Ztracená historie

najímali, aby jim po jejich trase hloubili studně a zakládali umělé oázy. Díky tomu mohla jeho armáda dorazit na místo bitvy v dobré kondici a přemoci Psammeticha.

Později se Cambysses vydal do hlavních center egyptské kultury, aby byl prohlášen faraónem, ale, podle Hérodota, vyvinul jen slabé úsilí pro to, aby se něco dozvěděl o svých nových poddaných nebo jim dokonce sloţil poklonu. Hned se rozhodl vypravit vojenské taţení proti Etiopanům (na jih), Kartagincům (podél mořského pobřeţí na západ) a národu Amonovu obyvatelům oázy Siwa, nevelké úrodné oblasti hluboko vnitru Západní pouště, slavné kvůli věštírně v chrámu boha Amona (místní jméno Boha slunce Ra, který byl Řeky srovnáván s Diem). Kněţí z Amonova chrámu se těšili respektu egyptských vládců, kteří byli přesvědčeni, ţe k legalizaci své nadvlády musejí obdrţet "boţské" poţehnání. Alexandr Veliký který dobýval Egypt o 200 let později toto respektoval, ale Cambysses se zřejmě řídil jen vlastními pravidly a Siwany opovrhoval.

Výprava na Siwu Cambysses vedl svou armádu proti proudu Nilu směrem na Etiopii, přičemţ se zastavil v Thébách, aby část vojáků v roce 524 př. n. l. poslal na Siwu. Podle III. knihy Hérodotových Dějin byla armáda o síle 50 000 muţů vyslána s cílem "podmanit si Amonův národ a vypálit Amonovu věštírnu". Armáda vedena průvodci se tedy vydala do pouště. Po sedmidenním pochodu na západ se dostala do místa zvaného Řeky "Ostrovy poţehnání", coţ byly oázy na místě a poblíţ dnešního města Al-Kharga. Poté uţ Cambyssovu armádu nikdo nespatřil.

Samotní obyvatelé oázy Siwa údajně vylíčili Hérodotovi následující události zhruba takto: Takhle to říkají sami uctívači Amona: kdyţ Peršané přecházeli pískem od "Ostrovů poţehnání", aby na ně zaútočili, a byli zhruba v polovině cesty … kdyţ snídali, zvedl se náhle silný jiţní vítr a přišla bouře, která je pohřbila pod závějemi písku; tak zmizeli perští vojáci z povrchu zemského. To praví amonská pověst o tomto příběhu.

Toto je všechno, co víme o ztracené Cambyssově armádě, coţ mnoho vědců vede k pochybnostem, zda se tato epizoda vůbec odehrála. Moţná si Hérodotos celý příběh vymyslel, aby Cambysse ještě více zesměšnil a potupil. Proč by perský vládce ztrácel čas bojem zrovna s obyvateli oázy Siwa? Proč by vysílal tak silnou armádu proti jedné osadě, kde mohlo ţít nanejvýš několik tisíc obyvatel? A proč by posílal svou armádu nebezpečnou cestou bez předchozí přípravy nebo výstrahy?

Na některé z těchto otázek odpovídá, byť nepřímo, sám Hérodotos. Moţným motivem výpravy mohl být Cambyssův hněv namířený proti postavení kněţí z Amonova chrámu, kteří - sami nahněvaní nedostatkem úcty ze strany Peršanů - mohli po tehdejším světě posílat zprávy, ţe Cambyssovo panování nad Egyptem je nezákonné. Moţná ţe i předpovídali Cambyssovu smrt. Hérodotos líčí Cambysse jako popudlivého opilce, plného zášti a pomstychtivosti, kdykoliv schopného ztrestat kohokoliv smrtí. Podle všeho byl dost vyšinutý na to, aby odsoudil vlastní lidi k smrti vysláním na nedostatečnou připravené taţení.

Podle alternativního vysvětlení měla být oáza Siwa jen jednou zastávkou na delší cestě, jejíţ cíle zřejmě leţely dále na západ. Od původního záměru zaútočit od moře na Kartágo Cambysses upustil, protoţe Féničané, kteří provozovali jeho námořnictvo, odmítli jít proti svým příbuzným rodům které kolonii v Kartágu zaloţily. Moţná se Cambysses proto rozhodl