VIII. 1. 5. Výstupy

lze považovat za speciální případ snímání s přisvěcováním, které zpravidla vyžaduje let velmi blízko k objektu. K tomuto účelu byla vyvinuta speciální platforma (Obrázek 025), která je vybavena systémem umožňujícím stabilizaci v přímém kontaktu se stěnou či jiným objektem. Problémem tohoto přístupu je, že vyžaduje fyzickou interakci s objektem. Tento postup je tedy aplikovatelný v objektech, u kterých je znám jejich stav, nicméně v případě objektů, u kterých není stav znám by nasazení tohoto systému mohlo vést k narušení povrchových vrstev stěn objektu.

Poslední fází procesu dokumentace historických objektů je zpracování nasnímaných dat a jejich předání zadavateli dokumentačních prací. V případě 3D modelu vygenerovaného z nasnímaných skenů prostředí jsou nejčastěji používané formáty „.ply“, „.obj“, „.glb“. Všechny tyto formáty lze otevřít ve většině programů určených pro práci s 3D modely včetně volně dostupného programu MeshLab. Většina z těchto programů rovněž umožňuje konverzi mezi uvedenými formáty. V případě fotografií pořízených pomocí palubního fotoaparátu jsou základním formátem výstupu surové raw fotografie, které je možné dále upravovat v závislosti na cílovém využití. Větší úsilí vyžaduje zpracování fotografií pořízených v rámci realizace metody RTI. Tyto fotografie je nutné nejprve zarovnat pro kompenzaci posunu fotoaparátu mezi pořízením jednotlivých snímků a dále vypočítat koeficienty bikvadratické funkce reprezentující intenzitu jednotlivých pixelů v závislosti na vektoru osvětlení. Pro tento účel lze využít volně dostupný program pro tvorbu polynomiálních texturových map (PTM), jehož vstupem je množina fotografií s přiřazenými vektory osvětlení, vypočítanými na základě znalosti času kdy byla fotografie pořízena a pozice helikoptéry nesoucí světlo známé díky algoritmům poskytujícím informaci o pozici helikoptéry na základě zarovnávání skenů z palubních senzorů. Výsledná mapa je poté vygenerována ve formátu „.ptm“ a je možné ji zobrazit například pomocí volně dostupného programu PTMViewer od společnosti Cultural Heritage Imaging. Vygenerovaná a zpracovaná data jsou následně poskytnuta vlastníkům či správcům historických objektů. Jejich nejčastější využití je při monitorování stavu kulturních památek, rovněž slouží jako podklad pro zhotovení restaurátorského záměru a plánování odborného zásahu, nebo pro prezentaci objektu veřejnosti za účelem popularizace či sbírání finančních prostředků na památkovou obnovu. Pořízený 3D model objektu a mračno bodů je případně možné využít i pro zaměřování konkrétních prvků v objektu.