skoro nevědomky založili závod, jehož věhlas už po několika letech překročil hranice republi-

kilometrů jako trénink, po kterém každý bude vědět, kam patří. Trať vedla z Bedřichova od naší chaty (kde občas přespalo i 120 horolezců z celé Jizerské oblasti) přes Souš a Nýčovy domky do


050-J50

30.11.2003 12:43

Stránka 51

51

První vítězové

Jizerská

50

Ročník druhý

Startovní pole se ve druhém ročníku zdvojnásobilo, závodilo 126 závodníků. Z horolezců chystajících se do Jižní Ameriky byl nejlepší Zdeněk Novotný na 22. místě, za ním na 23. místě Milan Náhlovský, na 60. Jiří Jech, na 70. Václav Urban a na 81. Milan Černý. Jak vzpomínal Josef Trousílek, všem lyžařům uvařili v pivovaru ve Vratislavicích speciální nízkokalorické pivo a poprvé se ohřívalo tradiční posilnění závodníků – párky.

Ročník třetí

Třetí ročník se už jel pod známým identifikačním logem – znakem Jizerské padesátky, který navrhl liberecký výtvarník Karel Frej. Na start nastoupilo 245 závodníků. Přestože ředitel Karel Trousílek později prohlašoval, že před odjezdem Expedice Peru 70 se 3. ročníku závodu povinně zúčastnili všichni nominovaní horolezci, ve výsledkové listině figurují pouze na 30. místě celkového pořadí Milan Náhlovský, 91. Zdeněk Novotný, 93. Jiří Jech a 145. Václav Urban. Snad měl na mysli jen liberecké horolezce. 

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

„Vítězství si cením hlavně proto, že jsem tenkrát se „špejlemi“ začínal. Předtím jsem se věnoval sjezdovému lyžování. Ale běh na lyžích mě tak zaujal, že jsem si vytkl za cíl zúčastnit se Vasova běhu, což se mi nakonec dvakrát podařilo a vybojoval jsem si při druhém startu 685. místo,“ ocenil své vítězství Josef Driml. To stříbrný někdejší sdruženář Jiří Slíva žijící v Liberci byl dobrým lyžařem již od sedmi let. Ve sdruženářském poli mu byli soupeři bývalí reprezentanti Rázl, Kučera, Kutheil, zaskákal si z můstku s Recknagelem, mistrem světa ve skoku z NDR, Motejlkem i Hubačem a dalšími špičkovými skokany. „Ze všech vodáků jsem však byl nejlepším lyžařem, a tak jsem celý závod vedl. Pozdější vítěz Pepa Driml se celou dobu vezl, ještě na Malé Jizerské louce jsem ho nakrmil, aby mě v posledním sjezdu z Královky předjel a já v cíli zjistil, že jsem ofrézoval ze skluznice i žlábek,“ vzpomíná s nadhledem Jiří Slíva. Vodák Ladislav Míka, tehdy předseda vodáckého oddílu Lokomotivy, je jako účastník všech ročníků závodu legendou Jizerské, obsadil v tom prvním ročníku 10. místo.

STRANA 2 ZE 14  JIZERSKÁ 50

Kořenova. Tam se otočíme a poženeme zase proti proudu nahoru na Bukovec, přes Mořinum ke Ginzelům, kde nám Gusta, Isolda a Honza dají napít, a pojedeme dolů. Pozvali jsme všechny známé z Frýdlantu, Hrádku, Jablonce, Jičína, České Lípy, Děčína, Turnova, Mnichova Hradiště i Mladé Boleslavi, aby přijeli. Trať připravil Gustav Ginzel. Kvůli počasí ji vedl přes bažiny, po kterých předtím nikdy nikdo nejel, a vyšlapal stopy vlastními lyžemi. Závodníci, kteří se závodu zúčastnili, byli tak okouzleni, že se v neděli vydali po své vlastní stopě, aby si tu krásu ještě jednou vychutnali. Tak alespoň posbírali fáborky,“ vyprávěl Karel Trousílek a připomněl, že závodníkům, kteří zaplatili 5 Kčs startovného, stačily k občerstvení dvě tatranky a čaj. Na start „nominačního“ závodu nazvaného napoprvé „50 km Jizerskými horami“ v sobotu 20. ledna 1968 přijelo 52 závodníků. Vyhrál horolezec a také lyžař Josef Driml v ustavujícím čase závodu 3:39:00 hodiny před libereckým vodákem, dříve ovšem sdruženářem, Jiřím Slívou a dalším libereckým horolezcem Miroslavem Machovičem.


050-J50

30.11.2003 12:44

52

Stránka 52

TÉMA RAKOUSKO

TEXT: JAN VESTÁK

Tragédie pod

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

JIZERSKÁ 50  STRANA 3 ZE 14

Huascaránem

J

e neděle 31. května 1970, paprsky odpoledního slunce dopadají na svahy Kordiller, ulice v Yungay jsou po nedělním obědě téměř liduprázdné. Na malém plácku na předměstí stojí cirkusové šapitó, v něm desítky dětí, které sem odvedli rodiče, sledují cirkusové představení. Odpolední idylka. Na pahorku nad Yungay bdí nad klidem svých občanů několikametrová socha Ježíše. Pravou ruku má vztaženou k Huascaránu, levou obrácenou dlaní ke ztichlému městu. Gesto, které má podle obyvatel tohoto neklidného kraje naznačovat: „Zadrž horo, město spí!“. Během několika minut však zmizí z kvetoucího údolí Rio Santa, táhnoucího se několik desítek kilometrů mezi štíty Bílých a Černých Kordiller, veškerý život. Něco po čtvrté hodině odpolední se začíná chvět země. Lidé moc dobře vědí,

co to znamená. Města se rázem zmocňuje strach, lidé vybíhají do ulic a na volná prostranství. Otřesy se stupňují. Z dálky od 15 km vzdáleného Huascaránu zaznívá obrovský rachot. V důsledku silného zemětřesení se uvolňuje 70 až 90 metrů tlustá vrcholová deska a v šíři asi 2 km se řítí dolů. Strhává s sebou další masy skal, sněhu a bláta. Balvany nesené dolů do údolí mají velikost domů. Jedna její část zasypává údolí kolem jezer Llanganuco, kde leží tábor československé expedice. Hlavní proud míří do hustě obydleného údolí Santa. Celou

4. ROČNÍK - Memoriál expedice Peru 1970 Horolezecká tragédie 31. května 1970 v peruánských Andách dramaticky poznamenala další vývoj Jizerské padesátky. Od 4. ročníku se stala Memoriálem expedice Peru 1970 a každoroční vzpomínkou sportovců

na horolezecké kamarády, z nichž někteří závod spoluzakládali. „Tenhle souzvuk solidarity horolezců i nehorolezců možná způsobil, že závodu na počest zahynulých 15 českých horolezců, z nichž několik jich pocházelo z Liberce, se chtělo zúčastnit tolik závodníků, že jsme s tím měli mnohdy hodně trápení,“ vzpomínal u příle-

žitosti 25. výročí vzniku Jizerské padesátky Karel Trousílek. V cíli 4. ročníku se v neděli 31. ledna 1971 objevilo 797 závodníků, z toho 80 žen. Z Jizerské padesátky se najednou jakoby přes noc stal prestižní závod, na jehož startu se objevila například tehdejší československá běžecká špička žen v čele s vítězkou Milenou


050-J50

30.11.2003 12:44

Stránka 53

„Již nikdy se neproběhnou po krásných Jizerkách. Nebudou se kochat pohledem z Královky a supět při stoupání nad Jizerou, kličkovat v bažinách, ulehčeně oddychovat za sedlem Holubníku. Nebudou se zamýšlet, co bylo dobré a co špatné a jak to uděláme příště. Příště pro ně už neexistuje. Jsou tu ale jiní, kteří jedou dále, a ti si vždycky vzpomenou, že zde chybějí kamarádi.“

patnáctikilometrovou vzdálenost lavina uráží za 2 až 4 minuty. Přelétá 100metrový horský hřeben a řítí se na Yungay. Lavina, původně sněhová a ledová, se cestou údolím mění na změť bahna, kamení, stromů a zbytků malých vesnic. Její rychlost dosahuje až 450 km/h. Desítky lidí se v zoufalém boji o život během těch několika posledních minut snaží vysápat na pahorek s Ježíšem. Lavina zasypává celou Yungay desetimetrovou vrstvou bláta a přibližuje se k vyvýšenině, na které se v zoufalém strachu krčí u Ježíšových nohou několik desítek lidí čekajích na svou téměř jistou smrt. Jako zázrakem se proud laviny před vyvýšeninou rozdělí a s již pohasínající silou ho obtéká, aby skončil v nedaleké řece Santa. Město s pětadvaceti tisíci obyvateli zmizelo ze zemského povrchu. Na místě, kdy bývalo hlavní náměstí, vyčnívají z bláta špičky čtyř palem. Na předměstí u cirkusu, kam lavina nedosáhla, pobíhají vystrašené děti, které se nemají kam vrátit. U Ježíše nad městem bude několik dní v zoufalství čekat 96 lidí na další záchranu. V Yungay a okolních vesnicích zahynulo během několika minut 27 tisíc lidí, v celé oblasti okolo sedmdesáti tisíc obyvatel. Katastrofa svým rozsahem okamžitě oblétá celý svět. Zemětřesení vstupuje do historie jako jedno z nejničivějších na celé zeměkouli.

(Pozvánka na 4. ročník J50, poprvé jako Memoriál expedice Peru).

 Cillerovou z Jiskry Mšeno. Podobně toké další sportovní kapacity jako Miroslav Langmajer, Götz Bieman, Jan Weishäutel, Vít Fousek z Nového Města na Moravě, Ladislav Hrubý, Jiří Doležal, Jaroslav Řezáč a Zdeněk Ciller z Jiskry Mšeno, ale tak třeba, účastník Závodu míru Jaroslav Cihlář z Favoritu Praha, nynější sekretář Českého olympijského výboru František Dvořák, později i hokejisté Jaroslav Holík a Stanislav Neveselý, veslař Jaroslav Hellebrant, světový rekordman v běhu na 1500 m z roku 1965 Siegfried Herrmann či známí horolezci Orolín, Kriššak, Fiala a Rakoncaj. Poprvé se stal závod mezinárodním, neboť do Bedřichova přijela početná výprava německého klubu BFA Drážďany a Görlitzu. Na startu už byl také, až do dnešních časů nejstarší účastník J 50, dr. Gerhard Gruner (nar. 1916) z východoněmeckého Oybinu.

Horolezci, kteří zahynuli pod Huascaránem Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban.

Nohy v teple!

Footwarmer CUSTOM Pro lyÏafiskou botu

Footwarmer STANDARD Pro jakoukoli botu -

vytvofií teplotu 32 aÏ 68°C obuv vytápí aÏ 14 hodin záruka 2.000 opakovan˘ch nabití pfienosn˘ do jakékoli obuvi ‰v˘carská kvalita

Dop. MOC - 3500 Kã

www.hotronic.com Burdasport s.r.o., ÎelezniãáfiÛ 6, Praha 7 tel.: 220 878 320


050-J50

30.11.2003 12:45

54

Stránka 54

TÉMA RAKOUSKO

TEXT: JIŘÍ LANGER

Ani jednou nevynechal

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

JIZERSKÁ 50  STRANA 5 ZE 14

rekordman

Ladislav Míka

U

ž 1. listopadu tohoto roku, kdy se uskutečnil tento rozhovor na chalupě Ladislava Míky, měl rekordman v počtu účastí na Jizerské padesátce na lyžích v nohách osm hodin tréninku na sněhu. Prostě, 37. ročník slavného závodu je už takřka za dveřmi, není s čím otálet.

„Využil jsem překvapivé deseticentimetrové vrstvy sněhu, která v Jizerkách napadla a několik dní se udržela, a podíval jsem se na svá oblíbená místa – na Hřebínek či na Rozmezí,“ vysvětloval skvělý vodák a lyžař, jenž stál u kolébky Jizerské padesátky na lyžích v roce 1968. V tomto roce, 20. ledna, začala éra třetího nejstaršího dálkového závodu v běhu na lyžích, po Vasově běhu a závodu Birkenbauer v Rakousku, která byla v loňském roce dovršena zařazením Jizerské padesátky do prestižního seriálu FIS Marathon Cupu. „Ve vývoji Jizerské padesátky vidím tři etapy. Ta první trvala do expedice horolezců do Peru v roce 1970, druhá do revoluce v roce 1989 a třetí právě prožíváme. Než se stal závod v roce 1971 Memoriálem expedice Peru 1970, byl to rodinný, kamarádský běh, hecovaný soupeřením mezi vodáky, turisty a horolezci. Už předtím se závodilo o Zlatý cepín,

o Šátek Textilany a podobně, ale chyběl závod, kde by si lyžaři, horolezci, my vodáci a další sportovci mohli porovnat výkonnost. A závod na 50 kilometrů se běhal jen v rámci mistrovství republiky – Hančův memoriál, a toho se mohli zúčastnit jen závodníci s licencí, registrovaní lyžaři, s výkonnostní třídou. A tak zakladatel Jizerské padesátky Josef Trousílek tohle všechno zorganizoval. Josef byl mimořádná vůdčí osobnost. Vždycky, když jsme ráno v 7.30 hodin nastoupili v Liberci do autobusu směr Bedřichov, byl ho plný vůz. Bavil nás svými historkami po celou cestu, že jsme málem nemohli nastoupit do stop. Když jsme pak dojeli do Bedřichova, každá parta nastoupila na svou trasu. Stopy se tenkrát neupravovaly, a tak jsme si túru po horách pořádně vymakali,“ vypráví o začátcích svého lyžování Ladislav Míka. „Krásné bylo to, že všude byly v Jizerkách lesy. V nich nefoukalo, sníh

držel. Žel, dnes je tomu naopak, i když se situace značně lepší. Třeba si pamatuji, že Krkonoše nebyly z Jizerských hor skoro vůbec vidět. Jen na Kasárenské cestě by-


050-J50

30.11.2003 12:45

Stránka 55

la dvě místečka, ze kterých šlo zahlédnout hřbety Krkonoš. Jednou jsem se dostal do presu kvůli ekologii. To bylo někdy po roce 1980, když se v Liberci vyhlašovala anketa Sportovec roku ČSSR. A mě se měl moderátor zeptat, jaký je rozdíl mezi prvním a třeba patnáctým ročníkem. Já jsem si připravil odpověď, že v prvním roce závodu jsem vjel do lesa a přejel v průběhu závodu dvě paseky, teď že je to naopak. Vyběhnu na paseku a projedu dvěma lesíky. Tu otázku i moji odpověď pak vypustili...“ První tři roky se Jizerská padesátka jezdila po trase na velkou Jizerskou louku, dnes už by tam nikoho ochranáři nepustili. „To už přicházela ta druhá etapa, kdy se z Jizerské padesátky stal masový závod pro trénované i netrénované, pro závodníky, nadšence i amatéry, kteří měli jediný cíl, dojet, aby se mohli vytahovat před svými holkami. Nebo to byl výlet ROH, když přední čeští lyžařští reprezentanti zpočátku závod ignorovali.“ Za třetí etapu vývoje označuje Míka nástup mladých organizátorů po roce 1989, kteří vlastně závod – přiznejme že s nánosem „socialistické“ propagandy, hesly Buď fit! a v rámci spartakiádních soutěží společně s tehdejším tajemníkem Jizerské padesátky Josefem Gabrielem zachránili. „Nyní už je Jizerská padesátka skutečně závodem podle světových parametrů. I když připouštím, že i nyní Jizerskou padesátku jedou i rekreanti a hauři. Nedávnou mi jeden známý z Ostravy vyprávěl, jak bude slavný mezi kolegy trak-

toristy, až do jejich zemědělského družstva přiveze potvrzení, že dojel Jizerskou padesátku,“ usmál se. Pro Ladislava Míku je den konání Jizerské padesátky vlastně hlavním datem roku. Od toho dne se odvíjí rozvrh jeho života i celé rodiny po celý rok. „Jel jsem všechny ročníky Jizerské padesátky, všechny ročníky Jizerské padesátky na kolech, a dokud to půjde, nevynechám,“ slibuje dvaašedesátiletý sportovec. „Měl jsem však i krizi v roce 1996, kdy se kvůli nedostatku sněhu jel závod na pětadvacetikilometrovém okruhu. Běželo se při mínus dvaceti stupních Celsia ve vichřici a stopy byly pořádně roztřískané po průjezdu dvou tisíc závodníků do druhého kola. To jsem si říkal, že to tedy už nemám zapotřebí se takhle mlátit. Za rok mě to však zase přešlo. Naopak, krásný pocit jsem měl, když jsem jednou dojel na 178. místě za svým věčným rivalem Zbyňkem Zbrojem, který mi jinak dával, dokud mohl jezdit, dvacetiminutový náskok. A předjel mě těsně před cílem. To byla ta pohoda a nádhera Jizerské padesátky,“ libuje si Ladislav Míka. „Letos to nebude se sněhem valné. Když napadne v říjnu, nebude ho do Vánoc moc, to už jsem za 25 let, co žiji tady v horách na chalupě, odpozoroval“ odhaduje Ladislav Míka trochu smutně. Věřme, že se mílí. 

Jizerská

Ladislav Míka absolvoval všechny ročníky Jizerské padesátky na lyžích, jak o tom svědčí účastnické nálepky na jeho běžeckých lyžích. Teď se chystá na 37. ročník, který se koná v neděli 11. ledna 2004.

• Průběh celkových časů vítězů v závislosti na čase. Je zřetelně vidět, jak se lyžaři zlepšují, jejich časy se průměrně vzato průběžně snižují. Okamžité výkyvy způsobují změny počasí a sněhových podmínek. • Graf je přerušen v místech, kdy se závod nekonal (rok 1988, 1990 a 1998). • V roce 1998 měl závod 48,5 km a v roce 1986 jen 43 km.

50

Graf sledující počty účastníků by mohl být vhodným prvkem do učebnic sociologie. Poté, co se závod dostal v obecnou známost, vyrostly počty startujících k sedmi tisícům, kde se stabilně držely. Až do revoluce, která přinesla změnu hodnot a s ní spojený prudký propad závodníků. V posledních letech počty zase mírně stoupají, což však již lze přičíst zkvalitněnému marketingu a otevření se světu.


050-J50

30.11.2003 12:45

TÉMA RAKOUSKO

www.leki.de

56

Stránka 56

TEXT: PETR JAKL

JIZERSKÁ 50  STRANA 7 ZE 14

Jak na Jizerskou

50?

Na světě lítá hodně pojmů a názvů, které ne každý zná. Jedna výjimka, alespoň tedy pro Česko, existuje. Pojem Jizerská padesátka určitě osloví i zapřisáhlého antisportovce. I když samozřejmě v tomto případě asi vyvolá představy o jistém druhu davového šílenství, jež žene omrzlé blázny v jakýchsi českých horách zpět na to samé místo, odkud před několika hodinami za zvuku občasného lámání holí a lyží vyrazili... Tyto řádky však patří té druhé skupině, těm, kdo již vědí, o co ve skutečnosti jde a možná i koketují s myšlenkou na ni vyrazit. Jak na to? Ač dlouholetý aktivní lyžař, ke svému prvnímu startu na Jizerce jsem „dozrál“ až pár let po třicítce. Bylo to nedávno, v době, kdy Jirka Beran, pravidelný účastník, už dávno nebyl pravidelným

Jizerská 50 36 ročníků - rok po roce

petrlyzec@yahoo.com

vítězem hlavního závodu, ale přesto každý prchavý okamžik závodu, kdy jsem se udržel za jeho zády a sledoval jeho „klouzavé“ mistrovství, byl pro mě lyžařskou školou života. Bylo to v době,

nízkokalorické pivo (cena 80 hal./láhev), poprvé jsou v cíli párky.

četná výprava z německého klubu BFA Drážďany a Görlitz.

III. ROČNÍK – 1970

V. ROČNÍK- 1972

I. ROČNÍK - 1968

Třetí ročník se již jel pod dnes známým logem J50. Start byl v neděli 1.

Start 5. ročníku byl 25. ledna 1972. Z Bedřichova od Horolezecké cha-

U kolébky 1. ročníku J50 stála hádka o nominaci do družstev, která se

února 1970. Opět bylo slunečné počasí, nová 20 cm sněhová pokrývka

ty běželo 2010 závodníku v botách s lyžemi v rukou až na Šámalovu

měla zúčastnit tradičního závodu Krkonošské sedmdesátky. Právě zá-

a osmistupňový mráz. Na start nastoupilo 245 závodníků, dojelo 202.

chatu na Nové louce, teprve tam byl dostatek sněhu pro lyžování. Bylo

vod na 50 km skrz Jizerské hory měl rozdat nominační karty. Trať při-

Zvítězil Tomáš Sýkora z Ještědu Liberec (3:28:40).

poměrně slunečno, 15 cm starého sněhu a jen 5 cm nového. Při své

pravil Gustav Ginzel, kvůli počasí ji vedl přes bažiny, po kterých SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

kdy J50 vstupovala do Světového poháru dálkových běhů, kde dnes už má své pevné místo, i když ji to stálo její tradiční termín konání. Letos už nepojedu Jizerku podruhé – osud mne zavál za moře – a stýská se mi. Proto rád využívám možnosti alespoň zprostředkovaně se dotknout jejího kouzla a nabídnout trochu rad, jak si jizerku užít co nejlépe. A nevyjde-li to 11. ledna, nevadí. Měj na paměti, že Jizerská padestáka je jen hra. Potěš se její neopakovatelnou atmosférou - nejdéle den po závodě už budeš kout plány na další ročník!

teprve druhé účasti se prosadili Němci v kategorii mužské i ženské.

předtím nikdy nikdo nejel, občerstvení připravil na Jizerce. Na start zá-

Horolezecká tragédie v Peru

vodu napoprvé nazvaného 50 km Jizerskými horami se v sobotu 20.

Horolezecká tragédie 31. května 1970 v peruánských Andách, kde za-

VI. ROČNÍK – 1973

ledna 1968 postavilo 52 závodníků. Závod vyhrál horolezec a také lyžař

hynulo kvůli zemětřesení 15 českých horolezců, poznamenala další vý-

28. ledna 1973, sníh skoro žádný, 3140 přihlášených závodníků, z toho

Josef Driml v ustavujícím čase závodu 3:39:00 hodiny.

voj závodu. Od 4. ročníku se stal Memoriálem expedice Peru 1970

689 v kategorii lyžařů, 751 horolezců a 387 žen. Už se zdálo, že prvních

a každoroční vzpomínkou sportovců na horolezecké kamarády.

6 km poběží závodníci s lyžemi na ramenou. V pátek před závodem však začalo padat a před startem už bylo sněhu habaděj. A neustále

II. ROČNÍK – 1969 Start byl v neděli 25. ledna 1969 a od té doby se J50 konala až do roku

IV. ROČNÍK – 1971

padal další, zrána vlhký, později krupice hnaná větrem, bičoval obličej,

1989 vždy poslední lednovou neděli, aby se po několika ročnících úno-

V neděli 31. ledna 1971 startovalo 797 závodníků, z toho 80 žen. Z J50 se

neustále zasypával stopy a lepil se na lyže. Několik set z přihlášených

rového intermezza opět závodilo v lednu (po přijetí do Worldloppetu

stal prestižní závod. Nejrychlejší žena – tehdejší československá běžecká

za těchto hrůzných podmínek na start ani nenastoupilo. Více než 200

v roce 1999). Přijelo 126 závodníků, vyhrál lyžařský specialista Arnošt

špička Milena Cillerová (2:30:02), nejrychlejší muž – Miroslav Langmajer

běžců na Jizerce vzdalo a do cíle dorazilo „jen" 2357 účastníků.

Hájek (3:35:50). Vratislavický pivovar uvařil pro závodníky speciální

(3:23:21). Poprvé se stal závod mezinárodním, do Bedřichova přijela po-

Pikantností závodu byla inkognito účast dvou olympijských vítězů


050-J50

30.11.2003 12:45

Stránka 57

57

Ponaučení nejen pro třicátníky Netrénuj za hranice fyzické bolesti! Rozhodně zařazuj před každým tréninkem důkladné rozcvičení a v jeho závěru vždy uklidňovací fázi (pozor, i volejbal s přáteli je trénink!). Nestačí strečink po tréninku, svalová únava a zotavení z ní je dlouhodobá záležitost a až při pravidelném večerním strečinku zjistíš, že po těžkém tréninku může z LOH v Mnichově 1972, vítěze chodecké dvacítky Petra Frankla a veslaře Franka Forberga.

VII. ROČNÍK – 1974 Startovalo se v neděli 27. ledna 1974 a opět bylo nepříznivé počasí – tentokrát nastoupila mlha. Na start na Královce se přesto postavilo 4243 závodníků. Nebylo vidět na krok. První byl lyžař a vodák Jiří Princ (3:34:55).

VIII. ROČNÍK – 1975 Rekordní počet závodníků, 5127, vyrazil na trať v neděli 26. ledna 1975, počasí přálo. Opět se zúčastnila stovka Němců a nově početná výprava Italů. První doběhl Stanislav Řezáč (2:51:06) a z žen zvítězila znamenitá československá reprezentantka v běhu na lyžích, olympionička, která na ZOH v Japonském Sapporu získala bronzovou medaili v běhu na 5 km, Helena Šikolová. Helena měla štěstí, když ředitel závodu Václav Foff ve snaze udržet závodnice na místě zavelel k rozcvičce povelem „dřep" a ženy slyšíce „vpřed" nečekaně odstartovaly. Ukázněnou Šikolovou porazily na zem a málem ji ušlapaly.

být sval zkrácenější třetí den více než první. Určitě využívej každé příležitosti jít na masáž (aspoň nohou a zad) a buď opatrný s návštěvou sauny v zimním období. Už během letní a podzimní přípravy si vyzkoušej vhodný iontový nápoj (pozor, používej pouze v průběhu a po ukončení tréninku) a zvol rozumnou cestu v užívání dalších doplňků výživy (vit. C, B, E, železo, vápník, některé další vitamíny a minerály). Prokonzultuj tuto věc s důvěryhodným doktorem a nasaď vlastní rozum (někteří z lékařů profitují z propagace konkrétních výrobků). Samozřejmě je v neposlední řadě veledůležitý stravovací a pitný režim. Naše tělo už nesnese takový náklad uzenin a hovězího ve školní či závodní jídelně jako zamlada, kdy se po dvou hodinách trávení dal zvládnout i dvouhodinový trénink! Dříve jak tři hodiny po větším jídle nemá cenu obouvat maratonky! Stravu je lepší si rozložit raději do několika jídel denně a v pití bychom se neměli vůbec dostat pod 3,5 až 4 litry denně. Zkrátka – začni poslouchat své tělo a ono se ti odmění.

Od 150. do 500. místa – většinou bojují bývalí či nepravidelně trénující výkonnostní lyžaři a výkonnostní závodníci z jiných sportů Mezi 30. a 150. místem – výkonnostní závoďáci s ostrými lokty Do první třicítky – špičkoví borci, jež sledujeme večer ve sportovním zpravodajství Tipy pro ambiciózní – chcete dojet do 500. místa? Následující řádky by měly být určeny pro borce s ambicemi dojet do cíle mezi třicátým až pětistým místem. Přesto doufám a věřím, že si z článku vezmou pro sebe něco nového jak borci, kteří už vědí jak na to, tak i ti, co si pojedou letos na Jizerku vychutnat především závěrečné zasloužené občerstvení v cíli. Než začneš pravidelný trénink, měl bys vědět, v jaké jsi fyzické kondici a jaký je tvůj zdravotní stav. Neváhej a obětuj pár peněz za funkční testy a odborné vyšetření u sportovního lékaře. Rozhodně bude dobré znát některé osobní údaje jako je maximálni tepová frekvence (TF max.) či hranice anaerobního prahu (ANP) t.j. limitu, kdy tvé tělo již nestačí pracovat s kyslíkem přenášeným krví a začíná „jet“ na tzv. kyslíkový dluh. Údaj je opět udáván v počtu srdečních tepů za minutu.

Jizerská

50

Co jsem za lyžaře? 1. Společenský – Těším se na setkání se starými přáteli. Chci se podívat se jak to v Jizerkách letos vypadá ap. 2. Výkonnostní – Lyžování je pro můj hlavní sport výborný doplněk a na Jizerku rozhodně fyzicky mám. Letos se chci zase trochu posunout ve výsledcích dopředu nebo aspoň porazit Karla. Oba cíle se pak časem kombinují či splývají. Umístění Nad plus minus 500. místo – většinou rekreační lyžaři

Tréninkový model Aloise Stadlobera Jsi-li v pořádku a máš-li za sebou uspokojivou letní přípravu (běh, kolo, plavání, kanoistika, horolezectví, sportovní hry jakéhokoliv druhu, vysokohorská turistika), můžeš se například řídit modelem podzimní přípravy lyžařského veterána Aloise Stadlobera. Prní část jeho podzimního tréninku je sedmitýdenní a to od poloviny října do prvního prosincového týdne. Základ tvoří roz-

STRANA 8 ZE 14  JIZERSKÁ 50

Taktika přípravy pro třicátníky a starší Říkáš si: Třicítka je už dávno za mnou, ale já se stále cítím na to ujet třeba i 25 či 50 kilometrů na běžkách. Proč ne, vždyť jsem ve věkové kategorii, v které jsou i takoví borci jako Smirnov, Stadlober, Armstrong a další. A jak jim to jezdí! Zůstaňme však oběma nohama na zemi. Naše možnosti už jsou přece jenom omezené nejen našimi vrozenými dispozicemi a sportovní minulostí, ale i zdravotním stavem, pracovním zaneprázdněním a v neposlední řadě rodinnými radostmi i strastmi. Zkrátka, jsme prostě ve věku, kterému se ve světě sportu jednoduše říká master. Sportovní trénink master lyžaře má své zvláštnosti, které jednoduše můžeme shrnout do hesla „už si nemůžu dovolit to, co ve dvaceti“. Naše tělesná schránka stárne a opotřebovává se a chci-li jí trochu naložit, musím na to jít již velice chytře. Určitě již máte své zkušenosti. Hlavně takové, kdy doba rekonvalescence (uzdravení) po každém zranění z přátelského fotbálku se dramaticky prodlužuje a některé bolesti nás již nikdy neopustí. Bohužel trénink lyžaře běžce je dlouhodobá záležitost a to znamená v žádném případě nevynechat letní a už vůbec ne podzimní přípravu. V tomto období se samozřejmě lyžovat nedá a tak to občas i více bolí.


050-J50

30.11.2003 12:46

58

Stránka 58

TÉMA RAKOUSKO

voj vytrvalosti. To znamená nikdy netrénuj intenzivněji než na úrovni 70-80 % TF max. (ne přes ANP!). Rozhodně není bezúčelné trénovat se sporttesterem.

JIZERSKÁ 50  STRANA 9 ZE 14

Tréninkový model Smirnova Další současný master lyžař Smirnov doporučuje: Dva dny tréninku, den volna, dva dny tréninku, kdy druhý den je intenzivnější, a pak dva dny volna. Jaké trénikové metody volit? Běh (pokud možno v členitém terénu), 90 minut; horské kolo, imitace (odrazy) či běh s holemi (vynikající trénink, hole asi o 5 cm kratší, než používáte na lyže), kolečkové lyže (pozor, jsou funkčně velice náročné, měj pod neustálou kontrolou techniku jízdy), 90 minut; vysokohorská turistika (nadmořská výška nad 1 500 m), min. 110 minut. V žádném případě nezapomínej na rozvoj síly. Můžeš posilovat až dvakrát týdně max. 45 minut (druhý silový trénink zaměřuj na speciální lyžařskou sílu – gumové expandery, soupaže, odrazy a pod.). Heslo pro toto období: Nezrychluj, závody máš až v zimě! Druhé Stadloberovo odbdobí je již založeno na přípravě na sněhu. V našich sněhových podmínkách není samozřejmě jednoduché nastoupit na sníh začátkem prosince a vydržet až do dubna. Mně se osvědčila suchá příprava s využitím holí k běhu a imitaci, na kolečkových lyžích doporučuji především soupaže. Víkend pokud možno věnuj pobytu na sněhu. Ideální do prvního závodu je najet aspoň 300 km na sněhu a to určitě oběma způsoby. První čtyři týdny bys měl až 90 %

objemu najezdit opět v intenzitě 70-80 % TF max. Hlavní cíl: TECHNIKA! Vynikajícím cvičením je jízda bez holí (klasicky i bruslením). Těžiště těla vpřed (vždy důsledně z odrazové nohy na skluzovou), maximálně využívat skluz. V okamžiku, kdy zapomeneš na strach ze ztráty rovnováhy na jedné lyži, máš vyhráno! Stále nezapomínej na posilování (speciální sílu prováděj na lyžích – odpichy obouruč, střídmoruč, bruslení bez holí, vše 2x15 min. či 1x30-45 min). Závodní období začíná lednem. Dva intenzivní (rychlostní) tréninky nebo jeden intenzivní trénink a jeden závod týdně je velice rozumné maximum. První závod by měl být spíše testem, měl by být určite kratší a stačí jet na 85-90 % tvých maximálních schopností. Analyzuj si jeho průběh a připrav si svou závodní strategii.

Strava Před závodem by volba jídla měla být otázkou tvých osobních zkušeností. Nemáš-li jich mnoho, dodržuj pravidlo pokud možno bezmasého a „beztučného“ posledního dne. Jel-li tvé tradiční jídlo ráno před závodem ovesná kaše, pak rozhodně bez mléka! Hodně tekutin a neboj se cukrů. Strava v průběhu závodu? Budeš-li nastupovat k lyžařskému maratonu s patřičným množstvím nalyžovaných kilometrů, využij příležitosti vyzkoušet si způsoby doplnění tekutin, případně jídla již při objemových trénincích. V běžných teplotních podmínkách se dá závod do tří hodin objet jen na kvalitní iontový nápoj. V žádném případně však nesmí chybět v ledvince potravinový doplněk s okamžitým zdrojem energie. A to rozhodně prověřený zimním počasím, neboť zmrzlá „powerbarka“ ti rozhodně velkou službu neudělá! Máš-li rád své tělo, rozhodně ho nezatěžuj v tomto období alkoholem (tedy ani pivem). A heslo na konec? Neexperimentuj před svým důležitým závodem, důvěřuj svým zkušenostem a intuici! 

Jizerská

Intervalový trénink Chrisa Carmichaela, osobního trenéra Lance Armstronga. Tento trénink můžeš zařazovat jednou až dvakrát týdně a můžeš ho provádět na lyžích, kolečkových lyžích, v běhu či na kole. 1. Intervaly prováděné nižší než závodní rychlostí – intenzitou o 3-5 tepů méně než ANP, 2-4 opakování po 820 minutách s odpočinkem 3-5 min (přizpůsob délce budoucího závodu). 2. Int. prováděné závodní rychlostí – začínej s 2–3 opakováními po 5-8 minutách s odpočinkem ve stejné délce trvání intervalu. Buď opatrný, můžeš se rychle vyčerpat! 3. Int. prováděné vyšší než závodní rychlostí – rozvíjejí jednotlivé závodní dovednosti jako jízdu do kopce, zrychlení na rovině, aktivní sjíždění a pod.: silové int.

50

IX. ROČNÍK – 1976

Taková nepřízeň počasí způsobila, že skoro tisícovka borců (přesně

XIV. ROČNÍK – 1981

V minulých letech pořadatelé zápasili s nedostatkem sněhu, před star-

985) nedojela! Závod ovládla netrpělivost, ženy na 30 km odstartova-

Startovalo se 25. ledna 1981, kdy se oslavovalo 95. výročí založení

tem 25. ledna 1976 nastal opačný problém. Sněhové vánice před závo-

ly o 18 minut dříve, muži o pět. Po 3 hodinách, 7 minutách a osmi vte-

Lokomotivy Liberec. Startovní časy 5645 mužů a 783 žen byly tento-

dem zničily upravené tratě. V neděli však ráno vysvitlo slunce a po

řinách zvítězil Jan Fejkl.

krát dodrženy. Na novém sněhu, jehož výška místy dosahovala 120

dlouhé době se "Jizerka" jela za nádherného počasí na dvoumetrové

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

(např. výjezdy kopců)– od 3x3 min pro začátečníky až do 5x4 min pro závoďáky, odpočinek ve stejné délce, střídavé int. – začni 4–6 min na hranici ANP pak zvyš intenzitu o 3–5 tepů a prováděj po dobu 2–4 min, potom sniž opět na hranici ANP, tento interval opakuj 2–4x, výborné provádět v členitém terénu, sestupné int. – začni dvouminutovým int. a shodnou dobou odpočinku, druhý 90 s a pak snižuj o 15 s každý další interval i dobu odpočinku až na 15 s. Tuto sérii opakuj po úplném zotavení.

cm, v klidném počasí, i když za mlhy, doběhl jako první František

vrstvě sněhu. Start se kvůli dopravě opozdil o čtvrt hodiny, nastoupilo

XII. ROČNÍK – 1979

Šimon, který vytvořil nový rekord závodu časem 2:35:26 hodiny.

6458 běžců. První žena – Lída Obšilová-Straková, první muž – česko-

Start 28. ledna 1979 se uskutečnil za klidného počasí. Jen místy foukal

Z různých důvodů tehdy závod nedokončilo 296 závodníků, z toho

slovenský reprezentant Zdeněk Böhm (2:41:18).

vítr, válela se mlha a mrholilo při teplotě kolem nuly. Závodníci, i ten-

pouze 8 žen!

tokrát nedočkaví, vyjeli v počtu 5315 o osm minut dříve, naopak start X. ROČNÍK – 1977

803 žen se vydařil. 603 mužů závod nedokončilo. Zvítězil Jiří Beran.

Na jubilejní ročník, který se uskutečnil 30. ledna 1977, se přihlásilo 7863

XV. ROČNÍK – 1982 Kvalitní sníh a stálé počasí se den před závodem změnily v oblevu

běžců, ale na trať vyrazilo „jen" 6974 závodníků, z toho 958 žen. Opět

XIII. ROČNÍK – 1980

+40C, zvedl se nárazový vítr a přišel liják. V den závodu, v neděli 31. led-

se závodilo v nepříznivém počasí. Přívaly sněhu závodu takřka zabrá-

13. ročník se jel 27. ledna 1980 pod heslem Sportem za utužení přátel-

na 1982, naopak přestalo pršet, na Jizerce začalo sněžit a přimrzlo až

nily. Díky úsilí pořadatelů vše dobře dopadlo. Silný vítr a sněžení, do cí-

ství mezi národy a byl součástí Československé spartakiády 1980. Pivo

na –30C. Z těchto důvodů byl úsek závodu mužů přes Olivetskou ho-

le nedojelo 512 účastníků. Zvítězil mistr sportu Jan Fajstauer ze

se tentokrát nepodávalo a závod se stal „během o socialistické zdra-

ru vypuštěn a nahrazen bezpečnější Hejnickou cestou (trať se tak zkrá-

Strakonic (3:19:45) a podruhé Helena Šikolová.

ví". Poprvé bylo instalováno startovací zařízení, ale střelba ze starto-

tila na 48,5 km). Z 6141 účastníků nedojelo „pouze" 333 běžců a 44 bylo

vací pistole za odbíhajícími závodníky už byla zbytečná. Muži vyrazili

diskvalifikováno.

XI. ROČNÍK – 1978

o 13 minut dříve! Závod vyhrál Zdeněk Böhm a Norka Sigrun

Tehdy vzešel nový nejrychlejší čas závodu, ale při zkrácené trase, kte-

29. ledna 1978 – husté sněžení, vichřice a zrádná teplota kolem nuly.

Filbrichová.

rý vytvořil Jiří Beran (2:32:36).


050-J50

30.11.2003 12:46

Strรกnka 59


050-J50

30.11.2003 12:46

60

Stránka 60

TÉMA RAKOUSKO

TEXT: PETR SOCHA FOTO: JAN AUDRLICKÝ

na trati se

JIZERSKÁ 50  STRANA 11 ZE 14

Standou Řezáčem Start, Bedřichov: „Nedá se říci, že by závod měl nějaký obvyklý průběh. Proto i taktika se mění podle toho, jak jedou ostatní. Naposled se vyrazilo celkem pomalu až ke sjezdu k Nové louce.“ Nová louka: Místo, kde si Standa obvykle zkouší lyže. „Obvykle den před závodem zkouším troje čtvery, na den závodu si vybírám dvoje. Na Nové louce pak ráno před startem zvolím nejlepší pár.“ Následuje nejdelší stoupání závodu z Nové louky na Rozmezí: „Zde se moc taktizovat také nedá, jde o jediné: udržet se první skupiny. Rozmezí: Následuje asi čtyřkilometrový mírný sjezd po Kasárenské cestě. „Tady se pozná, kdo jak namazal. Zde už dochází k prvním únikům, stojí to občas dost sil si všechny pohlídat. Naposled nám právě zde ujel pozdější vítěz Svard.“ Přejezd soušské silnice: „Jinak v podstatě závod začíná až tady. Jede se něco napůl mezi soupaží a střídavým během, začíná se to pak lámat po přejezdu Vlašského hřebene, je tam asi šestisetmetrové stoupání, kde se hodně uniká. Jizerka, Promenádní cesta: Polovina závodu. „Na Promenádní jsou tři kopce,

první se většinou jede soupaží, ostatní normálně. Snad vždy tady fouká protivítr, většinou se tu moc neuniká, všichni šetří síly na smědavský kopec.“ Smědava: Klíčový moment závodu. Nejprudší a nejnáročnější stoupání. „Vždy nám tu ujíždí Estonec Raul, naposled utekl téměř o půl minuta a skoro dotáhl Svarda. Já jsem se jentaktak udržel Italů. Je to pro mne kritické místo závodu. Na Čihadlech: Tady se trať rovná a v podstatě začíná finiš. Jede se dost rychle soupaž, to mi vyhovuje. Tady jsem loni ujel Italům a dojel druhého Raula. Krásná Máří: „Zde začíná jedno z posledních stoupání, kde se dá utrhnout. Je to asi jeden a půl kilometru, najet se dá na dalšího 20 až 25 sekund. S Raulem jsme loni jeli tak nějak pořád spolu, pokusy obou o utržení byly neúspěšné.“ Nová louka: „Tady už se jen čeká na finiš. Ujet se už nedá. Většinou jede vepředu ten s rychlejšími lyžemi, druhý se veze v závěsu.“ Bedřichov: Finiš. „Je dobré si před startem prohlédnout trať, některé stopy se více vlní a jsou tedy delší. To je při finiši hodně znát. Jednou, předloni, jsem na to doplatil.“

Nejoblíbenější úsek: Nahoře za smědavským stoupákem jsou krásné roviny, kde se dobře jede a zároveň je tam krásný výhled na údolí Hejnice. Pěkný je také úsek po panelce, kde jsou při pěkném počasí krásně vidět Bukovec, Vlčí a Pytlácké kameny nebo polská část Jizerky. Nejkritičtější úsek: Smědavský kopec. Pravidelně se tam „rupe“ (já, ale i ostatní), není kde si odpočinout. Kdo nevydrží, do nejlepší šestky se nedostane. 

Jizerská

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

50

Tipy Stanislava Řezáče Občerstvení: Já asi šestkrát v průběhu závodu piji ionťák, veřejné občerstvovací stanice většinou nevyužívám. Jídlo: Osobně snídám před sedmou normální snídani, rohlíky, sýr, med, někdy krupicovou nebo ovesnou kaši. K tomu čaj s citrónem. Hodně piji i potom asi půl hodiny před startem, to si taky dám nějakou energetickou tyčinku nebo tatranku. Co pít: Obvykle iontové nápoje, Regedrink či Enervit. Dobrá je i kola a čaj s citrónem. Když jsem „ruplej“, dám si nějakou bombu – nejlépe speciální energetický drink s kolou. Kafe ne, dehydruje! Další tipy pro amatéry: 1. Hlavně dobře namazat. Počítejte s tím, že stopa bude projetá (tedy v ní bude starý sníh) a že trať má velké převýšení a tři čtvrtiny závodu se jedou ve velké nadmořské výšce. Je-li v Bedřichově minus dva stupně, je nahoře minus sedm. Používejte tedy mírně studenější vosky. 2. Dobře pít 3. Trochu se připravit (fyzicky) 4. Pozor na zimu, nahoře často nepříjemně fučí, raději větrovku s sebou. 5. Alespoň skromnou rozcvičku


050-J50

30.11.2003 12:46

Strรกnka 61


050-J50

30.11.2003 12:46

62

Stránka 62

TÉMA RAKOUSKO

Jizerská JIZERSKÁ 50  STRANA 13 ZE 14

37. ročník ve znamení novinek

50 v roce 2004

Pořádající liberecký Ski klub Jizerská padesátka je sdružením moderním, nebránícím se novým světovým trendům, který neustále zlepšuje sportovní podmínky závodníkům i jejich zázemí před startem i v cíli. „V letošní zimní sezóně například uměle zasněžíme celý sportovní areál na stadionu v Bedřichově, aby i při případném nedostatku sněhu mohli účastníci na Jizerskou padesátku

trénovat, třeba i za večerního osvětlení. Další novinkou bude zavedení čipů k odečítání běžeckých časů a už vloni jsme oddělili závod na 50 a 25 kilometrů na dvě různé trasy, aby se závodníci nekřížili,“ uvedl tajemník Ski klubu J 50 a starosta Bedřichova Martin Koucký. „I v roce 2004 je závod zařazen do FIS Marathon Cupu, což opět posílí zahraniční účast. Už vloni přijelo z 3500 účastníků více než 1200 cizinců, nejvíce od roku 1989. Projevilo se to i ve výsledko-

vé listině, když na vítězným Oskarem Swärdem ze Švédska skončil v první desítce na druhém místě jediný Čech Stanislav Řezáč, ale před takovými esy jako Italem De Zoltem, Olle Raulem a dalšími špičkovými dálkovými běžci, jejichž účast očekáváme i v 37. ročníku Jizerské padesátky,“ doplnil s tím, že pořadatelé opět uctí památku 15 československých horolezců, kteří zahynuli pod Huascaránem a Jizerskou padesátku spoluzakládali. 

XVI. ROČNÍK – 1983

startovním výstřelem se kdosi v poli závodníků hnul a dav už nebyl

dvacetikilometrové trati se stala Marcela Jebavá.

Ještě týden před startem, v neděli 30. ledna 1983, byly tratě vynikající.

k zastavení. Pár lyžařů se pořádně vyválelo ve sněhu. Jiří Beran s časem

Stačily však 4 dny, začalo pršet a stopy zmizely v nenávratnu. 25 hodin

2:23:31 se stal potřetí vítězem.

před startovním výstřelem bylo takřka rozhodnuto, že se nepojede.

Závod se kvůli špatným sněhovým podmínkám neuskutečnil.

Avšak ředitel závodu Václav Foff zavelel do boje s nepřízní počasí. A v 9

XIX. ROČNÍK – 1986

hodin se přes 6 tisíc závodníků dalo do pohybu – část běžela pěšky na

V neděli 26. ledna 1986 se jela doposud nejkratší J50 v historii. Příval

XXIV. ROČNÍK – 1991

Královku po silnici, část lyžovala. Trať byla na poslední chvíli změněna

sněhu a vichřice, která na některých místech dosahovala 100km rych-

Dva zrušené ročníky v posledních třech letech přinutili pořadatele z li-

a zkrácena na 47 km. Jede se v mlze, střídavě padá krupice, střídavě

losti, zapříčinila vyhlášení zákazu hřebenových túr. Proto byla trasa

bereckého Ski klubu posunout termín závodu z poslední lednové nedě-

mrholí. V cíli se raduje Miloš Bečvář.

zkrácena a měřila jen 43 km. Přes tyto špatné podmínky vyjelo 5440 zá-

le na třetí únorovou neděli. Do stop se 17. února 1991 postavilo pouze

vodníků a 714 závodnic. Veterán Jiří Beran opět zvítězil. V husté chu-

2703 – nebylo to jen změnou termínu, ale i změnou politické situace.

melenici si mezi ženami suverénně vedla Gabriela Svobodová.

Závod se jel za nepříjemného větru, ve stopách zavátých 50 cm čerstvé-

XVII. ROČNÍK – 1984 Na start v neděli 29. ledna 1984 na Hrabětické louce přišlo 6129 lidí,

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

XXIII. ROČNÍK – 1990

ho sněhu. Miloš Bečvář ze Strakonic spolu s Františkem Karlíkem z SKP

z toho 711 žen. Nedojelo nebo bylo diskvalifikováno 110. Na starém leh-

XX. ROČNÍK – 1987

Štrbské Pleso manifestačně dorazili držíce se za ruce v čase 2:44:58 do

kém sněhu vyběhli do mlhy závodníci v 8:44, minutu před stanoveným

Start na jubilejním 20. ročníku, který se konal v neděli 25. ledna 1987,

cíle. Bečvářovy nohy byly ale v cíli dříve. Po dlouhé době si ženy mohly

časem. Na výzvu ředitele závodu Václava Foffa, aby závodníci pozdra-

se stal triumfem dvou dosud nejúspěšnějších závodníků historie J50,

vybrat, jestli poběží celou padesátku, nebo dvacítku. Na start delší trati

vili peruánského velvyslance, reagovali hromovým hurá a ztečí starto-

pětinásobného vítěze Jiřího Berana a zatím čtyřnásobné vítězky Heidi

se postavila třináctka odvážných, mezi nimiž kralovala již potřetí Heidi

vacího zařízení. Běžci se tentokrát vydali opačným směrem, než bylo

Suchánkové. Do závodu vyběhlo 6277 běžců. Ovšem obleva, následná

Suchánková z Elitexu Jablonec ve výborném čase 3:35:00.

v minulosti zvykem – k Jablonecké chatě a přes hráz nové vodní nádr-

sněhová kalamita a během závodu mrznoucí mrholení a nárazový vítr

že Kristiánov, Novou louku a dál na Smědavu. Vítězství si po finiši od-

je opět řádně prověřily.

nesl Jaroslav Balatka (2:35:22).

XXV. ROČNÍK – 1992 25. ročníku se 16. února 1992 zúčastnilo 2110 běžců a běžkyň.

XXI. ROČNÍK – 1988 Pro nedostatek sněhu se závod nejel.

Organizátoři kvůli přilákání většího počtu účastníků uskutečnili další závod – ještě závod na 20 km pro muže a juniory i ženy a juniorky.

XVIII. ROČNÍK – 1985 Na start 27. ledna 1985 se postavilo 6291 závodníků, z nichž nedokon-

XXII. ROČNÍK – 1989

Mezi 507 cizinci se do stop vydalo i 438 Němců. Panovalo krásné po-

čilo 109. Byl však mezi nimi bohužel i čtyřicetiletý sportovec s číslem

Na start posledního předrevolučního ročníku, 29. ledna 1989, se při-

časí, sněhu byl dostatek, i když den před závodem lilo jako z konve.

4144, Jan Andrejko z Jablonce, na 34. km ho postihla těžká nevolnost

hlásilo 6383 běžců, z toho 1270 z NDR, 120 z Polska, další z Itálie, SRN,

Startovalo se z Bedřichova takřka ze stejného místa jako při 1. roční-

a přes okamžitou pomoc dvou lékařů – závodníků, členů Horské služ-

Finska a také početná skupina leningradského klubu veteránů. Za

ku. Dlouhou trať nejlépe zvládl Aleš Vaněk z Jilemnice.

by, nenabyl vědomí a zemřel. Závod se jel v poměrně nepříznivých

krásného slunečného dne, na promrzlém sněhu, který týden připravo-

podmínkách, na malé vrstvě sněhu, takže se úsek ze sedla Holubníku

vali a naváželi traťaři, vyjelo do stop 4838 mužů a 603 žen. Na prvním

XXVI. ROČNÍK – 1993

nahrazoval trasou na Tetřeví boudy a Krásnou Máří. Devět minut před

místě se umístil Mach s časem 2:20:27. Hvězdou ženského pole na

Pro nedostatek sněhu organizační výbor J50 týden před startem 26.


050-J50

30.11.2003 12:46

Stránka 63

63

Cena časopisu SNOW - Nejen nejrychlejší vítězí!!! Podobně jako loni, přichystal SNOW soutěž i pro ty, kdo nemají závodní ambice. O vítězích rozhodne čistě náhoda! Dárkový balíček a předplatné SNOW získají ti, kdo dorazí do cíle buď v přesně celou hodinu (v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00) nebo přesně o půl (v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30 a 14:30). Aby se zamezilo kalkulu a vyčkávání před cílem, půjdou hodinky rozhodčích SNOW odlišně v rozmezí plus minus pět minut! Speciální cenu pak získá úplně poslední závodník! Partneři akce: Kama, Swix

ročníku s politováním oznámil, že se závod 21. února 1993 nekoná.

závodu se stal Martin Petrásek ve vynikajícím čase 2:14:17. Ženskou ka-

XXXIII. ROČNÍK – 2000

Nakonec se již odvolaný závod uskutečnil v náhradním termínu v ne-

tegorii suverénně vyhrála Heidi Suchánková v čase 2:45:17.

V neděli 20. února 2000 nastoupilo na start 2065 účastníků padesátky

děli 14. března 1993. V 8:45 závodníci v počtu 1390 účastníků přece jen

STRANA 14 ZE 14  JIZERSKÁ 50

Chcete vědět o Jizerce více? Historii a podrobné výsledky závodu shrnuje kniha Jiřího Langera „Jizerská 50", 35 let dálkového závodu na lyžích – Memoriálu expedice Peru 1970, kterou v roce 2001 vydalo pražské nakladatelství Armex.

a 580 závodníků na poloviční trati. Na 50 km se na prvním místě umís-

z bedřichovského stadionu do stop vyrazili. Obloha bez mráčku, v do-

XXX. ROČNÍK – 1997

bě startu je na Jizerce +50C. Hned v první vlně dochází na konci star-

Jubilejní třicátý ročník závodu J50 byl odstartován 16. února 1997. Trať

tovní rovinky k hromadnému pádu, který znamená pro jednoho

byla výrazně změněna a ztížena. Ze sedmi set metrů nad mořem na

XXXIV. ROČNÍK – 2001

z účastníků roztrženou tvář a pro druhého rozbitou hlavu. Ve finiši měl

startu na běžeckém stadionu v Bedřichově vystoupali nejvýše do té-

Než se v neděli 14. ledna 2001 vydali závodníci na trať J50, měli již něk-

nejvíce sil a vyhrál mladý Ondřej Valenta z Vrchlabí s časem 2:38:06.

měř tisícimetrového sedla Holubníku a poté ještě na Rozmezí ležící

teří v nohách novinku – Bedřichovskou třicítku volnou technikou, kte-

til vítěz minulého ročníku na 25 km Stanislav Řezáč.

v nadmořské výšce 924 m. Na start nastoupilo 2404 závodníků, ze kte-

rá se jela o 3 dny dříve ve čtvrtek 11. ledna. Start měl premiéru na Nové

XXVII. ROČNÍK – 1994

rých za mírného sněžení při teplotě –40 st. C pouze 45 nedojelo.

louce kvůli počasí – byl nedostatek sněhu a trať byla zkrácena o 3 km.

V parádních zimních podmínkách vyrazilo v neděli 20. února 1994

Reprezentant Dukly Liberec Pavel Benc (2:33:32) při svém prvním star-

Za nádherného slunečného počasí ve čtvrtek v premiéře Bedřichovské

přesně 1775 závodníků. Hned na začátku odjeli čtyři z nich v čele s po-

tu zvítězil. Stínem jubilejního ročníku byla smrt jednoho z účastníků, 55

třicítky zvítězil Stanislav Řezáč stejně tak jako v neděli v hlavním závo-

zdějším vítězem Tomášem Čáslavským z Vimperka.

letého Pavla Pokorného z Prostějova, který na 20. km upadl a přes oži-

dě na 50 km (2:01:56).

vovací pokusy se již neprobral a zemřel na infarkt. XXVIII. ROČNÍK – 1995

Bilance po 30 letech byla více než úspěšná. Na startu stálo 110574 zá-

XXXV. ROČNÍK – 2002

Organizátoři museli řešit mnohé ekonomické problémy a obhajovat

vodníků, z nichž dojelo do cíle o 5823 méně, tedy 104751 lyžařů.

Jubilejní 35. ročník J50 na lyžích se konal v neděli 13. ledna. Za nesku-

právo na existenci závodu. Avšak Ski klub J50 vyvinul v přípravě 28.

tečně krásného slunného počasí, kdy „Jizerky“ pokrývaly masy nového XXXI. ROČNÍK – 1998

sněhu a za výborné viditelnosti zvítězil na zkrácené trati Estonec Olle

jako součást seriálu dálkových běhů Euroloppet. Před zahájením zá-

Závod se v roce 1998 kvůli náhlé oblevě neuskutečnil.

Raul v čase 02:07:24, Standa Řezáč je po finiši těsně třetí. Do cíle do-

vodu leželo na některých úsecích tratě sotva 15 cm zmrzlého sněhu,

běhlo 2337 závodníků.

naštěstí několik hodin před startem napadlo několik cm prašanu. I tak

XXXII. ROČNÍK – 1999

se trať musela o několik km zkrátit. Na start se postavilo v několika vl-

32. ročník znamenal korunovaci snahy Ski klubu J50 vstoupit mezi elit-

XXXVI. ROČNÍK – 2003

nách 1952 běžců. Překvapivým vítězem se stal závodník Univerzity

ní běhy zařazené do seriálu Worldloppetu, proto byla trať opět těžší.

Také poslední doposud uskutečněný ročník startoval na Bedřichově

Brno Jan Došla. „Pětadvacítku“ vyhrála Kateřina Neumannová v dresu

Šlo o mnoho. Kongres Worldloppetu se konal v červnu v USA a zále-

a po tradičních stopách dovedl účastníky do cíle po rovných 50 km.

Dukly Liberec (00:56:53).

želo na posouzení kvality závodu. Na trať závodu 21. února 1999 se vy-

Z 2476 závodníků zvítězil Švéd Oskar Sward (2:10:08) před naším

dalo 2107 závodníků, z nichž bylo na 450 žen. Závěr 32. ročníku J50 měl

Standou Řezáčem.

XXIX. ROČNÍK – 1996

nervydrásající vyústění. Martin Petrásek podlehl v závěrečném finiši

Kvůli nepříznivému počasí účastníci 17. února 1996 absolvovali dva pě-

o jedinou vteřinu Lubomíru Buchtovi z Dukly Liberec (2:27:23), byť se

tadvacetikilometrové okruhy zkrácené ještě o 4 km. Vítězem hlavního

vrhl do cíle telemarkem napřed.

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

ročníku J50 mimořádné úsilí, a tak se 19. února 1995 jel závod poprvé


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:51

Stránka 64

příloha Svazu lyžařů ČR

64

Partner rubriky Vancl sport, Havlíčkova 637, 543 01 Vrchlabí Tel.: 499 422 090, 499 423 671 e-mail: montana@montana-skiservis.cz

HRANY – LYŽAŘOVO A I Z

OD HRAN KE SKLUZNICI ANEB O STRUKTUROVÁNÍ Až do třicátých let minulého století neměly lyže žádné kovové hrany. Na dnešních tratích s technickým sněhem je to nepředstavitelné. Pro jízdu navazovanými oblouky je hrana důležitější než skluznice. Při důsledné jízdě po hraně je většina skluznice s výjimkou úzkého pruhu u hrany zatěžována minimálně. Tlak na hranu dosahuje podle měření až 250 kPa, zhruba centimetr od hrany už ale klesá asi na pětinu. Podle dalších měření je při sjezdu v kontaktu se sněhem průměrně 65 % plochy skluznice+hran, u slalomové jízdy jen 13 %.* Protože se ale především při nezávodním lyžování nevyhneme přejezdům a úsekům jízdy přímo, musíme se starat nejenom o hrany, nýbrž i o skluznici. V moderní technice už sice neplatí klasická zásada „hranou lyže se brzdí a po ploše jede“, nicméně snad nejpopulárnější lyžařský slogan „kdo maže, ten jede“ platí i nadále. Narozdíl od doby jeho vzniku ale víme ještě něco dalšího.

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Udělejte si minitest 1. Skluznice má být ideálně hladká: ano – ne 2. Má na ní být vrstvička odpovídajícího vosku: ano – ne Pokud odpovídáte „ano“, patříte k většině lyžařů. (To pokud pomineme tu skutečnou většinu příležitostných, kteří o tom vůbec nepřemýšlejí, ukolébáni pohodlnou pověrou, že „umělou skluznici“ přece není třeba mazat...) Nicméně většině, která se mýlí. Struktura jako dezén Dnes už totiž víme, že skluz nezávisí jenom na skluznici a vosku, nýbrž také na struktuře skluznice. Struktura je nejméně známým prvkem tuningu lyží. Rozšířila se až po zavedení brusek s kamenem, tj. asi před 25 lety. Strukturu si lze představit jako dezén pneumatiky. Bez ní by na skluznici za jízdy vznikal jednolitý vodní film a docházelo by k přísavnému efektu podobně jako mezi dvěma kusy hladkého skla. Lyži by to brzdilo a ztěžovalo i její ovládání. Narušení hladkého povrchu skluznice pomocí drážek snižuje povrchové napětí vodního filmu a usnadňuje skluz. Lyže je nejenom rychlejší, ale také s menší námahou ovladatelnější. Struktura vytvořená na brusce s kamenem neobsahuje „vlasy“ (jako po broušení brusným pásem) a zlepšuje skluz lyže. Testy dokázaly, že umožňuje použít méně vosku. Mezi výrob-

Ocelový kartáč. Pokud je skluznici příliš hladká či zoxidovaná a není možné ji obrousit kamenem, novou texturu lze vytvořit pomocí ocelového kartáče.

ci brusek a vosků se dokonce vedou polemiky, zda je pro skluz lyže důležitější struktura nebo vosk... Bez ohledu na pravdu to dokazuje, že strukturování je v přípravě lyže důležitým hráčem. Struktura ovšem nevzniká jen strojově kamenem. Především u běžek, kde je třeba častěji reagovat na různé sněhy, teploty a vlhkosti, se používají i ruční strukturovací nástroje. Příkladem je Swix Super Riller s výměnnou strukturovací ocelí (hrubá 3 mm až extra jemná 0,33 mm) nebo nový ProfiRiller. I na sjezdové lyže existuje strukturovací ocelový kartáč (např. Swix Stahlbürste T0163), používá se ale v situacích, kdy z nejrůznějších důvodů nelze nasadit strukturování strojní. Zatímco závodníci potřebují přizpůsobit strukturu svých závodních lyží konkrétním podmínkám, stačí pro běžné nezávodní použití struktura univerzální, běžně aplikovaná před sezonou. Kromě toho ale také po větší opravě poškozené skluznice nebo tehdy, je-li kvalita skluznice nějak zhoršená: oxidací po delší pauze, velkým vysušením po nedostatečném mazání, případně poškozená neodborným broušením. Ivan Sosna

lyžařský doktor III. Zeptejte se lyžařského doktora! Lyžařská ordinace a poradna pro lyžaře, kteří chtějí „zdravě“ lyžovat. Na jednu stranu dělám oblouk výrazněji lépe než na druhou. Je možné tento rozdíl odstranit? Petra Zděná, Praha 9 Budiž vám především útěchou, že v tom nejste sama. Každý lyžař, aniž by si toho nutně musel být vědom, dělá oblouk do jedné strany lépe než do druhé. Je to způsobeno tím, že máme všichni jednu nohu silnější a podvědomě jí více „věříme“ než té slabší. Druhá příčina, proč tento rozdíl vzniká, je, že každý máme částečně vytočenou pánev do jedné strany. Vklonění pánve do oblouku, kterým stavíme lyže na hrany, je pak pro nás na jednu stranu více přirozené než na druhou. Tréninkem je však možné tento rozdíl odstranit nebo zmenšit. Pokud si nejste vědomi, že máte oblouk do jedné strany horší, tak mám pro vás tip, jak se odhalit (samozřejmě vnitřně, lyžování je zimní sport). Když vám při krátkém, zavřeném oblouku na prudším svahu občas ujede vnější lyže do malého přívratu, tzn. že se patka lyže dostane do větší vzdálenosti od vnitřní lyže než špička, vězte, že tuto náhodu způsobuje „švindlující“ noha, a je to vaše slabší strana. No a tady je několik cvičení, jak to napravit: * Jezděte krátké oblouky šikmo svahem, s tím, že slabší noha je na dolní straně ve směru jízdy. * V delším oblouku zdvihněte špičku vnitřní lyže a namiřte s ní přes přední část vnější lyže ven z oblouku (oštěpařský oblouk). * Kopírujte v oblouku horní částí těla terén. Na konci oblouku bude rameno, ruka a bok, které jsou směrem do údolí, níže než strana těla, která je směrem ke svahu. * Zdatní a odvážní lyžaři mohou pak zkusit oblouky na jedné lyži. Na závěr mi dovolte přimluvit se za vaši slabší nohu. Věřte jí a ona se vám určitě odvděčí.

oštěpařský oblouk (* údaje podle Příbramský et al, Česká škola lyžování – biomechanika, Praha 2001) Zdroje: SWIX Tech Manual, SWIX Racing Manual, Montana Swiss/Vancl sport Vrchlabí: manuál a seminář 2002 Příště: o různých strukturách Pozor: značně podrobnou informaci o strojním strukturování najdete v informačním letáku Montana Swiss/Vancl sport Vrchlabí (www.montana-skiservis.cz)

SNOWdoktor připravuje Zdeněk Černík, člen metodické komise APUL

www.apul.cz Máte problém? Otázku? Pište nám na redakce@snowmag.cz


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:51

Stránka 65

65

TEXT A FOTO: RENATA BALAŠOVÁ

TOYOTA SILVESTR Show 2003 s. r. o., který věnuje ceny pro vítěze různých soutěží. Vyvrcholením celé Toyota Silvestr Show 2003 bude ohňostroj a akrobatická show Aleše a jeho teamu, například Švýcara Martina Waltiho. Na otázku, jestli se dočkáme po letní světové premiéře skoku Ledový dech do vody i premiéry na sněhu zrovna ve Špindlerově Mlýne, Aleš odpovídá: „V této chvíli by bylo předčasné slibovat datum a místo, kde se mi to podaří. Ledový dech není vůbec jednoduchým skokem a fakt, že nikdo se na něj kromě mě nepřipravuje, mi dává čas vše dotáhnout do stavu, kdy se budu z Euroteamu postarají o nevšední záži- cítit dobře a nebudu riskovat zranění.“ tek z pohledu na akrobatickou show I ostatní lyžařské disciplíny budou zav rámci sportovního předsilvestrovské- stoupeny reprezentanty České republiho dne ve Skiareálu Svatý Petr. Toyota ky. Celým dnem vás provede moderátor Silvestr Show 2003 začne již dopoledním a vše budete mít možnost vidět nejen na programem, kdy všichni účastníci pro- velkoplošné obrazovce přímo v místě jdou kvalifikací do odpoledního finále. konání, ale také 1. ledna 2004 na ČT2 „Disciplíny, které uvidíte, v rámci Intersporturné. jsou ukázkami lyžařského „Vánoce jsou krásné sportu. Nebudou zklamáni svátky plné pohody a růzpříznivci sjezdového lyžoných dobrot. Doufám ale, vání ani běžeckého sprintu. že k těmto dnům odpočinZajímavostí bude tandemoku patří i aktivní sport vé lyžování, dva lidé na jeda pobyt na čerstvém vzduněch lyžích, to bych se asi chu, proto vás rád uvidím neodvážil,“ doplňuje Aleš 30. prosince na Toyota s úsměvem. Doprovodný Silvestr Show ve Skiearálu program pro návštěvníky Svatý Petr ve Špindlerově včetně živé hudby bude Mlýně. Oslavme spolu noprobíhat za podpory hlavvý rok o den dříve,“ zve ního partnera show společ- Takto zachytila Aleše 10letá fanynka, Aleš Valenta. nosti Toyota Motor Czech, která navštívila Silvestr Show vloni. 

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Špindlerův Mlýn je místo, kde již podruhé stráví konec roku Aleš Valenta se svým Euroteamem. Vloni jako čerstvý držitel titulu Sportovec roku 2002 a letos již v nové roli tatínka. To však neznamená, že by příjemné rodinné povinnosti nějak zasahovaly do přípravy na sezonu, která se dělí na letní skoky do vody a zimní na sněhu. „Denýska si užívám ve všech volných chvílích, kterých je bohužel velice málo díky soustavnému tréninku a cestováním mezi Šumperkem a Prahou. Na druhou stranu jsme s Elen a Denýskem strávili léto v Acrobat Parku ve Štítech, kde jsem trénoval. Horší to bude v zimě,“ dodává Aleš. Zimní trénink většinou probíhá na rakouském ledovci v Söldenu a ve finském horském středisku Rukka. „Lokace na přípravu jsou dobré za ideálního počasí. Pravidelně nás ale trápí vítr na ledovci a letos nedostatek sněhu ve Finsku. Velice kvalitní zázemí nám poskytl Skiareál Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně,“ chválí trenér Pavel Landa. Akciová společnost Skiareál Špindlerův Mlýn dobudovala rozvodný systém vody na černé sjezdovce, což umožní komplexní zasněžování. V areálu pro akrobatické skoky byly provedeny poslední terénní úpravy, tak aby vyhovoval velice náročným požadavkům mezinárodních závodů. „Prostor na můstky pro nás akrobaty a nové zázemí pro rozhodčí zcela splňuje světové parametry,“ potvrzuje Aleš. Pro návštěvníky zasněžených hor se již tradičně Aleš a jeho kamarádi


064-LYŽAŘSTVÍ

Stránka 66

příloha Svazu lyžařů ČR

www.leki.de

66

30.11.2003 11:51

TEXT: TOMÁŠ MACEK (MF DNES)

SVĚTOVÝ POHÁR

POPRVÉ?! Nejlepší světové lyžařky poprvé v historii na české půdě, 37 let od vzniku Světového poháru v alpském lyžování. Kdo překvapí, kdo zazáří? Anja Pärsonová, Martina Ertlová, Nicole Hospová? A jak se s tlakem domácího publika vyrovnají Češky v čele se Šárkou Záhrobskou? Rozpočet akce činí dvacet milionů korun. Ale to nejpodstatnější je nezaplatitelné: přízeň paní Přírody. Proto organizátoři na konci listopadu nervózně vzhlíželi k obloze. Protože na černé sjezdovce ve Svatém Petru dlouho svítila nevábná hněď.

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

START OBŘÍHO SLALOMU

START SLALOMU

CÍL

Audi FIS Ski World Cup ·pindlerÛv Ml˘n, 13. – 14. 12. 2003

PROGRAM pátek 12. 12. 2003 18:00 hod. veřejné losování formou show s představením nejlepších závodnic (náměstí Špindlerův Mlýn) sobota 13. 12. 2003 9:30 hod. obří slalom 1. kolo 12:30 hod. obří slalom 2. kolo (Skiareál Svatý Petr – černá sjezdová trať) 18:00 hod. veřejné losování formou show s představením nejlepších závodnic (náměstí Špindlerův Mlýn) neděle 14. 12. 2003 9:15 hod. slalom 1. kolo 11:45 hod. slalom 2. kolo


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:51

Stránka 67

Foto: Head


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:55

Stránka 68

příloha Svazu lyžařů ČR

68

HVĚZDY

TEXT: TOMÁŠ MACEK FOTO: KAMIL JÍŠA, BLIZZARD

PRO ŠPINDLERŮV MLÝN ANJA PÄRSONOVÁ (Švédsko) 

Narozena: 25. dubna 1981



Výška/váha: 172 cm/69 kg



Lyže: Salomon

Světový pohár: Druhá v celkovém pořadí 2003. Malý glóbus za obří slalom (2003). Vítězka jedenácti závodů. Olympijské hry: 2002 – 2. v obřím slalomu, 3. ve slalomu Mistrovství světa: 2001 – 1. ve slalomu, 3. v obřím slalomu, 2003 – 1. v obřím slalomu Co možná nevíte: V jiném životě by chtěla být zpěvačkou. Má ráda ticho lesa, rybaření, romantické písně i rockovou hudbu.

SONJA NEFOVÁ (Švýcarsko) 

Narozena: 19. března 1972



Výška/váha: 163 cm/60 kg



Lyže: Völkl

Světový pohár: Třetí v celkovém pořadí 2002. Malé glóby za obří slalom (2001, 2002). Vítězka patnácti závodů. Olympijské hry: 2002 – 3. v obřím slalomu Mistrovství světa: 2001 – 1. v obřím slalomu Co možná nevíte: Rakouský časopis Sport ji zvolil za Miss Světového poháru. „Je zázrak, že ještě jezdím,“ říká Nefová. Po šesti operacích kolene ji zachránily injekce rybího tuku. Před spaním se modlí.

KAREN PUTZEROVÁ (Itálie) 

Narozena: 29. září 1978



Výška/váha: 161 cm/59 kg



Lyže: Rossignol

Světový pohár: Druhá v celkovém pořadí 2003. Vítězka sedmi závodů. Olympijské hry: 2002 – 3. v Super G Mistrovství světa: 2001 – 2. v obřím slalomu, 3. v kombinaci Co možná nevíte: Lingvistický talent – hovoří italsky, německy, francouzsky, anglicky, řecky a latinsky.

NICOLE HOSPOVÁ (Rakousko) 

Narozena: 6. listopadu 1983



Výška/váha: 174 cm/63 kg



Lyže: Völkl

Světový pohár: Vítězka obřího slalomu v Söldenu 2002. Mistrovství světa: 2003 – 2. kombinace, 3. slalom. Co možná nevíte: Byla žákovskou reprezentantkou Tyrolska v tenise. V Söldenu loni vyhrála pohárový obří slalom se startovním číslem 36!

MARTINA ERTLOVÁ (Německo) 

Narozena: 12. září 1973



Výška/váha: 162 cm/60 kg



Lyže: Rossignol

Světový pohár: Druhá v celkovém pořadí 1996 a 1998. Malý glóbus za obří slalom (1998). Vítězka čtrnácti závodů. Olympijské hry: 1994 – 2. v obřím slalomu, 1998 – 2. v kombinaci, 2002 – 3. v kombinaci. Mistrovství světa: : 1993 – 3. v obřím slalomu, MS 1996 – 3. v obřím slalomu, MS 2001 – 1. v kombinaci. Co možná nevíte: „Nikdy se nevzdávám. Ale někdy toho chci příliš mnoho a také dělám příliš mnoho,“ říká. Má přezdívku Kamikadze. Co ji rozhodí? Mráz minus dvacet stupňů.

TANJA POUTIAINENOVÁ (Finsko)

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003



Narozena: 6. dubna 1980



Výška/váha: 170 cm/67 kg



Lyže: Rossignol



Lyže: Völkl

Světový pohár: Druhá místa ve slalomech v Lenzerheide a Sestrieres 2003. Co možná nevíte: Bytostně nesnáší balení a vybalování zavazadel. Rodiče jsou řediteli stavební firmy.

ALEXANDRA MEISSNITZEROVÁ (Rakousko) 

Narozena: 18. června 1973



Výška/váha: 165 cm/59 kg

Světový pohár: Absolutní šampionka 1999. Malé glóby za obří slalom a Super G (1999). Vítězka jedenácti závodů. Olympijské hry: 1998 – 3. v Super G, 2. v obřím slalomu. Mistrovství světa: 1999 - 1. v Super G, 1. v obřím slalomu, 2003 - 2. ve sjezdu. Co možná nevíte: „Co rok, to operace,“ říká. Nyní sází na homeopatii.


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:55

Stránka 69

69

MICHAELA DORFMEISTEROVÁ (Rakousko) 

Narozena: 25. března 1973



Výška/váha: 173 cm/70 kg



Lyže: Blizzard

Světový pohár: Absolutní šampionka 2002. Malé glóby za obří slalom (2000) a sjezd (2003). Vítězka šestnácti závodů. Olympijské hry: 1998 – 2. v Super G Mistrovství světa: : 1999 – 2. ve sjezdu, 3. v Super G, 2001 – 1. ve sjezdu, 2003 – 1. v Super G. Co možná nevíte: Za všech okolností svá. Na závody s sebou vozila ochočené krysy, propaguje španělský golfový klub, nedá dopustit na monthy-pythonovský film Smysl života a nezalekne se ani bříšního tance.

CHRISTELLE PASCALOVÁ (Francie) 

Narozena: 6. října 1973



Výška/váha: 169 cm/62 kg



Lyže: Salomon

Světový pohár: Vítězka slalomu SP v Copper Mountain 2000. Mistrovství světa: 2001 - 2. ve slalomu Co možná nevíte: Je rozvedená, s francouzským reprezentantem Saionim si nerozuměli. Miluje suši, gnocchi a ravioli.

MARIA JOSÉ RIENDA-CONTRERASOVÁ (Španělsko) 

Narozena: 12. června 1975



Výška/váha: 167 cm/63 kg



Lyže: Rossignol

Světový pohár: 3. místo v zahajovacím obřím slalomu SP 2004 Co možná nevíte: : „Jsem agresivní, tvrdě pracující a citlivá žena,“ charakterizuje sama sebe.

Zlý rok Janicy Kosteličové V březnu pozdvihla velký křišťálový glóbus. Od té doby bylo všechno jen špatně. Čtyřikrát ležela na operačním stole s pravým kolenem. A když se měla uzdravovat, přišla v listopadu Jobbova zvěst: Janica Kosteličová je vážně nemocná, možná již nikdy se na sjezdovky nevrátí. „Další trénink je momentálně vyloučen,“ uvedl Željko Šučur, lékař chorvatské reprezentace. Oč jde? Sužuje ji štítná žláza. Testy odhalily hormonální nerovnováhu. Léčba potrvá podle lékařů rok a půl. Média rozvířila domněnku, že za zhoršení zdravotního stavu může čtvrtá operace kolene, ke které došlo 5. října. „Žádný anesteziolog na světě by totiž nepřipustil novou narkózu, kdyby znal výsledky endokrinologických testů Janicy,“ řekl Šučur. Kosteličová však na tiskové konferenci uklidňovala: „Moje srdce sice bije rychleji a snadněji se unavím, ale za pomoci léků a rehabilitace to lze překonat. Možná už za dva týdny budu zdravá.“ Vrátí se i na lyže?

SP V ČÍSLECH JAK TO BYLO V SEZONù 2002/03 CELKOVù 1. Kosteliãová (Chorv.) 1570 2. Putzerová (It.) 1100 3. Pärsonová (·véd.) 1042 4. Dorfmeisterová (Rak.) 972 5. Ertlová (Nûm.) 922 6. Montilletová (Fr.) 869 7. Götschlová (Rak.) 830 8. Meissnitzerová (Rak.) 776 9. Clarková (USA) 661 10. Hospová (Rak.) 558 11. Poutiainenová (Fin.) 551 12. Obermoserová (Rak.) 499 13. Nefová (·v˘c.) 494 14. H. Gergová (Nûm.) 491 15. Rey-Belletová (·v˘c.) 436 53. ZÁHROBSKÁ 133 100. ZAKOU¤ILOVÁ 10

5. Schildová (Rak.) 6. Pequegnotová (Fr.) 19. ZÁHROBSKÁ

SLALOM 1. Kosteliãová (Chorv.) 2. Pärsonová (·véd.) 3. Poutiainenová (Fin.) 4. Pascalová (Fr.)

710 498 367 359

342 341 107

OB¤Í SLALOM 1. Pärsonová (·véd.) 2. Putzerová (It.) 3. Kosteliãová (Chorv.) 4. Hospová (Rak.) 5. Nefová (·v˘c.) 6. Karbonová (It.)

514 513 343 332 329 293

SJEZD 1. Dorfmeisterová (Rak.) 2. Götschlová (Rak.) 3. Clarková (USA) 4. Montilletová (Fr.) 5. Rey-Belletová (·v˘c.) 6. H. Gergová (Nûm.)

372 368 316 313 230 196

SUPER G 1. H. Gergová (Nûm.) 2. Meissnitzerová (Rak.) 3. Dorfmeisterová (Rak.) 4. Götschlová (Rak.)

355 248 212 210

5. Putzerová (It.) 6. Lalivová (USA)

192 167

NEJVÍCE VÍTùZSTVÍ V HISTORII ZEMù 1. ·v˘carsko 2. Rakousko 3. Francie 4. Nûmecko 5. USA 6. Itálie 16. âESKO

261 248 136 134 72 54 2

LYÎA¤KY 1. Moserová-Pröllová (Rak.) 2. Schneiderová (·v˘c.) 3. Seizingerová (Nûm.) 4. Wenzelová (Licht.) 5. Hessová (·v˘c.) 6. Götschlová (Rak.) 7. Figiniová (·v˘c.) 8. Walliserová (·v˘c.) 9. Morerodová (·v˘c.) 10. Nadigová (·v˘c.)

62 55 36 33 31 27 26 25 24 24


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:55

Stránka 70

70

příloha Svazu lyžařů ČR

TEXT: TOMÁŠ MACEK (MF DNES) FOTO: JAROSLAV LEGNER, HEAD

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

KDYBYCH TAK STIHLA PLES Byl nezvykle teplý říjnový večer. Turisté čekali, až na orloji odbije devátá. Karlův most zářil do tmy. Sjezdařka Šárka Záhrobská čekala v restauraci na Kampě. „Tady, co sedíme, byla při povodních třímetrová voda. Až po strop,“ ukazoval její otec Petr. Už za tři dny měl v Söldenu začít Světový pohár. Ale Šárka věděla, že odstartuje bez ní. Natažené vazy v koleni oddálily její vstup do sezony na americké turné, od půlky stehna ke kotníku měla ortézu. „Aspoň mám čas na školu,“ hledala pozitiva. Bydlíš v centru Prahy. Vnímáš ještě, že je krásná? Když svítí slunce, domy jsou ráno hezky barevné. Ale prohlížet si Prahu a bydlet tu je něco jiného. Vnímám také špínu, prach, davy lidí. Na Benecku je východ slunce ještě hezčí, barevnější.

narozena: 11. února 1985 výška/váha: 174 cm/64 kg stav: svobodná vzdělání: studuje gymnázium cizí jazyky: angličtina, němčina co má ráda: bramborový salát, modrou barvu, knihu Saturnin co nesnáší: nedochvilnost, neupřímnost největší úspěchy: 5. místo ve slalomu Světového poháru v Sestriéres 2002, 9. místo na mistrovství světa 2003 v kombinaci, 19. v pořadí slalomu SP 2002/03 disciplíny: slalom, obří slalom, super-G, sjezd

Na Karlově mostě jsem před chvílí potkal i žebráky. Jak na tebe působí? Karlovu mostu se vyhýbám. Chodí tam tolik turistů, že by mi trvalo půl hodiny, než bych ho přešla.

Katja Seizingerová kdysi viděla bezdomovce v Jižní Americe. Potom řekla: Mám velké štěstí, že mě živí lyžování. Nevím, jestli mě živí... Ale často si uvědomuju, jak jsem na tom dobře v porovnání s hrůzami, které se ve světě dějou.

klub: Ski klub Krkonoš trenér: Petr Záhrobský lyže: Head

Jsi ve čtvrtém ročníku gymnázia. Ani jednou sis nerozložila ročník. Vydržíš nasazené tempo až do maturity? Snad. Po sezoně budu mít na maturitu dva měsíce času. Kdybych nestíhala, odmaturuju v září.

Co budeš studovat potom? Asi ekonomku, třeba národní hospodářství. Do února musím podat přihlášku. Už bych měla začít zjišťovat, jestli mě ten obor bude zajímat.

Zajímáš se o politiku?

Kdysi jsi chtěla jít na práva. Proč jsi je zavrhla?

Jen se podívám na zprávy, víc nic. Politiky nehodnotím.

Ujistila jsem se, že je dělat nechci. Máme totiž právo teď ve čtvrťáku.


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:55

Stránka 71

71

ubude. Už je nebudeme muset honit jako vloni. Místo 55 startů jich bude třeba jen 35. Snad se tam dírka najde. Podívám se. Šárka: A půjdeš na maturák se mnou? Otec: Půjdu.

Budete tancovat? Otec: Jó, chodil jsem do pokračovaček.

Jaký tanec by sis vybrala, Šárko? Netuším. Ani nevím, co bych si vzala na sebe. Chtělo by to něco speciálního.

Znám tenistky, které tvrdí, že nejradši chodí v šortkách a tričku. Já si docela ráda obléknu společenské šaty. Ale musím na ně mít náladu.

Tvůj kondiční trenér Šilhavý pečuje i o diskařku Pospíšilovou. Pozvala tě na svoji svatbu? Ne, nezvala skoro nikoho. Ututlala jí.

Prý je schopná strávit hodinu před zrcadlem. To také dokážeš? Hodinu určitě ne. Moc se nemaluju, to teprve přijde... Zato jsem ráno schopná třikrát se převlíknout.

Proč ten odpor? Nerada papouškuješ paragrafy? Je to nezáživné, nudné.

Čím nejvíc?

Kdy jsi naposledy byla v kině?

Když jsem si přesně pamatovala, co jsem řekla a oni napsali něco úplně jiného. Pro to není žádná omluva.

O prázdninách.

DO KINA NA KOMEDII

Otec: Vždyť jste s mámou nedávno šly do Slovanského domu. Šárka: No jo, ale to bylo o prázdninách.

Uvažovala jsi i o studiu žurnalistiky.

Stále platí, že jsi kvůli lyžování nestihla taneční?

Máš radši komedie, nebo akční filmy?

Ta by mě bavila. Možná ji zkusím, když se nedostanu na ekonomku.

Pořád. A hrozně mě mrzí, že nestihnu ani maturitní ples.

Oddechové. Takové, abych se zasmála. Šla bych na Deník Bridgette Jonesové 2. Jednička byla perfektní.

O čem bys chtěla psát?

Otec Záhrobský vstupuje do rozhovoru: Ten je kdy? Šárka: V lednu, šestnáctého. Přece nepojedu ze závodů na dva dny do Prahy kvůli maturáku. Otec: Ale když se nám bude dařit, závodů

Právníkem je tvůj otec. Mohla bys kráčet v jeho stopách. Mně stačí ty tři hodiny týdně na gymplu.

Ani dosavadní setkání s novináři tě neodradila? Nikdy tě nenaštvali? Kolikrát.

VYHRÁVAT PRO SEBE Když jsi byla menší, pracovala jsi v Německu na statku. To vymyslel táta? Aby sis vážila peněz?

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

O sportu, je mi blízký.


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:56

Stránka 72

72

příloha Svazu lyžařů ČR

Začal s tím brácha. Aby se naučil německy, jel o prázdninách na měsíc k lidem, se kterými se skamarádil, a pomáhal jim. Pak jsem u nich byla i já. Otec: Dostali řeč za práci. Pan statkář byl zároveň učitelem na základní škole. Naučil Šárku i Petra dobře německy. Šárka: A stihla jsem tam i potrénovat.

Jak jsi jazykově vybavená? Z angličtiny budu maturovat, německy se dobře domluvím, i když ještě to není úplně ono. Na vysoké škole zkusím i francouzštinu.

Na závodech jsi hrdá, že jsi Češka? Nestydím se za to. Ale závody chci vyhrávat především kvůli sobě, ne kvůli České republice.

Co ti na Češích vadí? (Šárka přemýšlí, otec Záhrobský odpovídá za ni:) Že neodpouští úspěch. Šárka: Jo, s tím jsem se už setkala. Otec: Jinak jsme hrdí na to, že jsme Češi. Rozčílím se na schůzi, jakmile někdo řekne Czechoslovakia. Vloni v Bormiu nevyvěsili u tratě českou vlajku. Šel jsem za Hochem, ředitelem svěťáku, a povídám: Hele, Hochu, tady není vlajka a Záhrobská už jezdí třicítku. Řekl, že mám pravdu, a od té doby už vlajka na svěťácích visí.

Až bude Šárka v první patnáctce žebříčku, můžete stavět i pohárové slalomy. Otec: To bude zadostiučinění. Na to se těším, pane, opravdu.

SNOW  ČÍSLO 11/ 2003

Letos má Světový pohár premiéru ve Špindlerově Mlýně. Půjde o speciální závod, Šárko? Přijdou známí, tlak bude větší. Ovšem jinak bude Špindl závod jako každý jiný. Prostě jeden z deseti slalomů ve svěťáku.

Černá sjezdovka ve Svatém Petru ti sedí?

Zlepšila sis rekord v benchi?

K mým oblíbeným nepatří. Je jednou z nejtěžších, zvlášť na obřák. Náročná, dlouhá, prudká, s různými zlomy. Otec: Vždycky jsem říkal, že kdyby se uskutečnil svěťák na červené, měly by české holky větší šanci. Černá ve Svatém Petru je hrobem českého lyžování, je vyloženě o síle. Proto musíme na síle víc makat.

V únoru ti bylo osmnáct. Máš už řidičák?

Já vím, kopírujete Kosteličovy. V létě jsem poprvé v životě vyběhla v kuse z Malé Strany až k petřínské rozhledně. Měla jsem strašnou radost. A na Julisce jsme pravidelně běhali do schodů.

Víš, kolik jich tam je? (bez rozmýšlení) 99. Zvládli jsme je i se sedmikilovým pásem, osmkrát za trénink.

Z 55 na 60 kil. To není špatné.

Zvládla jsem ho docela rychle. Zkoušela jsem řídit už dřív na Benecku, ale zatím se za volant moc nehrnu. Většinou jezdím jen po Praze.

Usne táta, až vyrazíte na Světový pohár a ty budeš řídit? Nevím. Řekne, že mám jet maximálně šedesátkou a pak snad usne.

Dostaneš od něj vlastní auto? Třeba za maturitu bych mohla... Otec: Když budeš mít medaili z mistrovství světa, dostaneš ho od škodovky. 

PO UZÁVĚRCE: Start do Světového poháru 2003/04 vyšel Šárce Záhrobské skvěle: slalom v Park City a šesté místo! To je druhé nejlepší umístění české sjezdařky v historii České republiky.


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:56

Stránka 73


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:56

Stránka 74

příloha Svazu lyžařů ČR

74

TEXT: TOMÁŠ MACEK FOTO: ZDENĚK KLUČKA, KAMIL JÍŠA, MIROSLAV BRZOŇ, HEAD

ČESKÉ

NADĚJE

PETRA ZAKOUŘILOVÁ 

Narozena: 5. září 1978



Výška/váha: 170 cm/62 kg



Klub: Dukla Liberec



Lyže: Head

Největší úspěchy: 16. místo na ZOH 2002, 17. místo na MS 2001 a 2003, 21. místo v závodě SP v Are 2003 (vše slalom)

ŠVADLENKA NA LYŽÍCH Není průbojná, ani extrémně ctižádostivá. Nevyčnívá. Nerozhazuje kolem sebe velká slova. Není cholerik jako její bratr. Nevyhledává riziko rychlých disciplín (na rozdíl od bratra). Jaká tedy je Petra Zakouřilová? SLALOMÁŘKA Vloni byla víc zraněná než zdravá, přesto si dojela pro 17. místo na světovém šampionátu. „Jsem částečně stará, ale zase ne tolik,“ povídá. Otec-podnikatel za ni řeší finanční problémy. „Táta platí, táta rozhoduje.“ FLEGMATIČKA Na všechno má dost času, skoro nic ji nerozhází. „Prostě klasická flegmatička,“ tvrdí. Její otec Borek-starší o dceři říká: „Občas potřebuje do práce dokopat.“ Když Petra rozdává dětem auto-

gramy, napíše jen Zak. Přece nebude psát celé jméno. TYPICKÁ ŽENA „Musím se namalovat a vyfoukat si vlasy. Ale zabere mi to jen deset minut,“ řekla po slalomu na světovém šampionátu ve Svatém Mořici. Těch minut bylo nakonec osmnáct. „Ale na ženskou takové zpoždění ujde, ne?“ uculila se. ŠVADLENA Ráda vyšívá. „Když se to známí dozví, myslí si, že jsem se zbláznila,“ přiznává. Ani další ruční práce jí nejsou cizí. A příležitostně maluje. Nikoliv pokoje, ale obrázky. HOTELIÉRKA Ovšem bez hotelu. Na hotelové škole odmaturovala se ctí. „Kromě češtiny všechno za dvě. Z češtiny jsem se dvě otázky nenaučila a jednu z nich si zrovna vytáhla,“ vzpomíná. A vysoká škola? Odložena na neurčito. „Jsem na učení lenoch.“

EVA KURFÜRSTOVÁ 

Narozena: 30. srpna 1977



Výška/váha: 163 cm/58 kg



Klub: Ski klub Karviná



Lyže: Rossignol

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Největší úspěchy: šestinásobná mistryně ČR, 18. místo ve slalomu na MS 2001

DOTAZNÍK PRO EVU 1. Co na vás přátelé mají nejradši? „Snad přímost a otevřenost.“ 2. Jaká je vaše nejranější vzpomínka z dětství? „Jak tlačím svůj sportovní kočárek. Strašně nerada jsem v něm seděla.“ 3. Jak se motivujete? „Chutí po vítězství.“ 4. Komu voláte po vydařeném závodě jako prvnímu? „Vždycky mámě. Ona to pak pošle dál.“ 5. Kde se uvolňujete? „Na výletech s přítelem.“

6. Kdy jste byla naposledy v kině? „Minulé Vánoce na Quo Vadis. Předtím v devatenácti na Dni nezávislosti.“ 7. Jaká je vaše oblíbená webová stránka? „Google.com. Tam najdu všechny další.“ 8. Koho jste jako dítě obdivovala? „Ingemara Stenmarka.“ 9. Který sen si ještě chcete splnit? „Prožít život dobře a naplno. A ve sportu? Vyhrát olympiádu. Stále je to můj sen, i když se vzdaluje. Sny jsou od toho, aby se snily.“ 10. Co byl váš poslední dobrý čin? „Darovala jsem peníze na dřeň.“

11. Modlíte se před spaním? „Nemodlím se. Ale když jde do tuhého a bojím se, k něčemu se obracím.“ 12. Koho byste jednou chtěla poznat? „Nechávám to osudu.“ 13. Za co jste naposledy vydala hodně peněz? „Celá rodina za octavii. Podařilo se mi totiž rozbít auto.“ 14. Kdy jste naposledy brečela? „Když mi rozmrzaly omrzliny na Hintertuxu.“ 15. Kým jste chtěla být jako dítě? „Lyžařkou. Nebo učitelkou tělocviku.“ 16. Co je vaše největší slabina?

„O těch nemluvím.“ 17. A vaše nejsilnější stránka? „Vím, co chci: dělat věci, které dělám, dobře.“ 18. Čemu se dokážete smát? „Každé legraci. Já se směju vlastně pořád.“ 19. S kým jste se naposledy pohádala? „Už dlouho ne. Nejčastěji se hádám s tátou. Třeba o lyžích. Jsou to konstruktivní hádky.“ 20. Zkusila byste bunjee-jumping? „Ano. Občas je dobré překonat vlastní strach.“


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:56

Stránka 75

75

LUCIE HRSTKOVÁ 

Narozena: 16. července 1981



Výška/váha: 164 cm/60 kg



Klub: Dukla Liberec



Lyže: Rossignol

Největší úspěchy: MS juniorů, obří slalom - bronz 1998, stříbro 2001, 15. místo v kombinaci na ZOH 2002, 23. místo v obřím slalomu SP v Berchtesgadenu 2002. VŽDY ORIGINÁLNÍ Od malička byla zvídavá holka. „Na strom jsem vždycky vylezla co nejvýš a pak jsem nemohla slézt dolů,“ vzpomíná Lucie Hrstková. Dnes je v lyžařské reprezentaci ženou s nejoriginálnějšími koníčky. TAI-ČI – Původně asijské bojové umění. Nyní především fyzické a duševní cviky na rozproudění energie. Lucie mu propadla před třemi lety. Každý rok jezdí na kurs, kde týden medituje. „Tai-či čistí hlavu a rozprouďuje energii. Dostávám svůj život do rovnováhy,“ říká. REIKI – Terapie vesmírné energie. Poznala ji zásluhou kamarádů-psychotroniků. „Jsem na prvním stupni zasvěcení,“ prozrazuje. REFLEXNÍ TERAPIE – Tlakové body na chodidlech, které ovlivňují další části těla, má dokonale

zmapované. Zklidňuje tak i své bolavé rameno. „Funguje to. Jen tomu musíte věřit. Já věřím a víra má mě uzdraví...“ TAROT – Věštecké karty poprvé viděla v rožnovské čajovně. Přihlásila se na korespondenční kurs a prohlásila: „Dostanu certifikát, že jsem čarodějnice.“ Poslední dobou si libuje: „Věštby mi vychází čím dál víc.“ Zkouší je sama na sobě. PSYCHOLOGIE – „Zajímá mě lidská duše,“ říkala. Koupila si odbornou knihu o vlivu snů na psychiku člověka, zatím však zůstává nedočtená na poličce. „je příliš tlustá a nezáživná,“ tvrdí Lucie. Přednášky z psychologie sportu, to je jiná. MALOVANÁ TRIČKA – Když dárek, tak originální. Lucie rozdává trička, ovšem ne ledajaká. „Kreslím na ně abstraktní výjevy,“ vysvětluje. Vida, moderní umělkyně. SKÁLOLEZENÍ – Kdysi se škrábala do skal při soustředění v Adršpašských skalách, teď má umělou stěnu doma v Rožnově. „Ale jsem teprve začátečník,“ zdůrazňuje.

TEREZA TRTÍKOVÁ 

Narozena: 24. listopadu 1975



Výška/váha: 172 cm/64 kg



Klub: VSK Brno



Lyže: Elan

Největší úspěchy: 2. místo v Super G na Světové univerziádě 2003.

SMOLAŘKA Na Světové univerziádě v Tarvisiu měl životní formu. Vybojovala stříbro v Super G a sahala po zlatu v obřím slalomu. Pád vše zhatil. První

diagnóza: dvě zlomená žebra. Ale stále se nemohla nadechnout! „Myslela jsem si, že je konec,“ přiznává. Až večer v nemocnici zjistili, že má pneumotorax. Tedy stav, kdy se člověk může i udusit. O start na světovém šampionátu ve Svatém Mořici přišla. A nestihla ani úvod letošní sezony. Při tréninku si v září zlomila pánev… Proto ji na startu SP ve Špindlu neuvidíme.

LUCIE ZIKOVÁ 

Narozena: 11. června 1984



Výška/váha: 176 cm/62 kg



Klub: Ski klub Špindl



Lyže: Rossignol

Největší úspěchy: trojnásobná medailistka Trofeo Topolino, účastnice MS 2001 a 2003. TALENT V dětství držela krok se Šárkou Záhrobskou, třikrát se postavila na stupně vítězů na Trofeo Topolino, neoficiálním žákovském mistrovství

světa. Nadšení rodiče se z Prahy stěhovali do Špindlerova Mlýna. Ale zbrzdila ji zranění. Při silvestrovské show 2002 upadla na hlavu, karambol zopakovala ještě jednou. Teď trenéři tápou: má se gymnazistka Ziková soustředit na slalom nebo Super G? Ve slalomu je na žebříčku nejvýš, pro Super G jeví nečekané vlohy. Jen musí pokaždé zatnout zuby a překonat obavy z pádu.

SP V ČÍSLECH DRÎELY VELK¯ GLÓBUS 1967 Greenová 1968 Greenová 1969 Gablová 1970 Jacotová 1971 Pröllová 1972 Pröllová 1973 Pröllová 1974 Moserová-Pröllová 1975 Moserová-Pröllová 1976 Mittermaierová 1977 Morerodová 1978 Wenzelová 1979 Moserová-Pröllová 1980 Wenzelová 1981 Nadigová 1982 Hessová 1983 McKinneyová 1984 Hessová 1985 Figiniová 1986 Walliserová 1987 Walliserová

(Kan.) (Kan.) (Rak.) (Fr.) (Rak.) (Rak.) (Rak.) (Rak.) (Rak.) (Nûm.) (·v˘c.) (Licht.) (Rak.) (Licht.) (·v˘c.) (·v˘c.) (USA) (·v˘c.) (·v˘c.) (·v˘c.) (·v˘c.)

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Figiniová Schneiderová Kronbergerová Kronbergerová Kronbergerová Wachterová Schneiderová Schneiderová Seizingerová Wibergová Seizingerová Meissnitzerová Götschlová Kosteliãová Dorfmeisterová Kosteliãová

(·v˘c.) (·v˘c.) (Rak.) (Rak.) (Rak.) (Rak.) (·v˘c.) (·v˘c.) (Nûm.) (·véd.) (Nûm.) (Rak.) (Rak.) (Chorv.) (Rak.) (Chorv.)

OB¤Í SLALOM 40 Bouvierová (Fr.) SJEZD 39 M. Gergová (Nûm.) SUPER G 66 Korenová (Slovin.)

Park City 89 Cortina 95 Flachau 93

NEJSUVERÉNNùJÂÍ VÍTùZSTVÍ SLALOM +3,00 s Steurerová (Fr.)

Abetone 68

OB¤Í SLALOM +5,20 s Nadigová (·v˘c.)

Furano 79

SJEZD +2,93 s Moserová (Rak.)

Chamonix 73

SUPER G +1,81 s Hächerová (Nûm.)

Davos 84

VÍTùZKY S NEJVY·ÍM âÍSLEM SLALOM 42 Götschlová (Rak.)

Lillehammer 93


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:57

Stránka 76

příloha Svazu lyžařů ČR

www.leki.de

76

TEXT: TOMÁŠ MACEK FOTO: KAMIL JÍŠA

DUEL? Ne, show JEDNOHO MUŽE

Pohled do zákulisí premiéry Světového poháru v Söldenu Sölden. To slovo je synonymem pro zahájení Světového poháru sjezdařů. Letos se na ledovci nad Ötztalským údolím startovalo posedmé. Posedmé na stejném kopci. A přece byl tentokrát jiný. Parna rekordního léta zaútočila na ledovec. Tál a měnil tvar. Plochý úsek mezi dvěma strmými pasážemi se smrskl. Kdysi se na něj vešly čtyři branky. Letos už jen dvě.

IROKÉZKA A SBĚRATEL Rakušanky jako obvykle zašly před pohárovou premiérou ke kadeřníkovi. Fred Sturmayer vykouzlil Dorfmeisterové účes a la irokéz a Obermoserové nabarvil rudé pruhy. Muži holdují jiným koníčkům. Rakouští trenéři testují víno v hotelu Regina a Toni Giger se chlubí: „Minulý týden jsem pil zelené veltlínské z roku 95. Pánové, to je světová třída.“ Giger je také sběratelem. Doma ve sklepu má pět set lahví. Hans Pum, šéf týmu, jen mávne rukou. Lahve nesbírá. „Zato mám spoustu přátel s vinnými sklepy.“

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

ZAŘVAL JAKO NIKDY Kjetil-Andre Aamodt je už tou dobou mimo hru. Sedí na vozíku, zahalený do žluté deky, pravou nohu v sádře, nataženou před sebe. Nemohoucí invalida. Tak dopadl nejúspěšnější sjezdař v historii olympijských her a světových šampionátů, majitel devatenácti medailí.

Kariéru blonďatého Nora zlomil středeční trénink. Psa by ven nevyhnal. Mlha, sněhová vánice, zima. Pod nohama nebylo nic vidět. Přesto Aamodt lyžoval – a padl. „Bolestmi jsem zařval jako nikdy v životě. V té chvíli jsem myslel na konec kariéry. Ale trvalo to jen pár sekund,“ říká později. Helikoptéra jej přenesla do univerzitní kliniky v Innsbrucku. Rentgen odhalil zlomený kotník a poškozenou hlavici holenní kosti. Večer první operace, o den později druhá. A pak? Deprese? Rezignace? Ani v nejmenším. Obdobné zranění jej postihlo v roce 1990, v devatenácti letech. Ani tehdy se nevzdal. Vrátí se i ve dvaatřiceti. „V lednu by mohl být bez bolestí,“ soudí innsbrucký primář Michael Blauth. „Naštěstí si nepoškodil koleno. Na někoho, kdo tolik let závodí, má vazy obdivuhodně zachovalé.“ Dva dny po karambolu začíná Aamodt pracovat na comebacku. Vstává z invalidního vozíku, bere do rukou berle, pokouší se ujít pár metrů. Heká, přesto slibuje: „Než skončí tahle zima, nějaký ten závod stihnu.“ Per Moen, ředitel norských sjezdařů, se usmívá: „Kjetil nemluví do větru. Bude i na olympiádě v Turínu.“

KOMPLIMENTY GIGANTŮ Přicházejí do hotelu Central na tiskovou konferenci firmy Atomic a zasedají k dubovému stolu. Hermann Maier a Ste-

HLASY ZE SÖLDENU „Máme asi takové šance, jako kdyby Lichtenštejnsko hrálo se čtyřmi hráči fotbal proti Německu.“ WERNER MARGREITER, rakouský trenér německých mužů „Je výhodou být osamoceným Rakušanem u Völklu. Když si vymyslím, že chci zelenou skluznici, dostanu ji. To by u Atomiku nešlo.“ CHRISTIAN MAYER „Miller má extrémně velkou nohu a 95 kil. To je hmota! To se mu z kopce jede! Zato Češi? Záhrobský 82 kil, Bank 74. Málo...“ PETR ZÁHROBSKÝ starší

phan Eberharter. Konečně opět spolu ve Světovém poháru. Duel gigantů. Supershow. Oheň a led. Obnovená rivalita. Dávní nepřátelé znovu proti sobě. Duel roku: Bouřlivák z Flachau versus Seriózní Tyrolan. Rakouská média volí velká slova. Do Söldenu se akreditovalo pět stovek novinářů a osmnáct televizních společností. Vloni jich přijelo téměř dvakrát méně. Ale vloni tu nebyl Maier. „Kdyby vyhrál, bude to zázrak. Ale jen si vzpomeňte, o kolik zázraků se již Herminátor postaral,“ píše Kronen Zeitung. Oba velikáni sedí vedle sebe. Nepřátelé? Skutečně? „Ne! Mimo trať takoví nejsou. Už se respektují,“ tvrdí Peter Schröcksnadel, prezident rakouského svazu a – jen tak mimochodem – manažer obou lyžařů. „Rivalita mezi námi dvěma je jen me-


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:57

Stránka 77

77

diální konstrukcí. Dokáži si představit, jak Hermannovi v cíli gratuluju,“ říká Eberharter. Maier souhlasí: „Novináři mají o čem psát. Ale já mám úplně jiné starosti.“ Dojde i na komplimenty. Eberharter: „Hermann mi pomohl rozvíjet se dál. Naučil mě nikdy se nevzdávat.“ Maier: „Obdivuji Steffa, že vydržel tak dlouho. Spadl do Evropského poháru a vyškrábal se zase nahoru. Nevím, jestli bych to na jeho místě dokázal.“

„Bode, měl bys být kuchařem. Tak dobré jsou tvoje nudle.“ PIERO GROSS k Bode Millerovi, když Američan vařil špagety novinářům

Dohromady vyhráli 67 závodů Světového poháru. Maier vede 42:25. Na světových šampionátech a olympijských hrách je však úspěšnější jeho kolega – 8:7 medailím. Jejich duel o velký glóbus by byl jistě strhující. Jenže Herminátor kroutí hlavou: „Žádný duel nebude. Vypadá to, že já a Steff budeme muset bojovat proti zbytku světa.“ Ve vzduchu visí jedno jméno: Bode Miller. V trénincích obřího slalomu je Američan porážel o dvě sekundy. V Söldenu je na programu obří slalom.

ZVÍŘE JÍ ŠPAGETY

Miller na startu sezony

Miller je nepředvídatelný. Před závodem hraje na umělé trávě fotbálek. Sněží, přesto pobíhá po hřišti na boso a v kraťasech! Apartmán u Innsbrucku, který si předloni pronajal s Erikem Schlopym, mu přestal vyhovovat. „Kupuju obytný vůz. V zimě s ním pojedu od štace ke štaci. Všude budu mít svůj konfort,“ hlásí. Kamaráda zpoza oceánu zaměstná jako řidiče, kuchaře a kluka pro všechno. „Miller – lyžařský cikán,“ zhodnotí to deník Der Kurier. „Bode asi zaslechl, že se Světovému poháru říká Bílý cirkus. Vzal to doslova,“ povídá Patrick Lang, syn zakladatele soutěže. Večer podupává před söldenským hotelem Alphof parta teenagerek. Najednou vykřiknou: „Tamhle za sklem je Bode. Júú, Bodéé.“ Miller zamává a kráčí do sklepa. Servismani od firmy Rossignol, kam vloni přestoupil za 1,1 milionu dolarů, tam pečují o jeho lyže. V létě se podruhé (a zřejmě nezvratně) rozešel s přítelkyní Lizzie. „Od té doby trávím polovinu svého času tím, že od

něj odháním evropské holky,“ posteskne si McNichol.

SHOW JEDNOHO MUŽE Fanynky ječí i v söldenském cíli. Miller triumfuje rozdílem třídy. Nejrychlejší v prvním kole, nejrychlejší ve druhém. Druhý Francouz Covili zaostává o 1,12 sekundy. V den rakouského národního svátku poslouchá 15 tisíc diváků americkou státní hymnu. Deník Kurier píše: „Vyhrál alespoň

Miller triumfuje

poloviční Rakušan. Žije přece v Salcburku.“ Pravda, jen do doby než sežene svůj obytný vůz... Nejvíc překvapený je Miller sám. „Připadal jsem si tak rychlý, jako bych jel Super G. Světový pohár by mohl skončit už dnes, měl bych velký glóbus,“ vtipkuje. Místo duelu gigantů se odehrála show jednoho muže. Eberharter končí osmý, Maier šestnáctý. Zklamání? „Sezona je ještě...,“ začne Maier a uchichtne se, „...dlouhá.“ Eberharter v týdnu léčil chřipku, nebyl fit. „Vlastně jsem s osmým místem spokojený. Můj cíl je nedávat si žádné cíle. Může to být má poslední sezona. Proto beru všechno, co přijde.“ Dirigenti rakouského orchestru však mají ve tváři vrásky. „Bode vypadal ještě jistější než dřív, bleskově reagoval na chyby. Bude nebezpečný. Moc nebezpečný,“ věští Giger. Pum pokyvuje hlavou: „Na můj vkus je Bode příliš vepředu.“ Možná, že potom vezme telefon a zavolá jednomu z přátel, kteří vlastní vinné sklípky. Potřebuje zapít žal. 

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Stokilový lyžařský vysloužilec Alberto Tomba se holedbá: „Shodil jsem deset kil. Zase mám větší šanci u žen.“ Kdo vyhraje Světový pohár? To ho zase tolik nezajímá. „Maier je nejsilnější, ale ještě není stoprocentně fit. Takže Bode Miller nebude k poražení,“ usoudí. Syn hippies, který vyrůstal v chýši bez proudu a tekoucí vody, je prototypem

nového Tomby. „Budu jako Alberto. Poblázním davy,“ umanul si Miller. Mají i stejného sponzora, výrobce špaget Barillu. Itala podporovala v devadesátých letech, S Millerem (do čtrnácti let vegetariánem) podepsala letos. V Söldenu dokonce vaří novinářům špagety. „Bode? To je divoké zvíře s obrovským sex-appealem,“ prohlásí na veřejném losování Američanka Sarah Schleperová. „Kam přijede, tam je karneval,“ říká Phil McNichol, šéf USA Ski Teamu.


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:57

Stránka 78

příloha Svazu lyžařů ČR

78

Völkl – jak krásné,



Alexandra Meissnitzer

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

disciplíny: sjezd, super-G, obří slalom úspěchy: 2. místo v OSL a 3. místo v super-G (OH 1998), 1. místo celkově (SP 1999), 1. místo v OSL a 1. místo v super-G (MS 1999) narozena: 18. 6. 1973 (Abtenau, Rak.) životní krédo: žít a nechat žít národnost: rakouská web stránky: www.meissnitzer.com







Sonja Nef

disciplíny: obří slalom, slalom úspěchy: 1. místo v OSL (MS 2001), 1. místo v OSL celkově (SP 2002), 3. místo celkově (SP 2002), 3. místo v OSL (OH 2002) narozena: 19. 4. 1972 (Grub, Švýc.) životní krédo: žij dnes a ne zítra národnost: švýcarská web stránky: www.fanpage-sonjanef.ch

Nicole Hosp

disciplíny: sjezd, super-G, obří slalom, slalom úspěchy: 3. místo ve sjezdu (MS juniorů), 4. místo celkově (EP), 29. místo v OSL (SP 2002) narozena: 6. 11. 1983 (Ehenbichl, Rak.) životní krédo: když se chce, všechno jde národnost: rakouská web stránky: www.niki-hosp.at

Monika Bergmann

disciplíny: obří slalom, slalom úspěchy: 2. místo ve SL (SP 2001), 6. místo ve SL (OH 2002) narozena: 17. 4. 1978 (Neukirchen, Něm.) životní krédo: láska, mír a štěstí národnost: německá web stránky: www.monika-bergmann.de


064-LYŽAŘSTVÍ

30.11.2003 11:57

Stránka 79

79

tak výkonné!

 

Hilde Gerg

disciplíny: sjezd, super-G, obří slalom, slalom úspěchy: 3. místo v super-G (MS 2001), 1. místo v super-G celkově (SP 2002), 4. místo celkově (SP 2002) narozena: 19. 10. 1975 (Bad Tölz, Něm.) životní krédo: v klidu je síla národnost: německá web stránky: www.hildegerg.de

Kristina Koznick

disciplíny: obří slalom, slalom úspěchy: 1. místo ve SL (SP 1998), dvakrát 1. místo ve SL (SP 2000), 1. místo ve SL (SP 2002), 1. místo ve SL (SP 2003) narozena: 24. 11. 1975 národnost: americká web stránky: www.koznick.com



Silke Bachmann

disciplíny: obří slalom, slalom úspěchy: 3. místo v OSL (SP 1999), 7. místo v OSL (SP 2001) narozena: 21. 2. 1977 národnost: italská web stránky: www.silkebachmann.it

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW



Elisabeth Görgl

disciplíny: super-G, obří slalom, slalom úspěchy: 1. místo celkově (EC 2003), 1. místo v OSL a ve SL celkově (EC 2003), 2. místo ve SL (SP 2003) narozena: 20. 2. 1981 národnost: rakouská web stránky: www.goergl.com

PR


080-PR BRETTON + HEAD

SNOWMARKET

80

30.11.2003 12:50

Stránka 80

vybavení

AUTODRIVE unikátní technologie

V

roce 2000 vyvolal Dynastar svým systémem Autodrive malou revoluci v konstrukci lyží. Jako první z výrobců spojil přednosti skořepinové a sendvičové konstrukce stavby lyží do jedné lyže tak, že vznikl unikátní koncept navíc doplněný o integrovanou desku, která je jedním z nosných prvků jádra lyže. V čem je ale tak unikátní spojení skořepiny a sendviče v podání Dynastaru (navíc chráněné několika patenty)?

3 druhy konstrukce, 3 fáze oblouku ·piãka lyÏí s konstrukcí AUTODRIVE je vyrobena jako skofiepina. To znamená, Ïe kromû jádra lyÏe je hlavní konstrukãní a nosnou ãástí lyÏe její vrchní ãást (horní deska), která pak pfiená‰í lyÏafiÛv tlak do lyÏe na hrany. Skofiepina umoÏÀuje ‰piãce se pfiesnû a dokonale pfiizpÛsobit tlaku v obou smûrech – ve zkrutu (okolo osy lyÏe) a ve flexi (prÛhyb ‰piãky lyÏe) – obr. 1. Nejunikátnûj‰í ãástí lyÏe je její stfied. Dosud nikomu na svûtû, kromû Dynastaru, se nepodafiilo tak dokonale spojit dvû rÛzné konstrukce – skofiepinu a klasick˘ sendviã – a je‰tû k tomu pfiidat integrovanou (u vût‰iny modelÛ titanovou) desku, která jakoby vybíhala od stfiedu ke ‰piãce na povrch lyÏe. Deska je uchycena na ‰roubech tak, aby pfii prÛhybu lyÏe v oblouku se mohla volnû posunout a neovlivÀovala a nebránila prÛhybu lyÏe – obr. 2. Klasick˘ sendviã od stfiedu lyÏe aÏ po patku dodává lyÏi vynikající stabilitu. LyÏafi pak zaÏívá jedineãn˘ pocit, kter˘ lze pfiirovnat k jízdû na horské dráze, kdy i pfies sebevût‰í rychlost a zatáãku vozík pevnû a pfiesnû drÏí v dan˘ch kolejích.

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

obr. 1

PR

obr. 2

Zvlá‰È tvarovaná patka lyÏe umoÏÀuje stálou kontrolu lyÏe a zpÛsobuje akceleraãní efekt. LyÏafie tak zrychlí a doslova „vykopne“ do dal‰ího oblouku – obr. 3.

obr. 3

·PIâKA

DESKA

PATA

Pfiesné vedení lyÏe v obou smûrech ohybu – ve zkrutu a ve flexi.

Pouvná podloÏka prooptimální vedení ve v‰ech situacích.

ZpÛsobuje akceleraãní efekt. Kontrola,

Zachování energie, stabilita lyÏe po celé délce, vynikající hranûní, pfiedvídatelnost.

Posílené vedení lyÏe do oblouku, niωí úsilí na ovládání, kontrola pfiesnosti.

Kontrola, silná podpora akcelerace pfii v˘jezdu z oblouku.

Nové pocity z lyÏování V souãasné kolekci DYNASTARU je vût‰ina modelÛ vybavena konstrukcí AUTODRIVE, které tak lyÏafiÛm pfiiná‰ejí dosud nepoznané moÏnosti a záÏitky. Perfektní drÏení na ledu, pfiesné ovládání, mimofiádná jistota v nejvy‰‰í rychlosti a pocit dokonalého zvládnutí a prÛjezdu oblouku. I v testech provádûn˘ch lyÏafisk˘mi experty jsou lyÏe hodnoceny superlativy a vyzdvihovány jejich mimofiádné vlastnosti. Pro ‰irokou lyÏafiskou vefiejnost tak Dynastar je‰tû více odkr˘vá a pfiibliÏuje svût dovedností a materiálu pouÏívaného nejlep‰ími svûtov˘mi lyÏafii. To v‰e je zásluhou a díky závodnímu oddûlení Dynastaru, zku‰enostem od takov˘ch závodníkÛ jako Lasse Kjus a Jean-Pierre Vidal a práci v˘zkumného a v˘vojového oddûlení. 


080-PR BRETTON + HEAD

30.11.2003 12:50

Stránka 81

81

Naším mottem je

kvalita

Z

načka HEAD si již léta lebedí na pomyslném trůnu lyžařských inovátorů. Její lyže získávají ve všech testech pravidelně ta nejvyšší ocenění, a to jak u modelů rekreačních, tak těch nejsportovnějších i závodních. Snad jedině co se týče četnosti HEADu na stupních vítězů Světového poháru, nepatří mezi nejužší elitu. Proč to tak je a na řadu dalších věcí, jsme se u příležitosti SP ve Špindlu zeptali reprezentanta HEADu pro český a slovenský trh, Dr. Borise Šťastného. stejnû dûlají jenom lidé z masa a kostí, tedy lidé ovlivnitelní a se subjektivními zku‰enostmi a rozdíln˘mi názory – to je statisticky minimální mnoÏství reklamací na‰ich lyÏí. Málo se o tom pí‰e, ale HEADy jsou precizní v˘robky jiÏ od tûch cenovû nejniωích modelÛ. Z na‰eho dÛrazu na kvalitu má tedy nûco opravdu kaÏd˘ lyÏafi. Jak potencionální závodník, tak i pan Novák, kter˘ nechce zbyteãnû moc utratit a závodníci ho nezajímají.

Dejme tomu pocit, Ïe má taky kousíãek tûch vítûzn˘ch lyÏí. LyÏafiská branÏe to samozfiejmû nepodceÀuje, ale souãasnû také nepfieceÀuje. My ale chceme pfiedev‰ím prodávat vysoce kvalitní lyÏe pro kaÏdého, nejenom pocity ztotoÏnûní s vítûzem. MÛÏeme jít touto cestou, ale nikde není psáno, Ïe je jediná a nejlep‰í. A je‰tû jednu poznámku. Zkuste tfieba ve ·pindlu obejít frontu na vlek nebo se postavte pfied nûjak˘ sportovní obchod a kaÏdého poÏádejte, aÈ Vám fiekne jména pûti pfiedních lyÏafiÛ a na ãem jezdí. Budete velmi pfiekvapen, já to nûkolikrát osobnû udûlal a jen málokdo znal jednoho, dva závodníky. SnaÏíme se b˘t ve v˘dajích za závodníky rozumní a o to víc dáváme do v˘zkumu a v˘voje ‰piãkov˘ch technologií a do kvality pro v‰echny.

JenÏe ty lyÏe za pût sedm tisíc nejsou tak sexy jako dvacetitisícové obfiaãky. Narozdíl od jin˘ch tak drahé lyÏe u nás opravdu nemáme. Ale kdyÏ uÏ pofiád zavádíte fieã na to závodûní: právû HEAD pfied tfiemi lety jako první dal do prodeje sendviãovou obfiaãku a dnes jako jedin˘ nabízí dokonce dvû takové lyÏe, jednu tolerantnûj‰í a jednu skuteãnû ostrou. Ta pfiitom i se ‰piãkovou deskou VIST stojí ‰estnáct tisíc. To je nበcenov˘ strop. Pravdou je, Ïe v zámofií jsou HEADy velmi drahé. Nejdraωí tfieba v Kanadû stojí i bez vázání podstatnû víc neÏ vût‰ina setÛ a systémÛ ostatních firem! Z na‰ich ãesk˘ch cen by tamûj‰ím lyÏafiÛm musely lézt oãi z dÛlkÛ.

Je pravda, Ïe v testech mají dnes skoro v‰echny lyÏe nejlep‰í ocenûní. Nové technologie nedovolují snad Ïádnému v˘robci vyrobit vyslovenû ‰patnou lyÏi, rozdíly se stírají. My se v renomovan˘ch Ïebfiíãcích kvality také umisÈujeme mezi prvními. U HEADÛ to není Ïádná novinka, vyrobili jsme pfieci první nedfievûnou, hliníkovou lyÏi (smích). Co pokládám za dÛleÏitûj‰í neÏ v‰echny testy – které

Fakt je, Ïe se pfii zavedení va‰ich revoluãních modelÛ s vestavûn˘m mikroãipem ãekaly ‰ílené ceny – ale nekonalo se. Tady vidíte, Ïe rozumné hospodafiení s drah˘mi závodníky je také k nûãemu dobré. Je to prostû vûc firemních priorit. Myslíte, Ïe Millerové a spol. pfiestupují kvÛli mnohem lep‰ím lyÏím, nebo kvÛli miliónu za podpis? U HEADu si teì spí‰e dlouhodobû pûstujeme mladé jezdce, ale tfieba z nich vyroste nûjaká superhvûzda nebo vám koneãnû udûláme radost, zdraÏíme a nûjakou hvûzdu nakonec i koupíme…

Tak to snad radûji ty dobré ceny a lyÏe pro v‰echny. I tak pfieci nejlep‰í ãe‰tí sjezdafii – Záhrob‰tí, Zakoufiilovi – jezdí právû na HEADech. A ·árka Záhrobská urãitû patfií k favoritkám historického Svûtového poháru ve ·pindlerovû Ml˘nû, kde jste se stali jedním z partnerÛ pofiadatele. Co si od Va‰eho partnerství slibujete? Fakt, Ïe jsme jedinou znaãkou lyÏí propagovanou na této akci pro nás znamená v na‰ich podmínkách mimofiádnou propagaci. Partnerství jsme dohodli lokálnû, bez návaznosti na mezinárodní program HEADu, protoÏe jsme pokládali za dÛleÏité u této nejv˘znamnûj‰í ãeské lyÏafiské akce ve ·pindlu b˘t. Zá‰titu nad Svûtov˘m pohárem pfievzal i prezident Václav Klaus, kter˘ na akci u pfiíleÏitosti 100 let ãeského lyÏování zavtipkoval, Ïe bude muset ve ·pindlu postavit zase nûjak˘ billboard, aby novináfii mûli o ãem psát. Bude na nûm tentokrát s lyÏemi HEAD? Jsem samozfiejmû py‰n˘ na to, Ïe pan prezident jezdí na HEADech, ale já jsem nikdy s tímto faktem nepracoval. Tenkrát s tím billboardem to bylo pfiehnanû nafouknuté, vÏdyÈ ‰lo o pouhou pfiedvolební hfiíãku. Faktem v‰ak je, Ïe dodnes snad není veãírku, aby se mi na to znovu kdejak˘ znám˘ nezeptal, a já stále dokola opakuji, Ïe si takovéto vûci nemohu a nechci dovolit. ProtoÏe jste souãasnû prezidentov˘m poradcem? To jsem tenkrát je‰tû nebyl. Mnohem více proto, Ïe si velmi váÏím jeho dlouholetého pfiátelství i pfiátelství na‰ich rodin a zásadnû odmítám této skuteãnosti jakkoli komerãnû vyuÏívat.

Dûkuji Vám za rozhovor Milan Tich˘

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

Proã nesbíráte tolik cenn˘ch kovÛ jako tfieba Salomon nebo Atomic? Na‰i závodníci dosahují fiady v˘znamn˘ch úspûchÛ, narozdíl od napfiíklad Vámi jmenovan˘ch znaãek v‰ak sponzorujeme ménû jezdcÛ. LyÏování jako takové pfiece není jenom o tom, kolik skvûl˘ch závodníkÛ vyhrává závody v jedné z lyÏafisk˘ch disciplin. Upfiímnû fieãeno, co má zákazník doopravdy ze v‰ech medailí svûtov˘ch hvûzd?


082-BOTY

29.11.2003 18:35

SNOWMARKET

82

Stránka 82

vybavení

TEXT: IVAN SOSNA

Nová generace bot:

ano, ale...

T

řicet let neměnnosti je pryč, revoluce konečně zasáhla i boty. Tak by se daly shrnout komentáře minulé zimy. Co se od té doby změnilo? Je všechno jinak než dříve? Máme se po lyžích připravit na další nutnou obměnu výzbroje?

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

Situace není aÏ tak Ïhavá. Nové „softy“ dostaly pochopitelnû maximální podporu v˘robcÛ, o nûco men‰í obchodu (dále neÏ na 30% podíl na trhu to zatím nedotáhly) a dost velkou pozornost v médiích. Vedle nekritick˘ch ohlasÛ, jeÏ spí‰e jen parafrázovaly argumenty firem, se objevily i první testy. Zatím je ale stále obtíÏné zorientovat se ve smûsi protichÛdn˘ch ohlasÛ, sahajících od zdrcující kritiky po chválu aÏ úlisnou. Situaci samozfiejmû zásadnû komplikuje faktická nemoÏnost boty pfied koupí vyzkou‰et v praxi. Pfiíli‰ mnoho mûkkosti uÏ ne Dokonce se zdá, Ïe od koncepce vyloÏeného „softu“ firmy tak trochu ustupují. Nûkteré nové modely jsou spí‰e neÏ vyloÏen˘ soft odlehãen˘ klasick˘ skelet, opatfien˘ ménû a jednodu‰‰ími pfiezkami. MoÏná je to ale jen zmûna terminologie a oslabování dosud aÏ pfiíli‰ velkého dÛrazu na komfort. Nelze dokonce vylouãit, Ïe niωí v˘skyt slova soft má na svûdomí Rossignol, jenÏ má tento název pro lyÏafiské boty patentovan˘. Tfieba ale zaúfiadovaly i první negativní ohlasy nûkter˘ch odborníkÛ. Pohodlí zní pfiíjemnû, ale pfiíli‰ mnoho

mûkkosti uÏ ne. Jistû ne náhodou v‰ichni mnohem více hovofií o „v˘konnosti“. K na‰im loÀsk˘m podrobn˘m úvahám o botách „tvrd˘ch“ a „mûkk˘ch“ nelze dodat pfiíli‰ mnoho nového. Které ze souãasné mnoÏiny konstrukãních fie‰ení a nápadÛ se prosadí, zatím jasné není. Dosavadní softy, konstatovali v uplynulé zimû i po laboratorních a praktick˘ch zkou‰kách fachmani, zatím pfiedev‰ím nezvládají náklek. Tlaku „do jazykÛ“ by mûly vzdorovat plynul˘m odporem, zaãínajícím uÏ ve v˘chozí poloze komínu (0 - 5°) bez poãáteãní „díry“, do níÏ noha v mnoh˘ch jakoby spadne. Také zpÛsob povolování komínu v souladu s osou kot POZOR

Atomic SX 11 barevnû i funkãnû ladí ke stejnojmenné lyÏi pod vlajkou skicrossu

níkÛ pr˘ mnohdy není dobr˘. Ani horní hrana komínu stále není plnû vyhovující. Chvála i kritika Nûktefií odborníci jsou aÏ nemilosrdní. „Nedá se v tom pofiádnû lyÏovat,“ pfiiznává nevefiejnû jeden z pfiedních svûtov˘ch botafiÛ a aktivní veteránsk˘ závodník, 53let˘ Raku‰an Johann Leitner. Jiní, napfi. ti za testem nûmeckého lyÏafiského svazu DSV, jsou naopak navzdory v˘hradám (viz pfiedchozí odstavec) oficiálnû dost smífiliví a vstfiícní. Spor se pfiitom vede hlavnû o tuhost do nákleku. Nikdo totiÏ nepochybuje, Ïe moderní bota musí b˘t stranovû dostateãnû tuhá (pfienos sil pfii zahranûní lyÏe) a Ïe musí poskytovat dostateãnou oporu smûrem dozadu (zabránûní záklonu). Rekreaãní lyÏafi by navíc mûl dostat moÏnost stát a chodit v botû bez pfiidfiepnutí vynuceného konstrukãním náklonem ko-

NA POHODLÍ

„Pohodlí“ je jedním z nejnebezpečnějších pojmů, jimiž se u bot operuje. Kdo chce hlavně pohodlí, ať si lehne na kanape nebo sedne do ušáku. Lyžařská bota je účelová pracovní obuv, ne papuč nebo sandál. Musí sedět těsně, těsněji než boty, jež v běžném životě nosíme. Zejména nová, neboť po pár dnech každá botička povolí asi o velikostní půlstupeň. Těsně ale neznamená nepohodlně či dokonce s otlaky a bolestí. Dnešní kvalitní botičky umí udělat i tvrdou podzávodní botu dostatečně pohodlnou! (Jen skutečné závodní boty, na trhu dostupné omezeně, mají botičku značně tenkou, nepočítají ale s celodenním hoblováním svahů.) Nenáročný rekreant svůj týden na horách i ve velkých a měkkých „bačkorách“ přežije. Cílevědomý fajnšmekr ale musí vedle přiměřeného pohodlí vyžadovat především funkčnost. Leckdy se nevyhne úpravě botičky a/nebo skeletu. Když si ale na svou jedinečnou nohu kupuje unifikovaný výrobek (skelet), musí i s takovou variantou počítat.


082-BOTY

29.11.2003 18:35

Stránka 83

83

 ZÁSADY

PRO VÝBĚR BOT:

Zásada č. 1: příliš velký skelet nejde zmenšit Zásada č. 2: co neohneš v obchodě, nepovolí ani na kopci Zásada č. 3: u boty je zásadní funkčnost, dobré sedění musí být samozřejmost Zásada č. 4: pohodlí hledej v ušáku, ne v lyžáku

mínu, ocení dostateãnû snadné obutí a zutí, pfiimûfiené pohodlí a teplo. Nechceme a nemÛÏeme informativní pfiehled bot na trhu zaplnit úvahami a polemikami. Ty by vydaly na samostatn˘ ãlánek, na nûjÏ snad také dojde. Navzdory populárnímu pfiesvûdãení totiÏ moderní lyÏování není soubojem s tuhostí boty, pfii nûmÏ by ‰lo o to, Ïe siln˘ lyÏafi „pfiemÛÏe“

Tecnica – klasick˘ skelet je pro úãely sportovní a závodní jízdy nenahraditeln˘.

 MĚKKOST

≠ POHODLÍ

Tuhost skeletu boty už primárně nerozhoduje o pocitu pohodlí. I testy dokazují, že rovnice „tvrdá bota = nepohodlné mučidlo“ neplatí. Už proto, že tužší a tedy většinou i dražší bota má kvalitnější botičku a jazyk a lepší zpracování." To jsme napsali loni. Skoro jako na objednávku to pak potvrdil test německého SkiMagazinu. Při srovnání boty rekreační (Atomic e:9), univerzální (C:9) a sportovní (GS:9) se ukázalo, že nejmenším tlakem do holeně působila posledně jmenovaná bota nejtužší. Jako nejdražší byla v tomto zásadním ohledu i nejlépe vyřešená.

(rozumûj pfiinutí do nákleku) i tvrdou botu. Na tomto místû proto jen konstatujme, Ïe pro nenároãné rekreaãní jeÏdûní je bota, jeÏ se ze souãasn˘ch konstrukcí vyvine, nejspí‰e slibná. Ambicím, oãekávání a zpÛsobu jízdy vût‰inového lyÏafie by boty takové koncepce mûly vyhovût. Nároãn˘ sportovní lyÏafi a samozfiejmû expert a závodník ale pfiece jenom potfie KLASIKA SE

Head XRC – velmi v˘konná bota moderní koncepce

Lange zafiadily do svého v˘robního programu tzv. mûkké boty (SFT 80).

SNOWMARKET

Salomon je jedním z prÛkopníkÛ skeletÛ z prÛsvitného plastu

buje více. Pro nûj prostû bota stylu soft není. Pau‰ální rada – ty mÛÏe‰ mít je‰tû soft a ty uÏ ne – samozfiejmû neexistuje. Kromû vlastní boty pfiitom bude vÏdy záleÏet na konkrétním lyÏafii. Lehk˘ a mal˘ potfiebuje botu ménû tuhou neÏ velk˘ a tûÏk˘, podobnû je na tom elegantní stylista oproti agresivnímu rychlojezdci. 

MOC NEMĚNÍ

U bot klasické koncepce registrujeme jen drobné změny. Kromě tradičně oblíbených a spíše kosmetických změn na přezkách se u stále více bot zvyšuje i délková přestavitelnost třetí a především nejvyšší čtvrté. Velkropásky se rozšířily až na 35–40 mm. Stále více bot umožňuje individualizaci náklonu a výšky komínu vzadu. Největší pozornost ale patří snadnějšímu vsunutí nohy do boty. Cestou jsou měkčí nebo částečně pohyblivé „chlopně“ na nártu, ale i jiná řešení. Právě nesnadné obouvání a zouvání je největší slabinou tuhých bot s předním nástupem. Z některých se při - 15 °C dostanete jen po boji. Pochvalu zaslouží botičky. Zdokonalené materiály a stále větší podíl tepelně tvarovatelných částí pronikly i do bot „nižší střední třídy“. Lepší se i jazyky, využívající gely, plástvovou konstrukci i tepelné tvarování. V některých botách už najdeme i do určité míry tvarovatelné vložky, ty od ortopedických specialistů jsou ale pořád nejlepší a zasloužily by mnohem větší rozšíření a popularizaci.

Závodní boty mají nově podle předpisu FIS povolenou výšku „včetně všech tvrdých a měkkých částí“ mezi podešví a lyžařovým chodidlem 45 mm (dříve 55/50 mm). V součtu s maximální výškou lyže + desky + vázání 55 mm tak startující na závodech spadajících pod FIS, resp. národní svazy, může být nejvýše 100 mm nad sněhem.

ČÍSLO 11 / 2003  SNOW

 NOVÁ VÝŠKA


084-MARKETY+MODULY+ADRESAR

SNOWMARKET

84

30.11.2003 12:21

Stránka 84

vybavení

HELMY SH+

DEVOLD® ACTIVE

Vysoce kvalitní a krásné helmy pro nejnároãnûj‰í lyÏafie

Devold® Active – teplé dvouvrstvé vlnûné termoizolaãní prádlo pro aktivnû sportující lidi – v˘bornû odvádí vlhkost, hfieje a pohlcuje tûlesné pachy . Ideální pro podzimní a zimní sporty – teploty – 20 °C aÏ + 10 °C Unikátní spojení dvou materiálÛ – syntetiky Dupont Thermolite® (spodní vrstva) a jemné pfiírodní merino vlny (vrchní vrstva). Devold® Active je nejvíce pouÏívané vlhko odvádûjící a pfiitom hfiející spodní prádlo na svûtû a pouÏívá se jako první vrstva. Zahfieje Vás v zimû na horách bûhem nejnároãnûj‰ích aktivit, ale i na jafie a na podzim na kole. Thermolite® vlákna dûlají Active ideálním prádlem pro kaÏdého, kdo je choulostiv˘ na vlnu. V˘bornû izoluje a drÏí teplo. V prádle Devold® Active máte stál˘ pocit sucha a tepla za kaÏdé situace a za kaÏdého poãasí. Vlna je v˘born˘ termoregulaãní materiál, pohlcuje pachy a hfieje i vlhká. Toto prádlo se vyrábí i pro dûti, pro vûk 2–16 let (Active Junior). Ideální jako noãní pyÏamo. V NORSKÉM termoprádle DEVOLD se zahfiejete za kaÏdého poãasí.

Od modelÛ pro BorderCross a sjezdové disciplíny aÏ po dûtské helmy splÀují v‰echny modely s absolutní samozfiejmostí zákonem dané bezpeãnostní pfiedpisy. Mimofiádná profilace pro odvádûní vzduchu na horní ãásti helmy King Racer dává helmû nesrovnatelné aerodynamické vlastnosti. „Soft touch“ barvy dávají helmám atraktivní design, vnitfiní ãást vût‰iny helem nabízí maximální komfort a prody‰nost díky Drilex Coolmax, která nezpÛsobuje alergie a lze ji prát. Velice lehké dûtské helmy jasn˘ch barev dávají rodiãÛm pocit jistoty a dûtem maximální ochranu. Snowboardové helmy splÀují sv˘m designem, tvarem i váhou v‰echny pfiedstavy nejnároãnûj‰ích borcÛ z freeridu i freestylu.

www.sportkoncept.cz, info@sportkoncept.cz

www.devold.cz

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

MINOLTA DiMAGE A1

PR

Struãn˘ popis nejzajímavûj‰ích funkcí: DiMAGE A1 je úplnû nová generace digitálních EVF zrcadlovek spoleãnosti Minolta. Nejvy‰‰í kvalitu obrazu zaruãuje Minolta APO GT objektiv se sedminásobn˘m optick˘m zoomem v rozsahu 28–200 mm, progresivní CCD snímaã s 5 miliony pixely a inovovaná technologie zpracování obrazu CxProcess II spoleãnosti Minolta. Kromû v˘‰e uveden˘ch vlastností, zaujme na DiMAGE A1 unikátní systém pro eliminaci otfiesÛ a vibrací - Anti Shake. Technologie Anti Shake je jedineãná tím, Ïe místo plovoucích optick˘ch ãlenÛ se pohybuje CCD snímaã. Toto fie‰ení s sebou pfiiná‰í celou fiadu v˘hod. Dovoluje zachovat kompaktní rozmûry fotoaparátu i optiky, dokáÏe tlumit i pomalej‰í vibrace a není potfieba dal‰ích optick˘ch ãlenÛ pro kompenzaci optick˘ch vad plovoucích prvkÛ. Pfii pouÏití AS systému u teleobjektivu 200mm bude pfiibliÏnû 90 % snímkÛ zaznamenan˘ch s ãasem 1/25 s ostr˘ch. Systém automatického zaostfiování v trojrozmûrném prostoru 3D AF dává fotografovi do rukou vládu nad akcí. Pohybující se objekty jsou stále zaostfiené s neb˘valou pfiesností – fotoaparát DiMAGE A1 je plynule sleduje ve tfiech rozmûrech (osy x, y, z). Jakmile budete pfiipraveni stisknout spou‰È závûrky, prediktivní fiízení zaostfiování

zajistí pfiesné zaostfiení pohybujícího se objektu s ohledem na zpoÏdûní mezi stisknutím tlaãítka spou‰tû závûrky a zachycením snímku. Systém automatického zaostfiování se aktivuje pfii uchopení fotoaparátu za madlo a pfiiloÏení fotoaparátu k oku, a je v˘jimeãnû rychl˘ díky speciálnû vyrobenému ãipu ASIC. Pohybliv˘ zaostfiovací bod umoÏÀuje rychle pfiesunout zaostfiovací bod na libovolné místo v zábûru. Funkce je vhodná obzvlá‰tû pro makrosnímky a portréty, a to pfiedev‰ím v kombinaci s bodov˘m zaostfiováním. Pfii pfiesouvání zaostfiovacího bodu se souãasnû upravuje bodové mûfiení expozice. Fotoaparát DiMAGE A1 je napájen speciálnû vyroben˘m lithium-ionov˘m akumulátorem s velkou kapacitou a navíc díky novému obvodu velké hustoty integrace (LSI) spotfiebuje ménû energie. K dispozici je také pfiídavn˘ blok pro baterie BP-400 se zápûstním fiemínkem, do kterého je moÏné vloÏit dva lithium-ionové akumulátory nebo 6 napájecích ãlánkÛ velikosti AA. Díky programu DiMAGE Capture mÛÏete fotoaparát DiMAGE A1 ovládat z pfiipojeného poãítaãe. Program zpfiístupÀuje v‰echny dÛleÏité funkce fotoaparátu, od korekce expozice a vyváÏení bílé po histogram Ïivého obrazu a dal‰í. V‰echny informace, zobrazované v hle-

dáãku, lze prohlíÏet na obrazovce monitoru. Tento program je ideální zejména pro práci ve studiu. Cena: 37.990,- vã DPH

www.akce-konicaminolta.cz


084-MARKETY+MODULY+ADRESAR

30.11.2003 12:21

Stránka 85

zelené stránky aktivního lyžaře MIMO BùÎNOU DISTRIBUâNÍ SÍË NA STÁNCÍCH KOUPÍTE SNOW V TùCHTO PRODEJNÁCH: BEROUN: JAN ·ÍRER-KOLA, V PLZE≈SKÉ BRÁNù 1, 311621355 ■ BOHUMÍN: MODEX SPORT, ·UNYCHELSKÁ 1159, 596014045 ■ BRNO: GEMMA, MENDLOVO NÁMùSTÍ 15A, 543216893 ■ SPORTCENTRUM, VELK¯ ·PALÍâEK-MEâOVÁ 2, 543237191, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ HELIA TRADE BRNO, ÚVOZ 59/61, 541241291 ■ FREYTAG-BERNDT-PRODEJNA GEOKART, VACHOVA 8, 542216561 ■ SKICENTRUM, JANA BABÁKA 9, 541245853 ■ MM SKICENTRUM, BRECHTOVA 7, 548 522 422 ■ ZDENùK TU·LA, NÁM. SVOBODY 10, 542 219 331 ■ BUâOVICE: MICHAL âASTULÍK - CYKLOSPORT, LEGIONÁ¤SKÁ 130, 517380752 ■ âÁSLAV: BRAIER LUBO· SPORT-SERVIS, ÎIÎKOVO NÁMùSTÍ 164, 327316932 ■ âESKÉ BUDùJOVICE: SPORT BP S.R.O., SOKOLSK¯ OSTROV 1, 387318439, WWW.SPORTBP.CZ ■ âESK¯ Tù·ÍN: SPORTCENTRUM, NÁDRAÎNÍ 17, 558712147, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ DOBRU·KA: RM SPORT, KOSTELNÍ 7, 494621652, WWW.RM-SPORT.CZ ■ HARRACHOV: SPORT âERMÁK, SPOL. S R.O., HARRACHOV 622, 401 529 827 ■ HAVLÍâKÒV BROD: SPORT CENTRUM K2, HAVLÍâKOVA 3305, 569425245 ■ HODONÍN: MATES SPORT, NÁRODNÍ T¤. 15, 518343933 ■ HORKA U STARÉ PAKY: SKI SPORT HORKA, HORKA 3, 481595009 ■ HOSTIVICE: ZDENùK STANùK - SPORTSERVIS, 17. LISTOPADU 807, 220981252 ■ HRADEC KRÁLOVÉ: ALPINUS- OBCHODNÍ CENTRUM FUTURUM, BRNùNSKÁ 1825/23A, 495271445 ■ FUN SPORT HK S.R.O., MASARYKOVO NÁM. 581, 495514037 ■ KB SPORT HK, POSPÍ·ILOVA 281, 495760302, WWW.KBSPORT.CZ ■ RM SPORT, GOâÁROVA 504, 495533030, WWW.RM-SPORT.CZ ■ SKI SPORT DRAHORÁD, HABRMANOVA 166, 603247789 ■ UNIVERZITA H. K. - UNIVERZITNÍ KNIHOVNA, VÍTA NEJEDLÉHO 573 ■ HRONOV: KT SPORT, T.G.MASARYKA 24, 491481155 ■ CHOCE≈: SKIMEN 2 S.R.O., T.G.M. 265, 465473375 ■ CHOMUTOV: KOLA DVO¤ÁK, UL. KAROLINY SVùTLÉ 1934, 474625555, WWW.KOLA-DVORAK.CZ ■ JAROMù¤: ACTIVE SPORT, MAëARSKÁ 656, 491815170 ■ JIâÍN: MAXI-SPORT JIâÍN, ROBOUSY 149, 602742256 ■ JILEMNICE: INTERSPORT, DOLENÍ 54, 481541253 ■ KARLOVY VARY: SKI SERVIS-SPORT, MOSKEVSKÁ 40, 353225604 ■ HUDY SPORT KARLOVY VARY, ZÁPADNÍ 11, 353222360 ■ KARVINÁ: SPORTCENTRUM, NÁM. T.G.MASARYKA 67, 596315352, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ KLADNO: KOHOUT SPORT, J. VRBY 563, 312682950 ■ KLATOVY: CYKLOSPORT OK, KPT. JARO·E 43, 376310531 ■ KOLÍN: SPORT SERVIS MONTANA, JAROMÍR VYSKOâIL, KMOCHOVA 406, 321728718 ■ KRNOV: BIVAK SPORT, HLAVNÍ NÁM. 14, 554615912 ■ KYJOV: MATES SPORT, DOBROVSKÉHO 621, 518611837 ■ MICHAL âASTULÍK - CYKLOSPORT, SVATOBORSKÁ 19, 518613624 ■ LIBEREC: KH SPORT, PRAÎSKÁ 376/36A, 485105732 ■ DRAPA SPORT NISA CENTER, UL. â. MLÁDEÎE 456, 482739013 ■ LESSKOL S.R.O., FR¯DLANTSKÁ 209 ■ LITOMù¤ICE, CYKLO & HOBBY S.R.O., MICHALSKÁ 1, 416734285 ■ LITOMY·L: DÒM SPORTU STRATÍLEK, SMETANOVO NÁM.91, 461615766 ■ PEAK SPORT, ·MILOVSKÉHO 197 ■ MARIÁNSKÉ LÁZNù: SPORT SHOP, SKALNÍKOVA 471, 354621555 ■ MOST: MARATHON SPORT, FR. HALASE 1200, 476705182 ■ APOLLO SPORT- MARCEL STRYCH, RUDOLTICKÁ 1706 (TESCO), 476444557, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ OLOMOUC: SPORTCENTRUM, HORNÍ NÁMùSTÍ 13, 585221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ TITTY TWISTER, DENISOVA 28, 585226701, WWW.TITTYTWISTER.CZ ■ BOARDSHOP HOBA, DOBROVSKÉHO 33, 585229723 ■ GM SPORT, LAZECKÁ 115, 585220897 ■ HELIA TRADE OLOMOUC, I.P. PAVLOVA 116, 585438651 ■ DAGMAR JOCHCOVÁ - HORTEZ, 8. KVùTNA 16, 585226065 ■ OSTRAVA: HELIA TRADE, PORUBSKÁ 708, 596920226 ■ ING. PETR MADEJA - SKI CENTRUM, 28. ¤ÍJNA 227, 595626322 ■ OSTROÎSKÁ NOVÁ VES: MILO· GAVALA SPORT, NA ROLÁCH 413, 572598598, WWW.GAVALASPORT.CZ ■ PÍSEK: INTERSPORT PÍSEK, AL·OVO NÁM.16, 382213781 ■ PLZE≈: SERVIS SPORT âervenka, Habrmannovo nám. 2, 377264990 ■ SUNBOW, NÁM. REPUBLIKY 22, 377222324 ■ HANNAH CZECH, A.S., AMERICKÁ 54, P.O.BOX 321, 379200111, WWW.HANNAH.CZ ■ PRAHA 1: INTERBIKE PRAHA, RYBNÁ 14/682, 221844388, WWW.INTERBIKE.CZ ■ PINOCCHIO VIAGGI S.R.O., VODIâKOVA 30, PASÁÎ DIVADLA ABC, 224162365 ■ CK CONTI, JIND¤I·SKÁ 30, 224230120, WWW.CKCONTI.CZ ■ SPORT-S, VÁCLAVSKÉ NÁM. 48, 296301695 ■ HUDY SPORT, NA PER·T¯Nù 14, 224218600 ■ KIWI SVùT MAP A PRÒVODCÒ, JUNGMANNOVA 23, 224948455, WWW.KIWICK.CZ ■ PRAHA 2: ZDENùK DOLEÎAL-DODOSPORT, NA ZDERAZE 5, 272769387, WWW.SKIKOMPLEX.CZ ■ SKI SURF SPORT SERVIS, V TÒNÍCH 11, 224942007 ■ PRAHA 3: CYKLOPRAG PRAHA S.R.O., ¤ÍPSKÁ 27, 222522490 ■ PRAHA 4: HOFFI SURF SHOP, PODOLSKÉ NÁB¤EÎÍ-ÎLUTÉ LÁZNù, 244 466 841, WWW.HOFFI.CZ ■ SKOL SLAVOJ VY·EHRAD, NÁM. HRDINÒ 16, 261218737, WWW.SKIFRANCE.CZ ■ SPORTCENTRUM, K¤ESOMYSLOVA 19, 241404444 ■ HAPPY SPORT, KOTORSKÁ 1598, 241 403 943, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 5: JÍZDNÍ KOLA "U ANDùLA", NA BùLIDLE 31, 257315125 ■ SPORT U ANDùLA, NÁDRAÎNÍ 116, 257326166 ■ A-Z SPORT, LIDICKÁ 7, 257315054 ■ PRAHA 5 - RADOTÍN: SKISERVIS RADOTÍN, TOPASOVÁ 5/747, 257913063, WWW.SKISERVIS.CZ ■ PRAHA 6: HAPPY SPORT, NÁRODNÍ OBRANY 16, 224 325 560, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ BIL-SPORT, SKICENTRUM VELESLAVÍN, POD DVOREM 13, 235366524 ■ PRAHA 7: TOMÁ· HEYROVSK¯-SKISERVIS, FR. K¤ÍÎKA 12, 220571215 ■ PRAHA 9: SKI & CYKLO SPORT "NA HARFù", âESKOMORAVSKÁ 41, 284811212, WWW.SPORTNAHARFE.CZ ■ HAPPY SPORT, BERANOV¯CH 125, 286 920 112, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 10: PEKSPORT, VR·OVICKÁ 466, 271720893 ■ PRAHA 10-·TùRBOHOLY: SPORT A MÓDA S.R.O. (HERVIS SPORT), EUROPARK-NÁKUPNÍ ULICE 389/2, 234672264 ■ P¤EROV: MAJÁK TOP TRAVEL AGENCY, KRATOCHVÍLOVA 17, 581219912, WWW.MAJAKTOP.CZ ■ ROKYTNICE NAD JIZEROU: SKI SPORT-J. NECHANICK¯, V. SVAT¯, â.P. 3, 481522402 ■ ROÎNOV POD RADHO·TùM: PEMI OUTDOOR SPORT, PALACKÉHO 2191, 571655154 ■ STARÉ SPLAVY: SPORT PAUDERA, KRÁLE VÁCLAVA 120, 487873275 ■ ·PINDLERÒV ML¯N: SKI SPORT HORKA, BED¤ICHOV 119, 499422111 ■ ·UMPERK: HAS BIKE V.O.S., LIDICKÁ 51, 583217182 ■ TÁBOR: SKI CENTRUM TÁBOR, JAN JIRÁK, BECHY≈SKÁ 398, 381251369 ■ T¤INEC: SPORT CENTRUM, NÁM. SVOBODY 528, 685221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ GAMI SPORT, KOPERNÍKOVA 1160, 558326246 ■ UHERSKÉ HRADI·Tù: JAMI SPORT, S.R.O., FRANTI·KÁNSKÁ 1240, 572540846 ■ ÚSTÍ NAD LABEM: V+K SPORT SKI&BIKE, VANÍâKOVA 1, 475200210 ■ APOLLO SPORT, REVOLUâNÍ 10, 475211894, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ ÚSTÍ N. ORLICÍ: RM SPORT, T. G. MASARYKOVA 113, 465527900, WWW.RM-SPORT.CZ ■ VALA·SKÉ MEZI¤ÍâÍ: SONUS SPORT SERVIS, SOKOLSKÁ 1267, 571611799 ■ VRCHLABÍ: TOMÁ· KUNâÍK-SKI VELKOOBCHOD, NÁDRAÎNÍ 472, 499 402 343 ■ ZEMAN A SPOL. S R.O.-·PINDL SPORT, KRKONO·SKÁ 32, 499421224 ■ VSETÍN: INTERSPORT ANDùL, ÎEROTÍNOVA 1321, 571 415 368 ■ ZLÍN: ORLITA S.R.O., P¤ÍLUKY 131, 577214066 ■ ÎAMBERK: SKI-ZÁMEâNÍK S.R.O., DLOUHO≈OVICE 51, 465612072, WWW.SKI-ZAMECNIK.CZ ■ ÎëÁR N. SÁZAVOU: K3 SPORT, HORNÍ 6, 566630333

LYŽOVÁNÍ VE FRANCOUZSKÝCH ALPÁCH ZA SUPER CENY 8denní skipass a lehátkový bus již v základní ceně od 4900,-, odjezdy z celé ČR La Norma, Aussois od 4.900,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

Les 2 Alpes, Tignes od 7900,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 6denní skipass, taxy, delegát

Puy san Vincent od 5700,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

BETA TOUR Na Můstku 8, P1, tel.: 224 214 403, 777 292 524 Argentínská 17, P7, tel.: 266 712 300-2, betatour@betatour.cz

www.beta-tour.cz

Lyžařské zájezdy do Itálie DOLOMITI SUPERSKI • VAL DI SOLE • ORTLERSKÉ ALPY ALTA VALTELLINA • SAVOJSKÉ ALPY-SESTRIÉRE penziony s polopenzí – 2-lůžkové pokoje – apartmány slevy na skipasy 5–40 %, záloha 2.000 Kč/os. vše jednoduše a spolehlivě – vyberte si zájezd a zavolejte nám

tel. 311 510 136, 311 510 140, fax 311 514 496 CK Víkend, ing. Josef Seidl, Valdecká 84, 268 01 Hořovice

www.ck-vikend.cz

ZIMA 2003/04 s CK HOLIDAY BRNO Lyžařské zájezdy do italských Dolomit a francouzských Savojských Alp za bezkonkurenční ceny od 6.390 Kč včetně dopravy a skipasu. Katalog zájezdÛ za‰leme zdarma! PasáÏ Alfa, Po‰tovská 8c, 602 00 Brno, tel./fax: 542 210 687, info@holiday-brno.cz OD Kotva, Nám. Republiky 8, 113 80 Praha, tel./fax: 224 217 521, praha@holiday-brno.cz Dolní námûstí 20-21, 746 01 Opava, tel./fax: 553 638 115, opava@holiday-brno.cz

www.holiday-brno.cz

ALPINZENTRUM – „RUDOLFKA“

Oáza skialpinismu, horolezectví a turistiky pokoje se sprchou a WC • turistická noclehárna (53 míst) • lezecká stěna, bouldrovací hala a fitcentrum • vybavené přednáškové sály a učebny • sauna a solárium, restaurace • ideální pro kurzy a školení

www.alpinzentrum.at AlpinZentrum – Rudolsfhütte (2.315 m n. m.), A-5723 Uttendorf/Weißsee, tet.: +43-6563-8221, fax: +43-6563-8221-59, rudolfshuette@alpenverein.at


090-FLASH

30.11.2003 12:01

Stránka 86

Foto: TomበMatwikov

SNOW, roãník II., ãíslo 11. SNOW – magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících záfií (2 x), fiíjen (2x), listopad, prosinec, leden a únor. Vydává Snow press s.r.o., Jasenická 1106, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 69 Kã (99 Sk, 4 EUR), Extra ãísla 79 Kã. Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 299 Kã. Objednávejte na 571411164, e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

86

FLASH Že se čeští freeskieři neztrácí ani na mezinárodní scéně, dokazuje článek, který loni publikoval francouzský časopis Skieur. Na snímku, který je hlavním motivem celého příspěvku, je zachycen Robin Kaleta fotoaparátem Tomáše Matwikova. „Je to jedna z mých prvních fotek, kterou jsem udělal na jaře roku 2002,“ říká k tomu autor snímku. „Byli jsme tehdy s Robinem, Baníkem a dalšíma skvělýma lidma v La Normě. Z počátku to vypadalo dost beznadějně – bylo tam jenom 45 cm sněhu – ale nakonec se z toho všeho vyvinula skvělá akce. Sice se tam víc pařilo než

lyžovalo, ale komu by to vadilo…“ Vážně pak dodává: „Docela dlouho jsme se snažili najít nějaké zajímavé místo pro focení. Vzhledem ke sněhovým podmínkám to byl docela problém, ale Robin s Baníkem se nevzdali a našli tuhle skalku. No a výsledkem byl tento nádherný backflip. Všechno to mělo ale ještě jednu né moc příjemnou dohru – po čase Robin zjistil, že si při dopadu zranil hrudní kost. Naštěstí to ale nebylo nic vážného a za tu fotku to myslím stálo, ne?“ ps

www.freeskiing.cz

SNOW  ČÍSLO 11 / 2003

FLASH

SNOW 11 - prosinec-leden 2003/2004  

SNOW - časopis pro lyže, lyžování, freeride, telemark, skialpinismus, snowboard. Czech skiing magazine.

Advertisement