4-5 Před zápasem: SFC Opava - AC Sparta Praha ,,B”
6-7 Slezský srazil v Chrudimi gól z penalty
8-10 INSIDER: František Metelka
12-14 Rozhovor s Adamem Rychlým
LIGY nedokázali naplno bodovat. Prolomit nepříznivou sérii se pokusí ve středu proti Spartě a tím se tak odpoutat od spodních pater tabulky.
Slezský v rámci 22. kola vyjel k venkovnímu utkání do Chrudimi. Díky vydatným dešťům byl trávník více bojištěm než hrací plochou. To se také projevilo na herním projevu obou mužstev. Ve vyrovnaném utkání bez více vyložených šancí na obou stranách ale opavští přeci jen prohráli. Jediný gól vstřelil v 80. minutě z penalty Skwarczek.
Se Spartou se Slezký utkal již na podzim, když na žižkovském stadionu po dobrém výkonu padl 0:1. Pražský tým do tohoto duelu nastoupil notně posílen o hráče z A-týmu.
Opavští i přesto byli Spartě více než vyrovnaným soupeřem a zejména ve druhém poločasu pak byli lepším týmem.
Sparta se momentálně pohybuje na 11. místě tabulky s dvoubodovým náskokem na Opavu. Na tuto příčku je vyšvihla domácí remíza s Karvinou (2:2), když vítězství ztratili až v 96. minutě, a rovněž domácí vítězství proti Táborku (2:1)
Také Spartu, podobně jako fotbalisty SFC a Táborska, trápí v této sezoně koncovka. Společně s nimi se jedná o ce-
lek s nejméně vstřeleným počtem branek.
V jarní části za rezervu Sparty pravidelně nastupuje Adam Karabec a také Kryštof Daněk, kteří patří do širšího kádru letenského A-týmu. Zajímavou
tváří pak je určitě také dvaadvacetiletý srbský obránce
Dimitrij Kamenovič, který ve Spartě hostuje z římského Lazia. Za letenské navíc nastupuje také bývalý hráč a odchovanec Dalibor Večerka.
Trenér PETR JANOUŠEK
Asistent trenéra TIM SPARV
Trenér brankářů ALEŠ HRUŠKA
Trenér brankářů JIŘÍ HLAVÁČ
Vedoucí mužstva JOSEF KRLA
Kondiční trenér RADEK ŘÍHA
Masér MILOŠ TYL
Fyzioterapeut JAN FRIDRICH
Hned ze začátku utkání se Chrudimští dostali do šance s nervy opavských fanoušků zahrál Lasák, který svou rozehrávkou našel jen hráče Chrudimi. Vše však dokázal vyřešit včasným výběhem. Chrudimští byli v úvodních minutách aktivnějším týmem, ale k vážnějšímu ohrožení brány Lasáka to nevedlo. Výraznější moment na hřišti byl viděn až v 17. minutě, kdy se po hlavičkovém souboji skácel Omale. Ten musel být následně pro své zranění odnesen z hrací plochy na nosítkách. Trenér Hlinka tak musel ve 20. minutě sáhnout k nucenému střídání. Opavští postupně přebírali otěže zápasu, ale k první šanci se dostali až ve 33. minutě, kdy Haitl vystihl rozehrávku do-
mácích. Ten následně předložil míč Macháčkovi, který svým zakončením však našel jen připraveného Flodera. V závěru poločasu ještě po centru Kadlece hlavičkoval Yunis, ale i s tímto pokusem si Floder poradil. Oba týmy tak odcházeli do kabin za nerozhodného stavu 0:0.
První vážnou situací se blýskla domácí Chrudim v 54. minutě. Po nedorozumění v opavské obraně pronikl jeden z chrudimských až
1:0 (0:0)
do zakončení. Lasák však dokázal opavské zachránit svým zákrokem. Hra se ve druhém poločase vyznačovala zejména velkým množstvím ztát na obou stranách. Na těžkém terénu se navíc množily také nepřesnosti. V 71. minutě se do šance díky standardní situaci dostali opavští. K její exekuci se postavil Kadlec, který kroutil míč na bližší tyč. Jeho střela jen těsně přeletěla tyč chrudimské brány. Chrudim hrozila zejména po centrech z krajů hřiště. S těmi si však opavská obrana dokázala poradit. V 78. minutě sudí nařídit penaltu proti opavským, kterou Skwarczek proměnil. Na tuto branku už Slezané odpovědět nedokázali a z Chrudimi si odvážejí porážku 0:1.
ŽK: 84. Řezníček - 60. Rataj
Floder - Záviška (75. Jančura), Mika, Skwarczek, Kesner (89. Kodýtek)- Řezníček, Hašek, Průcha, Látal (46. Juliš), Halász - Jedlička (46. Firbacher)
Lasák - Tsykalo, Helebrand, Janoščín - Kadlec, Haitl (86. Ščudla), Rychlý, Kopečný (86. Whiffen), Omale (20. Macháček, 86. Bílek) - Rataj (75. Hranoš), Yunis
rozhodnul z pokutového kopu v 80. minutě Skwarczek.
František Metelka je opavský odchovanec a bývalý ligový hráč, který během své kariéry odehrál v české nejvyšší soutěži 157 utkání, ve kterých vstřelil celkem 10 branek. Nyní je trenérem dorostenecké kategorie U17 a také členem údržbářského týmu SFC.
Františku, v české nejvyšší soutěži jsi odehrál celkem 157 zápasů. Jak hodnotíš svou hráčskou kariéru s odstupem času?
,,Tím, že jsem rozený Opavák, tak mým prvotní cílem bylo kopat za žlutomodré barvy. Můj otec taky hrával za Opavu a mým motorem bylo, že jsem chtěl být lepší než on, což se mi nakonec vlastně povedlo. Navíc jsem si vyzkoušel také zahraniční angažmá nebo působení v ostravském
Baníku. Vím, že mi to někteří fanoušci mají za zlé, ale já ničeho nelituju. Prošel jsem si zajímavými destinacemi a kluby. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak má kariéra splnila a vlastně dokonce předčila to, co jsem od ní chtěl a očekával.”
Zmínil jsi ostravský Baník. Jak vzpomínáš na angažmá v Ostravě, kde jsi také vyhrál v roce 2004 pohár?
,,Ať člověk chce nebo ne-
chce, tak Baník je jedním z velkoklubů v Česku. Když se oprostím od obou pražských “S”, tak jsem větší klub v té době u nás neviděl. Já jsem navíc z Opavy odcházel za složitých podmínek, kdy klub vedli ukrajinští majitelé a my jsme nedostávali deset měsíců výplaty. Ten přestup jsem na jednu stranu bral tak, že díky mému přestupu klub dostal nemalé finanční prostředky a já jsem cítil, že jsem tak mohl aspoň touto cestou pomoci. Na tu druhou stranu jsem také vnímal, že si můžu zahrát s hráči jako byli Galásek, Svěrkoš, Rajtoral, Lukeš a spousta dalších výborných hráčů a reprezentantů té doby. Nastupovat vedle těchto velkých jmen pro mě byla obrovská škola jak do fotbalu, tak i do osobního života. Samozřejmě vrcholem mé ostravské cesty byl vyhraný pohár v roce 2004, i když jsem toho už pak moc neodehrál i vinou zranění. V Ostravě jsem celkově strávil nějakého čtyři a půl roku a svého rozhodnutí nelituji.”
Vyzkoušel sis také zahraniční angažmá. Nejdříve ve druholigovém slovinském Velenje a následně v polské Bielsko-Biale, kde jsi pomohl k postupu. ,,Když bych začal Slovinskem, tak se jednalo o mé první zahraniční angažmá v životě. Já na Balkán cestoval bez jakékoliv znalosti slovinštiny nebo jugoslávštiny, takže to byl pro mě z počátku trošku šok. Musím ale říct, že to byl moc krásný rok, kdy jsme se v kabině potkali s jedním Slovákem a také kabina nás přijala výborně. Uhráli jsme třetí místo a rok ve Slovinsku jsem si velice užil. I život byl trošičku odlišný než tady u nás. Mrzí mě, že jsem musel odejít, protože finanční situace v klubu nebyla dobrá, ale naštěstí se naskytla nabídka od Bialsko-Biale, která hrávala druhou polskou ligu. Já tam odcházel s vidinou, že tehdejší vedení chtělo postoupit, což se nám také povedlo. Bylo to v době, kdy se v Polsku hojně stavěly stadiony a fanouškovská podpora byla úžasná. Navíc jsem to měl 100 km do Opavy, takže jsem mohl bydlet doma. Po konci v Polsku ale šla moje kariéra dolů, jelikož jsem byl už starší hráč a tak jsem se poté oklikou přes Sokolov dostal zpět do Opavy, kde jsem svou kariéru zakončil.”
Během kariéry jsi toho prožil opravdu hodně. Je nějaký moment, který se ti vybaví a na který rád vzpomínáš?
,,Já jednoznačně považuji za vrchol své kariéry postupovou sezonu v roce 2002/2003, kdy jsme byli zde měli skvělou partu okolo Zbyňka Pospěcha, Petra Švancary, pana trenéra Jarůška a klub vedl pan Pouba. Byli jsme mladí kluci a já hrával po boku Honzy Baránka, kterému jsem se snažil krýt záda. To byla super doba, kdy na nás chodila spousta lidí a já měl možnost bojovat za Opavu o první ligu.”
Nyní se pohybuješ stále ve strukturách klubu, ať už jako trenér U17 nebo v pozici údržbáře a trávníkáře. Jak si tuto práci užíváš?
,,Já jsem po konci hráčské kariéry dostal příležitost u B-týmu, kde jsem dělal hrajícího asistenta u pana Hrabiny a poprvé jsem tak měl možnost
nakouknout do trenérského řemesla. Za to patří panu Hrabinovi velké díky. Dostal jsem také možnost pracovat ve venkovním úseku vedle profesionálů v podobě Mirka Bedrycha a Marcela Klajmona. Za to bych jim chtěl také poděkovat, protože mi to zase rozšířilo obzory a ta práce mě baví. Je to pestrá a různorodá práce venku. Plus samozřejmě nyní působím u mládeže, kde nyní pracuji pod záštitou Pepy Dvorníka. Myslím si, že tak dobrá mládež, jaká je tu teď nastartovaná, tu dlouho nebyla. Vnímám samozřejmě, že výsledky nejsou takové, jaké bychom si představovali, jelikož bychom jednoznačně chtěli hrát první dorosteneckou ligu, každopádně práce s mládeží je však v Opavě na vysoké úrovni. Je toho důkazem také to, že když se dnes podíváme na ligové trávníky, tak na nich najdeme spoustu kluků, kteří si právě opavskou mládeží prošli. A to je pro nás dobrá vizitka.”
Adam Rychlý se po zranění vrací do zápasového rytmu. I jeho osoba bude klíčová v záchranářských bojích, které Slezský v následující fázi ligového ročníku čekají.
Adame, vrátil jsi se zpět po zranění do zápasového rytmu. Co se ti vlastně při-
hodilo?
mi měly být vyjmuty šrouby po zlomenině zánártní kosti. Termín jsem měl koncem
Na pobočkách České pošty a Levných knih, v síti trafik Traficon, v síti prodejen Eso Market nebo COOP nebo na webu. www.nasregion.cz
