Básně

BMinulost Budoucnost přede mnou, skrze oči malovanou, tužebnou a přenádhernou. S nikým jiným neviděnou.

Podlehl jsem oné osobě, překrásné a jedinečné. Oné lásce křišťálové. Patřil jsem jen tobě. To však je minulost, bolestivá a hluboká, ztracená a ubohá. Jako rána na kost.

Nebyla jsi tím, zač jsem tě měl. Byla jsi trním a přec jsem tě chtěl.

Samá muka, prožíval jsem. Tolikrát, bědoval jsem. Z tvého života dělal jsem sen, tys toho však využila jen. V hlavě se nevyznám, kdykoliv uzřím tvoji tvář. Připomene tu vysněnou zář. Ten pocit už nechci znát.

Zapomenout vše o ní, pozbýt věci připomínající a už nikdy, nevzpomenout.

Cyril

á s n

29ě

Ubohý básníku úzkosti ty jenž nosíš v nitru oheň hněvu zbav orgány své zlosti a nevrlosti dřív než oheň sežehne tě věru

Tisíc střepů ranilo tvé srdce vím to zažil jsem totéž i já tísnil se v duši své trpce stále doufám tvá duše uzdraví se kéž

Jak ve shluku očí já ocitl se bylo to když bděl můj svět jak rebel dnů zítřejších zde pod tíhou těch očí smrt chtěla pět

Zrůda

Stala se ze mě zrůda pan Hyde a noční můra v jednom člověku se skrývá jako havran to připomíná

Z duše moc mi toho nezbylo tak tu stojím tělo bez duše a prosím aby mojí touhu něco zabilo kam zmizela moje drahá Venuše? V dnešní večer sedím zde a bloumám o životě Nemyslím to nijak zle však život ztrácí chutě Dnes již nikde nevidím jásat děti šťastné Dnes děti časem mrhají než život jejich rodičů

Jim bleskem nevyhasne Plakat, sténat, žadonit To vše pak bude málo Smrt, tu paní neprosit Nezmění jak je dáno

Mám tu jedno poselství Radujte se s bližními Jak to jenom lze Než léta listy vysuší Tvé šťastné rodině

TerreoMorte (https://www.patreon.com/TerreoMorte)

Procházel zraněným městem ulicí bez úsměvů po parku pustém na jazyku vlahou píseň ústa beze zpěvu

Bez ohledu na příkazy kusu hadru navzdory bolestné vzpomínky do dlaní,

hledal oběť každá část bez tě strádá,

své nákazy v srdci lásky nádory

Prošla nenápadně kolem pod rouškou tmy a smutku usmála se s tajným bolem že to neuvidí

Vskutku

Snažím se zachytit, tvé zbytky vyprchávající přítomnosti, bolí tě zatratit, jako už kolikrát v minulosti. Rozervaně mi stékají útěchu potichu hledají, kdo jiný než já tě zachrání.

Už se zase lehce skládá a oba víme, co to znamená, Antonín Svoboda

každá z nich byla zlomena.

Natálie Medová

Zdroje: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/sodomkovo-vysoke-myto-2017-petera. A170530_2329339_pardubice-zpravy_jah http://www.ipardubice.cz/osobnosti/ https://www.historickasidla.cz/dr-cs/1824-josef-ressel.html http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Jan_Perner https://www.hrady.cz/index.php?OID=193&PARAM=11&tid=9521&pos=300 https://www.informuji.cz/objekt/2529-hrad-kuneticka-hora/ http://www.litomysl.cz/?id_str=1316639396567