STRENNA 2020 ‘Dobří křesťané a poctiví občané’ ÚVOD
Když jsem přemýšlel nad Strennou pro tento rok, vnímal jsem spolu se salesiánskými spolubratry jasně, jak je toto téma důležité a fascinující. Jako heslo je prosté, ale má velmi široký a složitý potenciál. Poté, co jsem na něm několik týdnů pracoval, vnímám to ještě jasněji. Téma se mi zdá fascinující, užitečné a složité. Upřímně se domnívám, že v naší Salesiánské rodině, v každé její součásti, v různých národech, kde se nacházíme, a v našich nejrůznějších dílech, potřebujeme obrátit pozornost k těm aspektům, které mají co do činění s formací křesťana a občana. → Musíme dát jasněji na vědomí, že naše poslání je evangelizační a katechetické. Bez toho nebudeme Salesiánskou rodinou. Budeme poskytovateli sociálních služeb, ale nebudeme apoštoly dětí, dospívajících a mladých. → Zároveň je více než zřejmé, že naše poslání vychovatelů nemůžeme žít v nějaké bublině a nemít nic společného s životem, spravedlností, rovnými příležitostmi, ochranou nejslabších, podporou občanského poctivého života. Tento rozměr je dnes naléhavější než kdy jindy, protože společnost, v níž žijeme, v tyto hodnoty příliš nevěří. Když vychováváme, na čí straně stojíme? Právě v síle této otázky je tak akutální a nutná úvaha letošní Strenny. → K tomu všemu se připojuje další překážka. Dá se ještě použít výchovná dvojčlenka dona Boska, křesťan a občan, tedy dvojčlenka, jíž se orientoval v Itálii devatenáctého století, v dnešním "salesiánském světě", v němž se může rodina dona Boska ocitnout v různých zemích s různými náboženstvími, s nekřesťanskou většinou, v postkřesťanské společnosti, nebo dokonce v oficiálně laických nebo protináboženských společnostech? Co se týče tohoto posledního aspektu, tedy co se týče Strenny, v níž chci hovořit o tom, jak být dobrými křesťany v nekřesťanských společnostech, mi z některých těchto oblastí došly otázky; předkládám vám je zde, protože jsou nadmíru pastýřsky citlivé. Zde jsou některé z nich: “V inspektoriích, kde je velká většina nekřesťanů (jiná náboženství, ateisté či lhostejní), bude tato Strenna dobře přijata v míře, v níž dokáže nabídnout prostor pro úvahu a nějaké myšlenky užitečné pro výchovu v "nekřesťanském" a "postkřesťanském" prostředí. Jak by se dala výchovná dvojčlenka dona Boska prezentovat tak, aby ji dokázali přijmout, pochopit, následovat a uskutečnit i naši laici a mladí nekřesťané?" 1. V dobách dona Boska, v kontextu většinově křesťanské společnosti, byla společenská užitečnost známkou autentické zbožnosti.