1. T ĚHOTENSTVÍ
– první náznaky
Ať už se ti jen zpozdily měsíčky, nebo se necítíš zcela fit a k tomu tě děsně bolí prsa – test běžně dostupný v lékárně by ti měl logicky ukázat dvě čárky, tzn. pozitivní těhotenství.
Není to vždycky pravidlo. V mém případě musel test na hodnotu HCG v krvi nechat udělat gynekolog a následně potvrdit mé domněnky, neboť jsem to prostě cítila i bez pozitivního testu.
JAK? Prsa nalitý k prasknutí, ale test stále negativní, nebo se ta druhá čárka tvářila tak nějak stydlivě…
Čich se ti zlepší asi o 1000%, což není úplně
vždycky přínosný. Obzvlášť v létě, kdy se lidi potí.
Zátěžová zkouška – OGTT
Doslova a do písmene, jedná se o test
na vyloučení těhotenské cukrovky (Orální glukózový toleranční test)
! Pokud uděláš tu samou chybu jako já a přiznáš cukrovku v rodině v dobrý víře –
půjdeš na něj 2x !
Nikdo se totiž neptal konkrétně na „vrozenou cukrovku“, tu stařeckou má bohužel velká
část našich staříků – babiček a dědečků a ten náš děda si ji poctivě vychlastal za celý svůj dlouhý život.
A proč není výhra na něj jít 2x? (10. 14.tt + 24. 28.tt)
1) Už před 7 ranní musíš být místnosti.
Pro člověka, který nezvládá vstávání před 6tou ranní a připravuje se na něj
jak na výstup na Everest je zátěžovou zkouškou už jen být tam včas.
2) Nejíš a nepiješ už od večera, samozřejmě nějaký ten doušek vody ráno si dát můžeš.
Ovšem někomu se dělá špatně i od hladu.
3) Samotný průběh testu
Hned ze startu se všem „maminkám“ nabere první vzorek krve a čeká se na rozlosování.
Ty s vysokou hodnotou cukru v krvi vypadávají ze hry a odchází s nálepkou –těhotenská cukrovka.
Zbytek pokračuje do dalšího kola, jehož hlavním cílem je vpravit do sebe nechutně sladký tlamolep. Ten se zcela fikaně snaží imitovat chuť lahodné fanty.
6. PŘ ÍPRAVA
NA POROD
Jsi ve fázi, kdy je třeba se začít (zejména) psychicky připravovat na porod.
Takže, než začneš balit tašku do porodnice a malovat celej byt, mejt okna a snažit se stihnout všechno to, co jsi za svůj život dosud nestihla – ZPOMAL!!!
ODPOČÍVEJ – vím, že ti to řikají všichni a už tě s tím štvou a mě s tím taky štvali.
Energie zkrátka byla a měla jsem je všechny na párku – je to přece můj život a sama uznám, kdy jsem unavená.
NE, měla jsem rozhodně poslechnout a ty to taky zvaž ;-) Jsou to na dlouho tvoje poslední chvilky na odpočinek a taky čas pro sebe.
Tak si skoč do kina, na masáž, pusť si svou
oblíbenou hudbu, nebo se jen válej s knížkou
na gauči – nic ti nikam neuteče.
8. KOJENÍ
Sestry ti ukážou jak
na to a nebuď netrpělivá, že to hned tak nepůjde. Musíte si oba najít, jak vám to je pohodlný.
Rozhodně rada typu „dejte si na klín polštář
a na něj dítě“ nebyla tou nejlepší, kterou jsem v životě dostala…
Jestli jsi někdy ležela v nemocnici, tak jistě
víš, že síla polštáře tam obvykle nepřesahuje
sílu běžný rohožky. Takže ti cca 30 cm chybí a tam ty prsa nedostaneš ani kdyby byly vykojený a placatý… Vem si s sebou ten kojící polštář a ptej se a otravuj – od toho tam sestry jsou, aby ti poradily.
Zkoušej to každou chvilku, ať se tvoří mléko a mimčo se pořádně nají a nabírá na váze.
Tím rychleji vás pak propustí.
První den jsou ještě najezený z břicha
a nalokaný vody – takže nutně nemusí mít hned hlad. Já ovšem už první noc běhala pro
Sunar, protože mléko ještě nebylo vyrobeno a náš otesánek řval hlady :D
13. VŠUDYPŘ ÍTOMNÝ
PLÁČ
Jakmile tvůj potomek usne
a ty si v klídku vlezeš do sprchy / zapneš fén / digestoř / pračku…
I přesto, že tvoje dítko právě usnulo, budeš ho slyšet plakat vždycky a všude. Pokud ses rozhodla pořídit si chůvičky, ber si ji tedy preventivně do té koupelny nebo k hlučnějším činnostem, které ruší tvůj jinak vytrénovaný sluch – mozek po porodu
je histerka a zbytečně nás plaší… Asi by ses do té ložnice zbytečně moc naběhala
a ve většině případů najdeš miminko spokojeně spinkat – jedná se o nějakou
halucinaci :D
14. PRDÍKY
Byť je to kapitola o prdu, musím se u ní zastavit, protože pro nás to bylo
snad jediný nekonečný téma po dobu
4 měsíců! A zkoušeli jsme všechno, co kdo poradil a modlili se ať už to skončí…
Obecně se tak nějak tvrdí, že kluci na to trpí víc – kde je pravda, těžko říct. Ten náš teda do vzorce zapadl dokonale.
Zkoušeli jsme všechno možný i nemožný.
→ zahřívat bříško pomocí nahřívacího
plyšáčka
→ masírovat olejíčkem na bříška
→ cvičit nožičkama a vymítat za pomoci mantry „prdíku prdíku, vystřel z mýho pupíku“
→ zabalovat do teplý deky – což je uprostřed tropickýho léta víc než kontraproduktivní…