Page 1


002-003-AUDI

22.1.2003 23:21

Strรกnka 2


002-003-AUDI

22.1.2003 23:23

Stránka 3

Náskok díky technice www.audi.cz


004-005 SKIPARK

22.1.2003 22:57

Strรกnka 4


004-005 SKIPARK

22.1.2003 22:57

Strรกnka 5


006-BIKEEXPERT

22.1.2003 22:41

Stránka 6

S t aň se někým jiným . S PowerBar em.

Potřebuješ maximum síly, vytr valosti a zdravou výživu? Je tu PowerBar ProteinPlus. Obsahuje velmi nízké množství tuků a rychle doplní spotřebovanou energii. Díky vysokému obsahu proteinů a základních aminokyselin zajistí okamžitou regeneraci organismu. Vždyť příští závod je právě za rohem. www.powerbar.cz


007-STOPY 4

22.1.2003 11:00

Stránka 7

7

STOPY

STOPY ce bûlostn˘ch ramen. V opojné smûsi kfiiÏují se tûÏce zatíÏené vûtve, proplétají se oka stfiíbfiit˘ch sítí, kter˘mi se na nás usmívají temnû modrá nebesa. Témûfi aÏ k samému vrcholu prodíráme se skvostnû utkan˘m mlhovit˘m závojem. Ten se zvolna trhá, propou‰tí víc a více svûtla, aÏ se koneãnû úplnû protrhne. Pfied námi prohlédne okrouhl˘ bíl˘ vr‰ek v jasnou oblohu. Je‰tû nûkterou vtefiinu postojíme nahofie v obdivu. Ve svûtle, které v bohat˘ch proudech line se s bezoblaãn˘ch v˘‰í dolÛ. Ve svûtle, které v ozdobn˘ch ledov˘ch záclonách kouzelnû se odráÏí od snûhov˘ch navátin korunujících vrchol hory a které dole v zamlkl˘ch sosnov˘ch zálivech maluje dlouhé stíny na bílou pÛdu. V kráse a klidu slaví kolkolem stojící hory svÛj slunn˘ den — svÛj zimní svátek. Lidské bolesti a strasti ztrácejí se, mizejí v jich svûtlé blízkosti. E. Schottelius

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Foto: Switzerland Tourismus / R.Bösch

Vyveden jsi z dusn˘ch pokojÛ a úzk˘ch ulic ven do bûloskvoucí krásy, do níÏ nastrojily se louka i les, pole i vrch. Jest to opravdu nበznám˘ les? ·tíhlé sloupoví jedlí vzpíná se k v˘‰i zrovna tak jako v létû; umlklo v‰ak hluboké, tajemné ‰umûní korun; ztichly ptaãí zpûvy, zurãení vûãnû bublajícího tekoucího potoku. Divoká snûhová vánice, která se rozzufiila vãerej‰í noci, rázem zmûnila tváfinost celého kraje. Jakou krásou vyzdobila les! Hnûdé jich kmeny oblékla do stfiíbrn˘ch krun˘fiÛ, hluboce sklonûné vûtve okrá‰lil bíl˘ zimní háv, poset˘ tisícer˘mi oslÀujícími démantov˘mi skvosty. V tajemné svaté ticho zkamenûlého tohoto chrámu zalehne obãas vesel˘ zvuk rolniãek, jásot hrajících si dûtí z blízké vísky — ãím dále vnikáme do lesa, tím velebnûj‰í vÛkol ticho, jeÏ sotva ru‰í ‰epot na‰ich lyÏí. Stoupáme po serpentinách a dostupujeme vrcholu hory. Pfied námi se rozjasnilo: jsme na palouãku prostém stromÛ, v fií‰i pohádek. Zimní loubí vztahuje k nám tisí-


008-KOMIX 4

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

8

22.1.2003 10:45

Stránka 8


22.1.2003 23:05

Stránka 9

focus: cross

OBSAH

009-11 OBSAH 4

Foto: Salomon

48

Na své taÏení závodním polem se kfiíÏenec lyÏování a motokrosu vydává opro‰tûn od sterilní ãasové hyperpfiesnosti, která jediná rozhoduje o úspûchu v alpsk˘ch disciplínách. Skicross je naproti tomu Ïiv˘m bojem, jehoÏ prÛbûh urãuje pfiímá konfrontace jezdcÛ, a ta se snadno postará o neãekané zvraty.

Nikola Sudová

Vedle toho, Ïe je to v˘borná lyÏafika, je i milá, pohledná a velmi inteligentní dívka. Pfiedstavujeme ji komplexnû – jako lyÏafiku i jako Ïenu, v povídání i obrazem. Co na sebe neprozradila sama, to jsme se dovûdûli od numeroloÏky. Napfiíklad to, Ïe má velmi ráda nûÏné dotyky...

32

Snowparky v ČR I malé ãeské hory umí snowboardistÛm hodnû nabídnout. Neuspokojí sice jejich laãnost po hlubok˘ch pefiinách snûhu, ale stále lépe dokáÏí tvofiit kvalitní freestylové zázemí, kde kromû snowparkÛ nechybí ani snowboardová testcentra.

Pfiehled snowparkÛ

s podrobn˘mi popisy a nákresy konfigurace pfii ideálních podmínkách

Superpipe v Peci

V krkono‰ském stfiedisku vyrÛstá rampa s naprosto ojedinûl˘mi parametry.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

60

Skicross dob˘vá svût


009-11 OBSAH 4

22.1.2003 23:06

Stránka 10

vychází jiÏ v bfieznu!

o dobrodruÏství v pfiírodû V • • • • • • • • • •

Proã

Adventure? Na sto stranách kfiídového papíru potû‰í oko fotky ‰piãkov˘ch fotografÛ, mÛÏete ãíst strhující ãlánky renomovan˘ch autorÛ i odborníkÛ z domova i zahraniãí a najdete tu fiadu praktick˘ch informací, které mÛÏete ihned pouÏít…

bfieznovém ãísle: 33 nev‰edních dobrodruÏství, které musíte na jafie vyzkou‰et Co na sebe v extrémních v˘‰kách? Odpoví vám SoÀa Vomáãková-Bo‰tíková. Proã se bojíme, co je to strach? Nauãte se ho ovládat… ProÏijte „Orgasmus na skalách” v ãlánku s podtitulem – kdyÏ holky lezou s holkama Zaruãené tipy, aby se o Vás prali sponzofii Poradíme, jak si uÏít dobrodruÏnou dovolenou s dûtmi Putujte po Kanadsk˘ch fiekách s Dinou ·tûrbovou Jedním dechem zhltáte dramatick˘ Ïivotní pfiíbûh Horolezce století Udûlejte si pfiehled o nejlep‰ích celoodpruÏen˘ch kolech do 40.000 Kã Koneãnû zjistíte, jak vybrat nejlep‰í GPS


22.1.2003 23:07

Stránka 11

Pfiedplatné: tel. 571411164 www.adventuremag.cz ADVENTURE 4. kvûtna 175 755 01 Vsetín

âíst

Adventure

se vyplatí:

pro kaÏdého jsme pfiipravili uÏiteãné dárky a ceny!

HLAVNÍ CENA - horské kolo SCOTT v hodnotû 25.000 Kã

009-11 OBSAH 4

275.000 Kã pro pfiedplatitele: objednejte si pfiedplatné a získáte hodnotnou knihu z edice Svûtové horolezectví v hodnotû 275 Kã. Horské kolo Scott za 25.000 Kã: cena ve slosovatelné ãtenáfiské anketû. âelenka Klimatex: Adventure ã. 1 s pfiiloÏenou ãelenkou zakoupíte v síti kvalitních specializovan˘ch outdoorov˘ch a sportovních prodejen nebo ve vybran˘ch supermarketech (viz.www.adventuremag.cz). Rozdáváme 100 000 Kã! expediãní grant pro unikátní v˘pravu v rámci „Warmpeace Adventure” mÛÏete získat i Vy. Podrobnosti v bfieznovém ãísle.


OBSAH

009-11 OBSAH 4

22.1.2003 23:07

Stránka 12

oddíly SNOW 38

style

snowboard Avoriaz

Freestylová setkání snowboardistÛ získávají nové dimenze a pomalu se pfiesouvají od sportovního zápolení ke spoleãenské show. Typick˘m pfiíkladem moderní akce je i Jam Session v Avoriaz.

freeride 40 Chamonix: Mekka freeridu Hlavní mûsto alpského freeridingu proslulo pfiedev‰ím nekoneãn˘m rájem pra‰anu v ledovcovém údolí Vallée Blanche, ale podobn˘ch pokladÛ ukr˘vá více. Jejich hodnota spoãívá i v tom, Ïe na své odhalení teprve ãekají.

42

guide Bezpeãnost zaãíná...

...za stolem. Ano. Chceme-li se nepotkat s problémy v terénu, musíme vûnovat patfiiãnou energii túfie jiÏ v teple domácího krbu – pfii jejím plánování.

SNOW

focus

V lyÏafiském sportu dozrává dal‰í mladiãk˘ adept s olympijsk˘mi ambicemi a zcela nov˘m – „kolektivním“ – pojetím lyÏování. Pfied zraky divákÛ se odehrává doslova jezdecká bitva na snûhovém poli.

cross Snowboardcross: boj na ostfií hran

Snowboardcross, str. 54

Foto: Völkl

54

Foto: Stefan Hunziker FIS

cross 48 Skicross dob˘vá svût

Snowboardcross, je‰tû nedávno boardercross, je star‰ím bratrem skicrossu. Ani on v‰ak nedospûl v usazeného a spofiádáného muÏe a obãas to umí pûknû roztoãit...

SNOW

67 Konec ãekání

73 M. Zdarsky

·árka Záhrobská po letech vzkfiísila nadûje ãeského sjezdového lyÏování.

Otec sjezdového lyÏování pod drobnohledem.

76 Corviglia 70 K. O. slalom

atlas

mûl oÏivit SvûÈák, ale nikdo mu nerozumí.

Mistrovské Russiho dílo bude provûfieno nadcházejícím mistrovstvím svûta.

72 A vo tom to je

79 Janda

Peníze nejsou v‰echno!

oprá‰il slávu ãeského skoku na lyÏích.

44 Lenzerheide-Valbella Nûkterá lyÏafiská centra slavná byla, jiná jsou a dal‰í budou. Hvûzda ‰v˘carského Lenzerheide se právû vydává na svou pouÈ vzhÛru.

Snowparky, str. 32 Pû‰ky nebo bûÏky? str. 82

46 Les Diablerets

SNOW

8 14 16 18 60

Komix Z redakce Tip – Kolem svûta Mix informací Nikola Sudová

Lyžařství

81 90 92 94

On the road Zelené stránky Adresáfi prodejcÛ Flash – XCCross

market

auto 86 Audi Audi Allroad je jiÏ klasikou. Dodávat víc netfieba.

lyže 88 Elan Kdysi nejznámûj‰í znaãka lyÏí na ãeském trhu, dnes v‰ak spí‰ popelka, drÏí krok se svûtovou ‰piãkou.

Foto: David Walter

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Nedaleko Îenevského jezera leÏí stfiedisko, které slibuje lyÏování na hofie s ìábelsk˘mi rohy.

65

Pfiehled bûÏeck˘ch lyÏí a rady jak nakupovat str. 82


009-11 OBSAH 4

22.1.2003 23:08

Strรกnka 13


014-15 Z REDAKCE 4

22.1.2003 20:12

Stránka 14

14

P

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

ocity dávají barvy světu. Pocit, zachycená nálada či atmosféra, je tím, co se v našem vnímání uloží jako první, co předběhne exaktní racionální analýzu. První dojem v člověku vytváří obraz druhého. A mnohdy dlouho, dlouho trvá, než racionální argumenty ukáží, že první dojem byl mylný. Jaký první dojem pocítíme, uslyšíme-li spojení „lyžařský sport”? Zdá se, že – obecně vzato – nic moc. Jako by v posledních letech zavládla ve sportu zvaném lyžování pověstná blbá nálada. Mediální scénu ještě donedávna naplňovaly více nevýznamné funkcionářské půtky než významné sportovní úspěchy. Na bílém sportu se usadil šedý stín. Avšak – abyste si nemysleli, že hlásáme blbou náladu! Opak je pravdou. Chceme vytáhnout z nůše informací tolik argumentů, kolik by jich mělo stačit cestu blbé nálady přetnout a zastavit ji v její setrvačnosti. Tedy heslovitě: Anketa Sportovec roku – lyžování je zastoupeno třemi vyhlášenými osobnostmi a jako sport jednoznačně převažuje! Tomáš Kraus vyhrává historicky první závod Světového poháru ve skicrossu. Snowboardista Martin Černík dokáže vítězit mezi elitou světových freestylistů. Šárka Záhrobská ve svých sedmnácti stojí na stupních vítězů mezi čtvrtou Pequegnotovou a šestou Kosteličovou. Holubcová stabilně boduje mezi biatlonistkami a sbírá i medaile. A úspěchy našich sportovců se valí dál: Na Jizerské padesátce bere stříbro Stanislav Řezáč a vede seriál Worldloppet. Láme se i prokletí nad našimi skokany a Janda končí v závodě SP v Liberci třetí. Gabriela Martinovová vítězí na univerziádě. A konečně Lukáš Bauer poráží na Zlaté lyži celé elitní pole světových běžců. Tak to jen za poslední dobu. Nepočítáme ještě olympijské kovy Kateřiny Neumannové a Aleše Valenty. Říká nám racionální analýza, že je čas na blbou náladu? Nikoli. Právě naopak. Začíná se blýskat na lepší časy! Většinu použitých argumentů a možná i něco navíc najdete rozpracováno uvnitř čísla. Tamtéž se skrývá i náš poslední trumf, největší porce radosti pro ty, jež doposud neodhodili svou skepsi – Nikola Sudová, možná naše nejhezčí lyžařská reprezentantka, je nezadaná!

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

Kdo jsme? J

eden přírůstek za druhým se objevuje v souvislosti se SNOW. Ondra Tůma, otec českého Mikymauza, našeho komiksového Slima, se stal otcem! I naše redakce se dočkala přírůstku, nové produkční, sličné slečny Edity. No a za nějaký měsíc dva čeká SNOW bratříčka! Bude to chlapeček, no docela drsnej chlapík, bude stejně velkej a barevnej a bude mít plnou hlavu dobrodružství. Jmenovat se bude ADVENTURE!

David Walter. LyÏe mu nasadili, kdyÏ je‰tû skoro ani nechodil. Od té doby je sundal, jen kdyÏ chodit musel. Posledních deset let kromû studia sjezdil (nejen na lyÏích) na ãtyfiicet zemí témûfi v‰ech kontinentÛ, publikoval stovky reportáÏí a tisíce fotek v ãasopisech, novinách, kalendáfiích a knihách, dûlal dokumenty, zpravodajství i scénáfie pro televizi. I kdyÏ je nyní jeho nová role „fantom obchodu a marketingu”, nikdy nepfiestane b˘t cestovatelem, fotografem a – Snowmanem. david.walter@altituda.cz Vûk: nûkdy se cítím na patnáct, jindy na pûtatfiicet, obvykle v‰ak nûco mezi ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: toulky na snûÏnicích ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: ty, co umí samy zatáãet ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: kaÏdé, kdyÏ je dobré poãasí i sníh ■ Dal‰í koníãky: cestování, hory ■ Nejvût‰í ctnost: ?? workoholismus, ale to je vlastnû hfiích ■ Nejãastûj‰í hfiích: stálá touha se vypafiit pryã do divoãiny ■ V‰em doporuãuji: obãas vypnout telefon i sebe

Michal Buliãka. Miluje lyÏování, ale protoÏe vÏdycky bydlel v níÏinû, cesta k lyÏím byla sloÏitûj‰í. Z vá‰nivého sjezdafie se stal sváteãní (max. 3 dny v kuse na sjezdovkách). O to víc se vûnuje skialpinismu, ale ne závodûní – spí‰e kochacím túrám v Alpách s parádními sjezdy. Jeho úchylkou je lyÏování po v‰em moÏném. SjíÏdûl pískové duny na Sahafie, kamenn˘ svah ve Francii (sjíÏdí prostû v‰echno, pozn. red.) a ãeká na va‰e dal‰í podnûtné návrhy. V zimû jezdí obãas v roli novináfie na závody alpského SP a právû studuje v Rakousku instruktorsk˘ kurs Skitouren Lehrwarte. michal.bulicka@adventuremag.cz Vûk: 34 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: skitouring a skialpinismus v Alpách ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: skialpové Salomon Axendo 9, sjezdové Atomic 9.18 ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: : na sjezdovky Semmering, na skialpu se mi líbí v‰ude ■ Dal‰í koníãky: sportování v horách v mnoha formách ■ Nejvût‰í ctnost: umím upéct delikatesní tvarohov˘ koláã a uvafiit rozpl˘vající se povidlové kynuté knedlíky ■ Nejãastûj‰í hfiích: pfieÏírám se sladkostma a vÛbec mi to nevadí ■ V‰em doporuãuji: : dûlejte jen to co vás baví (aÏ udûláte to, co musíte)

Michal Roba. Harrachovsk˘ rodák, v mládí skokan na lyÏích, proto excelentní lyÏafi. AÏ to ãlovûka obãas vytáãí, jakou eleganci vtiskne jízdû tam, kde se druzí na lyÏích sotva udrÏí. LyÏování je jeho osudem, ostatnû – jako svou svatební místnost si vybral koneãnou stanici lanovky... (není to uÏ na pfiíspûvek do Snowúchyla?). Ve Snow se stará o v‰e kreslené, obãas ale pfiispûje i textem. Jeden mal˘ bonz – je to velmi zruãn˘ krejãí, sám si u‰il i lyÏafiskou kombinézu! michal.roba@snowmag.cz Vûk: 27 let...(Zastydlá puberta?) ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Freeriding, snowpark(ing)...v rámci moÏností, sil a dovedností ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: : Na „vyÏehlené” sjezdovce dám pfiednost kvalitním slalomkám, jinak cross ãi slopestyle ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: ...nejlépe lyÏafiské... Netroufám si jediné vyzdvihovat, moÏná mû objevení lyÏafiského ráje teprve ãeká... ■ Hobby: ...kromû lyÏování? Malování, milování ... lyÏování? ■ Nejvût‰í ctnost: Napadá-li tû nûco, mÛÏe‰ to sem napsat ■ Nejãastûj‰í hfiích: Neumím fiíct NE..(..ale uãím se..) (to nemusí‰ – pozn. vedení firmy) ■ V‰em doporuãuji: Sex na horách, na snûhu... na lyÏích...!

Martin Veãerka. LyÏafi pfieuãen˘ na snowboarìáka (asi v deseti letech). Proti lyÏníkÛm ale nic nemá, naopak: stojí v ãele fronty bojující za jejich usmífiení! Je hlavní oporou freeride.cz (znám jako Márty), coÏ je dnes nejnav‰tûvovanûj‰í snowboardov˘ web u nás. Snowboarding je podle nûj ten nejkrásnûj‰í sport na svûtû pfiedev‰ím proto, Ïe má hodnû tváfií. „AÈ uÏ jde o freestyle, freeride nebo cokoliv, tak si v nûm kaÏd˘ najde to sv˘ a je to hlavnû pokaÏd˘ úplnû jin˘.” Taky ho pr˘ baví psát. Jeho posláním je filozoficky definovat my‰lenkové hnutí kolem skate - a snowboardingu a jeho nosné teze pozdûji politicky aplikovat. Vûk: 20 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: freeriding ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: uÏ ani nevim, jak˘ byly m˘ poslední, ale kaÏdopádnû nejvíc jsem miloval Ïlut˘ kaãátka; momentálnû mám „lyÏi” jen jednu, ale o to víc jí mám rád ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: v‰ude, kde je buì dobrej park nebo tuny powderu (napfi.Laax, tam je vÏdy jedno z toho) ■ Hobby: Freeride.cz atd. ■ Nejvût‰í ctnost: tak to zatím nevim, jsem moc mladej ■ Nejãastûj‰í hfiích: tak to zatím taky nevim, pofiád jsem moc mladej ■ V‰em doporuãuji: aby se zbyteãnû lidi neprudili ve frontû na vlek, pfieci nemá smysl kazit si dovolenku :-) pokraãování pfií‰tû...


014-15 Z REDAKCE 4

22.1.2003 20:13

Stránka 15

ČÍSLO 4, ROČNÍK II

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Josef Mikeš STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Honza Schauer Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková

ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz 

222780286

POBOČNÁ REDAKCE: ul. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz 

571411164

VYDÁVÁ: Altituda s.r.o. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2002 Snow Press s.r.o. © 2002 Altituda s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 89 Kč (139 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně toto číslo vyšlo v lednu 2003 další číslo vyjde v březnu 2003 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o.

ODBORNÍ PARTNEŘI:

www.rakousko.com

www.lyze-francie.com

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Karel Hampl alpské lyžování, historie

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

DTP STUDIO ul. 4. května 175 755 01 Vsetín  571411164 jazyková korektura:

Marta Lanzendörferová vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o. 4. května 175, 755 01 Vsetín obchodní oddělení  571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz obchodní fieditel:

David Walter david.walter@altituda.cz  777811821 produkãní inzerce:

Edita Procházková edita.prochazkova@altituda.cz  777610754, 571422282 sekretariát vydavatelství vedoucí David Hrůza asistentka Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow 4. května 175 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy. Nepodepsané články v rubrice Market jsou placené reklamní články.

autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:43

Stránka 16

tip

16

Heiligkreuz – kostel s lyžaři Poutní kostel na úpatí Kreuzkofelu se tyãí pod strmou skalní stûnou jen pár krokÛ od koneãné stanice lanovky. Díky tomu jsou jeho zimními náv‰tûvníky hlavnû lyÏafii.

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

kolem světa

v Dolomitech

V

italských Dolomitech se putovalo přes zasněžené hřebeny už v dávných dobách, kdy se domorodí obyvatelé vydávali na pouť do sousedních údolí. Motiv cesty a výbava poutníků se však od těch dob změnily. Novodobé lyžařské turisty z pustých plání svádí upravené sjezdovky a namísto příbuzných je pohostí některá z horských hospůdek.

dřínového dřeva, která tvořívala ladinské osady zvané Viles. Neprostupné skalní hradby proměnily údolí v jakýsi ostrov uprostřed hor, na němž se prastará kultura nevytrácí ani po stovkách či dokonce tisících let. Ladinské zvyky se prolínají i dnešním všedním životem údolí coby lyžařského střediska. Ten nesrozumitelný jazyk, s nímž se u místních setkáte, je samozřejmě ladinština. Na konci cesty můžete na chuť tradicím přicházet v hospůdce pod stěnou Kreuzkofel s talířem ladinské speciality – polévkou panicia, vařenou tak jako odjakživa z domácích surovin.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Kronplatz

Připomínkou starých časů je legendární okruh kolem masivu Sella, jehož trasu využívali už prapůvodní obyvatelé Dolomit – Ladinové, když navštěvovali osady v sousedství. Sella Ronda, jak dávný lyžařský tah pokřtili, dnes magnetizuje především úchvatným horským divadlem Dolomit, jež se po cestě odehrává. Je ale jen jednou ze 16 značených tras, které sple-

tencem sjezdovek prostupují pohořím Dolomit a skrývají každá svůj jedinečný příběh.

Alta Badia Na dlouhé cestě širokými červenými sjezdovkami od skalní homole Sassongher až pod strmou stěnu hřebene Kreuzkofel potkáte typická stavení z kamene a mo-

Asi sotvakdo by v hypermoderním mraveništi lyžařů očekával jen špetku tajuplnosti. Jenže právě Kronplatz opředly legendy tak jako málokterou horu v Dolomitech. Až se rozezní trubky na dně jezera Pragser Wildsee, bude na jeho vrcholku korunovací královny obnovena dávná říše Fanů. Trubky však dosud mlčí a Kronplatz tak, obsypán lyžaři, trpělivě čeká na den, kdy splní své poslání. Z jeho vrcholu se přesuneme za příběhem princezny Dolasily do chaty Graziani. Princezna vrátila skřítkům ukradený poklad, za což se jí odměnili sobolím kožichem a stříbrnými šípy, trefujícími jakýkoliv cíl, a tím se Dolasila stala nepřemožitelnou. Posíleni o princezninu pochoutku – plněné koblihy zvané crafuns mori – se nenáročnými sjezdy spustíme do vesničky St. Vigil, kde trávil život statečný rytíř Gran Bracun, poté co přemohl draka. V hospůdce La Para pod oblým vrškem Piz de Plaies se cesta pohádkovým světem završí. 


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:43

Stránka 17

17

RYCHLEJŠÍ VYHRÁVÁ! To platí nejen pro lyÏafiské závody, n˘brÏ mnohdy i pro dal‰í oblasti Ïivota, které se sportem vÛbec nesouvisí. Prvních nûkolik desítek ‰Èastn˘ch pfiedplatitelÛ SNOW si tak mohlo rozebrat první dárky od SNOW. A Ïe bylo o co hrát! Do svûta se dostalo 10 párÛ sjezdov˘ch lyÏí Sporten AHV, 10 párÛ bûÏek Sporten Sprint a 20 párÛ samolepicích reflektorÛ Recco! Chcete b˘t také tak rozradostnûní jako pfiedplatitelé na snímku? Není problém, i nyní je o co hrát! Podmínka je jediná – stát se pfiedplatitelem SNOW! (více informací naleznete na konci v˘tisku). Tedy, hodnû ‰tûstí! red.

SNOWSTŘÍPKY

POZVÁNKA

 BEZ ZÁVODNÍKÒ TO NEJDE

NA KŘEST

V‰echny sympatizanty SNOW zveme 26.2. aÏ 1.3. na veletrh Sport Prague, kter˘ se koná na letÀanském v˘stavi‰ti v Praze. NejenÏe bude k vidûní dosavadní tvorba SNOW vãetnû velké ãásti jejích tvÛrcÛ, ale – a to je asi to hlavní – pofiádá na‰e vydavatelská skupina kfiest nového ãasopisu. ADVENTURE, jak se bude nov˘ magazín jmenovat, bude vznikat podobnû jako SNOW na trati Praha - Vsetín a bude naplnûn tím nejzajímavûj‰ím, co dobrodruÏné sporty pod voln˘m nebem nabízejí. Kfiest se koná 26. února naveãer, vystoupí slavná skupina Janis Joplin Revival a moÏná, Ïe se k vám dostane i nûjak˘ ten dáreãek. Tû‰íme se na va‰i hojnou úãast! red.

ŠŤASTNÍ VÝHERCI: V˘herci lyÏí SPORTEN AHV Jaroslav Nov˘, Stfiíbro Silvie Bednáfiová, Luleã Du‰an Vít, Broumov Emil Star˘, âeské Budûjovice Jan Star˘, Stará Boleslav Lubo‰ Kopec, Svûtlá Hora Ale‰ Hol˘, Jiãín Václav ·molík, RoÏmitál Dalibor Gloza, Veselí nad Moravou Martin Vy‰vafiil, Brno-Îabovfiesky V˘herci lyÏí SPORTEN Sprint Franti‰ek Chvojífi, Zlín Milan Rovensk˘, Opava Karla Soukupová, Praha Petra Jiráková, Beroun Libor Hnátek, Karlovy Vary Dan Wohlmut, Praha Klára Stejskalová, PlzeÀ Marian Lipták, Mladá Boleslav TomበZíma, Hodonín Milena Patoãková, Tfiebíã

V¯HERCI RECCO Jana KuÏelová, Kostelec nad Orlicí Zbynûk Cupák, Bruntál Jaromír Boubal, Velvary Anna Kvardová, Vysoké nad Jizerou Jifií Tancibudek, Praha 10 Petr âech, Písek Zdenûk Leder, Liberec Robert Matûjka, Turnov Radomír Sokoláfi, Brno Petr Kadrmas, Svoboda nad Úpou Eva Volfová, Vrchlabí Vendula Stellová, Bystfiice p/H Radovan Braczek, Ostrava Radek âipera, Radvanice v âechách Jana Lonská, PlzeÀ Pavel Petriãko, Ostrov nad Ohfií Pavel Ivánek, Pfiedklá‰tefií Nikol Chválová, Vimperk Markéta Brunhoferová, Neratovice TomበZika, Praha 8

ANKETA

SNOW PŘINESLA LYŽE Va‰e názory na kvalitu a obsah ãasopisu Snow nás zajímají a pfiiná‰ejí nám mnohé cenné podnûty. Proto na‰e první anketa rozhodnû nezÛstane jedináãkem a brzy se doãká svého pokraãování. A opût pfiinese moÏnost atraktivní v˘hry. Tu první – lyÏafisk˘ komplet Salomon – si odnesl Petr Kfiivánek z Olomouce. Gratulujeme!

V˘herci lyÏí Sporten byli kontaktováni písemnû, v˘herci samolepicích reflektorÛ RECCO obdrÏí svou v˘hru dopruãenû po‰tou.

JSTE ÚCHYLNÍ? PODĚLTE SE O SVOU ÚCHYLKU S NÁMI A VYHRAJTE!!!

Snowman story pokračuje! Jste také úchylní? Podělte se o vaši úchylku s námi! Lyže nebo snowboard Völkl, značkové oblečení a další ceny od prodejce Bil Sport na Vás stále čekají! Využijte večery na svých lyžařských dovolenkách a napište nám, v čem všem se vaše lyžařská či snowboardová úchylka projevuje. Vyhlášení soutěže naleznete ve SNOW č. 5! Hodnotí se zejména originalita a vtipnost, fantazii se meze nekladou a přiložit můžete i svou úchyláckou fotku! Na vaše story čekáme na adrese pražské redakce nebo e-mailu: redakce@snowmag.cz! Své příspěvky posílejte do 10. února 2003.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Hrajte o lyže nebo snowboard VÖLKL a lyžařskou bundu DESCENTE v hodnotě 12 tisíc Kč od prodejce BIL SPORT

MÛÏete vyrobit úÏasné lyÏe, ale kdyÏ nebudete mít závodníky, ktefií by je patfiiãnû zviditelnili, budete to mít na trhu zatracenû tûÏké. Pfiinejmen‰ím na tom rozhodujícím evropském. O této staré pravdû se lze pfiesvûdãovat sezonu co sezonu. Vhodnû zvolená sázka na závodníky má cenu deseti- aÏ statisícÛ párÛ prodan˘ch lyÏí. Atomic ovládl závody konce 90. let a bûhem pár sezon se vy‰vihl do tûsného závûsu za letitého lídra Rossignol. Nejnovûj‰ím dÛkazem je Fischer. V nejslavnûj‰í dobû dominance Atomicu si drÏel úzk˘ kádr závodníkÛ a soustfieìoval se na rychlostní discipliny. Ale teprve poté, co pfied MS 2001 angaÏoval Michaela von Grünigena a slibného Ameriãana Bode Millera a silnû se zamûfiil na lyÏe pro toãivé discipliny, zapoãal strm˘ vzestup. V souãasné dobû jsou fi‰erky jednûmi z nejuznávanûj‰ích závodních lyÏí. Investice do tûchto dvou jezdcÛ se tedy rozhodnû vyplatila. Kvalitní celá kolekce s pûkn˘mi modely okolo cenového stfiedu pak dodává dal‰í dÛvod, proã je momentálnû Fischer i obchodnû znaãkou na nejvût‰ím vzestupu. Také Rossignol, v uplynul˘ch letech postiÏen˘ urãit˘m odlivem jezdcÛ, je zase nabírá. Za údajn˘ch 1,2 milionu (dolarÛ ãi euro) získal právû Ïhavého kandidáta velkého globu Millera, pfiestoupili k nûmu sourozenci Ertlovi (nûmeck˘ trh!), skvûlou reklamu mu setrvale dûlá letos vynikající a jezdecky dozrávající Italka Karen Putzer. MnoÏství závodníkÛ podstatnû posílil i Völkl. A zdá se, Ïe také Dynastar dostal po nedávném úspû‰ném budování image mezi freeridery a po dvou dost neãekan˘ch olympijsk˘ch zlatech (Vidal ve slalomu a Cecarelli v super-G) obnovenou chuÈ na stupnû vítûzÛ. O tom, jaké budou lyÏe pro fiadového lyÏafie, pfiitom medaile a poháry nefiíkají prakticky nic. V konstrukãnû i tvarovû odli‰né „masovce” si tak kupujeme pfiedev‰ím jméno. Nûkdy mÛÏe dokonce platit, Ïe peníze u‰etfiené za závodníky a vloÏené do v˘voje mohou znamenat progresivnûj‰í a lep‰í lyÏe pro bûÏného uÏivatele. MÛÏe se ale také stát, Ïe bûÏn˘ zákazník kvalitu pro nedostatek závodní slávy pofiádnû neocení. Prodejci napfi. DynamicÛ, Elanek, K2 ãi KneisslÛ a zãásti i HeadÛ o tom vûdí své. Závûr pro lyÏafiovu praxi je dávno znám˘: pokud lze, vyzkou‰et na snûhu a posuzovat podle sebe a vlastních pocitÛ. (is)


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:44

Stránka 18

18

TEXT: KAREL HAMPL, IVAN SOSNA FOTO: RADEK HOLUB

Jistota

1.000kilometrech

na

P

rávě vrcholící lyžařská sezona začala slibně. Několik decimetrů sněhu pokrylo české hory již na počátku listopadu. Bílá nabídka však rychle zmizela a dramatické zvraty v počasí měnily návštěvu lyžařských středisek na přelomu roku v sázku do loterie. Nikoli útěchou, ale poučením by nám měla být situace, ve které se v posledních zimách ocitají střediska v Alpách. V jejich jižním oblouku v zimě 2002 sníh téměř neviděli a letos v Rakousku ještě počátkem ledna chyběl i na severních svazích hor až do velkých nadmořských výšek.

Lyžařský turismus, mocný ekonomický fenomén, si vynutil radikální řešení. Například oblast souhrnně označená Dolomiti Superski, do které spadá většina lyžařských center italských Dolomit, dnes disponuje jedním tisícem kilometrů lyžařských tratí zajištěných zařízeními

SNOWRETRO

umožňujícími výrobu technického sněhu. I na našich stráních a sjezdovkách přibývají ventilátorové „houfnice” nebo vysoké kovové „šibenice”, které ve většině případů zachraňují situaci. Stále je však mnoho lyžařských areálů, kde váhají. Problémy se zdroji vody a vstupní

Psalo se...

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

…v prosinci 1923 V‰em ãeskoslovensk˘m lyÏafiÛm Od zájezdu do Chamonix dûlí nás jíÏ jen krátká doba. Co pro nás Chamonix znamená, víme v‰ichni; jest to první zimní Olympiáda, kde sejdou se národové celého svûta. Nutnost na‰í úãasti jest samozfiejmá a jest v zájmu celého na‰eho národa, aby tato na‰e úãast representovala dÛstojnû sílu a v˘znam na‰eho lyÏafiství. Technick˘ odbor Svazu lyÏafiÛ RâS uãinil a uãiní v‰e, co jest v jeho moci, aby závodníci na‰i byli co nejlépe pfiipraveni pro závod tak v˘znamn˘. Ale vedle této technické pohotovosti musíme b˘ti zaji‰tûni také finanãnû. âs. Olympijsk˘ v˘bor sdûlil nám, Ïe s jeho finanãní podporou nemÛÏeme poãítati. Jsme tudiÏ odkázání sami na sebe, na na‰í akci svépomocnou. âeskosloven‰tí lyÏafii! Potfiebujeme od Vás finanãní podporu, aby Va‰e zastoupení v Chamonix bylo co nejlep‰í, potfiebujeme penûz pro vypravení na‰ich závodníkÛ. Dej kaÏd˘ co mÛÏe‰, tfieba jen 1 Kã – ale dej kaÏd˘! ProkaÏme opûtnû sílu na‰eho lyÏafiství, prokaÏme svoji sobûstaãnost, prokaÏme, Ïe dovedeme i svoje hochy do Chamonix vyslati za svoje peníze! âeskosloven‰tí lyÏafii, jest na Vás, abyste umoÏnili dÛstojnû na‰e zastoupení na zimní Olympiádû v Chamonix 1924! Za Svaz lyÏafiÛ RâS J. Jílek, Dr. Synáãek, Dr. Scheiner ml. (Zimní sport, roãník XII, ã. 2, 1923)

investice jsou obrovské. Domníváme se, že by seriozní informace o jejich návratnosti ap. přiměly ty váhavé k činu. Snow se rád stane prostředníkem. Vy, kterým to funguje, pište! Celá záležitost s ohledem na dlouhodobé předpovědi spěchá! 


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:44

Stránka 19

19

Pozor na čísla:

klamou!

PODRAZ NA BĚŽKAŘE: V TELEVIZI SE SDĚLUJE POUZE STAV TECHNICKÉHO SNĚHU!

N

a to, že si některá zimní střediska ráda přikrášlují oficiální údaj stavu sněhu, jsme si už zvykli. Příležitost k tomu mají zejména ta alpská. Stačí vzít údaj odněkud z horní stanice nejvyššího vleku a přiřadit jej ke středisku jako takovému. Třeba na jaře se v něm dole už zelená čerstvá travička, ale

oficiální údaj nás přesvědčuje o metru sněhu. Nepatrné výškové rozdíly našich hor podobnou ekvilibristiku neumožňují. Od začátku této sezony nás ale zasáhl nový nešvar. Středisko uvádí centimetry technického sněhu. Je to naprosto neudržitelný podraz. V první řadě je to údaj neověřitelný. Zatímco u tradiční měřicí tyče si každý návštěvník může vše ověřit (i tato metoda má své mouchy, ale o to nyní nejde), tloušťku udávané sněhové vrstvy nikoli. Snad jen trenéři s vrtačkami vědí, kolik sněhu na sjezdovce skutečně leží. Bylo by naivní domnívat se, že na zasněžovaných svazích leží skutečně oficiálně uváděná vrstva. Přinejmenším v nejfrekventovanějších partiích tratí (tedy ne na krajích apod.) bude vesměs menší. Podstatnější ale je, že situace z omezené zasněžované plochy se šikovně vztáhne na celé středisko. Je to skutečný podraz především na běžkaře a turisty, kteří se pak

nešťastně potácejí po vyfoukaných cestách a mačkají tam, kde sníh jakžtakž je. Je to ale také nefér třeba vůči rodičům s dětmi, kterým by normálně stačily i menší nezasněžované svahy. Nakonec ale vůči všem. Jak si asi lze zajezdit tam, kde je pod sněhem jen jedna sjezdovka a na ní se tísní skoro všichni? Snahu středisek využít tento fígl lze pochopit. Špatné ovšem je, že zavádějící údaje rozšiřují oficiálním zpravodajstvím i média, mnohdy aniž by upozornila, že jde o technický sníh jen na zasněžovaných svazích. A vrcholem bylo odůvodnění ČT 5. ledna, že v relaci o počasí jde především o informaci pro lyžaře. Ten, kdo se nepohybuje po zasněžovaném kopci, není lyžař, paní Zárybnická? (A pro úplnost, co snowboardisté?) Skončit lze třeba obecným povzdechem, jak důležitá je práce s informacemi. Technický pokrok a informační exploze ale vždy neznamenají, že budu vědět více a lépe.


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:44

Stránka 20

20

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: SITOUR ČR

na hory

t x e ? t e l e t ??www SMS TV ! MMS

V OBRAZE

telefon

V

šechny cesty lyžařů vedou na hory. Někdo rád menu. Archiv záběrů z panoramatických prozradí, jak se během dne měnilo vyžehlené sjezdovky, jiný dává přednost po- kamer počasí a sněhová situace. klidu běžeckých stop. Ať si ale k nohám připneme cokoliv, motorem našeho činění je sněhová Snídaně s Panoramou radost, kterou v horách prožíváme. Místo pohonné Na vlastní oči se můžete přesvědčit, jaká panuje na horách, pustíte-li si ráno hmoty při tom potřebujeme přesné informace. Kde situace televizní program Panorama. Během se dají načerpat, radí časopis Snow. půlhodiny oběhnou záběry pohybujících

Hlavní zdroj – internet Králem informací se stal internet. Kromě hanbatých obrázků a návodu na výrobu atomové bomby se v něm ukrývají i cenné informace pro lyžaře. Chcete-li si na víkend zajet třeba do Krkonoš, stačí kliknout. Na internetu najdete vše – výšku sněhové pokrývky, nejnižší ranní teplotu, počet upravených sjezdovek. Snad každá víska s vlekem už má pravidelně aktualizovanou webovou stránku, u velSNOW Tip:

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

ŠIKOVNÝ FÉN Mal˘ fén dneska stojí i necelé tfii stovky. Urãitû se vyplatí pfiibalit ho s sebou na hory. Lze s ním pomoci rozmrazit skla nebo zámek auta. KdyÏ si ho vezmeme na svah, mÛÏeme u zásuvky tfieba na WC nahfiát vymrzlé rukavice nebo boty na pfiezutí, ohfiát zkfiehlé prsty, pfiípadnû ve velkém mrazu nahfiát skelet, aby se tuhé boty daly snáze a bez rizika prasknutí zout. Podobnû i vysu‰it navlhhlé br˘le. Také tam, kde nemáme pfied namazáním moÏnost mít lyÏe v dostateãném teple, mÛÏe fén alespoÀ trochu skluznici pfiedehfiát. TotéÏ platí i pro opravy skluznice. Fén je prostû malé doslova kapesní teplo, které se urãitû vyplatí. is

kých středisek je to pravidlem. Střediska z televizní Panoramy – tj. zhruba 30 největších – mají kompletní informační servis na adrese www.holidayinfo.cz. Máte-li chuť si zajet do jednoho z nich, na internetu zjistíte veškeré potřebné informace – od cen permanentek přes aktuálně otevřené vleky až po upravenost běžeckých stop. Podnikáte-li túry v potenciálně lavinami ohrožených oblastech, čtěte upozornění Horské služby v hlavním

se kamer nejvýznamnější střediska České republiky. Satelitní kanály 3sat, ORF2 či TW1 ve stejném čase nabízejí probouzející se Alpy. Velmi praktickým informátorem je i teletext. Údaje o podmínkách k lyžování naleznete na ČT, strana 190.

Noviny: jen krátké zprávy Pravidelně přináší zprávy z hor denní tisk. Všechny hlavní deníky otiskují v rubrice


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:44

Stránka 21

21

!

telefon

? SMeSxtMMS telet V T ? teletext o počasí tabulku s výškou sněhu a zpravidla koncem týdnu i krátkou zprávu o tom, kde se bude lyžovat o víkendu.

Sněhové zprávy z mobilu

Informace - kde je získat? JAKÁ JE V¯·KA SNùHU INTERNET – holidayinfo.cz, skinet.cz, snih.cz Lidové noviny apod. ■ SNùHOV¯ TELEFON

TELETEXT – âT (str. 190)

DENNÍ TISK – MF Dnes,

Stručné sněhové zpravodajství je dostupné prostřednictvím wapu na holidayinfo.cz. Ve spolupráci s Eurotelem bylo spuštěno spuštění zpravodajství prostřednictvím MMS, v rámci nějž je možné sledovat aktuální záběry z panoramatických kamer.

KOLIK JEZDÍ VLEKÒ

Zavolejte na hory!

aktuální info o provozu prostfiednictvím wapu – wap.holidayinfo.cz ■ Eurotel MMS – zábûry z panoramatick˘ch kamer ■ Oskar SMS – aktuální info ze stfiedisek ■ T-Mobile wap – aktuální info ze stfiedisek na portálu t-zones

Informace z první ruky obdržíte, vytočíteli číslo sněhové linky lyžařského střediska. Výhodou je, že se člověka na drátě – neodpovídá-li tedy automat – můžete zeptat i na to, o čem se žádná zpráva nezmiňuje. Informaci, která se ukrývá mezi řádky, si můžete „naživo” ověřit. 

INTERNET – holidayinfo.cz, skinet.cz, snih.cz

SNùHOV¯ TELEFON

TELETEXT – âT (str. 190)

CO ZJISTÍM NA INTERNETU ve‰keré snûhové zpravodajství (v˘‰ka snûhu, provoz vlekÛ, upravenost sjezdovek a bûÏeck˘ch stop apod.) – www.holidayinfo.cz, skinet.cz, www.snih.cz

CO ZJISTÍM Z MOBILU

CO ZJISTÍM V NOVINÁCH v˘‰ka snûhu

pfied víkendem krátké pfiehledné zpravodajství

CO ZJISTÍM V T V 7.55 – 8.30 Panorama (âT 2): aktuální zábûry panoramatick˘ch kamer aktuální info o v˘‰ce snûhu a provozu vlekÛ

teletext (âT str. 190) –


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:52

Stránka 22

22

SERVIS

IDEÁLNÍ ROVINA

SKLUZNICE P

rvním požadavkem na dobře fungující lyži je absolutní rovina skluznice. Nesmí být tedy ani vydutá (konvexní) s hranami níže než její prostředek, ani naopak propadlá (konkávní, tzv. korýtko), kdy její střed leží níže než kraje s hranami. Nejmarkantnější to bývá ve špičce a patce, kde může tento rozdíl být až milimetr. U nových lyží, zejména levnějších, hrozí především korýtko. Je i mnohem horší vadou, neboť jeho odstranění znamená také zbroušení hran. U skutečně kvalitních lyží je ale tato vada řídká. Je většinou výsledkem dozrávacích procesů v lyži, kde jsou spojeny dosti různorodé materiály, které ještě nějakou dobu „pracují”. Udržet rovinu skluznice je pochopitelně těžší u dnešních, až 120 mm širokých špiček lyží. Nejmarkantněji je to prý patrné u snowboardů.

Pokud už musíme „korýtko” odstranit, nejlépe se s tím vyrovná kvalitní bruska s kamenem. Ta umožní i strukturaci skluznice a ev. základní odklonění hran. Rovina a struktura Nejlepší je ale prevence – takovou lyži včas odhalit a nebrat. Vyplatí se mít s sebou ideálně rovný neprůhledný „příložník” s ostrou hranou (radeko, soustružnický nůž, dobře poslouží i „šupléra”). Proti světlu jej přiložíme napříč na skluznici, přejíždíme po lyži od jednoho konce k druhému, sle-

PARTNER TÉTO RUBRIKY

dujeme rovinnost a posloucháme, zda nejde kov na kov. Pokud se ve špičce anebo patce objeví škvíra tak do půl milimetru, lze takovou lyži ještě akceptovat (např. jeli to mimořádně výhodná koupě) a na brusce s kamenem srovnat. Větší konkávnost už je lépe nebrat: zbroušení do roviny je dost drastické a ubere hodně materiálu skluznice i hran. Hodně ztenčená hrana může změnit vlastnosti lyže, skluznici u hran hrozí až probroušení „durch". Naopak vystouplá konvexní skluznice může vzniknout např. velkým zbroušením hran od skluznice s přílišným tlakem do konců prohýbajícího se pilníku. Takovou skluznici lze zbrousit ručně (skelné papíry se zvyšující se jemností od 100 výše) i na pásové brusce a samozřejmě opět na kameni.

SNOW Tip SKIPARK RuÏomberok (Malinô Brdo, 1.209 m.n.m.) Penzion za mlynom - alpská kvalita za slovenské ceny Milovníci rychl˘ch prken, ktefií se nedostanou za snûhem do nûkterého z alpsk˘ch stfiedisek, vítají informace o zlep‰ujících se pomûrech na slovensk˘ch sjezdovkách. Pfiíkladem zmodernizovaného areálu je lyÏafiské stfiedisko Malinô Brdo, poloÏené v kopcích Velké Fatry. Moderní osmimístná kabinka vás bûhem nûkolika minut vynese do pfiírodního amfiteátru. Tam na Vás ãeká 7 vlekÛ, rychlá moderní ãtyfisedaãka, 11.000 metrÛ zasnûÏovan˘ch lyÏafisk˘ch tratí v‰ech obtíÏností, lyÏafiská hospoda, snowboardpark a pfiíjemné lyÏafiské prostfiedí. Cel˘ areál je dobfie pfiístupn˘ jak po silnici, tak vlakem…trochu s nadsázkou lze fiíct, Ïe z rychlíku Praha–Ko‰ice pfiestoupíte zrovna na lanovku. Ubytovacích kapacit je spousta, za redakci Snow Vám mÛÏeme doporuãit napfiíklad Penzión Za mlynom. Rodinnému „klanu” Janãekov˘ch, ktefií tvofií ve‰ker˘ personál – a je to znát – se na zelené louce podafiilo vybudovat místo s atmosférou, kde najdete po ru‰ném sportovním dnu dostateãn˘ klid. Devût dvoulÛÏkov˘ch pokojÛ (s moÏností pfiist˘lky) je vybaveno pfiíjemn˘m borovicov˘m nábytkem. Na kaÏdém pokoji je sprcha, WC a satelitní TV. O opravdovou pohodu se stará malá nekufiácká (d˘mka povolena, záleÏí v‰ak na kvalitû tabáku!) hospÛdka (25 míst), kde si u stylové pece mÛÏete dát nûkterou z liptovsk˘ch specialit. NezapomeÀte – kdo sedí nejblíÏ, pfiikládá! A na závûr perliãka – asi 3 km odsud se mÛÏete koupat v termálních bazénech, ve kter˘ch je i v tfieskut˘ch mrazech teplota vody jen nûco málo pod 40°C. No a do Skiparku to máte autem asi 10 minut, do dal‰ího lyÏafiského centra na Donovalech dorazíte za necelé pÛl hodiny. Penzión Za Mlynom - info Atmosféra: stylové komorní prostfiedí s rodinnou obsluhou Ubytování: 9 dvoulÛÏkov˘ch pokojÛ se sprchou, WC a TV 1 apartmán pro 6 osob (4+2) s WC, vanou a TV 1 bezbariérov˘ pokoj Jídlo: domácí jídla, velké porce, nekufiácká hospÛdka s pecí Za kolik: ceny od 390 Sk os/noc Info: www.penzionzamlynom.frage.sk Kontakt: Mlynská 389, 034 83 Liptovská Teplá Telefon: +421-444-392-100 LyÏování: Skipark RuÏomberok: www.skipark.sk, www.forumklub.sk Skiareál Donovaly: www.donovaly.sk


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:52

Stránka 23

23

SNOWSERVIS

Potíže s korýtkem Pokud je taková lyže nenabroušená – což je pro většinu lyžařů typické –, až tak velký problém nevzniká. Dokud je ale nová a ostrá a především když ji svědomitý majitel nechá podbrousit (z boku do ostrého úhlu např. 88 stupňů), nevznikne výsledný úhel vůči rovině skluznice, nýbrž vůči sešikmení skluznice a je vlastně větší, než na jaký se brousilo. Lyže se stává obtížně ovladatelnou: ostrá vystouplá hrana se zařezává, lyži lze jen obtížně „usmýknout” a oblouk korigovat. Lyže si na hraně jede jen svůj konstrukční radius. Může dojít k paradoxu, že levnou lyži z hypermarketu, určenou pro začátečníky, nedokáže v pohodě utočit ani expert. První myšlenkou zkušenějšího lyžaře je hrany ztupit a on se s nimi vrhá k prvnímu kovovému zábradlí. Vina je přitom úplně jinde. Lyže s konkávní skluznicí se také špatně maže: žehlička jede po zvýšených krajích a nedosedne řádně na střed skluznice. A poté nedokážeme pořádně stáhnout vosk cidlinou. V propadlé části skluznice buďto zůstane a brzdí, nebo ho musíme

 SEMINÁ¤ MONTANY

VYDUTÁ

âILI KONVEXNÍ SKLUZNICE

KOR¯TKO

NEBOLI KONKÁVNÍ SKLUZNICE MÒÎE MÍT NEGATIVNÍ VLIV

I NA ÚHLOVÁNÍ HRAN.

enormním úsilím vykartáčovat. Bez tvrdého bronzového kartáče se to asi nepovede. A pro závodníka je už jen z důvodu ovladatelnosti lyže s konkávní skluznicí naprosto nepřijatelná. Odklonění hrany Rovinu skluznice je ovšem třeba porušit na hranách. Ty se podle různých okolností vůči skluznici lehce zkosí. Úhlování hran je už ale dalším samostatným tématem. Ivan Sosna

Vûfiili byste, Ïe na skluz lyÏe má vût‰í vliv struktura skluznice neÏ pouÏit˘ vosk? Takov˘ názor zastávají pfiinejmen‰ím nûktefií v˘robci servisních strojÛ. (Nepfiekvapuje, Ïe v˘robci voskÛ tvrdí opak...) Celou problematiku strojní pfiípravy skluznic a hran lyÏí v teoretické i praktické podobû velmi pfiehlednû a názornû pojednal vydafien˘ pracovní semináfi firmy Montana „LyÏafisk˘ servis”. Tûsnû pfied zahájením sezony jej pro servismany uspofiádal zástupce Montany pro âesko, firma Vancl sport z Vrchlabí. Cenná byla pfiedev‰ím úãast hlavního technika matefiské ‰v˘carské firmy Kaspara Kaisera, kter˘ v odpolední ãásti programu na jednotliv˘ch strojích pfiedvádûl jak základní úkony, tak i v‰emoÏné finesy pfiípravy lyÏí. Pfiítomní praktici se tak znovu mohli utvrdit v tom, jak dÛleÏitá tato problematika je. KéÏ by se v tomto smyslu vylep‰ilo i povûdomí vefiejnosti. I kdyÏ se znalci a fajn‰mekfii na strukturu a ostrou hranu uÏ nauãili sly‰et, zjevnû ãeká je‰tû velká osvûtová práce „mezi masami”. Pokud by se pfií‰tí semináfi podafiilo uspofiádat také na snûhu (tentokrát zaãátek zimy zradil), byla by i moÏnost porovnat mezi sebou lyÏe více, ménû a jinak vyladûné. Úvahy o nûm se ostatnû zaãaly rodit uÏ v okamÏicích, kdy se nad lyÏemi a stroji je‰tû mohutnû diskutovalo. SNOW se o servisní osvûtu velmi snaÏí. Vedle probíhajícího seriálu o brou‰ení chceme pfiinést v kostce také informace o strukturování skluznic – tématu, jeÏ je v‰eobecnû je‰tû ménû známé neÏ hrany a jejich úhly. is


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:52

Stránka 24

24

SNOWSTŘÍPKY

 LYÎE VIST: NOVÉ STROJOVNY JSOU TU

ZAJÍMAVÁ ČÍSLA

Absolutní novinka – prototypy obfiaãky a slalomky italské firmy VIST, v˘znamného v˘robce desek pod vázání, se objevily i u nás. A SNOW mûl moÏnost je otestovat! Obû lyÏe ctí klasickou sendviãovou konstrukci s titanalov˘mi pláty, jeÏ dnes jednoznaãnû ovládá ryze závodní modely u takfika v‰ech firem. Zdá se, Ïe VIST Black Thunder GS ve 183 cm (dal‰í existující délky jsou 178 a 188 cm), osazená deskou Worldcup 16 model 02/03 a doladûná servisem dovozce, Funsportu Hradec Králové, dûlá v‰e, co by dne‰ní obfiaãka mûla umût, a dûlá to dobfie. „Zdá se” je dáno skuteãností, Ïe na‰e vyzkou‰ení probíhalo na pomûrnû mûkké trati, jeÏ neumoÏnila poznat v‰e a nadoraz. Pfiesto suverénnû zvládala dlouh˘ i stfiední oblouk, snadno zahajovala, klidnû vedla a hezky ukonãovala. Na tvrdé pistû by jistû i patfiiãnû zrychlovala. Vykazuje fiadu moderních prvkÛ: lehce zv˘‰enou ‰ífiku (102-65-91), mírnû dopfiedu posunut˘ montáÏní bod, mûkkost v ohybu. Díky ní by mohla b˘t velmi dobfie pouÏitelná i pro nezávodní volnou jízdu. Slalomka ve 158 cm (rozvinutá délka, 110-63-95, R propoãtem 12 m, deska Worldcup 16 model 02/03, druhá dostupná dámská délka je 152 cm) patfií mezi lyÏe, jeÏ si na závodûní nechtûjí jen hrát. I na zmínûném mûkkém povrchu se projevovala jako nekompromisní „drÏák” s v˘raznû kolejov˘m vedením, jeÏ na tvrdém povrchu asi bude nad pomûry bûÏného nezávodníka. I na mûkku se projevovala tendence ke správnému slalomovému „vykopnutí” v závûru oblouku. I ve stfiedním oblouku byla stabilní, a to dokonce i v mûkkém rozjeÏdûném snûhu. Dostateãnû lidumiln˘ tuning by její agresivitu dokázal zmen‰it, „lidovou” lyÏí ale tato slalomka prostû není. Pokud dojde na v˘robu a dovoz, mûli by závodníci a nadupaní experti zaãít uvaÏovat. Kromû lyÏe urãitû na úrovni obdobn˘ch srovnateln˘ch by v ní mûli i nûco nebûÏného. A exkluzivita má v éfie masové produkce svou nemalou hodnotu. is

Se 750.000 páry prodaných lyží jsou USA stále ještě největším lyžařským trhem jednoho státu a spolu s Kanadou se v nich udá skoro milion párů, tedy více než 20 procent světového prodeje. Zdaleka sice nejsou typicky lyžařskou zemí, ale přesto nejsou určitá tamější čísla nezajímavá. Podle statistik za rok 2001 je tam 7.660.000 sjezdujících (50%), 5.343.000 snowboardistů (35%) a 2.337.000 lyžařů (15%) holdujících terénu (běžky a turistika-back country). Dohromady představují 6% populace. Poměr sjezdujících mužů a žen je 6:4, u snowboardistů více než 7:3, klasici jsou „fifty-fifty“. Velice zajímavé je věkové složení. Navzdory častému přesvědčení, že movitý a zachovalý americký senior dokáže holdovat kdejaké ztřeštěnosti, je tam 9 lyžařů z 10 mladších 50 let. Do 34 let jich je 63%, do 44 let 83%, a do 54 let plných 95%! Kde zůstali vrstevníci velkého ski boomu 70. let, těch zlatých časů lyžování? Zdá se, že dnes už většinou nelyžují. Pro lyžování, jež umožňuje rozumnou aktivitu do značně vysokého věku, to není moc dobré vysvědčení. Naproti tomu je „klasika” i v Americe doménou spíše středního věku: nejsilnějším segmentem je věková skupina 35 – 44 let (24%) před 45 – 54 lety (17%). Mládeže 12 – 17 let má nejvíce snowboarding (31%)

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

 NOVÉ BOTY

KaÏd˘, kdo sleduje trendy v lyÏafiské v˘zbroji, ví, Ïe vût‰ina hlavních v˘robcÛ se snaÏí nabídnout k lyÏím a vázáním i boty – buìto pfiímo pod sv˘m názvem nebo pod svou „dvorní” znaãkou (napfi. Dynastar – Lange, Völkl – Tecnica). Do skupiny tûch, kdo mají svou trojkombinaci, by snad uÏ pfií‰tí sezonu mûl pfiib˘t dal‰í, zatím schválnû nejmenovan˘ v˘robce lyÏí. Jeho boty by mûly obsahovat nûkteré zajímavé patenty a mûly by ve vût‰í mífie respektovat kritiku a námitky specialistÛ-botafiÛ, ktefií mají vÛãi souãasn˘m botám nejednu v˘hradu. Bylo by jen dobfie, kdyby se vedle pokraãujícího v˘voje mûkk˘ch softÛ nûco více dûlo i u stávajících „tvrd˘ch” bot. is

 STAR·Í MODELY

se stávají zajímavou souãástí trhu. V nedávn˘ch letech nebylo moc o co stát, ale nyní jiÏ lze bez vût‰ích obav sáhnout i po modelech dva-tfii roky star˘ch. Pozor snad jen na závodní lyÏe, mohou b˘t pro mnohého pfiíli‰ tuhé. is

➤➤

před sjezdováním (19%), klasika nefrčí (jen 8%). V jednom pár let starém průzkumu evropském nevyšla pro věkovou strukturu lyžujících o nic optimističtější čísla. Také ten totiž překvapuje slabým výskytem lyžařů přes 40 a hlavně přes 50 let. Důvodů pro tento stav by bylo možno nalézt více a možná by si někdy v budoucnu zasloužily samostanou úvahu. Ivan Sosna

■ CHCETE SI ZAKUSIT RYCHLOST NA VLASTNÍ KŮŽI? Zúãastnûte se vefiejn˘ch závodÛ a zároveÀ neoficiálního mistrovství âR v rychlostním lyÏování! Místo: skokansk˘ areál Je‰tûd, mÛstek K 120 Datum: 9. února 2003 Kategorie: Ïáci, dorost, muÏi, Ïeny, lyÏe, snowboard, cyklisti V pfiípadû pfiízniv˘ch podmínek pokus o svûtov˘ rekord ve skoku SKITANDEMU na mÛstku K 120!

Info: www.snowmag.cz nebo lesak.j@iol.cz


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:53

Stránka 25

25

➤➤

VIDEO âeská snowboardová videa Ve svûtû snowboardingu se klade velk˘ dÛraz na natáãení videí. Právû tyto filmy se stávají ve snowboardov˘ch obchodech stále Ïádanûj‰ím sortimentem a pro samotné jezdce záleÏitostí ãím dál vût‰í prestiÏe. Mít svÛj „part” ve snowboardovém videu jedné ze znám˘ch svûtov˘ch produkcí je pro jezdce momentálnû mnohem cennûj‰í neÏ první místo v kterémkoliv závodû. My mÛÏeme b˘t jen rádi, Ïe se i v na‰í malé zemiãce najdou lidé, ktefií natáãejí, a to docela obstojnû. Letos vy‰la rovnou dvû adrenalinová videa (snowboarding vÏdy v kombinaci je‰tû s jedním sportem) a tû‰í se pomûrnû velké popularitû.

DHC production: „DHC” Video z dílny jiÏ zku‰ené produkce skládající se z Davida Horvátha (desetinásobného mistra âR v u-rampû) a Luká‰e Drbohlava pfii‰lo na svûtlo svûta na podzim roku 2002 jakoÏto tfietí kousek od DHC. Film je svûdectvím o ãeské

ding v rakousk˘ch Alpách a zábûry svûtov˘ch stars pfii summercampu GAP na nûmecké Zugspitzi. Z celkov˘ch padesáti minut videa je pfiibliÏnû dvacet snowboardov˘ch, zbytek vyplÀuje skateboarding.

4elements production:

„DAI AIRA vol.00" Tohle dílko je prvním poãinem novû vzniklé produkce Dai Aira Video, pÛsobící pod hlaviãkou agentury 4elements. Film vznikal prÛbûÏnû od bfiezna do listopadu 2002. PfiestoÏe je na obalu kazetky napsáno o dvacet ménû, najdete v nûm pfies 70 (!) minut napûchovan˘ch snowboardingem a bmx. Podle slov autorÛ chce Dai Aira Video zaujmout roli videmagazínu a fungovat podobnû jako ãasopis. Zábûry ze zimy byly natoãeny ve Svatém Petru, Míseãkách a Peci, v létû Dai Aira kameramani objeli pár snowboardov˘ch campÛ a akcí vãetnû podzimního Kaunertal Opening. K dostání po celé republice ve specializovan˘ch skate & snow shopech, anebo na internetu pod www.freeride.cz/shop. „DHC“ – cena 425 Kã vãetnû po‰tovného a balného (navíc zdarma CD plné muziky). Více info: www.dhcproduction.cz „Dai Aira vol.00” – cena 250 Kã vãetnû po‰tovného a balného. více info: www.4elements.cz

snowboardové a skateboardové scénû doplnûn˘m o zábûry Davida Horvátha ze skateboardov˘ch bazénÛ v USA. Snowboardová ãást obsahuje pfiedev‰ím profily pfiedních ãesk˘ch jezdcÛ vãetnû Martina âerníka, Pavla BrÛÏka, Honzy Zajíce, Richarda Skandery, Davida Horvátha a dal‰ích. V âechách se toãilo pfiedev‰ím v Pepsi Snowparku ve ·pindlerovû Ml˘nû, v LTB snowparku v Peci pod SnûÏkou a v âenkovicích. Ze zahraniãí urãitû zaujmou zábûry z rÛzn˘ch koutÛ svûta poskytnuté Martinem âerníkem, freeri-

SNOWSTŘÍPKY

 LYÎE V LITERATU¤E

SNOW BUDE PŘI TOM

Ve dnech 28.-30.3.2003 se ve Vysok˘ch Tatrách uskuteãní závod Mistrovství Evropy ve skialpinismu. Závody se budou konat ve Velké a Malé studené dolinû a bliωí informace mÛÏete nalézt v odkazech na webov˘ch stránkách www.tatry.sk. Snow bude pfii tom a v nûkterém z dal‰ích ãísel pfiinese exklusivní reportáÏ z pfiíprav a i ze samotného závodu.

SNOW je oficiální mediální partner Mistrovství Evropy ve skialpinismu Vysoké Tatry 2003.

Víte, Ïe se carving z lyÏafisk˘ch pramenÛ uÏ dostal i do moderní literatury? Ve své knize Povídky o manÏelství a sexu se Michal Viewegh zaobírá otázkou, zda lze na carvingov˘ch lyÏích „provést úpln˘ obrat o tfii sta ‰edesát stupÀÛ”. Tato problematika je tam ale podle oãekávání jen zcela okrajov˘m prvkem. Vlastnû jen podkresluje atmosféru povídky, odehrávající se na lyÏafiském zájezdu kdesi v Dolomitech. V‰ak také o pár fiádek dále se rozdovádûní diskutující pfiesunují k tématu vieweghovsky typiãtûj‰ímu – „dostfiediv˘m silám vznikajícím pfii pettingu”. Jako lyÏafii-hnidopi‰i bychom autorovi vytkli „obrat”. Tûch si mohl dosytosti uÏít tfieba na vojnû. No a to, Ïe tfiista‰edesátku lze vyjet na prakticky jak˘chkoliv dne‰ních lyÏích, samozfiejmû není „totální kravina”, jak tvrdí jedna z postav. O tom, Ïe lyÏování není Vieweghovi cizí, ale pfiesvûdãuje úvodní star‰í povídka AspoÀ medaili. Nahofikle nostalgick˘ pfiíbûh páreãku nadûjn˘ch dorosteneck˘ch sjezdafiÛ, ktefií v kritickém vûku odpadnou, protoÏe neodolají lákadlÛm spoleãenského Ïivota, je velice vûrn˘ a má skvûlou atmosféru. Jako „povinnou ãetbu” by si ji mûl pfieãíst kaÏd˘ mlad˘ závodník. is

 BRAT¤I MAHROVÉ - NÁVRAT KE K2

Pokud jsou v novodobé historii sportu porovnávány úspûchy sourozencÛ-dvojãat, rozhodnû zde stojí na jedné z vedoucích pozic bratfii Phil a Steve Mahrové (45). Vynikající slalomáfii excelovali v letech 1976 – 84. Phil, kromû vítûzství ve slalomu na OH 1984, stanul 27x na nejvy‰‰ím stupni v závodech Svûtového poháru. Steve zvítûzil v obfiáku na MS 1982 a ve SP dominoval v ‰esti slalomech, dvou obfiích slalomech a jedné kombinaci. Po celou závodní kariéru byli oba sympatiãtí bratfii vûrni lyÏím americké firmy K2, pro kterou pracovali ve sféfie promotion i po skonãení aktivní závodní ãinnosti. Jejich „pfiestup” do obdobn˘ch sluÏeb pro dal‰í americkou firmu Volant byl jen krátkou epizodou. Pfied stávající sezonou se oba postavili opût do ãela testérÛ a v˘vojáfiÛ firmy K2 a vedli i firemní tréninkové kurzy lyÏafisk˘ch talentÛ v Keystone ve státû JiÏní Dakota. kh

➤➤


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:53

Stránka 26

26

TEXT: MARTIN VEČERKA, FOTO: EVENTPHOTOSERVICE

Nokia AIR & STYLE 2003

T

ahle legendární akce se v Rakousku koná každý rok už od prosince 1993. Letošní ročník tak byl již jubilejním desátým. Dějištěm obrovské snowboardové show doplněné bohatým doprovodným programem byl i letos tyrolský Seefeld. Do tohoto střediska se nejznámější snowboardový závod na světě (tak jej hrdě nazývají jeho organizátoři a rozhodně nejsou daleko od pravdy) přesunul z nedalekého Innsbrucku. Důvodem byla větší bezpečnost rozsáhlejšího areálu v Seefeldu. Při jednom z minulých ročníků se totiž v Innsbrucku stala katastrofa – při A&S bylo ušlapáno několik diváků. S letošním výročím přišlo i několik zajímavých změn, které se promítly v podstatě ve všech částech závodu.

První změnou byla mnohem vymakanější trať pro závodníky. Oproti předchozím ročníkům bylo připraveno

více překážek včetně obrovského quateru ozdobeného nahoře obřím railem. Další novou vychytávkou


016-37 MIX 4

22.1.2003 21:53

Stránka 27

27

➤➤

SNOWSTŘÍPKY

 ·Í¤KA VÍTùZÍ

zaručující zpestření pro masy diváků bylo jistě rozdělení samotného závodu na tzv. sessions. V „technical session” mohli jezdci rotovat na všechny strany jak mohli. Při takovýchto veletočích jde ovšem zákonitě občas stranou styl, a proto přistoupili organizátoři také k „style session”, ve které byly dovoleny rotace maximálně o 540°, neboli 1,5 otáčky. Dalšími novinkami byly „all-star session”, ve které si každý ze závodníků mohl zaskákat společně s hvězdami let minulých, a „best trick contest”, ve kterém šlo o pěkných 2500 Euro. Akce probíhala po dobu tří dnů a finále v seefeldské Casino Areně přihlíželo na jedenáct tisíc diváků. Strhující finálový boj vejde do dějin díky neskutečným výkonům všech zůčastněných finalistů. Nejvíce dav rozeřvali Švýcar Nicolas Müller (4.), Kanaďan Marc-André Tarte (3.) – ten jako první na světě předvedl před lidmi neuvěřitelný trik CAB 1260°

(neboli 3,5 násobnou rotaci kolem horizontální osy těla s nájezdem pozadu), Američan Shaun White (2.) zase přiváděl všechny k šílenství svým všestranným stylem, kterým ohromuje ve svých šestnácti (!) letech. Zlato a místo v síni slávy získal poněkud překvapivě, ale za čistotu triků všech možných rotací naprosto zaslouženě, Němec David Benedek. Kromě snowboardingu bylo v Seefeldu o víkendu 13. – 15. 12. 2002 k vidění i mnoho dalšího. Velký kulturní zážitek zajistily kapely Gluecifer z Norska, Fettes Brot z Německa a především rappeři z New Yorku De La Soul. Nokia Air & Style nasadil pro letošní sezónu všem závodům podobného „show” stylu rozhodně vysokou laťku. Škoda jen, že organizátoři nepozvali nejlepšího českého snowboardistu Martina Černíka, který na tomto závodě loni obsadil v disciplíně corner jump druhé místo… 

V terénu se ‰ífika lyÏí prosadila uÏ dávno. Nyní se zdá, Ïe pomaliãku po milimetrech proniká i do závodních lyÏí pro alpské discipliny. Musíme se pfiipravit na 66 mm ve stfiedu, tedy ‰ífiku, jiÏ jsme je‰tû pfiedloni pfiipisovali tzv. crosscarverÛm, lyÏím urãen˘m na upravené tratû i do terénu. 65 mm má uÏ nyní fiada racecarverÛ i obfiaãek. Racecarver Fischer má dokonce 112-66-97, obfiaãka Salomon 100-66-93. Atomic ze závodního oddûlení má ve 191 cm 98-66-87, obfiaãka Dynastaru na sezonu 03/04 má mít 104-66-91. Ponûkud nejasné a nejednotné je to zatím u slalomek. Vedle úzk˘ch modelÛ (rychlé pfiehranûní) se objevuje i 65 mm, a to i u skuteãnû závodních lyÏí. Dal‰í v˘voj závodní slalomky zásadnû ovlivní budoucí regulace délky (muÏi minimálnû 165 cm, Ïeny 155 cm), naopak stále populárnûj‰í sportovní slalomka bude mít volnost ke spontánnímu v˘voji. Také nové modely lyÏí Rossignol na sjezd a super-G, jeÏ jsme mûli moÏnost okukovat na podzim na ledovcích (a nemûli pfiitom dost drzosti vytáhnout ‰upléru a mûfiit), byly bytelnû ‰iroká „prkna” se ‰piãkou urãitû 100 mm a stfiedem moÏná aÏ 68 mm. V této souvislosti ne‰kodí pfiipomenout i novû vznikající skupinu v‰estrann˘ch, hodnû vykrojen˘ch univerzálek (napfi. Head i.C 200, Fischer Sceneo 500/400/300, Völkl T50 Supersport) s ‰ífikou tûsnû pod 70 mm. is


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:02

Stránka 28

28

TEXT: IVAN SOSNA

lyžařský trh

2002-2003

J

aká je současná situace na lyžařském trhu? Kolik lyží se kde prodá a kolik jich kdo vyrobí? Začněme malinko zeširoka – tím, v jakém stavu se vlastně kratochvíle a sport zvané lyžování nacházejí. Z dlouhodobého pohledu je jeho situace celkem stabilizovaná, důvod k oslavám však není. Počet těch, pro něž je lyžování silným koníčkem až vášní a způsobem života, oproti minulosti klesá. Příčin je několik, mj. podstatně vyšší nabídka a konkurence na trhu volného času, ale také počasí s výkyvy a sněhovou nejistotou. Významným faktorem ekonomickým je pouze v několika málo státech světa. Lyžařské firmy nepatří ke gigantům světového hospodářství. Lyžařský trh samozřejmě silně podléhá i krátkodobým sezonním stavům. Nedostatek sněhu v rozhodujícím období a v důležitých oblastech s ním dokáže pořádně zamávat. Aktuálním příkladem je minulá zima. Ač v našich vzpomínkách sněhově úžasná a s kalamitami, chyběl přírodní sníh třeba v jižních částech Alp. Pro Itálii to znamenalo bezprecedentní pokles prodeje lyží o skoro 100 000 párů. Také

v Americe se vůbec nedařilo. Carvingová revoluce minulých let sice lyžování pomohla, nestala se však takovou bombou, jak se občas v propagačních materiálech a médiích líčí. Drastický pokles počátkem 90. let postihl především dva ze tří hlavních světových trhů – japonský a americký. Japonsko prodalo v roce 1989 přes 2 miliony a ještě v 1995 1,5 milionu párů. Nyní se tam prodej lyží smrskl na necelou třetinu historického rekordu a při odečtení skiboardů se jich prodá asi jako snowboardů. Také USA jsou sotva na polovině. Situaci dokládá i další statistika: v roce 1998 Američané podle prodaných

CELKOV¯ PRODEJ LYÎÍ V LO≈SKÉ SEZÓNù. V·IMNùTE SI POSÍLENÉ DOMINANTNÍ ROLE EVROPY SE ZHRUBA DVOUT¤ETINOV¯M PODÍLEM. VEDE VELKÉ NùMECKO, DRUHÉ RAKOUSKO TùÎÍ TAKÉ Z TOHO, ÎE SI TAM P¤I DOVOLENÉ LYÎE KUPUJE MNOHO NùMCÒ I HOLANëANÒ. (Grafy a údaje s laskav˘m svolením HEAD Ski Division.)

SNOWTALENT

Skokanské jablko nedaleko stromu:

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Jan Mazoch Při loňském populárním skokanském Turné čtyř můstků prý bylo české reprezentaci nejhůře. Dno na dosah a změna k lepšímu v nedohlednu, bod ve Světovém poháru se pomalu měnil v nedostupné přání. Přesto mnozí zůstávali optimisty. Ostatně proč ne? Vždyť studnice talentů naštěstí nevyschla. Mezi největší naděje patří i šestnáctiletý Jan Mazoch. Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm je důkazem rčení o jablku, které nepadá daleko od stromu. Dlouhých čtyřiatřicet let před zimními olympijskými hrami

v Salt Lake City kraloval ve francouzském Grenoblu pěti propleteným kruhům dědeček Jiří Raška. A právě on svého vnuka začal do krás skoků na lyžích zasvěcovat. Stal se jeho prvním koučem, mužem, kterého až loni vystřídal Pavel Fízek s Jánem Tánczosem. V lednu Jan Mazoch nastoupil k premiérovému závodu SP v životě a v únoru již nasedl do letadla směr Salt Lake City. Přímo raketový start. Mezitím ještě stihl start na juniorském mistrovství světa, kde obsadil devátou pozici. „Ale jen proto, že měl smůlu. Po prvním kole vedl

Foto: Jaroslav Legner


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:02

Stránka 29

skipasů jezdili stejně jako v roce 1972, ovšem 35% z nich jsou nyní snowboardisté. Na polovině zájmu je i prodej běžek. Nepřekvapuje proto, že většina lyžařských firem se časem vrhla na výrobu a prodej snowboardů – nejprve pro snb firmy, později i pod vlastními značkami. Ani prognozy odborníků nejsou nijak euforické. Mnozí se shodují, že lyžování sice do budoucna zůstane, počet lyžařů ale spíše ještě poklesne.

Jaké lyže? Zdá se to neuvěřitelné, ale podle kvalifikovaných odhadů používají Evropané carvingové lyže stále jen asi z 50%. Firmy si tedy slibují setrvalý zájem a odbyt. Stejně tak věří vzrůstajícímu zájmu o lyže do půjčoven – nejenom levné, ale i kvalitní modely na vyzkoušení. Obrovský rozvoj prožívají sety. Levnější lyže se na hlavních trzích už jinak ani neprodávají. 50

40

30

20

10

0

univerzálky race

easy

freeride

fun

mládeÏ

a kdyby měl v druhém, kdy vládlo opravdové psí počasí, alespoň trochu štěstí, tak mohl mít přinejmenším medaili,“ konstaval s lítostí v hlase David Jiroutek. Letos by chtěl Jan na umístění v první desítce navázat. „Juniorské mistrovství zůstává největším cílem této sezony. Myslím, že mám na to být kolem páté příčky. A mým snem je jednoznačně medaile,“ přiznává závodník Dukly. Přestože skončil na olympiádě v Salt Lake City až na ostudném pětatřicátém místě, byl nejlepší z Čechů. Na vlas stejně jako švýcarský dvojnásobný vítěz Simon Ammann o čtyři roky dříve v japonském Naganu…

Podíl jednotlivých kategorií lyží se na různých trzích liší, např. alpské země jsou jiné než USA (a tam je zase zcela odlišný východ a západ). Ani Evropa není jednotná: Německo a Rakousko jsou hodně „sjezdovkové”, Itálie orientovaná na závodní lyžování, Francie má naproti tomu silný freeride, Švýcarsko je spolu s Německem hodně carvingové. Všimněte si malého podílu nyní tak prosazovaných a propagovaných freeridů. A také okrajové role fun-lyží, mezi něž se počítají nedávno ještě tak vyzdvihované kraťásky a skiboardy. Funcarver jak známo skoro vyhynul (s takovým prodejem není divu), krátké lyže se možná ale dočkají určité renesance, protože se konečně začínají těšit oblibě u řady dosud konzervativních lyžařských škol.

Český trh Na rozdíl od zahraničí oficiální čísla dovozu a prodeje neexistují. Kalkulace a odhady celkového prodeje i podílu jednotlivých značek by proto byly ještě nepřesnější a my se jich zříkáme. Podle dostupných informací se zdá, že lídry našeho trhu jsou Blizzard, Sporten a Fischer, s určitým odstupem následovány Atomicem, Headem, Dynastarem a Rossignolem. Je samozřejmé, že této kvanitativní hitparádě dominují firmy prodávající hodně levných lyží. A stejně samozřejmé je, že veškerá čísla nejsou v úměře s kvalitou lyží jednotlivých značek a stejně tak ani vodítkem pro jejich volbu a koupi. 

Na můstku z frenštátského juniora nevyzařovala žádná zvláštní nervozita. Nemluvil o krizi, ani neúspěchu. „Je mi jedno, jestli skáču na olympiádě nebo na přeboru Frenštátu,“ tvrdil. Ovšem to již neplatí, loňské sněhy dávno roztály. „Tlak na mě už trochu doléhá. Přece jenom ode mě všichni víc očekávají,“ připouští bronzový medailista z republikového šampionátu. Už před Světovým pohárem v Liberci, kde nasbíral body za umístění v první třicítce, však cítil, že se opět přikrádá forma: „Lepším se,” oznamuje a doufá, že se dostane mezi vyvolené pro mistrovství světa ve Val di Fiemme, kde snad konečně svůj nevšední talent zhodnotí. Karolína Pilařová


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:02

Stránka 30

30

Stanislav Řezáč

bral na jizerce

V

stříbro! Jizerské padesátky se zůčastlo přes tři a půl tisíce závodníků, což je v novodobé historii akce rekordní počet. K tomu patrně přispěl největší měrou fakt, že se závod stal jedním dílem seriálu FIS Maraton Cup, což je vůbec nejvyšší meta, které může závod typu jizerky dosáhnout. Přestože počasí nebylo tak příznivé jako loni, umožnilo zdárný a bezpečný průběh závodu, což je podstatné. Účastníci si tak odvážejí vesměs pozitivní pocity a můžeme doufat, že se za rok zase vrátí.

Foto: David Walter

elikým úspěchem pro českého laufaře hájícího barvy Areco Ski klubu Stanislava Řezáče skončila letošní Jizerská 50. Přestože se sešla nejsilnější konkurence v historii závodu, Standa se nezalekl a obsadil druhé místo. Porazil tak množství zvučných jmen, například loňského vítěze Raula Olleho a mnohé další.

PARTNEŘI PROJEKTU

vodníky, ktefií dojeli na „libozvuãn˘ch” místech (111., 222., 333, 444., 1111., 1222., 1333., 1444. a 2222.). Ti se pak mohli radovat z ceny ãasopisu SNOW a jeho partnerÛ, firem Swix, Kama a Gore. Hodnocená pofiadí neodpovídají oficiálním v˘sledkÛm, vybrán byl vÏdy ten, kdo dorazil v urãeném pofiadí nehledû na vlnu. TatáÏ cena byla pfiipravena i pro absolutnû posledního závodníka. Zde se ale projevila jistá nezku‰enost „odchytávacího” t˘mu SNOW – poslední závodníik byl totiÏ rychlej‰í, neÏ jsme ãekali, a prostû nám ujel... Navíc aÏ na Ukrajinu. No, stává se. Cenu tak dostane závodník pfiedpolslední (ãímÏ jej zároveÀ Ïádáme, aby se o ni pfiihlásil na adrese praÏské redakce). Vûfiíme, Ïe pfií‰tí rok, aÏ se speciální cena Snow pro posledního závodníka dostane trochu více do povûdomí úãastníkÛ, strhne se o poslední místo ten prav˘ bratrovraÏedn˘ boj!

Foto: David Walter

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

K dobré náladû na Jizerské padesátce pfiispíval i SNOW. Odchytával zá-


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:02

Strรกnka 31


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:03

Stránka 32

32

TEXT: MARTIN VEČERKA SNOWGLOSY

SNOWPARKY

ČR

 DAL·Í SMRT NA SJEZDOVCE V dobû na‰í uzávûrky pfii‰la zpráva o první leto‰ní smrti lyÏafie na na‰ich horách. Jedenáctiletá bûloruská lyÏafika se podle prvních informací stala obûtí nárazu do stromu na spodní ãásti ãerné sjezdovky na ‰pindlerovském Medvûdínû. Bez dal‰ích informací lze zatím jen obecnû podot˘kat. Na prvním místû si nelze odpustit domnûnku, Ïe smrti na následky poranûní hlavy moÏná mohla zabránit helma. Tu nemûla. Kolikrát je‰tû bude moÏno a nutno konstatovat nûco takového? Dal‰í otázka se váÏe ke sjezdovce. Bûhem dvou let na ní do‰lo k jiÏ druhé smrtelné nehodû lyÏafie. Je to snad traÈ smrti? Zatímco v horní ãásti je pomûrnû plochá, pfiehledná, velmi ‰iroká a bezpeãná, je její spodní ãást stále sjezdovkou 70. let. Nádhernû klasicky ãlenitá s padáky a kompresemi, ale místy neodpovídajícnû úzká. Dnes chrlí moderní lanovky a vleky na sjezdovky nûkolikrát více uÏivatelÛ neÏ kdysi. Úprava tratí je neskonale lep‰í neÏ v dobû jejich vzniku. Dne‰ní lyÏe dodávají lyÏafii pocit jízdní dokonalosti. Mnohé sjezdovky tomu ale neodpovídají. Sotva to lze ale vyãítat provozovatelÛm. Ti by je vesmûs mûli rádi ‰ir‰í a pfiehlednûj‰í. Pokud je známo, problémem v Krkono‰ích je vût‰inou postoj Krnapu. Vypráví se spousta pfiíkladÛ, jak se s Krnapem bojuje doslova o kaÏd˘ metr a strom. Nejsme bulvár a nechceme téma vyhrotit sugestivními v˘kfiiky a la Je cennûj‰í strom nebo lidsk˘ Ïivot? Chceme se pfiesto pfiíslu‰n˘ch osob ptát a zji‰tûné vám poté pfiedloÏit. JestliÏe totiÏ akceptuji lyÏafiské vyuÏívání hor a participuji na nemal˘ch penûzích, jeÏ zimní náv‰tûvníci pfiiná‰ejí, musím akceptovat i negativa. K nim patfií i podmínky, jeÏ bych náv‰tûvnick˘m chlebodárcÛm chtû nechtû mûl vytvofiit. Je jasné, Ïe katastrofální nepomûr kapacity ubytovací, dopravní a sjezdovek u nás pouhé roz‰ífiení stávajících tratí nevyfie‰í. Tento historicky vznikl˘ stav je totiÏ v podstatû nefie‰iteln˘. Neznamená to ale rezignaci a pfiihlíÏení, jak se to na sjezdovkách mele. Stejnû tak se nikdo nevyhne osobní odpovûdnosti za vlastní bezpeãnost pfii pohybu na horách. KaÏd˘ úraz na sjezdovce tak vlastnû mÛÏe b˘t jezdeckou chybou – vlastní nebo nûkoho jiného. Ke kolika z nich by ale nemuselo dojít, kdyby se lyÏafii a snowboardisté netísnili na úzk˘ch a pfieplnûn˘ch sjezdovkách? is

âeské hory jsou pfiíli‰ nízké na to, abychom mohli ãastûji zar˘vat svá prkna do hluboké pefiiny pra‰anu. Stejnû tak, jako míst na freeriding, se u nás nenajde dostatek pofiádnû ‰irok˘ch sjezdovek, vhodn˘ch pro kvalitní carving. I proto jezdí drtivá vût‰ina snowboardistÛ v âesku freestyle. Pfied pár lety se v nûkolika koutech republiky zaãaly stavût snowparky – místa, kde snowboardista najde rÛzné snûhové, plechové, kovové i jiné pfiekáÏky na vyblbnutí. Zpoãátku závisela kvalita parkÛ jen a pouze na mífie nad‰ení lokálních jezdcÛ. Náklady na v˘robu railÛ (zábradlí) a úpravu skokÛ nejsou zrovna nejmen‰í, vÏdyÈ hodina provozu rolby stojí pfiibliÏnû dva tisíce korun... Poslední dobou se situace radikálnû zmûnila k lep‰ímu. Spousta snowboardov˘ch i jin˘ch firem totiÏ pochopila, Ïe právû investice do snowparku je jednou z nejlep‰ích forem reklamy vÛbec. Firmy mají v parcích své transparenty a pÛjãovny, takzvaná testcentra. Lidé si zde mohou zdarma otestovat vybavení té které znaãky. Díky této podpofie dnes na území státu najdeme nûkolik kvalitních parkÛ, které jsou pravidelnû upravovány a kde to prostû stále Ïije. V následujícím pfiehledu bychom vás rádi seznámili s tûmi nejlep‰ími.

AMERICAN BULL - NITRO SNOWPARK NEKLID Krušné hory, u střediska Boží Dar, poblíž Klínovce



Snowpark se nachází pfiímo uprostfied stfiediska. Permanentnû funguje díky místní partû „Neklid Local Raiders” a TJ Jáchymov. Letos bude park sponzorován firmami American Bull a Nitro. Stav snowparku samozfiejmû závisí nejvíce na snûhu. Pokud ale bude z ãeho stavût, vÏdy zde naleznete skvûlé podmínky. Vût‰inou b˘vají k dispozici minimálnû tfii skoky a nûkolik railÛ vãetnû jedné dvanáctimetrové (!) dvojtrubky, dvou ‰estimetrov˘ch trubek, ‰estimetrové plynafiské roury o prÛmûru 25 cm a desetimetrové dvojtrubky ve tvaru oblouku – duhy (rainbow). Pfii dobré snûhové nadílce budou v provozu nejménû tfii dal‰í skoãky. O víkendech zde bude probíhat bezplatné testování snowboardÛ Nitro. V prÛbûhu sezóny se zde dokonce objeví modely urãené pro sezónu 2003/2004.

HEELSIDE SNOWPARK SKI BÍLÁ 

Beskydy

Areál „Heelside snowparku” se nachází na modré sjezdovce a je rozdûlen do dvou ãástí – jibbing park a ãást pro skoky. Novinkou je ãást snowskate v jibbing parku. V tomto parku bude test centrum snowskate firmy BHI (Biohazard Industries). V jibbing parku kromû vût‰ích stál˘ch pfiekáÏek bude je‰tû pár mal˘ch pfiekáÏek pro snowskate, které budou mobilní. V parku je zaji‰tûna v˘uka snowboardingu vãetnû freestylu.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

 JE·Tù NEMÁTE HELMU? Zatím je tato otázka je‰tû trochu „nepatfiiãná”, ale ãasy se mûní. Pomalu ale pfiece si stále více v˘born˘ch lyÏafiÛnezávodníkÛ nasazuje helmu. Je vidût, Ïe jim do‰ly ve‰keré souvislosti a Ïe si pfiestávají pfiipadat trapnû. MoÏná právû v této a pfií‰tí sezonû dojde k rozhodujícímu okamÏiku zlomu, kdy se helma stane jak˘msi odznakem experta. „Moje jízda se uÏ natolik blíÏí závodní, Ïe ji potfiebuji stejnû jako závodníci,” tak by ‰lo asi takovou psychologii helmy charakterizovat. Podobné je vidût u freeridu a freestylu: „Jsem tak dobr˘, Ïe dûlám vûci, na které prostû helmu uÏ potfiebuju”. To by ale mûl b˘t jen zaãátek, kdy takoví lyÏafii coby vzory budou inspirovat i ostatní. Druh˘ tlak by mûl pfiijít ze strany dûtí, u nichÏ by mimochodem helma mûla b˘t povinností pfiinejmen‰ím morální: „Tati, a proã ty nemበhelmu?” V‰emu nahrává i stále bohat‰í nabídka obchodu. âísla a statistiky jsou neúprosné. Helma není v‰espasitelná, ale mÛÏe hodnû zachránit. V bfieznu 2002 pfii Supertestu si polská testérka Agniezka v˘jimeãnû v krásném poãasí helmu sundala. Pak ji jako tank srazil rozjet˘ metrákov˘ nûmeck˘ kolega. V nemocnici pr˘ nechtûli vûfiit, Ïe ne‰lo o kolizi s autem nebo vlakem. S helmou by byla moÏná pár dní otfiesená, bez ní byla tato trénovaná sportovkynû doslova na pokraji smrti a dohromady se dává dodnes. Ano, nepûkné. Sorry. A jak Ïe to tedy je s tou va‰í helmou? is

ubytování: Nejlépe na info centru BoÏí Dar. Tel. 353 815 108, 603 539 020. E-mail: info@bozidar.cz info: délka sjezdovek: 3750 metrÛ poãet sjezdovek: 6 poãet vlekÛ: 6 cena 1denní permanentky: 270,- Kã (dospûlí), 170,- Kã (dûti do 10 let) v zdálenosti: z Prahy 150 km / 2 h ➤ Karlovy Vary • Ostrov • Jáchymov • BoÏí Dar z Brna 360 km / 3 h 30 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z Ostravy 610 km / 5 h 30 min ➤ Brno • dál viz z Brna z Plznû 100 km / 1 h 15 min ➤ Karlovy Vary • Ostrov • Jáchymov • BoÏí Dar z âesk˘ch Budûjovic 250 km / 2 h 45 min ➤ Strakonice • PlzeÀ • dál viz z Plznû z Liberce 210 km / 2 h 15 min ➤ Nov˘ Bor • Dûãín • Ústí nad Labem • Teplice • Most • Chomutov • Ostrov • Jáchymov • BoÏí Dar kalendáfi akcí: 8. – 9. 2. 2003 – Pipe contest (so – big air, ne – snowboardcross) 1. – 2. 3. 2003 – Snowboard Open ( 2x freestyle )

ubytování: Viz www.beskydyonline.cz . Ubytovací kapacity v nejbliωích vesnicích – Horní Beãva a Staré Hamry. info: délka sjezdovek: 2600 m poãet sjezdovek: 3 poãet vlekÛ: 2 cena 1denní permanentky: 300 Kã Noãní jeÏdûní, umûlé zasnûÏování, parkovi‰tû 50 m od sjezdovek. v zdálenosti: z Prahy 375 km / 3 h 45 min ➤ Brno • Olomouc • Lipník n. Beãvou • Hranice • Vala‰ské Mezifiíãí • RoÏnov p. Radho‰tûm • Horní Beãva z Brna 175 km / 1 h 50 min ➤ viz z Prahy z Ostravy 50 km / 45 min ➤ pfies Fr˘dlant n. Ostravicí • kolem vod. nádrÏe ·ance z Plznû 460 km / 4 h 30 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z âesk˘ch Budûjovic 355 km / 3 h 30 min ➤ JindfiichÛv Hradec • Pelhfiimov • Humpolec • po dálnici na Brno • dál viz z Prahy z Liberce 350 km / 3 h 45 min ➤ Jiãín • Hradec Králové • Vysoké M˘to • Litomy‰l • Moravská Tfiebová • Mohelnice • Olomouc • dál viz z Prahy ze Zlína 85 km / 1 h 10 min ➤ Vizovice • Vsetín • Velké Karlovice zo Îiliny 60 km / 30 min ➤ Bytãa, Makov kalendáfi akcí: O víkendech rÛzné jibbing contesty, air contesty atd. Info o akcích na www.snbbeskydy.com

www.neklidsnow.com (aktuální informace o parku), www.bozidar.cz (oficiální stránka obce), www.skiregion-klinovec.cz (ubytování a kompletní informace o regionu), infolinka regionu: 353 81 51 08

www.snbbeskydy.com (stránky snowparku, akce v parku atd.) www.holidayinfo.cz (info o stfiedisku, webkamera, teplota atd.) www.beskydyinfo.cz (ubytovani atd.)


016-37 MIX 4

22.1.2003 22:03

Stránka 33

PEPSI SNOWPARK ŠPINDLERŮV MLÝN 

Krkonoše, Špindlerův Mlýn, Sv. Petr

Pepsi Snowpark je nûkolik let nejkvalitnûj‰ím parkem v republice a do leto‰ní sezóny byl i jedin˘m místem, kde se v‰ichni mohli svézt v pravidelnû upravované u-rampû. Podle snûhu budou letos vedle rampy k dispozici dva skoky stfiední velikosti, snowboardcrossová traÈ a nûkolik railÛ. Novû pfiibudu tfii raily vãetnû funboxu ve tvaru Sony walkmanu. LoÀskou novinkou bylo pfiipojení lesního prÛseku mezi ãernou a ãervenou sjezdovkou pro potfieby parku. I letos zde bude nûkolik zábradlí a podle snûhov˘ch podmínek také dva malé a dva velké skoky. Jeden z nich bude big air s dvûma odrazy a dopadem pfiímo dole u dojezdu obou sjezdovek naproti restauraãnímu zafiízení Erpet. Vstup do Pepsi Snowparku bude zdarma kromû doby konání snowboardov˘ch campÛ na konci sezóny. Cel˘ snowboardov˘ areál má na starosti místní BSS Snowboard School, která vedle v˘uky jízdy na prknû a úpravy parku spoluorganizuje v‰echny závody, má zde i svou pÛjãovnu vybavení a v neposlední fiadû pofiádá od loÀska spolu s Asociací ãeského snowboardingu a DHC production snowboardové campy. Letos by mûl b˘t park za pfiízniv˘ch snûhov˘ch podmínek dennû upravován. Dole pod ãtyfisedaãkou ve Sv. Petru budou letos navíc novû zfiízena test centra firem Völkl a Burton, kde si budete moci zdarma vyzkou‰et v˘bavu na novou sezónu.

VĚTRNÝ VRCH, SNOWPARK DOLNÍ MORAVA

ubytování: Pension Jaro (tel. 608029755) infolinka ·pindlerÛv Ml˘n tel. 499433407 info: délka sjezdovek: 13,5 km poãet sjezdovek: 9 poãet vlekÛ: 12 + 3 lanovky cena 1denní permanentky: 550 Kã (pro cel˘ areál ·pindlerÛv Ml˘n) v zdálenosti: z Prahy 140 km / 2 h ➤ Mladá Boleslav • Jiãín • Nová Paka • Vrchlabí • ·pindlerÛv Ml˘n z Brna 250 km / 2 h 45 min ➤ Svitavy • Litomy‰l • Vysoké M˘to • Hradec Králové • pfied Jiãínem • Nová Paka • viz z Prahy z Ostravy 320 km / 3 h 50 min ➤ Opava • Bruntál • ·umperk • Jablonné nad Orlicí • Îamberk • Hradec Králové • viz z Brna z Plznû 260 km / 2 h 50 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z âesk˘ch Budûjovic 280 km / 3 h ➤ Tábor • Bene‰ov • Praha • viz z Prahy z Liberce 80 km / 1 h 10 min ➤ Jablonec nad Nisou • Tanvald • Rokytnice nad Jizerou • Jilemnice • Vrchlabí kalendáfi akcí:

ubytování: priváty cena od 130 aÏ 200,- (osoba/noc) ‰est hotelÛ cena 250 aÏ 500,- (osoba/noc) areál srubÛ (dvanáct nov˘ch, nadstandardnû vybaven˘ch, v blízkosti areálu, info www.dolnimorava.cz) info: sjezdovky: sjezdovka A (700 m) sjezdovka B (800 m) snowpark (700 m) poãet vlekÛ: 1

18.ledna 2003 19.ledna 2003 1.února 2003 2.února 2003 15.února 2003 16.února 2003 22.února 2003 23.února 2003 1.bfiezna 2003 2.bfiezna 2003 8.bfiezna 2003 9.bfiezna 2003 14.bfiezna 2003 15.bfiezna 2003 16.bfiezna - 22.bfiezna 2003 23.bfiezna - 29.bfiezna 2003 29.bfiezna 2003 30.bfiezna 2003 30.bfiezna - 5.dubna 2003 5.dubna 2003 6.dubna 2003

Twist Extreme Tour (skicross) Twist Extreme Tour (snowboardcross) âesk˘ pohár (halfpipe) âesk˘ pohár (halfpipe) Rodeo Cup (snowboardcross) Rodeo Cup (slopestyle) Twist Extreme Tour (skicross) Twist Extreme Tour (snowboardcross) Svûtov˘ pohár v akrobatickém lyÏování Svûtov˘ pohár v akrobatickém lyÏování Twist Extreme Tour (Evropsk˘ pohár – skicross) Twist Extreme Tour (Evropsk˘ pohár – skicross) Twist Extreme Tour (snowboard big air) Audi & Völkl Cup (slopestyle, snowboardcross) BSS – DHC snowboardové campy BSS – DHC snowboardové campy European Cup (big air) European Cup (slopestyle) BSS – DHC ski camp Twist Extreme Tour (FIS skicross) Twist Extreme Tour (snowboardcross)

www.skiarealspindl.cz, www.snowboardschool.cz

západní Jeseníky (mezi Jeseníky a Orlickými horami) na úpatí Kralického Sněžníku 

Park se rozkládá na rozloze pfiibliÏnû 600 x 100 metrÛ a je rozdûlen na dvû ãásti. Tzv. modrá trasa obsahuje men‰í skoky a velké i malé handraily (zábradlí) pro ménû zku‰ené. Tzv. ãervená trasa (velké skoky a osmimetrové zábradlí - oblouk) je urãena pro zku‰enûj‰í jezdce. V parku se nachází celkem deset pfiekáÏek na jibbing: ãtyfimetrová laminátová roura o prÛmûru 40 cm, dva ãtyfimetrové kovové oblouky, ãtyfii a pÛl metru dlouhá slide bedna, ‰estimetrov˘ dvojit˘ rail, pûtimetrov˘ dvojit˘ rail, osmimetrov˘ „S” rail, osmimetrov˘ dvojit˘ kovov˘ oblouk, osmimetrová pyramida a ‰estimetrov˘ lomen˘ rail. Poãet a velikost skokÛ samozfiejmû závisí na snûhov˘ch podmínkách. Pfii ideálním stavu jsou v provozu tfii stfiednû velké s plo‰inou 7-10 metrÛ, tfii miniskoky s plo‰inou 3-5 metrÛ, jeden megaskok s plo‰inou 17 metrÛ a jeden quarter nebo corner. ZároveÀ by se mûla bûhem sezóny podél levé strany parku udrÏovat snowboardcrossová traÈ o délce 800 metrÛ (6-7 klopen˘ch zatáãek, ãtyfii skoky a dal‰í pfiekáÏky). Souãástí snowparku jsou dvû odpoãinková místa v horní a dolní ãásti parku, kde mÛÏete relaxovat na laviãkách. V dolní ãásti parku hraje hudba ze dvou venkovních reproduktorÛ. Spodní ãást je navíc osvûtlena.

(roz‰ífiení v plánu do 2 let o dal‰í 2 vleky, z toho jeden jen pro úãely snowparku)

cena 1denní permanentky: 240 dospûlí, 200 dûtská v zdálenosti: z Prahy 200 km / 2 h 20 min ➤ Hradec Králové • Îamberk • Dolní Lipka • Králíky • âerven˘ Potok z Brna (pfii dobré sjízdnosti) 125 km / 1 h 30 min ➤ Svitavy • Lan‰kroun • âervená Voda • Králíky • âerven˘ Potok z Brna (kdyÏ je více snûhu) 155 km / 1 h 50 min ➤ Olomouc • Mohelnice • Postfielmov • âervená Voda • Králíky • âerven˘ z Ostravy 175 km / 2 h ➤ Olomouc • Mohelnice • Postfielmov • âervená Voda • Králíky • âerven˘ Potok z Ostravy 135 km / 1 h 40 min ➤ Opava • Bruntál • ·umperk • Hanu‰ovice • âerven˘ Potok z Plznû 305 km / 3 h 10 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z âesk˘ch Budûjovic 270 km / 2 h 45 min ➤ Pelhfiimov • HavlíãkÛv Brod • Hlinsko • Svitavy • Lan‰kroun • Králíky z Liberce 200 km / 2 h 20 min ➤ Hradec Králové • viz z Prahy kalendáfi akcí: 18. - 19.1. Meat Fly víkend (slope style, veãerní handrail a jízda pfies vodu, koncert) 25. - 26.1 Snowboard Open - Titty Twister (cross, freestyle, párty) 1. - 2.2. Horsefeathers + Titty Twister víkend (freestyle, veãerní handrail, párty) 8. - 9.2. Nugget víkend a test Flow, Elan (freestyle,veãerní handrail, koncert) 22. - 23.2. Titty Twister + Pornstar (cross, freestyle, handrail, párty) pozn.: V pfiípadû nepfiízniv˘ch snûhov˘ch podmínek mohou b˘t termíny pozmûnûny. V‰echny akce mají pokraãování (koncert, dj’s ãi párty v 500 metrÛ vzdálené Moravské krãmû)

prezentace na www.freeride.cz/dolnimorava, internetové stránky parku se pfiipravují, zatím jen základní info na http://www.dolnimorava.cz, telefony: areál 465 634 141, snowpark Mojmír Langer 777 607 067 nebo Michal Hubálek 603 375 798, mail: snowpark-dolnimorava@seznam.cz


016-37 MIX 4

22.1.2003 23:33

Stránka 34

34

SNOWGLOSY

SNOWPARKY

 NA·E HORY A LÍBEZNÉ KURVY

Obãas na nû nadáváme. Malé, nízké, pfieplnûné. V sezonû je ale s neutuchajícím nad‰ením bereme útokem a sjíÏdíme, bûháme, putujeme, krouÏíme, trikujeme, padáme a vstáváme. Jsou sice malé, ale na‰e. Máme je rádi a jsme vlastnû hrdí na to, jak se vybavením a infrastrukturou vylep‰ily. „Nenabízejí standard, na nûjÏ je náv‰tûvník Alp zvykl˘. Je tam ale úÏasnû levnû: veãefie i s nápojem za tfii euro. A líbezné kurvy za pût!” PfiibliÏnû tûmito slovy se pfied leto‰ní sezonou vyrovnal s referováním o lyÏování v nûkolika postkomunistick˘ch zemích jeden specializovan˘ nûmeck˘ ãasopis. Ani se nenamáhal rozli‰it âesko, Bulharsko, Polsko ãi Rumunsko. Spláchl je jedním dechem. Tfieba u nás autorovi nûkdy ukradli jeho Audi a on na nás navÏdy zanevfiel. Tfieba jeho dûdeãka odsunuli po válce ze Sudet. Tfieba jen trpí zjednodu‰ujícím pohledem na v‰e za b˘valou Ïeleznou oponou. Tfieba... Je to ale hlas, jenÏ je sly‰et. Je to bohuÏel reference, která se ãte. A není sám: podobnû nelichotivû pojednal o lyÏování v âesku uÏ pfied pûti lety i velk˘ nûmeck˘ Skiatlas DSV. Podle poãtu zahraniãních lyÏafiÛ bychom mohli soudit, Ïe to u nás rozhodnû není tak ‰patné. Na druhou stranu takové zrcadlo, jakkoli pfiehnanû nespravedlivé, neu‰kodí. Abychom totiÏ neupadli do uspokojení, Ïe moderními rolbami, ãtyfisedaãkami a zasnûÏováním jsme udûlali, co jsme mohli. ZároveÀ vidíme, kolik propagaãního úsilí je‰tû budeme muset vyvinout, abychom zaslíbeného cizince pfiesvûdãili, Ïe se mu na na‰e hory vyplatí pfiijet nejenom kvÛli veãefii a holkám za pût euro, ale tfieba s celou rodinou. is

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

 BANKY A LYÎA¤I

Na‰e banky si za své sluÏby úãtují nûkdy aÏ nehoráznû vy‰‰í poplatky ve srovnání za totéÏ v zahraniãí. Jedním z dÛvodÛ je podle nûkter˘ch odborníkÛ i konzervativismus ãeského klienta, jenÏ si to prostû nechá líbit a svÛj penûÏní ústav i pfies mizerné zacházení nemûní. (Taky proto, Ïe konkurence se chová dojemnû stejnû.) Jak to souvisí s lyÏováním? Postupnû rostoucí ceny jízdného na na‰ich horách náv‰tûvníky také neodrazují. ·okujících ‰est a pÛl milionu prÛchodÛ ‰pindlerovsk˘mi turnikety v loÀské sezonû dává tu‰it, Ïe pomyslná hranice cenové únosnosti leÏí kdesi hodnû vysoko. NበlyÏafi si prostû svou lyÏovaãku neodfiíká a zatím to nevypadá, Ïe by to mûl v úmyslu v blízké budou-cnosti. Houfnû sice na lyÏování v âesku nadává, ale pfiitom mydlí kopec od rána do odpoledne. Na rozdíl od bank pfiitom moÏnost volby existuje. Na jedné stranû domácí men‰í a levnûj‰í areály, na druhé Alpy. LyÏafisk˘ apetit je ale zfiejmû tak vysok˘ a lyÏování zábavou tak tradiãní, Ïe na‰e nejvût‰í stfiediska by v hlavní sezonû potfiebovala náv‰tûvníkÛ podstatnû ménû. Pomûr cena/v˘kon by se pak znatelnû zlep‰il. V tomto smyslu je ohlá‰en˘ trend nárÛstu cen – jakkoli nepopulární – opatfiením logick˘m. Ve‰keré diskuse jsou ostatnû zbyteãné. Jako i jinde na trhu rozhoduje pfiece jen nabídka a poptávka. is

9 6 8 10 3

5

1 4

7

2

LTB SNOWPARK PEC POD SNĚŽKOU 

Krkonoše

Cel˘ park se nachází v levé dolní ãásti sjezdovky LabuÈ. Jeho rozloha je 450 x 60 metrÛ a letos by zde mûly permanentnû stát dvû linie skokÛ a handrailÛ – jedna pro zaãáteãníky a jedna pro pokroãilé. Pro závody ve snowboardcrossu se budou dodateãnû stavût klopené zatáãky a dal‰í pfiekáÏky. Délka tratû a poãet pfiekáÏek samozfiejmû bude záleÏet na v˘‰ce snûhové pokr˘vky. Kromû parku jako takového se ale v Peci postavilo nûco velmi dÛleÏitého. âeské firmy LTB snowboards a Salebra tu totiÏ spolu se Ski Pec a.s. vybudovaly na podzim novou u-rampu. Její parametry dokonce odpovídají takzvané superpipe (‰ífika mezi copingy 18 – 19 metrÛ, v˘‰ka podle snûhov˘ch podmínek 4,5 – 6,5 metru, délka 110 metrÛ). Areál navíc zakoupil novou rolbu Kässbohrer 300 se systémem Pisten Bully Freestyle Kit, coÏ je speciální zafiízení pro úpravu u-rampy a parku. Rampa se bude umûle vysnûÏovat a dole pod ní bude otevfieno test centrum, kde si budete moci na vlastní nohy a zdarma vyzkou‰et nové modely snowboardÛ firmy LTB. Cel˘ snowpark spolu s rampou bude zároveÀ slouÏit jako „AâS tréninkové stfiedisko mládeÏe a reprezentace”.

1 Neklid 2 Ski Bílá 3 ·pindlerÛv Ml˘n 4 Dolní Morava 5 Pec pod SnûÏkou 6 Horní Míseãky 7 âenkovice 8 Rejdice - Kofienov 9 Harrachov 10 Rokytnice

AMERICAN BULL NITRO PARK HORNÍ MÍSEČKY 

Krkonoše

Snowpark na Míseãkách má v˘hodu v nadmofiské v˘‰ce a tím pádem v záruce snûhu aÏ do pozdnû jarních dnÛ. JiÏ v minulé sezónû, která byla pro park zároveÀ první, se stal jedním z nejlep‰ích u nás. Kromû nadmofiské v˘‰ky jsou hlavními v˘hodami umûlé zasnûÏování, hlinûn˘ základ a pravidelná údrÏba. V parku najdete velk˘ a mal˘ skok, corner, dvû rovná zábradlí, dva oblouky a novû také lomen˘ jibbovací box. O víkendech zde bude probíhat, stejnû jako na Neklidu, bezplatné testování snowboardÛ Nitro. V prÛbûhu sezóny se tu dokonce objeví modely urãené pro sezónu 2003/2004.

ubytování: www.turistapec.cz info: délka sjezdovek: 7400 metrÛ poãet sjezdovek: 11 poãet vlekÛ: 11 cena 1denní permanentky: 450 Kã, 340 dûti do 10 let v zdálenosti: z Prahy 160 km / 2 h ➤ Mladá Boleslav • Jiãín • Nová Paka • Trutnov (nebo pfies Hostinné) • Mladé Buky • Svoboda nad Úpou • Pec z Brna 216 km / 2 h 20 min ➤ Svitavy • Litomy‰l • Vysoké M˘to • Hradec Králové • Jaromûfi • kolem Dvora Králové • Trutnov • viz z Prahy z Ostravy 300 km / 3 h 15 min ➤ Opava • Bruntál • ·umperk • Jablonné nad Orlicí • Îamberk • Hradec Králové • viz z Brna z Plznû 275 km / 2 h 50 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z âesk˘ch Budûjovic 300 km / 3 h ➤ Tábor • Bene‰ov • Praha • viz z Prahy z Liberce 100 km / 1 h 15 min ➤ Jablonec nad Nisou • Tanvald • Rokytnice nad Jizerou • Jilemnice • Vrchlabí • Rudník • Mladé Buky • viz z Prahy kalendáfi akcí: 8. - 9. bfiezna 2003 âesk˘ pohár (u-rampa) 21. - 24. bfiezna 2003 MâR (u-rampa, snowboardcross, paralelní slalom, paralelní obfií slalom) 29. - 30. bfiezna 2003 LTB classic (u-rampa, slopestyle)

ubytování: pfiímo na Horních Míseãkách, pfiíp. v okolí info: délka sjezdovek: 12 km poãet sjezdovek: 8 poãet vlekÛ: 8 + lanovka cena 1denní permanentky: 550 Kã (pro cel˘ areál ·pindlerÛv Ml˘n), 220 Kã (vlek u parku) v zdálenosti: z Prahy 140 km / 2 h ➤ Mladá Boleslav • Jiãín • Nová Paka • Jilemnice • Horní Míseãky z Brna 250 km / 2 h 45 min ➤ Svitavy • Litomy‰l • Vysoké M˘to • Hradec Králové • pfied Jiãínem • Nová Paka • viz z Prahy z Ostravy 320 km / 3 h 50 min ➤ Opava • Bruntál • ·umperk • Jablonné nad Orlicí • Îamberk • Hradec Králové • viz z Brna z Plznû 260 km / 2 h 50 min ➤ Praha • dál viz z Prahy z âesk˘ch Budûjovic 280 km / 3 h ➤ Tábor • Bene‰ov • Praha • viz z Prahy z Liberce 60 km / 1 h ➤ Jablonec nad Nisou • Tanvald • Rokytnice nad Jizerou • Vítkovice • Horní Míseãky

www.ltbsnowboards.com, www.salebra.com, www.skipec.cz info tel.: 499 736 375

www.ltbsnowboards.com, www.salebra.com, www.skipec.cz info tel.: 499 736 375


016-37 MIX 4

22.1.2003 23:33

Stránka 35

SUPERPIPE V PECI

SNOWPARK âENKOVICE

Pec pod SnûÏkou zná kaÏd˘. Mezi snowboardisty rozhodnû patfií mezi oblíbenûj‰í stfiediska, zejména díky slu‰nû udrÏovanému snowparku v dolní ãásti sjezdovky LabuÈ. Pec Ïila snowboardingem od nepamûti, vÏdyÈ tady vyrostl i nejlep‰í ãesk˘ snowboardista souãasnosti Martin âerník. Leto‰ní zima bude díky událostem v tomto stfiedisku pro ãesk˘ snowboarding pfievratná. âeské firmy LTB snowboards a Salebra tu spolu se Ski Pec a.s. vytvofiily nûco, co v na‰í republice zatím nemá obdoby. Leto‰ní sezónu tu totiÏ bude k dispozici zbrusu nová u-rampa (po ·pindlerovû Ml˘nû druhá v republice). A nebude to jen tak nûjaká rampiãka. Její parametry budou témûfi odpovídat normám pro takzvanou superpipe. ·ífika mezi copingy 18 – 19 metrÛ, v˘‰ka podle snûhov˘ch podmínek 4,5 – 6,5 metru, délka 110 metrÛ. Tato ãísla asi hovofií za v‰e. Od léta tu vyrostly dva sto metrÛ dlouhé, ‰est a pÛl metru ‰iroké a tfii metry vysoké hlinûné valy, slouÏící jako základ pro celou stavbu. Areál navíc zakoupil novou rolbu Kässbohrer 300 se systémem Pisten Bully Freestyle Kit, coÏ je speciální zafiízení pro úpravu u-rampy a snowparku. Rampa se bude samozfiejmû umûle vysnûÏovat, nad a pod rampou byly vybudovány nezbytné pfiipojky na vodu. Zb˘vá doufat, Ïe se místní „shapefii” co nejdfiíve nauãí rampu obhospodafiovat, a Ïe bude v provozu co nejdéle. Za jízdu v rampû se nebudou vybírat peníze a pro ty, ktefií budou líní ‰lapat, tu bude pfiipraven speciální mini vlek. Velice dÛleÏit˘m faktem je sklon rampy (18°), kter˘ je povaÏován za naprosto ideální. Díky tomu se o rampû v Peci mÛÏe mluvit jako o jediné regulérní ve stfiední Evropû! Po pfiíjezdu do Pece ji najdete snadno, jelikoÏ témûfi nejde pfiehlédnout. Nachází se vlevo od spodní ãásti sjezdovky Javor, v tûsném sousedství snowparku. Dole pod rampou bude otevfieno test centrum, kde si budete moci na vlastní nohy a zdarma vyzkou‰et nové modely snowboardÛ firmy LTB.

V âenkovicích v Orlick˘ch horách se nachází devadesátimetrová, do zemû vykopaná u-rampa, která ov‰em není pofiád v provozu, ponûvadÏ chybí umûl˘ sníh a toho pfiírodního není vÏdy dostatek. Kromû rampy je pro leto‰ní sezónu pfiipraveno ‰est z hlíny postaven˘ch skokÛ – tfii men‰í pro zaãáteãníky, jeden stfiednû velk˘ a dva velké s plo‰inou dlouhou aÏ sedmnáct metrÛ. Na své si pfiijdou i milovníci jibbingu díky dvûma ‰estimetrov˘m a jednomu sedmimetrovému railu, dvûma ‰estimetrov˘m obloukÛm (rainbow), jednomu osmimetrovému „céãku“ a jednomu osmimetrovému lomenému railu. K dispozici je i pomûrnû velk˘ grind box. Dole pod parkem bude i mal˘ parãík na snowdecky, které si zde budete moci vypÛjãit. Cel˘ snowpark je osvûtlen a k jeÏdûní tu stále hraje pohodová muzika z aparatury. V˘ãet pfiekáÏek ov‰em neberte jako záruku toho, Ïe budou po celou zimu v‰echny otevfieny! V‰e záleÏí na snûhu! Ubytování: www.orlicko.cz, dal‰í kontakty: spcenkovice@seznam.cz, tel. kontakt: René Dobe‰ 602808251

NOVÁ U-RAMPA V REJDICÍCH 120 m dlouhá U-rampa s parametry odpovídajícími mezinárodnímu standardu vyrostla i v Kofienovû – Rejdicích, stfiedisku, které pro leto‰ní sezonu prodûlalo revoluãní v˘vojov˘ skok zprovoznûním b˘valé harrachovské lanovky. Areál je také technicky vysnûÏován a veãer osvûtlen, takÏe se rázem ocitl mezi nejlep‰í tfiicítkou ãesk˘ch stfiedisek. Nov˘ snowpark vzniká v souãasné dobû také v Harrachovû a v Rokytnici.

UVEDENÉ

A ZNÁZORNùNÉ SNOWPARKY POâÍTAJÍ S IDEÁLNÍM STAVEM

SNùHOVÉ POKR¯VKY.

NAOPAK,

OMEZENÉ MNOÎSTVÍ SNùHU MÒÎE

MOÎNOSTI JEDNOTLIV¯CH PARKÒ ZNAâNù ZMEN·It.


016-37 MIX 4

22.1.2003 23:33

Stránka 36

36

TEXT A FOTO: PETR SOCHA, RADEK HOLUB

Bansko

CHYSTÁ SE VELKÁ PROMĚNA?!

L

yžařské středisko Bansko je jako snad jediné v Česku intenzivně nabízeno cestovními kancelářemi, proto je povědomí o něm nejsilnější. Leží v jihovýchodním cípu Bulharska u paty pohoří Pirin, jehož nejvyšší hřeben olizuje kótu 3.000 metrů. Sněhová pokrývka zůstává na sjezdovkách do pozdního dubna a vzhledem k značným odlišnostem od středoevropských klimatických oblastí může nabídnout dostatek sněhu i tehdy, když se třeba v Alpách potýkají s jeho nedostatkem.

Lyžařský areál leží osamocen nějakých patnáct kilometrů od městečka Bansko, kde se nachází ubytování a další turistické zázemí. Nutnost dopravit se do areálu byla doposud jedním z největších záporů tamní lyžařské dovolené. Logicky se proto kuly plány, jak tuto nepříjemnost eliminovat. Systém lanovek vedoucích z údolního městečka Banska byl na papíře rozhodně více než deset let nazpět, realizace – pokud se neobjeví nový zásadní problém – by se měl dočkat již v příští sezóně. Už nyní je v pohledové mapě střediska zakresleno pět no-

L¢UAMA

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

V Bansku, mûstû s 11 tisíci obyvateli, naleznete neuvûfiiteln˘ poãet krajov˘ch vinárniãek – „mechan” – 450! Vedle tradiãnû dobrého vína se pije i netradiãnû dobré bulharské pivo a dal‰í ‰irok˘ sortiment nápojÛ západních znaãek. Na jídelních lístcích naleznete tfieba I Ïabí steh˘nka, v‰e za ceny odpovídající ãeskému prÛmûru.

vých lanovek, jedna dlouhatánská kabinka o dvou úsecích z „nížiny” do střediska a tři sedačky v areálu. Termín zprovoznění se uvádí jako 2003/04. Na

SNOW Tip Pozor! V Bansku platí dvoje ceny – pro domácí a pro cizince. Bulharsk˘ kamarád vám zajistí denní skipas za 16 leva (cca 240 Kã), bez nûj zaplatíte dvojnásobek!. Doporuãejeme ubytování v soukrom˘ch penzionech, majitelé jsou vlídn˘mi a nezvykle ‰tûdr˘mi hostiteli a navíc pocítíte atmosféru Ïivota v Bulharsku „zevnitfi”.

budoucí staveniště se již sváží materiál a skutečně to vypadá, že se nejen bulharští lyžaři konečně dočkají. Ale raději neříkejme hop…


016-37 MIX 4

22.1.2003 23:33

Stránka 37

37

Stav dnes je jediná věc, o které můžeme referovat bez spekulací. Základ tvoří rozvětvená červená trať vlnící se dolů v dohledu páteřní třísedačky. Vyjma závěrečného plochého úseku je o co stát, o čemž svědčí i přidělění homologace FIS pro střední třetiny obou větví červené pisty. V horních partiích areálu se nacházejí ještě dvě pomy, každá se svou modrou sjezdovkou. Lyžařsky se dá však využít veškerý prostor kolem včetně kosodřeviny a lesa. V bezprostředním okolí se nachází i mnoho strmých a náležitě nebezpečných úseků, takže i ryzí dobrodruh si přijde na své.

Další známá lyžařská střediska Bulharska: Borovec Jako nejvy‰‰í a nejvût‰í, alespoÀ v balkánsk˘ch pomûrech, si lyÏafiské stfiedisko v pohofií Rila zajistilo v˘sostné postavení mezi bulharsk˘mi zimními letovisky a díky tomu pofiadatelství mnoha domácích i mezinárodních závodÛ. Lanovkami opfiedené severní svahy nad Borovcem vyrÛstají aÏ k nejvy‰‰í bulharské hofie – Musale (2.925 m). Hfii‰tû lyÏafiÛ vybavené 40 km upraven˘ch sjezdovek roz‰ifiují nesãetné moÏnosti voln˘ch sjezdÛ, jejichÏ mantinel urãují jedinû aktuální snûhové podmínky. Na sjezdové tratû startující z vrcholÛ Sitnjakovska Skala a Martinovi Baraki stoupají sedaãkové lanovky, na Jastrebec putují lyÏafii v kabinkách.

Vito‰a Îádnému jinému evropskému hlavnímu mûstu nestojí za zády lyÏafiské stfiedisko tak blízko jako

Sofii. Mohutná skaliska Vito‰i, pnoucí se pfiímo z rovinaté Sofie do v˘‰ky 2.290 m, nenosí na sv˘ch bedrech Ïádného lyÏafiského drobeãka – dvû ze ‰esti sjezdov˘ch tratí dozrály do podoby závodních tratí FIS. V posledních letech v‰ak stfiedisko ponûkud chátrá a ocitá se daleko za sv˘m zenitem, a tím i mimo ohniska zájmu lyÏafiÛ ze zahraniãí.

Pamporovo Horské stfiedisko Pamporovo v niωím, zato ‰iroce rozmáchlém pohofií Rodopy na jihu Bulharska sk˘tá na hofie Snejanka (1.926 m) lyÏafiÛm pomûrnû slu‰né zázemí. Pût lanovek a 13 vlekÛ vytahuje lyÏafie na 18 km upravovan˘ch sjezdovek s pfiev˘‰ením aÏ 500 m, pfiiãemÏ sníh pokr˘vá krajinu pfiibliÏnû 150 dnÛ v roce. Ke svému jménu pfii‰lo stfiedisko díky podnikavému obãanu obchodujícímu s máslem, s˘rem a ovãím masem, kterému Turci Ïertem fiíkali pampor (parní loì) podle toho, jak své zboÏí tûÏko dopravoval do Plovdivu na mezcích.


038-39 SNB (414)

22.1.2003 11:12

Stránka 38

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

SNOWBOARD  STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

38

TEXT: MARTIN VEČERKA FOTO: MAREK ŽALUD

snowboard Jam Session

v Avoriaz

Winter Kick Off Avoriaz 2002

V

ývoj posledních událostí ve světě snowboardingu dost naznačil, jakým směrem povedou cesty profesionálních snowboardistů. Co se týče freestylu – pravděpodobně budou v budoucnosti dva typy závodů. První z nich budou klasické série typu World Cup, Europa Cup, Continental Cup atd., zřejmě většinou pod hlavičkou FIS. Na těchhle závodech půjde především o body do Poháru a případně o kvalifikaci na olympiádu.

Druhým směrem budou akce, jejichž cílem bude především to, aby se všichni bavili, a to jak diváci, tak závodníci. Nepůjde o žádný body, a tím pádem odpadne veškerý stres stojící v cestě dobrým výkonům. Tyhle contesty ovšem budou vždy záležitostí jen „invited” jezdců, tedy těch úplně nejlepších. Závodů takového ražení je již letos na programu hodně. Jedna z prvních „pohodových” akcí letošní sezóny se konala ve francouzském středisku Avoriaz v termínu 13.-15. prosince 2002 a my jsme byli u toho. Závod Winter Kick Off 2002 byl realizován jedním z nejznámějších francouzských snowboardistů a lokálem z Avoriaz – chlápkem se jménem Nico Droz. Tenhle člověk má ve světě snowboardingu veliký respekt a zná se téměř s každým, kdo v této oblasti něco znamená. Této přednosti jaksepatří využil při organizaci letošního Kick Off a do Avoriaz tak díky tomu přijely hvězdy hodné snowboardového nebe. Z těch nejznámějších jsme měli možnost vidět například olympijského vítěze z u-rampy

v Park City Rosse Powerse, či jeho týmové kolegy Američana Trevora Andrewa a Švýcara Romaina DeMarchiho. Pro nás byla určitě hodně zajímavá účast nejlepšího českého snowboardisty Martina Černíka, který má bohužel stále větší jméno v zahraničí než u nás… Závod byl pojat velice pohodově, celý se jel formou souboje týmů jednotlivých snowboardových firem, které „nominovaly“ (i když tady se tohle slovo moc nehodí...) vždy tři borce. Výše uvedený tým v čele s Rossem Powersem reprezentoval firmu Burton snowboards, Martin Černík spolu s výborným Finem Markku Koskim a mladým Španělem Dannym Fernandezem jeli za tým LibTech. Výborně se předvedli i borci od GNU s francouzskou nadějí Mathieu Crepelem a taky tým amerického výrobce hodinek Nixon. Celkem se sešlo 12 týmů, aby předvedly dokonalou show, která rozhodně dokázala, že snowboarding je více o legraci a pohodě než o honění bodů do rankingu. Rampa byla 120 metrů dlouhá, 4,5 metru vysoká a na spodním konci obou kopingů


038-39 SNB (414)

22.1.2003 11:12

Stránka 39

3Info o akci: www.freeride.cz

byly nainstalovány navíc dvě zábradlí, kde měli závodníci možnost předvést nějakou tu lahůdku na konec jízdy. Přestože mohla být rampa klidně větší, skromným hvězdám to vůbec nevadilo a bavily sebe i slušný počet přihlížejících diváků. Systém závodu probíhal ve smyslu tzv. jam-session, což je ve snowboardingu stále oblíbenější pojem. Narozdíl od klasických závodů, kdy musí každý čekat třeba několik desítek minut zmrzlej na startu, aby dostal povel ke svým pár vteřinám slávy, funguje jam-sesion úplně jinak a hlavně mnohem lépe. Každý tým měl totiž v jednotlivých vyřazovacích kolech přesně 45 minut na to, aby ukázal, co umí. Jezdci při „jamu“ jezdí stále dokola (dolů v rampě – nahoru vlekem) dokud jim nevyprší jejich čas. Proto je prostor na různý secvičený kreace, jako například že jedou všichni tři jezdci za sebou a předvádějí stejný triky nebo naopak v rampě proti sobě… Asi se budu opakovat, ale tohle je přesně to, co dělá snowboarding snowboardingem! Nakonec se do finále dostaly týmy Burton, GNU a Nixon, přičemž tým s Martinem Černíkem vypadl v semifinále. Finále bylo neuvěřitelnou performancí a přehlídkou všech možných triků od horizontálních rotací přes vertikální až po jibbingové kreace na spodních zabradlích. Největšího aplausu se dostalo zaslouženě Burton teamu, jehož členové předváděli show, za kterou by se nestyděl ani David Copperfield. Burton proto po zásluze vyhrál, ale to nebylo zdaleka to nejpodstatnější. Důležitý bylo, že se sešli výborní jezdci a zároveň výborní lidé, aby předvedli ostatním, o co že ve snowboardingu kráčí. Bude jen a jen dobře, když bude takových akcí co nejvíc. A myslím, že se tak stane, protože si každý časem spočítá, že tohle je mnohem zajímavější než monotónní objíždění různých pohárů a sérií závodů, který jsou víceméně na jedno brdo… 


040-41 FREERIDE

22.1.2003 11:27

Stránka 40

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

FREERIDE  STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

40

TEXT: STANISLAVA HÁJKOVÁ, RONAN BÉGOC FOTO: VÍTEK LUDVÍK

SNOWATLAS

9

lyžařská střediska

freeride

Chamonix Mekka freeridu

J

estliže budeme hledat Mekku freeriderů, pak ji najdeme určitě v Chamonix. Každý dobrý lyžař jej musí totiž alespoň jednou v životě navštívit, aby se z něj stal lyžařský Hadji. Toto lyžařské středisko si totiž nezískalo svou reputaci díky lyžování na upravených sjezdovkách, ale spíše díky lyžování mimo ně. Ať už je to reliéf svahů vhodných na freeride či dech beroucí prostředí vysokých hor, lyžování v údolí Chamonix, s výhledem či na svazích masivu Mont Blanc, zůstane jedním z nejkrásnějších zážitků života každého lyžaře. Většina už určitě slyšela o pověstném ledovcovém sjezdu Vallée Blanche, který se odehrává v srdci masivu Mont Blanc. Nechme však tentokrát Bílé údolí stranou a věnujme se freeridu sice méně známému, ale určitě neméně zajímavému – oblasti Grands Montets. Čistě z lyžařského hlediska je tento sjezd dokonce přitažlivější, neboť nabízí prudší svahy a často panenský sníh. Je zde také méně ledovcových trhlin a klasická varianta je tedy přístupná i těm, kteří mají s vysokohorským prostředím menší zkušenosti. Již při výstupu z lanovky na vrcholové stanici Grands Montets si nelze nepovšimnout, že jsme skutečně ve vysokých horách. Po celou dobu sestupu po schodech na plošinku, kde začíná sjezdovka, budete moci obdivovat přímo před vámi severní stěnu pověstných Drus,

která zůstává jednou z největších výzev pro horolezce v masivu Mont Blanc. Nezapomeňte ale při tom sledovat schody pod sebou, neboť jsou často obalené ledem a tudíž mají výborný skluz… Pokud jste na vrcholu Grands Montets poprvé, stojí


040-41 FREERIDE

22.1.2003 11:27

Stránka 41

určitě za návštěvu vrcholová terasa, z níž je panoráma na ledovec Argentière a okolní čtyřtisícovky přímo omračující. Není divu, nacházíte se ve výšce 3.295 m! Nedlouho po tom, co se spustíte ze sedýlka do prvního svahu, začne se vám po pravé straně otevírat výhled na celý ledovec Argentière, který se táhne jako had až k italské a švýcarské hranici. Právě v tomto bodě, kde se setkávají tři alpské státy, se majestátně tyčí dokonalý hranol hory Mont Dolent (3.823 m). Přímo před vámi budete mít jako na dlani Aiguille du Chardonnet a Aiguille d`Argentière. Mnohé menší ledovce stékají z hlavního hřebene a napojují se na ledovec Argentière. Přichází zatáčka a podjíždíme lana, která nás doposud oddělovala od nového světa. Jiní lyžaři už možná projeli první stopy, ale nezoufejte, neposkvrněná místa jsou stále k dispozici. Ve velké stěně napravo od hřebínku Rognons objevíte několik převějí, kde můžete popustit uzdu své akrobatické fantazii předtím, než sjedete na první plošinu – místo ideální ke krátkému odpočinku a rozhlédnutí se kolem sebe. Při pohledu zpět není totiž skutečně kam spěchat. Dvě slavné čtyřtisícovky se tyčí přímo nad vámi – Aiguille Verte (4.122 m) se svou bílou čepicí a Droites, které jsou známé jako nejmenší čtyřtisícovka v Alpách. Mají totiž přesně 4.000 m. Nyní se dostáváme do koridoru, kde si pořádně potykáte s ledovcem. Obrovské trhliny, ledovcové věže a tyrkysový led by vás neměly příliš rozptylovat, neboť co se odehrává zde pod vašimi lyžemi, je nyní to nejpodstatnější. Raději použijte více smyslů a opatrnosti a méně lyžařské techniky než naopak, pokud se z tohoto proradného místa chcete dostat bez úhony. Jakmile je koridor za vámi, čeká vás dlouhý sjezd, při kterém vám vítr bude svištět kolem uší. Ještě pár sesuvů v ledovcové moréně a k velké lítosti se dostáváme zpět na sjezdovku. Naštěstí ne na dlouho. Po třech dlouhých obloucích se opět ponoříme do panenského sněhu směrem k lesu. Zde si můžete skočit dvě tři převěje a několik menších skal a brzy se ocitnete mezi modříny, které mohou posloužit jako výborné slalomové tyče (pozor, nemají klouby!). Sjezd je krásný, ale nekonečný a nohy pálí. Je to tedy téměř s úlevou, když se po pěti a půl kilometrech dostáváme na sjezdovku, která nás dovede zpět do Argentière. Tak co, dáte si ještě jeden anebo zajdete raději na jedno? 

Lavinové info: www.ohm-chamonix.com


042-43 SKITOURING-GUIDE (413)

22.1.2003 11:45

Stránka 42

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

GUIDE  STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

42

TEXT A FOTO: PETR NOVOTNÝ

guide

info

bezpeãnost zaãíná za stolem Při výběru túry hraje roli celá řada souvislostí. Racionální plánování je základním předpokladem toho, aby túra splnila svůj účel – tedy přinesla všem zúčastněným jen radost. Stačí totiž malé pochybení, opomenutí a ze zábavy se může stát nepříjemná fuška či dokonce boj o život…

Schopnosti skupiny Jedním z nejdůležitějších momentů je zhodnocení schopností a zkušeností jednotlivých členů skupiny. Základním parametrem je fyzická připravenost – tzn., že první otázka zní: jsou všichni účastníci zvyklí na plánovanou túru? S tím souvisí i aktuální zdravotní kondice jednotlivých členů. Dále je potřeba přihlédnout i k lyžařským schopnostem – je každý člen našeho družstva například schopen zvládnout závěrečný náročný sjezd? Důležitým faktorem jsou z tohoto pohledu i aktuální sněhové podmínky – pro průměrného lyžaře zvyklého na upravenou sjezdovku může jízda na zledovatělém terénu, krustě, nebo naopak v 50 cm prašanu být nečekaný problém. Pokud se chystáme na ledovcovou túru, je potřeba zkontrolovat, jestli umí všichni dostatečně zacházet se základním horolezeckým vybavením. V případě, že se někdo začne učit vůdcovský uzel až na svahu, může to znamenat významné zdržení celé skupiny. V jarním období,

kdy je nutný brzký návrat ještě před změknutím sněhových mostů, může toto zbytečné zdržení ohrozit následně celou skupinu. Z tohoto výčtu vyplývá známé pravidlo, že trasu i tempo túry je zapotřebí jednoznačně přizpůsobit nejslabším a nejméně zkušeným účastníkům. V opačném případě, jak již bylo řečeno, může dojít k ohrožení celé skupiny.

Mapy a průvodce Nejdůležitějším pomocníkem pro plánování naší túry je samozřejmě kvalitní mapa. Ideální je podrobná zimní mapa v rozlišení 1 : 25 000. Například v edici rakouského Alpenvereinu vychází pro danou oblast vždy dvojice map – letní a zimní. Na zimních mapách jsou zakresleny doporučené zimní trasy s upozorněním na nebezpečné oblasti. Francouzské turistické mapy jsou pro obě období stejné, ale mají zakresleny zimní túry jinou barvu nežli letní. Dalším zajímavým pomocníkem pro plánování túr jsou

âetnost v˘skytu lavin: 3. velmi ãast˘ v˘skyt (lavina spadne alespoÀ jedenkrát do roka) 2. ãast˘ v˘skyt (lavina spadne jednou za tfii roky) 1. ojedinûl˘ v˘skyt (lavina se uvolní v prÛmûru jednou za 30 let)

ObtíÏnosti túr: V literatufie se setkáváme nejãastûji se dvûma základními stupnice v rozsahu 1-5 pro celou túru nebo stupnici hodnotící obtíÏnost pouze pro sjezd S1-S7: • lehká túra – sklon svahu do 20 stupÀÛ s celkov˘m pfiev˘‰ením do 500 m • stfiednû tûÏkou túra – sklon svahu do 30 stupÀÛ a celkov˘m pfiev˘‰ením do 1000 m • tûÏká túra – sklon svahu do 40 stupÀÛ a celkov˘m pfiev˘‰ení 2000 metrÛ • velmi tûÏkou túru – prudké svahy a Ïlaby o sklonu 50 stupÀÛ, dlouhé nároãné stoupání. Tyto túry vyÏadují skvûlou tûlesnou kondici a dlouhodobé zku‰enosti • extrémní túra – jízda a pohyb v terénu na sam˘ch hranicích lidsk˘ch moÏností S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7

– – – – – – –

terén rovinného charakteru mírnû sklonûn˘ terén bez strm˘ch úsekÛ do 20° otevfiené ‰iroké svahy do 35° s ojedinûl˘mi krat‰ími strmûj‰ími úseky sklon do 45° s nepfiíli‰ nároãnou expozicí Ïleby a kuloáry se sklonem 45-50° nebo 35-45° s velkou expozicí sklon nad 50° s velkou expozicí nebo více jak 55° skoky pfies skalní prahy a ledovcové zlomy na velmi strm˘ch svazích

Jak rychle v terénu 1 hodina = 300 – 400 v˘‰kov˘ch metrÛ 1 hodina = cca 4 km (bez v˘razného pfiev˘‰ení) Sjezd – 1 hodina = 600 – 800 v˘‰kov˘ch metrÛ

speciální atlasy a průvodce danými oblastmi. U jednotlivých vytipovaných a nejčastěji chozených tras je obvykle zpracován i profil a popis túry, délka výstupu a sjezdu, převážná orientace svahů a nejvhodnější období a zařazení túry z hlediska lavinového nebezpečí a její obtížnosti. Kromě průvodců je před túrou možnost prostudovat naučnou literaturu nebo instruktážní videokazety. Neocenitelná je také rada od místních specialistů a horských vůdců.

Příprava vlastní trasy Pokud se tedy vydáváme na túru, která není přesně zpracovaná v atlase, je třeba si připravit pokud možno co nejdokonalejší vlastní itinerář, odpovídající zkušenostem a fyzické kondici skupiny. Jeho součástí musí být předpokládaná délka túry, maximální sklon a případné úseky se zvýšenou expozicí, příprava odpovídající výzbroje a zohlednění předpovědi počasí a aktuálního lavinového nebezpečí.


042-43 SKITOURING-GUIDE (413)

22.1.2003 11:46

Stránka 43

Výběr trasy v terénu i vzhledem k aktuální situaci a ročnímu období Trasu je potřeba vybírat tak, aby pokud možno využívala terénních nerovností. Na postupu využíváme hřebeny a hřbety, vyhýbáme se nebezpečným dlouhým traverzům, žlabům nebo kotlům. Trasu je třeba přizpůsobit i ročnímu období – obecně platí, že v zimním období jsou nebezpečnější severovýchodní svahy, během jara pak jihozápadní. Po silném větru a vánicích se vyhýbáme závětrným svahům. Sklon svahu určíme pomocí tzv. Planzeigeru přímo z mapy, ale pozor, ve skutečnosti se může vyskytovat na svahu i více strmějších míst nežli v mapě. Tyto se nazývají svahy s profilem S. Ve skutečnosti to znamená, že se cestou můžou i přes naši pečlivou přípravu objevit kratší strmější úseky. Platí pravidlo – čím pohodlnější je trasa výstupu – tím je bezpečnější. 

Délka a trasa túry Délku túry je možné také poměrně snadno vypočítat podle následujících parametrů. Během jedné hodiny je obvyklé nastoupat zhruba 300 - 400 výškových metrů, nebo ujít zhruba 4 kilometry. Nastoupané převýšení pak sjedeme za zhruba poloviční dobu.

Příště:

PLANZEIGER JE V PODSTATù POTI·TùNÁ PRÒSVITNÁ FÓLIE. POMOCÍ TÉTO JEDNODUCHÉ POMÒCKY MÒÎEME ODEâÍST SKLON SVAHU PODLE VRSTEVNIC, NAMù¤IT P¤IBLIÎNOU VZDÁLENOST, P¤EDAT POMOCÍ KVADRANTÒ

(NETZTEILER) SVOJÍ P¤ESNOU LOKALIZACI P¤ÍPADNÉMU AV MAPY!). UPROST¤ED

ZÁCHRANÉMU T¯MU (PLATÍ POUZE PRO

ZOBRAZENÉHO KRUHU JE NAVÍC VLASEC K SNADNùJ·ÍMU ODEâÍTÁNÍ AZIMUTÒ. PLANZEIGER SE POUÎÍVÁ PRO MAPY V ROZLI·ENÍ 1:25 000 A 1:50 000.

Co s sebou na túru?


044-45 ATLAS-LENZEHEIDE (415)

22.1.2003 12:23

Stránka 44

SNOWATLAS

44

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: TVB LENZERHEIDE

Lenzerheide-Valbella

ATLAS  STRANA 1 ze 4

Sluneční hodiny

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Ř

íká se, že každá věc má dvě stránky. V Lenzerheide stojí obě za to, tvrdí alespoň ti, co už toto nemalé švýcarské středisko poznali. Na mysli mají skutečnost, že na obou z protilehlých svahů, mezi něž je vklíněno, se dá holdovat dlouhým upraveným sjezdovkám i prašanu mimo ně. Jedním se však přeci jen liší. Široce rozčeřenou pláň s oblými vrcholky Piz Scalottas a Stätzerhorn osvětluje slunce ráno, skalnatý hřeben zašpičatělý Rothornem je svitu vystaven odpoledne.

www.lenzerheide.ch


044-45 ATLAS-LENZEHEIDE (415)

22.1.2003 12:24

Stránka 45

45

hodnocení SNOW celková délka sjezdových tratí 155 km 30 lanovek a vleků

✱✱✱✱

SNOWATLAS

8

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWinfo

STRANA 2 ze 4  ATLAS

západní stranu Rothornu, kde se začíná rozjasňovat. Stejný plán ovšem zrealizuje i mnoho dalších lyžařů, takže ve špičkách sezóny nemusí být od věci podniknout opačný postup. Mezi jednotlivými částmi střediska se putuje velmi snadno systémem cik-cak neboli od lanovky k lanovce, výjimkou je přestup z východní na západní stranu či naopak. Už dnes jsou lyžařská dvojčata Lenzerheide-Valbella důstojnou alternativou mnoha obřích alpských středisek, v blízké budoucnosti se pak sama stanou novým gigantem na lyžařském trhu. V roce 2006 je totiž lanovky spojí se sousední Arosou a společně nabídnou houpačku více než 200 km propojených tratí. 

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Svahy nad středisky Lenzerheide a Valbella nemámí svou krásou, ale praktickým tvarem a pravidelnou sněhovou dodávkou. Celkové převýšení (1.400 m) a souhrnná délka tratí (155 km) potvrzují, že pro účel všestranné lyžařské arény dostaly svahy do vínku ideální předpoklady. Za jasného počasí si podle nich dokonce můžete seřídit čas, protože sluneční paprsky je během dne obíhají jako ručičky obrovských hodinek. Díky tomu je možné lyžovačku načasovat souběžně s jejich chodem a podle toho využívat osluněných svahů. Ráno se rozsvítí úbočí Piz Scalottas a během dopoledne celá východní stráň, aby po obědě zase postupně zhasínala. V tu chvíli je pravý čas pro přesun na


046-47 ATLAS-DIABLERETS (416)

22.1.2003 12:32

Stránka 46

ATLAS  STRANA 3 ze 4

SNOWATLAS

46

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: MT LES DIABLERETS, VILLARS

Les Diablerets Ďábelská hora

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

J

ako osamělá pyramida trůní zvrásněný masív Diablerets nad řekou Rhónou, jíž se nechává s kamenným klidem obtékat, a pozoruje ledovcová pole svých urostlejších příbuzných. A není to špatná společnost – vždyť Diablerets stojí jen jediný hřeben od Chamonix. Sám svírá v náručí ledovcové děcko a v jeho závětří se zvedají nižší, ale lyžařsky dospělé svahy. Jeho jméno pojalo středisko na úpatí a vlastně celá lyžařská oblast za své.

www.diablerets.ch


046-47 ATLAS-DIABLERETS (416)

22.1.2003 12:33

Stránka 47

47

hodnocení SNOW celková délka sjezdových tratí 120 km 44 lanovek a vleků

✱✱✱

lyžařská střediska

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

černou sjezdovku Jorasse z mistrovství světa. Prvotřídní závodní terény ukrývá i Villars. Všechny vleky a lyžařské tratě mezi Les Diablerets a Villars jsou spleteny do sítě, která sahá až po Gryon a měří téměř stovku kilometrů. V tomto praktickém přímém spojení však jeden vrchol chybí, a to ten nejvyšší – pyramida Les Diablerets! Za jeho pokořením je třeba vyrazit skibusem na průsmyk Col du Pillon, odkud kabinové lanovky šplhají strmě vzhůru až na střechu impozantní masy se dvěma ďábelskými rohy v podobě vrcholků. Nahoře se otevře panorama dvaceti čtyřtisícovek a člověk s napětím anebo obavami očekává i ďábelskou jízdu dolů. Z lyžařského hlediska vzato je však Diablerets poměrně krotkým kopcem, jehož vrcholové plató pokrývá mírný ledovcový splaz s lehkými a přehlednými tratěmi. To se změní až v nižších partiích, kde si na své mohou přijít i skutečně nároční lyžaři, vydají-li se po severní straně hory na nejdelší sjezd celé oblasti – Combe d`Audon, který si pro sebe uzmul primát i co do obtížnosti. Jeho trasa prochází horským kotlem s výbornými sněhovými podmínkami a tedy i příležitostí opustit širokou upravenou sjezdovku a zanechat ve sněhu památky na zdolání rohaté hory. Za velmi dobrých podmínek je možné jej sjíždět až na dno údolí a absolvovat tak unikátní převýšení 1.520 m. 

STRANA 4 ze 4  ATLAS

Již před sto lety objevili turisté toto místo v horách nedaleko Ženevského jezera a nacházeli tu úlevu a odpočinek. Klidnou tvář původní horské osady neztratilo, ani když v šedesátých letech přijalo úlohu lyžařského střediska. To platí pro obě ubytovací epicentra – městečka Villars i Les Diablerets. Z nich se vleky a lanovky košatí po dvoutisícových vrcholcích v jejich bezprostředním okolí, které na svých svazích chovají především umírněnější tratě, ale i některé divoké kousky jako

SNOWATLAS

9

SNOWATLAS

SNOWinfo


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:11

Strรกnka 48


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:12

Stránka 49

49

DOBÝVAJÍ SVĚT

J

STRANA 2 z 12  CROSS

iž několik let se jezdí v rámci X-Games v USA závod, který je přímým soubojem několika jezdců v uzavřené trati plné skoků a klopených zatáček… Tyto závody na X-Games probíhají současně na stejné trati na horských kolech a pro nás v první řadě na snowboardech a na lyžích. Díky obrovské popularitě X-Games, mimořádné atraktivitě klání i vysoké prestiži účastnících se borců se tyto závody začaly rozšiřovat po celém světě. Nejdříve jako exhibice a později i jako celé série závodů. V posledních dvou letech však už můžeme mluvit doslova o explozi ski- a snowboardcrossu na světovou závodní scénu!

SNOWFOCUS

SKICROSS & SNOWBOARDCROSS

SKICROSS Skicross je skutečnou alternativou ke klasickým závodům v alpských disciplínách. Svým pojetím je vlastně kombinací motocrossu a obřího slalomu na lyžích. Odpovídá tomu i vizáž jezdce – ten je oblečen jako na motocross, a to včetně chráničů a samozřejmě helmy – ale lyže a boty používá stejné jako na klasický obří slalom. Trať a průběh závodu zase spíš odpovídá motocrossu a technika jízdy těch

nejlepších se zase výrazně neliší od techniky jízdy v obřím slalomu. Nejčastěji čtyři (podle pravidel FIS, při velkých závodech mimo FIS a zejména ve snowboardcrossu může jet i šest jezdců najednou) jezdci současně se vrhají do 40ti až 60ti vteřinového souboje, kam vrhají veškerý svůj talent, hbitost a rychlost, aby překonali nástrahy ve formě terénních skoků, prudkých klopených i neklopených zatá-

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

C ROSS S S


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:12

Stránka 50

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

CROSS  STRANA 3 Z 12

SNOWFOCUS

50

ztratila se časomíra a motivace pro vrátila se

ček… Jedná se skutečně o přímý souboj, kde se jede tělo na tělo a dochází velmi často k přímým střetům a nesmlouvavému fyzickému boji o umístění v cíli! Vyhrává totiž ten, který je v cíli první, do dalšího kola ve vyřazovacím pavouku postupují první dva. Důraz se klade na hbitost a schopnost rychlé reakce a v neposlední řadě i na odvahu jezdce, soutěžní jízda je totiž jednou dlouhou nebezpečnou situací! Bez aktivace dravosti a agresivity je start zbytečný. Není tudíž výjimkou, že některý z poražených odejde z boje i se zraněním. Úmyslné napadání však povoleno není a vede k diskvalifikaci jezdce. Akceptovatelné jsou pouze kontakty náhodné, způsobené přirozenými okolnostmi. Závody probíhají nejdříve jako kvalifikace, kde se jede na čas a vybere se 32 (muži), resp. 16 (ženy) nejrychlejších, kteří pak dále pokračují ve finálovém závodě čtveřic. Postupují vždy první dva do dalšího kola a dále až do fi-

Info o freeskiingu a závodech:

www.freeskiing.cz www.boardshow.cz Stránky mezinárodní organizace IFSA:

www.freeskiers.org Stránky âeské freeskiingové asociace:

www.freeskiing.cz/caf

závodění

nále, kde pak rozhodne konečné pořadí v cíli o celkovém vítězi.

Skicross byznys jede! Velikou výhodou skicrossu je jeho divácká atraktivita, která roztáčí mediální soukolí a přináší do tohoto sportu nutné finanční prostředky. Reklama je rozmístěna i třeba na oblečení jezdců, zpětná vazba je proto funkční a špičkoví jezdci se mohou radovat z kvalitní podpory. I lyžařská firma potřebuje pro své produkty příběh a skicross jí ho nabízí – ještě nikdy se neobjevil tak poutavý příběh univerzálních lyží! Již několik předních světových firem produkuje modely či celé řady, které se skicrossem identifikují. Skicross se po carvingu stane možná další nálepkou, která bude mít šanci reálně (tržně) se prosadit u poměrně široké části lyžující veřejnosti. Přeneseno do prodejních definic jsou to totiž sportovní vysoce univerzální lyže (jak na upravené tratě, tak i mimo ně). Nutno

Völkl Champ Challenge V rakouském Söldenu zmûfiili extrémní sportovci síly ve zcela nov˘ch disciplínách inspirovan˘ch skia snowboardcrossem. Jezdce z fiad profíkÛ i amatérÛ provûfiila pfiekáÏková jízda na „bobech” (tzv. airboard), pfii níÏ se v poloze na bfii‰e pou‰tûli crossovou tratí aÏ 70 km/h. V disciplínû Winter X-Bike nastoupili do trati na odpruÏeném biku s lyÏemi místo kol. Nakonec rozhodl tzv. All-Terrain Ride, kde prudkou sjezdovku stfiídal v˘stup dvacetimetrovou ledovou stûnou a pak znovu lyÏe. Vítûzové, Francouz Steeve Vigneau a b˘valá nûmecká závodnice Elisabeth Brandner, získali prize money 5.000 euro a kontrakt na vybavení Völkl. rh


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:12

Stránka 51

51

SNOWFOCUS

Skicross cross

STRANA 4 z 12  CROSS

Skicross chce být free! Avšak nehledejme ve skicrossu konkurenci pro klasické závody v alpských dis-

ciplinách, to bychom se velmi vzdálili od celé filosofie freeskiingu, kam skicross ještě pořád patří a chce patřit! Skicross chce být free! Je namístě přiznat, že celá filozofie freeskiingu tak trochu kopíruje „sportovní volnomyšlenkářství”, které světu přinesli

snowboardisté. Vždyť i snowboardcross (dříve boardercross) našel cestu mezi diváky znatelně dříve. Tedy: skicross nebyl původně myšlen, stejně jako všechny ostatní freeskiingové disciplíny (U-rampa, slopestyle, Freeride Big Mountain), jako soupeření o umístě-

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

však dodat, že doposud se skuteční borci proháněli na skicrossových tratích většinou na obřačkách se skicross designem.


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:13

Stránka 52

CROSS

 STRANA 5 z 12

SNOWFOCUS

52

ní, body a prize money, ale spíše jako setkání lyžařů – kamarádů, kteří si chtějí pro zábavu a zvednutí hladiny adrenalinu užít i trochu „kolektivní jízdy”, přičemž „být první” leží až v některém z druhých plánů a je to spíše první z pravidel hry. Tomu odpovídá i skladba jezdců ve startovním poli. Často jde o bývalé závodníky alpských disciplin, kteří už mají dost úporného honění vteřinek a bodíků. Nebo jsou to na druhé straně profi freerideři a freestyleři, kteří zase naopak chtějí okusit i trochu rychlostního souboje. Anebo prostě jen amatérští špičkoví lyžaři, kteří chtějí nakousnout závodního chleba a nemuset se přitom potit na trénincích. Mít natrénováno a vypracovanou jízdní techniku jsou ale dobré vstupní předpoklady. Jde i trochu o štěstí, kreativitu a agresivitu. Nezřídka se stává, že lepší umístění vybojuje borec, který nikdy nezávodil, ale byl proste dravější a měl víc štěstí než zkušený ostřílený gladiátor. Pocity jezdce jedoucího skicrossový závod se také diametrálně liší od pocitu závodníka jedoucího samostatně v obřím slalomu. Skicrossař může mít strach, jedeli mezi prvními, že pokud udělá chybu, nebude to stát jen umístění, ale pravděpodobně ho taky někdo, kdo se mu v relativně úzké trati nestačí vyhnout, nabere. Poslední mají zase pocit opačný – ten přede mnou spadne a naberu ho já. Takže mimo to, že se jezdec snaží vyvinout co

kalendář

Jak u nás?

závody v âR: GSMA na tyto závody musíte b˘t ãleny SLâR - kdo není CAF ho

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

mÛÏe pfiihlásit 11. 1.

·pindl

FIS skicross (muÏi, Ïeny)

12. 1.

·pindl

FIS skicross (muÏi, Ïeny)

22. 2.

¤icky

FIS skicross (muÏi, Ïeny)

23. 2.

¤icky

FIS skicross (muÏi, Ïeny)

9. 3.

·pindl

EP skicross (muÏi, Ïeny)

CAF ve spolupráci s lyÏafiskou ‰kolou Janky 8.3.

Janky

skicross (muÏi, Ïeny)

Skicross – Evropské závody: 11. - 12. 1. 2003 ·pindlerÛv Ml˘n

FIS závody

18. 1. 2003

Laax ·v˘carsko

Svûtov˘ pohár

25.-26. 1.2003

Neklid

FIS závody

31. 1.-2. 2.2003

Krvavec Slovinsko

Evropsk˘ pohár

8. - 9. 2. 2003

âervenohorské Sedlo FIS závody

Závûrem sezóny 00/01 se ve ·pindlerovû ml˘nû jel vÛbec první skicross – byla to první vla‰tovka, která mûla velk˘ úspûch, a proto nezÛstalo jen u ní. V minulé sezónû se jiÏ rozbûhla dokonce série závodÛ pod hlaviãkou Twist Extreme Tour a souãasnû probíhaly i exhibiãní skicrossové závody pfii pfiíleÏitosti e-Banka âeského poháru ve snowboardingu. Letos nastal zásadní prÛlom. Byla zaloÏena âeská asociace freeskiingu (CAF), která si klade za úkol sdruÏovat v‰echny freeskiingové jezdce mající chuÈ závodit jak ve skicrossu, tak v dal‰ích freeskiingov˘ch disciplínách ( U-Rampa, big-air, slopestyle a Freeride Big Mountain) a poskytovat jim zázemí pro shánûní sponzorÛ a samozfiejmû pofiádat závody, campy a jiné spoleãné akce. CAF pracuje pod zá‰titou Svazu lyÏafiÛ âeské republiky a jejím neménû dÛleÏit˘m

úkolem je lobovat pro tento druh ‰ílenství. Agentura GSMA, pofiadatel Twist Extreme tour, pfiipravuje opût Twist Skicross serii, která by mûla vyvrcholit finálov˘m závodem, jenÏ bude zároveÀ mezinárodním mistrovstvím âR.


048-59 FOCUS CROSS (411)

23.1.2003 1:13

dost

Stránka 53

samoty

tváří v tvář časomíře!

nejvyšší rychlost a předjet ostatní, ještě musí bedlivě monitorovat soupeře, aby stihl zareagovat a vyhnout se zbytečné kolizi, byť by měla stát jen další zpomalení. V letošním roce nastal však pravděpodobně zlom. Skicross jako oficiální disciplínu přijala FIS. Na tuto sezónu jsou již uznána oficiální pravidla a už se roztočil kolotoč prvního ročníku Světového poháru historicky prvním závodem ve francouzském Tignes. V jednání je exhibiční závod na zimních olympijských hrách v roce 2006. To vše se zdá býti na první pohled úžasné a skvělé a nás může navíc hřát pocit, že konečně máme také velice žhavé české želízko v ohni. Onen historicky první FIS závod ve skicrossu v Tignes totiž vyhrál český lyžař Tomáš Kraus! (vítěz loňské Twist SX serie).

Pohled pionýrů této disciplíny je však ostražitý a možná trochu skeptický. Nedostane skicross začleněním pod FIS příliš profesionální podobu? Nebude nakonec vyžadovat speciální důsledný trénink a nevytratí se z něj ta „free” složka? Enak Cavaggio, legenda světového skicrossu, je jedním ze skeptiků: „To je na super nic. Znamená to, že brzy tady budeme mít chlapce v kombinézách se zahnutými hůlkami. Atmosféra startu se vytratí. Já se těším na závody, abych se pobavil s kámošema.” Prostředí velkých prestižních závodů je velice profesionální již dnes. Firemní týmy soupeří na vysoké úrovni, ale stále se ještě udržuje původní duch závodů. A stále i proti špičkovým specialistům mají šanci i ostatní. Kam to ale půjde dál je dnes jen ve hvězdách. 

Skicross cross

Myšlenkový film závodníka

aneb jaký to fakt je...

Koneãnû jsme na fiadû. Na startu spolu se mnou stojí tfii dal‰í jezdci. Pfiem˘‰lím, zda myslí na totéÏ co

m˘mi lyÏemi je v momentû jeho stfietu s brankou odvráceno – má nyní jiné starosti... (asi se nûkde sbírá).

já. Pokud ano, jsou právû stra‰nû nervózní a zároveÀ

Závod v‰ak je‰tû zdaleka nekonãí. Následuje serie

se nepopsatelnû tû‰í, aÏ spadne startovací zábrana

rychl˘ch zatáãek, kde se mÛÏe pofiadí velmi rychle

a budou moci vyrazit zpÛsobem, pfii kterém vyuÏijí v je-

zmûnit. A za zády stále je‰tû mám dva jezdce. Na‰tûstí,

diném momentû v‰ech sv˘ch sil, znásoben˘ch nahro-

kdyÏ nepoãítám vyãnívající kameny, v‰e projíÏdím

madûn˘m adrenalinem…

hladce.

Teì…, ani nevim jak, ocitám se hned nûkolik metrÛ

Rychle se blíÏíme k poslednímu skoku. Hlavou mi letí

za startovacím zafiízením. Tûch nûkolik okamÏikÛ po

my‰lenka, Ïe pokud neudûlám Ïádnou chybu, budu

startu prostû nûkam zmizelo.

první! Potvrzuje se v‰ak rãení „nefiíkej hop, dokud jsi

Jedu druh˘, v‰emi moÏn˘mi zpÛsoby se snaÏím na-

nepfieskoãil”. V plné rychlosti, aniÏ bych pfiibrzdil, vjíÏ-

brat rychlost. BliÏíme se k prvnímu skoku. Za normál-

dím na odrazovou hranu, která mû katapultuje vzhÛru.

ních okolností bych si pravdûpodobnû pfiibrzdil. Na

Opravdu se netû‰ím na dopad. Letím mnohem dál neÏ

nûco takového nemohu nyní ov‰em ani pomyslet!

je obvyklé a zaãínají mi b˘t jasné dvû vûci: zaprvé –

OkamÏitû bych byl smeten z tratû dvûma jezdci, ktefií

hroznû se rozbiju, zadruhé – pfiesto budu první!

jsou mi v patách. âekají na mé, jakékoliv i sebemen‰í

Skuteãnû – dopadám asi dva metry pfied cílovou ãá-

zaváhání. Pfii skoku se dostávám na úroveÀ prvního

rou na absolutní rovinku tvrdou jako beton. Cílovou

jezdce. Ten udûlal tu chybu, Ïe se odrazil a byl tak ve

ãáru protínám sice v kotrmelcích, ale – jako první!!!

vzduchu pfiíli‰ dlouho. Dopadáme tûsnû vedle sebe.

V rukou drÏím pÛlky hÛlek, které se pfii dopadu obû

Ouha, jeho hÛlka se objevuje mezi m˘mi lyÏemi právû

zlomily. Z brady mi stéká krev, rozsekl jsem si ji kole-

v momentû, kdy se fiítíme do zledovatûlé klopené za-

nem. AÏ chvíli po mnû pfiijíÏdûjí dva zb˘vající jezdci,

táãky hned za skokem.

které zdrÏel pád mého prvního soupefie. To jsem netu-

Jsem na‰tûstí ve vnûj‰í stopû – opírám se celou svou vahou do „nepfiítele”. A podafiilo se! Natlaãil jsem ho pfiímo na branku. Nebezpeãí v podobû jeho hole mezi

‰il – takÏe jsem polovinu trati projel sám a úplnû zbyteãnû jsem riskoval! No ale, risk je zisk… Pedro Frey


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:46

Stránka 54

CROSS  STRANA 7 z 12

SNOWFOCUS

54

TEXT: MARTIN VEČERKA FOTO: STEFAN HUNZIKER, FIS

V

ětšina lidí si snowboardistu představuje spíš jako někoho, kdo se vozí v hlubokém prašanu nebo rotuje několik metrů nad zemí či hobluje prknem zábradlí, než závodníka se startovním číslem na zádech bojujícího o vteřiny. I to je ale snowboarding. Na jedné straně straně freestyle, kde záleží jen na výšce skoků a stylu triků, na druhé alpine, ve kterém jde jen a jen o rychlost. Snowboarding ale není úplně černobílý, důkazem je třetí disciplína – snowboardcross. Závodníci jedou v brankách, ale zároveň musí zvládnout různé skoky a terénní nerovnosti.

A právě proto je snowboardcross pro diváka zajímavější než slalomové disciplíny. Závodníky zase přitahuje tím, že si ho může vyzkoušet každý, kdo alespoň trochu ovládá prkno. Díky tomu jsou crossové závody mezi snowboardisty čím dál tím populárnější. Princip závodu je téměř shodný jako u skicrossu: kvalifikaci jedou závodníci

jednotlivě na čas, vyřazovací jízdy pak absolvují vždy po čtyřech nebo po šesti v jedné dráze. Na trati se pak odehrává boj o centimetry, borci se v rychlosti předjíždějí, občas padají jeden přes druhého… často se jede doslova na ostří hran. Vyhrává prostě ten, kdo projede dráhu jako první. Ti nejrychlejší se tak probojují pavoukem až do finálové jízdy.

Snowboard cross

BOJ NA OSTŘÍ HRAN SNOWBOARDCROSS

Olympijská traÈ v Les Arcs

âesk˘ pohár: 1. února 2003 2. února 2003 15. února 2003 16.února 2003 8. bfiezna 2003 9. bfiezna 2003 22. bfiezna 2003

·pindlerÛv Ml˘n ·pindlerÛv Ml˘n âervenohorské Sedlo âervenohorské Sedlo Pec pod SnûÏkou Pec pod SnûÏkou Pec pod SnûÏkou – Mistrovství republiky

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Snowboard Open 2003: 11. ledna 2003 18. ledna 2003 25. ledna 2003 1. února 2003 16 .února 2003

Bad Gastein Bad Gastein Berchtesgaden Berchtesgaden San Candido San Candido Arosa

(AUT) (AUT) (GER) (GER) (ITA) (ITA) (SUI)

FIS Europa Cup: 2.února 2003

Bischofswiesen

(AUT) (POL) (RUM)

FIS Mistrovství svûta: 19.ledna 2003

Kreischberg

(AUT)

FIS Mistrovství svûta juniorÛ: 12.února 2003

Bardonecchia

(ITA)

Nejlep‰ích pût v SBX ze série FIS 01-02

âenkovice ·piãák (·umavû) Dolní Morava Bílá (Beskydy) Bedfiichov

FIS World Cup: 6. ledna 2003 7. ledna 2003 25. ledna 2003 26. ledna 2003 29. ledna 2003 30.ledna 2003 16.bfiezna 2003

15.února 2003 Zell am See 24.února 2003 Krynica 11.bfiezna 2003 Poiana Brasov

(GER)

muÏi 1 ANDERSON Jasey Jay 2 NEILSON Drew 3 MERMOZ Aymerick 4 BOURGAULT Thomas 5 STEGGALL Zeke Ïeny: 1 KRINGS Doresia 2 LAISSUS Marie 3 FINGERLOS Ursula 4 ANTHONIOZ Deborah 5 NOBS Olivia

1975 1974 1978 1979 1971

CAN CAN FRA FRA AUS

1977 1978 1976 1978 1982

AUT FRA AUT FRA SUI


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:46

Stránka 55

55

SNOWFOCUS

člověk

musí být

jako super kočka...

STRANA 8 z 12  CROSS

Snowboardcross se začal ve světě jezdit již před dvaceti lety a u nás byly organizovány první závody podobné crossu cca deset let zpátky. Vzhledem k tomu, že se kvalifikační jízdy měří na čas a eliminační boje rozhoduje to, kdo dojede dolů první, je sbx pravděpodobně nejobjektivnější snowboardovou disciplínou. 

Mt. Baker Banked

závod vybrán pfiedev‰ím proto, Ïe byl jedním z prvních

legendárnímu závodu, konajícímu se tradiãnû v lokalitû

stfiedisek v Severní Americe, které nejen, Ïe povolilo vstup

Mt. Baker, která se nachází v americkém státû

pro snowboardisty, ale také zde byla pfiírodní u-rampa.

Washington.

Generální manaÏer stfiediska zvolil pro Banked Slalom

Banked Slalom vznikl v letech, kdy snowboarding prochá-

termín, ve kterém celá Amerika vãetnû v‰ech lyÏníkÛ sle-

Takzvan˘ Banked Slalom patfií mezi rarity svûtového snow-

zel dobou hledání a vynalézání nov˘ch moÏností. První

dovala v televizi Super Bowl, ãili finále americké basebal-

boardingu. Jde o prestiÏní disciplínu, která v mnohém pfii-

roãník Mt. Baker Banked Slalomu se jel roku 1985 a poãet

lové ligy. Ten den se na svah vydal málokdo a trÏby byly

pomíná snowboardcross. Jezdí se buì v jedné, nebo ve

úãastníkÛ vÛbec nenasvûdãoval tomu, Ïe se z téhle akce

kaÏdoroãnû velice nízké. V té dobû nikoho ani ve snu ne-

dvou identick˘ch tratích, sloÏen˘ch z velk˘ch klopen˘ch

stane legenda. Celkem se zúãastnilo ãtrnáct punkáãÛ

napadlo, Ïe se Mt. Baker Banked Slalom stane nejlegen-

zatáãek. PfiestoÏe je tu tím nejcennûj‰ím umûním zajet po-

v pestrobarevn˘ch obleãcích, teniskách a na prknech s roz-

dárnûj‰ím snowboardov˘m závodem na svûtû, díky

fiádn˘ carvingov˘ oblouk a poloÏit se do zatáãky, není

dvojen˘m ocasem, inspirovan˘ch surfem. Závod byl dlou-

nûmuÏ je tenhle resort proslaven témûfi v‰ude...

Banked Slalom rozhodnû doménou alpinistÛ. Spí‰e nao-

h˘ pouze pût set stop, na kter˘ch bylo za sebou

pak, tenhle typ závodu proslavily legendy svûtového free-

„naskládáno” dvanáct vysok˘ch klopen˘ch zatáãek.

stylu a freeridingu v ãele s nejlep‰ím snowboardistou svûta

Jedin˘mi diváky byli zvûdaví lyÏníci, ktefií nemûli na cestû

Norem Terje Haakonsenem nebo Ameriãanem Jeremy

nahoru lanovkou nic lep‰ího na práci. Mt. Baker byl pro

Slalom

zdroj: www.expn.com

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Jonesem. Na prestiÏi získal Banked Slalom pfiedev‰ím díky


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:46

Stránka 56

CROSS  STRANA 9 z 12

SNOWFOCUS

56

TEXT: MARTIN VEČERKA FOTO: AČS - DAVID PORT, OTA MRÁKOTA

Kočkopes

V

našem prostředí, kde se lyžař a snowboardista spolu snášejí asi jako pes s kočkou, jsou lidé, kteří jezdí jak na lyžích, tak na snowboardu, spíš výjimkou. Názorným příkladem, že tyhle dvě sněhové discipliny nemusí jít vůbec proti sobě, je Michal Novotný, jeden z nejúspěšnějších českých snowboardistů. Jako malý kluk závodil na lyžích, pak je opustil, aby přesedlal na snowboard, na něm nasbíral i v zahraničí úspěchy v disciplině zvané snowboardcross, a dnes opět prkno občas vymění za lyže a pokouší skicrossové štěstí – hned po prvním roce svého závodění se dostal do skicrossové reprezentace… Na prkně českou jedničkou již je.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Přál by si, aby se snowboardcross objevil i na olympiádě a on mohl být u toho. Na rozdíl od mnoha jiných si totiž myslí, že závodění ke snowboardingu patří. „Kdo nechce, aby to byl sport jako každý jiný, tak ať si jezdí sám pro sebe a nezávodí. Kdo chce závodit, ať si závodí. Každý si v tom sportu může najít to své. Nemám rád lidi, kteří jsou přesvědčení, že to co dělají oni, je to jediné správné,”

říká jedenadvacetiletý vysokoškolský student z Prahy, jehož největším dosavadním úspěchem je stříbrná medaile z mistrovství světa juniorů v roce 2000.

Jak ses vůbec dostal od lyží ke snowboardingu? Od malička jsem závodil na lyžích. Jednou přivezl kamarád na oddílovou chalupu v Peci prkno a já jsem si ho asi na tři hodi-

SNOWBOARDISTA, KTERÝ ZÁVODÍ I NA LYŽÍCH

ny půjčil. Okamžitě mě to začalo bavit. Chytlo mě to tak, že jsem lyže v podstatě opustil. Až po čase jsem si půjčil carvingové lyže. Bylo to úplně něco jiného, mnohem lepšího, tak jsem předloni zase začal lyžovat.

Jak vypadaly tvoje snowboardové závodnické začátky? Ze začátku jsem jezdil jen alpine discipliny na slalomovém prkně. V té době – asi před šesti lety – byla česká snowboardová scéna úplně jiná než teď. Závody jsme si pořádali sami a jezdil je v podstatě každý, kdo měl snowboard. Šlo nám víc o zábavu než o nějaké výsledky nebo výkony… Mým prvním SBX závodem byl silvestrovský bordercross ve Špindlu asi před čtyřmi lety. Jel jsem tam z Pece přes hřebeny na běžkách, starých „rubínkách” se snowboardem a s botama na zádech, prkno mě celou cestu bouchalo do lýtek, prostě peklo. Závod byl legrační, ale nějak se to semlelo a dojel jsem druhý. Samozřejmě jsem to vůbec nečekal. Radost ještě zvětšily tři tisíce, které jsem vyhrál.

OSOBNOST SKICROSSU

OSOBNOST SNOWBOARDROSSU

Enak Gavaggio, Francie:

Shaun Palmer, 31 let, USA:

profi jezdec t˘mu Salomon, do 16 let alpsk˘ závodník, poté pfieuãen˘ na freeride a okolní lyÏafiské disciplíny. V roce 1999 vítûz X-Games a dodnes nejvíce oceÀovan˘ úãastník tohoto prestiÏního klání. „Neexistuje jediná a nejlep‰í linie, musí‰ improvizovat, riskovat, kroutit svou stopu podle ostatních jezdcÛ… Skiercross je brutálnû traumatizující, je to nápor na Ïaludek, svaly, kostru… Musí‰ b˘t sám pevnû pfiesvûdãen, Ïe traÈ zvládne‰. A navíc tû kdokoli mÛÏe sejmout. KaÏdá zku‰enost je v nûm dobrá!”

Zejména v Americe proslulá sportovní legenda, drÏitel mnoha prestiÏních ocenûní (napfi. sportovec roku, extrémní sportovec roku...), vítûz prvního (tehdy je‰tû) boardercrossu na MS FIS a mnoha dal‰ích klání... ZároveÀ pak v˘robce snowboardÛ, zejména tûch specializovan˘ch na snowboardcross, úspû‰n˘ extrémní motokrosafi, biker, lyÏafi, zpûvák... (nepfiipomíná to tak trochu Járu

Pofiádí skicross lyÏafiÛ k 5. 1 2003 1 2 3 4 5 6

-

KRAUS TomበGRÜNER Isidor WITTNER Markus KUHN Xavier LEWEN Lars GAVAGGIO Enak

CZE AUT AUT FRA SWE FRA

100.00 96.00 92.00 88.00 84.00 80.00

ENAK GAVAGGIO

Cimrmana?) To v‰e je extravagantní Shaun Palmer. „Pád ho zastavil na cestû do finále skiercrossu (tedy na lyÏích) na X-Games 2001. Ihned poté pfievléká svÛj odûv, bere prkno a staví se na start finále ultrarcrossu. V‰echny ostatní a ãerstvé závodníky svûtové extratfiídy nechává za sebou a v jedné z nejnároãnûj‰ích sportovních disciplín vítûzí...” SHAUN PALMER


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:46

Stránka 57

57

Takže tě to chytlo a začal jsi objíždět crossové závody? První rok jsem ještě jezdil cross i alpine. Ale už jsem tušil, že se budu v budoucnu zřejmě věnovat crossu. Zlom přišel, když jsem se seznámil s Markem Rejmanem z Global Sport Marketing Agency, který mi nabídl speciální boardercrossové prkno Palmer. Ze začátku jsem se takové radikální změny bál, ale pak jsem přišel na to, že mi boardercrossové prkno sedí mnohem víc než slalomové.

Michal Novotn˘

Nejvíc si ale cenim výsledku z mistrovství světa juniorů o rok později ve francouzském Les Menuires. Tam jsem byl druhý. Od té doby jsem ve světě v crossu nijak výrazně nezabodoval. Letos to hodlám změnit.

V Česku jsi ale pořád na čele. Co ostatní naši crossaři, jaká je úroveň? Zatím jsem v podstatě jezdil na závody do zahraničí jenom já se Zuzkou Tomčíkovou. Loni ještě Pavel Heiník, ale letos začala spousta juniorů. Zatím se venku moc nechytli, ale snad to bude lepší. Například Honza Klvaňa nebo malý Martin Matoušek na to podle mě mají.

Řekl bych, že jde spíš o to, jak jezdíš, než co máš na nohou. Pravda je, že jezdci na slalomovém prkně zajedou trochu čistší oblouk, freestylisti zase líp zvládají těžší a techničtější úseky nebo velké skoky. Každopádně je ale pohyb na freestylu mnohem přirozenější, zdravější, a proto taky lépe vypadá. Na slalomu se tak nějak podivně sklápíš a není to pěkné na pohled. To je podle mě taky důvod, proč alpine jako takový není u diváků moc populární. Proč celý svět sleduje sjezdové lyžování? Protože je na co se koukat, je to nádherný pohyb.

Myslíš si, že naši jezdci mají větší šanci prorazit v crossu než ve freestylu?

Co závody ven a první úspěchy?

Je rozdíl mezi crossovými závody u nás a v zahraničí? Mně přijde, že v Česku rozhoduje v crossu jen start. Kdo vyrazí nejrychleji, tak většinou vyhrává…

První závod v cizině, který mi mimochodem skoro celý zaplatil táta, bylo hned mistrovství světa juniorů v americkém Telluride před třemi roky, skončil jsem tam sedmý.

Myslím, že ano. Na cross se mohou trénovat skoky, ježdění, ale samotný závod nikdo nenatrénuje, protože trať je vždycky jiná a nikdy nejedeš s dalšími třemi tak naplno jako v závodě. Ale freestyle? Třeba Finové mají tři rampy v jednom středisku a jednu krytou v hale ve městě, takže jejich podmínky k trénování jsou samozřejmě daleko kvalitnější a oni prostě jezdí a jezdí a o tom je freestyle… Český kluk, který jezdí jen u nás, má pak proti nim obrovský handicap.

Je to obrovský rozdíl, venku je víc peněz, víc sněhu, víc překážek, víc jezdců na startu, všeho je tam víc, všechno je větší, delší a rychlejší. Ve světě se stavějí tratě na členité sjezdovce, střídají se pomalé i rychlé pasáže, při jízdě tak záleží mnohem víc na technice a čistotě oblouku. Navíc se často startuje po šesti,alespoň na velkých závodech, u nás vždy jen po čtyřech.

O crossu se říká, že je hodně brutální. Je to pravda? Občas slýchávám, že dostáváš pěstí a že teče krev, ale zas takový extrém to není. Kontakt tam samozřejmě je, ale není to tak, že z každého závodu odvezou čtyři lidi do špitálu. Tak dva… (smích)

Crossaři mi občas přijdou trošku jako motorkáři. Jde o sekundy, prostě se rozjeď a buď co nejrychleji dole... Pár lidí tak vypadá, to je pravda. Některý jsou třeba oplácaný chrániči a mají dresy „racing team”, potom ale zjistíš, že spíš ostře vypadají, než jezdí. A pak třeba přijede Damon Hayler, který jezdí ve skejtové helmě, nemá na sobě skoro žádný chránič, a vyhraje. Není to podstatné, co má na sobě, ať si každý jezdí v čem chce, jak chce a jak ho to baví. Nemám rád, když někdo někoho kritizuje za to, že má chránič… Že jako správný drsňáci jezdí bez ničeho. Já bych to nechal na každém z nás. Stejně jako nepochopím nenávist snowboardistů k lyžařům…

STRANA 10 z 12  CROSS

Proč? Dá se vůbec říct, jestli je pro cross lepší slalomové nebo freestylové prkno?

vizitka

SNOWFOCUS

pfiezdívka: Majkl sponzofii: Palmer, No Fear, Oakley vûk: 21 let zaãátek závodní kariéry: 1998 hobby: windsurfing, horolezectví, potápûní, ãtení, didjeridoo

To já taky ne. Stejně jako nechápu lyžaře, kteří nesnášejí snowboardisty. Uznej, že spousta snowboarďáků se chová fakt divně, obzvlášť když jsou pohromadě..

Souhlasim! Ja jezdim na obojím, takže jsem lempl snowboardista a trapnej plaňkař?

Jo to jseš, ale díky za rozhovor (smích).

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Máš pravdu, ale to platí přeci i pro lyžníky. Snowboarďáci ale nejsou na horách ještě tak dlouho, a proto jsou víc na mušce. Stačí, aby pár blbečků někde udělalo bordel, a hned jsou všichni snowboardisti lemplové. U lyžařů to takhle nefunguje, protože každý přeci lyžuje nebo lyžoval...


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:46

Stránka 58

SNOWFOCUS

58

Cross:

VYBAVENÍ DLE REGULÍ FIS

SKICROSS 1

dobfie ovladateln˘ i ve vy‰‰ích rychlostech.

Lyže:

4

omezení není Ïádné, ale vzhledem k polomûrÛm zatáãek a rychlosti se nejlépe hodí lyÏe pro obfií slalom. Nûkteré firmy nabízejí speciální skicrossové modely, ale tovární gladiátofii ãasto stejnû válãí na obfiaãkách se skicrossov˘m designem.

CROSS  STRANA 11 z 12

2

3

Boty: musí b˘t tvrdé a perfektnû sedût ve vázání. Kontrola prkna je velmi dÛleÏitá, takÏe nohy musí pfiesnû padnout do bot a boty do vázání.

Boty: stejnû jako lyÏe se hodí vysoce sportovní aÏ závodní bota, která ale bude mít pfieci jen nûjakou dopfiednou flexi pro utlumení dopadÛ pfii obrovsk˘ch skocích.

2 1 3

Hole: Klasické sjezdové, zahnuté ãi rovné, dle libosti. Musí mít talífiky!

SNOWBOARDCROSS 1

drÏí v oblouku a má obvykle vût‰í polomûr zatáãení.

2

slouÏí k lep‰ímu pfienosu energie z nohou do hrany prkna. Velmi pomáhají i lidem s vût‰í velikostí bot.

Snowboard: snowboardcross jezdí jak slalomáfii, tak freestylisté. Specialní sbx prkno je velmi podobné klasickému freestyle prknu. PouÏívá se o kousek del‰í a tvrd‰í. Lépe

Podložky pod vázání:

3

4

Vázání: obvykle stejné jako na freestyle. Mûlo by pevnû drÏet botu, aby byl snowboard

3 2

1

SX a SBX

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

SKICROSS & SNOWBOARDCROSS

Obleãení snowboardcross se jezdí v normálních snowboardov˘ch kalhotech a na vrchu v podstatû v ãemkoliv (dres, mikina, bunda). Na závody nûkdo pouÏívá speciální rukavice,

které ménû klouÏou na startovacím zafiízení. Závodit v elastické kombinéze je podle pravidel zakázáno. Helma: je pro závody povinná a vzhledem ke v‰emu dûní jednoznaãnû doporuãená i pro volnou jízdu ve skicrossové trati. MÛÏe b˘t polootevfiená (bez chrániãe brady), ale stále více se pouÏívají i speciální lehké integrálky nebo alespoÀ klasické helmy s dodateãnû na‰roubovan˘m chrániãem brady. Chrániãe – chrániã pátefie je doporuãen˘ na v‰ech závodech a povinn˘ na Svûtovém pohá-

ru. Nûktefií závodníci pouÏívají i chrániãe kostrãe, loktÛ, ramen ãi kolen. BûÏnû ale pouze chrániã pátefie. Rozdíl mezi snowboardcrossem a skicrossem podle Michala Novotného: Na lyÏích se lezdí podstatnû rychleji, protoÏe jsou mnohem stabilnûj‰í. Skicross se jezdí s hÛlkami, takÏe na startu b˘vá obvykle více husto. Snowboardcross je dle mého názoru nebezpeãnûj‰í kvÛli vet‰í nestabilitû.


048-59 FOCUS CROSS (411)

22.1.2003 13:47

Stránka 59

59

KRÁLEM MEZI ZJIZVENÝMI MUŽI Historicky první podnik Světového poháru ve skicrossu vyhrál ve francouzském Tignes český lyžař TOMÁŠ KRAUS, 128. slalomář žebříčku FIS. O skicrossu se říká, že je sportem tvrdých mužů. Souhlasíte?

Vy žádné jizvy nemáte? Jen na kolenou. Slalomářské, z operací.

Ve skicrossu se vám karamboly vyhýbají? To ne. Při tréninkové jízdě v Tignes došlo ke kontaktu, přetočil jsem se o 180 stupňů a dopadl zády ke svahu. Ostatní najížděli přímo na mě. Dost těžko jsem se pak sbíral.

Dochází i k vážným zraněním? Při kvalifikaci odvezli jednoho závodníka ze svahu s krunýřem. Cílový skok byl divoký, něco si tam udělal s krční páteří.

Jak velký kontakt se soupeři pravidla povolují?

Kolikátý skicrossový závod v životě jste v Tignes jel? Sedmý.

Napadlo vás, že můžete vyhrát? Ne. Vždyť nás tam bylo sto a vyhrát mohl jen jeden.

sloužilce ze slalomářského Světového poháru. Ti by neriskovali, že si zničí zdraví a reputaci. Navíc: neplatí přímá úměra, že dobrý slalomář musí být dobrý ve skicrossu.

Co mají obě disciplíny společného?

Považujete se za profesionálního sportovce?

Musíte být šikovný, rychlý a umět zatáčet.

Kdo je to vlastně profík? Dělám sport profesionálně, ale nevydělávám tím peníze. Kromě toho studuju v Liberci strojní vysokou školu.

Ve skicrossu je zapotřebí šíleně improvizovat. Počítat s tím, že vám klidně může někdo skočit na hlavu.

Jaké prize money jste v Tignes dostal? Nevím. Z toho šeku, co mi dali, si každý něco odečítá. Zbude mi asi tak 3000-4000 €.

Střetl jste se i s dalšími lyžaři z alpských disciplin? Pár jich ve skicrossu je, i když nejde o vy-

Nesmíte se strkat, tahat. Ale na druhou stranu nevyhnutelný kontakt je povolený. Je to dvousečné, musíte rozeznat správnou hranici.

A odlišného?

O možné olympijské budoucnosti skicrossu jste slyšel? V Turíně 2006 by údajně mohl být ukázkovou disciplínou.

STRANA 12 z 12  CROSS

Když jsem přišel v Tignes na první schůzi, hodně mě zarazily různé jizvy na čelech a tvářích ostatních.

TEXT: TOMÁŠ MACEK FOTO: MICHAL NOVOTNÝ

SNOWFOCUS

Kraus

Myslím, že vývoj k tomu jednoznačně spěje. Atraktivita závodu je ohromná.

Je vám 28 let. Vydržíte do Turína? Nebo až do roku 2010? Když mi vydrží klouby… V Tignes byla spousta pětatřicetiletých. Ten sport není o extrémních tréninkových objemech, ale o umění soustředit se. 

CROSS Skicross - traÈ dle regulí FIS

Pravidla: Mûfiená kvalifikace – do finále postupuje 32 nejrychlej‰ích muÏÛ a 16 Ïen (u SBX pfii variantû 6 jezdcÛ v 1 rozjíÏìce 48/24 závodníkÛ) Kontakt: kaÏd˘ fyzick˘ kontakt, jehoÏ úãelem je pád soupefie nebo jeho vytlaãení z trati vede automaticky k diskvalifikaci. Nevyhnuteln˘, náhodn˘

ãi nechtûn˘ kontakt k diskvalifikaci nevede. Cíl: o pofiadí rozhoduje protnutí cílové ãáry ãástí tûla nebo lyÏe (cílová kamera). V pfiípadû shodného dojezdu závodníkÛ na druhém a tfietím místû postupuje rychlej‰í z kvalifikace Protest: je zpoplatnûn˘ a musí se vznést ihned po

dojetí inkriminované jízdy pfied zapoãetím jízdy následující. Nemusí b˘t podán písemnû. O jeho oprávnûnosti rozhodují ‰éf závodu a cílov˘ rozhodãí.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Pfiev˘‰ení: min. 100 m, maximálnû 150 m (u snowboardcerossu (SBX) max. 240 m) PrÛmûrn˘ sklon: 12 aÏ 20 stupÀÛ (u SBX 15 – 18 stupÀÛ) Doba jízdy: mezi 35 a 60 vtefiinami ·ífika svahu: min. 30 m ·ífika trati: min. 5 m

Noví au udelej t


060-64 NIKOLA (409)

60

22.1.2003 12:52

Strรกnka 60


060-64 NIKOLA (409)

22.1.2003 12:52

Stránka 61

61

TEXT: TOMÁŠ MACEK (SPORT) FOTO: DAVID HANYKÝŘ VIZÁŽISTKA: MARTINA KUBOVÁ

vûk: 20 let

vizitka

LYÎA¤KA klub: Dukla Liberec v˘bava: lyÏe, vázání, hÛlky, boty Salomon, br˘le Axe, závodní obleãení Cross, sportovní obleãení Adidas sponzofii: Nokia, GSMA sportovní vzor: Margarita Marbleová ÎENA v˘‰ka: 162 cm váha: 52 kg míry: já bych napsala ideální vzdûlaní: sportovní gymnázium – maturita 2001 cizí jazyky: angliãtina, nûmãina koníãky: koníãci, hudba, tanec, kalbiãka oblíbená hudba: nemám vyhranûnou, podle nálady poslouchám v‰echno s v˘jimkou dechovky lidsk˘ vzor: nevím

Nikola Sudová

VĚŘÍM

V SEBE SAMA


060-64 NIKOLA (409)

22.1.2003 12:52

Stránka 62

62

M VĚŘÍM V SEBE SAMA  STRANA 3 z 5

áš špatnou náladu? Podívej se na NIKOLU SUDOVOU a hned ti bude líp, platilo na zimních Hrách v Salt Lake City. Všude kolem sebe Nikola rozdávala pohodu (s výjimkou půlhodiny poté, co skončila v kvalifikaci boulařek devatenáctá). Vůbec vdechuje život plnými doušky. Nudu, ale také závist a sobectví, bytostně nesnáší.

NIKOLA - LYŽAŘKA Často se tě lidé ptají, co jsou vlastně boule zač? Naposledy dneska při focení do Snow. Fotograf nevěděl o boulích ani Ň. A co jsi mu řekla? Že to není žádný slalom nebo obřák, ale odvětví z akrobatického lyžování. Pak už se tvářil, že pochopil. Jenže… Navrhoval mi nějaké pózy, které nepatří do boulí, ale do baletu. Jak bys boule popsala úplnému laikovi? Jde o zimní, adrenalinový sport, který se jezdí na lyžích na kopci, kde jsou boule a dva můstky, na nichž musí závodník předvést dva různé skoky. Hodnotí se z 50 procent technika, z 25 procent provedení skoků a z 25 procent rychlost.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Jde o sport subjektivně hodnocený, tudíž nespravedlivý a to, co předvádějí rozhodčí, tě strašně často štve. To jsi řekl ty. To říkáš ty sama od druhého závodu v sezoně. Ne, stěžovala jsem si jen jednou. Pak už nadával jen Radek (Herot – trenér). Já si můžu myslet všelicos, ale nahlas to moc říkat nesmím. Máš nutkání povědět rozhodčím od plic něco sprostého? Občas jo. Zvlášť v prosinci. Ale to bych mohla rovnou s boulema skončit, kdybych si na ně otevřela pusu. Není jich tolik, aby se střídali na každém závodě.

Myslíš si, že už patříš do první světové desítky? Když řeknu NE, řekneš, že kecám. Když řeknu JO, řekneš, že jsem namyšlená.

Změníš styl? Ne. Zatím počkám. Budu doufat, že změní názor. Na tohle mám trpělivosti dost.

Tak si mě odmysli. No, nepatřím do desítky v každém závodě. Ale kdyby se mi jízdy dařily stejně jako v tréninku, mohla bych v ní být.

Chtěla jsi někdy s boulema praštit? Měsíc před olympiádou. Žila jsem ve stresu a měla pocit, že je nedělám pro radost, ale jen proto že musím. Naštěstí to přešlo.

Naučila ses skok, který žádná jiná žena na světě neumí. Jak se vlastně správně jmenuje? V cizině mu říkají 360 nebo heli. A u nás? Helikoptéra se dvěma manévry.

Tvoje šestnáctiletá sestra Šárka se také věnuje boulím. Prý je mnohem svědomitější. Ty jsi od přírody spíš líná? Inklinuju k tomuhle typu. Ale snažím se lenost překonávat.

„Musím něco provést s těma rozhodčíma. Tvrdí, že nejezdím dost agresivně.” Kdy jsi ho začala trénovat? Z trucu hned po olympijské zimě. „Tak a příští zimu budu skákat helikoptéru se zánožkou,” prohlásila jsem. Radek se mi vysmál. Ale hučela jsem do něj: „Kluci skáčou, jde to.” Skok jsi zvládla, ale bodů máš pořád míň, než jsi očekávala. Co dál? Musím něco provést s těma rozhodčíma. Tvrdí, že nejezdím dost agresivně. Což znamená? No právě – to nám nedokážou vysvětlit.

Kdy tě Šárka porazí? Až naprší a uschne. Prohlásila, že jednou vyhraje olympiádu. Já taky.

NIKOLA - STUDENTKA Za svoji nejlepší i nejhorší vlastnost prý považuješ ukecanost. Byla jsi ukecaná i jako žákyně základní školy? To byl asi můj největší problém. Trošku jsem se s učitelama hádala.


060-64 NIKOLA (409)

22.1.2003 12:52

Stránka 63

63

STRANA 4 z 5  VĚŘÍM V SEBE SAMA

Dostávala jsi poznámky? Spíš tresty. Třeba od učitele přírodopisu. Dvěstěkrát jsem musela napsat: Budu zticha.

Školství tě natolik zaujalo, že ses přihlásila na Pedagogickou fakultu v Liberci? A kam jsem měla jít, když jsem chtěla dál lyžovat? Kdybych nesportovala, vybrala bych si nejspíš fyzioterapii. Ale pajda je

Zeměpis tě baví? Šla jsem na něj s tím, že cestuju a hodně o něm vím. Ale zatím jsem neměla jedinou hodinu, kde bych uživila znalosti ze svých sportovních cest. Jsou to samá měření, statistika, socioekonomická geografie…

Dokážeš si představit, jak jednou stojíš před tabulí a přednášíš? Studuju obor tělocvik-zeměpis pro druhý stupeň. Dokážu si představit, že učím tělocvik někde ve sportovní třídě. Ale dostat nějaké deváťandy, to je snad úplně nejhorší varianta, co může existovat.

Já si tě ze zeměpisu vyzkouším. Jaké je třeba hlavní město Ekvádoru? Ježišmarja, v Ekvádoru jsem nebyla. Nevím. Ale vím, kde ho najdu. To nás učili ve škole: nemusíte vědět všechno, ale musíte uznat, že to nevíte, a umět žákům poradit, kde to najdou.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Učila ses dobře? Průměrně. Trojka byla nejzazší mez. Když jsem přinesla, bylo doma zle.

jediná škola, odkud mě uvolňují na lyže. Ani z FTVS by to prý nešlo. A kromě toho: mám z Liberce blízko domů. Kdyby se něco stalo a nemohla bych vystudovat žádnou další školu, aspoň budu mít vysokoškolské vzdělání.


060-64 NIKOLA (409)

22.1.2003 12:52

Stránka 64

64

řeč čísel NIKOLA SUDOVÁ

3 2 11

9 8 7

NIKOLA - ŽENA Proč jsi dostala přezdívku Sluníčko? Asi že jsem se pořád smála.

17.3.1982 V ãíselné mfiíÏce jsou plnû obsazeny roviny dovednosti, my‰lení a energie. Osobní vibrace – ãíslo 4 pfiiná‰í fyzickou aktivitu, nutnost dodrÏovat rytmus a pravidelnost, pracovitost a spolehlivost, ale také sklony k pfiepracování. âíslo roku narození 20 – má dar intuice a citlivosti, která se s vûkem zvy‰uje. âíslo dne 17 – poukazuje na zdatnost, nezávislost

VĚŘÍM V SEBE SAMA  STRANA 5 z 5

a bezelstnost. Lidé s tímto ãíslem dne (neÏ dozrají) jsou náchylní k dramatick˘m citov˘m v˘levÛm. âíslo mûsíce 3 – jako nejv˘raznûj‰í rys nese schopnost komunikovat a orientovat se na lidi. Velk˘ smysl pro kamarádství. Zdvojená ãísla 1 v datu narození ukazují na spontání vyjadfiování citÛ – kfiik, pláã a smích a otevfienost v fieãi. Zdravé sebevûdomí.

Taky ti říkali Nikita. Jo, podle Brutální Nikity. Ale brzy z toho vznikla Nikitka. Zjemňovala jsem se. Jak by ses sama charakterizovala? Veselá, živá, upovídaná. Netrpělivá ve spoustě věcí. Nedokázala bych chodit na keramiku jako naše Šárka.

Jsi rodinný typ? Ani moc nevím, co to je. Spíš holduju cestování. Jsem zvyklá, že bývám dlouho pryč. Na společnou dovolenou v Chorvatsku už letos s našima nepojedu. Jak jsi na tom s vařením? Není to nejhorší. Lasagne se mi povedly lepší než v italské restauraci. Říkal to i Radek. Je vyučenej kuchař, beru ho jako měřítko.

Maminka Sudová: „Když byl Nikole rok a dostala kyblíček, snesla na nohou i lyže.”

Dvojka vyjadfiuje intuici, laskavost v osobních v vztazích, ochotu spolupracovat. Nûhu v milostném Ïovotû. Trojka v tomto postavení nese bystrost, logiku v úsudku, vstfiícn˘ pfiístup k Ïivotu. Sedmiãka její drÏitelce poskytuje pochopení a úãast s lidmi, aktivitu ve v‰ech záleÏitostech, jichÏ se úãastní. Také silnou touhu po spravedlnosti. Bolestnû se jí dot˘kají kfiivdy spáchané nejen na ní. Aktivita je pro ni Ïivotní nutností, ráda sportuje v kolektivu, potrpí si na veselé bezstarostné kamarády. Nejlépe se uãí tím, Ïe si v‰e vyzkou‰í na vlastní kÛÏi. Miluje nûÏné dotyky a humor! Osmiãka pfiiná‰í schopnost odhadu, nezávislost, s vûkem rostoucí duchaplnost, rovnováhu. Rozvinutá

Do svazového dotazníku jsi napsala, že tvým nejoblíbenějším filmem je Sedm let v Tibetu a že bys chtěla povečeřet s Dalajlámou. Zhlédla ses v buddhismu? Kdepak, líbí se mi ten kraj, film i knížka. Někoho jsem si na večeři vybrat musela. Ségra napsala ledovou královnu. Jsi nábožensky založená? Něčemu člověk vždycky věří, ale náboženské sklony nemám. Ani na filozofické úvahy jsem nikdy moc nebyla. Věřím v sebe sama.

schopnost rozumového uvaÏování jí pfiivádí k uvûdomování si vlastních nedostatkÛ a práci na sobû. Osmiãka jako symbol nekoneãna dává majitelce nevyãerpatelnou energii, jíÏ ãasto umofií ostatní, neÏ se sama unaví. Devítka má vysoce duchovní vibrace a poukazuje na

Už se považuješ za ženu? Občas si tak připadám. Ale když večer někam vyrazím, většinou se pohybuju ve společnosti, kde si nikdo na dospělé nehraje.

A co kluci? No co, byli, jsou a budou. Chce tě někdo? Jednou jsem zjistila, že je to s vážnou známostí obtížné. Člověk přijede, je rád, že někoho vidí, ale za chvíli už zase cítí ty vyčítavý pohledy a poslouchá: „Ježíš, ty už zase na dva měsíce odjíždíš.” To mi lezlo na nervy. A léto je sice pěkné, ale příliš krátké na to, abych si něco začínala. Jaký je tvůj vysněný ideál kluka? Jak vysoký má být? Jaké má mít oči a vlasy? Nevím. Důvěrnější kamarádi, které jsem měla, byly různé typy. Ale asi by to měl být sportovec. 

vy‰‰í ideály (sport) a touhu po pravdû bez pfiíkras. Chybûjící rovina Saturnu ukazuje na moÏné tûÏké

Pořád vyrábíš průšvihy? Já? Nikdy...

?

zkou‰ky a nelehké volby v oblasti vztahÛ, zdraví i financí. To v‰e jí ale pfiinese Ïivotní pouãení z chyb, kter˘ch se dopustila. Nikdy jednou proÏité chyby neopakuje! Pozor na vyrovnávání se se slávou a mocí.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Je v‰ak pfiipravena oplatit v‰echno dobré, co dostane, je‰tû vût‰í mûrou. Její velké srdce dokáÏe nesmírnû ocenit ty, ktefií jí stojí a stáli poboku i v nejtûωích chvílích. Ke svému Ïivotu se chová velmi zodpovûdnû. Tento numerologick˘ rozklad si nedûlá nárok postihnout lidsk˘ osud. Ukazuje a pomáhá najít smûr ve vlastním hledání sebe sama. A naplnûní svého jedineãného osudu. Alice Vegrová, numeroloÏka

NIKOLA DLE OTCE Kdy vás Nikola nejvíc na‰tvala? To vím sakramentsky pfiesnû. Na konci gymplu, kdyÏ jsem shlédl maturitní v˘sledky. Na první pokus neudûlala biologii. Kdy vás naopak nejvíc potû‰ila? KdyÏ koneãnû pfii‰la na to, Ïe boule nejsou jen lyÏování, a zaãala dobrovolnû trénovat sama. Nûco v ní luplo a dostala rozum.

SEZNAM SPORTOVNÍCH ÚSPùCHÒ: MSJ 01 - stfiíbrná medaile EP 01 - 1. místo SP 02 - Whistler/6. místo, Tignes/9. místo SP 03 - Tignes/10. místo SEZNAM SPORTOVNÍCH NEÚSPùCHÒ „JenÏe co je vlastnû neúspûch? Zápoãet z plavání jsem udûlala aÏ napotfietí, jestli se to do toho poãítá. Ale anatomii mám na první pokus.” SEZNAM ÎIVOTNÍCH ÚSPùCHÒ A NEÚSPùCHÒ „To jsou otázky podpásovky. Není mi devadesát, abych mohla rozebírat svÛj Ïivot.”


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 13:54

Stránka 65


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 13:55

Stránka 66


Stránka 1

atlas

CHAMONIX

SNOW

Lavinové nebezpeãí: 1 – Ojedinûl˘ v˘skyt lavin – Svahy, na kter˘ch spadne velká lavina jednou za cca 30 let 2 – âast˘ v˘skyt lavin – svahy, na nichÏ se velká lavina vyskytne nejménû jednou za pût let. 3 – Velmi ãast˘ v˘skyt lavin – svahy, kde lavina spadne nejménû jednou za sezónu

Ledovce Rognons a Argentière Trasa, kterou vám nabízíme, je zajímavá nejen velk˘m pfiev˘‰ením, ale i rozmanitostí terénu a krajiny, kterou vede. PfiestoÏe není technicky velmi nároãná, Ïádn˘ lyÏafi by ji nemûl podceÀovat za mlhy a mûl by ji dokonce vzdát v pfiípadû, Ïe mlha je pfiíli‰ hustá. Nároãnou se tato trasa stává také v pfiípadû slabé snûhové pokr˘vky neboÈ vede podél ledovce Argentiere, kde otevfiené trhliny mohou udûlat tuto pasáÏ extrémnû technickou. Nበfreeride zaãíná na vrcholové stanici lanovky Grands Montets, kde si pod schody nasaìte lyÏe. Dejte se vlevo a sjeìte první stûnu oficiální sjezdové tratû smûrem k ledovci Argentiere. Pfied tím, neÏ se sjezdovka stoãí doleva a pfiejde do traverzu, podjeìte lana a spusÈte se doprava dolÛ po dlouhém snûhovém poli, smûrem ke skalnatému hfiebínku Rognon. Ten objedete z pravé strany a dostanete se na malou plo‰inu u ledovce Argentiere. Plo‰inu nejlépe pfiejeìte v jejím levém okraji a pokraãujte koridorem mezi skalními stûnami nalevo a ledovcem

napravo. Tato ãást trasy je z pohledu bezpeãnosti technicky nejnároãnûj‰í. V ledovci jsou hluboké trhliny, jak kolmo ke skále, tak ve smûru sjezdu. Podle podmínek je místy nutná perfektní znalost sesouvání. Po 200 m se z koridoru dostanete na dal‰í plo‰inu, kterou je nejlep‰í sjet ve sjezdovém postoji, abyste se vyhli pfiíli‰nému odpichávání hÛlkami. Na tomto plató b˘vají mnohdy místními ski patroly trhliny oznaãené dfievûn˘mi pruty. Po traverzu dlouhém asi 1 km se dostanete na ledovcovou morénu, kde odboãíte vlevo na upravenou sjezdovou traÈ. Po 300 m, jakmile se sjezdovka zmûní v cestu a odboãí vlevo k mezistanici Lognan, se spusÈte vpravo dolÛ, smûrem k chatû EMHM (vojenské vysokohorské ‰koly). Chatu objeìte z levé strany. Následující sjezd fiídk˘m lesem je za dobr˘ch snûhov˘ch podmínek skuteãn˘m poÏitkem. DrÏte se, pokud moÏno, uprostfied, dál od ledovce na pravé stranû, zrovna tak jako od skal ukryt˘ch v lese nalevo. Jakmile vyjedete z lesa, s tûÏk˘mi nohami a po témûfi 1.500 v˘‰kov˘ch metrÛ freeridu, dostanete se na ‰irokou sjezdovku, která vás dovede ke spodní stanici lanovky v Argentiere.

SKOL

www.skifrance.cz



SNOWATLAS

Freeride

10

ledovce Rognons a Argentiere Chamonix

Francie

23.1.2003 18:10

SNOWlavinové info! vysokohorská kancelář (Office de HauteMontagne Gérard Devaussoux) v 1. patře Horského domu, 190 Place de l_Eglise, Chamonix. Tel: 0033 (0)4 50 53 22 08, e-mail: ohminfo@chamonix.com, www.ohm-chamonix.com

Doprava Praha - Chamonix Vzdálenost: 950 km Čas: 11 hod

SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové sos

nebezpečí! Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečnostním výbavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda),

☎112

atlas

SNOW

sezóna: polovina prosince až polovina dubna

SNOWski Racecarving

****

Combe d’Audon

Slalom

***

závodní tratě na Chaux Ronde a Chamossaire (Villars)

Funcarving

****

oblast Meilleret

Freestyle

***

U-rampa na ledovci, snowpark u vleku Palette v Isenau

Freeride

***

Combe d’Audon

Rodiny s dětmi

****

středisko Villars je oceněno značkou „Familien willkommen“ švýcarské turistické centrály

Sjezdová turistika Běžky

*** ***

V Les Diablerets je k dispozici 30 km stop pro klasiku i bruslení (cca 4 CHF/den - prodej permanentek v turistické centrále a sportovních obchodech)

LES DIABLERETS 1.200 - 2.971 m n. m. SNOWboard

www.ckinex.cz

Slalom Freestyle Freeride

*** **** ***

6

západní Švýcarsko

Tratě sjezdovky: umělý sníh: běžky:

120 km 10 děl 75 km

56%

60%

9%

Sněhová jistota: ****

Přírodní sníh Na ledovci trvá zimní sezóna od října do konce dubna.

Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

Umělý sníh

*

Komfort střediska: **** ***

Modernost vleků Kompaktnost Lyžařská houpačka zahrnuje všechny sjezdovky mezi Les Diablerets, Villars a Gryon.

Jaroslav ·imána

Lyžařská střediska

Les Diablerets

kapacita: 11900 os./h zubačka: 1 kabina: 3 kabinka („vajíčko“): 3 sedačka krytá: 8 sedačka expres: 1 sedačka: 2 vlek: 27

Hodnocení ADAC

propojení Les Diablerets s lyžařskými středisky Villars a Gryon. Na straně přivrácené k Les Diablerets je množství krásných sjezdovek v lese, opačně z vrcholu Meilleret spadají carvingové sjezdovky k Villars. Pro návštěvu dalších tratí už je nutno mít rozšířený skipas – Les Diablerets/Villars anebo Alpes Vaudoises. 8 Sáňkařská dráha o sedmikilometrové délce se vine z průsmyku Col de la Croix lesem do Les Diablerets.

SNOWATLAS

Lanovky a vleky

Údaje se vztahují na lyžařskou oblast Les Diablerets-Villars-Gryon.

*** ** ** ***



Doprava odkud - kam Praha - Les Diablerets

vzdálenost 955 km

doba jízdy 10:45

(přes Norimberk, Basel, Bern, Aigle)

Brno - Les Diablerets

1120 km

12:45

(přes Praha, Norimberk, Basel, Bern, Aigle)

Ostrava - Les Diablerets

1310 km

14:55

(přes Praha, Norimberk, Basel, Bern, Aigle)

SNOWtip Doporučujeme zakoupit skipas Alpes Vaudoises, který od 4 dnů platnosti umožňuje lyžování ve Villars a Gryon, s nimiž je Les Diablerets lanovkami propojeno, a dále ve střediscích Leysin, Les Mosses a jeden den v oblastech Gstaad a Lenk/Adelboden.

Švýcarsko

KARTA 2 DO 4


23.1.2003 18:10

Stránka 2

Varianty: V první ãásti trasy existují 2 varianty: A – Tûsnû pod sed˘lkem na vrcholu Grands Montets se dejte vpravo a traverzujte pod skalními stûnami

SNOWinfo Ledovce Rognons a Argentiere, Chamonix (Francie) Nástupní místo – horní stanice lanovky Grands Montets Délka – 7 km celkem, 5,5 km freeridu Pfiev˘‰ení – 2.000 m celkem, 1.500 m freeridu âasová nároãnost – 1,5 - 2 hodiny Lavinové nebezpeãí – velmi ãast˘ Ledovcové nebezpeãí – vysoké nebezpeãí ledovcov˘ch trhlin v koridoru mezi dvûmi plo‰inami a pfii variantû A. Vhodná doba sjezdu – únor aÏ duben Orientace trasy sjezdu – SV aÏ SZ Dojezd – 1, 5 km po sjezdové trati

v délce 500 m. Odtud se mÛÏete spustit pfiímo po ledovci Rognons. Nádhern˘ sjezd, ãasto bez dal‰ích lyÏafisk˘ch stop, je rezervován expertÛm na ledovce a trhliny, které jsou v tûchto místech velmi hluboké a ãetné. Na plo‰inû u ledovce Argentiere navázejte na v˘‰e popsanou trasu. B – Sjeìte po sjezdovce první stûnu, jak je v˘‰e popsáno. Jakmile podjedete lana a sjedete snûhové pole, dejte se nalevo

od skalnatého hfiebínku Rognon místo napravo. Mnohé malé Ïlaby s nevelk˘m sklonem (max. 30°) vás dovedou k ledovci ke druhé plo‰inû za koridorem. Pozor! Tento sjezd je moÏn˘ i pro snowboard, ale nezapomeÀte si vzít lyÏafiské hole. Pfied sjezdem se informujte u místních freeriderÛ, v jakém stavu je ledovec a trhliny, zvlá‰tû mezi dvûmi plo‰inami na

úpatí skalních stûn.Pokud nemáte velké zku‰enosti s ledovci a chcete si tento sjezd opravdu uÏít, doporuãujeme si najmout horského vÛdce, se kter˘m mÛÏete zvládnout v‰echny varianty za jedno dopoledne. Cena horského vÛdce na pÛl dne je 140 Euro a mÛÏe se o ni podûlit aÏ 6 osob, tzn. 23 Euro na osobu. Dal‰í informace najdete na http://mujweb.cz/www/chamonix.

SNOWnej nejtěžší a nejdelší sjezdovka: Combe d’Audon (černá a červená) délka 14 km, převýšení 1520 m

1 Nejvyšším bodem zpřístupněným kabinovou lanovkou z průsmyku Col du Pillon je vrchol Scex Rouge (2.970 m). Jízda z mezistanice Cabane (2.525 m) na vrchol připomíná díky vzdálenosti lanových podpěr spíše let letadlem. Odměnou za přestátou cestu je nádherný kruhový rozhled na švýcarské a francouzské Alpy včetně těch nejvyšších. 2 Ledovec rozkládající se na plošině pod vrcholem Diablerets (3.209 m) znamená jistotu sněhu po celý rok. Jeho handicapem pro zkušené lyžaře je poměrně mírný sklon. 3 Dlouhá červená sjezdovka ze Scex Rouge až na Oldenalp, která prochází impozantním horským kotlem, je naopak jedinečným zážitkem. Je severně orientovaná, a proto obvykle velmi dobře vysněžená kvalitním prašanem. Dvě nové sedačkové lanovky se postarají o pohodlný návrat do mezistanice Cabane. 4 Sjezdovka z Oldeneggu do Reusche je sjízdná jen za velmi dobrých sněhových podmínek, navíc není obsluhována žádnou lanovkou, takže je nutné se do Col du Pillon vracet skibusem. Je tedy vhodné ji sjíždět až na konci lyžařského dne a skibusem pokračovat přes průsmyk přímo do Les Diablerets.

APRÉS-SKI

Stadión: Parc de Sports (ledová plocha, curling) 9-17 h Sáňkařská dráha: Les Mazots (7,2 km) - výjezd 4sedačkou Horský průvodce: freeride, heliski, ledová stěna Paragliding: Centre Paradventure, Eldorado 3000 Funpark: snowtubing Zimní turistika: 45 km

SNOW plus jistota sněhu na ledovci mínus vleky v Isenau

ZÁZEMÍ

Parkoviště: u dolních stanic lanovek (zdarma) Lyžařská škola: výuka lyžování, snb, telemarku, jízdy na skwalu (50 instruktorů) Lyžařská školka: Diablodocus Parc (děti 2-8 let) Půjčovna: Jacky Sports, Holiday Sport, Savion Sport

5 Les Diablerets je přirozeným centrem oblasti, odkud jsou bez problémů dosažitelné areály Meilleret, Isenau i ledovec (Glacier 3000). Majitelé skipasů Alpes Vaudoises se odtud sítí skibusů a vlaků zdarma dostanou do dalších lyžařských oblastí Gstaad, Lenk/Adelboden, Leysin a Les Mosses.

SNOWinfo • info: www.diablerets.ch, www.glacier3000.ch • sněhové zprávy: www.diablerets.ch • sněhový telefon: +41 24 492 33 58 • rezervace: +41 24 492 33 58 6 Lyžařské svahy na Isenau mají řadu širokých sjezdovek vhodných pro carving. Bohužel jsou tu jen lyžařské pomy. Hlavní nevýhodou je však jižní expozice tratí, kde sníh v jarních měsících rychle měkne a ubývá. Vhodnou se stává v prosinci a lednu, kdy na ledovci uhodí velké mrazy. 7 Areál Meilleret zajišťuje plynulé sjezdové

ObtíÏnost: (mezinárodní skialpinistická stupnice) S1 – rovinat˘ terén S2 – terén se sklonem do 20 stupÀÛ bez strm˘ch úsekÛ S3 – otevfiené ‰iroké svahy se sklonem do 35 stupÀÛ, moÏné i krat‰í prud‰í úseky S4 – svahy se sklonem do 45 stupÀÛ, nízká expozice* S5 – svahy a Ïlaby se sklonem od 45 do 55 stupÀÛ, pfii velké expozici* od 35 do 45°. S6 – exponované* svahy nad 50°, jinak se sklonem nad 55°. S7 – skoky pfies skalní pásy a ledovcové zlomy na velmi strm˘ch svazích. * - Expozice znamená míru nebezpeãí pfii pádu. Tj.: je-li dojezd mírn˘ ãi strm˘ úsek pod lyÏafiem krátk˘, expozice je malá; je-li svah pod lyÏafiem strm˘ a dlouh˘, expozice je velká.

KARTA 2 DO 4


23.1.2003 0:29

Stránka 1

atlas

SNOW

LENZERHEIDE-VALBELLA 1.470 - 2.865 m n. m.



Sezóna: konec listopadu až konec dubna

SNOWski Racecarving

****

oblast Scalottas a Stätzerhorn

Slalom

***

závodní trať podél sedačky Pedra Grossa (1 CHF/jízda)

Funcarving

***

oblast Stätzerhorn

Freestyle

****

stálá U-rampa u vleku Scharmoin, přírodní Funpipe nad konečnou sedačky Alp Stätz

Freeride

***

oblasti Rothorn, Piz Scalottas a Stätzerhorn

Rodiny s dětmi Sjezdová turistika Běžky

**** **** ****

52 km pečlivě upravovaných stop (vstup 6 CHF/den)

SNOWboard Slalom Freestyle Freeride

*** **** ***

**** **** *** ****

cholu je moÏné absolvovat skialpinistickou túru, jejímÏ cílem je sousední lyÏafiské stfiedisko Arosa. Majitelé skipasu obdrÏí 50% slevu na lanovku v Arose. Vzhledem k pobytu ve vysokohorském prostfiedí a absenci jakéhokoliv znaãení je nezbytné se na trasu vypravit s horsk˘m prÛvodcem. 9 Skalní tunel projíÏdûjí lyÏafii na trase nejdel‰ího sjezdu z Rothornu do Lenzerheide (délka 11 km, pfiev˘‰ení 1.385 m). Skalnat˘ a kamenit˘ terén v horní ãásti vyÏaduje dobré snûhové podmínky. 10 Schwarzhorn a Weisshorn umoÏÀují pfii dostatku snûhu atraktivní vysokohorské lyÏování na ãerven˘ch a ãern˘ch sjezdovkách.

Lenzerheide-Valbella Graubünden

kapacita: 35350 os./h kabina: 2 kabinka („vajíčko“): 1 sedačka krytá: 5 sedačka expres: 6 sedačka: 1 vlek: 15

Tratě sjezdovky: umělý sníh: běžky:

155 km 31 km 52 km

72 km

64 km

19 km

Sněhová jistota: Přírodní sníh Umělý sníh

**** **

Komfort střediska:



8

Lanovky a vleky

Hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

www.ckinex.cz

SNOWATLAS Lyžařská střediska

Modernost vleků Kompaktnost

**** ****

Přesun mezi západní a východní stranou se bez sundání lyží neobejde. Přestupními uzly jsou Lenzerheide a Parpan.

Jaroslav ·imána

Noční lyžování Stätzertäli - délka 2,8 km - každý pátek 18-22 h (20 CHF)

Švýcarsko

KARTA 1 DO 4


KARTA 1 DO 4

23.1.2003 0:30

Stránka 2

SNOWtip Na lyžařském plánku, který obdržíte při koupi skipasu, jsou malými piktogramy označeny tratě obzvlášť vhodné pro carving, freestyle či freeride.

1 Na vrcholu Piz Scalottas (2.323 m) se po v˘stupu ze sedaãkové lanovky otevírá pohled na údolí R˘na a v protilehlém svahu na lyÏafiskou oblast FlimsLaax. Sjezdovky v této ãásti stfiediska zalévá za pûkného poãasí slunce v dopoledních hodinách. 2 Stätzerhorn – eldorádo sportovních lyÏafiÛ. âerná sjezdovka (ã. 51) o délce 1,8 km a pfiev˘‰ení 599 m uspokojí díky své ‰ífice a v˘borné úpravû pfiedev‰ím nároãné carvingové jezdce. Velmi dobré snûhové podmínky tu panují aÏ do jarních mûsícÛ. 3 Nejdel‰í osvûtlená sjezdovka ve ·v˘carsku se jmenuje Stätzertäli a mûfií témûfi 3 km. Je lehká a velmi vhodná pro carving. 4 Jak rychle jedete si mÛÏete zdarma nechat zmûfiit na dojezdovém úseku tratû ã. 37 k sedaãkové lanovce Cumascheals. 5 Alp Nova je rodinnou oázou s lehk˘mi sjezdovkami v pfiehledném terénu. Vût‰inu tratí pro zaãáteãníky poji‰Èují proti nepfiízni poãasí snûhová dûla. 6 Ideálním místem ubytování je zdánlivû stranou leÏící Parpan. Prakticky od v‰ech hotelÛ jsou vleky na obou stranách údolí vzdáleny do 100 metrÛ. Navíc je zde ubytování cenovû dostupnûj‰í neÏ v ru‰nûj‰ích stfiediscích Valbella a Lenzerheide. 7 Sportovní centrum Dieschen s bazénem, vífiivkou, saunou, fitnessem a krytou ledovou plochou umoÏÀuje vyÏití i odpoãinek a rehabilitaci po lyÏování. Vstup v‰ak není zahrnut v cenû skipasu, jak b˘vá v nûkter˘ch stfiediscích zvykem. 8 Rothorn (2.865 m) je dominantou západní strany a nejvy‰‰ím bodem celého stfiediska, sk˘tající úchvatn˘ panoramatick˘ rozhled. Sjezdovky na této stranû jsou osvíceny sluneãním svitem celé odpoledne. Z vr-



SNOWnej nejtěžší sjezdovka: Stätzerhorn (černá), délka 3 km, převýšení 650 m nejdelší sjezdovka: Rothorn - Lenzerheide (červená),, délka 11 km, převýšení 1385 m

SNOW

ZÁZEMÍ

plus ubytování v blízkosti sjezdovek kompaktní a přehledný areál

mínus

méně stálé počasí

SNOWnews V plánu je propojení Lenzerheide a sousední lyžařské oblasti Arosa. Zatím se mluví o roce 2006.

Doprava

SNOWinfo

odkud - kam Praha - Lenzerheide

• web: www.lenzerheide.ch, www.rothorn.ch, www.danisstaetz.ch • provoz vleků: www.lenzerheide.ch • sněhový telefon: +41 81 385 11 40 • rezervace: +41 81 385 11 20

(přes Mnichov, Bregenz, Chur)

Brno - Lenzerheide

vzdálenost 670 km

doba jízdy 8:10

850 km

10:00

1010 km

12:25

(přes Vídeň, Linz, Innsbruck, Chur)

Ostrava - Lenzerheide

(přes Brno, Vídeň, Linz, Innsbruck, Chur)

Ubytovací centra: Lenzerheide, Valbella, Parpan, Churwalden, Lenz Parkoviště: u dolních stanic lanovek - zdarma Lyžařská škola: Lenzerheide (3), Churwalden (1) Půjčovna: 11

APRÉS-SKI

Bazén, sauna, stadión: Sportzentrum Diesschen Sáňkařská dráha: Lain (délka 2 km), Lenzerheide (délka 5 km a 2 km), Parpan (délka 2 km) Kolejová bobová dráha: Churwalden (délka 3,1 km) - 16 CHF/jízda


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 13:55

Stránka 67

67

TEXT: TOMÁŠ MACEK (SPORT) FOTO: KAMIL JÍŠA, HEAD

KDY ČEKÁNÍ SKONČILO HISTORICKÉ DATUM: 15. PROSINCE 2002 Dvaadvacátého března 1986 vybojovala Olga Charvátová druhé místo na trati obřího slalomu v Bromontu. Dlouhých šestnáct let se jí žádná Češka ve Světovém poháru nedokázala ani přiblížit. Až přišla sedmnáctiletá Pražanka Šárka Záhrobská a při k.o. slalomu v Sestrières odmítla roli v komparsu. Patnáctý prosinec 2002 se zapsal do české sjezdařské historie jako den, kdy čekání na nástupkyni Charvátové skončilo. Přesto se aristokracie ženského lyžování jméno Záhrobská teprve učí vyslovovat. Nasazená desítka Sarah Schleperová jede

NEVÍDANÉ: âESKÁ SLALOMÁ¤KA V SEXTETU NEJLEP·ÍCH V ZÁVODù SVùTOVÉHO POHÁRU. ZLEVA NAHO¤E POUTIAINENOVÁ, PÄRSONOVÁ, HOSPOVA, ZLEVA DOLE PEQUEGNOTOVÁ, ZÁHROBSKÁ, KOSTELIâOVÁ.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Nikdy předtím ve Světovém poháru nestartovala. Do Sestrières však přijíždí s odvahou vlastní mládí. Nervozita? Kdeže. Proč taky? „Jen kamer je tu víc než na menších závodech. Sledují vás na každém kroku. Ale mně nevadí,“ pokrčí rameny studentka Obchodní akademie. První kolo, noční můra ostatních českých slalomářů, je zároveň kvalifikací pro k.o. závod. Se čtyřicítkou na hrudi dosahuje dvacátý čas. Otevírá si dveře. „Já jsem to čekal,“ říká Petr Záhrobský, otec a kouč v jedné osobě. „A kdo pozorně sledoval Šárčin vývoj, musel to čekat taky.“ V patnácti kralovala na Monte Topolinu, neoficiálním žákovském mistrovství světa. V šestnácti už závodila mezi dospělými a ze světového šampionátu v St. Antonu přivezla 21. místo ze slalomu. Vloni se ve slalomu propracovala na 48. místo žebříčku FIS. První vydání SNOW ji v říjnu 2002 zařazuje do rubriky Snow Talent.

před k.o. závodem na lanovce s Janicou Kosteličovou a říká: „Mám superlos. Nějakou neznámou Češku. Lepší už to být nemohlo.“ Nicméně Chorvatka nadšení své americké kamarádky mírní: „Nebyla bych si tak jistá. Podívej, s jak vysokým číslem dokázala postoupit z kvalifikace.“ Brzy prozře i blonďatá Amazonka Schleperová. Záhrobská s ní zajíždí mrtvý závod. „Neuvěřitelné,“ hřímá hlasatel, když se časomíra dvakrát po sobě zastaví na hodnotě 39,60. Co teď? Detailní pravidla k.o. slalomů jsou pro mnohé dosud neprobádaným ko-

STRANA 3 z 16  LYŽAŘSTVÍ

DEN,

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏafiství

LYŽAŘSTVÍ & SNOWBOARDING


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 13:55

Stránka 68

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 4 z 16

ROZHOVOR

68

ntinentem. „Logické by bylo, abychom postoupily obě,“ přemítá Záhrobská. Výklad pravidel jí dává za pravdu. Naopak, počet postupujících „šťastných poražených“ se snižuje ze tří na dvě.

KONEC ITALSKÝCH NADĚJÍ Českou reprezentantku naloží italský pořadatel na skútr a vyveze ji rychle zpět na start. Zbývá osmnáct žen. Nefová a Koznicková se už jen dívají. Schleperová si ve 3. kole vyláme zuby na Kosteličové. Záhrobská, aneb reklama na klid, vyřazuje poslední domácí naději Nicole Giusovou! „Ho hó“, křičí otec a samou radostí ji obejme. „I tohle jsem čekal,“ prohlašuje vzápětí. Profesí je právník, hrál hokej za Motorlet, jenže nikdy závodně nelyžoval. „Všechno jsem nastudoval,“ ujištuje. Je zatvrzelým odpůrcem centrální přípravy v českých podmínkách. „Měla by smysl, kdyby tu bylo šest Záhrobských. Jinak je zbytečná. Co dá Šárce, když bude trénovat třeba s Kurfürstovou? Nic!“ tvrdí. Dceru nepustil ani na podzimní společné soustředění na

Schnalstalu a od svazu požadoval finanční protihodnotu. „Jenže nic jsme nedostali,“ zdůrazňuje. Již dnes se považuje za mezinárodně uznávaného kouče. Norové mu údajně nabízeli měsíční plat sto tisíc korun, pokud převezme jejich juniorskou reprezentaci. Odmítl, pochopitelně. „Svým dětem zajištuju nejlepší podmínky, jaké potřebují. My nejsme Kurfürstová nebo Zakouřilová. To, co děláme, má logiku,“ hlásá. Jinými slovy: „Postavil jsem přípravu na středním oblouku, zatímco ostatní v Čechách dřou nepochopitelně slalomový oblouk – a ještě mé metody zpochybňují.“ Žádnou selankou trénink rodiny Záhrobských rozhodně není. „Je to obrovský dril, fyzický i psychický,“ odpozoroval kouč Tomáš Bank. Záhrobský říká: „Jde o intenzivní, nesmírně tvrdý trénink. Málokdo by ho vydržel.“ Ani o hádky není nouze. „Jsem cholerik. A jsem asi horší než Stefano Capriati a Richard Williams,“ připouští Záhrobský. Přesto na něj Šárka nedá dopustit: „Táta je přísnej, ale není kruťas. Je super.“

JÁ TO ŘÍKAL! Finále v Sestrière. Devět slalomářek, které překonaly úskalí tří kol, a jejich souboj s časem. Záhrobská se pere jako rovná s rovnými. „Ona snad bude na bedně. To je věc,“ užasle říká pod svahem Tomáš Bank. Ne, na stupně vítězů zatím nevystoupí, ale páté místo je úžasným počinem. „Nic není nemožné. Mám obrovskou radost,“ říká s jemným, takřka neznatelným úsměvem na rtech. Komentátor Eurosportu jako kolovrátek opakuje slova Záhrobská a senzace, zatímco otec české juniorky prožívá velké zadostiučinění.

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Body se sypou Dlouhé roky jsme si to pfiáli: kdyby tak koneãnû kápl bodík ze Svûtového poháru! Vysnûná elitní tfiicítka druhého kola byla pro ãeské sjezdafie jako zakletá. Na body ãeské Kanaìanky Kateriny Tichy z poloviny 90. let uÏ sedla pofiádná vrstva prachu… Loni to koneãnû pfii‰lo. Nûkolik let tréninku ve vûhlasné Bartschovû Race Academy koneãnû dopomohlo Petfie Zakoufiilové ke skromnému bodovému poãinku. Zakletí pak zlomila po skoro deseti letech snaÏení Eva Kurfürstová.

Pfii v‰í úctû k nûkter˘m úspûchÛm jmenovan˘ch i Lucie Hrstkové se ale nikdy nejednalo o skuteãn˘ V¯SLEDEK, jenÏ by alespoÀ trochu pohnul lyÏafisk˘m svûtem. Ten pfii‰el aÏ letos pfied Vánoci. Souãasn˘ nejvût‰í talent na‰í sjezdafiiny, ·árka Záhrobská, sv˘m PÁT¯M místem ve vyfiazovacím slalomu SP v Sestriere znalcÛm vyrazila dech. Ne‰lo pfiitom jenom o v˘sledek, n˘brÏ i o minimální zpoÏdûní za nejlep‰ími. ·árka s nimi totiÏ v podstatû jela vyrovnanou partii! CoÏ v kontextu ãeské sjezdafiiny zní opravdu jako science-fiction. T˘den nato v Lenzerheide mohla dokázat, zda – jako zatím u jejích kolegyÀ – ‰lo o jeden vydafien˘ zá-

„Když jsem před třemi lety řekl, že moje dítě vyhraje závod Světového poháru, spousta lidí se mi posmívala. A podívejte se, jak málo nám dneska chybělo. Jednou splním, co jsem slíbil. Na to vemte jed,“ zdůrazňuje. Od absolutního triumfu dělí jeho dceru pouhých devatenáct setin sekundy, od tria nejlepších tři setiny.

POKLONA OD KOSTELIČOVÉ Šárka odchází na pódium k vyhlášení vítězů. Po levici má čtvrtou Kosteličovou, po pravici šestou Pequegnotovou. Janica Kosteličová se přesune do tiskového střediska, usadí se u televize a sleduje, jak se brácha Ivica potýká s obřím slalomem ve Val d'Isère. Také si vzpomene na ranní příhodu se Schleperovou. „Vždyť jsem to říkala: ta Záhrobská je výborná. Má před sebou velkou budoucnost,“ věští. Před čtyřmi lety, při vlastním debutu ve Světovém poháru, obsadila chorvatská národní hrdinka na ledovci v Söldenu dvanácté místo. Mladá Češka odstartovala svoji kariéru v lyžařské první lize o sedm příček výše. Žádnou velkou oslavu Záhrobská neplánuje. „Nemám oslavy příliš v lásce,“ říká. Od otce však dostane dárek: „Můžeš si nechat prize money, co jsi tu vyhrála.“ Jen deset procent z její přípravy hradí svaz. Záhrobský má naštěstí jedinečný čich na lov sponzorů. „Naše lyžování už stálo strašně moc peněz,“ naznačí. Kolik, nechce prozradit. Jen doufá: " „Pomalu se nám to začíná vracet.“ V Sestrières zinkasovala šek na 4800 švýcarských franků.

ČTYŘI KOLA NEJSOU NÁHODA V předchozí, olympijské zimě dokázaly bodovat ve Světovém poháru Petra Zakou-

vod, podpofien˘ velmi rozpaãitû pfiijíman˘m KO systémem, ãi zda svou v˘konností a formou do ‰ir‰í elitní spoleãnosti skuteãnû patfií. Z dvacátého tfietího místa sice nikdo ze Ïidle nespadne, jenÏe ve druhém kole vyuÏila v˘hodné startovní pozice a zajela velmi kvalitní ãas s jen mal˘m zpoÏdûním za nejlep‰ími. V horní ãásti tratû dokonce ztratila na suverénnû nejrychlej‰í Janicu Kosteliã jen desetinu. Její jízda sice zatím má rezervy napfiíklad v celkovém sladûní práce paÏí (neortodoxnû a jak dobfie s nimi ale jezdí i takov˘ Bodie Miller), ale to podstatné – rychl˘ nebrzdiv˘ prÛjezd obloukem a správná stopa – zcela sedí. Spolu s 10. místem v kombinaci se sjezdem si tak


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 13:55

Stránka 69

69

„Chlapi to mají šestkrát těžší. U Petra není možný takový skok jako u Šárky,“ připomíná. Rodí se snad česká verze příběhu klanu Kosteličových? Ambiciózní otec s neortodoxními tréninkovými praktikami, nelítostný dril, dva sourozenci, z nichž nejprve se prosadí mladší dcera a až později starší syn - to vše už tu v podání záhřebské rodiny bylo. „Kostelič měl stejně jako já dva

svěřence a uspěl s nimi na sto procent,“ srovnává Záhrobský. Šárčino páté místo zapije pivem a vymýšlí společnou ženskou přípravu s americkou ženskou reprezentací. „Schleperová to skousne,“ prohodí. Z Lenzerheide a Semmeringu přiveze jeho dcera v následujících dvou týdnech další pohárové body. 

·árka bûhem jednoho t˘dne ze dvou závodÛ veze skoro 80 „svûtov˘ch” bodÛ, tedy ÏeÀ je‰tû pfied pár dny zcela nepfiedstavitelnou. Letité spory o to, zda lze uspût jen v centrální pfiípravû, ãi zda má své ospravedlnûní také cesta individuální, nyní Záhrob‰tí posunují do ponûkud jiného svûtla. Dosud dostávaly publicitu spí‰e názory tradiãních celebrit Charvátové, ·Èastného, Zelenky a svazov˘ch funkcionáfiÛ, ktefií se unisono tvrdû vyslovovali proti „rodiãovskému sdruÏení”, tedy individuální pfiípravû pod taktovkou rodiãÛ. Pod jejich vedením skuteãnû vyhasl a skonãil nejeden závodník, ale ani národní t˘m nevychoval Ïádnou hvûzdu. Spor se tedy mohl táhnout donekoneãna a své ar-

gumenty mûly obû strany. Ani dosavadní ·árãiny v˘sledky nedávají jednoznaãnou odpovûì, kter˘ typ pfiípravy je obecnû „lep‰í”. Pfiinejmen‰ím ale ospravedlÀují dlouholetou filozofii Petra Záhrobského star‰ího: k úspûchu mÛÏe vést více cest a nechte nás jít tou na‰í. V˘sledky a v˘konnost ·árky (ale i star‰ího Petra, jenÏ se v mnohem tvrd‰í muÏské konkurenci prosazuje daleko nesnadnûji) velmi pikantnû nastavují zrcadlo na‰í sjezdafiské metodice i trenérské praxi. Velmi samozfiejmû záleÏí na samotném sportovci a sebelep‰í trenér nevychová pfieborníka ze závodníka, jenÏ „na to nemá”. Nicménû je rozhodnû pozoruhodné, Ïe pÛvodem nelyÏafi Záhrobsk˘ (jak nevzpomenout na

paralelu Kosteliã) dokázal pfiivést svou svûfienkyni na úroveÀ, k jaké má kdokoliv u nás zatím daleko. Tihle obãas opovrhovaní trenér‰tí „amatéfii” totiÏ zaãínají jako lyÏafisky skromní. Jsou-li si vûdomí svého nelyÏafiského hendikepu a pfiitom dostateãnû inteligentní, jsou ochotní aÏ dychtiví se uãit. Netrpí pocitem, Ïe jako b˘valí závodníci v‰echno zaÏili, vûdí a umûjí. Zfiejmû se jim dafií – fieãeno obecnû – shromaÏìovat, vyhodnocovat a správnû vyuÏívat informace. Právû tyto schopnosti jsou pfiece znám˘m klíãem k úspûchu v souãasnosti i budoucnosti. V‰ude, tedy i v lyÏování. Ivan Sosna

STRANA 5 z 16  LYŽAŘSTVÍ

řilová a Lucie Hrstková. Obě pouze jednou. Záhrobská chce rozepsat jiný příběh. „K.o. slalom, to jsou čtyři kola, ne dvě. Skončit v něm pátá nemůže být náhoda,“ upozorňuje otec. Ve své vizi budoucnosti sleduje Šárku, jak se prosazuje nejen ve slalomu, ale v celém spektru disciplin. Současně vidí dvaadvacetiletého syna Petra, jak pozvolna kráčí ve stopách mladší sestry.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ v Sestrières

lyÏafiství

„Ani mě nenapadlo, že na stejném kopci se za tři roky pojede olympiáda. Ale olympiáda je daleko. Nevím pořádně, co bude za týden. A pak: Světový pohár je pro mě větší výzvou.“

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 15:28

Stránka 70

INFOMIX

70 SNOWSTŘÍPKY

Kvalitu ãeské ‰koly bûÏeckého lyÏování hájila na lednovém americkém ‰ampionátu Martina ·tursová. V lyÏafiském stfiedisku Rumford v Black Mountain si ãeská bûÏkynû dojela na 15 km trati klasickou technikou pro bronzovou medaili. ·tursová závodící za t˘m New Mexico ztratila na vítûznou americkou reprezentantku Wendy Wagnerovou 1:31 minut. Na‰e bûÏkynû se prosadila také na volné pûtce, kde obsadila osmé místo. Vítûzkou se stala Ruska Katja Ivanovová. zkl

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 6 z 16

Tchepalovová matkou

Olympijské vítûzce Juliji Tchepalovové, která kvÛli blíÏícím se matefisk˘m povinnostem vynechala leto‰ní závodní sezónu, se 10. ledna narodila dcera Olesija. JiÏ pfied tím nejlep‰í ruská bûÏkynû plánovala, Ïe tfii mûsíce po porodu zaãne opût trénovat a pfií‰tí sezónu se vrátí do bílé stopy. Tchepalovová se v Rusku tû‰í veliké pfiízni fanou‰kÛ, sportovní novináfii ji napfiíklad zafiadili do Top Ten osobností ruského sportu. zkl

Dvojskok na lyÏích!

Tfiináctilet˘ rakousk˘ skokan na lyÏích Thomas Thurnbichler si ve finálovém závodû 51. roãníku Turné ãtyfi mÛstkÛ v Bischofshofenu vyslouÏil boufilivûj‰í aplaus divákÛ neÏ leckter˘ svûtov˘ závodník. Jako pfiedskokan totiÏ pfiedvedl na dojezdovém bubnu vûc dosud nevídanou – dvojskok. Po prvním dopadu se znovu odrazil a popoletûl dal‰ích ãtyfiicet metrÛ. Desetitisíce divákÛ pod mÛstkem nad‰ením tleskaly a televizní komentátor stanice RTL okamÏitû zafiadil rozhovor s odváÏlivcem do Ïivého vysílání. Po „klukovské“ akci zná mladého skokana cel˘ svût. zkl

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

·tursová v USA tfietí

SKI Maraton 2003

Doháníme svût! ·árka Záhrobská vozí svûtové pohárové body, mnoÏí se závody ve skicrossu. A pokud v‰e vyjde, probûhne na jafie i dal‰í tuzemská premiéra. ·pindlerovská Hromovka by 5. dubna mûla hostit ‰tafetov˘ závod druÏstev v obfiím slalomu. Tfiíãlenná druÏstva amatérÛ (minimálnû rok bez závodní licence, pfiedpokládá se pfiedev‰ím „odborná lyÏafiská vefiejnost”) se budou od 15 do 21 hodin snaÏit absolvovat co nejvíce jízd. Stfiídání po nejvíce pûti jízdách, dokonãit musejí dva, povinné jsou obfiaãky s radiusem R 21 m (FIS) a ochranná helma. Startovné 1500,-/t˘m zahrnuje i obãerstvení a zázemí ve stanech. Termín je sice ponûkud pozdní, pÛvodnost akce by ale mohla pfiilákat média vãetnû televize. Závod by tak mohl b˘t zajímav˘ i pro sponzory. Právû na nich bude pfiedev‰ích záleÏet, zda se tato akce chytí a stane dal‰ím zpestfiením domácí lyÏafiské scény. PofiadatelÛm z EFA ·pindlerÛv Ml˘n patfií uznání za nápad i práci, jeÏ do projektu vkládají. (Více a aktuálnû viz www.efa.cz) is

Horký brambor k.o. slalom Slalomáři-specialisté si stěžovali až na nejvyšších místech: u Kurta Hocha, ředitele Světového poháru. Jsou prý znevýhodněni. Nelíbí se jim, že v jejich specifické disciplíně je pouze deset pohárových závodů ročně. Mají tak podstatně méně příležitostí k vyžití než konkurence. Vždyť slalom se na počátku 21. století technicky výrazně oddělil od tria zbývajících disciplin – obřího slalomu, Super G a sjezdu. Mezinárodní lyžařská federace, hnána zároveň svojí věčnou snahou o atraktivitu, proto vhodila do pomyslného ringu k.o. slalom. S tím, že právě k.o. závody by v budoucnu mohly doplnit klasické podniky slalomářů. Premiéru v rámci Světového poháru hostilo před Vánoci italské Sestrières. Byla to nešťastná volba. Slovo komorní atmosféra nejlépe vyjadřuje zájem diváků. Na k.o. slalom žen jich dorazily jen hrstky. Při souboji mužů pod umělým osvětlením byla situace o málo lepší. „Ještě že přijeli fanoušci z Francie. Díky nim je tu aspoň trochu živo,“ komentoval Stanley Hayer hlučný kotel v barvách trikolóry. JeanaPierra Vidala hnal paradoxně do cíle větší řev než Giorgia Roccu a domácí borce. „Italové jsou tu úplně mrtví,“ posteskl si trenér Tomáš Bank. „To by se ve Val Gardeně nebo Alta Badii stát nemohlo.“ Vojáci z Brigata Alpini Taurinense sice značně napomohli bezchybné organizaci podniku, přesto si i jejich poručík uvědomil, že závodům chybí duše. Kdysi obdivoval Tombu. „Ale i Rocca je dobrý,“ říkal. Jenže Rocca (zatím?) lidské masy pod svah nepřitáhne. Snad až za tři roky, kdy se v Sestrières uskuteční alpská část zimních olympijských her.

ZVRATY A MATEMATICKÉ HŘÍČKY Samotný závod vyvolal rozporuplné reakce. Příznivci k.o. slalomu poukazovali na jeho akčnost, překvapivé zvraty, taktickou náročnost i spravedlnost, jelikož čtyři kola lépe vyjádří výkonnost závodníka než pouhá dvě. Odpůrci naopak tvrdili: Jde o nelogický chaos. O nečekané momenty nebyla nouze. Sonja Nefová dominovala v kvalifikaci, ale v úvodním dějství k.o. závodu podlehla Rakušance Carině Raichové, která postoupila až jako třicátá. Stejná situace se opakovala v mužském duelu Rocca-Herbst. S tím rozdílem, že Rocca na rozdíl od Nefové postoupil dál coby šťastný poražený a nakonec obsadil ve finále 2. místo. Závodníci, jež jsou vzhledem k vyššímu startovnímu číslu znevýhodněni nekvalitní tratí, měli v k.o. závodě větší šanci prosadit se. Té využila nejen Šarka Záhrobská (číslo 40 - pátá), ale i Francouz Kevin Page (51 - devátý) nebo Rakušan Reinfried Herbst (61 - třináctý). Na druhou stranu: Rakušan Manfred Pranger, který by byl při běžné klasifikaci slalomu (součet časů ze dvou kol) v Sestrières vítězem, skončil až desátý poté, co jej ve třetím, nadstandardním kole vyřadil Nor Truis Ove Karlsen. Matematici se vyřádili i na soutěži žen a zjistili, že Francouzka Laure Pequegnotová, ve finále šestá, dosáhla lepšího součtu časů ze všech čtyř kol (159,98) než absolutní vítězka Anja Pärsonová (160,32).

Říká se, že vítězové mají vždycky pravdu. Dejme tedy slovo těm, kteří vystoupili v Sestrières na nejvyšší stupeň: Ivica Kostelič: „Zruště ten k.o. systém! Existuje proti němu mnoho argumentů. Jaké? Například to, že ve finále startuje jen devět lyžařů a ne třicet. To je směšné.“ Anja Pärsonová: „Musí to být dobrý systém, když jsem první! Ale popravdě - není zcela férový. V úvodním k.o. kole vypadly některé holky nespravedlivě. Jeden nebo dva k.o. slalomy ročně postačí.“

STRES A LOTERIE? Giorgio Rocca (2.) označil závod za bohapustou loterii. Nicole Hospová (3.) si stěžovala: „Nový modus je stresující. Nahoru, dolů, nahoru, dolů, žádné pauzy.“ Tanja Poutiainenová (2.) si připadala jako při tréninku: „Tolik kol za jediný den. Necítím nohy. Absolvovat všechny slalomy k.o. systémem, to prosím ne! Ale čas od času by šlo o zajímavou změnu.“ Sonja Nefová, přestože se odporoučela do hlediště již ve druhém kole, paradoxně mluvila opačně: „Proč by nemohlo být takových závodů víc? Líbí se mi.” Christina Sponringová nedokončila třetí kolo a celkově obsadila šestnácté místo, přesto si libovala: „Zamlouvá se mi, že jsem vypadla a přece mám body.” Rakouský deník Der Kurier podpořil odpůrce a napsal: „Proč se experimentuje právě ve slalomu, který byl poslední dobou diváckým hitem a v němž se dokázali prosadit i zástupci z lyžařsky menších zemí.“ Robert Brunner, někdejší opatrovatel Tomby a nyní Eberhartera, sarkasticky poznamenal: „Nejsměšnější na těchto závodech je, že jim nikdo nerozuměl.“ Další podniky Světového poháru brzy překryly emoce z k.o. slalomu. Nyní je na tahu FIS. Její mluvčí Sonja Reichenová zatím jen diplomaticky poznamenala: „Vyskytly se negativní i pozitivní aspekty. V průběhu sezony však není čas na to něco hodnotit a dělat zásadní rozhodnutí.“ TOMÁŠ MACEK (autor je redaktorem deníku Sport)


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 15:28

Stránka 71

71

TEXT: JAN NĚMEC, TRENÉR HEAD SKI TEAMU

T

-

sjezdov˘ postoj stoj se zrakovou kontrolou a bez ní stoj – chodidla za sebou stoj na jedné noze se zrakovou kontrolou a bez ní kombinované stoje

CVIâENÍ: 1 ) ‰lapák– pfiedozadní rovnováha varianty cviãení - nácvik rovnováÏného vysokého postoje - nácvik rovnováÏného sjezdového postoje - s oporou (o zeì, ve dvojici – j eden stojí na zemi) - bez opory - se zrakovou kontrolou a bez ní - stfiídavû na jedné a druhé noze

3 ) rolovací deska na válci - rovnováha v horizontálním smûru varianty cviãení - s oporou o zeì nebo o cviãence - bez opory - balanãní dvojice (dva cviãenci stojí proti sobû na desce a drÏí se za ruce, oba se snaÏí zaujmout rovnováÏn˘ postoj) - s náãiním (míã, pln˘ míã, pfiedmût na hlavû atd.)

4 ) vozík na koleãkách -

2 ) rovnováÏná deska - boãní rovnováha

cviãení ve dvojicích (cviãenec stojí na vozíku a druh˘ jej táhne pomocí tyãí nebo ‰vihadla) kolotoã (cviãenec zaujme sjezd. postoj, druh˘ jej táhne pomocí tyãe nebo ‰vihadla kolem sebe) jízda na vozíku – cviãení ve trojici (proti sobû stojí dva cviãenci 2 –3 m, mezi nimi je dal‰í na vozíku v urãitém postoji – ti stojící si ho posílají) Cviãenec na vozíku je vÏdy ãelem k chytajícímu.

varianty cviãení - stoj snoÏn˘ – chodidla vedle sebe



·pindlerovsk˘ zázrak

Za rok bude na‰e nejvût‰í lyÏafiské stfiedisko ·pindlerÛv Ml˘n hostit Svûtov˘ pohár v alpském lyÏování. Poprvé v historii âeské republiky se na ãerné sjezdovce Svatého Petra sejdou tûsnû pfied Vánoãními svátky nejlep‰í slalomáfiky svûta. Závody prestiÏního seriálu, které jsou na programu 21. a 22. prosince 2003, vyÏadují precizní práci organizátorÛ – právû tu si v men‰ím mûfiítku mohli ‰pindlerov‰tí vyzkou‰et v leto‰ní sezónû bûhem Evropského poháru Ïen. Evropsk˘ pohár Ïen byl pfieloÏen na 17. a 18. prosince kvÛli problémÛm se snûhem a v konání závodÛ v‰ak vûfiili jen skuteãní optimisté. Ale povedlo se. ·pindlerovsk˘ zázrak ocenil pfiímo na místû technick˘ delegát FIS Werner Nutz. mb

V Lichten‰tejnsku vûdí

Alpskému ministátu, v jehoÏ barvách záfiili sourozenci Hanni a Andy Wenzel a Paul Frommelt, se letos dafií. Brigitte Heebová – Batlinerová a Marco Büchel jsou úspû‰ní. Prvnû jmenovaná získala po 19 letech pro svou zemi pohárové vítûzství a dfiíve pfiedev‰ím specialista na obfií slalom Marco Büchel se po dvou nev˘razn˘ch sezónách zaãíná prosazovat pfiekvapivû ve sjezdu a Super G. Ve Vailu zaostal pouh˘ch 8 setin za „skorokrajanem” Cuchem. Jak˘ recept na úspûch zvolili Batlinerová a Büchel? Oba vstoupili pfied sezónou do svazku manÏelského. mb

Thöniho druÏina válí

Bûhem posledních dvou sezón se stále ãastûji prosazují do finálov˘ch kol borci squadry azurry. Trenér toãiv˘ch disciplín, legendární Gustavo Thöni mûl ve 2. kole v Alta Badia na startu ‰est svûfiencÛ. Nejvíce ho potû‰il druh˘ Simoncelli. Podobnû ‰okoval loni ve Wengenu tfietím místem slalomáfi Zardini. Z italsk˘ch dravcÛ má nejstabilnûj‰í v˘sledky idol dívek Massimiliano Blardone v GS. mb

Zápis do historie!

KosteliãÛv hattrick

Ivica Kosteliã dokázal vyhrát se ‰tûstím KO slalom v Sestriere a po Vánocích uÏ docela suverénnû v Kranjske Gofie a v Bormiu. Vyhrát tfii slalomy v fiadû je v dne‰ní nabité konkurenci husarsk˘m kouskem. mb

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Janica a Ivica Kosteliãovi si jistû budou pamatovat datum 5.1.2003. Janica oslavila své jednadvacáté narozeniny vítûzn˘m slalomem v Bormiu a tent˘Ï den se o hodinu pozdûji ve slovinské Kranjske Gofie radoval z vítûzného slalomu její bratr. To se je‰tû nikdy Ïádné sourozenecké dvojici nepodafiilo. J & I navíc vedou prÛbûÏné pofiadí SP ve slalomu. mb

PouÏitá liteatura: Blahutová M. Koubová - Psychomotorika aneb poÏitek z pohybu Mgr. Kutáã Petr – Rozvoj obratnosti aneb lyÏ. prÛprava v tûlocviãnû

STRANA 7 z 16  LYŽAŘSTVÍ

entokrát si ukážeme další možnostil využití balančních pomůcek v kondičním tréninku lyžaře – sjezdaře. Na konkrétních příkladech předvádí mladí lyžaři HEAD SKI TEAMU jednotlivé cviky, které se osvědčily při tréninku v přípravném období na nadcházející sezónu.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

BALANČNÍ TRÉNINK II.

SP

lyÏafiství

SNOWOZVĚNY


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

72

22.1.2003 15:28

Stránka 72

A VO TOM TO JE... nejen peníze dělají lyžování

TEXT A FOTO: MILAN STEVENS TRNKA

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 8 z 16

PENÍZE

Rád bych využil možnost rubriky „A vo tom je” a přispěl svými poznatky a zkušenostmi. Po váhání, jak myšlenky sepsat, mi jako na objednávku došel mail s článkem od Ivana Sosny (je uveden na jiém místě Snow). Nemohlo býti lepšího časování. Ještě před několika týdny neměl nikdo tušení, že Záhrobským jako týmu, jmenovitě Šárce, vyjde tak bombastický úvod do sezóny. Právě tento úspěch, dosažený po skoro dvou desítkách let úsilí, přináší sám v sobě velkého

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

zadostiučinění. Komu, čemu, ptáte se? Přemístíme se do počátku 90-tých let. Vysychání kohoutků dotací ze státních zdrojů (umocněné inflací a všeobecným zdražováním) dávalo závdavek mnohým trenérům, funkcionářům ba i závodníkům k omluvě svých nevalných výsledků sjezdového lyžování právě tímto jevem. „Nejsou peníze, nejsou podmínky!” omílali donekonečna. Pravda, trochu opomenuli chybějící české zastoupení ve světové vrcholové soutěži ještě za dob šťavnatých let centrálního financování. Abych neopomenul, s výjimkou Sochorů, Zemanů, Charvátových. A to je dnes bratru nějakých 20 let nazad. A pak přišel rok 1994 a s ním i moje dostavení se do Čech. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Seděli jsme ve Vrchlabí v kanceláři zelinářského krámku u Bobase Zemana spolu s elitou českého trenérského světa. Byli jsme tam tehdy včetně autora předchozích příspěvků Honzy Němce, tehdy hlavního trenéra centrálně řízeného áčka žen, Vladimíra Augusty, trenéra áčka mužů, šéftrenéra Míly Sochora, dále tam byli Bobas Zeman, Miroslav Kolář, čechokanaďan Tichý. A já, exot z Austrálie. Možná jsem ještě někoho opomenul, čímž se omlou-

NEJSOU VŠECHNO!

vám. Co si pamatuji velmi dobře, byla právě tato dokola opakovaná „bezvýchodnost” situace: nejsou peníze ani podmínky. V té době jsem již znal situaci ze sjezdovek, přesvědčen, že zakopaný pes je v ubohém stavu metodiky. Zaslal jsem též podrobné hodnocení s konstruktivními návrhy tehdejšímu vedení Svazu. Dopis jsem předal osobně předsedovi sjezdové sekce panu Vedralovi – na odpověď čekám dodnes. Jen tak lehce jsem v tísnivých podmínkách zelinářského kanclu navodil diskusi na téma techniky lyžování a s hrůzou zjistil, snad až na výjimku pražákokanaďana Tichého, že pojmutí moderní techniky špiček české trenérské elity se rovná vzniku lyžařských třetihor. Dodnes vidím zděšení v očích přítomných při mém názorném provedení simulace zatáčení a na mou výzvu k osazenstvu „jak si to tedy představujete vy?” se Míra Kolář tehdy zkroutil ve skoro až bolestivou pozici, více než dobře vystihující převládající trend. To je: silně protirotovaný v bocích, předsunutou a na plocho nastavenou vnitřní nohu (lyži), koleno vnější nohy narvané dovnitř, doslova zaklíněné za to druhé. Souhlasné pohledy přítomných mě dokonale odzbrojily a diskvalifikovaly ještě na startu. Co nás to tady tenhle nýmand – odkud to vlastně přišel – bude poučovat? Nastal čas rekapitulace. Po osmi letech je dnes již jasné, že celý lyžařský svět, částečně i český, jezdí tak, jak bylo mnou tehdy předpovězeno a definováno. (Zní to trochu neskromně, ale proč to neříci naplno po tolika letech čekání.) Dokonce na tom nic nezměnila ani carvingová revoluce, kterou jsem tím pádem zřejmě předpověděl, zrovna tak jako freeflexové desky dnes používané Salomonem a Hanglem. Dále pak moji svěřenci již v roce 1999 na domácí závodní scéně použili krátké vykrojené lyže (, R10 až R12 m,). Stanley Hayer pak v následující sezóně dominoval v mezinárodních špičkově obsazených FIS závodech na mnou vyvinutých lyžích 160 cm R12 m. I dnes Stanley na podobných – délkově a tvarově identických – lyžích závodí (nesou však jinou značku).

Šokující? Ano! Kde by se tak mohlo české lyžování nalézat, nebýt silné ochranářské „kliky” vedení tvrdošíjně se bránící pokroku a novým poznatkům? A tak buďme rádi za ty dary – za individuality, jakými jsou Záhrobští a další, kteří zaslepeni nebyli a po jejichž boku jsem spolubojoval a vybojoval právo na individuální přípravu. Jak to skvostně definuje Ivan Sosna: „... Letité spory o to, zda lze uspět jen v centrální přípravě, či zda má své ospravedlnění také cesta individuální, nyní Záhrobští posunují do poněkud jiného světla. ... Ani dosavadní Šárčiny výsledky nedávají jednoznačnou odpověď, který typ přípravy je obecně „lepší”. Přinejmenším ale ospravedlňují dlouholetou filozofii Petra Záhrobského staršího: k úspěchu může vést více cest a nechte nás jít tou naší.”  MODERNÍ

TECHNIKA JÍZDA V PODSTATù P¤EDBùHLA CARVINGOVOU

REVOLUCI, JAK DOKAZUJE TENTO SNÍMEK Z ROKU

1994

Jsou rodiãe ti nejlep‰í trenéfii? Nezapomíná se kvÛli kvantitû tréninku na snûhu na jeho kvalitu? Kdy je potfieba do sportovce nejvíce investovat? Je souãasn˘ systém financování lyÏafiÛ efektivní? Jaké podmínky pro vrcholov˘ sport poskytuje dne‰ní spoleãnost? Je souãasn˘ systém vzdûlávání trenérÛ a zvy‰ování jejich kvalifikace dostaãující? Proã u nás neexistuje spoleãná pfiíprava reprezentantÛ? Hrát si, nebo tvrdû makat? Tyto a podobné otázky jsou pfiedmûtem rubriky „A vo tom to je...” Máte-li pocit, Ïe k tûmto tématÛm máte co fiíci – aÈ z pozice trenéra, funkcionáfie, rodiãe ãi jen pozorovatele – neváhejte se obrátit na na‰i redakci!


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 15:28

Stránka 73

73

Mathias

ZDARSKY VĚROZVĚST ALPSKÉHO LYŽOVÁNÍ

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏafiství

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: ARCHIV AUTORA A VLASTIVĚDNÉHO MUZEA VE VRCHLABÍ

STRANA 9 z 16  LYŽAŘSTVÍ

Z

áslužné činy, kterými se pozoruhodný muž Mathias Zdarsky zapsal do lyžařské historie, patří snad k obecnému povědomí lyžařů nejen v Rakousku. Městečko Lilienfeld v alpském předhůří, které bylo kulisou pro většinu z nich, se pečlivě stará o to, aby jeho slavný občan nebyl zapomenut. Důvod, proč však je jméno této lyžařské legendy vyryto do pamětní desky ve stěně domku v nevelké obci, ležící asi 120 km severněji v rovinách jižní Moravy, zná už jen pár zasvěcených.

Nelehký start do života

strannost a fyzická kondice byly předmětem obdivu až do pozdního věku.

Překvapující kroky Zdarskyho počiny následující za krátkou učitelskou praxí jsou v publikacích zaznamenávajících jeho životní osudy zřejmě seriózně shrnuty, ale vesměs v nich chybí jakákoliv zmínka o existenčním zázemí, které mu umožnilo jít zvolenou cestou. O kapitálu, který mohl nashromáždit za svého krátkého působení na rakouských školách,

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Chlapec, kterému sudičky přiřkly pohnuté osudy, spatřil světlo světa v Kožichovicích nedaleko Třebíče v zimě roku 1856 jako desátá ratolest místního mlynáře. Nešťastná náhoda v dětském věku, manipulace s rozbuškou a následné poranění oka, měla vážné následky. Dlouhodobé léčení bylo bezúspěšné, Mathias oslepl na levé oko a v souvislosti s tím prožil mnohá duševní traumata. Jako následně ve svém životě ještě několikrát se nepoddal osudu. Jeho vše-

nelze mít iluze, o možnosti zajištění ze strany rodičů nejsou žádné informace. Nezbývá než předpokládat, že sedmadvacetiletý kantor získal štědrého sponzora, aby mohl hodit za hlavu definitivu a odejít do Mnichova studovat své hobby – malbu a sochařství – a následně přesídlit do Curychu na Polytechniku. V té době Zdarsky také intenzivně cestoval. Poznával kraje kolem Dunaje, Bosnu a Itálii. Zde pro změnu postrádáme bližší komentáře ke zřejmě extrémnímu treku, který je lakonicky zmiňován slovy „přechod masívu Atlas v severní Africe”. Na svých cestách Zdarsky pilně skicoval i maloval. Po šesti letech věnovaných studijním zálibám a cestování se jakoby zastavuje v rozletu a činí osudový a s ohledem na to, co předcházelo, další překvapující krok: Na jaře roku 1889 odpovídá na inzerát nabízející pozemek s více jak 40 ha lesů a něco luk včetně zanedbaných hospodářských stavení nedaleko Lilienfeldu. Ve věku 33 let se graduovaný umělec, sportsman a cestovatel bez závazků Zdarsky natrvalo zabydlil na svažitém gruntu vysoko nad řekou Traisen, aby vzápětí šokoval okolí tím, že nechal podpálit dřevěný


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 15:28

Stránka 74

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 10 z 16

HISTORIE

74

statek a na jeho místě postavil své nové dvoupatrové sídlo tehdy nevídanou technologií – výhradně z betonu. Neobvykle koncipovaná usedlost dává tušit mnohé o výjimečnosti majitelovy osobnosti.

Vázání pro novou epochu V tomto odlehlém orlím hnízdě zvaném Haberneith nežil zřejmě jeho pán nikterak odtržen od civilizace. Vydání slavné Nansenovy knihy „Na lyžích napříč Norskem” vyvolalo ve střední Evropě o lyžování mimořádný zájem a mezi objednávkami lyžařské výzbroje směřující do Skandinávie byla i ta, kterou odeslal pan Zdarsky. Tři metry dlouhé lyže s nestabilním vázáním z ohnutého rákosového prutu však objednavatele zklamaly. Na strmých svazích Haberneithu byly neovladatelné, vhodné jen pro chůzi a běh v rovinatém terénu. Zaujetí přemýšlivého a zručného muže pro novou sportovní disciplínu však neochablo, spíše naopak. V dalších sezónách již Zdarsky brázdil svahy v okolí na podstatně kratších lyžích domácí produkce, které byly opatřeny kovovým vázáním jeho vlastní konstrukce. Na vývoji pracoval několik let, až dosáhl svého cíle – vázání dokonale fixovalo patu boty do stran, ale umožňovalo její zdvih regulovaný pružinou. Vázání zajišťovalo ovladatelnost lyží při sjezdu a umožňovalo i chůzi při výstupech. Vynálezem tzv. lilienfeldského vázání patentovaného i v zahraničí se Zdarsky poprvé výrazně zapsal do lyžařské historie.

Zdarsky autor bestselleru Druhým, neméně významným počinem byla kniha, kterou Zdarsky napsal a vydal nej-

prve ve skromném nákladu v r. 1896 pod názvem „Lilienfeldská lyžařská technika”. Byly zde shrnuty zkušenosti, které autor načerpal při mnohých výstupech a sjezdech v alpských terénech za použití lyží dlouhých okolo dvou metrů, kovového vázání a jedné bambusové hole s bodcem. Touto první metodickou publikací přinášející osvětu zájemcům o sjezdy na lyžích si Zdarsky vysloužil titul „otec alpského (rozuměj sjezdového) lyžování”. O tom, s jakým zájmem byly sportumilovnou veřejností na počátku 20. století přijímány Zdarskeho instrukce usnadňující rychlé ovládnutí lyží při sjezdech, svědčí to, že se kniha v původní verzi dočkala čtyř vydání. O sklonu Zdarskeho k filozofickým úvahám svědčí závěrečná stať, ve které na 30 stranách formuluje své názory na postavení sportu a sportujících žen ve společnosti, ale i na vhodnou volbu nápojů při sportování. Po deseti letech Zdarsky celou knihu přepracoval, závěrečnou stať vypustil, a protože zájem o alpské formy lyžování neustával, zmodernizovaný metodický rádce vyšel ještě 13 x (!), naposledy v r. 1925.

Zdarsky, následník Komenského Řady uživatelů „tvrdého” kovového vázání a vyznavačů lilienfeldské techniky rychle narůstaly v Rakousku i v okolí. Progresivní tendenci se však postavili do cesty mnozí zatvrzelí odpůrci. Ti i nadále lyžovali podle signálů přicházejících ze Skandinávie, na dlouhých lyžích s rákosovým vázáním, a střetávali se s „lilienfeldskými” jak na stránkách časopisů, tak na bouřlivých schůzích lyžařských klubů. Nesmiřitelný souboj

obou táborů vyústil v roce 1908 i v rozpad Českého Ski Klubu Praha. „Progresivisté” následně ustavili nový klub – Český spolek pro zimní sporty. Zdarsky, jemuž se stalo šíření nové lyžařské techniky životním posláním, byl s touto situací obeznámen. Proto se od roku 1901 věnoval s vervou jeho vlastní práci, která měla doslova misijní charakter. Organizoval lyžařské kurzy nepředstavitelného rozsahu. Často řídil výcvik více jak stovky frekventantů současně! O kurzy, se kterými započal na svazích Muckenkogelu nedaleko Lilienfeldu, byl takový zájem, že C. a K. rakouské dráhy sem vysílaly tzv. sportovní vlaky, které přivážely sportovní adepty z Vídně bez obvyklého dvojího přesedání. Od roku 1903 pořádal Zdarsky kurzy speciálně pro vojsko, neboť armáda oficiálně přijala za své lilienfeldskou metodiku i lyžařskou výzbroj. Zdarsky byl pravděpodobně prvním rakouským lyžařským učitelem, který působil v zahraničí. Dle jeho záznamů, vedených velice precizně, vyškolil do roku 1914 v Bavorsku, ve Švýcarsku i v Krkonoších dvacet tisíc lyžařů, aniž by při tom došlo k jedinému úrazu. A opět se musíme vracet k otázkám existenčního zajištění tohoto lyžařského „učitele národů”. Pro všechny ty tisíce frekventantů byly totiž jeho kurzy bezplatné!

První slalomy Na přelomu 19. a 20. století není ovšem svérázný patron z Lilienfeldu na středoevropské lyžařské scéně jediným aktérem. Tehdy zde vzniká řada lyžařských spolků (v Čechách v roce 1895 Český krkonošský spolek Ski), které také pořádají první závody.


065-75 LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

22.1.2003 15:28

Stránka 75

75

Zraněn, vyznamenán, ctěn Z toho, co jsme dosud uvedli, by mohl vzniknout dojem, že po příchodu na Haber-

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

časový limit, který všichni závodníci překročili a označili ho za nereálný. Padesátiletý Zdarsky pak demonstrativně projel trať v čase polovičním. Bylo to jeho naprosto ojedinělé vystoupení v lyžařské soutěži, přestože byl vynikající lyžař. Po roce 1909 se k závodním formám lyžování již nikdy nevrátil a z mnoha jeho prohlášení by mohl vzniknout dojem, že své historické slalomy uspořádal téměř nazapřenou – jak šel čas, rozcházel se závodní sport s jeho ideály.

STRANA 11 z 16  LYŽAŘSTVÍ

je shodou okolností stejně dlouhá jako dnešní špindlerovská červená FIS sjezdovka, výškový rozdíl je však o 50 metrů větší – několik „padáků” má sklon 45°, a tak žádný z 24 startujících nedojede do cíle bez pádu (Vítěz upadl 6 x, nejlabilnější borec 16 x). Naprosto vyčerpávající je ve sborníku uvedený soupis jmen a titulů rozhodčích i závodníků, jejich časů a počtu pádů a samozřejmě popis trati. Její osa s čísly hran je zakreslena do mapy se souřadnicemi po 10 metrech, k tomu je připojena tabulka uvádějící pro všech 85 úseků mezi jednotlivými brankami tyto údaje: délku úseku, sklon, převýšení. První závod v historii může být jen jeden. Uspořádal ho M. Zdarsky a doprovodil ho

neith se Zdarsky jednoznačně upnul k lyžařské osvětě. Nebylo tomu tak. Aktivně se věnoval například alpinismu a i na tomto poli uplatnil mimořádnou invenci a vynalézavost. Dokladem je například pytel z lehké batistové plachty 2 x 2 m skýtající ochranu 2 až 4 bivakujícím horolezcům, který si nechal patentovat pod názvem Zdarsky – Zelt. Tento „žďárák” je dodnes nezbytnou součástí horolezecké výbavy, i když už ne z batistu. Za 1. světové války využívala Zdarskyho zkušeností rakouská armáda na „italské” frontě. Šedesátiletý muž byl poradcem velitelů horských oddílů a organizátorem četných záchranných akcí. Při jedné z nich byl v únoru 1916 stržen lavinou a nalezen ve značně zuboženém stavu – údajně utrpěl 80 zlomenin! Po dlouhém léčení se vrátil na svoji usedlost jako shrbený invalida trpící bolestmi. Ani za těchto okolností však nepropadl trudomyslnosti a zůstal aktivní v mezích daných zdravotním stavem. V roce 1936, kdy slavil své osmdesátiny, si Zdarsky ještě dovolil husarský kousek a skočil do bazénu vybudovaného na Haberneithu salto ze čtyřmetrového prkna! Výmluvnou výpovědí o jeho celoživotní obětavosti, štědrosti a schopnosti naslouchat druhým jsou pak následující fakta: V průběhu roku 1936 se v jeho obtížně dostupném příbytku vystřídalo okolo 1600 gratulantů! Pošta mu sem doručila 800 blahopřání a oslavenec za každé z nich písemně poděkoval. Brzy nato se však jeho stav zhoršil tak, že nemohl zůstat ve svém horském sídle sám. Naštěstí, ač byl bezdětný svobodný mládenec, měl kam jít. Před lety totiž uplatnil své medicínské schopnosti a uzdravil dceru hoteliéra ze St. Pöltenu Karolinu Pittnerovou z těžké tuberkulózy. V její péči pak dožil svá poslední léta. Zdarsky zemřel 20. června 1940 a dle svého přání měl být pohřben vysoko nad řekou Traisen, tam, kde prožil téměř 50 let svého smysluplného života. Pokud budete projíždět Traisenským údolím, překonejte v obci Marktl svoji pohodlnost a vystoupejte od hasičské zbrojnice po Haberneithweg asi 1 km k osamělému hrobu. Zdarsky vždy vítal každého, kdo k němu vážil cestu. 

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

dokumentací, která je rovněž až dodnes jedinečná. Jako organizátor závodů se později exponoval už jen dvakrát, a to v roce 1906 a 1909. Zatímco zmíněnou premiéru můžeme dnes charakterizovat jako obří slalom, jednalo se tentokrát již o slalomy v dnešním slova smyslu. Na trojúhelníkovém svahu přímo nad Lilienfeldem, strmém jako dopad můstku (36°), postavil Zdarsky 35 branek, délka trati byla 305 metrů. K prvému z těchto slalomů se váže legenda: Autor trati stanovil

lyÏafiství

Všechny tyto aktivity jsou ovšem poplatné vlivu Skandinávie. Zdarsky nespí na vavřínech. V roce 1898 zakládá lyžařský spolek v Lilienfeldu a od roku 1900 se výrazně exponuje ve vídeňském Alpském lyžařském spolku. Pod jeho hlavičkou iniciuje v březnu 1905 soutěž, kterou byla odstartována historie závodů nesoucích o mnoho let později označení slalom. Stanovuje pravidla, školí rozhodčí, a vymezuje na svazích Muckenkogelu závodní trať osmdesáti pěti brankami. Trasa


076-80 LYŽAŘSTVÍ-STMORITZ (407)

22.1.2003 13:03

Stránka 76

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 12 z 16

SLAVNÉ SJEZDY

76

TEXT: PAVEL ZELENKA FOTO: TVB ST. MORITZ

ST. MORITZ Z nuly na 100 km/h za sedm sekund

V

ystoupíte na horní stanici kabinové lanovky vedoucí na Piz Nair. K dosažení vrcholu musíte ještě zdolat 172 schodů, abyste se ocitli na kovové startovní plošině ve výši 2.840 m n. m. Připnete si lyže, odstartujete a na svahu o sklonu 45° dosáhnete zrychlení jako špičkový automobil BMW 325i. Přesně stejný „výstup” absolvují ve Svatém Mořici nejlepší sjezdaři v sobotu 8. února 2003, kdy na trati Corviglia dlouhé 2.989 m budou mezi sebou soupeřit o titul mistra světa ve sjezdu.

Tratě s monogramem BR

Start a cíl přemístěny

Tyto dvě „lahůdky” v podobě schodů a zrychlení po startu nemá na svědomí nikdo jiný než dvorní stavitel sjezdových tratí pro mistrovství světa a olympijské hry – Bernhard Russi. „Je to něco zvláštního, moci ve vlastní zemi stavět trať pro mistrovství světa”, říká 53letý rodák z Andermattu. Za poslední dvě desetiletí projektoval již 15 pozoruhodných tratí. Výsledkem je několik legendárních pojmů, z nichž jmenujme slavnou Rattlesnake Alley (Chřestýší alej) v Beaver Creek, postrach při MS 1989 ve Vailu, nebo obávanou a nenáviděnou olympijskou trať Face Bellevarde ve Val d`Isére 1992. Bez ohledu na kritiku, kterou sklidil od závodníků a trenérů za bellevardské extempore, nelze nepřipomenout vydařený sjezd v Lillehammeru. Ostatně většina tratí pro MS a ZOH posledních let – Calgary, Vail, Morioko, Sestriére, Nagano, znovu Vail a naposled Snowbasin, nesou Russiho rukopis.

Tak zbrusu nová, jak se nechá tušit, tato trať pro sjezd mužů není. Podle dochované literatury se uvádí, že na svazích Piz Nairu se jel první závod ve sjezdu již v roce 1934 při 4. mistrovství světa, o 14 let později pak na olympijských hrách 1948. V prvém případě zvítězil domácí jezdec David Zogg časem 4:27,2 a průměrnou rychlostí 59,292 km/h, olympijským vítězem se stal Francouz Henrie Oreiller za 2:55,0 a průměrem 69,346 km/h. V současných základech existuje trať od roku 1974, kdy byla „dobývána” na mistrovství světa. Jejím pokořitelem byl Rakušan David Zwilling s časem 1:56,98 a průměrnou rychlostí 98,786 km/h. V porovnání s původní tratí z hlediska terénu nemuselo být nic měněno. Největší rozsah prací způsobil pouze prostor startu a cíle.

St. Moritz


076-80 LYŽAŘSTVÍ-STMORITZ (407)

22.1.2003 13:03

Stránka 77

77

400 závodníkÛ 1.500 dobrovolníkÛ 2.000 novináfiÛ 100.000 divákÛ 450 hodin TV pfienosÛ 300 mil. TV divákÛ (odhadovaná ãísla)

▲ ▲ ▲ ▲ ▲

datum: poãasí: sníh: délka: pfiev˘‰ení: poãet branek:

*stará traÈ (FIS 74)

sobota 9. února 1974 skoro zataÏeno, +1°C tvrd˘, -3°C 3.210 m 805 m 26

V˘sledky: 1. David Zwillig (Rak.) 2. Franz Klammer (Rak.) 3. Willi Frommelt (Licht.)

1:56:98 1:58:01 1:58:16

/ 2003  SNOW

Přibližme si postupně trať po jednotlivých úsecích společně s Bernhardem Russim. Oficiální název tratě zní Corviglia, což v překladu znamená Horská kavka. Startovní plošina se nachází ve výši 2.840 m n. m. a včetně schodů byla postavena v létě roku 2001. Tato část uměle vytvořeného pozemku se jmenuje Malý černý vrchol – Piz Nair Pitschen.

Sjezd mužů při MS 1974 ČÍSLO 4

Seznamka

?

STRANA 13 z 16  LYŽAŘSTVÍ

Postup na strmý svah Piz Nair nepředstavoval pro Russiho jen nezbytnou nutnost, nýbrž byl vítán i vzhledem ke své atraktivnosti.

Startovní svah Freier Fall znamená Volný pád a platí za piece resistance čili součást odolnosti sjezdaře. Všichni jezdci musí mít odvahu řítit se od startu přímou jízdou po svahu se sklonem 45° o délce 130 m a rychlostí 100 km/h musí zvládnout první levotočivou zatáčku. Následuje první záchytný bod pro orientaci na trati Munt Murezzan s významem návrší, vyvýšenina či pahorek. Necelých 800 m od startu se závodníci řítí na první skok Suvretta Kante (Hrana Suvretta). Význam tohoto slova znamená suverenita, vznešený, či dokonce společensky vysoce postavený. Další úsek tratě se jmenuje Lanigiro, čteno pozadu Original. Dějiny pojmu Lanigiro se vracejí k dřívější hudební skupině Teddyho Stauffera, která často hostovala ve Svatém Mořici a starala se tak o dobrou náladu hostů. Jakou náladu budou mít závodníci při projíždění tohoto úseku tratě stokilometrovou rychlostí, se musíme nechat překvapit po jejich dojezdu do cíle. Ochranným patronem St. Moritz je Maritius a jeho kostel se nachází přímo v centru. Špičku věže je možné spatřit z následujícího úseku tratě. Pro sjezdaře slouží jako orientační bod při nájezdu do další pasáže nazvané Mauer čili Stěna. Vzhledem ke skalnatému podkladu a strmosti byl skok takto nazván již při MS 1974.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

MS ve Sv. Mořici 2003 v číslech

lyÏafiství

!


076-80 LYŽAŘSTVÍ-STMORITZ (407)

22.1.2003 13:03

Stránka 78

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

LYŽAŘSTVÍ  STRANA 14 z 16

SLAVNÉ SJEZDY

78

?

Technické parametry

Nová sjezdová traÈ Corviglia (MS 2003) Start: 2.840 m n.m. Cíl: 2.040 m n.m. Pfiev˘‰ení: 800 m Délka trati: 2.989 m

Následující poněkud mírnější, rovinatý úsek sloužil v minulosti jako večerní pastvina pro krávy. Od toho má název Tschainas neboli Večeře. To už mají sjezdaři za sebou více jak dva kilometry jízdy a čeká je další skok, tentokrát ze Skály – Felsen. Rovněž i tento úsek sjezdovky patří do původní tratě z roku 1974. Necelých tři sta metrů před cílem je místo pojmenované po čtyřnásobném domácím mistru světa (1934, 1936, 1938, 1939) Rudolfu Romingerovi. Na dohled z cíle je vidět poslední skok, který dostal název Lärchensprung podle dvou modřínů, které stojí na vnějších stranách sjezdovky. Cíl se nachází v oblasti pramenů Salastrains. 

? vítûz ãas vítûze prÛmûrná rychlost vítûze (km/h)

Slavné sjezdy na svazích Piz Nairu MS 1938 David Zogg (·v˘c.) 04:27,2 59,292

ZOH 1948 Henrie Oreiller (Fr.) 02:55,0 69.346

MS 1974 MS 2003 David Zwilling (Rak.) ? 01:57,0 ? 98.786 ?


076-80 LYŽAŘSTVÍ-STMORITZ (407)

22.1.2003 13:03

Stránka 79

79

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

N

PRVNÍ VLAŠTOVKA

Kdes zÛstal, ãesk˘ fanou‰ku? „Byl to obrovsk˘ kotel. Mrzí mû, Ïe mû takhle nepodpofiili ãe‰tí fanou‰ci.“ postûÏoval si po závodû Janda. Stejná slova zaznívala také z úst dal‰ích reprezentantÛ... Pfiírodní tribuny zaplnily tisícovky pfiedev‰ím PolákÛ a NûmcÛ, míhaly se zde finské i americké vlajky. BohuÏel, ãesk˘ fanou‰ek se nedostavil. V tom nûkolikatisícovém davu se tfiepotala jedna, slovy „JEDNA“, ãeská vlajka. Nezájem ãeského fanou‰ka byl ‰okující. „Byl to ten nejúÏasnûj‰í závod, kter˘ jsem kdy vidûla. JenomÏe v‰echno mûlo malou chybu... Byla jsem velmi zklamána, Ïe jsem tam byla témûfi jako jedin˘ zástupce fandÛ ãeského skoku. Nechápu to. Vím, Ïe kluci nemají takovou v˘konnost jako Raku‰áci, Nûmci, Norové ãi Finové, ale myslím si, Ïe si podporu zaslouÏí, tím víc, kdyÏ se ten závod koná u nás,” svûfiovala se organizátorÛm paní Hana, která neváhala pfiicestovat pfies celou republiku. Paní Hano, Vám a té hrstce ãesk˘ch fanou‰kÛ, která se pod Je‰tûdem se‰la, patfií VELK¯ DÍK. Spoleãnû vûfime, Ïe pfií‰tû ãe‰tí fanou‰ci sv˘m skokanÛm ostudu neudûlají.

Zatímco v zahraniãí se skoky Ïen na lyÏích tû‰í stále vût‰í popularitû a pohárov˘ch závodÛ se zúãastÀuje kolem padesátky závodnic, u nás si na sliãné skokanky v pfiiléhav˘ch kombinézách budeme muset je‰tû nûjak˘ ãas poãkat. První vla‰tovka je v‰ak na svûtû. Jedenáctiletá Vlaìka Pustková ze Sokola Kozlovice se skokÛm na lyÏích vûnuje sice teprve od fiíjna 2001, ale jiÏ po roce dokázala tato dívenka zvládnout mÛstky K-40. V leto‰ní zimní sezónû prohání na mÛstcích stejnû staré chlapce a pfiipravuje se na zvládnutí mÛstku K-70, kter˘ jí otevfie cesty na závody Ïen v Rakousku a Nûmecku. zkl

Sledujte www.czech-ski.com

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

V posledních sezonách hostil areál pod Je‰tûdem pravidelnû závody sdruÏenáfiÛ, ktefií se v‰ak letos pfiesunuli do Harrachova a svûtová skokanská elita zamífiila do Liberce. Svûtov˘ pohár ve skoku na lyÏích se na libereck˘ mÛstek K-120 vrátil fakticky po devíti letech, neboÈ závody v letech 1998 a 2000 musely b˘t kvÛli nepfiízni poãasí zru‰eny. Poslední sezóny nebyly pro ãesk˘ skok na lyÏích v˘sledkovû zrovna úspû‰né a asi málokdo oãekával, Ïe by to závody v Liberci mohly zmûnit. UÏ kvalifikace v‰ak naznaãila neobvykle vysoké moÏnosti na‰ich. A hned pfii druhém skoku prvního soutûÏního dne pfiedvedl Jan Mazoch ukázkové „véãko“ a doplachtil aÏ na metu 121 metrÛ. Na ãeském skokanském nebi se objevila první hvûzdiãka a nikdo netu‰il, Ïe ta nejvût‰í „star“ je‰tû ãeká nahofie. Je jí Jakub Janda – pfielétává konstrukãní bod mÛstku 120 metrÛ a k úÏasu v‰ech pokraãuje dál. AÏ na 128 metrech se jeho lyÏe opût spojují se zemí -130,4 bodÛ, suverénnû první místo. Pfied na‰eho reprezentanta se prÛbûÏnû dostává jen pût z nejlep‰ích skokanÛ, do finále mezi nejlep‰ích tfiicet postupuje i Mazoch. To absolutnû vychází Raku‰anu Goldbergerovi, kter˘ ze 16. místa postupuje do ãela. Pfied nûj jdou aÏ Peterka s Ahonenem. Drama se stupÀuje. Na startovní la-

vici pÛsobí Janda klidn˘m dojmem, absolutnû koncentrovan˘ sleduje své lyÏe. Dívat se do stopy mu zakázala psycholoÏka t˘mu Eva ·auerová. „To byla ta nejdÛleÏitûj‰í vûc, kterou jsem mu radila. KdyÏ kouká dolÛ, tak mu to ru‰í koncentraci.“ âeská skokanská jedniãka jde na to. Ideální postoj na nájezdu. Pfiesn˘ odraz z hrany. OkamÏitû nabírá v˘‰ku. Letí. ·edesát, osmdesát, sto, … Janda stále ve vzduchu. Teì míjí hranici 128,5 metrÛ z prvního kola! Fantastické. Rovn˘ch 131 metrÛ s ukázkov˘m telemarkem. Vysoké stylové body, dvakrát 19,0 a tfiikrát 19,5. Celkem 268,2 bodÛ. A Janda je první! Po skocích Andreasa Widhölzla, Îonty, Svena Hannawalda, Thomase Morgensterna a Björn Einara Romoerena konãí nakonec Janda jako tfietí!!! Tfietí místo v závodû Svûtového poháru v konkurenci témûfi kompletní svûtové ‰piãky. Po nûkolika v˘sledkovû slab˘ch sezónách by na nûco podobného vsadil jen blázen.

STRANA 15 z 16  LYŽAŘSTVÍ

euvěřitelné se stalo skutečností. Český reprezentant Jakub Janda stanul na stupních vítězů v závodě Světového poháru ve skoku na lyžích. Skok - kdysi výkladní skříň českého lyžování – musel na takový triumf čekat několik let. Symbolicky se úspěchu dočkal v domácím prostředí 11. ledna v sobotním závodě Světového poháru v Liberci.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

ČESKÉHO SKOKU NA LYŽÍCH

lyÏafiství

JANDA OPRÁŠIL SLÁVU


076-80 LYŽAŘSTVÍ-STMORITZ (407)

22.1.2003 13:04

Stránka 80


081-ON THE ROAD (401)

22.1.2003 13:11

Stránka 81

81

TEXT: PETR NOVOTNÝ

ONTHEROAD

ROAD

THE

V

ysoké hory odnepaměti přitahovaly lidskou pozornost. V pradávných dobách byly většinou zahaleny rouškou nepřístupnosti a tajemství. Jejich rozeklané soutěsky, skalnaté vrcholy nebo těžko dostupné svahy pokryté sněhem a ledem se pro naše předky stávaly sídlem magických sil. Některá pohoří vzbuzovala posvátnou úctu, jiných se lidé obávali. Někde již jejich význam i jméno upadly v zapomnění. Přesto pokud bychom se dnes zeptali, která hora je sídlem samotných bohů, každý z nás bez váhání odpoví – Olymp.

mračen, která přinášejí pro zdejší přírodu nezbytnou životodárnou vláhu. Pozorné oko lyžaře ovšem již z dálky objeví i zbytky sněhových polí, které se v nejvyšších partiích pohoří udrží i během léta, kdy teplota na pobřeží dosahuje 40 stupňů. A pokud se vám následně do rukou dostane prospekt, na kterém je celý masív kompletně zasněžen… Již dávno jsem objevil kouzlo jarního Středomoří. Do Řecka jezdím od konce dubna pravidelně již několik let, zpočátku na kolo, později jsme objevili zdejší raftingový ráj v překrásných hlubokých kaňonech. Při jedné z našich jarních návštěv jsme se pokusili i o první výstup na Olymp, ale tehdy jsme byli nuceni vzdát se již ve dvou tisících – přestože byl konec

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Bájný Olymp se nachází v nejvyšším řeckém pohoří Olympos na západním pobřeží Egejského moře. Zde se vzpíná přímo z mořských vln do téměř tříkilometrové nadmořské výšky. Nejvyšší vrchol Mýtikas (2.917 m n. m.) – nejvyšší ze sedmi rozeklaných skalisek je součástí jakési mohutné hradby, na kterou umístila starořecká mytologie pomyslný Diův trůn. Snad díky tomu byl tento kousek Ŕecka oproštěn od starověkého drancování přírody a do dnešních dnů se zde dochovaly rozsáhlé porosty původního pralesa. Samotný vrchol pohoří můžeme sledovat přímo od moře nejlépe v pozdních večerních a brzkých ranních hodinách. Po zbytek dne bývá zahalen do mohutných

dubna, leželo zde okolo dvou metrů sněhu. V letních měsících zde funguje horská chata Refuggio A (2.100 m n. m.), ale tehdy z ní trčel pouze komín… Letos na jaře jsem si tedy potají přibalil na cestu do Řecka i lyže – co kdyby náhodou. S napětím jsem po cestě v dálce vyhlížel již známé panorama. Téměř každý rok jsem viděl vrcholové partie kompletně zasněžené, tak snad letošní rok nebude výjimkou. Brzy ráno zahajuji výstup – pouze tak mám šanci vystoupat těch tisíc osm set metrů převýšení a stihnout neopakovatelný pohled na slunce právě vycházející z vod Egejského moře. Postupuji temným lesem, a ačkoliv je jasno, okolo panuje naprostá tma, měsíc ozařuje pouze odvrácenou stranu pohoří. Ve tři hodiny ráno dorážím k první souvislé sněhové plotně a o chvíli později stoupám již nad Reffugiem A. Sněhové podmínky jsou, zdá se, letos fantastické – krásný firn. Začíná se pomalu rozednívat. Chvilku před šestou stojím v sedle Skala (2.880 m n. m.). Dál jsou jen skaliska, kam si již netroufám, abych do této chvíle mému výstupu nakloněná Božstva nerozhněval. Okolo panuje naprosté ticho, slunce se prodírá závojem oparu a zanedlouho již ozařuje celý masív. Děkuji Bohům za toto fantastické představení a zapínám vázání. Čeká mě božský sjezd z božího trůnu – 900 metrů převýšení se sklonem 35 – 40 stupňů. A to celé s výhledem na moře…

STRANA 1 z 1  ON THE ROAD

ON


082-85 BĚŽKY(417)

22.1.2003 13:19

Stránka 82

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

BĚŽECKÉ LYŽE

82

TEXT: PETR SOCHA, STANISLAV HENYCH FOTO: DAVID WALTER, SCHWEIZ TOURISMUS/R. BÖSCH

SlabikářNÁKUPU běžeckých lyží

A

čkoli běžky neprošly revolucí podobnou té u sjezdových lyží, i v jejich světě se leccos změnilo. Nepozměnil je ani tak carving, jako možnosti moderních technologií a materiálů, ale také relativně nový fenomén bruslení či stále přístupnější kvalitně upravené tratě. Změny vedly veskrze k obecnému zvýšení uživatelské kvality lyží, byly jemné a pozvolné, ale možná tak trochu poukázaly na neodhalené prostory a předsudky v uvažování nakupujících.

Co musím vědět před příchodem do sportovní prodejny? Jaký jsem lyžař, na co hodlám běžky používat. Zde si klademe základní otázku, z jaké škatulky budeme lyže vybírat! Toto rozhodnutí je zásadní, proto je potřeba hodně rozvážit své lyžařské zájmy, technickou dovednost, preferovaný styl, fyzickou kva-

litu, místa lyžařských výprav… To vše ovlivňuje tento první krok! „První otázka, kterou zákazníkům kladu, zní: Chodíte, nebo jezdíte?”, říká náš bývalý úspěšný lyžař a dnes jeden z mála specializovaných obchodníků Stanislav Henych. Pokusíme se nabídnout určité skupiny lyžařů. První dva jsou „jezdící”, třetí něco mezi a čtvrtý „chodící”.

Závodní lyžař – obvykle ví, co dělá, co a proč nakupovat, má své osobní zkušenosti, které prakticky používá. Radit zde není třeba. Jen pro nezávodní lyžaře, kteří pokukují po lyžích závodních: závodní lyže je určena do speciálních podmínek – upravené a tvrdé stopy. Pro tyto podmínky je vyladěna a na další nehledí. Pro lyžaře, kteří podmínky kombinují (pustí se i turistickou cestou) není vhodná, jelikož zdaleka nesnese to, co lyže například sportovní – oproti turistickým běžkám je to křehký speciální nástroj. Pokud jste občasnými závodníky, vyplatí se pořídit si speciální závodní lyže jen na závody a druhé sportovně rekreační běžky pro ostatní použití. Sportovní lyžař – lyžař, jenž hledá uspokojení zejména ve fyzicky náročném tréninku, vyhledává proto speciální upravené tratě a lyžování je pro něj jakási forma fitness aktivity. Je úměrně technicky vyspělý a příležitostně se účastní i závodů. Není nutné, aby používal přímo závodní lyže, ale je to možné. Měl by rozlišovat lyže podle techniky, tedy na klasickou jízdu a bruslení, jen méně nároční si vystačí s jedněmi „combi” lyžemi. Pro klasickou jízdu může sáhnout i po speciální sportovní lyži s vhodnou protiskluzovou úpravou, aby nebyl nucen mazat. „Ačkoli se pokusy s různými druhy protiskluzu dělají již mnoho let, mazání nebylo doposud překonáno. Jediný, kdo kdy úspěšně použil alternativu k mazání, byl Bill Koch na olympiádě v Innsbrucku 1976. Měl tehdy na nohou fišerky s mohérovými pásky a vyhrál, tento jeho úspěch byl však také ovlivněn Kochovým speciálním stylem.”

Vztah lyže - lyžař LyÏafi a pouÏité lyÏe se navzájem ovlivÀují, tj. i lyÏe ovlivÀuje lyÏafiovu jízdu (styl, rychlost …). Funguje to asi tak nûjak, jako kdyÏ pí‰ete kvalitní propiskou ãi perem – vበrukopis je úhlednûj‰í.

Hlavním kritériem pro volbu délky je hmotnost lyÏafie, nikoliv v˘‰ka postavy.


082-85 BĚŽKY(417)

22.1.2003 13:19

Stránka 83

Lyže podle stylu

Zimní tremp – lyžaři dobrodruzi, kteří vyhledávají místa, kde cesty prostě nejsou (tato disciplína se obecně nazývá back country).

pro klasick˘ styl závodní, sportovní, turistické, turistické s protiskluzem pro bruslení závodní, sportovní, turistické combi sportovní, sportovnû-rekreaãní, turistické BC lyÏe – tzv. back country ‰ir‰í lyÏe nûkdy s ocelov˘mi hranami, mohou mít ‰upiny

Protiskluz ANO x NE ANO: ▼ nemusí se mazat (úspora zjm. ãasu a nervÛ, ale i finanãní úspora za stoupací vosky)

Sportovně-rekreační lyžař – přestože se jedná o člověka se sportovními ambicemi, lyže používá spíše pro rekreaci. Jen občas a v rámci rekreačního lyžování pokouší sportovní jízdu. Jeho technická úroveň není nejvyšší a ani to není potřeba. Může zakoušet jak klasiku, tak bruslení, a to i na jedněch společných univerzálních lyžích. Pokud se zaměřuje jen na klasiku, nebude mu ku škodě vhodný protiskluz. Nenáročný turista – člověk, který používá své lyže pro zimní turistiku. Nehoní čas ani fyzickou kondici, spíše se kochá krásou zimní přírody. Může, ale nemusí být technicky zdatným lyžařem.

NE: ▼ není jednoduché zvolit vhodnou tvrdost ▼ omezená Ïivotnost ▼ omezené podmínky pouÏití (pfii zmrzlé stopû nefunguje) ▼ nevhodné pro bruslení Doporuãujeme pro: zaãáteãníky ▼ turisty ▼ star‰í a slab‰í lyÏafie ▼ obãasné lyÏafie ▼ BC lyÏafie (mimo upravené cesty) ▼

Nedoporuãujeme pro: rychlé sportovní lyÏafie obãasné bruslafie

▼ ▼

Tip SNOW Chcete ‰upiny, ale vlastníte jiÏ kvalitní lyÏe bez protiskluzu? Nebo jste vyspûlej‰í lyÏafi, trápí vás mazání a chcete tfieba jenom krat‰í ãást skluznice opatfiit ‰upinami? Doporuãujeme nechat si je vyfrézovat na míru. Tuto sluÏbu vám provedou v podnikové prodejnû Sportenu v Novém Mûstû na Moravû.

lyÏafiská dovednost

typ lyÏafie

styl

protiskluz

stfiední a vy‰‰í nízká stfiední stfiední stfiední vy‰‰í vy‰‰í vy‰‰í vy‰‰í vysoká vysoká

zimní tremp nenároãn˘ turista sportovnû rekreaãní lyÏafi sportovnû rekreaãní lyÏafi sportovnû rekreaãní lyÏafi sportovní lyÏafi sportovní lyÏafi sportovní lyÏafi sportovní lyÏafi závodní lyÏafi závodní lyÏafi

klasika klasika klasika bruslení kombinace klasika klasika - dlouhé tratû kombinace bruslení klasika bruslení

ano i ne ano ano ne ne ano i ne ano i ne ne ne ne (ano jen v˘jimeãnû) ne

orientaãní ‰ífika lyÏe ve stfiedu (mm) 48 - 60 48 - 50 46 - 48 46 - 48 46 - 48 44 - 46 44 - 46 44 - 46 44 - 46 40 - 44 40 - 44


082-85 BĚŽKY(417)

22.1.2003 13:19

Stránka 84

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Délka lyže Délka běžecké lyže závisí na několika faktorech, nikoli pouze velikosti postavy, jak je často obecně míněno. Hlavním kritériem pro volbu délky je hmotnost lyžaře – velikost postavy se používá pouze jako zástupné kritérium (tj. dle teorie, že velikost postavy odpovídá určité hmotnosti). Podstatné je, aby tvrdost lyže byla úměrná zatížení lyže lyžařem, tedy aby při odrazu byla v kontaktu s podložkou celá mazací komora a při odlehčení pouze přední a zadní cca třetina lyže.

V odborných prodejnách by měly být k dispozici přístroje na měření velikosti mazací komory při konkrétní hmotnosti lyžaře. Měří mazací komoru obou lyží najednou – pod přítlačný píst se umístí obě lyže skluznicemi k sobě a zatíží, speciální měrkou se pak odečte mazací komora pro tuhé vosky a pro klistry. Ve vybraných odborných prodejnách lze také objevit zařízení, která měří mazací komoru ještě přesněji – jsou to absolutně rovné „stoly”, na které se lyže položí a zatíží konkrétním lyžařem podobně jako při tzv. papírkové metodě.

přehled běžeckých lyží

BĚŽECKÉ LYŽE

84


082-85 BĚŽKY(417)

22.1.2003 13:19

Stránka 85

85

volba vhodné běžecké lyže Papírková metoda PoloÏíme lyÏe na pokud moÏno co nejvíce rovnou plochu (rovnou podlahu – ne koberec, kuchyÀskou desku – tak dlouhou, aby na její rovinû mohla lyÏe leÏet celou svou délkou apod.) a postavíme se na nû. Pod stfied kaÏdé lyÏe vloÏíme list papíru. Pfii rovnomûrném zatíÏení obou lyÏí by mûl jít papír bez odporu vyjmout, resp. mûlo by jím jít posouvat pod lyÏí dozadu a dopfiedu v celkovém rozsahu cca 40 cm. Pfii pfienesení váhy nad jednu lyÏi by mûl b˘t papírek více pfiimáãknut˘ k podloÏce, ne v‰ak úplnû. Mûl by jít je‰tû vyjmout, nikoli v‰ak bez odporu.

pfii rovnomûrném zatíÏení obou lyÏí

pfii odrazu

Měření mazací komory Postupujeme jako pfii „papírkové” metodû, pouze místo papírku radûji pouÏíváme tenk˘ plí‰ek (mûrku), jímÏ pfiesnû zjistíme, která ãást lyÏe se (pfii rovnomûrném zatíÏení obou lyÏí) nedot˘ká podloÏky. Oblast, která s podloÏkou není v kontaktu, se naz˘vá mazací komora – pouze do ní se naná‰í stoupací vosk. V odborn˘ch prodejnách se mûfií mazací komora pro vosky pevné a mazací komora pro klistry. Ta druhá je o nûco krat‰í – pro její mûfiení se pouÏívá silnûj‰í mûrka. Velikost mazací komory by mûla b˘t 40 aÏ 60 cm dle délky lyÏe a typu lyÏafie.

patka lyÏe

‰piãka lyÏe

40 - 60 cm mazací komora


086- 87 MARKET-AUDI

22.1.2003 23:42

Stránka 86

SNOWMARKET

86

TRADIČNÍ ZÁVOD

AUDI & VÖLKL CUP Sportovní duch značky Audi se projevuje v partnerství s mnoha předními sportovními týmy, osobnostmi i podporou řady vrcholných sportovních akcí. Jednou z oblastí, na kterou se Audi zaměřuje, jsou zimní sporty – podporuje řadu světových lyžařů, týmů i sportovních podniků. V ČR se uznávanou tradicí staly „open” závody amatérů v paralelním slalomu a boardercrossu „Audi & Völkl Cup”. Leto‰ní roãník závodu Audi & Völkl Cup 2003, kter˘ je otevfien˘ nej‰ir‰í vefiejnosti, se pojede 15. bfiezna 2003 ve ‰pindlerovském areálu Svat˘ Petr. Závod amatérÛ se jede na lyÏích a snowboardech znaãky Völkl a nabízí aktivní vyÏití velkému poãtu sportovních nad‰encÛ. Vítûzové mohou vyhrát velmi hodnotné ceny. Letos se bojuje o „prize money” ve v˘‰i 100 000 Kã! Pfii závodech Audi & Völkl Cup se baví i diváci. Od 17.30 je pro nû pfiipraven atraktivní veãerní blok, ve kterém mohou zhlédnout napínavé semifinále a finále v paralelním slalomu muÏÛ i Ïen a aÏ do 21.00 mají moÏnost veãerního lyÏování zdarma. Tahákem podveãerního programu bude urãitû i koncert skupiny NO NAME. V leto‰ním roce poprvé v historii Audi & Völkl Cupu bude dopfiedu známo, jaké lyÏe budou k dispozici v‰em finalistÛm závodu. Neznamená to v‰ak, Ïe se závod obejde bez pfiekvapení. V‰echny lyÏe totiÏ budou jiÏ z modelové fiady na pfií‰tí sezónu 2003/2004 – VÖLKL SUPERSPORT ******. Bez nadsázky lze tvrdit, Ïe se jedná o lyÏe pro Svûtov˘ pohár, av‰ak se zakázan˘m krojením, takÏe je profesionální jezdci nemohou vyuÏít. V lyÏích SUPERSPORT se poprvé v historii podafiilo spojit v‰echny tfii prvky, které v posledních letech utváfiely konstrukci lyÏí, v jediném modelu. Jsou ideální pro ostré zatáãky na prudk˘ch, ledov˘ch tratích, stejnû jako pro ‰iroké carvingové oblouky s velk˘m náklonem a díky ‰ífice zvládají i bravurní prÛjezd neupraven˘m terénem. Unikátní konstrukci lyÏafiské „rakety” SUPERSPORT je‰tû násobí praktick˘ systém plnû integrovaného spojení lyÏe s vázáním MOTION. O pravdivosti tûchto tvrzení se mÛÏe lyÏafiská vefiejnost pfiesvûdãit pfiímo pfii Audi & Völkl Cupu v sobotu 15. 3. 2003 a pfii testovací akci v nedûli 16. 3. 2003. Anebo po celou sezónu v novû otevfieném testcentru ve ·pindlerovû Ml˘nû – Svatém Petru.

info

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

Kde? ·pindlerÛv Ml˘n – Svat˘ Petr Kdy? závod: sobota 15. 3. 2003 testovací jízdy: nedûle 16. 3. 2003 Kdo? ·iroká lyÏafiská vûfiejnost – amatéfii Jak? Pfiihlá‰ka na místû pfied závodem Podmínky: Závod je urãen v˘hradnû pro lyÏafiskou amatérskou vefiejnost. Podrobné informace a propozice jsou od 1. 2. 2003 k dispozici na www.voelkl.cz a www.audi.cz. Program 9:00 –13:00 Registrace na paralelní slalom a boardercross 9:00 –12:00 1.kvalifikace slalomu muÏÛ a Ïen 12:15 – 13:15 kvalifikace boardercrossu muÏÛ a Ïen 13:30 – 15:30 2.kvalifikace slalomu muÏÛ a Ïen 15:30 – 16:00 Finále a vyhlá‰ení vítûzÛ v boardercrossu 17:30 Semifinále, finále paralelního slalomu muÏÛ a Ïen, veãerní lyÏování zdarma a koncert skupiny NO NAME prize money 100 000 Kã


086- 87 MARKET-AUDI

22.1.2003 23:42

Stránka 87

87

SNOWMARKET STRANA 2 z 2  MARKET ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

em. dtp Altituda


088-89 MARKET(PR)-INASPORT ELAN

SNOWMARKET

88

22.1.2003 13:17

Stránka 88

tipy

ELAN:

lehce utajené

PERLY

Věci se občas vyvinou trochu podivně.

N

Systém FUSION – plnû INtegrovan˘ systém

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

ení to zase až tak dávno, co jakýsi Ingemar Stenmark na lyžích Elan psal lyžařské dějiny. A jen pouhých deset let od doby, kdy si slovinská firma vysloužila podiv a posměch svými neslýchaně tvarovanými lyžemi Parabolic s šokujícně širokými špičkami a patkami. Jak víme, jsou dneska takové všechny lyže.

Je to jen necel˘ch deset let, co vût‰ina ãeské reprezentace jezdila právû na Elankách. A zhruba ve stejné dobû ukázal jeden z prÛzkumÛ, Ïe nejznámûj‰í znaãkou lyÏí u nás je Elan. KdyÏ pak ale vypukla carvingová revoluce a „parabolické” ãili vykrojené neboli carvingové lyÏe mûli najednou v‰ichni, vûci se zkomplikovaly. Elan, podobnû jako i nûktefií dal‰í v˘robci lyÏí, fie‰il vlastnické problémy. Ne zcela ‰Èastná volba tehdej‰ího dovozce pak staãila k tomu, aby se povûdomí znaãky Elan u nás oslabilo. Od té doby se ov‰em leccos událo. Vyfie‰ila se situace matefiské firmy, stabilizoval se nov˘ dovozce, Elan zmodernizoval svou filozofii, své logo i charakter kolekce. I kdyÏ rozpoãet do drah˘ch jezdcÛ Svûtového poháru drÏí v rozumn˘ch mezích, stále si sv˘mi slalomáfii udrÏuje s vrcholov˘m závodûním kontakt. O to více prostfiedkÛ mÛÏe pak vûnovat lyÏím pro základní uÏivatele – od závodníkÛ po bûÏné rekreanty. A zbyde i na

„fajnovosti”: na speciálky Ski Everest 2000, na nichÏ Davo Karniãar pfiedloni jako první ãlovûk sjel nejvy‰‰í horu svûta, nebo na skoãky Adama Malysze a dal‰ích pfiedních skokanÛ. I takové zku‰enosti se pfii v˘voji a v˘robû velice hodí a nakonec z nich tûÏí kaÏd˘. Nepfiekvapuje proto, Ïe i levnûj‰í modely na úrovni 5 aÏ 6 tisíc (Whistler a Whisper) se vyznaãují velmi kvalitním zpracováním s nápadit˘m designem a „vypadají dráÏ”. UÏ i ony pfiitom nabízejí aÏ pfiekvapivû slu‰né svezení. To je totiÏ charakteristické pro celou kolekci: kvalita na pohled, uvnitfi i na snûhu za nejv˘hodnûj‰í ceny na trhu. Jakkoli je matefiské Slovinsko z kandidátÛ EU nejdále, pofiád je‰tû tu nûjaká cenová v˘hoda je. Nejdraωí obfiaãka nebo slalomka tak nepfiijde na dvacet, n˘brÏ na tfiináct tisíc. Hyper HCX je pfiímou pokraãovatelkou legendárního funcarveru, jenÏ od poãátkÛ patfiil k tomu nejlep‰ímu v této kategorii. Dnes ji bereme spí‰e jako sportovní slalomku a podle zku‰eností i testÛ vidíme, Ïe mezi elitu patfií stále.


088-89 MARKET(PR)-INASPORT ELAN

22.1.2003 13:17

Stránka 89

89

SNOWMARKET

Funcarver Elan Hyper HCX

Slalomka Elan SLX – *****VIP, vítûz testu NTN

Racecarver Elan Dual X – *****VIP

Obfiaãka Elan GSX – vítûz testu NTN

Poznáte ho? Ingemar Stenmark, stále vûrn˘ lyÏím Elan.

cího ãasopisu NTN. Jízdní vlastnosti i cena tedy pfiesvûdãují. Nicménû je‰tû nûco. „Nemám Ïádné reklamace,” libuje si jeden z na‰ich prodejcÛ. Na Ïádnou Elanku nedá dopustit. Staãí to? Jako argumenty moÏná, v konkurenãním tlaku ale nikoli. Pro pfií‰tí sezonu tu proto je absolutní novinka – systém Fusion s plnû integrovanou deskou a jednodu‰e pfiestaviteln˘m integrovan˘m vázáním. A v ãem Ïe je ten podivn˘ stav vûcí? Asi v tom, Ïe tyto informace spousta lyÏafiÛ nemá. V tom, Ïe Elanku jakoby lehce pfiehlíÏejí. Sice úpí nad cenovkami, ale nakonec si pfiece jenom tu vûhlasnou rakouskou nebo francouzskou znaãku koupí. Jejich peníze a jejich vûc. Mûli by ale vûdût, Ïe u ElanÛ dostávají srovnatelnou kvalitu o pár tisíc levnûji. Mûli by vûdût, jak to pfii srovnání na snûhu dopadá. Rozhodnutí je pak uÏ opravdu jenom na nich…

www.elansports.com

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Pfiekvapením posledního Supertestu byl i r acecarver Dual X. Tato odladûná obfiaãka v nûm totiÏ získala jedno z pouh˘ch ãtyfi udûlen˘ch nejvy‰‰ích ocenûní ***** VIP. To si pfiivezla také slalomka SLX. Pod pût hvûzdiãek ostatnû v tûchto testech ne‰la Ïádná Elanka. Pro argumenty ve prospûch obfiaãky GSX a slalomky SLX si ale zajedeme pfiedev‰ím do Polska. Test lyÏí ãasopisu NTN se od ostatních li‰í pfiedev‰ím testéry – vût‰inou stále aktivními závodníky se skuteãnû moderní technikou. Po ãtyfiech dnech rozhodli jednoznaãnû. Uspûla obfiaãka GSX (63,4 b.) pfied Atomic G:11.21 (62.2), Fischer RC4 WC RC (60,7) a dal‰ími. Podobnû se „slalomkou roku” v tomto testu stala S L X (73,8 b.) pfied Fischer RC4 WC SC (69,6), Atomic SL:11.12 (68,2) a dal‰ími. Elanky pfiitom zvítûzily navzdory tomu, Ïe jejich dovozce nepatfií k hlavním reklamním partnerÛm pofiadatelÛ a vydavatelÛ publikují-


090-ZELENÉ STRÁNKY 4

22.1.2003 20:07

Stránka 90

zelené stránky

aktivního lyžaře

Při plánování sportovní i odpočinkové dovolené spoléhají čtenáři Snow na ZELENÉ STRÁNKY AKTIVNÍHO LYŽAŘE. Vaši prezentaci v nich zajistí David Walter - volejte 777 811 821 nebo pište na david.walter@altituda.cz

WS - SKI RENT

Lyžování se Sport-S • přes 30 středisek Francie, Švýcarska, Itálie i Rakouska • zájezdy a individuální pobyty • slevy až 7% Sport-S, Blatenská 113, 430 03 Chomutov, tel./fax: 474 624 088, 474 628 874, chomutov@sport-s.cz

www.sport-s.cz

LÉTO 2003

SLEVA 13% AŽ

WWW.FISCHER.CZ, VOLEJTE ZDARMA 800 12 10 10 TELETEXT TV NOVA STR. 713

PŮJČOVNA - SERVIS - LYŽE SNOWBOARDY + KURZY se 100 % jistotou získání základů během jednoho dne

WS - SKI RENT, Praha 5, U hrušky 15, 602 562 256

pujcovna.hyperlink.cz Kurzy windfsurfingu a pobyty na Lago di Garda v létě.

pfii pfiedloÏení kupónu

sleva 5%

SPECIALISTA NA LYŽOVÁNÍ V DOLOMITECH

DVORSKÁ BOUDA – 1320 m n. m.

PENZIÓN ZA MLYNOM

Střediska DOLOMITI SUPER SKI Bormio – Livigno, Dolomiti Adamello Brenta - Passo Tonale 3 dny lyžování již od 3.380Kč,- ( ubytování,doprava, polopenze)

NEJVYŠŠÍ FUNGUJÍCÍ BOUDA V ČESKU!

Klidný přístav pro Vaši lyžařskou dovolenou Alpská kvalita za slovenské ceny

Odjezdová místa z celých Čech. Zájezdy pro kolektivy na objednávku.

dovolená – sportovní soustředění (pl. penze 200 Kč) – školení – školy v přírodě (pl. penze od 280 Kč) – běžky – sjezdové lyžování – školní lyžařské kurzy (pl. penze od 280 Kč) – turistika – horská kola

Rakousko – ledovce ( Kaprun, Hintertux, Stubaital, Mölltal) Skiopening, Lyžování zdarma.

• ideální výchoziště na zimní i letní túry • vlastní vlek • sauna, posilovna, vinárna, společenská místnost • kapacita: 120 osob ve 2, 3 a 4lůžkových pokojích

CK KONTAKT, Husovo náměstí 2347, Rakovník 269 01 www.ck-kontakt.cz, ckontakt@orfinet.cz tel, fax: 313 513150

Dvorská bouda, 543 52 Strážné 111, tel.: 499 896 247, fax: 499 896 357, dvorskabouda@volny.cz, www.ceskehory.cz/dvorskabouda

Lyžování: Atmosféra: Ubytování: Jídlo: Za kolik:

Skipark Ružomberok a Skiareál Donovaly stylové komorní prostředí s rodinnou obsluhou pokoje vybavené moderním dřevěným nábytkem a TV domácí jídla, velké porce, nekuřácká hospůdka s pecí ceny od 390 Sk/noc

www.penzionzamlynom.frage.sk Mlynská 389, 034 83 Liptovská Teplá, Tel.: +421-444-392-100

®

SKI & SNOWBOARD – 61 STŘEDISEK Andorra, Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko Heliski v Itálii a Kanadě.

www.skitur.cz Prodej zájezdů: pasáž Millenium Plaza, V celnici 10, 117 21 Praha 1, telefon: 221 033 435, 221 033 436 fax: 221 033 446, mobil: 606 613 731 e-mail: skitur1@skitur.cz

Zima 2003 - Specialista na lyžování a snowboarding v Rakousku! Nabízíme prodloužené víkendy a krátkodobé lyžařské zájezdy, pololetní i jarní prázdniny, velikonoce, lyžování na ledovci i jednodenní zájezdy za sněhem. Věrnostní, skupinové, dětské a seniorské slevy. Autobusem i vlastní dopravou. A vše za skvělé ceny! Tradice. Zkušenost. Kvalita.

CK Tušla, nám. Svobody 10, 602 00, Brno tel: +420 542 219 331, fax: +420 542 212 999

www.tusla.cz, www.rakousko.cz

SLIEZSKY DOM 1.670 m.n.m. NEJVÝŠE POLOŽENÝ HOTEL S CELOROČNÍM PROVOZEM VE VYSOKÝCH TATRÁCH Místo, kde se setkávají stovky milovníků hor, turistiky a horolezectví. Východisko k výstupům na Gerlachovský štít. tel.: +421/52/442 52 61, fax: +421/52/442 52 02 e-mail: sliezskydom@nextra.sk

www.hotelsliezskydom.sk


091-MARKET(PR)-BRETTON

22.1.2003 22:37

Stránka 91

91

lyže pro celou horu

K

aždý rok si přečteme, jak úžasné a oč lepší než dosavadní nové lyže jsou. Carvingová revoluce je v podstatě završena, ale vývoj nespí a pokračuje. Mění se nejenom lyže, ale i chutě lidu lyžařského. Sice se pořád pohybuje hlavně po sjezdovkách, ale stále více lyžařů si rádo odskočí vedle tratě do neupraveného terénu. Zajímá je doslova celá hora. Koho třeba v Alpách neláká jízda i mimo tratě?

www.dynastar.cz

model Ski Cross 10 tak vlastnû je jakousi studií i pro závodní obfiaãku. Dne‰ní lyÏe, velmi elastické v ohybu a pfiitom potfiebnû torznû tuhé, mohou b˘t bez problémÛ ‰ir‰í neÏ modely star‰í a pfiitom si uchovat dostateãné vykrojení. Leto‰ní modely 10 a 9 se stfiedem 66 mm by mûly oslovit ty, kdo se pfiece jenom tûch pár milimetrÛ

(zbyteãnû!) bojí. Pfií‰tí zimu pak pfiijde nová, je‰tû ‰ir‰í generace (110-69-98 a 104-69-96). Abyste jim pfii‰li na chuÈ, vÛbec nemusíte pokou‰et závody ve skicrossu ani zarytû holdovat terénu. Jsou to prostû lyÏe, jeÏ zachycují nejnovûj‰í trendy a poskytují maximum toho, co lyÏafisk˘ prÛmysl dnes dokáÏe vyrobit.

ČÍSLO 4 / 2003  SNOW

Této zálibû se snaÏí vyhovût i konstruktéfii lyÏí. Ne náhodou zaÏívají velk˘ rozmach lyÏe mírnû roz‰ífiené, nejnovûji oznaãované jako „all-mountain”, tedy „pro celou horu”, bez ohledu na podmínky. Donedávna ale je‰tû vût‰inou obûtovaly nûco ze své zdatnosti na upraven˘ch tratích. Teprve jejich souãasná generace dokázala skuteãnû spojit v˘konnost na tvrdém se schopností vyrovnat se i s hor‰ím snûhem a terénem. Mezi vÛbec první lyÏe tohoto nejnovûj‰ího druhu se v loÀské sezonû zafiadil Dynastar se sv˘m modelem Speed Cross. Pro leto‰ní zimu jiÏ úspû‰né „crossky” získaly svou vlastní fiadu Ski Cross s pûti modely. Nejvy‰‰í „desítka” je vysoce sportovní lyÏí, v˘konnostnû vlastnû jak˘si univerzálnûj‰í racecarver, robustní a stabilní, osvûdãen˘ i ve stále populárnûj‰ích závodech ve skicrossu. „Devítka” je v˘bornou sportovní lyÏí pro kaÏdého zdatného lyÏafie. Dal‰í modely, sestupnû 8, 7 a 6, jiÏ získávají stále vût‰í podíl v‰estrannosti a jsou tak uÏ vlastnû nejmodernûj‰ími univerzálkami. V‰echny samozfiejmû dokáÏou suverénnû projet rozjeÏdûn˘m snûhem, jak˘ na sjezdovkách i mimo nû zejména na jafie tak ãasto nacházíme. Ale co ta ‰ífika, zalekne se lyÏafi. Nevadí to? Kdyby vadila, nebyl by její nárÛst smûrem k 70 mm ve stfiedu lyÏe celosvûtov˘m trendem. Pfií‰tí zimu to bude z kolekcí lyÏí jasnû patrné. Uωí lyÏe uÏ zÛstávají pfieváÏnû jako specializované slalomky, u nichÏ je nutné co nejrychlej‰í pfiehranûní. Stabilita v rychlosti a men‰í riziko neÏádoucího zafiíznutí pfiivedly i závodní obfiaãky k vût‰í ‰ífice, a tak nové Dynastary Course budou mít moderních 66 mm. Souãasn˘

SNOWMARKET

Dynastar Cross:


092- ADRESÁŘ 4

22.1.2003 22:43

Stránka 92

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ BEROUN

JAN ·ÍRER-KOLA V PlzeÀské bránû 1 266 01 Beroun - centrum tel.: 311 621 355

BRNO FREYTAG-BERNDT

HODONÍN

LIBEREC

SKI CENTRUM

CK NEMO

KH SPORT

Svatopluka âecha 3608 Autobusové nádraÏí 695 54 Hodonín tel.: 518 353 882

PraÏská 376/36a 460 01 Liberec tel.: 485 105 732

Bohumínská 25 710 00 Ostrava tel.: 596 248 046

STARÁ PAKA

Prodejna GEOKART Vachova 8 602 00 Brno tel.: 542 216 561

SKI SPORT HORKA

MM SKICENTRUM

HR. KRÁLOVÉ

Brechtova 7 638 00 Brno tel.: 548 522 422

DRAPA SPORT OC Olympia U dálnice 777 601 00 Brno - Modfiice tel.: 547 216 894

CA DAMA BRNO U dálnice 777, OC Olymp.-Drapa 664 42 Brno - Modfiice tel.: 547 216 338

BRUNTÁL SPORT PRIM Námûstí 1. máje 1 792 01 Bruntál tel.: 554 712 961

Horka u Staré Paky 3 512 34 Horka u Staré Paky tel.: 481 595 009

Brnûnská 23a 500 01 Hradec Králové tel.: 495 273 898

CA DAMA H. Králové OC Futurum - Drapa sport Brnûnská 23a, Hradec Králové tel.: 495 266 291

FUN SPORT HK Masarykovo námûstí 581 500 02 Hradec Králové tel.: 495 514 037 tel.: 495 513 305 ◆ Testovací centrum ◆ ◆ Prodejna ◆ ◆ Servis ◆

KB SPORT HK Pospí‰ilova 281 500 03 Hradec Králové tel.: 495 760 302

ČASTOLOVICE

SKI SPORT DRAHORÁD

Námûstí 1 517 50 âastolovice tel.: 494 321 120

Č. BUDĚJOVICE SPORT BP s.r.o. Sokolsk˘ ostrov 1 370 01 âeské Budûjovice tel.: 387 318 439

ČESTLICE DRAPA SPORT Spektrum-PrÛhonice Obchodní 113 25 170 âestlice tel.: 272 183 217

HAVL. BROD SPORT centrum K2 Havlíãkova 3305 580 01 HavlíãkÛv Brod tel.: 569 425 245

NYâ SPORT Dr. M. Horákové 182/110 460 06 Liberec 6 tel.: 485 739 496

460 01 Liberec - Doubí tel.: 482 739 013

CA DAMA LIBEREC NC-Drapa sport â. mládeÏe 456 460 03 Liberec - Doubí tel.: 485 133 838

LITOMĚŘICE CYKLO&HOBBY Michalská 1 412 01 Litomûfiice tel.: 416 734 285

OLOMOUC GM sport

Námûstí 8 739 44 Bru‰perk tel.: 558 666 538

FUN SPORT

PraÏská 13/19 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456

SPORT - NISA centr. DRAPA SPORT - OC Futurum DRAPA âeské mládeÏe 456

BRUŠPERK CK NEMO

BIG FOP CENTRUM

Habrmanova 166 500 02 Hradec Králové tel.: 603 247 789

Lazecká 115 772 00 Olomouc tel.: 585 220 897

MADER SPORT Denisova 20 772 00 Olomouc tel.: 585 225 340

JABLONEC n.N. DISK SPORT

HUDY sport OkruÏnická 19 772 00 Olomouc tel.: 585 227 887

JIČÍN

OSTRAVA

MAXI-SPORT Jiãín

DRAPA SPORT FUTURUM

Robousy 149 506 01 Jiãín tel.: 602 742 256

Tyr‰ova 25 702 00 Ostrava tel.: 596 124 553

Jungmannova 23 101 00 Praha 10 tel.: 224 948 455

DRAPA SPORT Revoluãní 665/1 110 00 Praha 1 tel.: 221 803 311

PLZEŇ LyÏafiská ‰kola RACIO Ing. Jan Batík Resslova 3, 323 15 PlzeÀ tel.: 377 736 664

EUROSKI.CZ Resslova 3 301 35 PlzeÀ tel.: 377 330 300

HANNAH CZECH Slovanská tfiída 100 326 00 PlzeÀ tel.: 377 241624

PRAHA

CA DAMA Vr‰ovické námûstí 4 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695

SPORT KUBÁ≈ Kubánské námûstí 1 100 00 Praha 10 tel.: 271 735 235

POINTS - JOBI SPORT Na Pofiíãí 12 palác YMCA 110 00 Praha tel.: 234 054 258

specialista na lyÏování v Itálii

www.nev-dama.cz

CK NEMO Panská 3 111 21 Praha 1 tel.: 224 210 900

INTERBIKE PRAHA

Na Chodovci 20 141 00 Praha 4 tel.: 272 769 387

SKOL SLAVOJ VY·EHR. Námûstí hrdinÛ 16 140 00 Praha 4 tel.: 261 218 737

HERVIS Sport a móda Nákupní centrum Europark Nákupní ul. 389/2 102 00 Praha 10 - ·tûrboholy tel.: 234 672 222 fax: 234 672 220

Kompletní sortiment znaãek Marker, K2, Uvex, Madshus Donnay

SPORTCENTRUM Ví‰ek

NEV-DAMA Opletalova 27 110 00 Praha tel.: 222 248 436 tel.: 222 248 438

SKIKOMPLEX

Podolské nábfieÏí - Îluté láznû 147 00 Praha 4 tel.: 244 466 841

FUN SPORT Havlíãkova 1000 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003

Slezská 29 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455

HOFFI SURF SHOP

PARDUBICE

HORTEZ/INTERSPORT 8. kvûtna 11 772 00 Olomouc tel.: 585 226 065

Lidická 8 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 711 347

ELIASS SPORT

KIWI svût map a prÛvodcÛ CK VESTA

Kfiesomyslova 19 140 00 Praha 4 tel.: 241 404 444

DRAPA SPORT-CENTRUM Ob. centrum Tesco LetÀany Veselská 663 190 00 Praha 9 - LetÀany

CK VESTA Wilsonovo nádraÏí 120 00 Praha 2 tel.: 224 225 769

HAPPY SPORT Kotorská 1598 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 943

SPORT U ANDùLA NádraÏní 116 150 00 Praha 5 tel.: 257 326 166

POMI SKICENTRUM Slavojova 10 128 00 Praha 28 tel.: 224 936 442

SKICENTRUM VELESLAVÍN

LYÎE - SNOWBOARDY

Pod Dvorem 13 160 00 Praha 6

Rybná 14 110 00 Praha 1

PRODEJ - BAZAR - ·KOLA - PÒJâOVNA

tel.: 221 844 388 tel.: 221 844 389

✔ LyÏafisk˘ komplet od 70 Kã/den ✔ Snowboard komplet od 130 Kã/den

BIL-SPORT

tel.: 235 366 524

www.pomi.cz

Novináfiská 6a 701 01 Ostrava tel.: 596 612 852

CK Consultour

CA DAMA OSTRAVA

ÎiÏkovo námûstí 6 506 01 Jiãín tel.: 493 533 281

OC Futurum - Drapa sport Novináfiská 3178 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323

SPORT-S

A-Z sport

Václavské námûstí 48 110 00 Praha 1 tel.: 296 301 695,296 301 680

Slezská 12 120 00 Praha 2 tel.: 224 253 654

Centrum Nov˘ Smíchov PlzeÀská 8 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 171

4SKI CENTRUM

CK CONTI

WARMPEACE s.r.o.

CK DAMA

âelakovského 3 702 00 Ostrava tel.: 596 622 901

Jindfii‰ská 30 110 00 Praha 1 tel.: 224 230 120

Slavíkova 5 120 00 Praha 2 tel.: 222 725 412

PlzeÀská 8, Drapa sport 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 173

KROMĚŘÍŽ OD ·TROF Vodní 52, 767 01 KromûfiíÏ tel.: 573 334 295

DRAPA SPORT


092- ADRESÁŘ 4

22.1.2003 22:43

Stránka 93

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ HUDY SPORT

FANATIC SPORT - Blizzard

M-SPORT

Lidická 43 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 964

Zenkelova 168 182 00 Praha 8 tel.: 283 841 718

Mirka Dunková 543 51 ·pindlerÛv Ml˘n tel.: 499 523 153

A-Z sport s.r.o.

PŘÍBOR

TÁBOR

ALPI SPORT

SKI CENTRUM TÁBOR

Lidická 7 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 054

DRAPA SPORT-CENTRUM âern˘ most, Chlumecká 765 190 00 Praha 9 tel.: 281 916 917

Jiãínská 15 742 58 Pfiíbor tel.: 556 722 266

ROKYTNICE N. JIZ. TRUTNOV SKI SPORT

EURO BIKE Praha Nad ·utkou 21 182 20 Praha 8 tel.: 284 684 737 ◆ Dealer lyÏafiského vybavení

ATOMIC ◆ a vበspecialista na americká kola

SKISERVIS Radotín Topasová 5/747 153 00 Praha 5 - Radotín tel.: 257 913 063

SKI & CYKLO SPORT „NA HARFù” âeskomoravská 41 190 03 Praha 9 tel.: 284 811 212

Jan Jirák BechyÀská 398, 390 01 Tábor tel.: 381 251 369

V. Svat˘ J. Nechanick˘ 512 44 Rokytnice nad Jiz. ã.p. 3 tel.: 481 522 402

CK MATES - V. Urbanec Barvífiská 47 541 01 Trutnov tel.: 499 819 053

ROŽNOV p. RAD. TURNOV PEMI OUTDOOR SPORT

VRCHLABÍ

SKI VELKOOBCHOD - T. Kunãík NádraÏní 472 543 01 Vrchlabí tel.: 499 402 343

VSETÍN INTERSPORT Andûl Îerotínova 1321 755 01 Vsetín tel.: 571 415 368

ZLÍN DRAPA SPORT 3. kvûtna 1170 760 12 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 207

CK NEMO

CA DAMA ZLÍN

Dvofiákova 7 511 01 Turnov tel.: 481 322 524

3. kvûtna 1170, OC Centro 763 02 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 269

STARÉ SPLAVY

TŘINEC

ŽĎÁR n. SÁZAVOU

SPORT PAUDERA

GAMI SPORT

SPORT centrum K2

Koperníkova 1160 739 61 Tfiinec 6 tel.: 558 326 246

Palachova 2285/39 591 01 Îìár nad Sázavou

Palackého 2191 756 61 RoÏnov p. Radho‰tûm tel.: 571 655 154

Krále Václava 120 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

ŠPINDLERŮV M. SKI SPORT HORKA ·pindlerÛv Ml˘n - centrum 543 51 ·pindlerÛv Ml˘n tel.: 499 433 548

CHCETE PRODÁVAT SNOW?

VAL. MEZIŘÍČÍ SONUS SPORT SERVIS Sokolská 1267 757 01 Vala‰ské Mezifiíãí tel.: 571 611 799

Volejte 571 411 164

www.sportnaharfe.cz Specializovaná prodejna pro lyÏe a kola. ATOMIC test centrum (pÛjãovna modelÛ 02/03). Centrum péãe o nohu (vloÏky, botiãky, skelety).

!!! SNOW JEDE

NA HORY S CESTOVNÍMI KANCELÁ¤EMI !!!

Otevfieno dennû 9 - 21 hod.

37 cestovek, které exkluzivnû nabízejí sv˘m klientÛm SNOW pro zpfiíjemnûní dlouhé cesty za snûhem:

HAPPY SPORT Národní obrany 16 116 00 Praha 6 tel.: 224 325 560

HAPPY SPORT Beranov˘ch 125 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 tel.: 266 004 308 www.happysport.cz ◆ PRODEJ ◆ SERVIS ◆ PÒJâOVNA ◆ zdarma k dûtskému kompletu helma a br˘le + sefiízení lyÏí

SKISERVIS TomበHeyrovsk˘ Fr. KfiiÏka 12 170 00 Praha 7 tel.: 220 571 215

❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄

Intertrans CK Kontakt SKITOUR Beta Tour Euroski.cz Adventura Skol - Slavoj Vy‰ehrad CK SKIPAS Sport-S CK Petrs Oriana Tours Conti Cekare

❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄

Pradok Globtour FF Tour Ruefa Reisen CK Fede CK NEV-DAMA CK Alexandria CK Talpa âedok CK Tu‰la Firo Tour

❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄ ❄

CK Poznání CK Trip CK Original CK Sport Václavík CK Fischer CK Víkend CK Holiday Brno CK INEX CK Juhász Alpin Tour CK Punto Tempo Tours Autoturist


094- FLASH 1

22.1.2003 13:25

Stránka 94

Foto: Ulrich Grill/Redbull

SNOW, roãník II., ãíslo 4. SNOW - magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících fiíjen, listopad, prosinec, únor a duben. Vydává Altituda s.r.o., 4. kvûtna 175, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 89 Kã (139 Sk, 4€). Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 495 kã. Pfiedplatné objednávejte na 571411164, nebo e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

94

FLASH

C

rossu se dočkali i běžkaři! S ideou uspořádat extrémní akci pro závodníky běžce, kde by vedle svých fyzických dispozic demonstrovali i to, jak si se dvěma tenkými prkýnky rozumí i ve zcela neobvyklých situacích, přišel rakouský trenér Walter Mayer. A vůbec se s jezdci nemazlil!

Startovalo se na rampû s umûl˘m skokem, prÛbûh 600 metrÛ dlouhé tratû pak okofienily dal‰í dva velké skoky, ostré zatáãky a dvousetmertové prudké stoupání. V závodech nazvan˘ch podle generálního sponzora „Red Bull Nordix” startovalo 57 sportovcÛ vãetnû nûkter˘ch olympijsk˘ch medailistÛ.

Nejveselej‰ím z nich byl po skonãení klání ·véd Björn Lind, kter˘ nechal v‰echny ostatní za zády. Îe se jedná o opravdov˘ nov˘ sport a nikoli jen náhodn˘ v˘stfielek, potvrzuje i skuteãnost, Ïe renomovaní v˘robci bûÏek chystají pro cross-country-cross nové speciální lyÏe! Petr Socha

www.redbull.com

SNOW  ČÍSLO 4 / 2003

FLASH

SNOW 04 - únor 2003  

SNOW - časopis pro lyže, lyžování, freeride, telemark, skialpinismus, snowboard. Czech skiing magazine.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you