Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa...

Page 1

Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa...


Didaktický koncept a texty: Dagmar Erbenová Editace: Magdaléna Benešová, Eva Mikulášková Jazyková korektura: Jitka Šmídová Grafická úprava a sazba: Tereza Tomášová Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci dotačního programu Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí.

Vydalo Post Bellum, z. ú.

Použité fotografie památníků: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wintons_Prague_memorial_by_Flor_Kent_-_2.jpg (Foto: Luděk Kovář, Wikimedia Commons, licence CC-BY-SA) https://en.wikipedia.org/wiki/Kindertransport#/media/File:Kindertransport.jpg


Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa...

V metodickém sešitě, který právě otevíráte, naleznete soubor pracovních listů inspirovaných příběhy pamětníků, které zaznamenali žáci a učitelé z českých škol v zahraničí v rámci projektu Příběhy našich sousedů ve světě. Díky finanční podpoře Ministerstva zahraničních věcí se nám v roce 2020 podařilo uskutečnit už druhý ročník projektu a zveřejnit přes 20 příběhů českých krajanů. A jak to celé začalo? V italském Toskánsku, v kopcích nad Florencií v městečku Fiesole už víc než 20 let žije Češka Helena Jindáčková, bývalá hráčka dívčí kopané, která emigrovala v roce 1969 během zájezdu TJ Slavia Praha do Itálie a natrvalo se tu usadila. Děti a učitelé z Florencie byli jedni z prvních, kdo Post Bellum oslovil s tím, že by rádi nahráli pamětnický rozhovor. Chtěli se dozvědět víc. Zjistit, jaké to bylo, když Helena Jindáčková opouštěla komunistické Československo, jestli se bála nebo jestli někdy svého rozhodnutí litovala. K natáčení rozhovorů s krajany se brzy přidaly další české školy z Evropy a z USA. Zpracování nahrávky celoživotního vyprávění je velmi náročnou disciplínou i pro děti základních škol v České republice, natož pro české děti žijící v zahraničí, kde výuka češtiny ve většině případů probíhá jednou týdně v sobotu, v některých místech dokonce jen jednou za čtrnáct dní. V projektu Příběhy našich sousedů se děti učí, jak z natočeného materiálu vybrat to podstatné, aby byl výsledný výstup pro publikum co nejatraktivnější. Po natočení rozhovoru mají nahrávku dlouhou desítky minut, nebo dokonce několik hodin, musí ji znovu projít, najít důležité momenty a příběh představit veřejnosti. Pokud uvážíme, že žáci českých škol v zahraničí používají češtinu často až jako druhý jazyk, je to ohromný výkon. V tomto metodickém sešitě nabízíme různé aktivity a náměty na další práci s krajanskými příběhy ve výuce. Osudy lidí, kteří v minulosti z různých důvodů opustili svou zemi, ať už jako děti v situaci, kdy za ně v zásadních momentech života rozhodovali rodiče, nebo jako dospělí, kteří svůj odchod zvažovali a uskutečnili sami na vlastní odpovědnost, mohou sloužit jako inspirace nejen při výuce češtiny a vlastivědy v českých školách v zahraničí, ale i na druhém stupni základních škol v České republice.

Komu je publikace určena Metodický sešit nabízí prostřednictvím žákovských reportáží metodické inspirace pro hlubší seznámení s českou historií 20. století pro žáky českých škol v zahraničí. Publikace je využitelná i v českém prostředí, především pro žáky 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Ti mohou nahlédnout problematiku emigrace z pohledu samotných aktérů, tj. emigrantů, kteří popisují, jak se s novou životní situací vyrovnávali.

Didaktické cíle Záměrem autorů je v prvé řadě vést žáky k rozvoji jejich kritického myšlení a k práci s původními prameny, v našem případě jsou to žákovsky zpracovaná pamětnická vyprávění. Vzhledem k tomu, že samotné pamětnické vyprávění je do značné míry subjektivním pohledem jedince na historii, je nezbytné, aby si žáci prostřednictvím nabízených úkolů osvojili základní principy badatelské práce – kladení otázek, vyhledávání informací, jejich kritické zhodnocení a zasazení do dobového kontextu, formulace závěru, který budou schopni obhájit a prezentovat. Porovnání a kritické zhodnocení zjištěného by měly ukázat mnohovrstevnatost historie jako takové, různé pohledy na jednotlivé události a mnohdy i otevřenost možných odpovědí. 1


Struktura publikace V publikaci najdete příběhy pěti žen, které zpracovali žáci českých škol v zahraničí. Každá kapitola se věnuje jednomu příběhu a je rozdělena na tři na sebe navazující části: 1. Hledáme informace V úvodní části se žáci seznámí s pamětnickým příběhem. Jsou vedeni k samostatné nebo skupinové práci s weby pribehynasichsousedu.cz a pametnaroda.cz. 2. Pracujeme s informacemi V této části se zaměřujeme na zasazení příběhu do historického kontextu. Jsou zde aktivity spojené s tématy emigrace (přípravy na emigraci, důvody, které k ní vedly), život v cizině, vztah k domovu a důvody a motivace k návratům domů. Jedinečnost každého životního osudu se mj. odráží v odlišných formách práce s žákovskými výstupy v této publikaci. Liší se co do počtu a formy jednotlivých úkolů a aktivit. Samotná cvičení lze využít jako celek, stejně tak ale i jako dílčí aktivity, které si každý učitel uspořádá podle cílů výukové lekce. Mohou sloužit také jako inspirace pro vlastní projekty a aktivity. 3. K zamyšlení V poslední části jsou žáci vedeni k zamyšlení nad perspektivou pamětníka, případně k porovnání se svou vlastní perspektivou. Prokazují tak schopnost historické empatie. (Kontextualizují informace, které získali a rozpracovali v předchozích částech.)

Práce s weby K některým úkolům v této publikaci bude potřeba dohledat informace na webech, které spravuje společnost Post Bellum. Jedná se o pribehynasichsousedu.cz, pametnaroda.cz a myjsmetonevzdali.cz. Na pribehynasichsousedu.cz naleznete žákovská zpracování pamětnických příběhů. Stačí jednoduše zadat do vyhledávače příjmení pamětníka. Každý zaznamenaný pamětnický příběh je zároveň profesionálně zpracován editory archivu Paměti národa a zveřejněn na webu pametnaroda.cz. V sešitě je na oba weby přímo odkazováno. Na pametnaroda.cz je třeba zadat jméno a příjmení do vyhledávače a vstoupit na úvodní stránku pamětníka. Tam naleznete audio ukázky z rozhovoru (pamětnické klipy) a krátký medailonek shrnující pamětnický příběh. Na myjsmetonevzdali.cz je možné dohledat historické souvislosti, které se vážou k pamětnickým příběhům. Nevýhodou těchto webových stránek je, že obsahují velké množství informací, v nichž by se mohli žáci velmi rychle ztratit. Proto je zde nezbytná pomoc a korekce ze strany učitele, který by se měl před samotnou prací s weby seznámit a vybrat vhodné části a formu práce (samostatnou, skupinovou) pro své žáky. Weby obsahují možnost fulltextového vyhledávání, které by mohlo ulehčit žákům přístup k potřebným informacím.

Použité metody a jejich charakteristika V rámci jednotlivých cvičení jsme použili celou řadu přístupů a metod, které by měly přispět k vytyčeným cílům, tzn. kriticky zhodnotit a zpracovat získané informace.

2


Metoda „Pyramida“ pracuje s hierarchizací informací. Žáci vpisují informace do pyramidy odshora dolů, začínají tím nejdůležitějším a postupují s méně významnými informacemi až do zaplnění všech vrstev. Prostor pyramidy zároveň navádí k tomu, aby informace v horních polích byly stručnější a výstižnější a směrem dolů se k nim přidávaly další, doplňující. Cílem metody je jednotlivé informace si utřídit a přiřadit jim důležitost v rámci celku. U vyplňování pyramidy není jedno správné řešení, naopak rozdílná řešení pyramidy mohou být podnětem pro zajímavou diskusi ve třídě. Je vhodné žáky podporovat v tom, aby svou hierarchizaci vysvětlili pomocí relevantních argumentů. Podstatou metody „Myšlenková mapa“ je zachycení struktury vztahů jednak mezi pojmy a hlavním tématem, ke kterému se vztahují, jednak mezi pojmy samotnými. Někdo ji využívá jako přímý brainstormingový nástroj (vypíše si do prostoru všechny informace, které si o pamětnici zjistil, ale bez nutnosti hierarchizace), člověk s větší potřebou strukturalizace pracuje více s kategoriemi (např. rodina, cesta, Anglie, Itálie), které dále rozpracovává. Je vhodné tvořit myšlenkovou mapu obyčejnou tužkou, protože v průběhu činnosti často vzniká potřeba různé pojmy přesouvat. Je možné využít i práci s obrázky, symboly a barevným rozlišením. Šipky pouze naznačují možné větvení slov a slovních spojení. Žáci si dle své fantazie mohou přikreslovat další, které na sebe navazují nebo propojují slova mezi sebou a dále se větví. Cílem metody „Pětilístek“ je shrnutí názoru, postoje, probírané látky. Žák by měl vytvořením jednoduché „básničky“ co nejvýstižněji vyjádřit svůj názor na téma, jak on sám pochopil probíranou látku. Každý tvoří sám za sebe, smyslem není hodnotit, jak to mají ostatní, ale mít prostor pro vyjádření svého vlastního postoje.

Poznámky k pracovním listům Eva Lustigová Jejím otcem byl slavný spisovatel Arnošt Lustig. Srpen 1968 rodinu Lustigových zastihl na dovolené v Itálii, kde se vzhledem k okolnostem rozhodli pro emigraci a vydali se na cestu lodí do Izraele. Příběh zaznamenali žáci z České školy bez hranic Ženeva. cíl lekce: — žák samostatně vyhledává, třídí a kriticky hodnotí získané informace — žák se seznámí s tematikou holokaustu a jeho dopadu na další generace — žák se seznámí s důvody emigrace občanů ČSSR tematické zařazení: holokaust, srpen 1968 a emigrace klíčová slova: holokaust, sovětská okupace, emigrace, okolnosti návratu práce s: myšlenkovou mapou, hierarchizací informací (metoda „Pyramida“), pamětnickými klipy, fotografiemi

Trudy Bandler Scaramuzzi V roce 1939 ji rodiče poslali vlakem Nicolase Wintona do Londýna. Sami válku přežili v Itálii, Trudy se tam za nimi ve svých třinácti letech přestěhovala. Příběh zaznamenali žáci z České školy ve Florencii.

3


cíl lekce: — žák samostatně vyhledává, třídí a kriticky hodnotí získané informace — žák se seznámí s tematikou holokaustu a problematikou záchrany židovských dětí — žák reflektuje, jaké okolnosti provázely život dětí v emigraci, a problematiku jejich návratu k rodině tematické zařazení: okupace, 2. světová válka, jejich důsledky klíčová slova: holokaust, emigrace, kindertransport práce s: myšlenkovou mapou, hierarchizací informací (metoda „Pyramida“), dedukcí možných závěrů, textem (přepis vyprávění), fotografií

Helena Jindáčková V mládí se věnovala různým sportům, ale osudovou se jí stala dívčí kopaná. Emigrovala v roce 1969 během zájezdu TJ Slavia Praha do Itálie. Příběh zaznamenali žáci z České školy ve Florencii. cíl lekce: — žák samostatně vyhledává, třídí a kriticky hodnotí získané informace — žák se seznámí s motivy k emigraci a k možnému návratu do vlasti tematické zařazení: normalizace klíčová slova: emigrace, udělení milosti, ztráta občanství práce s: myšlenkovou mapou, hierarchizací informací (metoda „Pyramida“), informacemi z doporučených webů, fotografií – kresbou, metodou „Pětilístek“

Eva Apfelthaler Emigrovala v roce 1984 se svým mužem a tříletou dcerou během zájezdu do Španělska. Dnes žije v Německu a provozuje soukromou zubařskou praxi. Příběh zaznamenali žáci ze Schola Bohemica Düsseldorf. cíl lekce: — žák samostatně vyhledává, třídí a kriticky hodnotí získané informace — žák identifikuje podstatné rysy normalizačního režimu v ČSSR — žák reflektuje důvody emigrace občanů ČSSR tematické zařazení: důsledky srpnové okupace 1968, normalizace, 70.–80. léta klíčová slova: sovětská okupace, normalizace, emigrace práce s: myšlenkovou mapou, hierarchizací informací (metoda „Pyramida“), textem a pojmy, grafem – porovnání, pamětnickými klipy

Eva Turner Pochází z židovské rodiny, většina jejích příbuzných nepřežila holokaust. Díky sňatku s Angličanem se jí v roce 1978 podařilo legálně vycestovat do Velké Británie. Příběh zaznamenali žáci z České školy bez hranic Londýn. cíl lekce: — žák samostatně vyhledává, třídí a kriticky hodnotí získané informace — žák se seznámí s okolnostmi emigrace občanů ČSSR tematické zařazení: holokaust, srpen 1968, emigrace klíčová slova: jsem jiný, emigrace práce s: myšlenkovou mapou, hierarchizací informací (metoda „Pyramida“), časovou osou, textovými úryvky

4


Eva Lustigová Užít si svobodu, vrátit se domů

1. Hledáme informace Kde hledat? Údaje o Evě Lustigové najdete na pametnaroda.cz nebo na pribehynasichsousedu.cz. Základní informace o pamětnici, které jste se dozvěděli, napište k fotografii formou myšlenkové mapy.

5


Porovnejte svou myšlenkovou mapu se spolužáky. V čem se shodujete? V čem se lišíte? Co vám chybí pro celkové pochopení příběhu?

SHODNÉ INFORMACE

ROZDÍLNÉ INFORMACE

CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

Nyní je potřeba utřídit si získané informace. Pokuste se je do pyramidy zapsat podle důležitosti, kterou jim přikládáte. Nejdůležitější informaci napište na vrchol pyramidy a postupujte směrem dolů s těmi méně a méně důležitými.

6


Podívejte se nyní na život paní Lustigové prostřednictvím jednotlivých pojmů, které vám pomohou lépe se orientovat v tématu.

Eva Lustigová se narodila 22. 8. 1956 v Praze spisovateli Arnoštu Lustigovi a Věře Weislitzové-Lustigové. Dětství prožila v Praze. Měla skvělé rodiče a kamarády, ráda chodila do školy a různých zájmových kroužků. Její život se nijak nelišil od života ostatních. Až na jedno. Eva věděla, že jsou Židé, že její teta Hanička s rodinou bydlí v Tel Avivu a že se odstěhovala po druhé světové válce, aby začala nový život. Jednou, po vypuknutí šestidenní války v Izraeli v roce 1967, jim někdo kamenem rozbil okno na balkoně (ve druhém patře) a v té době museli také pravidelně snášet anonymní telefonáty. Neznámý hlas na druhé straně křičel: „Smrt Židům!“ nebo „Táhněte pryč!“. Její otec Arnošt už byl tehdy uznávaným spisovatelem a scenáristou. Věděla, že její otec píše o holokaustu, o svých příbuzných, kamarádech, známých a docela neznámých lidech, kteří umřeli v plynových komorách. Také věděla, že je nacisti ponižovali a že se musí udělat všechno pro to, aby se něco takového už nikdy neopakovalo. Zásadní změna přišla v roce 1968, kdy se rodina Lustigových rozhodla pro emigraci, tedy že se nevrátí do ČSSR a zůstanou v zahraničí. Zpráva o srpnové okupaci je zastihla během dovolené v Itálii, odkud se po měsíci čekání vydali lodí na třídenní plavbu do Izraele. V Haifě začali nový život. Evě bylo dvanáct let, když se ocitla ve světě, kde zprvu neměla žádné přátele a neuměla ani jazyk. Byl to určitý druh nejistoty. Všechno bylo nové. A to je někdy těžké, protože člověk se musí rychle přizpůsobit jiné zemi a kultuře a hlavně se naučit nový jazyk. V Haifě bydleli ve velkém domě asi s tisíci emigranty z celého světa. Poslouchali českou hudbu, hlavně Waldemara Matušku, Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou. To byli její hrdinové. Schopnost rychle vstřebat neznámý jazyk se Evě hodila v životě mnohokrát. Rok života v Izraeli rychle utekl a přišlo stěhování do tehdejší Jugoslávie, kde Arnošt Lustig nějaký čas pracoval ve společnosti Jadran film. V roce 1970 přišlo další velké stěhování, tentokrát do USA. Tam žila Eva Lustigová až do roku 1991. Po pádu železné opony se mohla konečně podívat do rodného Československa. Od roku 1991 žije střídavě v Ženevě a v Praze. Až do odchodu do důchodu působila ve Světové zdravotnické organizaci, například v programu globálního boje proti AIDS.

Pokuste se vysvětlit následující pojmy, které se objevují v textu: holokaust železná opona emigrace

7


2. Pracujeme s informacemi Evě Lustigové bylo 12 let, když se rodiče rozhodli, že se nevrátí z dovolené a zůstanou za hranicemi. Co byste doplnili do obou grafů za sebe a za paní Evu?

Ztratím: já NEVRÁTÍME SE, ZŮSTANEME ZA HRANICEMI

Získám: Musím se učit: Bude mi chybět:

Ztratila: paní Eva NEVRÁTILI SE, ZŮSTALI ZA HRANICEMI

Získala: Musela se naučit: Mohlo jí chybět:

8


Poslechněte si krátký klip „Jak se učila cizí jazyky“ v medailonku paní Evy Lustigové na Paměti národa. V jakých jazycích jsou napsané krátké věty v tabulce? Na základě vyslechnuté nahrávky do tabulky doplňte, kde a za jak dlouho se paní Evě podařilo tyto jazyky zvládnout.

JAZYK KDE SE HO EVA NAUČILA ZA JAK DLOUHO SE HO NAUČILA

3. K zamyšlení Eva se rozhodla, že napíše své kamarádce do ČSSR. Napište, jak by podle vás takový pozdrav od ní mohl vypadat, a doprovoďte svůj text obrázkem. Zemi, odkud se pohlednice posílá, si vyberte sami.

9


Otázky na zamyšlení (dodatečné informace lze dohledat na myjsmetonevzdali.cz): 1. Dostala by tuto pohlednici kamarádka? 2. Měla by radost, kdyby jí tato pohlednice přišla do schránky? 3. Dočkala by se Eva odpovědi?

Na fotografii jsou paní Evě 3 roky. Podívejte se do svého rodinného fotoalba a pokuste se najít podobnou fotografii (můžete si ji překreslit do rámečku pod zadáním). Zkuste obě porovnat (kdo je na fotografii, jak jsou postavy oblečené atd.). Kdo je podle vás na Evině fotografii tou nejdůležitější osobou a proč?

Je Česká republika pro paní Lustigovou domovem? Proč si to myslíte?

10


Trudy Bandler Scaramuzzi Jen na pár týdnů?

1. Hledáme informace Kde hledat? Údaje o Trudy Bandler Scaramuzzi najdete na pametnaroda.cz nebo na pribehynasichsousedu.cz. Základní informace o pamětnici, které jste se dozvěděli, napište k fotografii formou myšlenkové mapy.

11


Porovnejte svou myšlenkovou mapu se spolužáky. V čem se shodujete? V čem se lišíte? Co vám chybí pro celkové pochopení příběhu?

SHODNÉ INFORMACE

ROZDÍLNÉ INFORMACE

CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

Nyní je potřeba utřídit si získané informace. Pokuste se je do pyramidy zapsat podle důležitosti, kterou jim přikládáte. Nejdůležitější informaci napište na vrchol pyramidy a postupujte směrem dolů s těmi méně a méně důležitými.

12


2. Pracujeme s informacemi Zamyslete se nad tím, co Trudy ve vlaku prožívala. Co jí mohlo chybět, co ji trápilo? Proč musela cestovat sama bez rodičů? Zkuste odhadnout, co všechno si paní Bandler zabalila do svého kufru, a zapište to do obrázku. (Napoví vám fotogalerie u příběhu paní Bandler na pribehynasichsousedu.cz.)

Prohlédněte si fotografie památníků na tyto kindertransporty (Praha–Londýn). Navrhněte pro tyto pomníky názvy a svůj výběr vysvětlete. Co mají společného, v čem se liší?

13


Přečtěte si přepis vyprávění paní Bandler na pribehynasichsousedu.cz. Když přijela malá Trudy do Anglie, všechny své blízké a kamarády nechala hodně daleko, dalo by se říct, že se za nimi zavřely dveře. Když se ale podívala klíčovou dírkou, mohla vidět… A to je váš úkol – dokreslit nebo dopsat do klíčové dírky, co mohla malá Trudy vidět, když se podívala za tyto zavřené dveře, na co vzpomínala, po čem se jí mohlo stýskat.

Trudy psala rodičům dopisy. Představte si, že je rok 1944, jste paní Bandler a právě jeden takový dopis píšete... Nezapomeňte, že se musíte držet informací, které jste získali z přepisu nahrávky. K dopisu také nakreslete obrázek jako dárek pro rodiče. Přečtěte svůj dopis spolužákům a porovnejte své obrázky.

14


3. K zamyšlení Zamyslete se nad tím, jaké bylo vaše setkání s rodiči, když jste se třeba vrátili z tábora nebo jste byli delší dobu u svých prarodičů. Na co jste se nejvíc těšili? Sestavte možný rozhovor mezi rodiči a 12letou Trudy po jejich opětovném setkání. Doplňte do připravených bublin možné otázky Trudy a možné odpovědi jejích rodičů. Bubliny můžete samozřejmě dokreslit, stejně tak na všechny otázky nemusíte najít odpověď.

Maminko,

Víš,

Kdy paní Bandler pochopila, proč ji její rodiče poslali pryč, a jak to sama komentuje? (dohledejte v přepisu vyprávění na pribehynasichsousedu.cz)

Itálie se paní Bandler stala druhým domovem. Bylo jí 12 let, když tam spolu s rodiči začala nový život. Doplňte, co se jí v Itálii v prvních letech líbilo a co nelíbilo. Dokázali byste říct, v čem se to podobalo životu v Anglii a v čem se to lišilo?

V ITÁLII SE JÍ LÍBILO:

V ITÁLII SE JÍ NELÍBILO:

Proč se paní Bandler do Čech už nikdy nevrátila?

15


Helena Jindáčková Emigrovala, aby měla jiný život

1. Hledáme informace Kde hledat? Údaje o Heleně Jindáčkové najdete na pametnaroda.cz nebo na pribehynasichsousedu.cz. Základní informace o pamětnici, které jste se dozvěděli, napište k fotografii formou myšlenkové mapy.

16


Porovnejte svou myšlenkovou mapu se spolužáky. V čem se shodujete? V čem se lišíte? Co vám chybí pro celkové pochopení příběhu?

SHODNÉ INFORMACE

ROZDÍLNÉ INFORMACE

CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

Nyní je potřeba utřídit si získané informace. Pokuste se je do pyramidy zapsat podle důležitosti, kterou jim přikládáte. Nejdůležitější informaci napište na vrchol pyramidy a postupujte směrem dolů s těmi méně a méně důležitými.

17


2. Pracujeme s informacemi Ze života před emigrací:

Helena Jindáčková se narodila v Praze 17. ledna 1945 Boženě a Františkovi Jindáčkovým. Měla starší sestru a mladšího bratra. Vyrůstala na Žižkově a její prarodiče Marešovi byli světští, měli na Ohradě maringotku. S nimi se pojí její nejranější vzpomínky. S rodiči se pak přestěhovala na Klárov. Rodiče i sourozenci byli řidiči z povolání a s motorismem se pojilo mnoho zážitků rodiny Jindáčkových. Velkou událostí bylo pořízení prvního rodinného vozu, bleděmodré škodovky, o kterou bylo pečováno jako o dalšího člena rodiny. Helena se od dětství věnovala různým sportům, ale osudovou se jí stala dívčí kopaná. Po absolvování střední průmyslové školy se stala členkou týmu FK Viktoria Žižkov a následně zakotvila v TJ Slavia Praha, což byl v té době elitní fotbalový klub. Další informace najdete v medailonku Heleny Jindáčkové na pametnaroda.cz.

Paní Helena emigraci neplánovala, neměla s sebou žádné rodinné fotografie na památku. Váš úkol proto bude fotografie jí nahradit. Do rámečků můžete kreslit nebo psát. (Inspiraci najdete v textu nahoře.)

18


Emigrace je spojena s celou řadou potíží. Podívejte se na 4 emotikony na této stránce. Představte si u každého z nich nějakou situaci ze života paní Jindáčkové a dopište ji k němu.

19


Čím se lišil pro paní Helenu život v Itálii a v ČSSR?

„Stýskalo se mi, jenže člověk si to nesmí zas tak moc připouštět, protože jsi to ty, kdo to chtěl. Protože kdyby ti to někdo vzal, tak bys třeba brečela každý den, kdežto tohle byla moje vůle, tak jsem to taky musela prožívat jinak, poklidněji.“ Další informace najdete v medailonku Heleny Jindáčkové na pametnaroda.cz.

Podle výpovědi paní Heleny trvalo docela dlouhou dobu, než se zase mohla setkat s členy své rodiny. Ti totiž k vycestování potřebovali povolení. Kdy se mohla paní Helena setkat se svou rodinou? Co jí z tohoto setkání utkvělo v paměti? Doplňte do kruhů podle zjištěných informací.

SETKÁNÍ S TATÍNKEM

SETKÁNÍ S MAMINKOU

SETKÁNÍ SE SESTROU

Zkuste souvisle vyprávět svým spolužákům o tom, jak se paní Helena mohla opět podívat do Československa. Využijte k tomu následující seznam událostí. Pokud se na ně dobře podíváte, zjistíte, že se nám nějak přeházely, že nejdou za sebou tak, jak by měly. 1. Seřaďte události správně za sebou. (Pokud si nevíte rady, pomůže vám medailonek o Heleně Jindáčkové v archivu pametnaroda.cz.)

vyřízení dokladů

1.

emigrace

2.

udělení milosti

3.

utečenecký tábor

4.

hurá, zase doma

5.

20


2. Pomocí upravené řady událostí vyprávějte spolužákům, jak poprvé po deseti letech mohla navštívit svou rodinu. 3. Dokázali byste říct, proč najednou bylo možné podívat se domů?

3. K zamyšlení Přečtěte si úryvek ze vzpomínek paní Heleny.

„Šla bych domů i pěšky. Po deseti letech, kdy jsem nemohla, byla vůle tak velká... Když jsem se blížila po Karlově mostě na Klárov, kde jsme bydleli, zdály se mi okna i domy strašně malinké, jako z pohádky. Maminku a rodinu jsem vzala do Klášterní vinárny na oběd, tam jsem jim rozdala confetti – bonbony. A pak jsem jezdila do Československa často a pokaždé jsem měla nabitý program – holky ze základky, stavaři a další skupiny, až jsem si uvědomila, že když přijedu domů, maminku skoro nevidím. Až mě to mrzelo, tak jsem si to pak hlídala. Vždy jsem jela s plným kufrem obnošených věcí a hraček na rozdání. Na hranicích to vždycky chtěli vidět, ptali se a bylo to nepříjemné. Šlo to lépe, když tam byli chlapi, ženské na mě byly ostřejší.“

Pokuste se formou metody „Pětilístek“ zachytit návrat paní Heleny domů k rodině. Můžete své pětilístky porovnat s ostatními. ke slovu: doplňte:

DOMOV 2 přídavná jména 3 slovesa větu o 4 slovech 1 podstatné jméno

(Jaký může být domov?) (Jaké činnosti se s domovem pojí?) (Jaké pocity se s domovem pojí?) (Jaké jiné slovo domov nejvíc vystihuje?)

DOMOV

21


Eva Apfelthaler Mít dobré vychování a myslet na rodinu

1. Hledáme informace Kde hledat? Údaje o Evě Apfelthaler najdete na pametnaroda.cz nebo na pribehynasichsousedu.cz. Základní informace o pamětnici, které jste se dozvěděli, napište k fotografii formou myšlenkové mapy.

22


Porovnejte svou myšlenkovou mapu se spolužáky. V čem se shodujete? V čem se lišíte? Co vám chybí pro celkové pochopení příběhu?

SHODNÉ INFORMACE

ROZDÍLNÉ INFORMACE

CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

Nyní je potřeba utřídit si získané informace. Pokuste se je do pyramidy zapsat podle důležitosti, kterou jim přikládáte. Nejdůležitější informaci napište na vrchol pyramidy a postupujte směrem dolů s těmi méně a méně důležitými.

23


Podívejte se na život paní Apfelthaler trochu jinak. Všímejte si tučně zvýrazněných slov a slovních spojení. Pomohou vám dostat se do tématu.

Eva Apfelthaler, rozená Adamová, se narodila 23. února 1957 v Mostě. V srpnu 1968 se její otec vymezil proti sovětské okupaci. Vyloučení ze strany, vyhazov z práce a stěhování za prací do Teplic byly hlavní důsledky, které malá Eva vnímala nejvíce. Později, když se chtěla stát zubařkou, nedostala z gymnázia doporučení k dalšímu studiu. „Nevyhovující původ měl větší váhu než moje dobré známky.“ Nakonec pomohly otcovy známosti z dřívějších let a Eva mohla vystudovat stomatologii v Plzni. Na vysoké škole se seznámila se svým budoucím manželem Václavem Alešem, vzali se ještě během studií. Ve čtvrtém ročníku absolvoval vojenské cvičení. Tam si s kamarády dělali legraci z komunistů a zdražování zboží. Jeden z vojáků byl tajný a udal je. Hned druhý den si pro ně přišla policie a Václav i jeho kolegové museli k výslechu. Následovalo vyloučení ze studia a Václavovi hrozilo i vězení. V období tzv. normalizace, v roce 1981, se manželům narodila dcera Eva a Václav začal plánovat útěk. Dvakrát zkoušeli emigrovat přes Jugoslávii. Až si v roce 1984 koupili zájezd do Španělska. Utekli ze zájezdu a chtěli se nechat převézt do Francie, což bylo nebezpečné. Přes hranice se dostali až za týden. Z Francie zamířili do Německa, kde požádali o politický azyl. Bydleli v uprchlickém táboře v Erlangenu a poté v uprchlickém táboře Unna-Massen. Po dvou měsících dostali velký byt ve Schwalmtalu. Paní Apfelthaler nejdřív pracovala jako ortodontistka, později jako zubní lékařka v Mönchengladbachu. Po sametové revoluci uvažovala, že by se vrátila zpět do rodného Československa, ale zůstala kvůli rodině v Německu, kde stále pracuje jako zubařka ve své soukromé praxi.

Přiřaďte k popisům níže tučně označené výrazy v textu. označení režimu v ČSSR v 70. a 80. letech 20. století označení období politických změn v ČSSR v roce 1989 označení pro vynucený odchod do ciziny forma ochrany uprchlého cizince v cizím státě označení pro vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR příslušník tajné policie označení pro rodinné poměry a společenské postavení dočasně postavený tábor pro potřeby uprchlíků 24


2. Pracujeme s informacemi 1. Zakreslete do mapy všechna místa, která se pojí s životem paní Apfelthaler před její emigrací. 2. Zjistěte, co znamená zkratka ČSSR a proč je nad mapou uvedeno období 1960–1990

ČSSR 1960–1990

PRAHA

BRATISLAVA

Žít normálně je asi cílem každého člověka – malého i velkého. Problém je ale v tom, že si to každý představujeme trochu jinak. A protože žijeme ve společenství ostatních lidí, je někdy těžké sladit naše představy s těmi, jaké mají lidé kolem nás.

25


Určitě rádi cestujete. Cestování dnes a v době, do které spadá příběh paní Apfelthaler, se ale dost liší. Ve svém vyprávění Eva vzpomíná na to, že se její rodině povedlo vycestovat s Čedokem. Vyhledejte na internetu potřebné informace a podělte se o ně se svými spolužáky. 1. Co to byl Čedok? 2. Kam se s Čedokem dalo vycestovat před rokem 1989? 3. Které další cestovní kanceláře nabízely občanům ČSSR možnost vycestovat?

Co všechno je potřeba k tomu, abychom se mohli vydat na cestu? Vyberte si z nabídky potřeby k cestování a dopište je do příslušného sloupečku. Potřeby se mohou objevit i v obou sloupečcích nebo do nich můžete dopsat i své další návrhy. CESTOVNÍ PAS, DEVIZOVÝ PŘÍSLIB, HOTOVOST, MAPA, VÝJEZDNÍ DOLOŽKA, FOTOAPARÁT, TABLET, ZAVAZADLO, DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK, LETENKA NEBO JÍZDENKA NA VLAK ČI AUTOBUS, JÍDLO

DNES

TENKRÁT

Co by vám mohlo zkomplikovat cestování? A jak to bylo v případě paní Apfelthaler? Poslechněte si klip „Přípravy na útěk“ v medailonku na pametnaroda.cz. Porovnejte předešlé úkoly s tím, co jste právě slyšeli. Zamyslete se nad tím, proč československý režim bránil svým občanům v cestování na Západ.

26


3. K zamyšlení Doplňte do tabulky, jak si normální život představujete vy a jak představitelé tehdejšího komunistického Československa (tzv. normalizátoři). Obě představy porovnejte.

MOJE PŘEDSTAVY

PŘEDSTAVY NORMALIZÁTORŮ

Shodné: Rozdílné:

Jak asi vypadaly představy paní Apfelthaler a její rodiny? PŘEDSTAVY PANÍ APFELTHALER

PŘEDSTAVY NORMALIZÁTORŮ O JEJÍ RODINĚ

Shodné: Rozdílné: Dokázali byste porovnat obě tabulky a najít důvod, proč se rodina rozhodla emigrovat?

27


Eva Turner Jsem především Evropanka

1. Hledáme informace Kde hledat? Údaje o Evě Turner najdete na pametnaroda.cz nebo na pribehynasichsousedu.cz. Základní informace o pamětnici, které jste se dozvěděli, napište k fotografii formou myšlenkové mapy.

28


Porovnejte svou myšlenkovou mapu se spolužáky. V čem se shodujete? V čem se lišíte? Co vám chybí pro celkové pochopení příběhu?

SHODNÉ INFORMACE

ROZDÍLNÉ INFORMACE

CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

Nyní je potřeba utřídit si získané informace. Pokuste se je do pyramidy zapsat podle důležitosti, kterou jim přikládáte. Nejdůležitější informaci napište na vrchol pyramidy a postupujte směrem dolů s těmi méně a méně důležitými.

29


Ve vyprávění Evy Turner se objevuje celá řada letopočtů a událostí, které se nějakým způsobem dotkly její rodiny. Zkuste k těmto letopočtům dopsat historickou událost a to, jak se dotkla rodiny paní Turner. Při hledání vám pomohou informace na myjsmetonevzdali.cz a v medailonku Evy Turner na pametnaroda.cz. Nápovědu hledejte i v žákovském zpracování příběhu na pribehynasichsousedu.cz.

DATUM

HISTORICKÁ UDÁLOST (VIZ VÝBĚR)

RODINA PANÍ TURNER

1938 1939–1945 1946 1948 1967 1968 1974 1978 1981 1989

tí: možný výběr historických událos smlouvy do ČSSR ské šav Var k vojs ých eck invaze spojen ění volby do Ústavodárného shromážd křišťálová noc druhá světová válka únorový převrat v ČSR e strahovské studentské demonstrac tro me it jezd v Praze začalo kosmonaut Vladimír Remek ve vesmíru první československý sametová revoluce svatba prince Charlese a Diany 30

Které události zásadním způsobem ovlivnily život Evy a její rodiny? Zvýrazněte je červeně.


2. Pracujeme s informacemi Přečtěte si následující úryvky z vyprávění paní Turner. Zaškrtněte nebo zvýrazněte: 1. Čím byli Krausovi (Eva byla za svobodna Krausová) jiní? 2. Proč to tak bylo?

„Jako rodina jsme byli jiní, protože jsme neměli babičky, dědečky ani bratrance nebo sestřenice. Ostatní kolem nás měli velké rodiny. Naše rodina celá zahynula za holokaustu.“ „Používaly se u nás jidiš slova a jinak se jedlo, ale obecně jsme se hodně snažili, abychom nebyli jiní. Pro rodiče bylo hlavním ponaučením z holokaustu, že nesmí vyčnívat, a snažili se tedy co nejvíce asimilovat do české společnosti. Chránili nás od svého života a svých těžkých vzpomínek, že nám téměř nic nevyprávěli.“ „Pro mnoho židovských lidí byla komunistická strana odpovědí na fašismus. Tatínek vstoupil do KSČ ještě za války, maminka pak v roce 1946. V těch těžkých stalinistických dobách 50. let mluvili naši hodně německy, abychom jim nerozuměli. Když jsme se naučili už dobře německy, tak začali mluvit anglicky.“

Byla tato „jinakost“ paní Turner později na překážku? Znamenala pro ni nějaké omezení? Čerpejte z jejího medailonku v archivu pametnaroda.cz.

31


3. K zamyšlení Paní Turner vycestovala do Anglie dvakrát. Poprvé jela studovat, podruhé už zůstala natrvalo a musela vzít život do svých rukou. Co podle vás svými cestami získala, co ztratila?

PRVNÍ CESTA DO ANGLIE CO ZÍSKALA?

CO ZTRATILA?

DRUHÁ CESTA DO ANGLIE CO ZÍSKALA?

ner zpětně?

Jak svůj život reflektuje paní Tur

sem obyčejný Čech. „Já jsem věděla odmalička, že nej m nacionalismu. Nikdy jsem nepoznala ale ten problé v Anglii a jsem Vím, že jsem českého původu, žiju ším Evropanka, židovského původu. Jsem ale předev takže velmi těžce nesu brexit.“ 32

CO ZTRATILA?



1