Metodický průvodce výchovné poradce – ukázkové strany

Výchovný a kariérový poradce

0(72',&.ë 35Ĭ92'&( VÝCHOVNÉHO PORADCE

Výchovný a kariÊrový poradce

0HWRGLFNø SUĭYRGFH YøFKRYQpKR poradce Mgr. Eva Beranovå, Mgr. Dita Janderkovå, Ph.D., 3K'U /HQND .UHMĆRYi 3K ' Mgr. Nina Moravcovå, PhDr. Sylvie Navarovå, 0JU 3DYHO 9\OHčDO

Obsah Evaluace prĂĄce vĂ˝chovnĂŠho poradce (PhDr. Lenka KrejÄ?ovĂĄ, Ph.D.) VĂ˝chovnĂŠ problĂŠmy ve ĹĄkole (Mgr. Eva BeranovĂĄ) KyberĹĄikana (Mgr. Nina MoravcovĂĄ) RizikovĂŠ chovĂĄnĂ­ a jeho prevence (Mgr. Pavel VyleĹĽal) Jak zvlĂĄdnout specifickĂŠ poruchy uÄ?enĂ­ a chovĂĄnĂ­?

(Mgr. Dita JanderkovĂĄ, Ph.D.) ProfesnĂ­ a psychologickĂĄ diagnostika (PhDr. Sylvie NavarovĂĄ)

dobraskola.raabe.cz

Obsah

Výchovný ve škole Evaluace poradce práce výchovného poradce

§

Výchovný a kariérový poradce

Rozsah a zaměření poradenských služeb je vhodné si předem stanovit. Vyhláška MŠMT č. 116/2011 dokonce požaduje, aby žáci či jejich zákonní zástupci byli o tom před zahájením poradenské práce informováni (stejná povinnost platí i pro školská poradenská zařízení). Měli by podepsat tzv. informovaný souhlas, který sděluje, jaké jsou možnosti poradenských služeb ve škole, případně jaké jsou možné důsledky, nebudou-li služby využity. Základní podobu informovaného souhlasu je možné rodičům předložit na počátku školního roku či na první třídní schůzce jako součást tzv. generálního informovaného souhlasu.

Pokud se jedná o problém, který výchovní poradci s rodinami žáků, včetně žáků samotných, řeší a průběžně se s nimi scházejí, opět je zavdán důvod ke zhodnocení práce a využití získaných údajů z evaluace k dalšímu zkvalitnění práce výchovného poradce. Mezi typické příklady tohoto typu patří tzv. výchovné komise, které výchovní poradci často vedou, ač jsou zde přítomni i další učitelé.

A 1.2

Pro tyto účely lze využít stejné principy práce, s jakými se setkáváme ve většině poradenských zařízení, tj. vést si průběžné záznamy o setkání s žáky i jejich rodiči. K nim se jednak vracíme při každém následujícím setkání, abychom si připomněli, co bylo naplánováno a dohodnuto, jednak lze na závěr práce shrnout, jak spolupráce probíhala, jaké z ní plynou výstupy a zda jsme dosáhli výsledku, který jsme očekávali. Mnozí výchovní poradci využívají předem vytvořené formuláře, do nichž snadno a rychle zaznamenají průběh setkání. Příklady záznamových archů pro práci a současně pro účely evaluace jsou uvedeny v závěru této kapitoly.

3. Spolupráce s učiteli a vedením školy Významnou součást práce výchovného poradce představují také metodické a informační činnosti, které jsou zpravidla intenzivně zaměřeny na kolegy z učitelského sboru i vedení školy, s nimiž je nutné úzce spolupracovat. Podívejme se tedy i na tuto část aktivit výchovného poradce a zamysleme se nad tím, jaké konkrétní výsledky lze v tomto směru hodnotit.

Výchovný poradce vypracovává na počátku školního roku svůj plán činnosti na celý školní rok a ten předává vedení. Dále samostatně nebo na základně přesných pokynů vedení hodnotí svoji činnost na různých úrovních, k čemuž zpravidla slouží různorodé evaluační formuláře i dotazníky pro rodiče a žáky školy. Nutno říci, že tyto dokumenty škola vede v evidenci a jedná se o materiály, které bývají cílem kontroly ze strany externích organizací. Mezilidská komunikace, vzájemná spolupráce a vůbec práce v pomáhajících profesích, mezi něž učitelství, potažmo výchovné poradenství patří, přinášejí ovšem v praxi mnoho dalších drobných i významnějších faktorů, kterým je třeba věnovat pozornost.

Mezi nejčastější oblasti spolupráce výchovného poradce s vedením školy patří: a) Práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť na vedení školy se obracejí zákonní zástupci s žádostí o vypracování IVP, avšak následně se výchovný poradce stává koordinátorem tvorby IVP. b) Přijímání nových žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do školy, neboť o přijetí rozhoduje vedení školy, avšak výchovní poradci společně s dalšími učiteli mohou být spíše než vedení školy schopni říci, zda bude možné ve třídě, do níž by měl žák nastoupit, jeho potřeby naplňovat.

12 12

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Evaluace práce výchovnéhoporadce poradce Evaluace práce výchovného

Výchovný a kariérový poradce

Příklad Ředitel školy přijal do třídy na druhém stupni žákyni s mnoha specifickými obtížemi. Nastoupila do třídy, v níž byla převaha chlapců, a velmi často se zde řešily různé výchovné problémy. Dívka se během několika týdnů stala obětí šikany, která do konce školního roku nabyla takřka neřešitelných rozměrů. Ředitel školy rozhodl samostatně, aniž by zvážil názory školního poradenského pracoviště, které ve škole působí.

V jiné škole naopak takové pracoviště, jehož členem je i výchovná poradkyně, řešilo společně s vedením školy a třídní učitelkou přestup žákyně, která měla za sebou několik pokusů o sebevraždu a opakované sebepoškozování. Nakonec bylo rozhodnuto, že nebude přijata, protože ve třídě, do níž měla nastoupit, v nedávné minulosti proběhlo několik problematických událostí, a třídní učitelka proto vyjádřila jednoznačný nesouhlas, který ostatní kolegové plně akceptovali. c) Ve sféře kariérového poradenství je nutné s vedením školy plánovat a do harmonogramu školního roku zahrnout setkání s rodiči žáků devátých tříd, kteří mají zájem o informace o dalším studiu a průběhu přijímacího řízení (v současné době podobné schůzky množství škol zcela tradičně pořádá), profesní diagnostiku žáků v devátých třídách, exkurze žáků a další aktivity související s volbou profesní kariéry.

A 1.2

d) V neposlední řadě se výchovní poradci podílejí na metodickém vedení a některých formách vzdělávání dalších učitelů školy a často s vedením školy řeší pořádání či zajištění kurzů a seminářů, které jsou určeny pro celou sborovnu a probíhají v sídle školy.

Při spolupráci výchovného poradce a vedení školy se ukazuje jako nezbytně nutné vzájemné informování o činnostech, které souvisejí s aktivitami obou stran. Nalezneme bezpochyby řadu situací, kdy není nutné, aby vedení školy nebo výchovní poradci navzájem zodpovídali za svá rozhodnutí, ale veškeré výše uvedené situace patří do kompetence obou stran a je nutné o nich společně hovořit a společně rozhodovat. Mimo to je nezbytné veškerou spolupráci vystavět tak, aby vedení školy výchovného poradce podporovalo v jeho rozhodnutích a současně aby nevznikal dojem, že výchovný poradce představuje jakousi prodlouženou ruku vedení školy. Nedochází-li k podpoře práce výchovného poradce, nebo naopak vedení pověří řešením některých nepříjemností pouze výchovného poradce, ztrácí se tak jeho důvěryhodnost mezi kolegy a spolupráce s nimi se stává obtížnější.

Tímto se dostáváme k tématu spolupráce s kolegy z učitelského sboru, která může mít opět mnoho podob a často záleží na funkcích, které kolegové také zastávají. Výchovní poradci nejčastěji spolupracují: a) s metodiky prevence rizikového chování, jejichž funkce je rovněž ve škole povinná a velmi se osvědčuje, když každou roli zastává jiný učitel, ale oba spolu úzce spolupracují; mnohdy se jejich činnosti dokonce vzájemně překrývají (např. při organizování seznamovacích kurzů pro žáky šestých tříd, při řešení výchovných a výukových obtíží žáků); b) se speciálními pedagogy a školními psychology, pokud jsou ve škole přítomni; v současné realitě bývají častěji ve školách speciální pedagogové, avšak v obou případech je nutné rozdělit si činnosti, jimž se jednotliví odborníci věnují, neboť řada aktivit výchovného poradce v tomto případě přechází na speciálního pedagoga i psychologa, popř. je řeší vždy společně.

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi

ZD

13 13

!

Výchovný ve škole Evaluace poradce práce výchovného poradce

Výchovný a kariérový poradce

V případě, že ve škole působí školní poradenské pracoviště, ukazuje se, že účinnost celého týmu je třeba podpořit několika základními postupy. Jinak se snadno přihodí, že dynamické a výrazně nesourodé prostředí škol může činnosti podobných skupin komplikovat. Pro zajištění úspěšnosti práce se uvádějí následující kritéria (převzato z Doll et al., 2000): Členové týmu mají jasnou představu o specializaci dalších členů, společně plánují vzájemnou

spolupráci i náplň svých služeb. Jinými slovy, scházejí se na pravidelných poradách, kde společně řeší pracovní povinnosti a rozdělují si povinnosti a zodpovědnost za právě chystané aktivity pracoviště.

Role jednotlivých členů týmu jsou srozumitelně definované, každý má svoji vlastní náplň práce. Členové týmu se vzájemně informují o východiscích své práce, odlišnostech v odborné termi-

A 1.2

nologii i ve vzdělání, které absolvovali. K tomu pochopitelně patří také vzájemná akceptace odlišností ve stylu práce s ohledem na profesní zázemí každého člena týmu. Je samozřejmé, že učitel v roli výchovného poradce nebo metodika prevence má odlišnou zkušenost (někdy i odlišný pohled na problém) než speciální pedagog nebo psycholog. Pokud toto chápeme jako vzájemné obohacení a téma k diskusi, spíše spolu vyjdeme než v případech, kdy své profese navzájem nahlížíme kriticky a dáváme najevo výhrady.

Rovněž role vedení školy je vůči fungování školního poradenského pracoviště jasně vymezena. Školní poradenské pracoviště má stanoveno kritéria hodnocení své práce i efektu práce pro

žáky, učitele, rodiče žáků i další osoby.

Ve skupině je jasně definován její vedoucí. Nadřízeným může být člen vedení školy, nikoli člen

školního poradenského pracoviště, ale je třeba mít tuto skutečnost vyjasněnou. Členové týmu musí vědět, komu se zodpovídají. Vedle toho je dobré si pokaždé stanovit člena týmu, který je zodpovědný za určitou aktivitu školního poradenského pracoviště, jež právě probíhá – je dobré, aby se tato role aktuálně měnila podle situace.

Výchovný poradce vykonává množství své práce v součinnosti s dalšími učiteli. Významnou roli přitom sehrávají třídní učitelé, kteří potřebují dostat informace o svých žácích, a naopak poskytují informace výchovnému poradci a společně s ním řeší obtíže žáků ve třídě. Mnozí další učitelé ovšem participují na aktivitách výchovného poradce, neboť vyučují stejné žáky, o něž se dotyčný stará.

Jedním z významných prostředků, jak docílit, aby se kolegové podíleli na práci výchovného poradce a akceptovali jeho aktivity, je důsledné informování o výchovném poradenství ve škole. Lze informovat v průběhu porad a školních pedagogických konferencí.

Vedení školy může do programu porady pravidelně zařazovat bod o prezentaci výchovného poradce (možná také metodika prevence nebo celého školního poradenského pracoviště), který si připraví informace o tom, co se událo za uplynulé období a co školu čeká v následujícím období. Zde je také příležitost oslovit kolegy, od nichž výchovní poradci aktuálně potřebují pomoc. Mimoto je vždy vhodné vysvětlit, jak se příslušná akce bude konat, proč se koná a proč ji výchovný poradce organizuje.

To, co se jemu jeví jako zcela logické a smysluplné, tak nemusí vždy připadat kolegům, kteří nemají s praxí výchovného poradenství zkušenosti.

Právě výstupy tohoto typu mohou představovat relativně jednoduchý, ale nesmírně účinný prostředek evaluace práce výchovného poradce. Pro každou rekapitulaci své činnosti i plán dalších aktivit

14 14

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Evaluace práce výchovnéhoporadce poradce Evaluace práce výchovného

Výchovný a kariérový poradce

lze zhodnotit, co bylo uděláno, kdo se na přípravách podílel, případně co je třeba příště realizovat v odlišné podobě.

4. Spolupráce s externími organizacemi Již několikrát byly zmíněny externí organizace, s nimiž výchovný poradce jménem školy často komunikuje, neboť spolupracují při péči o žáky školy, případně zajišťují pro žáky i pedagogický sbor aktivity, jejichž organizací je výchovný poradce pověřen. Výchovný poradce velmi intenzivně spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, v níž má každá škola svého spádového psychologa a zpravidla i speciálního pedagoga, který vyšetřuje děti. Tito specialisté mají se školou také komunikovat o případné integraci a dalších modifikacích učiva. Rovněž se může stát, že rodina z důvodu vzdálenosti svého bydliště nebo na doporučení či prostřednictvím známostí využije služeb jiné pedagogicko-psychologické poradny a nechá potomka vyšetřit tam, na což mají plné právo.

Podle vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, mají poradny ve školách realizovat tzv. metodické návštěvy, kdy se právě výchovný poradce, případně další učitelé se svým psychologem a speciálním pedagogem z poradny setkají. Nejedná se přitom o kontrolu ze strany poradny, ale o příležitost ke spolupráci. Nikde není řečeno, že výchovný poradce nemůže průběh takové porady připravit tak, aby získal co možná nejvíce informací. Nemusíme přeci jen ukazovat, jak vypadají individuální vzdělávací plány našich žáků. Inspirací mohou být také výchovní poradci z některých škol, kteří šli ještě dále a požádali poradnu o možnost častějšího setkávání, nebo dokonce požádali o možnost jakési stáže v poradně, aby se s její prací co nejvíce seznámili.

Další významnou institucí pro spolupráci jsou speciálně pedagogická centra, která na rozdíl od poraden neexistují v závislosti na určitém regionu, ale vznikají podle potřeb určité cílové skupiny. Setkáváme se proto v různých oblastech s různými centry pro osoby s rozličnými typy postižení – tradičně se jedná o SPC pro osoby s vadami zraku, s vadami sluchu, s vadami řeči, s tělesným postižením, s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra, s kombinovanými vadami. Pro výchovného poradce je komunikace s centry důležitá především tehdy, jestliže jejich klient je žákem školy, na níž působí, a má se podílet na vytvoření jeho individuálního vzdělávacího plánu. Výchovní poradci by proto měli vědět, že většina žáků se zmíněnými typy handicapů dlouhodobě spolupracuje se speciálně pedagogickými centry. Tato centra je zpravidla v minulosti opakovaně vyšetřila a doporučila různé kompenzační pomůcky a vhodné postupy práce. V případě některých významných obtíží je zcela logické, že výchovný poradce ani další učitelé školy nemohou mít představu o adekvátní formě podpory a způsobech výuky. Spolupráce s SPC je nezbytná a měla by probíhat pravidelně a dlouhodobě. Platí přitom obdobné principy, o nichž jsme hovořili v souvislosti s poradnami – pokud kolegům v centru nesdělíme, že si s nějakou informací nevíme rady, případně ji neumíme v naší škole dostatečně využít, nemůžeme očekávat, že svůj způsob sdělování informací o žácích změní.

Třetí státní školskou institucí, s níž výchovní poradci přicházejí do kontaktu, jsou střediska výchovné péče. Jejich spektrum činnosti se zaměřuje především na žáky s výchovnými obtížemi. Častými klienty jsou žáci, kteří se dopouštějí záškoláctví, drobné kriminality, jsou agresivní vůči spolužákům, utíkají z domova, stali se členy problematické vrstevnické skupiny apod. Uvedené projevy rizikového chování spíše patří do kompetence metodika prevence ve škole, avšak není vyloučeno, že z různých

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi

ZD

15 15

A 1.2

§

Akutní problémy a jejich řešení Výchovné problémy ve okamžité škole

Výchovný a kariérový poradce

Pravá lež je označení pro situaci, kdy dítě vědomě klame jiné proto, aby získalo odměnu nebo aby se vyhnulo nepříjemnostem (např. trestu, nemilé povinnosti).

Lhaní se spojuje s podvody. Je nutné objevit příčinu. Velmi často dítě lže a podvádí v situaci, kdy jsou na ně kladené příliš vysoké nároky a kdy hrozí tvrdé tresty. Důvodem může být ale i pohodlnost, snaha vyhnout se povinnostem. Jindy je to touha zalíbit se. Podaří-li se příčinu odstranit, bývá problém vyřešený bez toho, abychom žáka trestali. Často pozorujeme, že děti jsou rády, že už je vše odhalené – asinejvětším trestem pro ně bylo období, kdy čekaly, až bude lež objevená.

Příklad Proč Vojta lhal a podváděl?

A 2.1

Vojta si v 6. třídě přepsal několik známek v žákovské knížce. Nejprve tvrdil, že je přepsal spolužák.

Dalším údajným viníkem byl malý bratr. Pak přiznal, že podváděl sám, ale důvod neudal. Přestupek jsme projednávali s matkou. Ani ona důvod neznala, vyloučila, že by to Vojta udělal ze strachu před potrestáním. Po několika týdnech se ale situace opakovala – opět bylo přepsáno několik známek.

Provedli jsme podrobnější šetření. Zjistili jsme, že Vojtovi rodiče jsou rozvedení, otec se o syna zajímá jen zřídka. Matka začala žít s partnerem, který má ve střídavé péči své dítě. Vojta se v nové rodině necítil dobře a začal často pobývat u prarodičů. Ti o vnuka velmi dobře pečovali. Vojta jim chtěl dělat radost a mrzelo ho, když nepřinášel jen dobré známky, proto raději horší známky přepisoval.

Vše jsme projednali s matkou i dědečkem. Matka si uvědomila, že synovi v nové rodině chybí její pozornost, a své chování změnila. Dědeček Vojtovi vysvětlil, že ho mají rádi bez ohledu na výsledky ve škole. V dalších letech už se lhaní ani podvody neopakovaly.

Učitel by se měl snažit vytvořit prostředí, v němž bude pro žáky pravda výhodnější než lež. Když žák něco provede a přizná se, měli bychom problém vyřešit v klidu takovým způsobem, aby dítě nemělo pocit, že by bylo pro něj lepší, kdyby lhalo.

5.3 Agresivita Agresivita podle Pedagogického slovníku3 je „tendence projevovat nepřátelství, ať už slovně nebo útočným činem. Tendence prosazovat sám sebe, své zájmy a cíle bezohledně, nemilosrdně až brutálně.“ Agrese je útočné jednání zaměřené vůči druhému. Často se objevuje u dětí, které nemají uspokojené základní lidské potřeby (stav frustrace). Někdy se uvádí, že agresivita je téměř výhradně záležitostí mužskou, ale „dívčí“ projevy agresivity (např. psychický nátlak, intriky, pomluvy) jsou stejně nebezpečné.

Agrese má různou formu a sílu – od mírné agrese, která se projevuje jen slovně, přes rozbíjení předmětů až po fyzické násilí, napadení jiné osoby. Agresivní chování může mít řadu příčin:

12 12

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Akutní problémy a jejich řešení Výchovné problémy ve okamžité škole

Výchovný a kariérový poradce

chování změní. Jestliže nežádoucí chování přetrvává, uvažujeme o potrestání. Trest ale neřeší příčiny chování, proto nebude mít zřejmě velký efekt.

O nekázni ve vyučování i o řešení problémů velmi zajímavě informují např. knihy Strategie řízení třídy9 a Klíčové dovednosti učitele.10

6. Tresty

!

A 2.1

Trest má být pro žáka nepříjemný a měl by ho dovést k tomu, aby nevhodné chování neopakoval – měl by „bolet“. Které tresty škola využívá, je uvedené ve školním řádu.

Nikdy nesmíme žáka trestat fyzicky!

Je trestem zápis v žákovské knížce? Možná na základě zápisu potrestají dítě rodiče, ale možná ne – třeba budou mít na skutečnost jiný názor.

Udělení napomenutí a důtky třídního učitele může být účinné tehdy, nebudeme-li ho udělovat příliš často a za maličkosti.

Důtka ředitele školy je nejtvrdším školním trestem, a proto by její udělení mělo být provázeno i odpovídajícím formálním postupem.

Můžeme volit i další způsoby potrestání. Zřejmě zapůsobí ztráta výhod, například zákaz školního výletu. Zadržení „po škole“ je nepříjemné pro žáka a mohlo by být účinné. Uložit tento trest bychom měli jen po dohodě s rodiči – jinak si mohou stěžovat, že měli obavy o dítě nebo že jsme narušili plány celé rodiny.

Známka z chování není trest (i když je tak vnímána), je to informace o tom, jak v daném časovém období žák splnil kritéria uvedená v pravidlech pro hodnocení ve školním řádu.

Nezapomeňme, že trest se musí vztahovat jen k chování, které se stalo v době, kdy na ně mohla mít škola vliv (výuka ve škole, školní akce atd.). Pokud potrestáme dítě za něco, co se stalo mimo tuto dobu, a zákonní zástupci se odvolají, případně si budou stěžovat u České školní inspekce, bude rozhodnuto v jejich prospěch.

7. Závěr Prevence a řešení výchovných problémů patří mezi nejnáročnější úkoly výchovných poradců. Doufám, že mé zkušenosti mohou být užitečné i pro ostatní.

18 18

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Kyberšikana Kyberšikana

Výchovný a kariérový poradce

1. Úvod Příklad „Ahoj, rozhodla jsem se vám vyprávět svůj nikdy nekončící příběh. V 7. třídě jsem si chtěla najít přátele přes webkameru, potkat se a mluvit s novými lidmi. Začaly mi chodit zprávy, jak jsem ohromně krásná, perfektní atd. Pak si mě chtěl vyfotit… Tak jsem svolila. O rok později jsem měla zprávu na Facebooku. Od něj. Nevím, jak mě znal. Řekl mi, že pokud mu neudělám šou, rozešle všem moje kozy. Znal mojí adresu, školu, kamarády, jména členů rodiny. O vánočních prázdninách zaklepala ve 4 hodiny ráno na moje dveře policie. Moje fotka byla rozeslána všem. Udělalo se mi fakt zle a objevily se úzkosti, velké deprese a panická porucha. Tehdy jsem se přestěhovala a spadla do drog a alkoholu. Moje úzkost se zhoršovala… nemohla jsem chodit ven. Uběhl rok a ten kluk se vrátil s novým seznamem mých přátel a školy. Vytvořil na Facebooku stránku, kde si dal jako profilovou fotografii moje kozy. Brečela jsem každou noc, ztratila jsem všechny své přátele a respekt… Nikdo mě neměl rád. Nadávali mi, odsuzovali. Nikdy jsem už nemohla dostat tu fotku zpět. Je tam navždy. Začala jsem se řezat. Neměla jsem žádné přátele a na obědě jsem seděla sama. Takže jsem opět změnila školu. Všechno bylo lepší než být pořád sama. … O měsíc později jsem si začala psát s dávným kamarádem. … Říkal, že mě má rád. Ale lhal. Měl přítelkyni…

Srazila mě na zem a několikrát mě praštila. Děcka to natáčela. Byla jsem sama a zůstala jsem ležet na zemi. Připadala jsem si jako pouhý vtip na tomto světě. Myslím, že tohle si nikdo nezaslouží. …

Zabíjelo mě to zevnitř a myslela jsem si, že už opravdu umírám. Přijela záchranka, vzala mě do nemocnice a ošetřili mě. Když jsem se vrátila z nemocnice, všechno bylo na Facebooku – „Vymyla sis bahno z vlasů?“ „Doufal jsem, že je mrtvá.“ Nikdo se o mě nestaral. Odstěhovala jsem se do jiného města k mámě. Šest měsíců mi posílali obrázky odbarvovačů a příkopů. Říkali, že doufají, že tohle uvidím a zabiju se sama. … Neustále pláču. Každý den myslím na to, proč jsem ještě tady. Moje úzkost je teď hrozná. Celé léto jsem nešla ven. … Neustále se řežu. Jsem opravdu v depresi. Jsem na antidepresivech. … Měsíc před prázdninami jsem se předávkovala a byla v nemocnici dva dny. … Nic nekončí. Nemám nikoho. Potřebuju někoho L Jmenuji se Amanda Todd.“

Takto popsala Amanda svůj příběh nekončící kyberšikany na videu My story: Struggling, bullying, suicide, self harm (Můj příběh: bojování, šikanování, sebevražda, sebepoškozování), který sama nahrála na webový portál YouTube 7. září 2012. Bylo to její poslední volání o pomoc, 10. října 2012 si tato kanadská patnáctiletá dívka sáhla na život podruhé, a tentokrát úspěšně.

Nebyla první a bohužel asi ani poslední obětí kyberšikany, jevu, který se s masovým rozšířením mobilních telefonů a internetu stal velmi nebezpečným nástrojem v rukou dětí, náctiletých, ale i dospělých.

Tento článek vám pomůže nejen rozeznat kyberšikanu, ale také účinně a rychle pomoci oběti tak, aby se vám příběh Amandy vyhnul velkým obloukem.

2. Vymezení pojmu kyberšikana V českých médiích jsme mohli poprvé zaznamenat termín kyberšikana na počátku nového tisíciletí, ale vznik tohoto fenoménu musíme datovat do doby mnohem dřívější. Nástup kyberšikany lze před-

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi

ZD

33

A 3.1

Rizikové chování a jeho prevence Kyberšikana

Výchovný a kariérový poradce

pokládat současně s masovým nástupem nových technologií a jejich využitím širokou veřejností. Protože jsou to právě lidé se svými mobily, počítači a připojeními k internetu, kteří kyberšikanu spustili a stále vymýšlejí nové a nové techniky, jak druhým lidem ubližovat.

Předpona kyber- nám naznačuje, v jakém prostředí k šikaně dochází – v prostředí kybernetickém – v počítačích, na internetu, v mobilech, ale také v paragrafech1 které v České republice naštěstí pro oběti kyberšikany nejsou rozšířené.

!

A 3.1

Za šikanu považujeme takové chování, které se děje zpravidla opakovaně a dlouhodobě, útočník má nad svou obětí jasnou přesilu, a především jde o chování samoúčelné. Účel je jediný – jakýmkoli způsobem trápit druhého člověka, popřípadě více lidí.

Za kyberšikanu tedy pokládáme takové chování, kdy je oběť bezdůvodně a opakovaně napadána útočníkem/útočníky v prostředí internetu, počítačů a mobilů.

2.1 Typické způsoby kyberšikany Níže uvedené techniky kyberšikany patří k těm nejčastěji používaným, ale způsobů existuje samozřejmě mnohem více. V rámci jednoho případu kyberšikany dochází obvykle ke kombinaci několika způsobů.

1. přes mobil zasílání SMS/MMS zastrašujícího, hanlivého nebo jinak zraňujícího obsahu, odcizení mobilního telefonu a jeho následné zneužití (např. psaní nevhodných SMS všem

kontaktům v adresáři oběti), zasílání pornografických fotografií s hrubým komentářem nebo násilných videí s výhružkami

oběti, pořizování fotografií/videí s obětí a jejich následné hromadné rozesílání a/nebo nahrání toho-

to materiálu na internet (oběť je na těchto materiálech obvykle zaznamenána v intimních situacích – na toaletě, při převlékání na hodinu tělocviku apod.).

2. přes počítač/internet úmyslné zavirování počítače oběti, krádež hesel k osobním účtům oběti a jejich následné zneužití (e-mailová schránka, profily na

sociálních sítích atd.), zakládání profilů na sociálních sítích proti oběti, zasílání výhružných, posměšných či jinak nevhodných zpráv oběti na e-mail, ICQ, Skype apod.

2.2 Charakteristické rysy kyberšikany a) Anonymita. Útočníci si často myslí, že nemohou být nalezeni. Opak je ale v drtivé většině pravdou. Každý počítač má svoji IP adresu a poskytovatele internetového připojení. Tyto informace může policie

44

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Rizikové chování a jeho prevence Kyberšikana

Výchovný a kariérový poradce

administrtátor Facebooku, který stránku smaže a na kterého bude oběť kyberšikany naštvaná. Útočník si mezi tím bude sedět doma v teple a radovat se z vydařené akce.

!

A 3.1

Ke kyberšikaně obou typů samozřejmě nedochází pouze v prostředí Facebooku, ale v celém kybersvětě, jak už jsme si říkali v kapitole 2 Typické způsoby kyberšikany. Pravdou ale je, že s rozmachem Facebooku v České republice se velká část kyberšikany odehrává právě tam. Pro výchovného poradce bude určitě užitečné vědět, jak to na Facebooku chodí, jak a kde se nahlašuje závadný obsah apod.

Pokud sami svůj profil na Facebooku nemáte a ani si ho nechcete zakládat, poproste někoho ze svých blízkých, aby vám fungování a realitu Facebooku ukázal na svém profilu. Mějte také připraveného „přítele na telefonu“, který vám bude schopen operativně poradit v případech, kdy budete muset kyberšikanu na Facebooku řešit.

5. Právní rámec Vzhledem k tomu, že šikana ani kyberšikana nejsou nikde v zákoně definovány, musíme vycházet z činů, které se v (kyber)šikaně odehrávají, a podle toho pak směrovat své další kroky.

Níže uvádíme nejčastější zákony a paragrafy, o které se můžete opřít.

5.1 Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.)

§

Ochrana osobnosti § 11

–

Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

§ 12

–

(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

–

(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

§ 19, odst. 2 a 3 o neoprávněném použití názvu právnické osoby § 424 Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

Od 1. 1. 2014 vejde v účinnost nový občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb.), ve kterém se problematikou ochrany osobnosti věnuje § 81 – § 90.

10 10

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD

Kyberšikana Kyberšikana

Výchovný a kariérový poradce

5.2 Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) Trestné činy proti svobodě

§

§ 175 Vydírání § 176 Omezování svobody vyznání Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství § 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv § 183 Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí § 184 Pomluva Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti § 191 Šíření pornografie § 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií

A

§ 193 Zneužití dítěte k výrobě pornografie Trestné činy proti rodině a dětem

3.1

§ 202 Svádění k pohlavnímu styku Trestné činy proti majetku § 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací § 231 Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných

takových dat § 232 Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení

počítače z nedbalosti Trestné činy obecně ohrožující § 287 Šíření toxikomanie Trestné činy narušující soužití lidí § 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci § 353 Nebezpečné vyhrožování § 354 Nebezpečné pronásledování § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod Jiná rušení veřejného pořádku § 357 Šíření poplašné zprávy Některé další formy trestné součinnosti § 364 Podněcování k trestnému činu § 365 Schvalování trestného činu

Vždy si prostudujte v zákoníku přesný popis trestného činu, tj. jeho skutkovou podstatu. Mnohé trestné činy musí probíhat opakovaně a v určitém rozsahu. Pokud tuto skutkovou podstatu nenaplní, může se jednat o přestupek. Zda tomu tak je, se dozvíte v Zákoně o přestupcích (č. 200/1990 Sb.).

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi

ZD

11 11

Rizikové chováníaajeho jehoprevence prevence Rizikové chování

Výchovný a kariérový poradce

Základní dělení preventivně-intervenčních programů záleží na použití, za jakým účelem a pro koho jsou uskutečňovány. Názvosloví je totožné s podúrovněmi školské primární prevence.

1. Nespecifická primární prevence je zprostředkovávaná přes tzv. univerzální programy, které jsou cílené na celou školu, kdy se v obecné rovině nezabývají rozdělováním dle uvedené rizikovosti faktorů na rizikové skupiny, nebo na rizikové jedince. Dbají jen na věkové složení. Primárně preventivní opatření na základních školách jsou odlišná od forem primárně preventivních opatření na středních školách.

2. Specifická primární prevence je realizována formou selektivních programů. Zaměřuje se cíleně na zjištěnou formu rizikového chování a na rizikovou skupinu (např. na školní třídu), která je potencionálně rizikovější.

3. Indikovaná primární prevence je nastavená podobně, jen s tím rozdílem, že jejím cílovým zaměřením nejsou rizikové skupiny, ale rizikově se chovající jedinci.

Ze jmenovaných preventivně-intervenčních programů je možné odvodit směrování jednotlivých strategií, které jsou přímo cílené na:

A 3.2

1. školy či školská zařízení 2. vrstevníky ve školní třídě, školském klubu nebo družině 3. jednotlivé žáky a studenty 4. učitele a další pracovníky ve škole či školském zařízení … z rozsáhlejšího pohledu, pokud vezmeme v potaz v širokém slova smyslu celou školskou komunitu, tj. i komunitu blízkou škole, potom se jedná o strategie zaměřené na: 5. vzdělávací přístupy směrem k rodičům a blízkým žáků a studentů 6. systém poradenství pro veřejnost blízkou škole Podmínkou k nastavení účelné strategie primárně preventivního programu je pro zpracovatele zjištění všech základních faktů. To lze uskutečnit formou odpovědí na elementární otázky: OTÁZKY

ODPOVĚDI

Za jakým účelem?

Proč?

Je důležité, aby byl jasně identifikován a pojmenován rizikový jev spolu se všemi důležitými bio-psycho-sociálními vztahy a souvislostmi. Dále je potřebné zjistit, z jakého důvodu může pojmenovaný rizikový jev nastat. Je třeba identifikovat a pojmenovat možné příčiny podmiňující daný jev. Výsledkem odpovědi je orientace v prvním úseku ze spektra dotazů včetně vymezení cíle.

Pro koho?

Jde o stanovení cílové skupiny, která je rizikovým jevem postižena (o zmapování jejích potřeb a očekávání).

Kdo?

Jedná se o zvolení kompetentních realizátorů primárně preventivní prevence, kteří mají s identifikovanou rizikovou formou chování praktické zkušenosti a jsou kvalifikovanými pracovníky v oblasti školské primární prevence.

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi

ZD

99

Rizikové prevence Rizikovéchování chovánía ajeho jeho prevence

A

Výchovný a kariérový poradce

OTÁZKY

ODPOVĚDI

S kým?

Je vhodné se zamyslet nad provázaností problému s životním prostorem žáků a studentů a navázat spolupráci se všemi, kdo by nám mohli být v kontextu primárně preventivního programu nápomocni.

Kdy?

Jedná se o vymezení vhodného okamžiku k primárně preventivní intervenci v rámci časového prostoru.

Kde?

Jde o nalezení podobné odpovědi jako v předchozí otázce, jen se váže k vymezení prostoru, v rámci kterého je nutné si ohraničit plochu (třída, školní klub, škola atd.), kde se budeme pohybovat (realizovat příslušnou část primárně preventivního programu).

Jak?

Je nutné si zvolit či vytvořit vhodnou strategii – přípravu a taktiku, rozpracovat si průběh provedení (metody, techniky atd.) a nastavit kritéria pro hodnocení jednotlivých fází.

3.2 Při zpracovávání podkladů Minimálního preventivního programu je základním předpokladem mít stále na paměti cílovou skupinu a v průběhu stanovování průběžných cílů nezapomenout na její potřeby a očekávání.

Nezbytnou navazující etapou po ukončení programu je pro realizátory provést zhodnocení účinnosti a efektivnosti celého programu, a to jak směrem k cílové rizikové skupině či jednotlivcům a předsevzatým cílům, zda byly naplněny, tak i směrem dovnitř, kdy je vhodné se zamyslet nad vhodností všech jednotlivých kroků, metod a technik, kterými byl primárně preventivní program realizován. Následným, vhodným a velmi důležitým krokem, je přemýšlet nad zajištěním návaznosti s ohledem na to, že primárně preventivní proces je během na dlouhou trať. Jednotlivé primárně preventivní programy vytváří v ideálním pojetí komplexní nepropustnou síť proti všem rizikovým jevům ve školském prostředí.

Praktická cvičení:

Obrázek č. 2 Grafické znázornění otázek a jejich určení v rámci části primárně preventivního programu

10 10

dobraskola.raabe.cz Výchovný a kariérový poradce v praxi ZD