Školy Paměti národa Milí učitelé, věříme, že jste si o prázdninách odpočinuli, a těšíme se, že se letos opět potkáme na některém ze vzdělávacích programů Paměti národa. Hned 16. září pořádáme Slavnost škol Paměti národa, kterou jsme loni kvůli covidu museli na poslední chvíli zrušit. Letos se sejdeme ve velmi zajímavých prostorách barokního refektáře Dominikánského kláštera kousek od pražského Staroměstského náměstí. Čeká nás minikonference, oficiální program i příležitost pro neformální povídání, hudbu, sklenku vína a něco dobrého na zub. Více informací naleznete v pozvánce na zadní straně našeho bulletinu. Zveme vás také do Pardubic, kde na konci listopadu otevřeme první z Institutů Paměti národa. Multimediální muzeum nabízí poutavé expozice s rozšířenou realitou, digitálními průvodci, světelnými a zvukovými efekty. Jejich prostřednictvím bude možné zažít dramatické příběhy těch, kteří prožili totality na vlastní kůži. V Institutu Paměti národa nebudou chybět pravidelné vzdělávací a kulturní programy pro školy i veřejnost. Na setkání s vámi a vašimi žáky se těšíme i při uvádění zážitkových workshopů, kinopříběhů a učitelských seminářů. Ve vzdělávacích projektech Paměti národa se věnujeme primárně tématu pamětníků a jejich reflexe nedávné minulosti. Pandemie covidu nasvítila, jak zranitelná je naše nejstarší generace, kolik jejích zástupců trpí samotou a jak hluboké jsou mezigenerační příkopy. Později ale otázka mezigenerační soudržnosti ustoupila do pozadí. V projektech Příběhy našich sousedů a Vyprávěj příběhy se snažíme nejen ukázat minulost očima pamětníků, ale také budovat porozumění napříč generacemi. Jsme rádi, že jste v tom s námi! Magdaléna Benešová, vedoucí vzdělávacích projektů Paměti národa
2
Emigrovala, aby měla jiný život
Tak se jmenuje nový seminář pro učitele základních a středních škol, který Post Bellum uvede v listopadu 2021. Seminář představí příběh Heleny Jindáčkové, bývalé hráčky dívčí kopané, která v roce 1969 emigrovala během zájezdu TJ Slavia Praha do Itálie. Její vyprávění natočili žáci z české školy ve Florencii a najdete ho spolu s dalšími čtyřmi příběhy v metodickém sešitu s pracovními listy Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa… Všechna vyprávění v sešitu mají společné téma – odchod z rodné země a nový začátek v cizině. Cílem semináře není dát návod na „správný postup“, ale spíše nabídnout možnosti, různé pohledy na události a přístupy k nim a v neposlední řadě také poukázat na otevřenost odpovědí, které můžeme vnímat jako výzvu k dalšímu bádání nejen pro žáky, ale také pro samotné pedagogy.
i aneb l š e d o e m s j č Pro sedů u o s h c i š a n y Příběh ze světa...
3
Do kina na dějepis? Proč ne!
Reakce učitelů
Líbil se mi celkový způsob přiblížení atmosféry doby, zdůraznění principů demokracie a upozornění na nutnost být stále bdělí a nemlčet. Žáci se nebáli ptát a dělat chyby. Výborně připraveno a prezentováno.
Nabízíme vám a vašim žákům a studentům komponované programy složené z videoukázek vyprávění pamětníků z Paměti národa a doprovodného výkladu zkušeného lektora, zakončené prostorem pro diskuzi.
Vendula Kubín
Kinopříběhy můžeme uvést přímo ve vaší škole či jiném vám blízkém prostoru, například místním kině, popřípadě také online. Pořad je určen pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a středoškolské studenty. Kapacita jednoho uvedení není početně omezená. Téma je jen na vás. Vybrat si můžete z následujících čtyř programů, během podzimu představíme pátý kinopříběh, který věnujeme tématu holokaustu.
Lektor byl velmi dobře připravený. Propojit a rozkouskovat části vyprávění příběhu samotným veteránem s komentářem a výkladem lektora je skvělý nápad, který dle mého funguje. Žáky příběh zaujal.
Více informací o kinopříbězích i objednávací formulář najdete na: skoly.pametnaroda.cz/kinopribehy.
Lucie Granátová
Návrat domů Bedřicha Jiránka
Čtyři příběhy revoluce
Odsunuté děti
Příběhy podél hranice
délka: 45 minut téma: váleční veteráni
délka: 90 minut téma: sametová revoluce
délka: 90 minut téma: poválečný odsun Němců
délka: 45 minut téma: osídlování pohraničí po válce
1.–4. ročník SŠ
8.–9. třída ZŠ
4.–5. třída ZŠ
4
Workshopy S workshopem jsem byla spokojena, lektorky dokázaly žáky vtáhnout do děje a prostředí. Workshop byl srozumitelný a zážitek žákům napomohl pochopení doby a událostí, atmosféry. Aktivity se vhodně střídaly a žáci byli aktivní po celou dobu. Jana Bacíková
Slibuji na svou čest
Kdo je vítěz
Začátkem roku 1940 Hitler triumfálně kráčí Evropou. Členů skautského oddílu, který funguje na území protektorátu, se ale válečné strasti moc nedotýkají. Prozatím…
Naši hokejisté jedou na mistrovství světa, které se kvůli srpnové okupaci nekoná u nás, ale ve Stockholmu. Čechoslováci se mají utkat také se Sověty. Kdo bude vítěz?
Den, kdy se mlčelo
Doma a jinde
Únor 1948. V rádiu hlásí, že prezident Beneš právě doplnil vládu Národní jednoty. Jaký vliv to bude mít na život obyvatel malé vesnice na Domažlicku?
Atmosféra 30. let v ČSR se proměňuje. Jak se jejím vlivem mění život mladé Židovky Evy? Jaké možnosti se před ní otevírají, když už se ve své vlasti necítí bezpečně?
Lidi to tak nenechaj
Tak tohle neprojde
Zítra celá země
Léto 1949, komunisté utahují oprátku. Společnost je pod tlakem, represe se stupňuje. Poválečné nadšení ochladlo. Najdou se lidé, kteří mají odvahu se režimu postavit?
Píše se rok 1986. Deset přátel se na narozeninové oslavě rozhodne, že vydají vlastní samizdatový sborník. Ale co jsou ochotni obětovat pro svobodu slova?
Je pondělí 20. listopadu 1989 a žáci jedné střední školy se po víkendu scházejí na vyučování. Jak se životem třídy zamíchají páteční události z Národní třídy?
Na práci lektorek jsem oceňovala jejich pohotovost. Práce se skupinou, kterou člověk nezná, není jednoduchá, je potřeba na ni flexibilně reagovat. Děti velice dobře spolupracovaly, pokud byly lektorky v roli. Výstavba celého workshopu byla dobře promyšlená a jednotlivé aktivity na sebe smysluplně navazovaly. Šárka Poláková
5
Workshop byl skvěle připravený, děti zaujal. Líbily se jim hry, dramatizace a konkrétní ukázky dobových materiálů.
Eva je dívka jako každá jiná, má své zájmy, chodí do školy, ráda jezdí na kole, zpívá… Jenomže se píše rok 1939 a začíná válka. Co to znamená pro ni a její rodinu?
Dne 28. října 1918 se v Praze nadšeně demonstrovalo a vyhlašoval se samostatný stát. Sdíleli však toto nadšení všichni noví občané ČSR? Jak se proměnily vztahy mezi českou, německou a židovskou komunitou?
Velký dům
Mám svůj sen
Elina žije s rodinou v moravské vesnici Nesovice. Přichází válka, soupisy cikánů, nejistota. Vstupte do příběhu lidí, jejichž osud navždy změnilo to, že se narodili s tmavou barvou pleti.
Jarní dny roku 1968 s sebou přináší naději a každému z obyvatel jednoho činžovního domu trochu jiný sen. Jarní nadechnutí ale náhle ukončuje srpnový příjezd tanků.
V boj
Zelený disent
Josef slaví konec války na barikádách, Hilda čeká, co se bude dít u nich v Jeseníkách. Co mají tito dva mladí lidé společného a co je od sebe naopak vzdaluje?
Jaké bylo naše životní prostředí po 2. světové válce? A co s ním udělaly plány a změny během normalizace? Staňte se na chvíli lidmi, kteří mají právo rozhodovat o tom, kudy povede další důležitá dálnice.
Lidská práva – chraňme je Interaktivní workshop, který žáky (tentokrát mimo hru v roli) prostřednictvím příběhu jedné pamětnice seznámí se základy konceptu lidských práv.
Z této noci nás nezachrání Je rok 1974 a normalizace jede naplno. Umělci, kteří chtějí svobodně tvořit, se dostávají do střetu s komunistickou mocí. Stačí se ocitnout na jejich koncertě a vezete se taky.
1.–4. ročník SŠ
Byli to naši sousedé
8.–9. třída ZŠ
Nesmíš se bát
6.–7. třída ZŠ
Martina Peterková
6
Každý má svůj sen… Je však otázkou, co je pro něj schopen obětovat. Pojďme společně nahlédnout do dalšího zážitkového workshopu Post Bellum nazvaného „Mám svůj sen“, který je určený žákům 8. a 9. ročníků ZŠ a umožňuje jim pohled na 60. léta očima pamětníků. Díky jejich příběhům a s využitím hry v roli žáci zakusí pocit blížící se svobody během pražského jara a pocity z následné okupace. Uvědomí si, jaké dopady měla invaze na obyčejné lidi a jak mnohdy změnila jejich životní sny, plány a představy. Workshop je postaven na kontrastu pražského jara a všudypřítomné naděje a šoku ze srpnové okupace. Účastníci se stanou obyvateli jednoho činžovního domu. Každý z nich má jinou minulost i životní perspektivy. Právě nastává pražské jaro a s ním i vyhlídky na změnu. Nápisy na jedné malostranské zdi mluví za ty, kteří tuto změnu vítají s otevřenou náručí, ale i za ty, kteří s ní nesouhlasí. Mladý Skalník zakládá kapelu, paní Čápová jako reportérka volá po svobodě slova, pan Šilhavý zvažuje vstup do KSČ.
Co však s obyvateli a jejich plány udělá nečekaná srpnová okupace? Co napíší na zeď, procházejí-li se Prahou kolem tanků, obrněných vozů a vojáků různých národností? Jak se zachovají, když se na domovní schůzi rok po okupaci objeví soudruh Vrána a v ruce drží formulář o souhlasu s bratrskou pomocí?
Chcete znát odpovědi na tyto otázky? Objednejte si workshop pro svou třídu, možná překvapí i vás. skoly.pametnaroda.cz
7
„Samet na školách má podle mě smysl, hlavně proto, že nám, kteří jsme totalitu nezažili, připomíná to, co bylo. A hlavně to, že svoboda není samozřejmost a musíme se o ni zasazovat každý den,“ zdůrazňuje Matylda Hofschnaidrová, která se spolužáky na podzim 2020 zorganizovala online festival na Gymnáziu Příbram. „Myslím, že nebudu mluvit jenom za sebe, když řeknu, že to bylo vítané zpestření distanční výuky a že i díky Sametu na školách jsme se cítili o něco méně sami.“
Samet na školách
Matylda Hofschnaidrová
Využijte při plánování svého Sametového festivalu některých aktivit Paměti národa: Zítra celá země
Čtyři příběhy revoluce
zážitkový workshop pro střední školy
promítání a diskuze pro 8. a 9. třídu ZŠ a střední školy
Zahraniční debaty Rok 1989 znamenal přelomový okamžik nejenom v Československu, ale i v ostatních zemích takzvaného východního bloku. Zúčastněte se online debaty s pamětníky přelomových událostí různých zemí.
Rumunsko
Bosna
Bělorusko
Do Rumunska, které bylo kvůli přísné diktatuře prezidenta Nicolae Ceausesca od ostatních zemí izolováno, přišly změny s mírným zpožděním a v poněkud méně „sametové“ podobě. Co se v roce 1989 v Rumunsku dělo? Jak skončil tamní vládce? Jak v zemi rezonovaly události československé sametové revoluce? A podílely se na rumunské revoluci i děti? Nabízíme stručný historický exkurz a debatu s aktivní účastnicí tamních událostí, které bylo v době jejího zatčení v roce 1989 pouhých 14 let.
V mnohonárodnostní Jugoslávii, která patřila k nejotevřenějším a nejblahobytnějším komunistickým zemím, bohužel propukly nacionalistické vášně a války. Co se po roce 1989 v Jugoslávii, a zejména Bosně a Hercegovině dělo? Jaký byl život za války v obléhaném Sarajevu? Jak válku prožívaly děti? Nabízíme stručný historický exkurz a debatu s člověkem, který coby dítě prožil válku v Bosně a Hercegovině a ještě desítky let po válce dohlíží na odklízení nástražných min, kterými je dodnes celá země posetá.
Moc v Bělorusku drží od roku 1994 Alexandr Lukašenko, nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě. Rok 2020 přinesl mohutnou vlnu protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám, na něž Lukašenko tvrdě zareagoval. Jak v této zemi vypadaly poslední dva roky a jak se situace postupně vyvíjela? Nabízíme vám debatu s přímým účastníkem letošních běloruských protestů, který nakonec musel ze země uprchnout.
Slavnost š kol Paměti ná roda
Přijďte a seznamte se s dalším učiteli, kt i eré zajím ají témata spojená s moderním i dějinam Užijte si n i. eformáln í a večer s hu příjemný dbou a ob čerstvení a zjistěte, m jaké novi nky chyst pro tento áme školní rok .
Série seminářů a workshopů pro učitele 16. září 2021 od 16 hodin Objev příběh
jak hledat příběh v pamětnickém vyprávění
Příběhy našich sousedů ze světa práce s metodickým sešitem
16. září 20 21 od 18 h odin Barokní r efektář Dominiká nského k láštera v P raze
Post Bellum ve škole
jak nechat studenty (z)řídit minineziskovku na škole a proč
Obrovský kotouč slunce
čtenářská dílna, která pracuje s komiksovou knihou Ještě jsme ve válce
Jaké příběhy a jak je vyprávět v Institutu Paměti národa
příběh veterána 2. sv. války a politického vězně z 50. let Tomáše Sedláčka a jeho komunistického trýznitele Jaroslava Řičici
Prohlídka Klementina
Všeobecná studovna, Révové nádvoří, Křižovnická chodba a kaple sv. Jana Nepomuckého
hosté: Karin Lednická, Eva Lustigová
Přihlášku na slavnost najdete v kalendáři na skoly.pametnaroda.cz. Kontakt: slavnost@postbellum.cz
iKAP II – Inovace ve vzdělávání, Reg. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0021106