Trendy ovlivňující migraci z Afriky: Pohled EU a ČR

Trendy ovlivňující migraci z Afriky: Pohled EU a ČR POLICY PAPER / ÚNOR 2019 VOJTĚCH ŠMOLÍK

POLICY PAPER | únor 2019

Trendy ovlivňující migraci z Afriky: Pohled EU a ČR Policy Paper – Vojtěch Šmolík, únor 2019 Celkový počet migrantů přicházejících do Evropy od roku 2016 kontinuálně klesá. Loni činil počet příchozích osob 139 tisíc oproti více než 172 tisícům v roce 2017 a 363 tisícům v roce 2016. Mění se také struktura zemí původu migrantů. Zatímco až do poloviny loňského roku přicházela většina osob primárně z oblasti Blízkého východu, v současnosti již převažuje Afrika (UNHCR 2019). Hlavními příčinami k opuštění vlasti jsou obvykle špatná ekonomická situace a bezpečnostní stav v zemi původu. Mezi významné faktory dále patří dopady klimatických změn, které výrazně více ohrožují obyvatele méně rozvinutých regionů, a vliv vnitrostátní migrace do přelidněných velkoměst bez dostačující infrastruktury.

Tématem roku 2019 je proto podle Africké unie právě migrace. Přesto i nadále převažuje dlouhodobý trend migrace v rámci kontinentu a nikoli mimo něj (v poměru čtyři ku jedné) (Dahir 2018, Prouza 2019).

Tento policy paper nejprve blíže představí naznačené příčiny migrace z Afriky a popíše přínosy a rizika dosavadní reakce EU. Dále pojedná o důležitosti rozvojové spolupráce. Následně se zaměří na budoucnost euro-africké spolupráce v rámci vyjednávané dohody z post-Cotonou a představí doporučení pro EU. Poslední část textu je pak věnována případové studii České republiky, jejích vztahů s africkými státy a potenciálem do budoucna včetně doporučení.

Africké ekonomiky ohrožují slabé trhy práce Růst africké populace je více než dvojnásobný oproti světovému průměru (The World Bank 2019a). Na trh práce tak vstupuje každý rok výrazně více osob, než kolik vzniká pracovních míst (UNDP 2017). Populační růst spolu s dopady klimatických změn zároveň zvyšují nároky na půdu, které je stále větší nedostatek. V zemědělství přitom pracuje většina obyvatel (v některých státech až 80 %) (The World Bank 2019b). Je proto potřeba investovat do budování lokálních kapacit a technologických inovací, které do sektoru přivedou více mladých lidí a otevřou nové příležitosti pro agro-podnikání (FAO 2018).

Miliony pracovních míst chybí i díky málo rozvinutému zpracovatelskému průmyslu. Typická je proto práce v neformální části ekonomiky, tedy zcela bez formálních záruk. Až tři čtvrtiny pracujících jsou kvůli tomu ohroženy nestabilitou výdělku, špatnými pracovními podmínkami či slabým zastoupením např. v podobě odborů1. Mluvíme proto o tzv. pracujících chudých.

Motivace hledat výdělek i mimo svou vlast tím narůstá: mezi většinově mladou populací se k formálnímu zaměstnání dostanou jen dva lidé z deseti (ILO 2015, 2018). Systém podpory v nezaměstnanosti přitom napříč kontinentem prakticky neexistuje. Rozvoj sekundárního sektoru a vznik nových pracovních příležitostí mohou podpořit investice do technologií a přenosu know-how.

Mezi největší problémy subsaharské Afriky patří dle výzkumu veřejného mínění v jednotlivých státech právě nedostatek pracovních příležitostí, špatná zdravotní péče a korupce.

Ve vybraných státech tento poměr přesahuje i 90 %. Globální průměr je přitom na hranici 45 % (ILO 2015, The World Bank 2019c).

1

POLICY PAPER | únor 2019

Infografika 1: Nedostatek pracovních příležitostí patří mezi největší problémy

Zdroj: Pew Research Global Center, 2015.

Bezpečnost ovlivňuje špatné vládnutí i nízká úroveň rozvoje Bezpečnost státu a jeho obyvatel ohrožují v první řadě slabé státní instituce a špatné vládnutí.

Porušování politických práv a občanských svobod obyvatel, násilné potlačování občanských manifestací, útlak novinářů či překračování ústavně daných prezidentských limitů nejsou s dobrou správou věcí veřejných slučitelné. Typická je i vysoká míra korupce, která je ale v Africe často chápána jinak než v západním světě2.

V indexu vnímání korupce se však africké státy stále nacházejí na chvostu, a to i přes nedávné přijetí Konvence Africké unie pro prevenci a boj s korupcí (AU 2018, Transparency International 2018). Klíčová je proto podpora občanské společnosti, která v tomto směru slouží jako hlídací pes. Konkrétní kroky zahrnují např. investice do vzdělání, posilování kapacit, budování otevřeného přístupu k informacím, podpora projektů místních nevládních organizací a především větší zapojení místní občanské společnosti do rozhovorů o směřování evropské pomoci v dané zemi (Ighobor 2016, CONCORD 2017, 22-25).

Tlak na politickou stabilitu vytváří i socio-ekonomické faktory. Pro africké státy je typický silný demografický tlak spojený s vysokým růstem populace, nízká úroveň rozvoje (největší riziko je v nízkopříjmových a nejméně rozvinutých státech) a rozsáhlé strukturální nerovnosti mezi různými skupinami obyvatel dle pohlaví, ekonomického statusu, politické, etnické či jiné příslušnosti apod. (Bello-Schünemann a Moyer 2018).

Historický společenský vztah patron-klient se uchoval dodnes a obdarování nadřízených či výše postavených autorit tak často není vnímáno jako korupce.

2

POLICY PAPER | únor 2019

Infografika 2: Úroveň lidského rozvoje v subsaharské Africe

Zdroj: UN, 2018. Úroveň lidského rozvoje v subsaharské Africe sice roste, stále je však globálně na nejnižší úrovni. Politická nestabilita pak může přerůst i ve vnitrostátní konflikt. Přestože se počet takových konfliktů dlouhodobě snižuje, v mnoha regionech se často opakují a jednotlivé státy padají do tzv. pasti konfliktu. Stále více se do nich navíc zapojují lokální teroristické skupiny, rebelové a další nestátní ozbrojení aktéři, často napojení na mezinárodní organizovaný zločin (se surovinami, zbraněmi či lidmi). Dlouhodobé posilování bezpečnosti v těchto regionech3 proto musí i nadále patřit mezi priority (Bello-Schünemann a Moyer 2018, von Soest a De Juan 2018, 2-5).

Příčiny migrace řeší zahraniční rozvojová spolupráce EU a její členské státy na migraci doposud odpověděly přihlášením se ke Globálnímu kompaktu pro migraci, přijetím celoevropských rámcových dokumentů a spuštěním několika mimořádných opatření na posílení bezpečnosti a podporu rozvoje cílových zemí. Revize finančních nástrojů vnější spolupráce EU měla dopad i na zahraniční rozvojovou spolupráci, která je klíčovým nástrojem řešení příčin migrace v místě jejich vzniku.

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) EU se od roku 2016 odklání od svého hlavního cíle, kterým je vymýcení chudoby ve všech jejích podobách. Členské státy do ODA zahrnují výdaje na uprchlíky v přijímajících zemích a využívají rozvojovou pomoc k naplňování cílů vlastních bezpečnostních politik (tzv. instrumentalizace a sekuritizace pomoci). Tím se také vzdalují od naplnění svého závazku poskytovat na ODA 0,7 % HND v roce 20304.

Aby rozvojová spolupráce EU efektivně přispívala k udržitelnému rozvoji Afriky i dalších regionů, musí respektovat zásady efektivnosti rozvoje a principy stanovené Evropským konsenzem o rozvoji. Využívání ODA tudíž musí být maximálně transparentní a sledovat Krizové regiony i s ohledem na migrační tlaky: střední Afrika (Demokratická republika Kongo, Burundi), Africký roh (Somálsko, Etiopie), Sahel (Čad, Nigérie, Mali).

4 Závazek pro státy EU včetně ČR je ve výši 0,33 % HND. 3

POLICY PAPER | únor 2019

dlouhodobé cíle stanovené primárně na základě priorit přijímajících zemí. Zvýšenou pozornost je proto potřeba věnovat i novému návrhu víceletého finančního rámce EU, který slučuje nástroje na rozvoj a realizaci krátkodobých bezpečnostních opatření spojených s migrací do jednoho (Chadwick 2018). Tyto prostředky však musí EU jasně oddělovat.

Udržitelný rozvoj slibuje nová dohoda z post-Cotonou Euro-africké vztahy ve všech popsaných rovinách (ekonomická, politická, rozvojová) doposud zastřešovala Dohoda z Cotonou, jejíž platnost vyprší v roce 2020. Zástupci EU a regionů zastoupených v dohodě (Afrika, Karibik, Tichomoří) nyní vyjednávají o jejím pokračování založeném na třech separátních partnerstvích. Mezi prioritní oblasti nové dohody patří podpora demokracie a lidských práv, hospodářský růst a investice, reakce na změny klimatu, vymýcení chudoby, posílení míru a bezpečnosti a migrace a mobility. Na poslední zmíněnou oblast klade současná EU největší důraz. Vzájemné vztahy jdou ale podle Jean-Claude Junckera mnohem dál (Fox 2018).

Důkazem je evropská podpora rozvoje udržitelného zemědělství. To koresponduje s cílem Africké unie vytvářet v agrárním sektoru tři miliony pracovních míst ročně. EU finančně podpořila také spouštění africké kontinentální zóny volného obchodu na základě dohody uzavřené v roce 2018 (Lorenz a Fox 2018, Hailu 2018). Díky ní vznikne v Africe globálně největší jednotný trh, který posílí slabý vnitroafrický obchod, sjednotí obchodní pravidla a zvýší ekonomickou soběstačnost celého regionu. V podpoře regionální integrace se obecně skrývá velký potenciál. EU jej může využít i díky vlastní zkušenosti, ze které dnes čerpá mj. Africká unie či prosperující Východoafrické společenství.

EU i nadále zůstává pro Afriku největším obchodním partnerem. Třetina evropské rozvojové pomoci zároveň proudí právě do Afriky. EU se tak otevírají příležitosti pro investice do nových technologií a inovací, modernizace agrárního sektoru (produkce, skladování, zpracování), budování zpracovatelského průmyslu, infrastruktury, podporu obnovitelných zdrojů energie a dalších oblastí, které podpoří udržitelný rozvoj jednotlivých států a pomohou jim k dosažení soběstačnosti.

K účinnému a komplexnímu řešení příčin migrace v místě jejich vzniku tak může EU přispět následujícími kroky: 1. definovat priority vnější spolupráce skrze inkluzivní dialog s příjemci evropských finančních prostředků, do něhož budou efektivně zapojeni také zástupci občanské společnosti, která slouží jako hlídací pes odpovědnosti při správě věcí veřejných; 2. důsledně analyzovat dopady nerozvojových politik na rozvojové státy a aplikovat princip koherence politik pro udržitelný rozvoj (PCSD), který slaďuje nerozvojové politiky s cíli rozvojové spolupráce; 3. namísto krátkodobých cílů upřednostňovat dlouhodobá řešení, která přinášejí trvalé a udržitelné výsledky, umožňují transparentní financování a cílí na řešení hlavních příčin migrace; 4. zajistit maximální využití ODA k dosahování cílů udržitelného rozvoje v přijímajících zemích dle Agendy 2030 (vymýcení chudoby ve všech jejích podobách, odstranění nerovností a další) a v souladu s principy efektivity rozvoje; 5. navyšovat prostředky na ODA s cílem naplnit evropský závazek poskytovat na ODA 0,7 % HND v roce 2030 jak na úrovni EU, tak jednotlivých členských států; 6. respektovat pozici Africké unie jako zastřešujícího aktéra pro jednotlivé Africké státy a podporovat africké integrační procesy v politické, ekonomické POLICY PAPER | únor 2019

7.

8.

9.

10.

i bezpečnostní rovině, které vedou k posilování soběstačnosti – mezi příklady dobré praxe patří ECOWAS, Východoafrické společenství (EAC) či Jihoafrické rozvojové společenství (SADC); klást důraz na spolupráci v sektorech, které jsou pro rozvoj afrických ekonomik klíčové (zemědělství, zdravotnictví, infrastruktura či udržitelná energetika); podporovat především malé a střední podniky (SMEs); investovat do podpory vzdělání se zaměřením na učňovské obory a budování a posilování místních kapacit; zapojit do dialogu o euro-africkém partnerství zástupce občanské společnosti.

ČR si ve vztazích s africkými státy vede dobře České vztahy s Afrikou mají dlouholetou tradici. První diplomatické styky s vybranými státy navazovalo již předválečné Československo. Za dob komunismu jsme pak byli doslova průkopníkem sovětského angažmá na kontinentu a československý export do Afriky patřil mezi nejvyšší z východního bloku. Úspěšně jsme vyváželi např. průmyslové zboží a vojenský materiál, nad rámec obchodu jsme poskytovali širokou stipendijní podporu pro africké studenty.

Od 70. let však naše vztahy s africkými státy výrazně zeslábly. Rok 1968 totiž na dlouhou dobu ovlivnil nejen domácí, ale i zahraniční politiku. Politické čistky zasáhly československá velvyslanectví i příslušné odbory na ministerstvech, z nichž bylo odvoláno mnoho zkušených pracovníků.

Afrika zůstala na druhé koleji i po vzniku samostatné ČR. Namísto poskytovatele pomoci jsme se stali jejím příjemcem a naše orientace mířila primárně na západ. ČR se však postupně stala členem EU či OECD a její pozornost se k Africe vrátila. Výsledkem bylo zformování první české rozvojové agendy, která zahrnovala mj. právě Afriku.

Zahraniční rozvojová spolupráce ČR potřebuje posílit Mezi příjemce české rozvojové pomoci v Africe patří dle současné oficiální Strategie ZRS ČR pouze Etiopie a Zambie. Obě spadají mezi tzv. prioritní země, do nichž míří dvoustranná ZRS, zaměřená na odstraňování chudoby a nerovností a postupnou transformaci rozvojové spolupráce k ekonomickému partnerství. To odpovídá i obecným cílům a průřezovým principům naší ZRS (MZV 2017, 5, FoRS 2018, 10).

Zastoupení Afriky v české ZRS je však omezené, stejně jako zastoupení nejméně rozvinutých států (least developed countries, LDCs). Polovina z nich se však nachází právě v Africe (OECD 2018). Jedná se přitom o nejvíce zranitelné a často i nestabilní společnosti. Větší podpora tak může přispět k jejich stabilizaci, snížení rizika vypuknutí konfliktu a omezení primárních příčin migrace, mezi které patří mj. chudoba a nerovnosti.

K úspěšnému naplnění rozvojových cílů se ČR zavázala poskytovat na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) 0,33 % HND do roku 2030. Stávající roční příspěvek však dosahuje pouhých 0,14 % (FoRS 2018, 13).

V oblasti ZRS ČR se proto nabízí následující doporučení: 1. závazně a systematicky navyšovat roční příspěvek na ZRS za účelem maximální efektivnosti české ZRS a naplnění našeho mezinárodního závazku;

POLICY PAPER | únor 2019

2. výrazněji podporovat nejméně rozvinuté státy, z nichž se většina nachází v Africe; 3. zvážit navýšení počtu afrických států zastoupených v ZRS ČR; 4. „ustavit nadrezortní mechanismus pro posilování souladu (koherence) ostatních, ’nerozvojových‘ politik s cíli ZRS“ (FoRS 2018, 39).

V Africe se daří i českým firmám Vedle ZRS nabízí pro Afriku velký potenciál také soukromý sektor. Efektivní propojení obou oblastí může zajistit navýšení prostředků na dosahování rozvojových cílů, přenos know-how a technologií, tvorbu pracovních míst či posilování místního obchodního prostředí. ČR proto podporuje investice v rozvojových zemích. Zásadní podmínkou je však „udržitelnost takovýchto investic, jejich rozvojový dopad a jednoznačná přidaná hodnota“. (MZV 2017, 18) Zájem českých firem o podnikání v Africe je však stále minimální. Africké trhy patří mezi rizikové, odlišné kultury navíc vyžadují specifický a často hlavně osobní přístup. ČR proto našim podnikatelům nabízí odborné poradenství a obchodní záruky v podobě pojištění rizikových investic. V rámci ZRS pak funguje program podpory byznysu v rozvoji (B2B).

Klíčová je ale také přítomnost zastupitelských úřadů, kterých je v Africe nedostatek.

Nízký je také počet kanceláří CzechTrade.

Přesto se však několik českých firem na afrických trzích úspěšně prosadilo. Např. v Etiopii pomáhají firmy Aquatest, GEOtest či Ircon s hydrogeologickým průzkumem, budováním vodní infrastruktury a zkvalitňováním správy vodních zdrojů, jinde české firmy pomáhají třeba s vrtáním studní. Skrze projekt B2B zase v Mosambiku přinášejí inovativní technologie na získávání pitné a závlahové vody. V Zambii pomáhají učňovským centrům nastartovat vlastní podnikání (BusinessInfo 2016a, ČRA 2019).

Právě to je ukázkou efektivního propojení rozvoje s byznysem: „Když podpoříme učňovské vzdělání v Zambii, vytvoříme kvalifikovanou pracovní sílu. Když pomůžeme etiopským úřadům v legislativní oblasti, odbouráme přebytečnou byrokracii. Tím vším pomáháme i rozvoji podnikání,“ (BusinessInfo 2016) vysvětluje ředitel České rozvojové agentury M. Kaplan.

Rozsáhlou expertizu a zkušenosti má ČR také v oblasti zemědělství. Právě agrární sektor je v Africe pro další rozvoj naprosto klíčový. Drobní zemědělci totiž tvoří až 70 % africké populace. Agrární produkce navíc tvoří téměř jednu pětinu celoafrického HDP (ve vybraných státech až polovinu). Světový průměr je přitom 5x nižší (OECD/FAO 2016, 3, The World Bank 2019d). České firmy si již v oblasti zemědělství vybudovaly v Africe silnou pozici. V Zambii či Ghaně místní farmáři používají traktory firem Zetor a Knights a. s., etiopské pivovary zase využívají české technologie a postupy (BusinessInfo 2017, ČRo 2018). Poptávka přitom přichází i od vybraných států. V západní Africe je velký zájem např. o projekty posklizňových linek, potravinářské technologie na zpracování ovoce a zeleniny či techniku na zpracování dřeva. Podle zástupců jednotlivých států má navíc česká produkce v regionu tradici a dobré jméno (eAGRI 2016). Velký potenciál má pro africké zemědělství také český skot. České stračeny jsou totiž odolnější a poskytují kvalitnější maso. Svůj byznys v Zambii na tom vybudovalo české obchodní družstvo Impuls (BusinessInfo 2016b).

POLICY PAPER | únor 2019

Infografika 3: Agrární obchod ČR se zeměmi Afriky (údaje v mil. Kč)

Zdroj: BusinessInfo.cz, 2017.

Infografika 4: Agrární obchod ČR se zeměmi Afriky (údaje v mil. Kč)

Zdroj: BusinessInfo.cz, 2017.

POLICY PAPER | únor 2019

ČR by měla využít africký potenciál naplno Zemědělství ale není jediným zajímavým sektorem. České firmy se úspěšně etablovaly také ve stavebnictví, zdravotnictví, textilním průmyslu či energetice. V Africe tak mají svoji stopu např. Helika, Sandvik Chomutov, Vari či Veba (západní Afrika, Gabon, JAR a další země) (Rozvojovka 2013). Velký úspěch zaznamenala také firma Transcon, která bude v Senegalu stavět několik regionálních letišť v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč. Jedná se tak o jeden z největších českých infrastrukturních projektů v subsaharské Africe za posledních několik desetiletí. (Zenkner 2019) Pronikání na mimoevropské trhy má navíc pro ČR dvojí význam. Rychle rostoucí africké ekonomiky představují nová odbytiště pro české produkty a umožňují snižovat závislost na evropských trzích. V loňském roce založená kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) navíc z Afriky činí největší globální jednotný trh, který stále více dobývají moderní technologie a který disponuje rozsáhlou pracovní silou. Vzájemný obchod zároveň posiluje africké obchodní prostředí, zvyšuje jeho soběstačnost a tvoří nová pracovní místa. Přispívá tak i k odstranění jednoho z hlavních migračních stimulů. Právě proto je v Africe potřeba vidět obrovskou příležitost, jejíž využití je prospěšné oboustranně.

K posílení obchodních aktivit v Africe a jejich efektivnímu propojení s rozvojovou spoluprací je třeba: 1. vytvořit jednotnou strategii ČR vůči Africe, která by komplexně mapovala příležitosti na africkém kontinentu, potenciál pro ČR a zároveň by vymezovala kompetence a odpovědnost jednotlivých aktérů; 2. posilovat diplomatické zastoupení ČR v Africe – stávající počet zastupitelských úřadů a kanceláří agentury CzechTrade; 3. rozšiřovat počet afrických států, s nimiž ČR navazuje dohody o zamezení dvojího zdanění, které poskytují legislativní a institucionální podporu oboustranné obchodní výměně; 4. monitorovat a hodnotit dopady nástrojů podpory byznysu v rozvoji, zaměřených na podporu podnikatelských subjektů při realizaci obchodních aktivit s rozvojovým dopadem; 5. pokračovat napříč sektory v podpoře českých subjektů skrze obchodní semináře a poradenství a motivovat je ke vstupu na africké trhy; 6. aktivně vyhledávat příležitosti pro obchodní výměnu skrze účast na afrických obchodních veletrzích a prezentaci české produkce.

POLICY PAPER | únor 2019

VOJTĚCH ŠMOLÍK Analytik Vojtěch Šmolík je student doktorského programu Africká studia na Filozofické fakultě UHK. Absolvoval Bc. studium Politologie a mezinárodní vztahy na UK, Mgr. titul v oboru Politologie-Africká studia získal na UHK. Několik let působil v neziskovém sektoru v oblasti rozvojové spolupráce.

Dále se věnuje problematice vnitrostátních konfliktů, post-konfliktní obnovy a otázkám euro-africké spolupráce. Publikuje odborné i populárně-naučné texty a spolupracuje s mládeží.

Afriku několikrát navštívil jako dobrovolník a výzkumný pracovník.

POLICY PAPER | únor 2019

Zdroje AU. 2018. President Buhari of Nigeria Launches the AU Theme of The Year 2018 on Fighting Corruption in the Continent.

Dostupné z: https://au.int/en/pressreleases/20180129/president-buhari-nigeria-launches-au-themeyear-2018-fighting-corruption.

Bello-Schünemann, Julia, Moyer, Jonathan D. 2018. Structural pressures and political instability: Trajectories for sub-Saharan Africa.

Dostupné z: https://reliefweb.int/report/world/structural-pressures-and-political-instabilitytrajectories-sub-saharan-africa.

BusinessInfo.cz. 2016a. Do rozvojových projektů v Africe se v roce 2015 zapojilo už přes 30 firem. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/do-rozvojovych-projektu-v-africese-v-roce-2015-zapojilo-uz-pres-30-firem-80676.html.

BusinessInfo.cz. 2016b. Česká stračena je ideální „teréňák“ do Afriky. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ceska-stracena-je-idealni-terenak-do-afriky79009.html.

BusinessInfo.cz. 2017. Agroobchod s Afrikou: nejsme v bodu nula. Dostupné https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/agroobchod-s-afrikou-nejsme-v-bodu-nula93247.html.

z:

CONCORD. 2017. CONCORD EU Delegations Report 2017. Towards a more effective partnership with civil society. Dostupné z: https://concordeurope.org/blog/2017/02/28/eudelegations-report-2017/.

CONCORD. 2018. Partnership or Conditionality? Monitoring the Migration Compacts and EU Trust Fund for Africa.

Dostupné z: https://concordeurope.org/wpcontent/uploads/2018/01/CONCORD_EUTrustFundReport_2018_online.pdf. ČRA. 2019. Unikátní české know-how na odsolování vody nenáročné na energii. Dostupné z: http://www.czechaid.cz/unikatni-ceske-know-how-na-odsolovani-vody-nenarocne-naenergii/?fbclid=IwAR2s-PBy85tizHTSqu5vmdjfdMdYhx5ct10XYLuQ3Mqfsqrfa0TN64xhJw. ČRo. 2017. Prostějovská firma vyrábí stovky malotraktorů pro zemědělce v africké Ghaně.

Dostupné z: https://olomouc.rozhlas.cz/prostejovska-firma-vyrabi-stovky-malotraktoru-prozemedelce-v-africke-ghane-7179677.

Dahir, Abdi Lafat. 2018. Africa is now home to the world´s largest migrant populations.

Dostupné z: https://qz.com/africa/1220795/pew-research-sub-saharan-africa-is-home-togrowing-global-migration/. eAGRI. 2016. Podnikatelé ze západní Afriky mají zájem o českou zemědělskou techniku i knowhow v živočišné výrobě. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/proexportni-okenko/incomingove-mise/podnikatele-ze-zapadni-afriky-majizajem.html.

Evropská rada, Rada EU. 2019. Časová osa – reakce na migrační tlaky. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/migratory-pressures/history-migratorypressures/.

FAO. 2018. The future of Africa´s Agriculture rests with the youth. Dostupné z: http://www.fao.org/e-agriculture/news/future-africa%E2%80%99s-agriculture-rests-youth.

POLICY PAPER | únor 2019

FoRS. 2017. AidWatch 2017. Česká zahraniční rozvojová spolupráce a humanitární pomoc: S jakou vizí je dále rozvíjet? Praha: FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Fox, Benjamin. 2018. Impasse on migration clouds EU-Africa relations. Dostupné z: https://www.euractiv.com/section/development-policy/news/impasse-on-migration-cloudseu-africa-relations/.

Hailu, Michael. 2018. Sustainable agriculture must remain key priority in post-Cotonou negotiations. Dostupné z: https://www.euractiv.com/section/africa/opinion/sustainableagriculture-must-remain-key-priority-in-post-cotonou-negotiations/.

Chadwick, Vince. 2018. EU budget battle kicks off amid single instrument concerns. Dostupné z: https://www.devex.com/news/eu-budget-battle-kicks-off-amid-single-instrumentconcerns-92673.

Ighobor, Kingsley. 2018. Unleashing the power of Africa´s civil society. Dostupné z: https://www.un.org/africarenewal/magazine/august-2016/unleashing-powerafrica%E2%80%99s-civil-society.

ILO. 2015. Five facts about informal economy in Africa. Dostupné https://www.ilo.org/addisababa/whats-new/WCMS_377286/lang--en/index.htm.

z:

ILO. 2018. World Employment Social Outlook: Trends https://ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---dcomm/--publ/documents/publication/wcms_615594.pdf.

z:

2018.

Dostupné

Lorenz, Ama, Fox, Benjamin. 2018. Wanted: New forms of trade partnership with Africa.

Dostupné z: https://www.euractiv.com/section/development-policy/news/trashed-278/.

MZV. 2017. Strategie zahraniční rozvojové spolupráce České republiky 2018-2030. Praha: MZV. OECD/FAO. 2016. Agriculture in Sub-Saharan Africa: Prospects and challenges for the next decade. Dostupné z: http://www.fao.org/3/a-BO092E.pdf.

Pew Research Global Centre. 2015. Health care, education are top priorities in Sub-Saharan Africa. Dostupné z: http://www.pewglobal.org/2015/09/16/concerns-and-priorities-in-subsaharan-africa/.

Prouza, Jan. 2019. Migrace ze subsaharské Afriky do Evropské unie se zaměřením na Nigérii a Českou republiku. Policy paper, Ústav mezinárodních vztahů. Dostupné z: http://www.dokumenty-iir.cz/PolicyPapers/Prouza_PP_TL01000432.pdf.

Rozvojovka. 2013. Češi objevují Afriku. Nejde o safari, ale o peníze. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1334-cesi-objevuji-afriku-nejde-o-safari-ale-o-penize.htm. von Soest, Christian, De Juan, Alexander. 2018. Dealing with New Security Threats in Africa.

Dostupné z: https://www.gigahamburg.de/en/system/files/publications/gf_afrika_1802_en.pdf.

The World Bank. 2019a. Population growth https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.GROW.

(annual

The World Bank.

2019b.

Jobs Data. http://datatopics.worldbank.org/jobs/region/sub-saharan-africa.

POLICY PAPER | únor 2019

%).

Dostupné

Dostupné

z: z:

The World Bank. 2019c. Vulnerable employment, total (% of total employment) (modeled ILO estimate).

Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.EMP.VULN.ZS?locations=ZG. The World Bank. 2019d. Agriculture, forestry, and fishing, value added (% of GDP). Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/NV.AGR.TOTL.ZS?locations=ZG. Transparency International. 2018. Corruption Perceptions Index 2018. Dostupné z: https://www.transparency.org/cpi2018.

UN. 2018. ‘Shadow’ of persistent inequality is growing, key UN human development report reveals. Dostupné z: https://news.un.org/en/story/2018/09/1019362.

UNDP. 2017.

Africa´s defining challenge.

Dostupné z: http://www.africa.undp.org/content/rba/en/home/blog/2017/8/7/africa_defining_challeng e.html.

UNHCR. 2019.

Mediterranean Situation. https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean.

Dostupné

z:

Zenkner, Petr. 2019. Češi dokážou vybudovat letiště za 10 měsíců, prorazili v Senegalu. Za 2,5 miliardy jich postaví pět. Dostupné z: https://archiv.ihned.cz/c1-66453840-cesi-dokazouvybudovat-letiste-za-10-mesicu-prorazili-v-senegalu-za-2-5-miliardy-jich-postavi-pet.

POLICY PAPER | únor 2019