VIII. 2. 1. Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Města Libavá

Poutě do Staré Vody se konaly už v dobách pozdního středověku a místo dlouhodobě poutalo pozornost olomouckých biskupů, kteří jej podporovali. Současná stavba svatostánku vznikla převážně z peněz poutníků mezi lety 1681-1689, a to z iniciativy Karla II. LiechtensteinCastelcorna, který na budování reprezentativního chrámu dohlížel s důkladností a energií sobě vlastní.80 Architektonickým návrhem byl pověřen císařský stavitel Giovanni Pietro Tencalla, kamenické a snad i sochařské práce zhotovil Andrea Aglio, štukovou výzdobu Matteo Rezzi a pravděpodobně Baldassare Fontana, výmalbu vytvořil Giovanni Carlone – umělci z italsky hovořící oblasti Ticino ve švýcarském pohraničí.81 Krátce po dokončení hlavních částí poutního areálu byla jeho správa svěřena do rukou řádu piaristů, kteří zde působili až do dvacátých let 20. století. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva, načež

80 Památkový katalog: https://pamatkovykatalog.cz/ kostel-sv-jakuba-vetsiho-a-sv-anny-535370. 81 Jana Zapletalová – Rostislav Švácha, Poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě, 1680-1690, in: Rostislav Švácha – Martina Potůčková – Jiří Kroupa (eds.), Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Místa biskupovy paměti, Olomouc 2019, s. 393-417. – Jana Zapletalová, Malíř Giovanni Carlone na Moravě, Umění LXIII, 2015, s. 289-306. – Jana Zapletalová, Obraz římského malíře Luigiho Garziho pro kostel ve Staré Vodě, in: Opuscula Historiae Artium, č. 1, 2016, s. 56-63.

Obrázek 026: Poutních chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Města Libavá

se v oblasti zřídil vojenský újezd Libavá, cvičiště československé a následně i sovětské armády, ze kterého zmizely původní vesnice i s historickými památkami.82 Stejně tak byla zničena i Stará Voda (Altwasser), pouze poutní chrám zůstal zachován, i když silně poškozený dělostřelbou a vandalstvím. Neblaze se zde projevilo zatékání dešťové vody do objektu, kdy opadaly rozsáhlé plochy malířsky pojednaných omítek i štukové výzdoby. Zbylé partie jsou značně poznamenány nápisy v azbuce a střelbou, nejčastěji do hlav zobrazených postav. V posledních dekádách je chrám postupně obnovován místním skautským združením, německými rodáky, Městem Libavá a okrašlovacím spolkem Lubavia.83 Z důvodu vysoké umělecké úrovně stavby, jejího poškození a snah o záchranu jsme se v rámci projektu na místo opakovaně vraceli za účelem zdokonalování naší dokumentační metody, provádění testů UV a IR fluorescenční reflektografie a RTI (viz výše, kap. VIII. 1. 4.). Hlavním cílem však bylo zachytit novým pohledem fragmenty původní kvalitní výzdoby vysoké osmiboké lodi, která v minulosti silně utrpěla.84 Podařilo se pořídit kvalitní fotografie vegetabilně-figurální štukové složky, která přibližuje její strukturální složení restaurátorům. Snímky

82 Jan Bombera – Gabriela Elblová – Slavomíra Kašpárková – Jana Krejčová – Irena Peřinová-Kubešová – Helena Richterová, Poutní místo Stará Voda, Olomouc 1997, s. 10-17. – Dagmar Lepíková, Giovanni Pietro Tencalla. Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Výstavba, devastace a znovuobnovení (diplomová práce), Ústav dějin křesťanského umění, KTF UK, Praha 2009. 83 Lubavia: https://www.lubavia.cz/obce/stara-voda-altwasser-15v. 84 A to palubním fotoaparátem Sony Alpha A6500.

Obrázek 028: Nástěnná malba Alegorie Afriky, detail, záběr z projektové oktokoptéry.

zachycující nástěnné malby Alegorií světadílů přinášejí poznání o změně barevnosti použitého pigmentu. Záběry mariánsko-christologického cyklu v lunetových výsečích pod klenbou zaznamenaly jednu z nejvíce zatékáním poškozených částí malířské výzdoby. Stav dochování čtveřice výjevů se pohybuje od naprosté ztráty omítkových a barevných vrstev, přes partie s patrnou změnou barevnosti pigmentu, až po místa téměř intaktně dochovaná. Díky snímání pomocí autonomního letu bezpilotní helikoptéry se podařilo blíže rozpoznat figury výjevu Zvěstování Panny Marie a následně se snad podařilo identifikovat předlohu malby.85

85 Hypotetickou předlohou, jejíž kompozici by nepochybně musela zprostředkovat reprodukce (grafika), může představovat olejomalba na plátně z let 1709-1710 z ruky Louise de Boullogne ml., jež se nachází ve sbírkách zámku ve Versailles. Pro obě kompozice je příznačné rozvržení andělů nad postavou Panny Marie a kompozice napůl ležícího andílka, eventuálně Ježíška, nad figurou Archanděla Gabriela. Mohlo by se jednat o neobvyklý motiv vtělení Krista do jeho neposkvrněné matky Marie.