Časopis SMASH květen

stylový magazín ambiciózních studentů Havířova

KVĚTEN

pouze 5,- Kč

Poker Norsko Florbalová liga Sniper: Ghost Warrior 2 V pohádkách,

aneb Karel málem presidentem

1

SMASH

Vážení čtenáři, S teplejším počasím přišla také nová vlna optimismu a tvůrčí inspirace a redakce časopisu SMASH vypouští do světa další, pořadově již třetí po okraj nabité číslo. Opět se můžete těšit na cestovatelské zkušenosti Anety Nevrlé, se kterou tentokrát zavítáme do Norska, či na další díl seriálu o studiu v zahraničí, ve kterém se budeme zabývat možnostmi středoškolských stipendií. O zajímavou biologickou vložku se postará Tomáš Charvát, který nám přiblíží bizarní želvušky, s Michalem Martínkem zavzpomínáme na Dave Brubecka a nejspíš naposled nám svůj názor přiblíží již maturující Radek Kubala. Toto a mnoho dalšího Vás čeká za pouhých 5kč ve školním bufetu a my doufáme, že nikdo z čtenářů této investice nebude litovat. Tímto bychom také opět chtěli vyzvat všechny kreativní studenty, kteří mají co říct, aby se připojili k naší redakci a dopomohli udělat náš školní magazín zase o něco zajímavějším.

Pavla Baarová

OBSAH Škola

Možnosti středoškolských stipendií

Politika 2

Sport Nezastavitelné Švýcarsko Poker: více než karetní hra.

Nejmladší, ale nejlepší – Kvinta A ovládla školní florbal

3 5

6

Svět Norsko Příroda Želvušky - klíč k nesmrtelnosti

šéfredaktorka

8 11

V pohádkách aneb Karel málem prezidentem Kouzlo seminární práce

12 14

PC Je Sniper: Ghost Warrior 2 lepší než jeho předchůdce?

16

Kultura Filmy a divadlo Dave Brubeck

18 21

SMASH

Studium v zahraničí

2

MOŽNOST STŘEDOŠKOLSKÝCH STIPENDII

V prvních dvou dílech tohoto seriálu jsme se zabývali středoškolskými studijními programy v zahraničí, jež nám mohou zprostředkovat speciální agentury. Tyto programy jsou většinou až na pár základních podmínek nevýběrové a agentury svým „exchange studentům“ zajištují poměrně bohatý servis pro případ, že by v průběhu zahraničního studia nastaly nějaké komplikace. Jedinou nevýhodou je cena pohybující se řádech statisíců, jež je pro mnohé studenty nepředstavitelný výdaj. Naštěstí ani ti méně movití studenti ještě nemusí věšet hlavu, ačkoliv většina středoškoláků vycestuje zásluhou agentur, nabízí se ještě další možnost jak si vyzkoušet středoškolský život za hranicemi – a to stipendium.

V současné době působí v České republice dvě organizace, které každoročně vybírají z řad středoškoláků malý počet nadějných studentů, jimž uhradí nebo alespoň přispějí na studijní pobyt v zahraničí. Počet stipendií je ovšem velmi omezený a tudíž je proces výběru založen na náročném výběrovém řízení za vysoké konkurence. Stipendia a výběrové řízení obou organizací se podstatně liší, ale v obou případech se jedná o velmi prestižní záležitost, jež vám může otevřít dveře pro budoucí studium na nejprestižnějších světových univerzitách.

První možností je Nadace Open Society Fund Praha, která každoročně otevírá výběrová řízení o roční stipendia na prestižních internátních školách jak v USA, tak ve Velké Británii. Do výběrového řízení se mohou přihlásit všichni studenti 2. ročníků středních škol s českým občanstvím a solidní znalostí angličtiny. Přijímací proces se skládá z motivační eseje o rozsahu 750 slov v AJ, tří doporučení od vyučujícího matematiky, angličtiny a třídního profesora a v neposlední řadě také testu úrovně angličtiny a osobního pohovoru. Je třeba předložit také vysvědčení, ačkoliv účast v řízení není nijak omezena známkovým průměrem. Získané stipendium potom hradí náklady na školné, ubytování a stravu. Pro představu bylo na školní rok 2011/2012 uděleno 8 stipendií do Velké Británie a 6 stipendií do USA. Druhou, možná snad ještě zajímavější možností, je dvouleté stipendium nabízené na školách UWC ( United World College). Jedná se o stipendium na jedné z 13 UWC škol po celém světě ( např. Indie, Singapur, Itálie …). Dvouleté studium je zakončeno mezinárodně uznávanou maturitou IB, tudíž se na rozdíl od stipendií zprostředkovávaných Nadací OSF student vyhne maturitě české. Dalším rozdíl představuje fakt, že se jedná o mezinárodní školy, na kterých jsou stipendisté z celého světa. Student se

3

Studium v zahraničí + Sport

SMASH

tedy dostane do mnohem různorodější komunity než by tomu byla při studiu na britské nebo americké internátní škole. Výběrové řízení je otevřeno všem studentům 2. ročníků středních škol a skládá se ze tří kol. Je tedy celkově o poznání obsáhlejší než výběrové řízení první zmíněné organizace. V prvním kole studenti vyplňují elektronickou přihlášku, kterou tvoří dvě eseje (česká a anglická), výčet a popis všech mimoškolních aktivit a úspěchů za poslední dva roky a další osobní informace. Postoupivší do druhého kola se sejdou na společném 2.kole, kde podstoupí české a anglické interview, znalostní test a zúčastní se skupinových aktivit, při kterých porotci hodnotí jejich předpoklady pro náročné studium a dvouletý pobyt daleko od rodiny na internátě. Do 3.kola postoupí méně než deset studentů, ze kterých jsou po dalších pohovorech a aktivitách vybráni v průměru 4 studenti, kteří následující školní rok odjedou „na zkušenou“ na jednu z UWC škol.

Přestože získání těchto stipendií vyžaduje jistou dávku talentu, pracovitosti a bezesporu také štěstí, už jenom účast ve výběrovém řízení a pohovorech může přinést hodnotné zkušenosti. Ty se vám pak mohou hodit například při hlášení na vysoké školy či pracovních pohovorech. Proto bych na závěr chtěla popřát mnoho odvahy a štěstí všem, co se rozhodnou zkusit štěstí, a o jedno z těchto stipendií se pokusí.

Pavla Baarová

NEZASTAVITELNÉ ŠVÝCARSKO Loni až jedenáctý tým, letos na mistrovství světa ještě neprohrál a to už svedl souboj ve skupině s hokejovými velikány: Kanadou, Českem a Švédskem. Svým soupeřům dovolil vždy maximálně dva góly a jen s Kanadou ztratil bod za výhru 3:2 až na samostatné nájezdy. Čechy porazili 5:2, Švédy 3:2 a ostatní outsidery skupiny přejeli ještě s větším rozdílem gólů. Tímto výkonem se stali zatím největším překvapením celého mistrovství, kde jsou podporování, i přes velkou vzdálenost od domova velkým počtem fanoušků, kteří vzbuzují pozornost také před stadiónem při slavení úspěchů svých oblíbenců.

Kanadský kouč Švýcarů, Simpson, který nastoupil do služeb národního týmu Švýcarska již v roce 2010, si do svého kádru pozval jen tři hráče hrajících mimo svoji vlast (z USA a Švédska) a zbytek hráčů sestavil z domácí ligy.

Největší předností Švýcarů je jejich střelecká efektivita a také využívání přesilových her, v obou kategoriích jsou nejlepší na turnaji. Trenér ordinuje svému velmi vyrovnanému týmu hru založenou na sehrané obraně, kterou podporují výborní gólmani, silovém pojetí hry a jednoduché hře s pukem na vlastních hokejkách.

SMASH

Sport

4 Největší hrozba soupeřů je Reto Suri s Ninem Niederreiterem, oba dali po čtyřech gólech, nejvíce kanadských bodů po sedmém zápase má Denis Hollenstein, který tři góly vstřelil a na další čtyři přihrál. Na postu gólmana má Švýcarsko také silnou oporu.

Martin Gerber, brankářská jednička, má slušných 92% úspěšných zásahů.

Celkově vstřelili jako tým na turnaji ze všech účastníků nejvíce branek (29) a inkasovali pouhých 10.

Předposledním zápasem proti Norům si udrželi vedení ve skupině a k vítězství v základní části jim stačilo porazit předposlední Bělorusko. Ani v sedmém zápase neprohráli, takže se mohou pyšnit prvním místě s 20 body (maximum je 21). Navíc pomohli porážkou Norů udržet Čechům naději postupu na postup do čtvrtfinále.

Lepší z úterního zápasu ČeskoNorsko postoupil do vyřazovacích bojů ze čtvrtého místa, kde se utká s vítězem své skupiny A, Švýcarskem. Naše mužstvo v posledním zápase konečně potvrdilo roli favorita a vyhrálo po pěkném výkonu nad Norskem 7:0. Určitě doufáme, že v opakovaném souboji Švýcarů s našimi borci, donutí Češi zemi Helvétského kříže ochutnat poprvé i prohru a budou bojovat v semifinále o hezké umístění. Čtvrtfinále (16.5.): Rusko – USA Švýcarsko – Česko Finsko – Slovensko Kanada – Švédsko V semifinále (18.5.) se utkají týmy z prvních dvou zápasů a týmy z druhých dvou.

Finále je v neděli 19. května.

Lukáš Kolek

5

Sport

SMASH

POKER: VÍCE NEŽ KARETNÍ HRA.

Photos by flipchip / LasVegasVegas.com (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw)

Hraji poker na Facebooku, porážím všechny, tak proč bych se pokerem nemohl živit? Přece na tom nic není. Vydělám si nicneděláním pár milionů, ženské na mě poletí a budu si žít jako pán.

Tak se rozhodnu stáhnout si pokerového klienta, vložím své kapesné na svůj pokerový účet v domnění, že si je rozmnožím stejně jednoduše jak na Facebooku. Ale najednou ejhle. Během hodiny je moje kapesné fuč. Kde jsem udělal chybu? Jak to, že jsem prohrál celé své jmění? Odpověď je jednoduchá. Nevěnoval jsem se studiu pokeru!

Každý pokerový hráč vám řekne, že pokud chcete kvalitně hrát poker, musíte větší část své pokerové kariéry věnovat studiu pokeru než hraní pokeru samotného. Asi si většina řekne, co se na pokeru dá studovat jiného než pravidla? To mi přece musí stačit. Opak je pravdou!

Poker, ačkoliv se to nezdá, je strategickou hrou a pokud se chcete stát úspěšným hráčem, potřebujete o strategii v pokeru něco vědět.

V dnešní době se na internetu najdou stránky, které se problematikou strategie v pokeru zabývají. Poradí vám, jak se máte chovat u stolu, jaké karetní kombinace máte hrát na různých pozicích u stolu, jak přemýšlet u hry samotné atd.

Ale nemyslete si, že když si tyto stránky projdete, že se z vás stane úspěšný pokerový hráč. Jen vám dopomohou, abyste se vlastním úsilím a tvrdým studiem stali z ryby, kterou všichni žraloci rádi vidí u svého stolu, právě tím žralokem, který se chystá vyplout do moře pokeru a lovit ryby, kterých je tam plno.

Aleš Svoboda

SMASH

Sport

6

NEJMLADŠÍ, ALE NEJLEPŠÍ – KVINTA A OVLÁDLA ŠKOLNÍ FLORBAL Tak, jak v předvánočním čase vrcholila školní basketbalová liga, tak je pro play-off ve florbale již tradičně vyhrazen měsíc duben. Díky tomu, že se zápasy odehrávaly ve středečních odpoledních hodinách, nevyvolal florbal takový boom, jaký byl v onen vánoční čas. Ale přesto jsme byli svědky jak skvělých sportovních výkonů, tak i vtipných momentů, o které na školní úrovni ve florbale rozhodně není nouze.

Od listopadu probíhaly v již zmiňované středy zápasy základních skupin. Některé třídy občas nemohly najít ve svých řadách dostatečný počet hráčů, takže byly k vidění i kontumace. Naštěstí pouze v minimálním počtu, protože organizátoři vždy vyšli hráčům vstříc. A tak se v době velikonoční pomlázky a hledání kraslic pod metrem sněhové nadílky začaly rýsovat dvojice, které se mezi sebou utkaly o postup do semifinále. Díky vítězství v základních skupinách už své místo mezi posledními čtyřmi měli zaručené borci 8. A a pořádající 7. B. Ani „florbalový mág“ Daniel Bora se svou 2. A4 nedokázal zastavit sextu, která bojovným a takticky dobře zvládnutým výkonem nedopustila v boji o semifinále jakékoliv drama. Nováčci na naší škole, tedy 1. A4, bojovali jako lvi, jenže velkou bojovnost vykompenzovali střelbou pánubohu

do oken, což byl proti výborné kvintě A kámen úrazu, a tak bylo jasno, že vyřazovací pavouk pošle proti sobě nejmladší a nejstarší tým turnaje, tedy 5. A a 8. A, v druhém případě se střetnou 7. B a 6. A. Semifinále přinesla spoustu překvapení.

V prvním utkání nemocí zdecimovaná oktáva, kde Lukáš Michenka bojoval spíše se svou vysokou teplotou než se soupeři, nepodala ideální výkon, což kvinta beze zbytku využila. Ani skvělí florbalisti Radek Kubala s Adamem Bigajem nedokázali zastavit dobře běhající tým Václava Šimčíka, a tak bylo na světě obrovské překvapení – vyřazení největších favoritů.

Mike Holeksa v druhém zápase urputně bojoval, jenže v boji proti sextě se od spoluhráčů nedočkal sebemenší pomoci.

Vojtěch Horák většinu času na hřišti lapal po každé molekule kyslíku a také nemoc T. Iziáše se stala důvodem, proč

7

Sport

Duda s Kiszkou pravidelně vymetávali pavučinky v bráně Gorgola, později Domina.

A když se k nim přidali i další sváteční střelci, závěrečné skóre 10:0 vypadalo opravdu hrozivě.

24. dubna přišlo na řadu dlouho očekávané finále. Jako předkrm vidělo početné obecenstvo florbalovou derniéru již zdravé oktávy, která si v exhibičním tempu dokráčela ke třetímu místu.

Finálový souboj byl ve znamení kvality proti snaze urvat pro sebe co nejvíc. Kvintě složené z hráčů, kteří hrají nebo hráli florbal, nešlo konkurovat v technice. Sexta argumentovala tvrdostí, rychlostí a tlakem do brány. A to většinu utkání sta-

SMASH

čilo. Kombinace kvinty, jak úspěšné, tak neúspěšné, střídaly střely sexty ze všech možných pozic. I díky hattricku Jana Dudy byl zápas dlouho vyrovnaný. Nicméně po závěrečných dvou smrtících úderech agilního Lepíka jsme se už žádné odpovědi nedočkali. Tím pádem letošní ročník ŠFL vyhrála třída kvinta A, která tak napodobila letošní maturanty z 8. A, kteří pohár získali v minulém školním roce.

Tím bychom chtěli poděkovat jak Mgr. Němcovi, tak třídě 7. B za organizování celého turnaje a již teď očekáváme další ročník.

Text i fotografie: Jan Duda Celkové pořadí ŠBL: 1. místo – 5. A 2. místo – 6. A 3. místo – 8. A 4. místo – 7. B Nejlepší střelci finálového dne ŠBL: Radek Kubala (8. A) – 22 gólů Nejlepší brankář turnaje: Jakub Tuřín (2. A4)

Play-off: O postup do semifinále: 5.A - 1.A4 8:3 2.A4 - 6.A 3:8 Přímý postup(vítězství v zákl. skup.): 8.A, 7.B

Semifinále: 8.A - 5.A 7.B - 6.A O 3. místo: 8.A - 7.B Finále: 5.A - 6.A

4:7 0:10 10:6 7:4

Svět

SMASH

8

NORSKO - ZEMĚ FJORDŮ Název Norsko znamená „cesta na sever“ a hodně na sever se taky musíte vydat. Země obrovská rozlohou má jen něco přes 4 miliony obyvatel.

Hlavní část území leží na pevnině, ale Norsku také patří velké množství ostrovů. Můžete zde vidět kontrast divoké přírody a malých vesniček s velkými moderními městy. Jediná nevýhoda návštěvy Norska je fakt, že se tam pořádně plácnete přes kapsu – až na ryby je tam vše opravdu drahé.

Oslo Oslo leží v jihovýchodní části Norska u Oslofjordu a je to hlavní město. Také je to právě příklad moderního města, které však bylo založeno králem Haraldem III. Hardradou už v 11. století, kdy zde byl vybudován hrad Akershus. V době, kdy bylo Norsko spojeno s Dánskem, ztratilo Oslo status hlavního města.

Památky v Oslu Architektonickým skvostem je nová budova Opery, která byla otevřena v roce 2008.

Má rozlehlou, mírně šikmou střechu, která je přístupná, takže se po ní mohou lidé projít nebo si sednout a pozorovat moře.

Další místo, které určitě stojí za to navštívit, je skokanský můstek Holmenkollen.

Byl modernizován, když Norsko získalo pořadatelství světového šampionátu v roce 2011. Je přístupný pro veřejnost a výtahem se dá vyjet až na vrchol můstku. Dole se nachází muzeum a také simulátor skoku na lyžích a sjíždění slalomu.

Radnice v Oslu je zajímavá především tím, že se tam uděluje Nobelova cena za mír.

Důvodů, proč se Alfred Nobel rozhodl (toto rozhodnutí napsal do závěti), aby se tato cena udělovala v Norsku, a ne ve Švédsku, bylo hned několik. Jedním z faktorů určitě bylo to, že Norsko a Švédsko byly v té době v personální unii, ale hlavní bylo, že Nor-

9

Svět

SMASH

sko neválčilo a jeho parlament (Storting – sídlí v Oslu) prosazoval mírovou politiku. Také se spekuluje o tom, že sám Nobel měl osobní vazby právě ve Stortingu.

Navštívit můžete již zmíněný hrad Akershus, který je zčásti přístupný veřejnosti. V Oslu je samozřejmě mnoho muzeí. Pokud máte rádi sochy, měli byste zajít do Vigelandova parku, který je obrovský, s krásnou flórou a mnoha sochami od sochaře Gustava Vigelanda. Vrcholem jeho díla je 17 metrů vysoký blok, ve kterém je ztvárněno 121 lidských postav.

Pokud chcete vidět v Oslu i kus přírody, je možné udělat si vyhlídkovou plavbu lodí po Oslofjordu. Po cestě budete mít možnost pozorovat malé ostrůvky nebo výběžky fjordu, kde mají obyvatelé svoje chaty. Místní obyvatelé jsou velmi otužilí, protože se v létě koupou v ledovém moři, do kterého si běžný Evropan nestrčí ani ruku..

Norsko mimo město Velmi zajímavou oblastí jsou LOFOTY, které se nachází na severu Norska, nad městem Bodo. Se skládají z desítek, možná až stovek ostrůvků s krásnými fjordy, ze kterých se zvedají hory. Lidé tam žijí v malých rybářských vesničkách, to však neznamená, že jsou mimo civilizaci. Naopak, všude mají moderní silnice, dostupný signál na mobil skoro kdekoliv a hlavně všude můžete platit kreditkou, a to i jedno lízátko. Dokonce někdy odmítají vzít hotovost.

Do oblasti Lofoty se v zimě jezdí hlavně na túry na lyžích a v létě za rybařením a turistikou. Všechny lyžařské túry se chodí od moře až do výšky 1000 m a potom se zase na lyžích sjíždí až k moři. Vše je provázeno nádhernými panoramaty. Když je špatné počasí, můžete si udělat výlet po fjordech či ostrovech nebo na lodi.

SMASH

Svět

10

POČASÍ Teploty jsou obvykle pod nulou, ale přestože se Lofoty nachází nad polárním kruhem, nejsou tam velké mrazy.

To je způsobeno teplým Golfským proudem, který ovlivňuje podnebí.

Ovšem připraveni musíte být na vše, jelikož počasí je velmi proměnlivé a nepředvídatelné, takže ze slunného dne se může během 5 minut stát sněhová vichřice.

JÍDLO Ryby, ryby, ryby – nejdůležitější surovina, která se v celém Norsku konzumuje. Ale právě v této oblasti máte možnost koupit si ryby přímo od rybářů pár minut po ulovení. Teď je zrovna sezóna lovu tresek (trvá pouze asi 3 týdny), kterých se vyloví tuny každý den. Toto období je pro rybáře klíčové, protože zajišťuje 90 % jejich obživy na celý rok. Velké množství ryb se suší a sušené tresky se posílají do Portugalska, kde se z nich vyrábí jejich národní jídlo – bacalao (hustá polévka ze sušených tresek).

Obyvatelstvo Všichni jsou velmi přátelští a srdeční. Hlavně jsou v pohodě a slova jako stres nebo spěch vůbec neznají. Skoro všichni mluví dobře anglicky, takže nemáte problém se dorozumět. Mimo velká města taky vůbec nezamykají svoje auta nebo domy (jeden pán nám oznámil, že klíče svého domu neviděl už dvacet let). Kola, lyže, sekačky a další věci mají volně před domem, zatímco my všechno zamykáme do garáží. Jsou schopni nechat otevřené dveře auta, i když je na zadním sedadle položený foťák za několik tisíc, a jít na celý den pryč. Když se vrátí, nic jim nechybí. Pro nás jsou takové věci opravdu nepředstavitelné.

Text i fotografie: Aneta Nevrlá

11

Příroda

SMASH

ŽELVUŠKY - KLÍČ K NESMRTELNOSTI Želvušky jsou drobní, až 1,2 mm velcí živočichové příbuzní drápkovcům, kteří svým vzezřením a schopnostmi udivují už desítky let. Mají tělo kryté kutikulou a téměř po celé jeho délce jsou rozmístěny čtyři páry nohou, z nichž každá je opatřena drápky. Někomu mohou tvarem těla připomínat medvídky, jak napovídá anglický název water bears. Můžeme je najít po celém světě a to jak na dnech oceánů, tak i v mechu a půdě nebo například vysoko v Himalájích pod kameny či ledem. Většina želvušek, tedy asi 1000 popsaných druhů (z toho cca 110 druhů žije v ČR) a přibližně 10000 druhů nepopsaných, je býložravá, ale jsou známy i dravé druhy, které pak požírají úměrně velkou kořist.

Jejich nejznámější vlastností je schopnost upadnout při nepříznivých podmínkách do stavu strnulosti zvaného anabióza, při níž vyplaví do svých tkání cukr známý jako trehalóza, který ve spolupráci s dalšími látkami jejich tělo dokonaNicole Ottawa & Oliver Meckes le zakonzervuje. V tomto stavu metabolismus téměř přestává pracovat a obsah vody se podle některých zdrojů sníží až na 1 % objemu těla. Když se podmínky ustálí a želvuška se dostane do vlhkého prostředí, trehalóza se vyloučí a životní funkce se obnoví. A co se dá s takovou želvuškou v anabióze dělat? Můžeme ji vystavit teplotám blížícím se absolutní nule nebo naopak vysokým až 150 °C, tlaku až 75 000 atmosfér, což je pro ilustraci 6 krát víc, než bychom našli na povrchu Země. V anabióze vydrží hodně dlouhou dobu, což dokazuje skutečnost, že byli nalezeni životaschopní jedinci i ve vzorcích mechu ze sbírky, která byla sušena a konzervována před více než 120 lety. Co je pro ně procházka růžovou zahradou, jsou také vysoké hodnoty radiace.

Snesou i bezmála 600 000 radů, tedy asi tisíckrát více než člověk. Švédští vědci zašli ještě dál. Chtěli vědět, jak bude na želvušky působit volný vesmír, a proto roku 2007 vyslali na oběžnou dráhu několik skupin želvušek a postupně testovali. Překvapujícím zjištěním bylo, že na další životaschopnost želvušek nemělo vliv ani vakuum, ani UV-A záření. Co se ale stalo želvuškám osudným, bylo záření UV-B spolu s radiací, jíž byly na oběžné dráze vystaveny. Z testovaných žádná tuto kombinaci nepřežila. Želvušky jsou nyní předmětem mnoha vědeckých bádání. A kdo ví, třeba jednou díky želvuškám přežijeme apokalypsu.

Tomáš Charvát

SMASH

Politika

12

V POHÁDKÁCH ANEB KAREL MÁLEM PREZIDENTEM Když Václav Bělohradský v dokumentu Nikdo neposlouchá hovoří o Boženě Němcové jako zakladatelce českého myšlení v iluzích, zřejmě nebude tak daleko od pravdy.

Letos při sledování vánočních pohádek jsem zaznamenal několik společných vlastností, které (nejen) naše pohádky spojují. To, že tato poetičnost stále ovlivňuje naše myšlení, jsem pochopil až po prvním kole přímé volby prezidenta republiky.

Typickým rysem pohádky je jednoznačně boj dobra se zlem. Ať už mají jakoukoliv podobu, vždy je jasné, kdo na čí straně stojí. Dalším rysem je jasná hierarchie společnosti. Rozdělení na zámek a často moudré podzámčí, na krále, prince, princezny a poddané. Třetí prvek, který se v pohádkách často vyskytuje, bych nazval negativní faktor, který brání porozumění mezi vrchností a poddanými. Má několik podob, ať už je to pan správce v S čerty nejsou žerty, Závist v Nesmrtelné tetě, temný Skeleton v Ptáku Ohniváku, rádcové v Pyšné princezně či rádcové Y a X kující pikle v Šíleně smutné princezně. Tento negativní faktor rozvrací ono hierarchické uspořádání společnosti, a proto je třeba povolat hloupého Honzu, krále Miroslava, Václava Neckáře a někdy i síly pekelné, které tyto faktory odstraní a nastolí opět harmonii mezi zámkem a podzámčím. Potom teprve si bude moct hodná kněžna zvát na zámek moudrou babičku ze Starého bělidla. Jenže v době, kdy Božena Němcová psala svou Babičku, žila na zámku chladná diplomatka Vilemína Zaháňská, milenka nechvalně proslulého Metternicha. Takové pohádky pak nahrazují skutečnost iluzí, která pomáhá udržovat status quo společnosti. Skutečnost totiž potom vypadá tak, jak ji popsal všeuměl Jára Cimmrman: „Jak vlastně připravujeme děti na život? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, kde hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka Pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen. Když ale děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Taková literatura je pro děti nebezpečnější než alkohol či zápalky“.

Proč o pohádkách mluvím v souvislosti s první přímou volbou prezidenta? Jednak proto, že ve druhém kole byla z obou stran volba prezentována jako boj dobra se zlem. Ale hlavně proto, že nám prezidentská volba dala jednu pohádkovou, mytickou postavu.

Postavu hodného knížete, který má k lidu blíže, který stojí vždy na straně prostých lidí a je tak trochu punkáč. Když pominu fakt, že myšlenky punku jsou kategoricky neslučitelné s postavou knížete (Johnny Rotten, bývalý zpěvák Sex Pistols, by se zřejmě podivil, jakým způsobem se u nás znásilnila ideologie punku), tak by mě zajímalo, na jaké straně stál kníže, když hlasoval pro znovuzavedení roboty, nebo chcete-li “veřejné služby“? Navíc když byl tento zákon později zrušen ústavním soudem, jelikož byl v rozporu s listinou základních práv a svobod. Jak blízko byl kníže k lidem, když schvaloval církevní restituce, proti kterým stála většina společnosti? To na čem Karel Schwarzenberg nejvíc vydělal, je právě ona iluze ve spojení s “coolovostí“ , která prostupovala

13

Politika

SMASH

celou jeho kampaní. Iluze mistrně vyjádřena prohlášením Zdeňka Svěráka o lesníkovi a zajících, či Menzelovým povídáním o statečném knížeti a nás, potomcích nevolníků.

Iluze, že Miroslav Kalousek (a jemu podobní) je právě onen pohádkový negativní faktor, který brání porozumění mezi knížetem a jeho lidem. Když Karla Schwarzenberga očešete od této iluze a rádoby trendovosti (volit Karla je v módě), zbude vám konzervativní politik, místopředseda nejhorší vlády od roku 1989, předseda asociální strany TOP 09. Chápu, že jsou lidi, kterým takový člověk vyhovuje. Nicméně jeho podporu nechápu u studentů, kteří ještě nedávno masově protestovali proti reformě vysokého školství zaváděnou ministrem Dobešem. Nechápu jeho podporu v době, kdy vláda, jejímž je Karel Schwarzenberg téměř hlavním představitelem, má tak malou podporu veřejnosti. Když si na wikipedii zadáte pojem simulakrum (pojem Jeana Baudrillarda, vyprázdněný obsah, forma bez obsahu) mezi příklady najdete i prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga. Myslím, že je to celkem příznačné.

Co tedy překonalo onu iluzi a vedlo ke zvolení Miloše Zemana prvním přímo zvoleným prezidentem ČR? Předně, z možných favoritů na postup do druhého kola měl Karel Schwarzenberg nejmenší šanci Zemana porazit. Kníže byl především vyslancem českomoravského liberálního salonu (jak trefně pojmenoval Jakub Patočka hlavní, nejen mediální, podporovatele Karla Schwarzenberga) a měl potenciál získat pouze tyto hlasy, zatímco Jan Fischer a Jiří Dientsbier by zřejmě oslovili i středo-levicové voliče, kteří se ve druhém kole hromadně postavili na stranu Miloše Zemana z důvodu znechucení ze současné vládní politiky. Možná, že dalším důvodem byl odpor vůči médiím a jejich prosazování knížete jako symbol dobra. Nebo taky tradiční střet levice a pravice, kdy se Zeman stylizoval do role levicového kandidáta (ačkoliv minimálně jeho vize zahraniční politiky tomu neodpovídají) a Karel Schwarzenberg byl představitelem pravice (ačkoliv se sám snažil dokázat, že nejde o spor mezi levicí a pravicí).

Jak může vypadat příštích pět let Miloše Zemana v úřadu prezidenta, ukázala už první tisková konference. Mimo tradičních bonmotů (přestat s kouřením je lehké, jenom já jsem to dokázal už stokrát) jsme se dočkali především urážek, ať už na účet novinářů, či jiných “podvratných“ živlů, jak je sám Zeman nazývá. Přestože to jsou členové oněch spodních deseti milionů, pro které chce být Miloš Zeman prezidentem.

Největší význam bude mít prezidentství Miloše Zemana na vývoj levice u nás. Jsou tři reálné možnosti, jak se bude situaci na levici měnit v závislosti na budoucím prezidentovi. Může se stát, že se nestane nic. Druhou možností je rozklad levice, kterého se bojí někteří političtí komentátoři. Poslední (asi nejhorší) možností je spojení levice za pragmaticko-oportunistickým proudem, který u nás představuje hlavně osoba Michala Haška. Pro budoucnost české levice (a vlastně i celé České republiky, jelikož je vysoce pravděpodobné, že tahounem příští vlády bude ČSSD) je velmi důležitý nejbližší sjezd české strany sociálně demokratické. Bude důležité, zda Bohuslav Sobotka obhájí post předsedy strany (v lepším případě se do čela dostane Jiří Dientsbier ml., přestože to sám vylučuje), nebo se do čela dostane Michal Hašek (popřípadě jiný představitel “zemanovského“ proudu). Pokud se vyplní druhá varianta, pak teprve bude důvod k obavám.

Radek Kubala

SMASH

Politika

14

KOUZLO SEMINÁRNÍ PRÁCE Na co se dá narazit při psaní seminární práce? Divili byste se, že na identitu. Na identitu města, ve kterém žijeme. Na identitu školy, kterou dennodenně navštěvujeme. Přesně to se mi stalo při psaní seminární práce o pětačtyřicet let starých srpnových událostech roku 1968 na Ostravsku. Na začátku byla běžná myšlenka o tématu seminární práce – ať je zajímavé, poutavé a smysluplné. Podařilo se.

Srpen 1968 je souhrnný název pro události, které vypukly 21. 8. 1968.

V tento den vjela do Československé socialistické republiky vojska pěti států - Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky.

Přes 6 tisíc tanků a půl milionu vojáků.

Do mladého města Havířova dorazily první tanky 21. srpna nad ránem, kdy směřovaly na Ostravu. Havířované vzbuzení duněním tankových pásů po ulicích města vyšli do ulic, kde otáčeli směrovky a uliční tabule, aby cizím vojáků zabránili v orientaci. Na kruhovém objezdu u vlakového nádraží je však zastihla další kolona tanků jedoucí od Suché, která neváhala použít ostrých nábojů. O pár hodin později se již sešli schopní lidé, kteří ve sklepích psali a tiskli Hlasy Havířova, ve kterých informovali o dění v okupované zemi. V pravé poledne se na dvě minuty zastavil silniční provoz a rozezvučely se klaksony a sirény na protest proti vstupu vojsk do města.

Po celém městě stály skupinky lidí a studentů, podepisovaly se petiční archy, které odmítaly okupaci republiky a únos vlády do Moskvy. Petici podepsalo za jediný den 25 tisíc obyvatel. Ředitel havířovské ČSAD organizoval polepování autobusů protiokupačními hesly a dal příkaz, aby

řidiči vyjádřili svůj nesouhlas s okupací půlhodinovým houkáním.

A co měly tyto události společné s naší školou? Kromě toho, že ulici Rudé armády, jak se dnešní Studentská jmenovala, překřtili občané na Třídu Alexandra Dubčeka? Naši studenti byli velmi aktivní.

Otevřeně podporovali reformní komunisty a odsuzovali okupaci. Tím se odlišovali od učilišť, která nevyvíjela žádnou aktivitu a situaci mlčky tolerovala.

Největší událost, která se v Havířově stala, byla však až o rok později - 21. srpna 1969. V tento čtvrtek se na havířovském náměstí Vítězného února (dnešní Náměstí Republiky) shromáždila skupina mladých lidí v černých kravatách a s trikolorami, kteří chtěli uctít památku upáleného studenta Jana Palacha černou stuhou a růží na mramorovém obrubníku před Labužníkem. Následně se strhla potyčka mezi nimi a hlídkami Veřejné bezpečnosti, ke které se přidávali další a další občané.

Dav se stále zvětšoval a provolával pro-

15

Politika

tikomunistická hesla. Nakonec se na náměstí shromáždilo několik tisíc lidí. Povolané posily zasahovaly pomocí obušků a 4 vodních stříkačů, přesto jim rozehnání demonstrace trvalo okolo 5 hodin. Zatčeno bylo 67 lidí, 2 byli zraněni.

Umíte si představit, že by v dnešní době rozháněli pokojnou demonstraci policisté s obušky? Že by Vás za účast na takové akci vyhodili ze školy a znemožnili další studium? Nikdo z nás si neumí

SMASH

ani představit, jaké poměry zde z tohoto úhlu pohledu panovaly. Važme si proto toho, že máme u nás demokracii, že každý z nás může kamkoli vycestovat, že můžeme cokoli studovat, že si můžeme mnoho koupit. Málokterá generace měla tak svobodné a bezstarostné mládí jako máme my.

Fotografie z demonstrace dne 21. 8. 1969

Dominik Macek

SMASH

PC

16

JE SNIPER: GHOST WARRIOR 2 LEPŠÍ NEŽ JEHO PŘEDCHŮDCE? Po zkušenostech s prvním dílem, kde byla perfektní hratelnost, zajímavý příběh a úžasná fyzika střelby o obtížnosti, která byla perfektně vybalancovaná tak, že na experta jsem si přišel opravdu jako sniper a každá chyba znamenala smrt, jsem byl opravdu nadšen, když jsem slyšel o vydání dalšího dílu. SGW2 vyšel 15. března 2013 a již 14. března jsem měl možnost si hru zahrát.

První dojmy Když jsem hru spustil, byl jsem nadšen její nenáročností na hardware, jelikož i já, s počítačem, který byl stavěn v roce 2007, jsem SGW2 rozjel na absolutní maximum, sice se hra po 20 minutách začala lehce sekat, ale to bylo dáno malou kapacitou

RAMky. Co se týče grafického zpracování, po prvních minutách jsem doslova hýkal nadšením. Na rozdíl od předchůdce jsou textury přehledné a realistické. Toto je dáno použitým enginem: CryEngine3, na kterém jedou hry CRYSIS 2 a 3 známé hlavně pro své grafické zpracování. Co ale trochu zamrzelo, byl fakt, že vývojáři nevyužili potenciál tohoto enginu, a to zobrazovat rozlehlá, do detailu vyrenderovaná panoramata.

Pronikání do hloubky Bohužel už v první misi je vidět předzvěst jedné neskutečné vady, a to je skriptova-

17

PC

SMASH

nost děje. Hra vás vede za ručičku, nepovoluje opustit vymezený koridor, zkoušet nové věci a postupy. Tím se liší od SGW1, kde jste opravdu museli přemýšlet, kdy koho zabít, přičemž bylo potřeba započítat velice proměnlivý vítr, vzdálenost, balistickou křivku a předpovídat pohyb nepřátel kvůli času, po který kulka letí, přičemž chyba úsudku znamenala smrt a nový pokus. Tyto podmínky v SGW1 se měnily s každým pokusem, takže hra byla pokaždé jiná. V SGW2 toto není, ano je tu vítr, vzdálenost, ale to je jen na okrasu, během sekundy odhadnete, kam kulka asi poletí, vystřelíte a kulka tam okamžitě je. Každý výstřel je ochuzen o chvíli, kdy vám téměř nebije srdce strachem, že jste minuli. Pokud se netrefíte, tak je vše v klidu, prostě se prostřílíte hordami ne zrovna inteligentních nepřátel a projdete předem daným koridorem jako miminko vedené za ručičku.

Stereotypnost a skriptovanost není jediná vada hry, je zde spousta bugů. Například možnost projít železobetonovou zdí, proplazit se mrtvolama a dokonce skrz vašeho spottera. Lidi, kteří se na vás dívají, jednu chvíli nevidí nic, i když se plazíte přes dobře nasvícený asfalt v pravé poledne, a jindy zase zrovna v momentě, kdy se plazíte křovím v absolutní tmě 20 metrů za jejich zády, vás uvidí a zabijí.

To vše je zabalené do tří a půl hodiny hraní na nejtěžší obtížnost, kterou jsem dal s prstem v nose.

Výsledné hodnocení Ve výsledku bych hru hodnotil jako slabý průměr, protože připomíná střílení kachen, ale když autoři zapracují, vydají nějaký ten patch, DLC, tak by to mohla být jedna z nejlepších stealth FPS her.

- HW nenáročnost

Text i snímky: Jiří Zahradík - Dobré grafické zpracování - Výborný pocit, když někomu úspěšně proženete kulku hlavou - Multiplayer s velkým potenciálem

- Zabugované prostředí a skriptovanost - Slabší příběh a zatím málo map - Hra Vás táhne za ručičku předem

určeným koridorem

Kultura

SMASH

18

FILMY A DIVADLO

Komentáře, recenze a tipy na divadelní představení a filmy The Perks of being a Wallflower

Charlieho malá tajemství (Ten, kdo stojí v koutě) Příběh středoškolského dramatu se odehrává v Pittsburghu v letech 1991 - 1992. Hlavní hrdina Charlie (Logan Lerman), který vypráví svůj příběh formou dopisů neznámému adresátovi, je neoblíbený avšak nadprůměrně inteligentní teenager. Právě nastupuje na střední školu a snaží se změnit svůj život a seznamovat se s lidmi. Náhodou se na fotbalovém zápase potká s Patrickem (Ezra Miller) a jeho nevlastní sestrou Sam (Emma Watson), do které se okamžitě zamiluje, ovšem Sam neustále chodí se špatnými kluky. Charlie se prokousává složitou dobou dospívání a s tím spojené sexuality, homosexuality, zneužívání, zkouší drogy a alkohol. Se Sam a jejími přáteli má konečně pocit, že někam patří. Zažije svůj první mírně vynucený vztah s houževnatou Mary Elizabeth, který však nemá dlouhé trvání. A postupně se prokouše až ke vztahu se Sam a svému vlastnímu šťastnému konci, který Vás přesvědčí o tom, že není důležité, jak moc mimo společnost stojíte, protože láska a přátelství si Vás najdou všude.

Jedná se o opravdu povedený kousek plný ironického optimismu, který byl natočen pod taktovkou spisovatele stejnojmenné knihy, která je stejně dobrá jako film.

Mírně připomíná Donnieho Darka, ale rozhodně je originální. Celý film je doprovázen perfektním soudtrackem.

Všechny diváky určitě zaujme "tunelová" písnička Davidav Bowiehvo - Heroes.

retrendes.com (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw)

Atlas mraků Jeden z nejlepších filmů, které jsem v poslední době viděla, je bezesporu novinka konce loňského roku - Atlas mraků, natočen podle stejnojmenného románu Davida Mitchella z roku 2004. Ve filmu se prolíná 6 žánrově, časově i místem odlišných příběhů, které spolu však mají víc společného, než si dokážete představit. Ze začátku jsem nedokázala pochopit, co se děje. Obrazy přeskakovali příliš rychle a to mě ze začátku odrazovalo, ale ke konci vše dokonale zapadlo na své místo. Můj největší obdiv ovšem získali maskéři, kteří vytvořili pozoruhodné dílo. Kromě menších vedlejších rolí vše

Kultura

19 odehrálo 13 herců - Tom Hanks, Halle Berry, Jim Broadbent, Hugo Weaving, Jim Sturgess, Duna Bae, Ben Whishaw, James D`Arcy, Xun Zhou, Keith David, David Gyasi, Susan Sarandon a Hugh Grant.

Hostitel

SMASH

mixedraceamreica.blogspot.com (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw)

Dlouho očekávaný film na náměty další knihy Stephenie Meyer vstoupil do kin, ovšem velké nadšení asi nevyvolal. Asi bych ho s klidným svědomím nazvala pokusem o sci -fi, který ovšem díky naivním a prázdným monologům tak úplně nevyšel. Ovšem s porovnáním se slavným Stmíváním může být brán jako vyšší průměr. Jako plus beru výběr herců, kteří ovšem vše nezachránili.

Na planetě Zemi začala invaze mimozemšťanů, kteří okupují lidská těla, vyznávají cestu míru a lásky, takže není úplně jasné, jak vlastně planetu dostali na kolena, ale z několika scén vyplývá, že cesta míru a lásky může být nahrazena cestou nože, kdykoliv je potřeba. Asi po půl hodině film připomíná „Mezi námi děvčaty“, přitom si nemyslím, že prvotní myšlenka by byla úplně špatná. Nebudu vypisovat obsah, který si zájemci najdou na internetu, protože film nabízí pouze to, raději doporučuji přečíst si knihu, která i přes negativní ohlasy těch, co ji nečetli, vůbec není špatná.

Půlnoc v Paříži Filmy Woodyho Allena patří do zvláštní filmové kategorie. Vynikají lehkostí, nadsázkou a uvolněnou atmosférou. Nejinak je tomu i v případě Půlnoci v Paříži. Nevýznamný spisovatel Gil (Owen Wilson) a jeho snoubenka Inez (Rachel McAdams) přijíždí i s jejími rodiči do Paříže na krátkou dovolenou. Gil se ihned zamiluje do romantických scenérií města, nicméně Inez jeho představu nesdílí. Tím méně její otec, člen americké T-party, který stojí ideologicky na opačném pólu než Allenovo alter ego, volnomyšlenkářský Gil. Při jedné z procházek noční Paříží nasedne do kolemjdoucí drožky, která jej zaveze do minulosti, do společnosti největších intelektuálů dvacátého flixist.com (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw) actviewonline.com (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw)

SMASH

Kultura

20

století. Potkává Ernesta Hemingwaye, Zeldu Fitzgerald nebo Salvatora Dalího. Navíc potkává i krásnou Marion Cotillard, do jejíž temperamentního chování a divokosti se ihned zamiluje. V tomto filmu si Woody Allen pohrává s myšlenkou, která někdy člověka za život potká, a to, zda by život jiných lidí nebyl pro něj lepší než jeho vlastní.

Moderní doba Jeden z nejslavnějších filmů Charlese Chaplina reaguje na poměry dělníků v továrnách, kde je člověk považován za pouhý stroj. Po legendární úvodní části, kde Chaplin pracuje v továrně jako utahovač šroubů, se zblázní a je odvezen do psychiatrické léčebny. Po návratu je fabrika zavřená. Při mávání červenou vlajkou je Chaplin považován za komunistu a zavřen do vězení. Ve vězení pomůže zažehnat vzpouru a je propuštěn a doporučen k zaměstnání. Nicméně v práci není šťastný a nechá se znovu zatknout.

V policejním antonu potká Paulette Goddardovou, která je sirotkem a krádežemi živí celou rodinu. Chaplin se do dívky zamiluje a spolu s ní uteče. Film vyznívá jako kritika nehumánních aspektů technické civilizace, je prodchnut ironií a sarkasmem. Když k tomu přidáte nesmrtelnou scénu bruslení v prvním patře nad propastí, je tento film skvělou zábavou na nudné nedělní večery.

Socialistická solidarita (CC BY-NC-ND 3.0 http://bit.ly/12fTNzw)

The Perks of being a Wallflower, Atlas mraků, Hostitel - Barbara Kredbová Půlnoc v Paříži, Moderní doba - Radek Kubala

Kultura

21

SMASH

DAVE BRUBECK

Před více než třemi měsíci zemřela jedna z největších ikon jazzu – Dave Brubeck. Do 92. narozenin mu chyběl jediný den. Bez tohoto amerického pianisty a skladatele by se jazz pravděpodobně ubíral jiným směrem, vždyť ovlivnil například i Milese Davise, který poté přehrál některé jeho skladby, které se časem změnily na známé jazzové standardy.

Začátky Jeho osud jakožto jazzového pianisty nebyl vůbec jistý.

Nejprve studoval na veterináře, až pak mu jeden z jeho vyučujících doporučil, aby přešel na konzervatoř. I tam měl namále, protože neuměl pořádně noty, plně to však nahradil svým citem pro harmonii a kontrapunkt, takže mu povolili vystudovat pod podmínkou, že nikdy nebude učit hru na klavír. Po službě v armádě, kde hrál v armádní kapele a kde se setkal s altsaxofonistou Paulem Desmondem, studoval pod vedením francouzského skladatele Dariuse Milhauda teorii hudby a skladbu. Po ukončení studií hrál se svým oktetem a triem, ale ne moc úspěšně.

The Dave Brubeck Quartet Po menší pauze, způsobené zraněním zad, založil v roce 1951 s kamarádem z vojny Paulem Desmondem The Dave Brubeck Quartet, který se rychle dostal do podvědomí zvlášť mezi studenty díky koncertům na kolejích, ze kterých vyšly i jejich první desky.

O Davově oblibě svědčí i to, že se dostal jako první moderní jazzman a jako druhý jazzman vůbec po Lousi Armstrongovi na obálku časopisu Time.

Brubeckovo pojetí hudby bylo nejen v tehdejší době revoluční, nestačily mu klasické synkopy a bluesová struktura, ale rozváděl dál klasickou stavbu pomocí lichodobých taktů a polyfonického členění, neswingoval, ale přesto jeho hudba tvořila dojem typického jazzu. Právě tím a taky dojmem intelektuála (např. navzdory obecné jazzové uvolněnosti hráli koncerty společensky oděni) se stal velmi oblíbeným i mimo jazzové obecenstvo a položil základy moderního evropského jazzu. Měl taky charakteristický styl improvizace – začínal je pozvolna jednohlasnými melodiemi, ale velmi brzo se „zvrhly“ k impozantní zahuštěné harmonii.

V roce 1959 natočili The Dave Brubeck Quartet desku Time Out, hudebnímu vydavateli se líbila, ale měl obavy z prodejnosti tohoto kusu, protože ani jedna skladba na tamto albu není v normálním (konvenčním) taktu, takže datum vydání odsunoval. Po jeho vydání ale následovalo něco, co nikdo nečekal – album mělo obrovskou prodávanost a kupovali si jej nejen jazzoví fanoušci. Díky tomu se Time out stal první jazzovou deskou s více než milionem prodaných kusů, také právě díky těm nezvyklým rytmům

Kultura

SMASH

22

a poutavým melodiím. Právě na tomto albu se vyskytuje jejich nejznámější skladba Take Five (5/4 takt), kterou složil saxofonista Paul Desmond, nebo Blue Rondo ala Turk (9/8 takt).

Na úspěch alba Time Out navázal kvartet podobnými alby: Time Further Out: Mirror Reflections, Countdown: Time in Outher Space, Time Changes a Time In. Všechna tato alba jsou rovněž známá tím, že obal tvořili tehdejší moderní malíři jako třeba Joan Miró.

V roce 1967 Brubeck kvartet rozpustil, aby se mohl věnovat skladatelské činnosti a rodině. V tomto období například natočil The Gates Of Justice, rozměrnou kantátu na biblické a židovské texty pro jazzové trio, basbaryton, liturgický hlas a sbor. Uvědomoval si čím dál víc svůj židovský původ a jeho sakrální kompozice jsou toho silně emotivním dokladem. Později Brubeck spolu s Paulem Desmondem kvartet obnovili, jelikož se ale Brubeck dožil velmi vysokého věku, musel obsazení kvartetu obměňovat – hráli s ním třeba Randy Jones, Bill Smith či Michael Moore.

Michal Martinek

Heinrich Kiaffs (CC BY-SA 1.0 http://bit.ly/ZYLGJr)

Vytvořili žáci Gymnázia, Havířov - Podlesí

www.gsh.cz Email: casopis.smash@gmail.com Šéfredaktor: Pavla Baarová Redaktoři: Aneta Nevrlá, Radek Kubala, Jan Duda, Barbara Kredbová, Tomáš Charvát, Michal Martinek, Lukáš Kolek, Aleš Svoboda, Jiří Zahradník, Tomáš Gruntorád