Na skok do Polska / Soví hory

NA SKOK DO POLSKA SO VÍ HO RY

OBSAH

3

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST SOVÍ HORY Zhruba 200 kilometrů značených turistických, cyklistických a běžkařských tras

5

TO NEJLEPŠÍ Z REGIONU Nejdůležitější atrakce regionu na jednom místě

6

PĚŠÍ TÚRA NA VELKOU SOVU Procházka krásným dolnoslezským pohořím

9

OBR V SOVÍCH HORÁCH Tajemné podzemní město třetí říše

12 PEVNOST STŘÍBRNÁ HORA Největší horská pevnost Evropy jen kousek od českých hranic

TEXT A FOTOGRAFIE

MARTA BOROWIECKA GRAFIKA

BARTOSZ BOROWIECKI PŘEKLAD

MARTIN VESELKA

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST SOVÍ HORY Chráněná krajinná oblast Soví hory (Park Krajobrazowy Gór Sowich) vznikla v roce 1993 a nachází se v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství. Leží mezi Bardskými a Valbřišskými horami a společně s nimi patří ke střednímu úseku Sudetských pohoří.

Nejvyšším vrcholem Sovích hor je Velká Sova (Wielka Sowa, 1025 m n. m.), která je součástí tzv. Koruny hor Polska, tedy souboru nejvyšších vrcholů polských pohoří. Druhým a třetím nejvyšším bodem Sovích hor jsou Malá Sova (Mała Sowa, 972 m n. m.) a Kalenica (945 m n. m.). Soví hory jsou tvořeny rulou a díky tomu jsou

pokládány za geologicky nejstarší masiv v celém Sudetském pohoří. Územím chráněné krajinné oblasti vede více než 200 kilometrů značených turistických, cyklistických a běžkařských tras. Jedna z nejpopulárnějších a nejfrekventovanějších začíná v Jugowské dolině.

Vedle přírodních krás přitahují návštěvníky Sovích hor i četná tajemství z dob minulých. Dosud nevyřešenou záhadou zůstává rozsáhlá síť podzemních tunelů nacistického komplexu Riese. Část z nich byla zpřístupněna a je turistickou atrakcí.

3

4

TO NEJLEPŠÍ Z REGIONU Vratislav

Jelení Hora Liberec

Valbřich Opolí

Lázně Chudoba

Kladsko

Hradec Králové

Šumperk Ostrava

Ě

Ř

­

5

PĚŠÍ TÚRA NA VELKOU SOVU Procházka krásným dolnoslezským pohořím

Z Jelení Polany pokračujeme po žluté.

Tento úsek se označuje jako Císařská cesta a zavede nás až na vrchol Malé Sovy, ležící v nadmořské výšce 971 m. Kdyby tu však nebyla cedulka, nejspíš bychom si jej ani nevšimli. Odtud už značka pokračuje víceméně po rovině. Cestou ještě procházíme kolem pozůstatků lyžařského výcvikového střediska wehrmachtu.

Velká Sova není typický horský vrchol, je to spíše palouk uprostřed lesa, kam ze všech stran vyúsťují turistické stezky.

Uprostřed stojí rozhledna, otevřená vždy v sezoně a o víkendech a nabízející působivý výhled na pásmo Sudetských pohoří od Králického Sněžníku až po krkonošskou Sněžku. Bez ohledu na roční období potkáte na vrcholku spoustu výletníků, kteří tu sedí u táboráku, schovávají se před větrem v turistickém přístřešku nebo si pořizují suvenýry v malém obchůdku.

Na horu Velká Sova – nejvyšší bod Sovích hor, které jsou součástí středního pásma Sudetských pohoří – vede několik dobře vyznačených turistických stezek.

Východištěm nejkratších přístupových cest jsou dvě horská sedla – Sokolí sedlo a Walimské sedlo. My jsme se na vrchol vypravili trasou, která začíná ve vesnici Walim na západním úpatí Sovích hor.

Výstup na Velkou Sovu touto stezkou trvá přibližně 1,5 hodiny. Zpočátku se jde lesem strmě do kopce po cestě, která v zimě bývá zledovatělá. Na trase leží rozcestí Jelenia Polana, kde se křižuje několik turistických, cyklistických a v zimě i běžkařských tras. Právě zde také potkáváme první skupinky turistů, a to všech věkových kategorií. Soví hory jsou totiž díky své nevelké výšce a krajinnému reliéfu vhodným cílem, chcete-li horskou túru absolvovat s celou rodinou.

7

OBR V SOVÍCH HORÁCH Tajemné podzemní město třetí říše

Stavební práce na projektu s krycím jménem Riese („Obr“) byly zahájeny nejspíš už v roce 1943 a probíhaly až do posledních dní války. Je to jeden z nejtajuplnějších počinů, které Němci během druhé světové války na území dnešního Polska realizovali. Dodnes není zřejmé, za jakým účelem byly mnohakilometrové sítě podzemních tunelů v Sovích horách vybudovány. Hypotéz existuje celá řada. Podle té nejčastější měl komplex Riese sloužit jako tajné sídlo Adolfa Hitlera. Podle jiné teorie měla v Sovích horách vzniknout podzemní továrna na zbraně.

10

Zatím bylo objeveno sedm podzemních objektů, které jsou součástí komplexu Riese. Jeden z nich se přitom nachází přímo pod jedním z nejkrásnějších a největších polských hradů a zámků – pod zámkem Książ. Z dosud zveřejněných dokumentů z doby třetí říše vyplývá, že realizace projektu pohltila horentní částku 150 milionů říšských marek. Vezmeme-li v potaz množství stavebního materiálu a celkový rozsah komplexu, tak jak to uvádí dokumentace, můžeme vyslovit domněnku, že zhruba 70 % podzemních chodeb stále ještě nebylo objeveno.

Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne i v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen. Podle oficiálních statistik působilo v letech 1944–1945 v Sovích horách přibližně 13 000 vězňů, odhaduje se však, že jejich skutečný počet mohl být až třikrát vyšší. Jejich převážnou část tvořili Židé z Maďarska, Polska, Řecka, Jugoslávie, Československa, Itálie, Belgie a Nizozemska.

Procházíme-li chodbami podzemního města Osówka, můžeme si představovat, v jakých podmínkách asi vězni pracovali.

Oblečeni do trestaneckých mundúrů, hladoví a na pokraji vyčerpání byli nuceni hloubit tunely v mimořádně tvrdé hornině – rule. Vražedná práce v náročných podmínkách, v prostředí s vysokou vlhkostí a v nízkých teplotách, panujících v podzemí po celý rok, způsobovala vysokou nemocnost a úmrtnost. Podle oficiálních statistik zemřelo při budování komplexu Riese na pět tisíc lidí, avšak dnes už nikdo není schopen stanovit přesný počet zabitých.

Projekt nikdy nebyl dokončen. Když se začala přibližovat Rudá armáda, nacisté část tunelů zbořili a zbytek ponechali ladem. Po válce lidé nacházeli v Sovích horách pozůstatky stavebních strojů a materiálu ještě řadu let. V současné době jsou z celkem sedmi podzemních objektů turisticky zpřístupněny čtyři: podzemní město Osówka (přibližně 1500 metrů tunelů a bunkrů), Walimské štoly (Rzeczka, zhruba 500 metrů podzemních provozů), Włodarz (dvě etáže, podzemní kino a možnost plavby na člunu po zatopených částech komplexu) a zámek Książ (turisticky zpřístupněný asi stometrový úsek tunelu).

PEVNOST STŘÍBRNÁ HORA

Foto: Twierdza Srebrna Góra

Největší horská pevnost Evropy jen kousek od českých hranic

pekárna, zbrojnice a řemeslnické dílny.

Jedná se o největší stavbu tohoto typu v Evropě.

V letech největší slávy na začátku 19. století mohlo v pevnosti přebývat zhruba 3,5 tisíce vojáků. Stříbrnohorská pevnost vznikla spíše jako králův rozmar než kvůli faktickému strategickému významu, a tak byla ve své historii vojensky obléhána jednou – v roce 1807 Napoleonovými vojsky. A trvalo to pouze několik dní, neboť hned po prvním útoku přispěchal na bojiště posel, který přinesl zprávu o uzavření tzv. tylžského míru.

Foto: Twierdza Srebrna Góra

Foto: Twierdza Srebrna Góra

Jen něco málo přes hodinu jízdy od hraničního přechodu Náchod – Kudowa-Zdrój (česky Lázně Chudoba) se nachází celoevropsky jedinečný vojenský objekt. Jedná se o pevnost vystavěnou v letech 1765–1777 z popudu pruského krále Fridricha II. Velikého na čtyřech návrších v Sovích horách. Skládá se ze šesti fortů, z nichž nejpůsobivější je centrální a největší donjon, který je v současné době turistickým lákadlem.

V objektu se nacházelo 151 místností, situovaných ve třech podlažích.

Bývala zde mimo jiné nemocnice, pivovar,

NA SKOK DO POLSKA Všichni máme dost sedění doma a rádi bychom mohli zase svobodně cestovat.

Doufáme, že se hranice brzy znovu otevřou. Až ten okamžik přijde, buďme připraveni vyrazit na cestu!

Přinášíme Vám zdroj inspirace – nejzajímavější místa poblíž česko-polských hranic, která můžete navštívit i za jeden den.

WWW

INSTYTUTPOLSKI.PL/PRAHA

@POLSKYINSTITUT