Vytápění budov s téměř nulovou potřebou energie

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ ÚSTAV TECHNIKY PROSTŘEDÍ

VYTÁPĚNÍ BUDOV S TÉMĚR NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ING. ARCH. SANDRA GULÁZSIOVÁ

3. – TZSI - 2018

Souhrn Bakalářská práce se zabývá analýzou energetické potřeby na vytápění a přípravu teplé vody víkendového domu. Dům byl navržen ve čtyřech variantách.

Modely objektu se liší tepelně technickými vlastnostmi obálky budovy a výplněmi okenních a dveřních otvorů. Dále bylo navrženo šest typů zdrojů tepla a bylo provedeno ekonomické porovnání.

Summary The bachelor thesis is an analysis of an energy demand for heating and hot water of a weekend house. The house was designed in four versions. The models of the object are different by the thermal properties of the cover of the house and the windows and the doors. It was also designed six types of the heat sources and it was done an economic analysis.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem: „Vytápění budov s téměř nulovou potřebou energie“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Romana Vavřičky, Ph.D., s použitím literatury, uvedené na konci mé bakalářské práce v seznamu použité literatury.

V Praze 22. 6. 2018 Ing. arch. Sandra Gulázsiová

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Ing. Romanovi Vavřičkovi, Ph.D. za cenné rady a poskytnuté konzultace při vypracování této bakalářské práce.

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Obsah

1

ÚVOD ................................................................................................................................ 12

2

DEFINICE BUDOVY S VELMI NÍZKOU ENERGETICKOU NÁROČNOSTÍ ..... 13 2.1

NÍZKOENERGETICKÉ BUDOVY ........................................................................................ 13

2.2

PASIVNÍ BUDOVY ........................................................................................................... 13

2.3

ENERGETICKY NULOVÉ BUDOVY .................................................................................... 15

2.4

ENERGETICKY NEZÁVISLÉ BUDOVY ............................................................................... 17 ŘEŠENÍ MODELOVÝCH BUDOV – TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI .... 18

3 3.1

SVISLÉ KONSTRUKCE ..................................................................................................... 19

3.2

VODOROVNÉ KONSTRUKCE ............................................................................................ 19

3.3

VÝPLNĚ OTVORŮ ........................................................................................................... 20

3.4

VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA ...................................................................... 20

4

TEPELNÉ ZTRÁTY ....................................................................................................... 24 4.1

TEPELNÉ ZTRÁTY PROSTUPEM........................................................................................ 24

4.2

TEPELNÉ ZTRÁTY VĚTRÁNÍM ......................................................................................... 27

5

TEPELNÉ ZISKY ........................................................................................................... 30 5.1

VNITŘNÍ TEPELNÉ ZISKY ................................................................................................ 30

5.2

VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY ................................................................................................... 30 CELKOVÁ POTŘEBA TEPLA ..................................................................................... 35

6 6.1

POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ ....................................................................................... 35

6.2

POTŘEBA TEPLA NA PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY ................................................................... 39

7

ZDROJE TEPLA ............................................................................................................. 41 7.1

TEPELNÁ ČERPADLA ...................................................................................................... 41

7.1.1

Tepelné čerpadlo země / voda (Z1) ...................................................................... 41

7.1.2

Tepelné čerpadlo vzduch / voda (Z2) ................................................................... 43

7.2

PLYNOVÝ KONDENZAČNÍ KOTEL (Z3) ............................................................................ 44

7.3

PLYNOVÝ KONDENZAČNÍ KOTEL A SOLÁRNÍ KOLEKTORY (Z4) ...................................... 45

7.4

KOTEL NA BIOMASU (Z5) ............................................................................................... 46

7.5

KOTEL NA BIOMASU A SOLÁRNÍ KOLEKTORY (Z6) ......................................................... 47 EKONOMIKA PROVOZU A POŘIZOVACÍ NÁKLADY ......................................... 48

8 8.1

POŘIZOVACÍ CENA STAVBY ............................................................................................ 48

8.2

PROVOZNÍ NÁKLADY STAVBY BEZ ZDROJE TEPLA .......................................................... 49

8.3

PROVOZNÍ A POŘIZOVACÍ NÁKLADY NA STAVBU VČETNĚ ZDROJE TEPLA ....................... 50

8.3.1

Model 0 ................................................................................................................ 51

6

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8.3.2

Model 1 ................................................................................................................ 52

8.3.3

Model 2 ................................................................................................................ 53

8.3.4

Model 3 ................................................................................................................ 54

8.4

POROVNÁNÍ MODELŮ 2 A 3 ............................................................................................ 55

9

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 56

10

LITERATURA ................................................................................................................. 57

11

SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 59

12

SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 59

13

PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 61

7

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

ZnaÄ?ky a jednotky đ??´đ?‘?,đ?‘?

pohledovĂĄ plocha neprĹŻhlednĂŠ Ä?ĂĄsti

[m2]

đ??´đ?‘˜

plocha stavebnĂ­ Ä?ĂĄsti

[m2]

đ??´đ?‘”

plocha uvaĹžovanĂŠ podlahovĂŠ konstrukce

[m2]

đ??´đ?‘ đ?‘œđ?‘™

ĂşÄ?innĂĄ sbÄ›rnĂĄ plocha prvku k s danou orientacĂ­ a Ăşhlem sklonu

[m2]

đ??´đ?‘¤,đ?‘?

celkovĂĄ pohledovĂĄ plocha zasklenĂŠho prvku

[m2]

đ??ľÂ´

charakteristickĂ˝ parametr

đ??šđ?‘“

podĂ­l plochy rĂĄmu

[-]

đ??šđ?‘ â„Ž

korekÄ?nĂ­ Ä?initel stĂ­nÄ›nĂ­

[-]

đ??šđ?‘ â„Ž,đ?‘”đ?‘™

korekÄ?nĂ­ Ä?initel stĂ­nÄ›nĂ­ zasklenĂ˝ch prvkĹŻ

[-]

đ??šđ?‘&#x;,đ?‘–

faktor osålåní mezi daným stavebním prvkem a oblohou

[-]

đ??šđ?‘¤

korekÄ?nĂ­ Ä?initel pro nerozptylujĂ­cĂ­ zasklenĂ­

[-]

đ??şđ?‘¤

opravnĂ˝ souÄ?initel zohledĹˆujĂ­cĂ­ hladinu spodnĂ­ch vod

[m]

nad objektem đ??ťđ?‘‡

měrný tepelný tok prostupem celÊ budovy

HT,ie

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ›nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ™edĂ­ plĂĄĹĄtÄ›m budovy

Ht,ig

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem do zeminy z vytĂĄpÄ›nĂŠho prostoru (do zeminy)

HT,iue

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ›nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ™edĂ­ nevytĂĄpÄ›nĂ˝m prostorem

HT,ji

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty z vytĂĄpÄ›nĂŠho prostoru do sousednĂ­ho prostoru vytĂĄpÄ›nĂŠho na vĂ˝raznÄ› jinou teplotu

[-] [W/K] [W/K]

[W/K]

[W/K]

[W/K]

đ??ťđ?‘‰

měrný tepelný tok větråním celÊ budovy

[W/K]

đ??ťđ?‘‰,đ?‘–

souÄ?initel nĂĄvrhovĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ›trĂĄnĂ­m

[W/K]

Iskla

viditelnĂ˝ obvod zasklenĂ­

đ??źđ?‘ đ?‘œđ?‘™

sluneÄ?nĂ­ ozĂĄĹ™enĂ­, prĹŻmÄ›rnĂĄ energie sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ™enĂ­ za Ä?asovĂ˝

[m]

krok vĂ˝poÄ?tu đ?‘‚đ?‘?đ?‘œđ?‘‘đ?‘™đ?‘Žâ„Žđ?‘Ś

obvod podlahy oddÄ›lujĂ­cĂ­ vytĂĄpÄ›nĂ˝ prostor uvaĹžovanĂŠ Ä?ĂĄsti podlahy od venkovnĂ­ho prostĹ™edĂ­

8

[W/m2]

[m]

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018 đ?‘ƒÂ´

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

obvod uvaŞovanÊ podlahovÊ konstrukce; myťleno konstrukce, kterÊ jsou umístěny na obvodovÊm plåťti

[m]

đ?‘„đ??ť,đ?‘”đ?‘›

celkovĂŠ tepelnĂŠ zisky

[kWh]

đ?‘„đ??ť,â„Žđ?‘Ą

celkovå potřeba tepla

[kWh]

đ?‘„đ??ť,đ?‘–đ?‘›đ?‘Ą

vnitřní tepelnÊ zisky

[kWh]

đ?‘„đ??ť,đ?‘ đ?‘œđ?‘™

solĂĄrnĂ­ tepelnĂŠ zisky

[kWh]

đ?‘„đ?‘Ąđ?‘’đ?‘œđ?‘&#x;

teoretickå potřeba tepla na vytåpění a přípravu teplÊ vody

[kWh]

đ?‘„đ??ť,đ?‘Ąđ?‘&#x;

potřeba tepla prostupem

đ?‘„đ??ť,đ?‘Łđ?‘’

potřeba tepla větråním

[kWh]

đ?‘…đ?‘“

tepelnĂ˝ odpor podlahy

[m2¡K/W]

Rn

tepelnĂ˝ odpor

[m2¡K/W]

Rse

tepelný odpor při přestupu tepla na venkovní straně

[m2¡K/W]

Rsi

tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně

[m2¡K/W]

S

plocha

[m2]

Spodlahy

plocha podlahy

[m2]

SrĂĄmu

plocha rĂĄmu

[m2]

Sskla

plocha zasklenĂ­

[m2]

U

souÄ?initel prostupu tepla

[W/m2 K]

đ?‘ˆđ?‘?

souÄ?initel prostupu tepla neprĹŻhlednĂŠ Ä?ĂĄsti

[W/m2¡K]

Uem,N,20

prĹŻmÄ›rnĂ˝ souÄ?initel prostupu tepla

[W/m2 K]

Uequiv,k

ekvivalentnĂ­ souÄ?initel prostupu tepla stavebnĂ­ch Ä?ĂĄstĂ­

[W/m2¡K]

Uk

souÄ?initel prostupu tepla

[W/m2¡K]

Uokna

souÄ?initel prostupu tepla okna

[W/m2¡K]

UrĂĄmu

plocha zasklenĂ­

[W/m2¡K]

Uskla

souÄ?initel prostupu zasklenĂ­

[W/m2¡K]

��

vnitřní objem místnosti

��̇

objemovĂ˝ prĹŻtok vzduchu

���

objem vody na osobu na den

đ?‘Žđ??ť

bezrozmÄ›rnĂŠho Ä?asovĂŠho parametru

[-]

đ?‘Žđ??ť,đ?‘&#x;đ?‘’đ?‘‘

redukÄ?nĂ­ faktor na pĹ™eruĹĄenĂŠ vytĂĄpÄ›nĂ­

[-]

bu

teplotnĂ­ redukÄ?nĂ­ Ä?initel

[-]

đ?‘?

měrnå tepelnå kapacita

[kWh

[m3] [m3/s] [m3]

[J/kg¡K]

9

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

đ?‘?đ?‘š

vnitřní tepelnå kapacita budovy

[J/K]

đ?‘?đ?‘?

měrnå tepelnÊ kapacita vzduchu

[J/kg¡K]

đ?‘‘

tlouĹĄĹĽka vrstev stavebnĂ­ konstrukce

đ?‘‘đ?‘?đ?‘&#x;

poÄ?et dnĹŻ v tĂ˝dnu s poĹžadovanou teplotou pro vytĂĄpÄ›nĂ­

đ?‘‘đ?‘Ą

celkovĂĄ ekvivalentnĂ­ tlouĹĄĹĽka podlahy

đ?‘“

koeficient přítomnosti osob

[-]

fg1

souÄ?initel zohledĹˆujĂ­cĂ­ vliv roÄ?nĂ­ch zmÄ›n venkovnĂ­ teploty

[-]

fg2

teplotnĂ­ redukÄ?nĂ­ souÄ?initel zohledĹˆujĂ­cĂ­ rozdĂ­l mezi roÄ?nĂ­ prĹŻmÄ›rnou venkovnĂ­ teplotou za otopnĂŠ obdobĂ­ a vĂ˝poÄ?tovou

[m] [dny] [m]

[-]

venkovnĂ­ teplotou fi,j

opravnĂ˝ teplotnĂ­ souÄ?initel, kterĂ˝ udĂĄvĂĄ rozdĂ­l mezi teplotou sousednĂ­ho prostoru a venkovnĂ­ vĂ˝poÄ?tovĂŠ teploty

���

celkovå propustnost průhlednými prvky

â„Žđ?‘&#x;

souÄ?initel pĹ™estupu tepla sĂĄlĂĄnĂ­m na vnÄ›jĹĄĂ­ stranÄ›

ll

dÊlka lineårního tepelnÊho mostu mezi vnitřním a vnějťím prostředím

[-] [-] [W/m2¡K] [m]

đ?‘›

intenzita výměny vzduchu

đ?‘›â„Žđ?‘œđ?‘‘

poÄ?et hodin

[h]

đ?œ‚đ?‘˜

ĂşÄ?innost zdroje tepla (kotle)

[-]

đ?œ‚đ?‘œ

ĂşÄ?innost obsluhy

[-]

đ?‘›đ?‘œđ?‘

poÄ?et osob

[-]

đ?œ‚đ?‘…

ĂşÄ?innost rozvodu tepelnĂŠ energie

[-]

s

tlouĹĄĹĽka vrstvy konstrukce

[m]

sn

tlouĹĄĹĽka stavebnĂ­ konstrukce

[m]

đ?‘Ą1

prĹŻmÄ›rnĂĄ roÄ?nĂ­ teplota pĹ™ivĂĄdÄ›nĂŠ studenĂŠ vody

[°C]

đ?‘Ą2

poŞadovanå teplota vody po ohřevu

[°C]

đ?‘Ąđ?‘’đ?‘Ł

vĂ˝poÄ?tovĂĄ venkovnĂ­ teplota

[°C]

đ?‘Ąđ?‘š,đ?‘’

prĹŻmÄ›rnĂĄ roÄ?nĂ­ venkovnĂ­ teplota

[°C]

đ?‘Ąđ?‘’đ?‘

průměrnå venkovní teplota za otopnÊ období

[°C]

đ?‘Ąđ?‘–đ?‘Ł

vĂ˝poÄ?tovĂĄ vnitĹ™nĂ­ teplota vytĂĄpÄ›nĂŠho prostoru

[°C]

��

teplota přilehlÊho nevytåpěnÊho prostoru

[°C]

đ?‘Ąđ?‘Łđ?‘ đ?‘Ą

teplota v sousedním vytåpěnÊm prostoru

[°C]

n50

celkovå intenzita výměny vzduch při 50 Pa

[1/h]

[1/h]

10

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018

w

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

celkovå tlouťżka obvodových stěn obsahující vťechny vrstvy

[m]

(tj. svislÊ stěny) �

poměrný koeficient

�i

celkovĂ˝ souÄ?initel pĹ™estupu tepla na vnitĹ™nĂ­ stranÄ›

[W/m2¡K]

�e

celkovĂ˝ souÄ?initel pĹ™estupu tepla na venkovnĂ­ stranÄ›

[W/m2¡K]

đ?›źđ?‘ ,đ?‘?

pohltivost sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ™enĂ­ neprĹŻhlednĂ˝ch prvkĹŻ konstrukce

[-]

đ?›žđ??ť

bilanÄ?nĂ­ pomÄ›r pro reĹžim vytĂĄpÄ›nĂ­

[-]

∆đ?‘Ąđ?‘’,đ?‘&#x;

průměrný rozdíl venkovní teploty vzduchu a zdånlivÊ teploty

[-]

oblohy

[°C]

đ?œ‚đ??ť,đ?‘”đ?‘›

faktor vyuŞitelnosti tepelných zisků pro vytåpění

[-]

đ?œ‚đ?‘Ą

ĂşÄ?innost rekuperaÄ?nĂ­ jednotky

[-]

θim

nåvrhovå vnitřní teplota

Îť

souÄ?initele tepelnĂŠ vodivosti

[W/m¡K]

Îťn

souÄ?initel tepelnĂŠ vodivosti stavebnĂ­ konstrukce

[W/m¡K]

[°C]

đ?œ†đ?‘§đ?‘’đ?‘šđ?‘–đ?‘›đ?‘Ś souÄ?initel tepelnĂŠ vodivosti zeminy

[W/m¡K] [kg/m3]

đ?œŒ

hustota

đ?œ?

Ä?asovĂĄ konstanta budovy

[h]

đ?œ?đ??ť,0

referenÄ?nĂ­ Ä?asovĂĄ konstanta

[h]

đ?œ?đ?‘?đ?‘&#x;

poÄ?et hodin v tĂ˝dnu s poĹžadovanou teplotou pro vytĂĄpÄ›nĂ­

[h]

��

celkovå navrhovanå tepelnå ztråta vytåpěnÊho prostoru

đ?›ˇđ?‘&#x;,đ?‘–

přídavný tepelný tok v důsledku sålåní mezi oblohou a prvkem i

[W] [W]

đ?›ˇđ?‘ .đ?‘œ

tepelnĂ˝ tok od osob, domĂĄcĂ­ch spotĹ™ebiÄ?ĹŻ a umÄ›lĂŠho osvÄ›tlenĂ­

[W]

đ?›ˇđ?‘ đ?‘œđ?‘™

solĂĄrnĂ­ tepelnĂ˝ tok

[W]

đ?›ˇđ?‘ .đ?‘?

tepelný tok na kaŞdou bytovou jednotku bez ohledu na přítomnost osob

[W]

��,�

navrhovanĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta prostupem tepla

[W]

��,�

navrhovanå tepelnå ztråta větråním

[W]

Ďˆl

souÄ?initel lineĂĄrnĂ­ho prostupu tepla tepelnĂŠho mostu

[W/m¡K]

Ďˆskla

lineĂĄrnĂ­ Ä?initel prostupu tepla zasklenĂ­ a rĂĄmu okna

[W/m¡K]

11

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

1 Úvod Současné tendence ukazují na nutnost stavění budov s velmi malou energetickou náročností, popřípadě s nulovou potřebou energie. Na toto je nutné myslet od samotného počátku projektování. Je potřeba zvolit materiály s vhodnými tepelně technickými vlastnostmi k stavbě objektů, aby následná potřeba tepla na vytápění a další energetické potřeby (chlazení, atd.) byly minimální. Také by se neměly opomíjet zdroje energie.

Vhodnou volbou jsou obnovitelné zdroje, díky kterým se může stát budova zcela nezávislou na elektrických a tepelných rozvodných sítích. [1] Tato bakalářská práce se zabývá návrhem vytápění domu s téměř nulovou potřebou energie. Dům je zamyšlený jako rekreační a je počítáno, že jeho obsazenost bude šest dní v týdnu s maximální kapacitou deseti lidí. Celkem byly navrženy čtyři modely, které mají rozdílné tepelně technické vlastnosti. U těchto variant byly posouzeny vlastnosti obálky budovy a následně byly spočteny tepelné ztráty a zisky. Na základě těchto výstupů bylo zvoleno šest vhodných zdrojů energie na vytápění a přípravu teplé vody. Dále byla zpracována ekonomická analýza nákladů na stavbu objektu, pořízení zdroje energie a jeho následný provoz. Závěrem bylo provedeno porovnání z ekonomického hlediska.

Všechny výpočty byly provedeny v programu Microsoft Excel. V praxi se k těmto výpočtům používají speciální programy, ovšem pro naši problematiku byl Excel zcela postačující. Výkresy objektu byly zhotoveny v programu ArchiCAD.

12

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

2 Definice budovy s velmi nízkou energetickou náročností (dle ČSN 73 0540-2)

2.1 Nízkoenergetické budovy Nízkoenergetické budovy mají nízkou potřebu tepla na vytápění, které je dosaženo pomocí vhodně zvolené konstrukce budovy. Nízkoenergetické objekty nesmí překročit doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla viz tabulka 1 a měrnou potřebu tepla na vytápění stanovenou ČSN EN ISO 13790, TNI 73 0329 a TNI 73 0330 nepřekračující 50 kWh/m2a. [1] Tab. 1 Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18°C až 22°C včetně [1] Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N,20 [W/m2K] Nové obytné budovy Ostatní budovy

Nejvýše 0,50 Pro objemový faktor: A/V ≤ 0,2 → Uem,N,20 = 1,05 A/V > 1 → Uem,N,20 = 0,45 Pro ostatní hodnoty A/V → Uem,N,20 = 0,30 + 0,15 (A/V)

2.2 Pasivní budovy Pasivní

budovy mají

minimalizovanou

potřebu

energie

pro

docílení

požadovaného stavu vnitřního prostředí a minimalizovanou potřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů. Tohoto je dosaženo stavebním řešením a dalšími opatřeními.

Potřeba tepla a energie pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody a elektrické energie na provoz systému budovy či pro elektrické spotřebiče stanovují normy ČSN EN ISO 13790, TNI 73 0329 a TNI 73 0330. Dále je nutné ověřit průvzdušnost obálky budovy dle ČSN EN ISO 13790, TNI 73 0329 a TNI 73 0330. Nesmí být překročena hodnota n50 = 0,6 h-1 při tlakovém rozdílu 50 Pa u celkové intenzity výměny vzduchu. Roční energetická potřeba dle tabulky 3 se zahrnuje do hodnocení primární energie.

Pro přepočet na primární energii se používá faktor energetické přeměny viz tabulka 4. [1]

13

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Rodinný dům Bytový dům

Obytná budova

Tab. 2 Základní vlastnosti pasivních budov [1]

Neobytná budova s převažující teplotou 18°C – 22°C Ostatní budovy

Měrná Měrná potřeba potřeba energie na primární chlazení energie 2 [kWh/m a] [kWh/m2a]

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem [W/m2K]

Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/m2a]

≤ 0,25 požadováno ≤ 0,20 doporučeno ≤ 0,35 požadováno ≤ 0,30 doporučeno

≤ 0,20 požadováno ≤ 0,15 doporučeno

0 2)

≤ 60

≤ 15

0 2)

≤ 60

≤ 0,35 1)

≤ 15

≤ 15

≤ 120

Požadavky stanoveny individuálně s využitím aktuálních poznatků odborné literatury

≤ 120

POZNÁMKY 1) Uvedená hodnota je doporučená, nejvýše však musí být rovna odpovídající hodnotě U em,rec 2) Stavební řešení musí být takové, aby strojní chlazení nebylo potřebné. Pokud by výjimečně bylo dodatečně použito, musí být odpovídajících způsobem zahrnuto do hodnocení primární energie, a to i kdyby se jednalo o individuální jednotky považované za elektrické spotřebiče.

Tab. 3 Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie pasivních budov (hodnotí se položky označené X) [1] Vytápění Chlazení a úprava vlhkosti Příprava teplé vody Pomocná elektrická energie na provoz energetických systémů budovy Elektrické spotřebiče a umělé osvětlení 1)

Obytné budovy X -1) X

Neobytné budovy X X X

X

X

-

-

Stavební řešení musí být takové, aby strojní chlazení nebylo potřebné. Pokud by výjimečně bylo (dodatečně) použito, musí být odpovídajícím způsobem zahrnuto do hodnocení primární energie, a to i kdyby se jednalo o individuální jednotky považované za elektrické spotřebiče.

14

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Tab. 4 Referenční hodnota faktoru energetické přeměny pro přepočet na hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů [1] Faktor energetické přeměny [kWh/kWh] Zemní plyn a další fosilní paliva 1,1 Elektrická energie 3,0 Dřevo, ostatní biomasa 0,05 Dřevěné peletky 0,15 Soustava zásobování teplem – fosilní paliva 1,5 Soustava zásobování teplem – kombinovaná výroby elektřiny (35%) a tepla 1,1 Soustava zásobování teplem – kombinovaná výroby elektřiny (70%) a tepla 0,8 Soustava zásobování teplem – biomasa 0,3 Solární systémy termické 0,05 Solární systémy fotovoltaické – použití pro vlastní potřebu budovy 0,05 Solární systémy fotovoltaické – zapojené do veřejné sítě 0,2 1) Solární systém fotovoltaický nahrazující konvenční výrobu el. energie -2,8 1) Spalování biomasy nahrazující výrobu tepla spalováním plynu -1,0 Zdroj

1)

2)

Hodnoty jsou odvozeny zjednodušeně, jako rozdíl faktoru energetické přeměny obnovitelného a konvenčního zdroje (pro fotovoltaické systémy: 0,2 – 3,0 = -2,8 (záporná hodnota)). Obdobně lze odvodit další hodnoty.

Hodnoty faktoru primární energie pro zde neuvedené zdroje a systémy se stanovují kvalifikovaným přepočtem z hodnot uvedených v tabulce a dále s využitém ČSN EN 15316-45.

2.3 Energeticky nulové budovy Energeticky nulové budovy se posuzují z hlediska roční bilance energetických potřeb a energetické produkce v budově a jejím okolí, převedené na primární energii.

Je vhodné, aby stavební a technické zařízení budovy odpovídalo standartu pasivní budovy. Do energetických potřeb budovy se zahrnuje potřeba tepla na vytápění, potřeba energie na chlazení, energie na přípravu teplé vody, pomocná energie na provoz energetických systémů budovy, elektrická energie na umělé osvětlení a v úrovni hodnocení A se zahrnuje, oproti úrovni hodnocení B, i energie na elektrické spotřebiče.

[1]

15

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Tab. 5 Základní požadavky na energeticky nulové budovy [1] Závaznost kritéria

Obytná budova

Nulový

Neobytné budovy 2)

Blízký nulovému

Požadovaná hodnota

Doporučená hodnota

Požadovaná hodnota podle zvolené úrovně hodnocení

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem [W/m2K]

Měrná potřeba tepla na vytápění EA [kWh/m2a]

Měrná roční bilance potřeby a produkce energie vyjádřená v hodnotách primární energie z neobnovitelných zdrojů PEA [kWh/m2a] Úroveň A Úroveň B

≤ 0,25 požadováno ≤ 0,20 doporučeno ≤ 0,35 požadováno ≤ 0,30 doporučeno

≤ 0,20 požadováno ≤ 0,15 doporučeno

0

0

≤ 15

80

30

0

0

120

90

Nulový ≤ 0,35 1)

≤ 0,30

Blízký nulovému 1)

Uvedená hodnota je doporučená, nejvýše však musí být rovna odpovídající hodnotě U em,rec

Tab. 6 Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie energeticky nulové budovy (hodnotí se položky označené X) [1]

Vytápění Chlazení a úprava vlhkosti Příprava teplé vody Pomocná elektrická energie na provoz energetických systémů budovy Umělé osvětlení Elektrické spotřebiče 1)

2)

Obytné budovy Úroveň A Úroveň B X X 1) -1) X X

Neobytné budovy Úroveň A Úroveň B X X X X X X

X

X

X

X

X X

X -

X2) X

X2) -

Stavební řešení musí být takové, aby strojní chlazení nebylo potřebné. Pokud by výjimečně bylo (dodatečně) použito, musí být odpovídajícím způsobem zahrnuto do hodnocení primární energie, a to i kdyby se jednalo o individuální jednotky považované za elektrické spotřebiče.

Záměrně odlišně od hodnocení pasivních neobytných budov.

16

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018 Hodnoty

dodané

energie

Sandra Gulázsiová na

vytápění

se

stanoví

postupem

podle

ČSN EN ISO 13 790, na chlazení dle ČSN EN ISO 13 790 nebo podrobněji. Ostatní dodaná energie se hodnotí dle TNI 73 0329, TNI 73 0330 nebo podrobněji dle ověřených podkladů. Pro dálkové teplo, kogenerační výrobu a další kombinované energetické systémy se hodnoty určí podle ČSN EN 15316-4-5. Dále se započítává do primární energie roční produkce z obnovitelných zdrojů energie, sloužící potřebám domu i energie využitá jinde prostřednictvím energetické sítě. Dále může být zahrnuta i produkce tepla z obnovitelného zdroje (spalování biomasy, bioplynu apod.), která je předávána dalším budovám nebo tepelné síti. [1]

2.4 Energeticky nezávislé budovy Energeticky nezávislé budovy jsou takové, které mají nulovou potřebu dodávky energie ze zdrojů mimo budovu. Většinou jsou to budovy mimo zastavěnou oblast. Je výhodné, aby tyto objekty byly řešeny jako pasivní. Vyrovnání mezi energetickou produkcí a spotřebou energie slouží akumulace energie do tepelných zásobníků, elektrických akumulátorů a využití akumulace energie v podzákladí. [1]

17

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

3 Řešení modelových budov – tepelně technické vlastnosti Z energetického hlediska byly zkoumány čtyři modelové stavy budovy. Tyto modely se liší ve skladbách stavebních konstrukcí a v typu výplňových otvorů. U skladeb konstrukcí byly použity rozdílné tloušťky tepelně izolačních vrstev. Pro popis jednotlivých konstrukcí byl použit Model 2.

První varianta (Model 0) splňuje požadované hodnoty součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2. Druhá (Model 1) pak splňuje doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2, třetí (Model 2) má horní hodnoty doporučené pro pasivní domy a čtvrtá varianta (Model 3) vyhovuje spodní hranici doporučené pro pasivní domy.

Obr. 1 Schéma modelových budov Tab. 7 Popis objektu a lokality Lokalita

Praha

Venkovní výpočtová teplota te,v

-12 °C

Průměrná venkovní teplota za otopné období tes

4,3 °C osaměle stojící

Druh budovy Poloha budovy v krajině

nechráněná

Typ využití budovy

rekreační dům

Počet nadzemních podlaží

2

Počet podzemních podlaží

0

Celkový počet osob

10

18

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Pro samotný návrh způsobu vytápění budovy je nejdříve nutné znát tepelně technické vlastnosti objektu. Tyto vlastnosti jsou závislé na součiniteli prostupu tepla U [W/m2·K] jednotlivých konstrukcí. Ten se určuje ze součinitele tepelné vodivosti λ [W/m·K] a tloušťky vrstev konstrukce d [mm].

3.1 Svislé konstrukce Tab. 8 Skladba obvodové zdi (M2) Tloušťka Součinitel tepelné vodivosti λ s [mm] [W/m·K]

Materiál konstrukce zdi Vnější sádrová omítka EPS bílý Porotherm 30 Profi Lehčená jádrová omítka Šlechtěná omítka d

5 200 300 20 2 467

0,470 0,039 0,175 0,370 0,570 mm

3.2 Vodorovné konstrukce Tab. 9 Skladba konstrukce podlahy (M2) Tloušťka Součinitel tepelné vodivosti λ s [mm] [W/m·K] Keramická dlažba 10 1,010 Lepící tmel 6 0,210 Penetrace 0 1,000 Roznášecí betonová mazanina 50 1,300 Separační polyethylenová fólie 0,2 0,350 Desky z pěnového polystyrenu 160 0,037 Ochranná betonová mazanina 60 1,300 Asfaltový pás SBS modifikovaný 4 0,210 Penetrační asfaltová emulze 0 1,000 Základová ŽB deska 200 1,58 Zhutněný násyp 150 1,5 d 600 mm Materiál konstrukce podlahy

19

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Tab. 10 Skladba konstrukce střechy (M2) Tloušťka Součinitel tepelné vodivosti λ s [mm] [W/m·K]

Materiál konstrukce střechy Asfaltový pás Elastek 40 Samolepící pás Glastek 30 Tepelná izolace EPS Spádové klíny EPS min. tl. 100 mm Polyuretanové lepidlo Asfaltový pás Glastek 40 Nátěr Dekprimer ŽB nosná konstrukce Lehčená jádrová omítka Šlechtěná omítka d

4,5 3 160

0,210 0,210 0,037

100

0,037

0 4 0 180 20 2 454

0,000 0,210 0,000 1,580 0,370 0,570 mm

3.3 Výplně otvorů Tab. 11 Tepelně technické vlastnosti oken a dveří (M2) Materiál okna Trojsklo Dřevěný rám

Plocha S [m2] 54,335 9,589

Součinitel prostupu tepla [W/m2·K] 0,6 0,94

3.4 Výpočet součinitele prostupu tepla Součinitel prostupu tepla definuje celkovou výměnu tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími, které jsou oddělené stavební konstrukcí. Je to množství tepla, které projde 1 m2 konstrukce z teplejšího prostředí do chladnějšího při teplotním rozdílu 1 K. Součinitel prostupu tepla byl určen dle normy ČSN EN ISO 6946 pro neprůsvitné části konstrukce, dle ČSN EN ISO 10 077-1 a 2 pro části průsvitné a podle normy ČSN EN ISO 13 370 byl vypočten součinitel prostupu tepla přilehlou zeminou.

20

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

Pro vĂ˝poÄ?et souÄ?initele prostupu tepla pro neprĹŻsvitnĂŠ konstrukce platĂ­ vztah đ?‘ˆ=

1

=

1 [W/m2¡K],

đ?‘…đ?‘ đ?‘– +

∑đ?‘š đ?‘›=1 đ?‘…đ?‘›

�i

celkovĂ˝ souÄ?initel pĹ™estupu tepla na vnitĹ™nĂ­ stranÄ›

[W/m2¡K],

�e

celkovĂ˝ souÄ?initel pĹ™estupu tepla na venkovnĂ­ stranÄ›

[W/m2¡K],

Îťn

souÄ?initel tepelnĂŠ vodivosti stavebnĂ­ konstrukce

sn

tlouĹĄĹĽka stavebnĂ­ konstrukce

Rn

tepelnĂ˝ odpor

[m2¡K/W],

Rsi

tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně

[m2¡K/W],

Rse

tepelný odpor při přestupu tepla na venkovní straně

[m2¡K/W].

+ đ?‘…đ?‘ đ?‘’

1 đ?‘ 1 ∑đ?‘š đ?‘› đ?›źđ?‘– + đ?‘›=1 đ?œ†đ?‘› + đ?›źđ?‘’

(1)

kde

[W/m¡K], [m],

TepelnĂ˝ odpor se urÄ?uje dle smÄ›ru toku tepla, a to ve vodorovnĂŠm smÄ›ru, smÄ›rem nahoru a dolĹŻ. Odpor pĹ™i pĹ™estupu tepla na venkovnĂ­ stranÄ› mĂĄ konstantnĂ­ hodnotu Rse = 0,04 m2¡K/W. TepelnĂ˝ odpor pĹ™i pĹ™estupu tepla na vnitĹ™nĂ­ stranÄ› je v případÄ› vodorovnĂŠho prostupu Rsi = 0,13 m2¡K/W, smÄ›rem nahoru Rsi = 0,10 m2¡K/W a smÄ›rem dolĹŻ Rsi = 0,17 m2¡K/W.

SouÄ?initel prostupu tepla pro prĹŻsvitnĂŠ konstrukce se vypoÄ?te ze vztahu đ?‘ˆđ?‘œđ?‘˜đ?‘›đ?‘Ž =

∑đ?‘†đ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž ¡ đ?‘ˆđ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž + ∑đ?‘†đ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž ¡ đ?‘ˆđ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž + ∑đ??źđ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž ¡ đ?œ“đ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž ∑đ?‘†đ?‘ đ?‘˜đ?‘™đ?‘Ž + ∑đ?‘†đ?‘&#x;ĂĄđ?‘šđ?‘˘

[W/m2¡K],

(2)

kde

Uokna souÄ?initel prostupu tepla okna Uskla

[W/m2¡K],

souÄ?initel prostupu zasklenĂ­

[W/m2¡K],

21

BakalĂĄĹ™skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 – TZSI – 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

plocha zasklenĂ­

[m2],

UrĂĄmu plocha zasklenĂ­

[W/m2¡K],

Sskla

[m2],

SrĂĄmu

plocha rĂĄmu

Iskla

viditelnĂ˝ obvod zasklenĂ­

Ďˆskla

lineĂĄrnĂ­ Ä?initel prostupu tepla zasklenĂ­ a rĂĄmu okna

[m], [W/m¡K].

Velikost lineĂĄrnĂ­ho souÄ?initele prostupu tepla se urÄ?uje dle typu zasklenĂ­ a materiĂĄlu rĂĄmu okna.

SouÄ?initel prostupu tepla podlahou na pĹ&#x2122;ilehlĂŠ zeminÄ&#x203A; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś se urÄ?Ă­ dle Ä&#x152;SN EN ISO 13 370 ze vztahu đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą < đ??ľÂ´

đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś =

2 â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x2020;đ?&#x2018;§đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x161;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ś đ?&#x153;&#x2039; â&#x2C6;&#x2122; đ??ľÂ´ â&#x2C6;&#x2122; ln ( + 1) đ?&#x153;&#x2039; â&#x2C6;&#x2122; đ??ľÂ´ + đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą

đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą â&#x2030;Ľ đ??ľÂ´

đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś =

đ?&#x153;&#x2020;đ?&#x2018;§đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x161;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ś 0,457 â&#x2C6;&#x2122; đ??ľÂ´ + đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą

[W/m2¡K],

(3)

[W/m2¡K],

(4)

kde đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą

celkovĂĄ ekvivalentnĂ­ tlouĹĄĹĽka podlahy

[m],

B´

charakteristickĂ˝ parametr

[m].

CelkovĂĄ ekvivalentnĂ­ tlouĹĄĹĽka podlahy đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą se vypoÄ?te ze vzorce đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;Ą = đ?&#x2018;¤ + đ?&#x153;&#x2020;đ?&#x2018;§đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x161;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ś â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2013; + đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018;&#x201C; + đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2019; )

[m],

(5)

kde

w

celkovĂĄ tlouĹĄĹĽka obvodovĂ˝ch stÄ&#x203A;n obsahujĂ­cĂ­ vĹĄechny vrstvy (tj. svislĂŠ stÄ&#x203A;ny)

22

[m],

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

đ?&#x153;&#x2020;đ?&#x2018;§đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x161;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ś tepelnĂĄ vodivost

[W/m¡K],

tepelnĂ˝ odpor pĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;estupu tepla na vnitĹ&#x2122;nĂ­ stranÄ&#x203A;; dle Ä&#x152;SN [m2¡K/W],

đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2013;

EN ISO 6946 đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2013; = 0,17 m2¡K/W (tepelnĂ˝ tok dolĹŻ)

đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018;&#x201C;

[m2¡K/W],

tepelnĂ˝ odpor podlahy

tepelnĂ˝ odpor pĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;estupu tepla na vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ stranÄ&#x203A;; dle Ä&#x152;SN [m2¡K/W].

đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2019;

EN ISO 6946 đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2013; = 0,04 m2¡K/W (tepelnĂ˝ tok dolĹŻ)

CharakteristickĂ˝ parametr B´ se urÄ?Ă­ ze vztahu đ??ľÂ´ =

đ?&#x2018;&#x2020;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś 0,5 â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x201A;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś

[m],

(6)

kde đ?&#x2018;&#x2020;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś

đ?&#x2018;&#x201A;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x17D;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ś

[m2],

plocha podlahy obvod podlahy oddÄ&#x203A;lujĂ­cĂ­ vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ˝ prostor uvaĹžovanĂŠ Ä?ĂĄsti podlahy od venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­

[m].

VĹĄechny Ä?tyĹ&#x2122;i modelovĂŠ varianty byly hodnoceny dle norem Ä&#x152;SN EN ISO 6946, Ä&#x152;SN EN ISO 10 077-1 a 2 a Ä&#x152;SN EN ISO 13 370 a vyhovÄ&#x203A;ly poĹžadovanĂ˝m hodnotĂĄm souÄ?initele prostupu tepla. PĹ&#x2122;esnĂŠ hodnoty souÄ?initele prostupu tepla pro jednotlivĂŠ konstrukce jsou uvedeny v tabulce 12.

Tab. 12 SouÄ?initele prostupu tepla jednotlivĂ˝ch konstrukcĂ­ modelovĂ˝ch objektĹŻ SvislĂŠ konstrukce

Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

d [mm] 387 407 527 587

U [W/m2¡K] 0,286 0,250 0,141 0,116

VodorovnĂŠ konstrukce Podlaha StĹ&#x2122;echa d U* d U [mm] [W/m2¡K] [mm] [W/m2¡K] 520 0,437 364 0,226 560 0,296 434 0,158 640 0,178 474 0,135 680 0,149 514 0,118

VĂ˝plnÄ&#x203A; otvorĹŻ U [W/m2¡K] 1,210 1,210 0,776 0,685

* Hodnota souÄ?initele prostupu tepla je zde uvedena pro mĂ­stnost 1.08 koupelnu. Tato mĂ­stnost mĂĄ nejmĂŠnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;Ă­znivĂ˝ souÄ?initel prostupu tepla.

23

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

4 TepelnĂŠ ztrĂĄty TepelnĂŠ ztrĂĄty byly poÄ?Ă­tĂĄny dle normy Ä&#x152;SN EN 12 831 â&#x20AC;&#x17E;TepelnĂŠ soustavy v budovĂĄch â&#x20AC;&#x201C; vĂ˝poÄ?et tepelnĂŠho vĂ˝konuâ&#x20AC;&#x153;. Norma rozdÄ&#x203A;luje ztrĂĄty na tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem obĂĄlky budovy a na teplenĂŠ ztrĂĄty zpĹŻsobenĂŠ vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m. Pro minimalizaci tepelnĂŠ ztrĂĄty obĂĄlkou budovy je nutnĂŠ zabezpeÄ?it dostateÄ?nou tepelnou izolaci a takĂŠ minimalizovat tepelnĂŠ mosty v konstrukci. NemalĂĄ Ä?ĂĄst tepelnĂŠ ztrĂĄty budovy je tvoĹ&#x2122;ena vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m, kterĂŠ je nutnĂŠ uvaĹžovat kvĹŻli hygienickĂ˝m poĹžadavkĹŻm na vĂ˝mÄ&#x203A;nu vzduchu.

Tuto ztrĂĄtu lze velice dobĹ&#x2122;e snĂ­Ĺžit dĂ­ky rekuperaÄ?nĂ­ jednotce.

VĂ˝poÄ?et celkovĂ˝ch tepelnĂ˝ch ztrĂĄt đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2013; se provĂĄdĂ­ dle vztahu đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2013; = đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013; + đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013;

[W],

(7)

kde ÎŚi

celkovĂĄ navrhovanĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru

[W],

ÎŚT,i navrhovanĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta prostupem tepla

[W],

ÎŚV,i navrhovanĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m

[W].

4.1 TepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem NĂĄvrhovĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta prostupem đ?&#x203A;ˇ đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013; se vypoÄ?Ă­tĂĄ dle nĂĄsledujĂ­cĂ­ rovnice đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013; = (đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2019; + đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;˘đ?&#x2018;&#x2019; + đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x201D; + đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2014; ) ¡ (đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;Ł â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;Ł )

[W],

(8)

kde ÎŚT,i

HT,ie

navrhovanĂĄ tepelnĂĄ ztrĂĄta prostupem tepla souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­ plĂĄĹĄtÄ&#x203A;m budovy

24

[W],

[W/K],

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

HT,iue

Ht,ig

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­ nevytĂĄpÄ&#x203A;nĂ˝m prostorem souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem do zeminy z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru

[W/K],

[W/K],

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru HT,ji

do sousednĂ­ho prostoru vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho na vĂ˝raznÄ&#x203A; jinou

[W/K],

teplotu đ?&#x2018;Ąiv

vĂ˝poÄ?tovĂĄ vnitĹ&#x2122;nĂ­ teplota vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru

[°C],

đ?&#x2018;Ąev

vĂ˝poÄ?tovĂĄ venkovnĂ­ teplota

[°C].

SouÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­ plĂĄĹĄtÄ&#x203A;m budovy đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2019; se vypoÄ?te đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2019; = â&#x2C6;&#x2018;đ??´đ?&#x2018;&#x2DC; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;&#x2DC; + â&#x2C6;&#x2018;đ?&#x153;&#x201C;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x2122;

[W/K],

(9)

kde Ak

Uk Ď&#x2C6;l

ll

plocha stavebnĂ­ Ä?ĂĄsti

[m2],

souÄ?initel prostupu tepla (dle Ä&#x152;SN EN ISO 6946 nebo10 077-1) souÄ?initel lineĂĄrnĂ­ho prostupu tepla tepelnĂŠho mostu dĂŠlka lineĂĄrnĂ­ho tepelnĂŠho mostu mezi vnitĹ&#x2122;nĂ­m a vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­m prostĹ&#x2122;edĂ­m

[W/m2¡K],

[W/m¡K],

[m].

SouÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­ nevytĂĄpÄ&#x203A;nĂ˝m prostorem HT,iue je urÄ?en dle vztahu đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;˘đ?&#x2018;&#x2019; = â&#x2C6;&#x2018;đ??´đ?&#x2018;&#x2DC; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;&#x2DC; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;? + â&#x2C6;&#x2018;đ?&#x153;&#x201C;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2122;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;?đ?&#x2018;˘

[W/K],

kde

25

(10)

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

teplotnĂ­ redukÄ?nĂ­ Ä?initel

bu

[-].

Pokud je teplota nevytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;˘ stanovenĂĄ nebo navrĹženĂĄ dle nĂĄvrhovĂ˝ch podmĂ­nek je opravnĂ˝ souÄ?initel đ?&#x2018;?đ?&#x2018;˘ dĂĄn vztahem đ?&#x2018;?đ?&#x2018;˘ =

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;˘ đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;

[-].

(11)

Je-li đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;˘ neznĂĄmĂĄ, souÄ?initel đ?&#x2018;?đ?&#x2018;˘ se vypoÄ?te z tepelnĂŠ bilance đ?&#x2018;?đ?&#x2018;˘ =

đ??ť đ??ťđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;˘ â&#x2C6;&#x2019; đ??ťđ?&#x2018;˘đ?&#x2018;&#x2019;

[-].

(12)

SouÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem tepla z interiĂŠru do sousednĂ­ vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠ mĂ­stnosti, kterĂĄ je vytĂĄpÄ&#x203A;na na vĂ˝raznÄ&#x203A; jinou teplotu HT,ji se urÄ?Ă­ dle vztahu đ??ť đ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2014; = â&#x2C6;&#x2018; đ??´đ?&#x2018;&#x2DC; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;&#x2DC; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x201C;đ?&#x2018;&#x2013;,đ?&#x2018;&#x2014;

[W/K],

(13)

đ?&#x2018;&#x2DC;

kde

fi,j

opravnĂ˝ teplotnĂ­ souÄ?initel, kterĂ˝ udĂĄvĂĄ rozdĂ­l mezi teplotou sousednĂ­ho prostoru a venkovnĂ­ vĂ˝poÄ?tovĂŠ teploty

[-].

OpravnĂ˝ teplotnĂ­ souÄ?initel đ?&#x2018;&#x201C;đ?&#x2018;&#x2013;,đ?&#x2018;&#x2014; se vypoÄ?te ze vzorce đ?&#x2018;&#x201C;đ?&#x2018;&#x2013;,đ?&#x2018;&#x2014; =

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;Łđ?&#x2018; đ?&#x2018;Ą đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;

[-],

(14)

kde đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;Łđ?&#x2018; đ?&#x2018;Ą

teplota v sousednĂ­m vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠm prostoru

26

[°C].

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

4.2 TepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m K tepelnĂŠ ztrĂĄtÄ&#x203A; vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m dochĂĄzĂ­ z dĹŻvodu nutnosti vĂ˝mÄ&#x203A;ny vzduchu v objektu z hygienickĂ˝ch dĹŻvodĹŻ. TepelnĂĄ ztrĂĄta vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; se vypoÄ?te dle vzorce đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; = đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019; ) â&#x2C6;&#x2122; (1 â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;Ą )

[W],

(15)

kde đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013;

souÄ?initel nĂĄvrhovĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m

[W/K],

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;Ą,đ?&#x2018;&#x2013; vnitĹ&#x2122;nĂ­ vĂ˝poÄ?tovĂĄ teplota

[°C],

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;

venkovnĂ­ oblastnĂ­ vĂ˝poÄ?tovĂĄ teplota

đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;Ą

ĂşÄ?innost rekuperaÄ?nĂ­ jednotky

[°C], [-].

SouÄ?initel nĂĄvrhovĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; se urÄ?Ă­ ze vzorce đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; = đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;Ě&#x2021; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x152; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;?đ?&#x2018;?

[W/K],

(16)

kde đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;Ě&#x2021;

objemovĂ˝ prĹŻtok vzduchu

đ?&#x153;&#x152;

hustota vzduchu; 1,2 kg/m3

đ?&#x2018;?đ?&#x2018;?

mÄ&#x203A;rnĂĄ tepelnĂŠ kapacita vzduchu; 1 010 J/kg¡K

[m3/s], [kg/m3], [J/kg¡K].

SouÄ?initel nĂĄvrhovĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m se dĂĄ zjednoduĹĄenÄ&#x203A; vyjĂĄdĹ&#x2122;it đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2030;&#x2C6; đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;Ě&#x2021; â&#x2C6;&#x2122; 0,34

[W/K],

(17)

kde je objemovĂ˝ prĹŻtok đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;Ě&#x2021; je dosazovĂĄn v m3/h.

Norma Ä&#x152;SN EN 12 831 dÄ&#x203A;lĂ­ vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­ na pĹ&#x2122;irozenĂŠ a nucenĂŠ a tomu je takĂŠ pĹ&#x2122;izpĹŻsoben vĂ˝poÄ?et. V rĂĄmci tĂŠto prĂĄce je Model 0 uvaĹžovĂĄn pouze s pĹ&#x2122;irozenĂ˝m vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m. OstatnĂ­ modely budovy jsou vybaveny rekuperaÄ?nĂ­ jednotkou.

27

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

Pro vĂ˝poÄ?et mÄ&#x203A;rnĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty je nutnĂŠ rozliĹĄovat mnoĹžstvĂ­ vzduchu, kterĂŠ je vymÄ&#x203A;nÄ&#x203A;no infiltracĂ­ spĂĄrami a styky stavebnĂ­ch konstrukcĂ­ a minimĂĄlnĂ­ vĂ˝mÄ&#x203A;nu vzduchu, kterĂĄ je nutnĂĄ z dĹŻvodu hygienickĂ˝ch standardĹŻ. Pro vĂ˝poÄ?et se nĂĄslednÄ&#x203A; vezme vetĹĄĂ­ z hodnot. PĹ&#x2122;i uvaĹžovĂĄnĂ­ minimĂĄlnĂ­ prĹŻvzduĹĄnosti oken a dveĹ&#x2122;Ă­, kterĂŠ byly v projektu zvoleny, bude poĹžadovanĂŠ hygienickĂŠ minimum na vĂ˝mÄ&#x203A;nu vzduchu vĹždy vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ neĹž Ăşnik vzduchu spĂĄrami a netÄ&#x203A;snostmi. VĂ˝poÄ?et prĹŻtoku vzduchu danĂ˝ hygienickĂ˝m poĹžadavkem se urÄ?Ă­ dle vztahu [m3/h],

đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x161;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x203A; = đ?&#x2018;&#x203A; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;

(18)

kde đ?&#x2018;&#x203A;

intenzita vĂ˝mÄ&#x203A;ny vzduchu

[1/h],

đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2013;

vnitĹ&#x2122;nĂ­ objem mĂ­stnosti

[m3].

VĂ˝poÄ?et tepelnĂ˝ch ztrĂĄt modelovĂ˝ch objektĹŻ byl proveden dle výťe uvedenĂ˝ch vzorcĹŻ. TepelnĂŠ ztrĂĄty jednotlivĂ˝ch mĂ­stnostĂ­ jsou uvedeny pro modelovou budovu 2 nĂ­Ĺže v tabulce 13. Pro Modely 1, 2 a 3 byla zvolena rekuperaÄ?nĂ­ jednotka Duplex Easy od firmy Atrea. Model budovy Ä?Ă­slo 0 rekuperaÄ?nĂ­ jednotku nemĂĄ.

Tab. 13 ZtrĂĄty obvodovou konstrukcĂ­ a vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m (M2) Ä&#x152;.

NĂĄzev mĂ­stnosti

1.01 VstupnĂ­ hala 1.02 TechnickĂĄ mĂ­stnost 1.03 TechnickĂĄ mĂ­stnost 1.04 Koupelna 1.05 LoĹžnice 1.06 ObĂ˝vacĂ­ pokoj 1.07 KuchynÄ&#x203A; 1.08 Koupelna 2.01 Chodba 2.02 LoĹžnice 1 2.03 Koupelna 1 2.04 LoĹžnice 2

ZtrĂĄta obvodovou konstrukcĂ­ Ď&#x2020;T,i [W] 125 71 72 194 338 484 421 189 313 335 150 250 28

ZtrĂĄta vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m Ď&#x2020;V,i [W] 0 0 0 30 16 57 47 27 0 19 19 18

CelkovĂĄ ztrĂĄta [W] 125 71 72 225 354 541 468 216 313 354 169 267

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Č.

Název místnosti

2.05 2.06 2.07 2.08 2.09

WC Ložnice 3 Koupelna 2 Ložnice 4 Koupelna 3

Sandra Gulázsiová

Ztráta obvodovou konstrukcí φT,i [W] 8 244 14 330 150 3689

Ztráta větráním φV,i [W] 7 16 14 17 19 308

Celková ztráta [W] 15 260 28 347 169 3996

Ztráty obvodovou konstrukcí se u jednotlivých variant modelového objektu liší v závislosti na skladbě konstrukce dané budovy. Model budovy 0 dosahuje nejvyšší ztráty a to 6 680 W, Model 1 má ztrátu 5 777 W, Model 2 3 689 W a Model 3 má nejnižší ztrátu obvodovou konstrukcí a to 3 010 W. U objektů, kde je použita rekuperační jednotka (M1, M2 a M3) je tepelná ztráta větráním rovna 308 W. Model 0, který rekuperační jednotku

Ztráty obvodovou kcí a větráním [W]

nemá, dosahuje ztráty 2 052 W. 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Model 0

Model 1

Ztráta obvodovou konstrukcí φT,i [W]

Model 2

Ztráta větráním φV,i [W]

Obr. 2 Ztráty obvodovou konstrukcí a větráním

29

Model 3

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

5 TepelnĂŠ zisky TepelnĂŠ zisky jsou definovĂĄny v normÄ&#x203A; Ä&#x152;SN EN ISO 13 790. DĂĄle je mĹŻĹžeme rozdÄ&#x203A;lit na tepelnĂŠ zisky vnitĹ&#x2122;nĂ­ a vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­.

5.1 VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂŠ zisky VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂŠ zisky zahrnujĂ­ zisky, kterĂŠ jsou zpĹŻsobeny pĹ&#x2122;Ă­tomnostĂ­ osob v objektu a teplem, jenĹž vytvĂĄĹ&#x2122;ejĂ­ domĂĄcĂ­ spotĹ&#x2122;ebiÄ?e a umÄ&#x203A;lĂŠ osvÄ&#x203A;tlenĂ­. VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂŠ zisky se urÄ?Ă­ ze vzorce đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;§đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2DC;,đ?&#x2018;Łđ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;ĄĹ&#x2122;đ?&#x2018;&#x203A;Ă­ = đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; .đ?&#x2018;&#x153; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x201C; + đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; .đ?&#x2018;?

[W],

(19)

kde

đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; .đ?&#x2018;&#x153;

đ?&#x2018;&#x201C;

đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; .đ?&#x2018;?

tepelnĂ˝ tok od osob, domĂĄcĂ­ch spotĹ&#x2122;ebiÄ?ĹŻ a umÄ&#x203A;lĂŠho osvÄ&#x203A;tlenĂ­; 100 W/osoba koeficient pĹ&#x2122;Ă­tomnosti osob; 0,7

[W],

[-],

tepelnĂ˝ tok na kaĹždou bytovou jednotku bez ohledu na pĹ&#x2122;Ă­tomnost osob; 100 W na bytovou jednotku

[W].

5.2 VnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ tepelnĂŠ zisky V dĹŻsledku sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ vznikajĂ­ vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ tepelnĂŠ zisky. Tyto zisky jsou ovlivnÄ&#x203A;ny orientacĂ­ ke svÄ&#x203A;tovĂ˝m stranĂĄm, stĂ­nĂ­cĂ­mi prvky a samotnĂ˝mi vlastnostmi konstrukce, jako je napĹ&#x2122;Ă­klad propustnost nebo pohltivost sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­.

VnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ tepelnĂŠ zisky đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; se dle normy Ä&#x152;SN EN 13 790 vypoÄ?tou pomocĂ­ vzorce đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; = đ??šđ?&#x2018; â&#x201E;&#x17D; â&#x2C6;&#x2122; (â&#x2C6;&#x2018;đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; ) â&#x2C6;&#x2122; đ??źđ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2019; đ??šđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013;

[W],

(20)

kde đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122;

solĂĄrnĂ­ tepelnĂ˝ tok

[W],

30

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

đ??šđ?&#x2018; â&#x201E;&#x17D;

đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122;

đ??źđ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122;

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

korekÄ?nĂ­ Ä?initel stĂ­nÄ&#x203A;nĂ­; obvykle 0,7

[-],

ĂşÄ?innĂĄ sbÄ&#x203A;rnĂĄ plocha prvku s danou orientacĂ­ a Ăşhlem

[m2],

sklonu sluneÄ?nĂ­ ozĂĄĹ&#x2122;enĂ­, prĹŻmÄ&#x203A;rnĂĄ energie sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ za Ä?asovĂ˝ krok vĂ˝poÄ?tu

[W/m2],

faktor osĂĄlĂĄnĂ­ mezi danĂ˝m stavebnĂ­m prvkem đ??šđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013;

a oblohou; nestĂ­nÄ&#x203A;nĂĄ horizontĂĄlnĂ­ plocha 1, nestĂ­nÄ&#x203A;nĂĄ

[-],

vertikĂĄlnĂ­ plocha 0,5

đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013;

pĹ&#x2122;Ă­davnĂ˝ tepelnĂ˝ tok v dĹŻsledku sĂĄlĂĄnĂ­ mezi oblohou a prvkem i

[W].

Tab. 14 PrĹŻmÄ&#x203A;rnĂĄ energie sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ za Ä?asovĂ˝ krok vĂ˝poÄ?tu PoÄ?et StĹ&#x2122;ednĂ­ dnĹŻ teplota MÄ&#x203A;sĂ­c n [den] tep [°C] Leden 31 -1 Ă&#x161;nor 28 1 BĹ&#x2122;ezen 31 4 Duben 30 9 KvÄ&#x203A;ten 31 14,6 Ä&#x152;erven 30 17 Ä&#x152;ervenec 31 18,2 Srpen 31 18,8 ZĂĄĹ&#x2122;Ă­ 30 13,8 Ĺ&#x2DC;Ă­jen 31 9,4 Listopad 30 4 Prosinec 31 -0,5

S 7 13 23 32 47 52 47 38 24 17 9 6

CelkovĂŠ solĂĄrnĂ­ zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ za mÄ&#x203A;sĂ­c J V Z Horizont 2 Isol [W/m ] 50 15 20 23 56 26 28 40 82 51 53 79 95 74 72 118 97 104 93 161 87 115 88 166 93 100 93 162 100 88 88 143 95 60 64 96 75 34 48 57 36 14 18 24 29 11 12 17

Ă&#x161;Ä?innĂĄ solĂĄrnĂ­ sbÄ&#x203A;rnĂĄ plocha zasklenĂ˝ch prvkĹŻ đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; se vypoÄ?te dle vzorce đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; = đ??šđ?&#x2018; â&#x201E;&#x17D;,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122; â&#x2C6;&#x2122; (1 â&#x2C6;&#x2019; đ??šđ?&#x2018;&#x201C; ) â&#x2C6;&#x2122; đ??´đ?&#x2018;¤,đ?&#x2018;?

[W],

(21)

kde đ??šđ?&#x2018; â&#x201E;&#x17D;,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;

korekÄ?nĂ­ Ä?initel stĂ­nÄ&#x203A;nĂ­ zasklenĂ˝ch prvkĹŻ; obvykle 0,7

[-],

đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;

celkovå propustnost průhlednými prvky

[-],

31

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

đ??šđ?&#x2018;&#x201C;

podĂ­l plochy rĂĄmu

đ??´đ?&#x2018;¤,đ?&#x2018;?

celkovĂĄ pohledovĂĄ plocha zasklenĂŠho prvku

[-], [m2].

CelkovĂĄ propustnost prĹŻhlednĂ˝mi prvky đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122; je dĂĄna vztahem đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122; = đ??šđ?&#x2018;¤ â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;,đ?&#x2018;&#x203A;

[-],

(22)

kde đ??šđ?&#x2018;¤

korekÄ?nĂ­ Ä?initel pro nerozptylujĂ­cĂ­ zasklenĂ­

[-],

đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;,đ?&#x2018;&#x203A;

celkovĂĄ propustnost zasklenĂ­

[-].

Tab. 15 CelkovĂĄ propustnost zasklenĂ­ đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;,đ?&#x2018;&#x203A; CelkovĂĄ propustnost zasklenĂ­ JednoduchĂŠ zasklenĂ­ Dvojsklo Dvojsklo se selektivnĂ­m nĂ­zkoemisnĂ­m povrchem Trojsklo Trojsklo se selektivnĂ­m nĂ­zkoemisnĂ­m povrchem ZdvojenĂŠ okno

ggl,n [-] 0,85 0,75 0,67 0,7 0,5 0,75

Ă&#x161;Ä?innĂĄ sbÄ&#x203A;rnĂĄ plocha neprĹŻhlednĂ˝ch prvkĹŻ đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; se urÄ?Ă­ vzorcem đ??´đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2122; = đ?&#x203A;źđ?&#x2018; ,đ?&#x2018;? â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2019; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;? â&#x2C6;&#x2122; đ??´đ?&#x2018;?,đ?&#x2018;?

[-],

(23)

kde

đ?&#x203A;źđ?&#x2018; ,đ?&#x2018;?

đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; đ?&#x2018;&#x2019;

đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;?

pohltivost sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ neprĹŻhlednĂ˝ch prvkĹŻ konstrukce; uvaĹžovanĂĄ hodnota 0,6 tepelnĂ˝ odpor pĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;estupu tepla na vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­m povrchu neprĹŻhlednĂŠ Ä?ĂĄsti; 0,04 m /K¡W 2

souÄ?initel prostupu tepla neprĹŻhlednĂŠ Ä?ĂĄsti

32

[-],

[m2/K¡W],

[W/m2¡K],

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

đ??´đ?&#x2018;?,đ?&#x2018;?

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

pohledovĂĄ plocha neprĹŻhlednĂŠ Ä?ĂĄsti

[m2].

PĹ&#x2122;Ă­davnĂ˝ tepelnĂ˝ tok đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013; v dĹŻsledku sĂĄlĂĄnĂ­ vĹŻÄ?i obloze je dĂĄn vztahem đ?&#x203A;ˇđ?&#x2018;&#x;,đ?&#x2018;&#x2013; = đ?&#x2018;&#x2026;đ?&#x2018; ,đ?&#x2018;&#x2019; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2C6;đ?&#x2018;? â&#x2C6;&#x2122; đ??´đ?&#x2018;?,đ?&#x2018;? â&#x2C6;&#x2122; â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;&#x; â&#x2C6;&#x2122; â&#x2C6;&#x2020;đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;,đ?&#x2018;&#x;

[W],

(24)

kde souÄ?initel pĹ&#x2122;estupu tepla sĂĄlĂĄnĂ­m na vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ stranÄ&#x203A;;

â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;&#x;

5 W/m2¡K

â&#x2C6;&#x2020;đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;,đ?&#x2018;&#x;

[W/m2¡K],

prĹŻmÄ&#x203A;rnĂ˝ rozdĂ­l venkovnĂ­ teploty vzduchu a zdĂĄnlivĂŠ

[°C].

teploty oblohy; 11 K pro mĂ­rnĂŠ teplotnĂ­ pĂĄsmo

TepelnĂŠ zisky byly spoÄ?teny dle vzorcĹŻ, kterĂŠ jsou uvedeny výťe. V tabulce 16 jsou uvedeny vnitĹ&#x2122;nĂ­ a vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ tepelnĂŠ zisky pro Model 2.

Tab. 16 VnitĹ&#x2122;nĂ­ a vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ teplenĂŠ zisky (Model 2)

MÄ&#x203A;sĂ­c

PoÄ?et dnĹŻ n

Leden Ă&#x161;nor BĹ&#x2122;ezen Duben KvÄ&#x203A;ten Ä&#x152;erven Ä&#x152;ervenec Srpen ZĂĄĹ&#x2122;Ă­ Ĺ&#x2DC;Ă­jen Listopad Prosinec

[den] 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

PoÄ?et hod nhod [hod] 744 672 744 720 744 720 744 744 720 744 720 744

VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂŠ zisky QH,int [kWh] 595 538 595 576 595 576 595 595 576 595 576 595 7 008

33

VnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ tepelnĂŠ zisky QH,sol [kWh] 694 735 1 249 1 449 1 624 1 462 1 567 1 615 1 402 1 111 492 395 13 794

CelkovĂŠ tepelnĂŠ zisky QH,gn [kWh] 1 289 1 273 1 844 2 025 2 220 2 038 2 162 2 210 1 978 1 706 1 068 990 20 802

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Vnitřní tepelné zisky jsou u všech modelů stejné, vzhledem ke stejné obsazenosti objektu osobami (10 osob). Celkové vnitřní tepelné zisky jsou za rok 7 008 kWh. Vnější teplené zisky se u objektů liší, kvůli rozdílným skladbám konstrukcí a rozdílným výplním okenních a dveřních otvorů. Nejvyšších tepelných zisků dosahuje Model 0 a to 22 097 kWh za rok. Model 1 má tepelné zisky 21 947 kWh, Model 2 má 20 802 kWh. Nejnižší hodnoty má Model 3 a to 20 758 kWh za rok.

Celkové tepelné zisky [kWh]

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Model 0

Model 1

Model 2

Vnitřní tepelné zisky QH,int [kWh]

Model 3

Solární tepelné zisky QH,sol [kWh]

Obr. 3 Celkové tepelné zisky

34

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

6 CelkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla PotĹ&#x2122;eba tepla je definovĂĄna potĹ&#x2122;ebou tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ a pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody.

Pro pĹ&#x2122;esnĂŠ urÄ?enĂ­ energetickĂŠ bilance domu je nutnĂŠ urÄ?it jednak teplenĂŠ ztrĂĄty, ale takĂŠ tepelnĂŠ zisky. PĹ&#x2122;i vĂ˝poÄ?tu bylo postupovĂĄno dle normy Ä&#x152;SN EN ISO 13 790.

6.1 PotĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ CelkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ objektu zohledĹ&#x2C6;uje potĹ&#x2122;ebu tepla a tepelnĂŠ zisky.

VĂ˝slednĂĄ celkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ je dĂĄna vzorcem đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;&#x2018; = đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť,đ?&#x2018;&#x;đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x2018; â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ą â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x201A;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; )

[kWh],

(25)

kde đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť,đ?&#x2018;&#x;đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x2018;

redukÄ?nĂ­ faktor na pĹ&#x2122;eruĹĄenĂŠ vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­

đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ą

celkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla

[kWh],

đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A;

celkovĂŠ tepelnĂŠ zisky

[kWh],

đ?&#x153;&#x201A;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A;

faktor vyuĹžitelnosti tepelnĂ˝ch ziskĹŻ pro vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­

[-],

[-].

RedukÄ?nĂ­ faktor na pĹ&#x2122;eruĹĄovanĂŠ vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť,đ?&#x2018;&#x;đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x2018; se urÄ?Ă­ ze vztahu đ?&#x153;?đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x; đ?&#x153;?đ??ť,0 đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť,đ?&#x2018;&#x;đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x2018; = 1 â&#x2C6;&#x2019; 3 â&#x2C6;&#x2122; ( ) â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x203A;žđ??ť â&#x2C6;&#x2122; (1 â&#x2C6;&#x2019; ) đ?&#x153;?

24 â&#x2C6;&#x2122; 7

[-],

(26)

kde đ?&#x153;?đ??ť,0

referenÄ?nĂ­ Ä?asovĂĄ konstanta; 15 h

[h],

đ?&#x153;?

Ä?asovĂĄ konstanta budovy

[h],

đ?&#x203A;žđ??ť

bilanÄ?nĂ­ pomÄ&#x203A;r pro reĹžim vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­

[-],

35

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

đ?&#x153;?đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x;

đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x;

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

poÄ?et hodin v tĂ˝dnu s poĹžadovanou teplotou pro vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ poÄ?et dnĹŻ v tĂ˝dnu s poĹžadovanou teplotou pro vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­

[h],

[dny].

Ä&#x152;asovĂĄ konstanta budovy đ?&#x153;? se urÄ?Ă­ ze vzorce đ?&#x153;?=

đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x161; /3600 đ??ťđ?&#x2018;&#x2021; + đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;

[h],

(27)

kde đ?&#x2018;?đ?&#x2018;&#x161;

vnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂĄ kapacita budovy

đ??ťđ?&#x2018;&#x2021;

mÄ&#x203A;rnĂ˝ tepelnĂ˝ tok prostupem celĂŠ budovy

[W/K],

đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;

mÄ&#x203A;rnĂ˝ tepelnĂ˝ tok vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m celĂŠ budovy

[W/K].

[J/K],

Tab. 17 VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂĄ kapacita budovy TĹ&#x2122;Ă­da budovy

VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂĄ kapacita budovy cm [J/K] (mÄ&#x203A;sĂ­Ä?nĂ­ metoda)

Velmi lehkĂĄ LehkĂĄ StĹ&#x2122;ednĂ­ TÄ&#x203A;ĹžkĂĄ Velmi tÄ&#x203A;ĹžkĂĄ

80 000 110 000 165 000 260 000 370 000

BilanÄ?nĂ­ pomÄ&#x203A;r pro reĹžim vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ đ?&#x203A;žđ??ť se stanovĂ­ podle vztahu đ?&#x203A;žđ??ť =

đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ą

[-].

(28)

[kWh],

(29)

CelkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ą se urÄ?Ă­ vzorcem đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;Ą = đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x; +đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Łđ?&#x2018;&#x2019;

36

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

kde đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x;

potĹ&#x2122;eba tepla prostupem

[kWh],

đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Łđ?&#x2018;&#x2019;

potĹ&#x2122;eba tepla vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m

[kWh].

PotĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ prostupem đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x; se vypoÄ?te jako đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x; = đ?&#x2018;&#x203A;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018; â&#x2C6;&#x2122; đ??ťđ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;Ł â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;Ł )

[kWh],

(30)

kde đ?&#x2018;&#x203A;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018;

đ??ťđ?&#x2018;&#x2021;,đ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;&#x2019;

poÄ?et hodin

[h],

souÄ?initel tepelnĂŠ ztrĂĄty prostupem z vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru do venkovnĂ­ho prostĹ&#x2122;edĂ­ plĂĄĹĄtÄ&#x203A;m budovy

[W/K],

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;Ł

vĂ˝poÄ?tovĂĄ vnitĹ&#x2122;nĂ­ teplota vytĂĄpÄ&#x203A;nĂŠho prostoru

[°C],

đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;Ł

vĂ˝poÄ?tovĂĄ venkovnĂ­ teplota

[°C].

PotĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Łđ?&#x2018;&#x2019; se urÄ?Ă­ ze vztahu đ?&#x2018;&#x201E;đ??ť,đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x; = đ?&#x2018;&#x203A;â&#x201E;&#x17D;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x2018; â&#x2C6;&#x2122; đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013; â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2013;đ?&#x2018;Ł â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;Ł )

[kWh],

(31)

kde đ??ťđ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2013;

souÄ?initel nĂĄvrhovĂŠ tepelnĂŠ ztrĂĄty vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m

[W/K].

Faktor vyuĹžitelnosti tepelnĂ˝ch ziskĹŻ pro vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ đ?&#x203A;žđ??ť je urÄ?en vztahy đ?&#x2018;&#x17D;

đ??žđ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;ŚĹž đ?&#x203A;žđ??ť > 0 đ?&#x2018;&#x17D; đ?&#x203A;žđ??ť â&#x2030; 0

đ?&#x153;&#x201A;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; =

đ??žđ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;ŚĹž đ?&#x203A;žđ??ť = 1

đ?&#x153;&#x201A;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; =

1 â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x203A;žđ??ť đ??ť đ?&#x2018;&#x17D; +1

1 â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x203A;žđ??ť đ??ť đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť 1 + đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť

37

[-],

(32)

[-],

(33)

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

đ??žđ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;ŚĹž đ?&#x203A;žđ??ť < 0

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

đ?&#x153;&#x201A;đ??ť,đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x203A; =

1 đ?&#x203A;žđ??ť

[-].

(34)

Pro vĂ˝poÄ?et bezrozmÄ&#x203A;rnĂŠho Ä?asovĂŠho parametru đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť platĂ­ rovnice đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť = đ?&#x2018;&#x17D;đ??ť,0 +

đ?&#x153;?

[-].

đ?&#x153;?đ??ť,0

(35)

PĹ&#x2122;i urÄ?ovĂĄnĂ­ potĹ&#x2122;eby tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ bylo postupovĂĄno dle výťe uvedenĂ˝ch vzorcĹŻ. NejvyĹĄĹĄĂ­ch hodnot dosahuje Model 0 s potĹ&#x2122;ebou 14 665 kWh za rok. Model 1 mĂĄ potĹ&#x2122;ebu tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ 9 069 kWh, Model 2 5 004 kWh. Model 3 mĂĄ nejniŞťí potĹ&#x2122;ebu tepla a to 3 769 kWh. V letnĂ­ch mÄ&#x203A;sĂ­cĂ­ch (Ä?erven, Ä?ervenec a srpen) byla uvaĹžovĂĄna nulovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­.

3 000

Q [kWh]

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Model 0

Model 1

Model 2

Model 3

Obr. 4 CelkovĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­

38

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

6.2 PotĹ&#x2122;eba tepla na pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody PotĹ&#x2122;eba tepla na pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody se stanovĂ­ bilancĂ­ potĹ&#x2122;eby tepla pro pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody na osobu za den a je dĂĄna vztahem đ?&#x2018;&#x201E;đ?&#x2018;&#x2021;đ?&#x2018;&#x2030;,đ?&#x2018;&#x2018;đ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x203A; = (1 + đ?&#x2018;§) â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x152; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;? â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2021;đ?&#x2018;&#x2030; â&#x2C6;&#x2122; (đ?&#x2018;Ą2 â&#x2C6;&#x2019; đ?&#x2018;Ą1 )

[W],

(36)

kde pomÄ&#x203A;rnĂ˝ koeficient (u prĹŻtoÄ?nĂŠho ohĹ&#x2122;evu je z = 0, đ?&#x2018;§

jinak je zĂĄvislĂ˝ na celkovĂŠ dĂŠlce rozvodĹŻ TV a stavu

[-],

tepelnĂŠ izolace); 0,3 đ?&#x153;&#x152;

hustota vody; 1 000 kg/m3

đ?&#x2018;?

mÄ&#x203A;rnĂĄ tepelnĂĄ kapacita vody; 4 180 J/kg¡K

đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x2021;đ?&#x2018;&#x2030;

objem vody na osobu na den; 0,035 m3

đ?&#x2018;&#x203A;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;

poÄ?et osob

đ?&#x2018;Ą2

poĹžadovanĂĄ teplota vody po ohĹ&#x2122;evu

[°C],

đ?&#x2018;Ą1

prĹŻmÄ&#x203A;rnĂĄ roÄ?nĂ­ teplota pĹ&#x2122;ivĂĄdÄ&#x203A;nĂŠ studenĂŠ vody

[°C].

[kg/m3], [J/kg¡K], [m3], [-],

V prĂĄzdninovĂ˝ch mÄ&#x203A;sĂ­cĂ­ch (Ä?ervenec a srpen) byla snĂ­Ĺžena potĹ&#x2122;eba teplĂŠ vody o 25 % oproti normĂĄlnĂ­mu stavu. PotĹ&#x2122;eba tepla ve vĹĄech Ä?tyĹ&#x2122;ech variantĂĄch je totoĹžnĂĄ, vzhledem k uvaĹžovĂĄnĂ­ stejnĂŠ obsazenosti osobami. PotĹ&#x2122;eba tepla na pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody dosahuje za rok 8 309 kWh. Takto vysokĂĄ hodnota potĹ&#x2122;eby tepla na pĹ&#x2122;Ă­pravu TV je kvĹŻli uvaĹžovanĂŠmu vysokĂŠmu poÄ?tu osob (10 osob).

NejvyĹĄĹĄĂ­ nĂĄroky na potĹ&#x2122;ebu tepla mĂĄ Model 0 s celkovou potĹ&#x2122;ebu tepla 22 974 kWh na rok. Model 1 dosahuje hodnoty 17 378 kWh, Model 2 13 313 kWh. NejniŞťí potĹ&#x2122;ebu tepla nalezneme u Modelu 3 a to 12 075 kWh.

39

Q [kWh]

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Model 0

Model 1

Model 2

Model 3

Obr. 5 Celková potřeba tepla na vytápění a přípravu teplé vody Model 0 a 1 mají větší potřebu tepla na vytápění než na přípravu teplé vody.

Společně se zvyšujícími se tepelně izolačními vlastnostmi obvodové konstrukce a zlepšením tepelně technických vlastností oken a dveří se snižuje potřeba tepla na vytápění a Modely 2 a 3 již mají nižší potřebu tepla na vytápění než na přípravu teplé vody.

100% 90% 80%

31 %

70%

38 %

60%

62 %

52 %

50% 40%

64 %

30%

36 %

69 % 48 %

20% 10% 0% Model 0

Model 1

Potřeba tepla na přípravu TV Q1,p

Model 2

Model 3

Potřeba tepla na vytápění QH,nd

Obr. 6 Procentuální porovnání potřeby tepla na vytápění a na přípravu TV

40

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

7 Zdroje tepla V rámci této práce bylo vybráno 6 zdrojů tepla na vytápění a přípravu teplé vody.

Jako první zdroj bylo navrženo tepelné čerpadlo země / voda, dále pak tepelné čerpadlo vzduch / voda, plynový kotel, plynový kotel v kombinaci se solárními kolektory, kotel na biomasu a kotel na biomasu se solárními kolektory. Následně bylo provedeno jejich vyhodnocení z ekonomického hlediska (pořizovací a provozní náklady).

7.1 Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla patří mezi alternativní zdroje energie. Získávají teplo z okolního prostředí jako z vody, vzduchu nebo země a převádí ho na vyšší teplotní hladinu.

Následně je teplo možné využít na přípravu teplé vody či vytápění. Pro jejich chod je samozřejmě nutné dodat určité množství energie. [10] Pro elektricky poháněná tepelná čerpadla se ustálila celá řada hodnotících parametrů porovnávající jejich energetickou kvalitu, jako je například topný faktor tepelného čerpadla COP nebo sezónní topný faktor tepelného čerpadla SCOP. [11] Topný faktor tepelného čerpadla COP (coefficient of performance) je poměr výkonu k celkovému elektrickému příkonu jednotky za ustálených provozních podmínek.

Je stanovený měřením v laboratoři pro jednu kombinaci provozních podmínek, nevyjadřuje dostatečně věrohodně provozní efektivitu tepelného čerpadla provozovaného celý rok v měnících se teplotních podmínkách. [11] Sezonní topný faktor tepelného čerpadla SCOP (seasonal coefficient of performance) je lepším kritériem při výběru tepelného čerpadla než jmenovitý topný faktor. Výpočet SCOP vychází z celoroční bilance produkce tepla daného tepelného čerpadla a krytím potřeby tepla budovy definované návrhovou tepelnou ztrátou v otopné sezóně se standardizovanými provozními a klimatickými podmínkami. [11]

7.1.1 Tepelné čerpadlo země / voda (Z1) Jako první zdroj energie bylo zvoleno tepelné čerpadlo země / voda Logatherm WPS-K s integrovaným zásobníkem teplé vody na 185 l. Dále byl vybrán akumulační zásobník na vodu AkuEconomy 200L od firmy Viadrus o objemu 223 l. Pro Model 0 41

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

(M0) bylo zvoleno tepelné čerpadlo (TČ) s výkonem 10 kW, pro Model 1 (M1) TČ s výkonem 8 kW a pro Model 2 (M2) a 3 (M3) TČ s výkonem 6 kW.

Obr. 7 Topný faktor COP tepelného čerpadla WPS 10 K-1

Tab. 18 SPF určené z topného faktoru COP (Obr. 7) u TČ WPS 10 K-1 Měsíc

Počet dní

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec VYT TV

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31 273 365

Průměrné měsíční venkovní teploty v ČR [°C] -1,3 -0,1 3,7 8,1 13,3 16,1 18,0 17,9 13,5 8,3 3,2 0,5 SPF SPF

42

35 °C

45 °C

55 °C

4,70 4,85 5,10 5,95 6,50 6,80 7,00 7,00 6,50 5,95 5,10 4,90 5,5

3,70 3,80 3,00 4,40 4,90 5,00 5,10 5,10 4,90 4,40 3,00 3,80 4,0

2,70 2,80 2,95 3,20 3,70 3,90 3,95 3,95 3,70 3,20 2,95 2,80 3,1 3,3

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Tab. 19 Zvolená tepelná čerpadla země / voda Typ tep. čerpadla

Cena [Kč]

Popis

Paket s tepelným čerp.WPS 6 K-1 +P120/5 W Paket s tepelným čerp.WPS 8-K+P120/5 W Paket s tepelným čerp.WPS 10 K-1 +P200/5 W AkuECONOMY 200L, Viadrus

Pakety s tepelným čerpadlem země/voda Logatherm WPS-K v kompaktním provedení s integrovaným zásobníkem teplé vody na 185 l Akumulační zásobník s tepelnou izolací o objemu 223 l

220 099 221 309 231 110 5 789

7.1.2 Tepelné čerpadlo vzduch / voda (Z2) Druhým vybraným alternativním zdrojem energie je tepelné čerpadlo vzduch / voda s integrovaných zásobníkem teplé vody na 190 l. Dále bylo vybráno tepelné čerpadlo od firmy Buderus Logatherm WLW196-i a také akumulační zásobník o objemu 223 l AkuEconomy 200L od firmy Viadrus. Pro M0 bylo zvoleno čerpadlo s výkonem 11 kW, pro M1 s výkonem 8 kW a pro M2 a M3 čerpadlo s výkonem 6 kW.

Tab. 20 Zvolená tepelná čerpadla vzduch / voda Typ tep. čerpadla Logatherm WLW196i-6 IR T190

Logatherm WLW196i-8 IR T190 Logatherm WLW196i-11 IR T190 AkuECONOMY 200L, Viadrus

Cena [Kč]

Popis Tepelné čerpadlo vzduch / voda o topném výkonu 7,71 kW a topném faktoru COP 4,132 Provedení s integrovaným zásobníkem teplé vody, objem 190 l Tepelné čerpadlo vzduch / voda o topném výkonu 10,51 kW a topném faktoru COP 4,072 Provedení s integrovaným zásobníkem teplé vody, objem 190 l Tepelné čerpadlo vzduch / voda o topném výkonu 13,71 kW a topném faktoru COP 4,052 Provedení s integrovaným zásobníkem teplé vody, objem 190 l Akumulační zásobník s tepelnou izolací o objemu 223 l

43

313 390

325 490

367 840

5 789

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

7.2 PlynovĂ˝ kondenzaÄ?nĂ­ kotel (Z3) TĹ&#x2122;etĂ­m zdrojem tepla je plynovĂ˝ kondenzaÄ?nĂ­ kotel Logano plus GB212 od firmy Buderus s ĂşÄ?innostĂ­ 93 %. ZĂĄsobnĂ­k na teplou vodu byl zvolen Logalux L200 s objemem 200 l. Pro M0 a M1 byl vybrĂĄn kotel o vĂ˝konu 22 kW, pro M2 a M3 kotel o vĂ˝konu 15 kW.

Tab. 21 ZvolenĂŠ plynovĂŠ kondenzaÄ?nĂ­ kotle a zĂĄsobnĂ­ky na TV Typ kotle

Cena [KÄ?]

Popis Paket Logano plus GB212â&#x20AC;&#x201C;22 + ekvitermnĂ­ regulĂĄtor Logamatic RC310 + venkovnĂ­ Ä?idlo + pojistnĂĄ skupina BSS5 + expanznĂ­ nĂĄdoba 35 l bĂ­lĂĄ + drŞåk RA KS ZĂĄsobnĂ­k Logalux L200/2R+prop.GB212 + Ä?idlo TV + propojovacĂ­ sada

Logano plus GB212â&#x20AC;&#x201C;22 Logalux L200/2R

Paket Logano plus GB212â&#x20AC;&#x201C;15 + ekvitermnĂ­ regulĂĄtor Logamatic RC310 + venkovnĂ­ Ä?idlo + pojistnĂĄ skupina BSS5 + expanznĂ­ nĂĄdoba 35 l bĂ­lĂĄ + drŞåk RA KS ZĂĄsobnĂ­k Logalux L200/2R+prop.GB212 + Ä?idlo TV + propojovacĂ­ sada

Logano plus GB212-15 Logalux L200/2R

79 545 45 085

76 157 45 085

SkuteÄ?nĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ se urÄ?Ă­ ze vzorce đ?&#x2018;&#x201E;đ?&#x2018;&#x2030;đ?&#x2018;&#x152;đ?&#x2018;&#x2021; =

đ?&#x2018;&#x201E;đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x; đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x2026; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x153; â&#x2C6;&#x2122; đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x2DC;

[kWh],

(37)

kde

đ?&#x2018;&#x201E;đ?&#x2018;Ąđ?&#x2018;&#x2019;đ?&#x2018;&#x153;đ?&#x2018;&#x;

đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x2026;

đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x153;

đ?&#x153;&#x201A;đ?&#x2018;&#x2DC;

teoretickĂĄ potĹ&#x2122;eba tepla na vytĂĄpÄ&#x203A;nĂ­ a pĹ&#x2122;Ă­pravu teplĂŠ vody ĂşÄ?innost rozvodu tepelnĂŠ energie; 0,98 ĂşÄ?innost obsluhy; 0,99 pro plynovĂ˝ kotel, 0,90 pro kotle na tuhĂĄ paliva ĂşÄ?innost zdroje tepla (kotle)

[kWh],

[-],

[-],

[-].

44

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

7.3 Plynový kondenzační kotel a solární kolektory (Z4) Čtvrtým zdrojem tepla je plynový kondenzační kotel společně se solárními kolektory. Plynový kotel byl zvolen stejný, jako v předchozím případě, a to Logano plus GB212 s výkonem 15 kW. Dále byl použit bivalentní zásobník TV od firmy Buderus s objemem 380 l.

Solární kolektory jsou orientovány směrem na jih, pod sklonem 45°. Byly vybrány deskové atmosférické kolektory Logasol SKN 4.0-s (cena za kolektory včetně montáže a solární stanice je 104 423 Kč). Celkově jsou na střeše umístěny 4 kolektory se vztažnou plochou kolektorů 2,37 m2. Celková plocha kolektorového pole je 9,5 m2. Kolektory jsou použity pouze na ohřev teplé vody a ročně pokrývají 51,6 % potřeby energie na přípravu teplé vody. K výpočtu byla použita zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy.

Obr. 8 Měsíční bilance solární tepelné soustavy

Tab. 22 Zvolený plynový kondenzační kotel a bivalentní zásobní na TV Typ kotle Logano plus GB212-15 Logalux SM400/5 EW

Cena [Kč]

Popis Paket Logano plus GB212–15 + ekvitermní regulátor Logamatic RC310 + venkovní čidlo + pojistná skupina BSS5 + expanzní nádoba 35 l bílá + držák RA KS Zásobník TV bivalentní ve stojatém válcovém provedení a přírubou pro el. patronu, energetická třída C, objem 380 l

45

76 157

39 930

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

7.4 Kotel na biomasu (Z5) Pátým zdrojem tepla je kotel na biomasu. Byl zvolen kotel Logano S181 s účinností 85 %, zásobník na teplou vodu Logalux SU200/5 E-B o objemu 200 l a akumulační zásobník Logalux PR500 o objemu 500 l. Pro M 0 a M1 byl vybrán kotel o výkonu 20 kW, pro M2 a M3 kotel o výkonu 15 kW.

Obr. 9 Kotel na biomasu Logano S181

Tab. 23 Zvolené kotle na biomasu, zásobník na TV a akumulační zásobník Typ kotle Logano S181 20 E

Logalux SU200/5 E-B

Logano S181 15 E

Logalux SU200/5 E-B

Cena [Kč]

Popis Paket Logano S181 E 20 kW + čtyřcestný ventil VRG 141RP 3/4“ včetně pohonu + oběhové čerpadlo BUE-Plus 25/1-4 + modul ST-431N Zásobník TV Logalux SU200/5 E-B o objemu 200 litrů, barva modrá, energetická třída B. Včetně nabíjecího čerpadla TV Buderus BUE-Plus 25/1-6 V2,230V a elektrické topné patrony 2 kW, 230 V Paket Logano S181 E 15 kW + čtyřcestný ventil VRG 141RP 3/4“ včetně pohonu + oběhové čerpadlo BUE-Plus 25/1-4 + modul ST-431N Zásobník TV Logalux SU200/5 E-B o objemu 200 litrů, barva modrá, energetická třída B. Včetně nabíjecího čerpadla TV Buderus BUE-Plus 25/1-6 V2,230V a elektrické topné patrony 2 kW, 230 V

46

74 778

29 766

73 447

29 766

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Logalux PR500/80

Sandra Gulázsiová

Akumulační zásobník z ocelového plechu ve stojatém, válcovém provedení se stratifikací zpátečky vhodný pro tepelná čerpadla a kotle na tuhá paliva. Objem 500 l

21 531

7.5 Kotel na biomasu a solární kolektory (Z6) Posledním šestým zdrojem tepla je kombinace kotle na biomasu a solárních kolektorů. Byl použit kotel na biomasu Logano S181 s výkonem 15 kW a stejné kolektory (Logasol SKN 4.0-s) jako v případě kombinace kolektorů s plynovým kondenzačním kotlem. Dále byl zvolen bivalentní zásobník na teplou vodu Logalux SM400 o objemu 380 l.

Tab. 24 Zvolený kotel na biomasu a bivalentní zásobník na teplou vodu Typ kotle Logano S181 15 E Logalux SM400/5 EW

Cena [Kč]

Popis Paket Logano S181 E 15 kW + čtyřcestný ventil VRG 141RP 3/4“ včetně pohonu + oběhové čerpadlo BUEPlus 25/1-4 + modul ST-431N Zásobník TV bivalentní ve stojatém válcovém provedení a přírubou pro el. patronu, energetická třída C, objem 380 l

47

73 447

39 930

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8 Ekonomika provozu a pořizovací náklady Jak už bylo zmíněno, celkem byly zkoumány 4 varianty modelové budovy.

Varianty se liší v tepelně technických vlastnostech obálky budov a rozdílnou kvalitou oken a dveří. Varianta M0 dosahuje požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2, M1 doporučených hodnot. M2 a M3 splňují doporučené hodnoty pro pasivní domy. M0 má nejhorší tepelně technické vlastnosti a díky tomu jsou nejnižší náklady na pořízení a jako jediná nemá navrženou rekuperační jednotku.

Ekonomický výpočet je brán zjednodušeně s ohledem na fakt, že nebyla řešena otopná plocha ani regulace celého systému. Dále pak u tepelného čerpadla nebyl brán na zřetel bivalentní bod.

8.1 Pořizovací cena stavby Základní cena objektu byla stanovena na 3 795 675 Kč zjednodušenou metodou dle obestavěného prostoru a dále pak byla konkrétně určena cena za tepelnou izolaci, okna a dveře, které se u každého modelovu liší. Tepelná izolace byla vybrána u firmy DEK, okna a dveře u firmy VEKRA. Tab. 25 Cena fasádní tepelné izolace Materiál Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

Fasádní polystyren EPS 70F 60 mm Fasádní polystyren EPS 70F 80 mm Fasádní polystyren EPS 70F 200 mm Fasádní polystyren EPS 70F 260 mm

Cena za m2

Celková cena

[Kč]

[Kč]

103,09 111,72 276,04 363,1

19 548 21 184 52 343 68 851

Tab. 26 Cena střešní tepelné izolace Materiál Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

Polystyren EPS 100 50 mm Polystyren EPS 100 120 mm Polystyren EPS 100 160 mm Polystyren EPS 100 200 mm

48

Cena za m2 [Kč] 85,91 206,2 271,62 343,66

Celková cena [Kč] 9 257 22 218 29 267 37 029

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Tab. 27 Cena podlahové izolace Materiál Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

Polystyren EPS 100 40 mm Polystyren EPS 100 80 mm Polystyren EPS 100 160 mm Polystyren EPS 100 200 mm

Cena za m2 [Kč] 68,73 137,47 271,62 343,66

Celková cena [Kč] 7 406 14 812 29 267 37 029

Tab. 28 Cena oken a dveří Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

Celková cena [Kč] 382 356 382 356 476 691 516 060

Tab. 29 Celkové pořizovací náklady na stavbu a rekuperační jednotku Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

Celková cena [Kč] 4 214 241 4 266 629 4 413 626 4 485 028

Jak vyplývá z tabulky 29, nejnižší pořizovací náklady má M0, naopak nejvyšší M3. Rozdíl pořizovacích nákladů u těchto dvou variant modelového objektu dosahuje částky 270 786 Kč včetně DPH.

8.2 Provozní náklady stavby bez zdroje tepla V průběhu životnosti stavby se zvyšují její nároky na potřebu energie.

Je uvažováno, že roční nárůst potřeby energie na vytápění a přípravu teplé vody je o 4 %.

Cena za potřebu tepla byla uvažována za 1kWh 2,2 Kč. Návratnost prvotní investice v porovnání Modelu 0 a 1 je v rámci 38 let, u Modelu 2 a 0 dochází k návratnosti za 58 let a u Modelu 3 je návratnost až za 63 let, jak můžeme vidět na obrázku 10. Je důležité brát v potaz, že tato data jsou pouze informativní a nezohledňují reálný provoz objektu.

Ovšem kdybychom měli udělat závěr ze zjištěných dat, tak vidíme, že z ekonomického

49

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

hlediska se přílišné zateplení objektu nevyplatí, protože je zde velice dlouhá návratnost vstupní investice.

Tab. 30 Pořizovací a provozní náklady na stavbu s uvažovanou průměrnou cenou za energie 2,2 Kč/kWh Pořizovací a provozní náklady po [Kč] 20 letech 40 letech 60 letech 4 320 727 4 447 565 4 725 483 4 347 176 4 443 119 4 653 340 4 475 334 4 548 835 4 709 886 4 541 010 4 607 692 4 753 800

„0“ letech 4 214 241 4 266 629 4 413 626 4 485 028

Model 0 Model 1 Model 2 Model 3

80 letech 5 334 434 5 113 962 5 062 770 5 073 942

5 250 000

Cena [Kč]

5 000 000

4 750 000

4 500 000

4 250 000 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

Roky Model 0

Model 1

Model 2

Model 3

Obr. 10 Náklady na stavbu a provoz modelových variant budovy s uvažovanou průměrnou cenou za energie 2,2 Kč/kWh

8.3 Provozní a pořizovací náklady na stavbu včetně zdroje tepla U každého modelu bylo navrženo 6 typů zdrojů tepla na vytápění a přípravu teplé vody a následně bylo provedeno finanční srovnání u každé varianty v rámci 20 let. Cena elektrické energie byla stanovena při vytápění TČ na 2,37 Kč/kWh, plus navíc měsíční paušální poplatek ve výši 554 Kč. Cena odebíraného plynu je 1 266 Kč/MWh. Cena pelet

50

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

je 5 670 Kč za tunu včetně dopravy. U všech variant byly nejvyšší pořizovací náklady u tepelného čerpadla země / voda, naopak nejnižší pořizovací náklady byly u plynového kotle.

8.3.1 Model 0 U Modelu 0 dochází k výraznějšímu vyrovnání pořizovacích a provozních nákladů jednotlivých zdrojů energie po 12 letech provozu. Po 20 letech se jako nejméně ekonomický jeví kotel biomasu.

5 500 000 5 300 000

Cena [Kč]

5 100 000 4 900 000 4 700 000 4 500 000 4 300 000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Roky TČ země / voda

TČ vzduch / voda

Plynový kotel

Plynový kotel a sol. kolektory

Kotel na biomasu

Kotel na biomasu a sol. kolektory

Obr. 11 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 0

Tab. 31 Provozní a pořizovací náklady Modelu 0

TČ země / voda TČ vzduch / voda Plynový kotel Plynový kotel a sol. kolektory Kotel na biomasu Kotel na biomasu a sol. kolektory

Pořizovací a provozní náklady po [Kč] "0" letech 10 letech 20 letech 4 790 053 4 998 213 5 334 336 4 608 244 4 832 475 5 194 550 4 374 194 4 762 956 5 390 705 4 464 057 4 744 700 5 307 419 4 378 226 4 795 464 5 469 195 4 462 876 4 802 250 5 350 248

51

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8.3.2 Model 1 Se snižující se potřebou tepla na vytápění si můžeme všimnout, že nejméně ekonomické je tepelné čerpadlo země / voda kvůli vysokým pořizovacím nákladům. Lze tak říci, že v době uvažované živostnosti zdroje (tj. 20 let) nemá tato varianta reálnou dobu návratnosti ve srovnání s ostatními typy zdrojů tepla. Tak tomu bude i v dalších variantách Modelu 2 a Modelu 3. Po 20 letech se nejekonomičtěji projevuje tepelné čerpadlo vzduch / voda, které nabízí nejvyšší dosaženou finanční úsporu z obsažených variant.

5 500 000 5 300 000

Cena [Kč]

5 100 000 4 900 000 4 700 000 4 500 000 4 300 000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Roky TČ země / voda

TČ vzduch / voda

Plynový kotel

Plynový kotel a sol. kolektory

Kotel na biomasu

Kotel na biomasu a sol. kolektory

Obr. 12 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 1

Tab. 32 Provozní a pořizovací náklady Modelu 1

TČ země / voda TČ vzduch / voda Plynový kotel Plynový kotel a sol. kolektory Kotel na biomasu Kotel na biomasu a sol. kolektory

Pořizovací a provozní náklady po [Kč] "0" letech 10 letech 20 letech 4 830 311 5 012 841 5 307 579 4 615 211 4 805 658 5 113 179 4 418 728 4 721 057 5 209 239 4 508 592 4 744 700 5 125 953 4 421 379 4 736 985 5 246 607 4 506 030 4 743 771 5 127 660

52

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8.3.3 Model 2 V tomto případě dochází stejně jako u Modelu 1, k nedosažení bodu reálné návratnosti nejen u TČ země / voda, ale také vzduch / voda. U ostatních variant je reálná doba návratnosti cca 11 let. Po 20 letech provozu má nejnižší náklady na pořízení a provoz kotel na biomasu společně se solárními kolektory.

5 500 000 5 300 000

Cena [Kč]

5 100 000 4 900 000 4 700 000 4 500 000 4 300 000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Roky TČ země / voda

TČ vzduch / voda

Plynový kotel

Plynový kotel a sol. kolektory

Kotel na biomasu

Kotel na biomasu a sol. kolektory

Obr. 13 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 2

Tab. 33 Provozní a pořizovací náklady Modelu 2

TČ země / voda TČ vzduch / voda Plynový kotel Plynový kotel a sol. kolektory Kotel na biomasu Kotel na biomasu a sol. kolektory

Pořizovací a provozní náklady po [Kč] "0" letech 10 letech 20 letech 4 894 459 5 058 955 5 324 571 4 748 208 4 917 738 5 191 484 4 556 633 4 796 182 5 182 990 4 649 884 4 823 213 5 103 092 4 560 338 4 802 125 5 192 547 4 646 319 4 810 241 5 074 931

53

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8.3.4 Model 3 Podobně jako u Modelu 2 dochází k vyrovnání nákladů na provoz a pořízení stavby kolem 11. roku. U M 3 je nejvíce patrná ekonomická náročnost pořízení tepelných čerpadel, která nenabízí potenciálnímu investoru vhodnou dobu reálné návratnosti po dobu uvažované životnosti tj. 20 let. Po 20 letech se ekonomicky nejpříznivěji jeví kombinace kotle na biomasu a solárních kolektorů.

5 500 000 5 300 000

Cena [Kč]

5 100 000 4 900 000 4 700 000 4 500 000 4 300 000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Roky TČ země / voda

TČ vzduch / voda

Plynový kotel

Plynový kotel a sol. kolektory

Kotel na biomasu

Kotel na biomasu a sol. kolektory

Obr. 14 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 3

Tab. 34 Provozní a pořizovací náklady Modelu 3

TČ země / voda TČ vzduch / voda Plynový kotel Plynový kotel a sol. kolektory Kotel na biomasu Kotel na biomasu a sol. kolektory

Pořizovací a provozní náklady po [Kč] "0" letech 10 letech 20 letech 4 965 284 5 123 427 5 378 786 4 818 991 4 981 707 5 244 450 4 626 301 4 846 771 5 202 772 4 719 553 4 873 802 5 122 874 4 629 702 4 849 055 5 203 252 4 715 683 4 857 171 5 085 637

54

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

8.4 Porovnání Modelů 2 a 3 Vzhledem k tomu, že předmětem této bakalářské práce je tzv. „nulová“ budova, vyloučím pro další porovnávání Model 0 a 1, které nesplňují potřebné tepelně technické parametry obálky budovy.

5 400 000 5 300 000 5 200 000

Cena [Kč]

5 100 000 5 000 000 4 900 000 4 800 000 4 700 000 4 600 000 4 500 000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Roky M2 | Z1

M2 | Z2

M2 | Z3

M2 | Z4

M2 | Z5

M2 | Z6

M3 | Z1

M3 | Z2

M3 | Z3

M3 | Z4

M3 | Z5

M3 | Z6

Obr. 15 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 2 a 3

Na obrázku číslo 15 můžeme vidět ekonomické porovnání Modelu 2 a 3. Co se týče vstupních nákladů ekonomicky nejvýhodněji vychází Model 2 s plynovým kondenzačním kotlem. V rámci přibližně 11 let užívání stavby se nejekonomičtěji jeví Model 2 s kotlem na biomasu.

55

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

9 Závěr Celkem byly zkoumány čtyři modely budovy. Pasivním standardům dle vyhlášky 73/2013 sb., které by měla splňovat budova s téměř nulovou spotřebou energie, vyhovují pouze dva objekty, a to model 2 a 3. Ke každému modelu bylo navrženo 6 typů zdrojů energie. Ekonomické vyhodnocení je nutné uvažovat zjednodušeně, protože v rámci této práce nebyla řešena otopná plocha ani regulace celého systému. Dále pak nebyl určen bivalentní bud u tepelného čerpadla. Což by reálně mohlo zhoršit jeho dobu návratnosti o 1 až 1,5 roku.

Z hlediska vstupní investice vychází ekonomicky nejvýhodněji Model 0 s plynovým kondenzačním kotlem. Naopak nejméně výhodný je Model 3 s tepelným čerpadlem země / voda.

V první řadě byl brán v úvahu ekonomický aspekt pro porovnání modelů. Jako výhodná doba návratnosti vstupní investice vůči provozním nákladům bylo stanoveno 10 let. Po deseti letech užívání stavby je na tom nejlépe Model 2 s plynovým kondenzačním kotlem, těsně nad tím je opět M2 s kotlem na biomasu. Po 20 letech provozu má nejnižší náklady kotel na biomasu se solárními kolektory. Nejhůře na tom je M3 s tepelným čerpadlem země / voda.

V druhé řadě je zde ekologické hledisko. Nejmenší spotřebu energie má Model 3 s tepelným čerpadlem země / voda. Ovšem vždy by se měl uvažovat celý životní cyklus.

Na zateplení Modelu 3 je použito nejvíce tepelné izolace, což má samozřejmě větší nároky na energii na její výrobu.

Z ekonomického hlediska je na tom tedy nejlépe M2 s plynovým kondenzačním kotlem. Vzhledem ale také i k ekologickým aspektům, je nejvhodnější budova v provedení Modelu 2 s tepelným čerpadlem vzduch / voda.

56

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

10 Literatura [1] ČSN 73 0540-2: ZMĚNA Z1 Tepelná ochrana budov. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012.

[2] ČSN EN ISO 6946 [3] ČSN EN ISO 10077-1 (730567): Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla. Praha: Český normalizační institut, 2007.

[4] ČSN EN ISO 10077-2 (730567): A Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012.

[5] ČSN EN ISO 13370: Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou – Výpočtové metody, Praha, 2009.

[6] ČSN EN 12831: Výpočet tepelného výkonu, Praha, 2005.

[7] ČSN EN ISO 52016-1: Energetická náročnost budov – Energie potřebná pro vytápění a chlazení vnitřních prostor a citelné a latentní tepelné zatížení – Část 1: Postupy výpočtu, 2018.

[8] ČSN EN ISO 14683 (730561): Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušené metody a orientační hodnoty, 2018.

[9] TNI 73 0331: Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet, Praha: ÚNMZ, 2013.

[10]

Tepelná čerpadla [online]. [cit. 2018-06-10], Dostupné z: https://vytapeni.tzb-

info.cz/tepelna-cerpadla.

[11]

Parametry pro hodnocení efektivity tepelných čerpadel: COP a SCOP [online]

[cit. 2018-06-10], Dostupné z: https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/13196parametry-pro-hodnoceni-efektivity-tepelnych-cerpadel-cop-a-scop.

[12]

Dřevěné

pelety

[online]

[cit.

2018-06-11],

Dostupné

z: https://www.optimtop.cz/drevene-pelety-top-enplus-a1-s-825-kg/.

[13]

Ytong – příručka tepelné techniky [online] [cit. 2018-04-03], Dostupné

z: https://www.ytong.cz/cs/docs/ytong-tepelna-technika-prirucka.pdf.

[14]

Produkty

DEK

[online]

[cit.

2018-04-02],

Dostupné

z: https://www.dek.cz/produkty/.

[15]

Produkty

Wienerberger

[online]

z: https://wienerberger.cz/produkty/.

57

[cit.

2018-04-03],

Dostupné

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018 [16]

Produkty

Vekra

Sandra Gulázsiová

[online]

[cit.

2018-05-10],

Dostupné

z: https://www.vekra.cz/produkt/eurookna-natura-94/.

[17]

Výpočet ceny stavby [online] [cit. 2018-05-20], Dostupné z: http://www.sci-

data.cz/vypocet-ceny-stavby.

[18]

Rekuperační

jednotky

[online]

[cit.

2018-04-01],

Dostupné

z: https://www.atreaeshop.cz/rekuperacni-jednotky-duplex-easy,200016/0/ [19]

Produkty

Buderus

[online]

[cit.

2018-05-02],

Dostupné

z: https://www.buderus.com/cz/cs/.

[20]

Produkty Viadrus [online] [cit. 2018-05-02], Dostupné z: http://www.viadrus.cz/.

[21]

Přehled

cen

elektrické

energie

[online]

[cit.

2018-05-02],

Dostupné

z: https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/14-prehled-cen-elektricke-energie.

[22]

Přehled cen plynu [online] [cit. 2018-05-02], Dostupné z: https://www.tzb-

info.cz/ceny-paliv-a-energii/13-prehled-cen-zemniho-plynu.

58

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

11 Seznam obrázků Obr. 1 Schéma modelových budov ................................................................................. 18 Obr. 2 Ztráty obvodovou konstrukcí a větráním ............................................................. 29 Obr. 3 Celkové tepelné zisky .......................................................................................... 34 Obr. 4 Celková potřeba tepla na vytápění....................................................................... 38 Obr. 5 Celková potřeba tepla na vytápění a přípravu teplé vody ................................... 40 Obr. 6 Procentuální porovnání potřeby tepla na vytápění a na přípravu TV .................. 40 Obr. 7 Topný faktor COP tepelného čerpadla WPS 10 K-1 ........................................... 42 Obr. 8 Měsíční bilance solární tepelné soustavy ............................................................ 45 Obr. 9 Kotel na biomasu Logano S181........................................................................... 46 Obr. 10 Náklady na stavbu a provoz modelových variant budovy s uvažovanou průměrnou cenou za energie 2,2 Kč/kWh ...................................................................... 50 Obr. 11 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 0 ....................................... 51 Obr. 12 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 1 ....................................... 52 Obr. 13 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 2 ....................................... 53 Obr. 14 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 3 ....................................... 54 Obr. 15 Náklady na stavbu, zdroj energie a provoz Modelu 2 a 3 ................................. 55

12 Seznam tabulek Tab. 1 Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18°C až 22°C včetně [1] ........ 13 Tab. 2 Základní vlastnosti pasivních budov [1] .............................................................. 14 Tab. 3 Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie pasivních budov (hodnotí se položky označené X) [1] ................................................................... 14 Tab. 4 Referenční hodnota faktoru energetické přeměny pro přepočet na hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů [1] ............................................................................. 15 Tab. 5 Základní požadavky na energeticky nulové budovy [1] ...................................... 16 Tab. 6 Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie energeticky nulové budovy (hodnotí se položky označené X) [1] ................................. 16 Tab. 7 Popis objektu a lokality ....................................................................................... 18 Tab. 8 Skladba obvodové zdi (M2) ................................................................................ 19

59

BakalĂĄĹ&#x2122;skĂĄ prĂĄce Ä?. 2 â&#x20AC;&#x201C; TZSI â&#x20AC;&#x201C; 2018

Sandra GulĂĄzsiovĂĄ

Tab. 9 Skladba konstrukce podlahy (M2) ....................................................................... 19 Tab. 10 Skladba konstrukce stĹ&#x2122;echy (M2) ...................................................................... 20 Tab. 11 TepelnÄ&#x203A; technickĂŠ vlastnosti oken a dveĹ&#x2122;Ă­ (M2) ................................................ 20 Tab. 12 SouÄ?initele prostupu tepla jednotlivĂ˝ch konstrukcĂ­ modelovĂ˝ch objektĹŻ ......... 23 Tab. 13 ZtrĂĄty obvodovou konstrukcĂ­ a vÄ&#x203A;trĂĄnĂ­m (M2) ................................................. 28 Tab. 14 PrĹŻmÄ&#x203A;rnĂĄ energie sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ&#x2122;enĂ­ za Ä?asovĂ˝ krok vĂ˝poÄ?tu ........................... 31 Tab. 15 CelkovĂĄ propustnost zasklenĂ­ đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x201D;đ?&#x2018;&#x2122;, đ?&#x2018;&#x203A; ................................................................. 32 Tab. 16 VnitĹ&#x2122;nĂ­ a vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ teplenĂŠ zisky (Model 2) ........................................................... 33 Tab. 17 VnitĹ&#x2122;nĂ­ tepelnĂĄ kapacita budovy ........................................................................ 36 Tab. 18 SPF urÄ?enĂŠ z topnĂŠho faktoru COP (Obr. 7) u TÄ&#x152; WPS 10 K-1 ...................... 42 Tab. 19 ZvolenĂĄ tepelnĂĄ Ä?erpadla zemÄ&#x203A; / voda ............................................................... 43 Tab. 20 ZvolenĂĄ tepelnĂĄ Ä?erpadla vzduch / voda............................................................ 43 Tab. 21 ZvolenĂŠ plynovĂŠ kondenzaÄ?nĂ­ kotle a zĂĄsobnĂ­ky na TV ................................... 44 Tab. 22 ZvolenĂ˝ plynovĂ˝ kondenzaÄ?nĂ­ kotel a bivalentnĂ­ zĂĄsobnĂ­ na TV ..................... 45 Tab. 23 ZvolenĂŠ kotle na biomasu, zĂĄsobnĂ­k na TV a akumulaÄ?nĂ­ zĂĄsobnĂ­k ................. 46 Tab. 24 ZvolenĂ˝ kotel na biomasu a bivalentnĂ­ zĂĄsobnĂ­k na teplou vodu ...................... 47 Tab. 25 Cena fasĂĄdnĂ­ tepelnĂŠ izolace.............................................................................. 48 Tab. 26 Cena stĹ&#x2122;eĹĄnĂ­ tepelnĂŠ izolace ............................................................................... 48 Tab. 27 Cena podlahovĂŠ izolace ..................................................................................... 49 Tab. 28 Cena oken a dveĹ&#x2122;Ă­ .............................................................................................. 49 Tab. 29 CelkovĂŠ poĹ&#x2122;izovacĂ­ nĂĄklady na stavbu a rekuperaÄ?nĂ­ jednotku ........................ 49 Tab. 30 PoĹ&#x2122;izovacĂ­ a provoznĂ­ nĂĄklady na stavbu s uvaĹžovanou prĹŻmÄ&#x203A;rnou cenou za energie 2,2 KÄ?/kWh.................................................................................................... 50 Tab. 31 ProvoznĂ­ a poĹ&#x2122;izovacĂ­ nĂĄklady Modelu 0 .......................................................... 51 Tab. 32 ProvoznĂ­ a poĹ&#x2122;izovacĂ­ nĂĄklady Modelu 1 .......................................................... 52 Tab. 33 ProvoznĂ­ a poĹ&#x2122;izovacĂ­ nĂĄklady Modelu 2 .......................................................... 53 Tab. 34 ProvoznĂ­ a poĹ&#x2122;izovacĂ­ nĂĄklady Modelu 3 .......................................................... 54

60

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

13 Přílohy Přílohy v elektronické podobě E0_Bakalarska_prace E1_Model 0 E2_Model 1 E3_Model 2 E4_Model 3 E5_Finance a zdroje energie E6_Solarni kolektory SKN E7_Solarni kolektory CKN E8_Solarni kolektory SKR

61

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Příloha 1 – Půdorysy

62

Bakalářská práce č. 2 – TZSI – 2018

Sandra Gulázsiová

Příloha 2 – Řez

63