Proč cestovat bez cestovky

Cestovatelské příběhy

Petr Bartoň: Hra na horníky v jihoamerických dolech Jižní Amerika rozhodně patří mezi nejvíce nebezpečná místa na Zemi. Šestitýdenní dovolená po Peru, Bolívii a Chile nás ujistila, že to s jistou dávkou opatrnosti není tak hrozné, jak se píše v průvodcích. Dala by se napsat samostatná kniha o nástrahách měst a hned další o nástrahách pustin, kterých zde není málo. Vybral jsem jedno dobrodružství, nazvané: „hra na horníky aneb světlo na konci tunelu“. Pojďte ho tedy se mnou prožít.

Po dlouhé a úmorné cestě místními autobusy jsme se dostali do města Potosi, které je slavné díky svým stříbrným dolům. Nejedná se jen tak o obyčejné doly, ale o největší stříbrné doly na světě, které jsou ukryté v hoře SumacOrco (Krásná hora).

Z knižních průvodců jsme věděli, že exkurze do dolů je možná, ale je nutné najít vhodného průvodce. Agentura Silver Tour nám zněla velmi věrohodně a navíc byla doporučena věhlasným knižním průvodcem. Tato stejná kniha nám dala několik rad, přičemž jedna z nich byla s velkým vykřičníkem: „pokud vám někdo nabídne nákup dynamitu s možným odstřelením v dolech, okamžitě změňte průvodce“.

Byla sobota, a tak měli horníci svůj jediný den volna. Na jednu stranu je to velká škoda, protože trochu mizí autentičnost, ale o pár řádků dále pochopíte, že to zase není tak špatné. Z agentury nás dodávkou nás odvezli cca 10km za město, kde jsme se v polorospadlé garáži převlékli do originálního hornického oblečení. Při nandání helmy s čelovkou, která připomínala baterku na ploché

baterie z hlubokého komunismu ČSSR a obutí vysokých holin, naše mise opravdu začala.

Venku se spustila silná bouře a my (partnerka, já a zbylých 6 turistů) vyrážíme směr SumacOrco. Vypadalo to, že ještě zastavíme na občerstvení, ale to jsme se spletli. Není totiž možné jít do dolů bez uctění hornického ďábla. Nakoupili jsme cigára, koka listy a 96% alkohol. Náš průvodce byl bývalý horník, a tak ještě zaklepal na okénku u nevábně vypadající budovy a vyfasoval, no co jiného, pravý dynamit.

V té době jsme byli oblečeni a připraveni vyrazit. Hra na horníka s opravdovým dynamitem ostatním přišla jako velmi dobrý nápad. S partnerkou jsme na sebe koukli, protože už máme za sebou mnoho životunebezpečných příhod. Kývla na mě a následně jsme všichni odhlasovali odstřel přímo v dolech. Ostatní buď průvodce nečetli, nebo je hnal adrenalin a nedomýšleli žádné důsledky.

Bouře sílila a my jeli v dodávce stále výše k hoře SumacOrco. Chvílemi jsme jeli dost bokem, jak jemný prach z dolů smíchaný s vodou tvořil kluzké bláto. Připadal jsem si jako v jiném světě, vzdalovali jsme se od města a měli na něj překrásný výhled v kontrastu se zničenými důlními vozíčky, které jsme postupně míjeli. Auto zastavilo a my vyběhli rychle k první důlní šachtě.

Kdo nikdy nebyl v dolech, ten neuvěří. Venku obrovská zima a při prvních krocích dovnitř jsme cítili sálající horký vzduch a to připomínám, že v dolech nikdo kromě nás nebyl. Pomalu jsme šli chodbou dál a dál a já jen viděl, jak se nám vzdaluje světlo na konci tunelu až do chvíle, kdy nebylo vidět vůbec nic. Průvodce nám vysvětlil důmyslný způsob větrání, jak vhánějí a odčerpávají vzduch do dolů.