informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný
Slánská radnice zdarma | číslo 7 | ročník XII | červenec 2009
Slovo starosty Vážení spoluob ané, milí Sla áci, nep estává mne udivovat, jak mnoho lidí, i v našem m st , žije v ur ité póze. Co tím myslím? Zp sob jejich života neodpovídá hodnocení, které si o nich vytvá í bezprost ední okolí. Jinými slovy – cítí se jinak, než jsou vnímáni svými známými. V tšinou vidí sami sebe v lepším sv tle. A za p ípadné problémy viní všechny kolem, krom té tvá e, kterou pozorují každé ráno v koupelnovém zrcadle. Je to vcelku pochopitelná vlastnost lidské psychiky, která brání celkovou vyrovnanost ducha. Pokud je rovnováha vychýlena na jednu stranu, stává se z doty ného nesnesitelný egoista, nebo v opa ném extrémním p ípad celý p íb h kon í sebevraždou. N kdy ovšem nabývá tato obrana p evzatá od matky p írody až pozoruhodných rozm r . Setkávám se s ob any, kte í lžou tak intenzivn , v p ímém rozporu s fakty a d kazy, že své „pravd “ asi skute n v í. P ed lety jsem zažil p ípad, kdy jeden ob an na druhého podal trestní oznámení, že o n m nepravdiv tvrdí, že byl mimo jiné lenem Lidových milicí. Policie za ala kauzu ešit a po n kolika týdnech ji ukon ila s odhalením, že oznamovatel byl skute n v oné neblahé instituci, které se d íve íkalo „železná p st strany“. Nechápal jsem. Zavedl jsem pro podobné chování ozna ení – „bílá lež“. A hned jsem se pokusil o de nici: Bílá lež je lží zpo átku v domou, nicmén astým opakováním se její autor natolik utvrdí ve svém názoru, že v jeho mysli se stává tvrzení pravdou. Další p íklad. Žena ukradla peníze. Její in byl nato en kamerou. P esto u soudu s naprostou suverenitou neustále opakovala, že je nevinná. Byla odsouzena. Když ji dnes potkám as od asu na ulici, paradoxn se cítím já nep íjemn a ona vypadá v pohod . P emýšlím o tom, pro tomu tak je. Došel jsem k záv ru, že práv „bílá lež“ ji ochra uje p ed tím, aby se nemusela styd t sama p ed sebou. Velký ímský losof, politik a demokrat Marcus Tullius Cicero svého asu konstatoval: „Sob samému je každý nejmén znám.“ A jaký je záv r a pou ení z on ch p íb h ? Každý z tená a si je nalezne sám pro sebe (a to v etn mn ). Všichni spole n se ale snažme, aby nás „bílá lež“ nikdy nepostihla. M jte se hezky! VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK
Slaný vybuduje kanalizaci v Kvíčku bez dotací J
ako v Kocourkov si p ipadali p edstavitelé m st a obcí, kte í žádali o dotaci z Evropské unie na vybudování vodohospodá ské infrastruktury. P i vstupu eské republiky do EU si totiž vyjednáva i v p ístupových dohodách zvolili ta nejp ísn jší kritéria v oblasti budování této infrastruktury. Obecn to znamená, že se R zavázala, že do roku 2010 budou odpadní splaškové vody ve všech m stech a obcích na území republiky išt ny v kvalit , ve které se istí odpadní vody v národních parcích. „Nap íklad Francie v této kvalit cht la istit odpadní vody na 20 % svého území. Když však francouzští ekonomové zjistili, kolik to bude jejich zemi stát pen z, tak okamžit zalobovali v Bruselu a toto kritérium snížili na sou asných 18 %. eská republika má se svými zvolenými pravidly velký problém zejména ekonomický, nebo vodohospodá ská infrastruktura je tak zastaralá, že daná kritéria jsou prakticky nesplnitelná,“ íká starosta Ivo Rubík. Zástupci m sta Slaného reagovali na tyto podmínky již v roce 2004 spole n s Kladnem a dalšími okolními m sty ze Slánska a Kladenska. M sta se spojila dohromady do velkého projektu za více než jednu miliardu korun a problém se za al ešit v t ch myšlenkách, jak jim EU sd lovala – spojujte se, budeme podporovat velké projekty, když ukážete, že jste schopni spolupracovat a dohodnout se. „Po t ech letech administrování, které si odvažuji nazvat šílené a které navíc stálo mnoho pen z a úsilí, jsme se s vypracovaným projektem dostali do nální podoby a p edložili ho v Bruselu. Tam zasedla jakási evropská komise, jejíž složení jsme nebyli schopni zjistit a nevíme to dodnes. A ta konstatovala, že sice eská republika, a tedy i naše vzniknuvší sdružení slánských a kladenských m st a obcí, splnily všechny podmínky, které EU vyžadovala, ale že to neodpovídá jakýmsi dalším p edpoklad m a etice EU. Konkrétn vadil systém provozování vodohospodá ské infrastruktury v R. Tedy to, že m sta ji vlastní, ale pronajímají je spole nostem, které ji provozují. EU zkrátka chce, aby m sta provozovala tuto infrastrukturu sama, což v našem stát není prakticky možné, nebo se jedná o licencovanou innost, kterou zkrátka nemohou d lat ú edníci,“ objas uje Rubík. Díky tomuto bazírování tak „padlo pod st l“ p es 17 miliard korun pro R a ú edníci z Bruselu zaveleli: „Rozd lte se!“ Tedy vznesli úpln odlišný požadavek, než p ed t emi lety. Slaný, Kladno a další m sta zahodily t i roky práce a za ala si tedy pracovat na svém. Slaný m lo t i projekty: rekonstrukce istírny odpadních vod,
Po vybudování kanalizace v Kví ku bude následovat rekonstrukce ulice Na Chmelnici. FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK
kterou sice m sto zrekonstruovalo v roce 2001 dle tehdejších norem za mnoho milión korun, ale p i vstupu do EU v roce 2004 to již nesta ilo, protože se op t zm nily normy. „Realizace dalších požadavk na tuto istírnu jsou vy ísleny na tvrt miliardy korun. Vzhledem k rozpo tu m sta, který je pod 300 milión korun, je to totální nesmysl a bez významných dotací tuto akci zkrátka Slaný zrealizovat nem že,“ vysv tluje Rubík. Další projekt byla výstavba místní kanalizace v Kví ku a t etím projektem bylo napojení kanaliza ního ádu od Domova s pe ovatelskou službou do stávající štoly. Ten spadl pod st l prakticky na samém za átku, protože pravidla EU íkají, že dotace se nevztahují na stávající kanalizace, ale tyto zdroje nancují pouze vybudování kanalizací nových. „My sice máme do asn p ipojený Domov s pe ovatelskou službou do kanaliza ního ádu, ale zp sob p ipojení není vhodný. Ovšem pravidla íkají, že tam kanalizace je, tudíž s pen zi po ítat nem žeme,“ íká starosta. M sto Slaný se tedy pustilo do p etvo ení projektu na výstavbu kanalizace v místní ásti Kví ek. Za dobu, po kterou se zbyte n tvo ily projekty tak, aby vyhovovaly požadavk m EU, a nakonec se ukázalo, že to stejn bylo zbyte né, by už dávno kanalizace ve Kví ku byla hotová. Pokra ování na stran 3